načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Spiritualismus a odvrácená strana přírody – Ivo T. Budil

Spiritualismus a odvrácená strana přírody
-12%
sleva

Kniha: Spiritualismus a odvrácená strana přírody
Autor: Ivo T. Budil

Kniha v širším historickém kontextu přibližuje zrod, rozmach a úpadek spiritualistického hnutí, které přibližně od padesátých let devatenáctého století do dvacátých let dvacátého století významně ovlivnilo intelektuální a duchovní život ... (celý popis)
Titul je na partnerském skladu >50ks - doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  399 Kč 351
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
11,7
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma TIŠTĚNÁ
KNIHA

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2018
Počet stran: 408
Rozměr: 237 x 168 x 32 mm
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Ezoterismus. Okultismus
Vazba: Knihy - vázané
Datum vydání: 28. 2. 2018
ISBN: 978-80-7553-519-1
EAN: 9788075535191
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha v širším historickém kontextu přibližuje zrod, rozmach a úpadek spiritualistického hnutí, které přibližně od padesátých let devatenáctého století do dvacátých let dvacátého století významně ovlivnilo intelektuální a duchovní život Západu a usilovalo o radikální proměnu moderního světa. Čtenář se seznámí s nejvýznamnějšími předchůdci, průkopníky a představiteli spiritualismu a motivy, které je vedly k příklonu k víře v možnost komunikace s duchy zemřelých. Zvláštní pozornost je věnována šíření spiritualismu ve Spojených státech amerických, Velké Británii, Francii a Německu. Při kritické analýze příčin mimořádného ohlasu spiritualistického hnutí mezi předními představiteli soudobého vědeckého, kulturního a veřejného života jsou použity teoretické přístupy a koncepty kulturní evoluce a univerzálního darwinismu.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Ivo T. Budil - další tituly autora:
Jitro Árijců Jitro Árijců
Úsvit rasismu Úsvit rasismu
Triumf rasismu -- Rasová imaginace a zrození moderní doby Triumf rasismu
 (e-book)
Spiritualismus a odvrácená strana přírody Spiritualismus a odvrácená strana přírody
Darwinova dcera Darwinova dcera
O udatných skutcích norských křižáků O udatných skutcích norských křižáků
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

172

SPIRITUALISMUS A ODVRÁCENÁ STRANA PŘÍRODY

2.4 Spiritualismus na Britských ostrovech

Fenomén amerického spiritualismu přenesla na Britské ostro

vy Maria B. Haydenová. Jako jedna z prvních žen ve Spojených

státech amerických vystudovala medicínu. Praxi se věnovala

úspěšně patnáct let a pracovala jako lékařka pro velkou pojiš

ťovací společnost. Vdala se za známého bostonského žurnalis

tu. Spiritualistické schopnosti, které se u Haydenové projevily,

spočívaly v záhadných zvucích, jež se ozývaly v její přítomnos

ti a které spojovala s určitými písmeny. Její seance těšící se

značné pozornosti vyvolaly rozporuplné reakce. Filosof a lite

rární kritik George Henry Lewes, partner George Eliotové, ji

označil za podvodnici. Matematik Augustus De Morgan se na

opak Haydenové zastal (Doyle 1926, I, 150–159).

První spiritualistickou seanci Marie B. Haydenové na anglic

ké půdě uspořádali v roce 1852 v Yorku lady Karolína Comber

merová, její syn major Wellington Henry Stapleton–Cotton

a Henry Thompson. Britské ostrovy byly záhy zachváceny spi

ritualistickou horečkou obdobně jako krátce před tím Severní

Amerika. Slavný anglický herec Charles Mayne Young tvrdil,

že již v první polovině padesátých let devatenáctého století spi

ritualismus v Británii zdomácněl. Charles Mayne Young na

vštívil – za poplatek jedné libry – prezentaci paní Haydenové

a odešel pevně přesvědčen o jejích schopnostech. Odpověděla

správně na otázky týkajících se záležitostí, do nichž byl zasvě

cen pouze on (Doyle 1926, I, 159–162). Anglické a skotské pro

středí bylo na přijetí vlny amerického spiritualismu připraveno

především díky literárnímu působení Catherine Ann Croweo

vé, která se s Marií B. Haydenovou spřátelila. Reverend A. W.

Hobson ze St. John’s College z univerzity v Cambridge uvedl


173

ODVRÁCENÁ STRANA PŘÍRODY v londýnském periodiku Critic, že je překvapivé, kolik osob, které zpočátku soudily, že celá záležitost je obyčejným podvodem, poté, kdy získaly osobní zkušenost se spiritualismem, radikálně přehodnotily svůj názor. A to včetně jeho samotného (Doyle 1926, I, 163–164; Podmore 1902, II, 3–7).

Všeobecné překvapení vyvolala konverze legendárního utopického socialisty, fi lantropa a podnikatele Roberta Owena ke spiritualismu, k němuž došlo po setkání s Marií Haydenovou v roce 1854 (Podmore 1902, II, 22–23). Třiaosmdesátiletý Owen měl pověst ateisty. Robert Owen, jenž tvrdil, že byl ve styku s duchy Benjamina Franklina, Thomase Jeffersona a Percy Bysshe Shelleyho, věřil, že komunikace se spirituálními bytostmi otevírá novou fázi v dějinách lidstva. Své názory Owen vyslovil v manifestu Budoucnost lidské rasy (The Future of the Human Race; or Great Glorious and Future Revolution to be Effected Through the Agency of Departed Spirits of Good and Superior Men and Women). V Owenově chápání spiritualismu vidíme další příklad transformace zmíněného fenoménu z tradičního milénarismu upínajícího se na eschatologické zakončení dějin do sekulárního utopismu, který viděl v objevu a otevření světa duchů historickou příležitost k radikální reformě společnosti a zkvalitnění pozemské existence lidstva. Mnozí spiritualisté se domnívali, že duch Roberta Owena po jeho smrti nadiktoval Emmě Hardinge Brittenové „sedm principů spiritualismu“.

Náklonnost ke spiritualismu zdědil po otci i jeho syn Robert Dale Owen, vlivný americký politik, člen kongresu, volnomyšlenkář, abolicionista a zakladatel Smithsonian Institution. V publikaci Morální fyziologie (Moral Physiology, 1830) obhajoval jako první na americké půdě zavedení kontroly porodnosti.

SPIRITUALISMUS A ODVRÁCENÁ STRANA PŘÍRODY

Po odchodu na odpočinek roku 1858 Robert Dale Owen uveřejnil dvě spiritualistické knihy Ozvuky kroků na hranici jiného světa (Footfalls on the Boundary of Another World, 1859) a Sporné území mezi tímto a příštím světem (The Debatable Land Between this World and the Next, 1872). Dalším „konvertitou“ ke spiritualismu byl navzdory počátečním výhradám proslulý lékař, mesmerista a frenolog John Elliotson (Doyle 1926, I, 165–166).

Marie B. Haydenová se koncem roku 1853 vrátila do Spojených států amerických. Její místo zaujala jiná americká média, paní Robertsová a slečna Jayová, které ale nedosáhly obdobné proslulosti. Americký shaker David Richmond působil ve městě Keighley v Yorkshire, kde se zrodil v roce 1855 díky fi nanční podpoře Davida Weatherheada The Yorkshire Spiritual Telegraph, první spiritualistický list ve Velké Británii. Příchod Daniela Dunglase Homea vdechl spiritualismu na Britských ostrovech nový život a energii.

Daniel Dunglas Home, jehož vystoupení připravovala půdu pro kariéru „sekulárních“ iluzionistů typu Harryho Houdiniho, byl pravděpodobně nejslavnější spiritualistickou celebritou vrcholné viktoriánské éry (Podmore 1902, II, 223–269). Homeův fenomén ukazuje, jak se povaha a využití spiritualismu postupně měnily v souvislosti s jeho celospolečenským ohlasem. Stoupenci spiritualismu náležející převážně ke vzdělaným a elitním vrstvám, jako byli William Crookes, Oliver Lodge nebo Arthur Conan Doyle, spojovali se spiritualismem utopická očekávání nástupu opravdového vědeckého náboženství a začátku nové epochy v dějinách lidstva. Nemohli však zabránit tomu, aby se řada jedinců nepokusila pragmaticky využít příležitostí k sociálnímu vzestupu, který úspěšná kariéra

175

ODVRÁCENÁ STRANA PŘÍRODY

spiritua listického média přinášela. Charakteristickým znakem

dějin spiritualismu bylo napětí mezi idealismem utopických

spiritualistů a oportunismem médií, jež neváhala uchýlit se

v případě potřeby k podvodu. Bez jejich učinkování by ale spi

ritualismus nebyl myslitelný. Zmíněné rozštěpení, které je

patrné v Doylových Dějinách spiritualismu, kompromitovalo uto

pické aspirace hnutí a přispělo zásadním způsobem ke koneč

né diskreditaci spiritualismu.

Daniel Dunglas Home, jehož Helena Petrovna Blavatská na

zvala „Kalvínem spiritualismu“, se narodil v březnu 1833 ve

vesnici Currie poblíž Edinburghu. Matka Elizabeth měla po

věst věštkyně. Mimořádné psychické vlastnosti se přisuzovaly

i dalším Homeovým předkům a příbuzným. Podle nepotvrzené

legendy byl Homeův otec William, který pracoval jako inženýr,

nelegitimním synem vévody Alexandera Homea. Daniela vy

chovávala bezdětná teta Mary Cooková, jež jej na přelomu tři

cátých a čtyřicátých let vzala s sebou do Greeneville v Conne

cticutu, kam se ze Skotska vystěhovala. Jako dítě zakoušel

Daniel Dunglas Home vidiny. V domácnosti Cookových se ozý

valy divné zvuky a posouval nábytek. Danielovi se zjevoval

duch sestry Mary, která zemřela ve dvanácti letech. Mary Coo

ková, pokládající synovcovy dispozice za posedlost ďáblem, jej

vykázala z domu. Osmnáctiletý Home vystupoval na seancích,

během nichž na dálku pohyboval stolem. Přítomní viděli zá

hadná fosforeskující světla. Později připojil Home levitaci a lé

čitelství. Začátkem padesátých let devatenáctého století za

chvátila Novou Anglii spiritualistická horečka. Daniel Dunglas

Home se v konkurenci desítek médií dokázal prosadit. Jeho

představení se účastnil profesor George Bush, jenž stál u po

čátků spiritualistické dráhy Andrewa Jacksona Davise. Již

SPIRITUALISMUS A ODVRÁCENÁ STRANA PŘÍRODY

neplatilo, že spiritualistické hnutí získává stoupence výlučně mezi nevzdělanými či snadno manipulovatelnými lidmi. Když Home pobýval u Rufuse Elmera ve Springfi eldu v Massachusetts, navštívila ho delegace z Harvardovy univerzity. Na konci jedné ze seancí profesor Daniel Wells, básník a editor listu New York Evening Post William Cullen Bryant, cestovatel William Henry Edwards a vydavatel B. K. Bliss podepsali manifest nazvaný Moderní zázrak, podle něhož stolkem pohybovala neznámá síla. John Worth Edmonds, soudce nejvyššího soudu, označil Homeovy spiritualistické schopnosti za autentické (Buckland 2005, 179; Doyle 1926, I, 190–191).

Daniel Dunglas Home měl hlavní zásluhu na konverzi Roberta Hareho, profesora chemie na Pensylvánské univerzitě, ke spiritualismu. Robert Hare byl původně skeptikem, který se pokoušel spiritualistické fenomény vyvrátit jako podvod. Za tímto účelem sestrojil celkem šest přístrojů, jež měly vyloučit nežádoucí intervence ze strany média. Takzvaný spiritoskop tvořila vertikální ruleta s písmeny. Do pohybu ji za pomoci vodícího drátu uvádělo médium, které sedělo k disku otočené zády. Hare úmyslně zvolil obtížné otázky, konkrétně latinský citát z Vergilia a latinské slovo označující zvuk udávající údery koňských kopyt. Médium odpovědělo správně: Pulsatque versatque a quadrupedante. Robert Hare byl získán pro spiritualismus. V roce 1855 shrnul výsledky spiritualistického bádání v Experimentálním výzkumu duchovních manifestací (Experimental Investigation of the Spirit Manifestations, Gutierrezová 2009, 56–60).

Daniel Dunglas Home měl původně v úmyslu vystudovat medicínu a uplatnit v lékařské praxi léčitelské schopnosti, ale projevila se u něho tuberkulóza. Byl nucen studia ukončit.

177

ODVRÁCENÁ STRANA PŘÍRODY

Koncem března 1855 se vypravil do Anglie. Jeho obdivovatelé

se složili na nezbytné cestovní výdaje. Harry Houdini napsal,

že Daniel Dunglas Home vděčil za bezprecedentní úspěch, kte

rý jej zařadil mezi nejznámější dobové celebrity, šťastným po

vahovým vlastnostem a obratnosti. Osobní charizma mu zís

kávalo sympatie a choroba vzbuzovala soucit. Dobře se oblékal,

byl zábavným a příjemným společníkem, nezpochybňoval ná

boženské autority a vyhýbal se kontroverzím. Zdůrazňoval, že

za vystoupení nevyžaduje žádný honorář. Naučil se řadě mo

derních jazyků a samostudiem dosáhl obstojného přehledu

a vzdělání. Daniel Dunglas Home se cíleně snažil proniknout

do vysokých společenských kruhů, což se mu do značné míry

podařilo. Vystupoval jako vážený host předních aristokratic

kých rodin neváhajících jej zahrnovat přízní (Houdini 1924,

38–41).

Po příjezdu do Londýna se Homea ujal spiritualista Willam

Cox, jemuž náležel rozsáhlý hotel v Jermyn Street. Bydlel zde

i známý podnikatel, utopista a sociální reformátor Robert

Owen, který se v pokročilém věku připojil ke spiritualistické

mu hnutí. Homeových seancí se zúčastnil spisovatel Thomas

Adolphus Trollope, homeopatický lékař, obdivovatel Williama

Blaka a překladatel Swedenborgových spisů James John Garth

Wilkinson a Disraeliho přítel, politik a literát Edward Bulwer–

Lytton, jehož romány Zanoni (1842) a Budoucí lidstvo (The Co

ming Race, 1871) mu vynesly pověst klasika moderního okul

tismu (Escott 1910; Budil 2015, 758–761). Homea obdivovala

spisovatelka Elizabeth Barrett Browningová. Naopak její man

žel Robert Browning, který americké médium zesměšnil v sati

rické básni Mr. Sludge, the Medium z roku 1864, Homea upřím

ně nesnášel (Blum 2007, 28–31). William Makepeace Thackeray

178

SPIRITUALISMUS A ODVRÁCENÁ STRANA PŘÍRODY

napsal na Homeovu obranu na adresu pochybovačů: „Pokud

byste viděli to, co já, změnili byste názor“ (cit. dle Blum 2007, 30).

Ve druhé polovině padesátých let devatenáctého století ces

toval Daniel Dunglas Home po evropském kontinentě. Když na

podzim 1855 dorazil do Florencie, pokládali ho místní rolníci

za čaroděje a nekromanta. Jeden vesničan se jej v prosinci

1855 pokusil zabít a třikrát Homea bodl dýkou. Home jen ná

hodou vyvázl životem (Buckland 2005, 180). Od června 1856

do jara 1857 pobýval v císařské Paříži. Slavné americké médi

um získalo značnou publicitu a na účastníky seancí učinilo

hluboký dojem. Home byl přijímán v prestižních aristokratic

kých salónech. Vystoupil v Tuileriích před Napoleonem III.

a jeho chotí. Článek, který 24. března 1857 uveřejnil v L’Esta

fette Paul d’Ivoi, odráží sugestivní směs romantismu, duchov

na, magie, tajemna a eskamotérství, kterou Daniel Dunglas

Home dokázal obratně vyvolat: „Říká se, že v Tuileriích se Home

zeptal císaře, zda si přeje spatřit Prozřetelnost. Když císař odpo

věděl kladně, Home položil na stůl čistý bílý list papíru. Hned

poté světlo zesláblo a ve ztemnělé místnosti se objevila ruka

nejasně zářící jako průsvitný oblak a napsala na papír několik

vět. List obdržel císař, který si ponechal několik těchto záhad

ných řádků jako talisman“ (cit. dle Monroe 2008, 87). Zéphyre–

Joseph Piérart, jenž od ledna 1857 řídil Journal du magnétisme

a který byl důkladně obeznámen s americkým spiritualismem

včetně děl Andrewa Jacksona Davise, využil přítomnosti spiri

tualistické celebrity pro propagaci republikánské a progresivis

tické agendy. Mesmerista a spiritualista baron Jules du Potet

de Sennevoy se osobně účastnil Homeovy seance. Pět osob

usedlo za rozlehlý těžký stůl pokrytý knihami. Home se jej do

tkl a stůl se začal okamžitě naklánět na pravou a levou stranu. ODVRÁCENÁ STRANA PŘÍRODY Následovala komunikace s duchy, po níž se stůl i s knihami vznesl do vzduchu a v rozporu se zákony gravitace se volně pohyboval nad zemí. Baron odešel domů ubezpečen, že Daniel Dunglas Home ovládá psychické síly neznámé povahy (Monroe 2008, 83–88).

V roce 1858 vystupoval Daniel Dunglas Home na ruském carském dvoře. V Sankt– Pěterburgu se seznámil se svojí první ženou, sedmnáctiletou Alexandrou, pocházející z přední aristokratické rodiny Krollových. Skutečnost, že se podobný sňatek mezi ruskou šlechtičnou a americkým spiritualistou mohl uskutečnit, vypovídá o míře Homeova sociálního vzestupu. Za svědka šel Homeovi Alexandr Dumas starší, nevěstu zastupoval básník Alexej Tolstoj. Z manželství se narodil syn. Alexandra zemřela již roku 1861 na tuberkulózu. Harry Houdini, který citoval Stuarta Cumberlanda, tvrdil, že Home musel Rusko opustit kvůli obvinění, že se během seance snažil odcizit drahokamy (1924, 43–44).

Houdini, jenž náležel mezi ostré Homeovy kritiky, připomněl soudní líčení, kterému Daniel Dunglas Home čelil v Londýně v letech 1867 až 1868. Home založil v Sloane street společnost zvanou The Spiritual Athenaeum. O členství požádala sedmdesáti pěti letá bohatá vdova Jane Lyonová. Houdini uvedl, že Home zneužil postavení média a pod záminkou komunikace s duchem zesnulého manžela z ní vylákal vysokou fi nanční částku šedesáti tisíc liber. Vdovu dokonce přiměl k tomu, aby jej adoptovala. Lyonová konzultovala záležitost s právníkem, který navrhl, aby se poradila s manželem prostřednictvím jiného média. Jane Lyonová poté požadovala navrácení peněz. To Home hodlal učinit pouze částečně. V květnu 1868 byl Daniel Dunglas Home soudně donucen se celé sumy vzdát, protože

180

SPIRITUALISMUS A ODVRÁCENÁ STRANA PŘÍRODY

odvolání se na radu ducha nepovažovala porota za věrohodný

důkaz. Soudce George Markham Giffard označil spiritualis

mus v závěrečné řeči za „zlomyslný systém nesmyslů, jenž je

vymyšlen za účelem klamání domýšlivých, slabých, bláznivých

a pověrčivých jedinců“ (cit. dle Houdini 1924, 44–46). Sociální

prestiž Homa v důsledku procesu neutrpěla. Většina uroze

ných přátel podobně jako Arthur Conan Doyle prohlašovala, že

se během řízení choval „bezchybně“ (Doyle 1926, I, 213–215).

V říjnu 1871 se Daniel Dunglas Home oženil podruhé se zá

možnou Ruskou Julií Gloumelinovou. Při této příležitosti kon

vertoval k pravoslaví.

Jedním z nejslavnějších Homeových spiritualistických výko

nů byla údajná levitace, kterou uskutečnil v roce 1868 v Ashley

Place ve Westminsteru. Podle tří svědků, lorda Adara, kapitá

na Charlese Wynnea a lorda Lindsaye, Home vylétl oknem ve

třetím patře budovy a vrátil se dovnitř oknem vedlejší místnos

ti. Incident vyvolal četné dohady a rozporuplné reakce. Zatím

co Arthur Conan Doyle o Homeově činu nepochyboval, kritici

poukazovali na to, že Homeovi stačilo k vyvolání požadovaného

účinku překonat krátkou mezeru mezi dvěma vnějšími domov

ními balkóny (Doyle 1926, I, 200–202; Houdini 1924, 47–49).

Lord Adare, blízký přítel Daniela Douglase Homa, vydal v roce

1869 knihu Spiritualistické zkušenosti s D. D. Homem (Experi

ences in Spiritualism with D. D. Home). V posledních letech ži

vota se Home, trpící nevyléčitelnou chorobou, stáhl do ústraní

a věnoval se především psaní. Byl autorem knih Události v mém

životě (Incidents in My Life, 1863) a Světla a stíny spiritualismu

(Lights and Shadows of Spiritualism, 1873). Zemřel v červnu

1886 a byl pohřben na ruském hřbitově v St. Germain–en–

Laye v Paříži (Burton 1948).



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.