načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Specifické poruchy učení -- Dyslexie, dysgrafie, dysortografie - Lenka Krejčová; Zuzana Hladíková; Kamila Šemberová; Olga Zelinková; Kamila Balharová

Specifické poruchy učení -- Dyslexie, dysgrafie, dysortografie
-15%
sleva

Kniha: Specifické poruchy učení -- Dyslexie, dysgrafie, dysortografie
Autor: ; ; ; ;

Specifickými poruchami učení (SPU) jsou myšleny dyslexie, dysgrafie a dysortografie (pouze naznačeny budou také dyskalkulie a dyspraxie). V současné době se jedná o skupinu obtíží, která ... (celý popis)


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: EDIKA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2014-11-19
Počet stran: 248
Rozměr: 170 x 243 mm
Úprava: 248 stran : barev. ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Vazba: brožovaná lepená
ISBN: 9788026606000
EAN: 9788026606000
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Specifickými poruchami učení (SPU) jsou myšleny dyslexie, dysgrafie a dysortografie (pouze naznačeny budou také dyskalkulie a dyspraxie). V současné době se jedná o skupinu obtíží, která zahrnuje nejvyšší procento žáků základních i středních škol v kategorii žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Statistiky hovoří o přibližně pěti procentech žáků, kteří jsou ve školách tzv. integrováni z důvodu stanovení diagnózy SPU. Mimo to je třeba počítat s neméně velkou skupinou žáků, jejichž obtíže jsou menšího rozsahu, proto nejsou oficiálně integrováni. Přesto jsou v souladu se stávající legislativou chápáni jako žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a mají nárok na vyrovnávací opatření, jež jim mají poskytovat učitelé na základě pedagogické diagnostiky. Odhadem se takto dostáváme na bezmála 10 % žáků všech typů škol. Současný stav odborného poznání ukazuje, že jediným účinným řešením obtíží souvisejících se SPU je dlouhodobá a intenzivní práce s dětmi i dospívajícími, volba vhodných intervenčních postupů, cílené rozvíjení oslabených oblastí prostřednictvím tzv. reedukací a přiměřená úprava výuky. Přitom rozumové schopnosti těchto žáků jsou standardní, mnohdy až nadprůměrné. Je tedy nesmírně důležité, aby byla včas zahájena efektivní péče, neboť pouze za těchto okolností lze rozvíjet také potenciál žáků a podpořit jejich možnosti. V tomto kontextu je pak nanejvýš žádoucí, aby také rodiče žáků se SPU byli aktivně zapojeni do práce se svými potomky, chápali, co jejich děti potřebují, jak jim mohou pomoci se školní přípravou, ale také jak je podpořit a výchovně působit tak, aby nedošlo ke zbytečnému snižování sebevědomí a sebehodnocení dětí a dospívajících. Praxe však ukazuje, že rodiče mnohdy přesně nerozumí obtížím svých dětí a nevědí, jak jim pomoci, někdy až příliš spoléhají, že škola na základě zprávy z psychologického a speciálně pedagogického vyšetření zaujme vhodné výukové postupy a problémy budou vyřešeny. Publikace si klade za cíl přiblížit rodičům i starším žákům, v čem spočívají obtíže označované jako specifické poruchy učení, do jakých oblastí školního i běžného každodenního života se mohou promítat, jak lze obtíže účinně minimalizovat a současně jak nalézt vhodné postupy a nástroje, které mohou napomoci, aby do učebního procesu SPU zasahovaly co nejméně. V úvodní části budou stručně vymezeny SPU, jichž se bude kniha týkat. Budou zmíněny základní symptomy, nejčastěji uváděné příčiny vzniku obtíží a související témata. Těžiště knihy bude spočívat v konkrétních doporučeních a námětech na postupy práce s dětmi i dospívajícími v domácím i školním prostředí, které je vhodné účinně využívat pro zmírnění SPU či jejich kompenzaci. Vybrané kapitoly se budou také stručně věnovat vysvětlení stávající legislativy a psychologických a speciálně pedagogických postupů, s nimiž se rodiče mohou setkat v poradenských zařízeních. Dále budou zaměřeny na způsoby práce v domácím prostředí, ale také při výuce ve škole, a to především v tom smyslu, aby rodiče chápali, co mohou očekávat od učitelů a co mohou pro své potomky žádat. Texty budou doplněny stručnými případovými studiemi a také konkrétními tipy na pracovní listy a další pomůcky, které lze při práci s dětmi a dospívajícími využít. Kniha je určena jak pro pedagogy, tak pro rodiče. (dyslexie, dysgrafie, dysortografie)

Další popis

Statistiky ukazují, že se ve třídách učí bezmála 5% žáků se specifickými poruchami učení, přičteme-li skupinu žáků, jejichž obtíže jsou mírnějšího charakteru, dostaneme se až na 10 %. Mezi hlavní poruchy patří dyslexie, porucha čtenářských dovedností, dysgrafie, porucha písemných dovedností a dysortografie, porucha písemného projevu. Tipy, které Vám v knize nabízíme, napomohou práci s dětmi i dospívajícími a naznačí, kudy má smysl ubírat se při jejich vzdělávání i každodenní výchově.



Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení
Krejčová Lenka, Hladíková Zuzana, Šemberová Kamila, Zelinková Olga, Balharová Kamila
Cena: 212 Kč
Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení
Krejčová Lenka, Zelinková Olga, Balharová Kamila, Šemberová Kamila, Bodnárová Zuzana
Cena: 149 Kč
Dysgrafie Dysgrafie
Jucovičová Drahomíra, Žáčková Hana
Cena: 61 Kč
Zákazníci kupující knihu "Specifické poruchy učení -- Dyslexie, dysgrafie, dysortografie" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

První stupeň – rodina


42

Název knihy

Učíme se číst – jak se doma

připravovat

Čtení je dovednost, kterou využíváme po celý život. Zpočátku jsou školáci hodnoceni

především za plynulost hlasitého čtení, později se však přidává porozumění čtenému

textu, které je nadále provázeno dovedností zpracovávat písemné texty a  získávat

z  nich informace. V  souvislosti s  osvojováním čtenářských dovedností a  návyků je

tedy domácí příprava velmi důležitá. Již v předškolním věku je vhodné vést děti ke

společnému čtení knížek, vyprávění pohádek a recitování básniček, aby bylo možné

po nástupu do první třídy na čem stavět.

Ještě dříve než se děti začnou seznamovat s podobou jednotlivých písmena jejich pojmenováním, je potřeba zaměřit se na sluchové rozlišování hlásek ve slově. V rámci domácí přípravy je tedy možné trénovat členění slov na slabiky,rozpoznávání počátečních a koncových hlásek ve slovech a nakonec určování písmen uvnitř slova (viz kapitola Příprava do školy v domácím prostředí). Dále je nutné věnovat pozornost hláskové stavbě slov – sluchové syntéze a analýze, tedyrozpoznání slova na základě předříkávání hlásek, které se v něm vyskytují, a rozkládání slov na hlásky. Začínáme se slabikami (b-a = ba), pokračujeme přesjednoslabičná slova (pes = p-e-s) až po náročnější slova (pstruzi, princezna, kukačky apod.). Rozklad slov na hlásky je možné podpořit motorickou aktivitou – tzv. krokováním jednotlivých hlásek, dlouhá samohláska znamená delší krok, krátká normální krok. Dále také rozvíjíme řečovou pohotovost a výbavnost prostřednictvím jmenování co největšího množství slov, která začínají, končí nebo obsahují určitou hlásku.

V  našem školském systému se můžeme setkat se dvěma metodami nácviku čtení – analyticko-syntetickou (slabikovou) a  genetickou (viz kapitola Učíme se číst - genetická nebo analyticko-syntetická metoda výuky čtení). Obě metody jsou při osvojování čtení účinné, nelze jednoznačně říci, že jedna z nich je pro některé děti vhodnější nebo naopak. Při trénování čtení v domácím prostředí je však nutné pracovat v souladu s pokyny učitele a metody vzájemně nekombinovat.

Dále se děti učí poznávat jednotlivá tiskací písmena (velká i malá), aby jepozději mohly spojovat do celků. Nejprve je důležité, aby pochopily rozdíl mezihláskou, tedy tím, co slyšíme, a písmenem, tedy tím, co vidíme napsané. Procvičování pojmenování písmen stojí na počátku samotného nácviku čtení. Nutné je věnovat

12


43

Učíme se číst – jak se doma připravovat

pozornost písmenům, která si jsou tvarově podobná, tedy „b-d, m-n“, a děti jev počátcích čtení mohou zaměňovat. K tomu nám může pomoci slovní popis rozdílů

mezi písmeny a  případně nákres, písmeno „b“ má bříško, písmeno „d“ naopak

zadeček směřující dozadu. Procvičovat tvary velkých a malých tiskacích písmen

je možné pomocí psaní na tabuli nebo na papír, do vzduchu před sebe, na záda

spolužákovi apod., čímž dochází k jejich lepšímu zapamatování.

Další fází v případě analyticko-syntetické metody je rozpoznávání slabik, tzv. postřehování. Dětem jsou předkládány kartičky se slabikami, které hlasitěpředčítají. Také vedeme děti k rozlišování délky slabik za pomoci zápisu (. jako krátká slabika, – jako dlouhá slabika).

Pokud mají tuto úroveň osvojenu, mohou začít předčítat krátká slovaz materiálů, které dostávají ve škole, jako je slabikář, nebo z knih, které obsahují kratší slova psána větším písmem. Společně s dětmi se postupně snažíme přejít od slabikování k plynulému čtenářskému projevu. Postupně zvyšujeme náročnost a délku textů, od čtení samostatných slov se přesouváme k větám.

Název knihy

Pro lepší orientaci v  textu můžeme s  dětmi využívat záložku na čtení, která umožní vidět pouze písmeno nebo slabiku a zakryje ostatní text. Děti se pakmohou soustředit pouze na předčítání daného slova a nic dalšího je neruší.

Při počátečním čtení je potřeba dát dětem čas, aby si mohly techniku čteníosvojit podle vlastního tempa. Je samozřejmé, že budou zpočátku zaměňovat písmena, budou si pomaleji vybavovat jejich názvy a jejich čtenářský projev bude méněplynulý a nejistý. Místo okamžitého stresu a nervozity, zda se náhodou nejednáo specifickou poruchu učení ve smyslu dyslexie, je lepší věnovat rozvoji čtení delší čas a snažit se dětem čtení co nejlépe přiblížit. Při nácviku čtení může dětem pomoci střídání se po slovech nebo větách s dospělým, kdy dítě při čtení rodiče očimasleduje slova, která zrovna předčítá.

Další a neméně významnou složkou osvojování čtenářských dovedností ječtení s porozuměním. Pro tyto účely je vhodné vybírat kratší celky, nebo členit text do odstavců. Po přečtení určité části dítě s rodičem pohovoří o hlavní myšlence textu. Dospělý se dále dítěte vyptává na doplňující otázky, tedy jaké postavyv příběhu vystupovaly, v jakém prostředí se děj odehrával apod. Čtení s porozuměním je náročný proces, který se formuje v průběhu celého prvního stupně (je vhodné si uvědomit, že čtenářské dovednosti jsou umělé, učíme se je, na rozdíl od řeči to není nic přirozeného, co by bylo součástí vývoje člověka). Nestrachujte se tedy,pokud se zpočátku dětem podaří vystihnout pouze hlavní linii příběhu a na detaily si již nevzpomene. Společným procvičováním můžete tuto dovednost významně podpořit a rozvíjet. Učíme se psát – jak se doma připravovat Psaní představuje stejně jako čtení významnou dovednost, prostřednictvím kterémůžeme plnohodnotně komunikovat s ostatními lidmi. Ač se v dnešní době někdysetkáváme s názory, že v době počítačů, tabletů a dalších technologických vymožeností již není potřeba děti učit psát na papír, nelze toto tvrzení jednoznačně podpořit. Stále ještě neexistují přístroje, které by mohl mít člověk neustále k dispozici, aby si zapsal poznámky, které ho v danou chvíli napadnou. Také dostupnost signálu telefonních

13


45

Učíme se psát – jak se doma připravovat

operátorů není samozřejmostí všude. Proto je tedy nutné, abychom se dětem snažili

význam procesu psaní co nejlépe zprostředkovat a vedli je co nejvícek samostatnému psaní. Užívání počítačů, tabletů, smartphonů a dalších moderních informačních

technologií však nelze opomíjet.

Základem pro počáteční výuku psaní jsou osvojené návyky související sesprávným sezením při psaní a úchopem psacího náčiní (viz kapitola Příprava do školy v domácím prostředí). Podstatná je rovněž vyhraněná dominance horní končetiny, kterou dítě užívá při malování. Před nástupem do školy by již každé dítě mělo mít jasno, kterou rukou maluje. To souvisí s tzv. lateralitou, tedy souhrou oka a ruky, která je pro proces psaní stěžejní. Pokud dítě během posledního roku přednástuem do školy stále střídá ruce při malování, obraťte se na speciálního pedagoga, který vám poradí, jak dále postupovat.

Před samotným nácvikem psaní tvarů jednotlivých psacích písmen se dětinejrve věnují rozvoji jemné motoriky rukou. Tu lze trénovat prostřednictvím třídění a navlékání korálků, práce s modelínou, procvičování a uvolňování zápěstí a prstů pomocí různých říkanek, kreslení do písku a jiných materiálů (mouka, čočka) apod. Využíváme také jiné kreslící potřeby než pastelky a tužky – štětce, křídy, kreslící kouli, voskovky ve tvaru trojúhelníku atd., kreslíme na různorodé povrchy – balicí papír, tabule, tác s pískem.

Název knihy

Dále je vhodné se zaměřit na posílení grafomotoriky prostřednictvímuvolňovacích cviků, tedy tvarů a obrázků, které dítě obtahuje nejprve prstem pakněkolikrát pastelkou. Důležitý je plynulý a uvolněný pohyb rukou. Při posilovánígrafomotorických dovedností pracujeme vždy s pastelkami, volíme silnější trojhranné pastelky se silnější stopou. Postupně také zmenšujeme plochu, na kterou děti kreslí, od větších formátů balicího papíru A2, A3 přes běžný kancelářský papír A4 až po linky v sešitě, ve kterých dítě nejprve obtahuje a dále samostatně zakreslujejednotlivé grafomotorické prvky (kruh, svislá a vodorovná čára, vlnovka atd.).

Samotný nácvik psaní psacích písmen by měl být vždy doprovázen slovním popisem postupu psaní písmene. Společně s dítětem je žádoucí probrat, kde v řádce začínáme psát, jak čára dále postupuje, jaký je směr kličky atd. Zpočátku mohou dětem pomoci sešity s pomocnými linkami (např. Herlitz 0), které mají řádkurozčleněnou do tří částí, kam dítě umisťuje jednotlivé části písmene (horní klička do horní části, dolní klička do spodní části). Podobu velkých i malých psacíchpísmen je nutné zvláště v počátcích osvojování psaní častěji procvičovat, písmena je možné obtahovat na předloze, psát do vzduchu nebo na záda jiné osobě. Dětem také pomáhá, pokud mají k dispozici přehled tvarů psacích písmen (v sešitě, na nástěnce), aby se mohly kdykoliv podívat, jak dané písmeno vypadá, čímž si lépe zafixují jeho podobu. Pokud dítě zápasí s horší výbavností tvarů psacích písmen, je možné si společně tvary vystřihnout z papíru a vyvěsit je na viditelné místo.

Varovné signály SPU na počátku školní docházky

Po osvojení tvarů psacích písmen můžeme dále trénovat psaní slov, vět v delších celcích a to jak podle diktátu, tak opisu (vzor je psaný psacím písmem)a přepisu (vzor je psaný tiskacím písmem, dítě si tedy musí vybavit tvar psacího písma) textů z učebnic a knih.

Stejně jako při nácviku čtení platí, že každé dítě má individuální tempo osvojování dílčích etap, které tvoří součást procesu psaní. Není třeba se znepokojovat, pokud bude vaše dítě zpočátku zaměňovat písmena, bude si je pomaleji a/nebo hůře vybavovat. Než začnete situaci řešit s odborníkem, zkuste se nejprve obrátit na třídní učitelku vašeho dítěte a zeptejte se jí, jak můžete doma psaní více trénovat. Možná zjistíte, že vaše dítě není jediné, které se psaním zápolí, což může být v počátcích psaní běžné. Varovné signály SPU na počátku školní docházky Určit, zda má dítě některou z poruch učení, není vůbec jednoduché. Leckdy se navíc zpočátku nijak neprojevuje a dítě několik let školu zvládá bez viditelných problémů. Najde si totiž nějaké své kompenzační mechanizmy, které mu fungují. Jindy čelíněkterým problémům, ale ty nikdo neřeší. Situace je tedy nejednoznačná, ale můžeme si alespoň všímat příznaků, které nám mohou napovědět, že se něco děje. Nenínutné se lekat kvůli tomu, že dítěti hned něco ve škole nejde. Přesto je vhodné všímat si některých varovných signálů, zvláště pokud přetrvávají po delší dobu, než jeobvyklé, nebo pokud se dítě v některé z těchto dovedností výrazně opožďuje za spolužáky. Rozlišování první a poslední hlásky ve slově, rozklad slova na jednotlivé hlásky

Stává se, že dítě nerozlišuje první a poslední hlásky ve slově, nedokážerozložit slovo na jednotlivé hlásky, které slyší. Jestliže má dítě tyto problémy, budedělat chyby při psaní textu a nebude si umět představit, jak má viděné slovo správně přečíst, tedy vyslovit. Aby dítě poznalo, zda je, či není hledané písmeno ve slově, potřebuje si ho rozložit na jednotlivé hlásky. Pokud mu to nejde, je potřebné ho tuto dovednost učit, cvičit s ním.

14


48

Název knihy

Některým dětem pomáhá, když se na začátku nácviku první a poslední hlásky ve slově mohou opřít o zrakovou kontrolu. Napsané slovo jim ukažte až poté, co se hlásku pokusí určit. Pochopí snáze, co po nich chcete, a rychleji přicházejí na to, na co mají zaměřit sluchovou pozornost.

Příklad: Jednomu chlapci se nedařilo čtení genetickou metodou, kterou

se na škole učili. Měl problémy jak s analýzou, tak se syntézou slov. Proto

vynechával při diktování slov písmena, která jakoby neslyšel – nevnímal

je – a při čtení mu dělalo problémy složit slovo. Znal všechna písmena, ale

nedokázal z nich slova skládat.

Při výuce čtení je možné u žáka pozorovat například tyto chyby: • Zaměňuje písmena, ať už z  důvodu špatné výslovnosti, nebo kvůli deficitu

v oblasti zrakového vnímání. • Nevnímá detaily rozlišující jednotlivá písmena (m-n) nebo natočení písmene

(p-b-d-q). • Žák, který ještě v první třídě nemluví správně, bude v nevýhodě, protožešpatná výslovnost ovlivňuje čtení i  psaní. Pokud například sluchově nerozlišuje

hlásky r a l a stále místo r vyslovuje l, pak například slovo pravá chybně přečte

a napíše jako plavá. • Nerozlišuje délky ve slově. Jejich záměna může způsobit změnu slovního druhu

(například přídavné jméno mladí za podstatné jméno mládí). • Vkládá do slov další samohlásky (vlk – vlak). • Přehazuje písmena ve slově, například hrad – drah. • Vynechává při čtení některé hlásky (plotny – ploty). • Komolí slova. • Přehazuje slabiky a nekompenzuje tyto chyby významem slova, napříkladnávody – vonády. • Při čtení domýšlí koncovky, čímž může zaměnit číslo podstatného jména (les

– lesy), množství osob, které něco dělají (zůstává – zůstávají), nebo dokonce

úplně změní význam slova. • Čte velmi pomalu. • Nejenom pomalé čtení je rizikovým faktorem, ale i to, že žák čte naopakpřekotně rychle. Často pak textu vůbec nerozumí. • Špatně se orientuje v textu, ztrácí se z důvodu pomalého čtení nebonedostatečné koncentrace na čtený text. Mnohdy neví, kde třída čte.

Varovné signály SPU na počátku školní docházky

• Při psaní:

• drží špatně tužku,

• píše pomalu, a přesto je písmo nečitelné,

• napsaná písmena se nevejdou na řádek, písmo může být až nečitelné,

• nelogicky kombinuje psaní velkých a malých písmen – například uprostřed

slova napíše jedno velké písmeno, • nedotahuje písmena, • nevybavuje si psací tvary tiskacího písma, které vidí před sebou, • zaměňuje podobná písmena nebo číslice (například 6 a  9, malé psací tvary

písmen r a z), • písmo může být roztřesené, příliš velké, každé písmeno bývá jinak nakloněné. • Vložit foto • Z hlediska pravopisu: • vynechává při psaní písmenka, slabiky, nebo dokonce celá slova (analýzaa syntéza slova), • zapomíná psát háčky a čárky nebo je umisťuje jinam, • nerozlišuje hranice slov v textu a slova píše dohromady, • chybuje při psaní di-dy, ti-ty, ni-ny.

Ukázka problematického rukopisu

Pokud dítě nerozlišuje přes pravidelné učení a procvičování slova, která se liší délkou, pravděpodobně délku sluchově nevnímá, a tedy ji nebude ani ve slovech psát. Jedná se o slova, která se liší délkou: „pravá – práva“. Podobné je toi s hraniNázev knihy

cemi slov v textu a analýzou a syntézou slov. Takové děti je potřeba učit tutodovednost za pomoci speciálních pomůcek. Bzučák a pracovní listy Olgy Zelinkové

zaměřené na rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek a analýzu a syntézu slova

lze jen doporučit.

Slabiky di-dy, ti-ty, ni-ny jsou specifikem naší řeči podobně jako délky. Když dítě čte stejně slova typu brány – brání, nerozlišuje měkkou slabiku od tvrdé, projeví se to následně i při psaní. Někdy se stává, že při čtení dítě správně slabiku vysloví, protože se může opřít o zrakové vnímání, ale při psaní dělá chyby. Je to proto, že dítě musí dělat více činností najednou: • soustředit se na slyšené slovo, • rozlišit měkkou nebo tvrdou slabiku, • pamatovat si, co má napsat, • správně sedět, • správně držet pero, • vybavit si všechny tvary psacího písma, které bude potřebovat, • uvědomit si, jak jsou písmena ve slově za sebou.

Pokuste se zakrýt to, co jste právě přečetli, a vyjmenujte body, na které se musí dítě při psaní soustředit. Vyjmenovali jste všechny? Pak vám patří gratulace! V matematice: • má problémy vyjmenovat řadu čísel dopředu i pozpátku, • neumí správně čísla přečíst, • zaměňuje při počítání sčítání a odčítání, později násobení a dělení, • nechápe přechod přes desítku nebo stovku, neboť se neorientuje na číselné ose, • selhává ve slovních úlohách, protože si nedokáže správně přečíst a následně

pochopit text, • rýsování je velmi nepřesné, často se objevují i chyby vycházející z chybnéorientace na ploše, • mívá problémy se správným držením a posouváním pravítka. • Ve všech předmětech • dítě má problém soustředit se na práci, • nestíhá práci s textem, • potřebuje na práci delší čas.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist