načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Španělsko -- Velký průvodce National Geographic – Fiona Dunlop

Španělsko -- Velký průvodce National Geographic
-15%
sleva

Kniha: Španělsko
Autor: Fiona Dunlop
Podtitul: Velký průvodce National Geographic

Naše vydavatelství ve spolupráci se světoznámým nakladatelstvím National Geographic pro vás připravilo jedinečné turistické průvodce.Vynikají nesrovnatelnou kvalitou, praktičností, vkusným designem a stovkami unikátních fotografií. Všechny ... (celý popis)
Titul je na partnerském skladu >10ks - doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  590 Kč 502
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
16,7
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015
Počet stran: 404
Rozměr: 132 x 213 mm
Úprava: mapy, fot., ilustrace
Vydání: 3. vyd
Spolupracovali: překl. Eva Kadlecová, Jakub Mikulaštík
Vazba: brožovaná, šitá nitmi
Datum vydání: 1. 8. 2015
Nakladatelské údaje: Brno, Computer Press, [po r. 2005]
ISBN: 9788025122990
EAN: 9788025122990
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Naše vydavatelství ve spolupráci se světoznámým nakladatelstvím National Geographic pro vás připravilo jedinečné turistické průvodce.Vynikají nesrovnatelnou kvalitou, praktičností, vkusným designem a stovkami unikátních fotografií. Všechny knihy z této edice jsou překládány špičkovými překladateli, které jsme speciálně pro tuto edici vybírali. Ve všech průvodcích naleznete: - podrobné popisy a informace o nejnavštěvovanějších destinacích v dané zemi - doplňující poznatky z historie, kultury a současného života země - více než 280 dokreslujících barevných fotografií - desítky podrobných, barevných map - cyklistické a pěší stezky, nápady na výlety zaznačené v mapách - úplné údaje pro návštěvníky, včetně informací o hotelech, restauracích, nákupních možnostech a zábavních podnicích

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Fiona Dunlop - další tituly autora:
Španělsko -- Velký průvodce National Geographic Španělsko
Portugalsko -- Velký průvodce National Geographic Portugalsko
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

9

Historie a kultura

Španělsko dnes 10–21

Historie Španělska 22–39

Umění 40–52

Feria v Seville předvádí

kompletní šatník flamenca.

KC0184.indb 9KC0184.indb 9 4.5.2010 13:52:254.5.2010 13:52:25


10

Španělsko dnes

STEREOTYPNÍ ŠPANĚL JIŽ DÁVNO NEEXISTUJE. KDYSI V 19. STOLETÍ předkládali spisovatelé a malíři obrazy země obývané smyslnými černovlasými ženami s ohnivýma očima a podezřele vyhlížejícími muži s kníry. Zkuste je najít dnes a budete zklamáni, protože dnešní Španělsko je pevně zapojeno do procesu globalizace. Svazuje je však síť regionálních rozdílů a hluboce zakořeněných tradic, kterých se nezříkají ani mladí profesionálové třímající mobilní telefony. Ať už pochází z Katalánska, Baskicka, Galicie, Asturie, Kantábrie, Kastilie, Aragonie, Estremadury, Valencie, La Manchy, Murcie, Andalusie nebo z Baleárských či Kanárských ostrovů, je Španěl 21. století pevně svázán se svými kořeny. Tento fakt lze dokumentovat na místních fiestách a vlastním jazyku. Po dlouhém útlaku za diktátorského generála Franca, který zemřel roku 1975, došlo k explozivnímu oživení regionálních identit. Stimulem byly pravomoci, které nová ústava z roku 1978 udělila sedmnácti autonomním komunitám. Španělsko je nyní nejrozvinutější zemí Evropy. Separatismus dosáhl extrémů a vyvolal teroristické útoky v Baskicku, zatímco Katalánsko zachovává pragmatičtější přístup. Loajalita k regionům se dále přenáší na jednotlivé provincie, města a vesnice. Neexistuje jediné Španělsko ani typický Španěl. Místo toho dominantní kastilská kultura skrývá vášnivý lokálpatriotismus, který si libuje ve výstřelcích, jak dokládá kalendář plný akčních slavností.

Španělé jsou neustále v pohybu.

V Katalánsku najdete pracovat Andalusany, nezaměstnaní kastilští farmáři se stěhují do Baskicka a Madrid vítá příchozí ze všech regionů. Přesto však na odlehlém venkově existují zachovalé pozůstatky po dávných vetřelcích. V Asturii žijí potomci Římanů a potomky Švábů najdete na pomezí Estremadury a Kastilie. Ještě osobitější a zcela vyčleněná z hlavní společnosti je 500 let stará komunita Cikánů, která je viditelná zejména v Andalusii. Cikáni provokují vlny nesnášenlivosti a v 90. letech to platilo i o další hodně výrazné menšině – přistěhovalcích za prací ze severní Afriky. Obdobně rozmanité jsou jazyky. Jazyk označovaný jako „španělština“ je ve skutečnosti kastilština z centrální části Španělska. Baskický,

katalánský a galicijský jazyk jsou docela odliš

né, stejně jako regionální nářečí. Každý ostrov

Kanárských ostrovů má vlastní nářečí a nedba

lá mluva Andalusanů se vůbec nepodobá

ostré „kulometné palbě“ Madrileños, obyvatel

Madridu. Nemusí to být patrné v příjemných

letoviscích na španělském pobřeží, kde jsou

nápisy uváděny v angličtině a němčině stejně

často jako ve španělštině. Neustálý rozvoj

turistiky od 60. let vytváří ve Španělsku další

předěl – mezi středomořskými costas (pobře

žími), která jsou zaplavena důchodci ze severní

Evropy a chytači bronzu, a rozlehlým a řídce

zalidněným vnitrozemím. Ve vnitrozemí

bije reakční srdce Španělska, kde vesničané

sotva znají nejbližší město a hustota populace

klesá pod 10 obyvatel na čtvereční kilometr.

V těchto oblastech (obou Kastiliích, Aragonii

a Estremaduře) vládne katolická víra a každý

den znějí zvony.

Ve velkých městech je vše úplně jinak.

Barcelona, hlavní město Katalánska, se snadno

může měřit s nejlepšími kulturními středisky

Evropy. Z obyvatel Barcelony vyzařuje prosperi

ta, sebedůvěra a kultivovanost, které se jinde ve

Španělsku nevidí. Cizince sice nepřijímají snadno,

avšak dokládají staré pořekadlo: jakmile je pozná

te, získáte přátele na celý život. Madrid, hlavní

a největší město Španělska (s pouhými třemi

miliony obyvatel) Barcelonu stíhá v avantgardnosti

a stylu, zatímco se hýbou zdejší obchody a kvetou

umělecké sbírky. Jeho tolerantnější a uvolněnější

obyvatelé si však umějí vychutnat noční zábavu

a žít na doraz: to oni zahájili hnutí movida, katarz

ní vzepětí hedonismu a kreativity, které zachvátilo

Španělsko začátkem 80. let. Zelenou měly sex,

Parc Güell v Barceloně svědčí

o představivosti architekta Antoni Gaudího.

HISTORIE A KULTURA

KC0184.indb 10KC0184.indb 10 4.5.2010 13:52:264.5.2010 13:52:26


KC0184.indb 11KC0184.indb 11 4.5.2010 13:52:304.5.2010 13:52:30


12

drogy a rock and roll, společně s novou vlnou umělců, filmařů a hudebníků. Třetím městem Španělska je Valencie, v jejíchž obyvatelích se snoubí jižanská uvolněnost s katalánskou dynamičností. I proto jejich umělecké programy neustále plní stránky novin. Následují města Sevilla, Zaragoza (která hostila Expo 2008), Málaga a Bilbao, každé s jedinečnými rysy, kulturou a přístupem sahajícím od jižanské nevázanosti až po inteligentní urbanismus a podporu průmyslu.

Španělů je celkem 45 milionů, ale významným

současným trendem je demografické stárnutí.

Díky klesající porodnosti by mělo Španělsko

v roce 2050 nejstarší populaci na světě. Nízká

porodnost je však vyvážena vysokým počtem při

stěhovalců – jedenáct procent současné populace

se nenarodilo ve Španělsku. Zlepšení zaznamenaly

i jiné problematické oblasti. Nezaměstnanost,

která v 90. letech 20. století překračovala dvacet

procent, klesla v roce 2008 k osmi procentům. Na

KC0184.indb 12KC0184.indb 12 4.5.2010 13:52:364.5.2010 13:52:36


13

Bronzová socha „Okřídlené vítězství“ shlíží na Madrid z vrcholu novoklasicistní budovy Metropolis. poli ekologie je Španělsko předákem ve využívání alternativních zdrojů energie.

Ve Španělsku proběhlo více sociálních, poli

tických a ekonomických změn než ve většině ostatních západoevropských zemích. A přesto, že Španělé pijí a kouří s nezměrnou bezsta

rostností, mohou se pochlubit mimořádně

vysokou průměrnou délkou života. Tajemství

může docela dobře spočívat v tom, že kolem 87

procent populace se považuje za šťastné. Je to

klíčem ke španělské identitě?

FESTIVALY

Fiesta ve vesnici nebo městě je záminkou, aby

se všichni odvázali. Je vrcholem roku, kdy

se obvykle důstojní a dobře vychovaní lidé

KC0184.indb 13KC0184.indb 13 4.5.2010 13:52:434.5.2010 13:52:43


KC0184.indb 14KC0184.indb 14 4.5.2010 13:52:474.5.2010 13:52:47


15

Katalánci jsou akrobatickými přeborníky v tvorbě lidských pyramid (castellers), jak ukazuje tento snímek z Tarragony.

Býčí zápasy jsou národní vášní a nepovažují

se za sport, ale za umění.

(což platí pro většinu Španělů) vydají do ulic a protančí celou noc. Přes radikální sociální zvraty posledních desetiletí jsou tradice lidem stále drahé a nejspíš se to v blízké budoucnosti nezmění. Fiesty se zpravidla konají ve svátky svatých, ale můžete se také setkat s mnoha osobitými oslavami, které vycházejí ze sezónních, historických nebo náboženských událostí. Každá oslava vyžaduje účastníky v kostýmech, jídlo, pití, hudbu a tanec. Stylizované bitvy mezi Maury a křesťany, vinné bitvy v regionu Rioja, běhy s býky ve městě Iruña (Pamplona), ohně a satirická vystoupení ve Valencii, impozantní lidské pyramidy v Katalánsku, cejchování koní v Galicii, závody s rakvemi v La Mancha, muži přestrojení ve zvířecích kůžích a maskách na Mallorce, strašáci mávající bičem v Estremaduře a hédonistické poutě téměř milionu lidí z celé Andalusie do města Rocío v provincii Huelva – to vše jsou pravidelné každoroční události.

Církevnímu kalendáři vévodí Semana

Santa (svatý týden, viz str. 272–273), týden předcházející Velikonocům. Nejbouřlivější oslavy probíhají ve městech Sevilla, Málaga a Zamora. Následuje slavnost Těla a krve Páně o několik týdnů později, kdy se tvoří divoká procesí ďáblů, tanečních skupin, trpaslíků, obrů a mytologických tvorů. Někdy sledují trasu tvořenou působivými vzory z květin, soli nebo pilin. Během tohoto a jiných festivalů se hrají středověká mystická dramata. K dalším univerzálním svátkům patří Navidad (Vánoce), Los Mayos (jarní oslava lásky a přírody), San Juan (svatý Jan, kdy pohanské rituály a ohně oslavují letní slunovrat) a 8. září (podzimní festival). Masopust, který se koná na masopustní úterý a předchází půstu, přináší mimořádné vzepětí barev, kostýmů a neobvyklých zvyků, především v Cádizu, celé Galicii a v Santa Cruz de Tenerife, kde se oslavy svým měřítkem a bujností blíží karnevalu v Riu de Janeiro. BÝČÍ ZÁPASY Býci jsou nejznámějšími zvířecími účastníky španělských festivalů. Od Velikonoc do října slaví každé město sezónu býčích zápasů v době feria

(každoročního trhu) – informace o těchto udá

lostech najdete na plakátech. Obratnost matadorů

však dosahuje vrcholu v býčích arénách Madridu

a Sevilly, kde se utkávají ti nejlepší – např. El

Juli (Julián López). Encierros – běh býků, kdy

jsou býci vypuštěni do ulic – je jádrem místních

festivalů ve městech Peñafiel, Iruña (Pamplona)

a jinde. Baskové stále pořádají štvaní býků psy.

Příznivci býčích zápasů (zejména Andalusané) se

nazývají aficionados. Býčí zápasy pro ně nejsou

sportem, ale rituálním i obřadným uměním,

jehož primitivní kořeny vycházejí z římských gla

diátorských zápasů a středověkých klání.

Corrida de toros (býčí zápasy) začínají pro

cesím účastníků kolem ringu za doprovodu

divoké hudby. Jakmile se vyzkouší, nakolik

je býk agresivní, uvolní matador a jeho tým

ústřední místo pro jezdce na koních – pica

dores, kteří provokují býka k výpadům.

Koně jsou chráněni, aby nedošlo k vážným

zraněním. Jejich jezdci zabodnou svá kopí do

býkova krku a plecí. Poté na scénu vstoupí

banderilleros (pěší zápasníci nesoucí ban

derillas neboli barevné šipky), kteří utíkají

k býkovi a snaží se zabodnout své banderillas

do jeho plecí. Když je býk vyčerpán, objeví se

sám matador, který předvádí svoji zdatnost

tak, že dráždí býka svým červeným pláštěm

ŠPANĚLSKO DNES

KC0184.indb 15KC0184.indb 15 4.5.2010 13:52:554.5.2010 13:52:55


16

tak, aby jej zvíře minulo o pouhých několik centimetrů. Nakonec býka usmrtí bodnutím meče mezi lopatky.

Býčí zápasy, které jsou odedávna kritizo

vány citlivými cizinci i mnoha Španěly, jsou přesto nejdokonalejším vyjádřením španělské identity: okázalost a ceremonie, sol y sombra (slunce a stín), hluboký smysl pro drama, tragédii a fatalismus, to vše řízeno neohroženou furia española – legendární španělskou divokostí, která naháněla strach všem jejich

nepřátelům. Španělé se nebojí smrti, jak

zřetelně ukazuje historie od konkvistadorů

a inkvizice až po občanskou válku. Teatrálnost

a riskování až na doraz jsou trvalými součást

mi národní duše.

ZEMĚ

Španělsko je rozlehlé a mnohotvárné a jeho

krajina od sytě zelených údolí po drsné žulo

vé skály nebo plané křoviny vždy budí silný

dojem. Žádná jiná evropská země nemůže

KC0184.indb 16KC0184.indb 16 4.5.2010 13:52:584.5.2010 13:52:58


17

Nabílené budovy města Ubrique a okolní sierra jsou pro Andalusii typické. nabídnout nádheru, divokost a intenzitu španělských scenérií, ať už se chvějí ve spalujícím vedru, skrápí je mrholení nebo se jimi prohánějí ledovcové zimní větry. Prostor dominuje, horizonty se zdají nekonečné, měst je málo a klima si libuje v extrémech. V lednu si můžete na Kanárských ostrovech zaplavat, zatímco Basky smáčí sirimiri (mlžné mrholení), Kastilci

se sklánějí před prudkým větrem a Katalánci se

prohánějí na sjezdovkách.

Od přirozené bariéry Pyrenejí a jejího

západního výběžku Sierra Cantábrica se smě

rem na jih rozkládá 505 957 km

2

španělského

území, přes centrální oblast meseta (náhorní

plošina) Kastilie až k vrcholkům pohoří

Sierra Nevada a vápencové poušti východní

Andalusie. Celý poloostrov křižují horské

hřebeny – sierras. Španělsko má druhou nej

vyšší průměrnou nadmořskou výšku v Evropě

KC0184.indb 17KC0184.indb 17 4.5.2010 13:53:054.5.2010 13:53:05


18

a překonává jej pouze Švýcarsko. Má nejvýše položenou cestu a vesnici na kontinentu, obojí v pohoří Sierra Nevada. Tato značně kopcovitá krajina, která je často mimořádně působivá, je jednou z příčin síly tradic ve Španělsku. Izolované horské komunity totiž dříve mívaly pouze omezený kontakt se společensko-kulturním pokrokem ve městech. Díky zásadnímu zdokonalení komunikačních technologií a infrastruktury v posledních 20 letech je většina těchto skrytých komunit (ačkoli ne všechny) mnohem lépe dostupná.

Jako všude jinde, i zde dochází ke klimatic

kým změnám: pyrenejské ledovce tají, ubývá sněhu na svazích Sierra Nevada a déšť je na většině území s výjimkou nejzazšího severu dost vzácný. Nedostatek vody a desertifikace jsou příčinou značných obav v Andalusii. Bohatým Iberským poloostrovem protéká pouze pět velkých řek: Ebro, Guadalquivir, Guadiana, Tagus a Duero. Každá z nich se větví na mnoho ramen, která končívají jako slabé potůčky a mohou úplně vyschnout. Španělsko však opět dokáže překvapit, protože se může pochlubit jedním z nejúrodnějších evropských regionů: rýžovými poli a oblastí huerta (zavlažovaná země) ve Valencii. Bohatou zelení překypují vlnící se louky a sady v Kantábrii a Asturii a svěží části pobřeží Costa del Sol. FLÓRA A FAUNA Odhaduje se, že 90 procent prehistorických lesů na území dnešního Španělska již dávno zmizelo. Tyto lesy uvolnily místo pšeničným polím, vinicím, olivovým hájům a ovocným sadům, ale také rozlehlým plochám neobdělavatelných křovin a neplodných břidlic, kde dokáží vyrůst pouze kaktusy. Zbývající ostrůvky lesa jsou domovem více než 500 druhů ptáků a jsou tak rájem pro ornitology i laické pozorovatele. Po několika desetiletích se na severozápadě (Galicie a Castilla-León) opět objevují vlci a v Kantaberském pohoří medvědi hnědí. Mezi duby, buky, jasany a lípami můžete zahlédnout kamzíky, jeleny a dokonce i divočáky. Tyto stromy rostou v dolních polohách hor. Horským oblastem dávají přednost i opeření dravci a Španělsko hostí asi 25 druhů, včetně luňáka červeného, supa bělohlavého a ohroženého orla královského. Jižní Španělsko je zastávkou na migračních trasách mezi

Evropou, Afrikou a Asií a milovníci ptactva

mohou pozorovat nejvíce druhů v borových

lesích pohoří Sierra de Cazorla poblíž města

Úbeda a na písečných dunách a v močálech

národního parku Doñana jihozápadně od

Sevilly. Na vodních plochách ve vnitrozemí

můžete spatřit migrující plameňáky a jeřáby,

zatímco na březích řek a v lesích se vyskytují

dudci, žluvy hajní, kukačky, datlové a včelojedi.

Další atrakcí, především na jaře, je flóra:

ve Španělsku roste asi 7 000 druhů, z nichž

je desetina endemických. Mnoho z nich jsou

vysokohorské druhy, které prospívají v nejvyš

ších polohách.

JÍDLO A PITÍ

Španělsko sice nikdy nepatřilo k tradičním

cílům gurmánů, ale během posledních let se

mnohé velmi změnilo a Ferran Adriá (kata

HISTORIE A KULTURA

KC0184.indb 18KC0184.indb 18 4.5.2010 13:53:114.5.2010 13:53:11


Playa de la Frayata v Sitges poblíž Barcelony nabízí slunce, moře a písek, díky kterým je Španělsko tak oblíbené u rekreantů. lánský kuchař) se stal mezinárodní hvězdou. Jídlo se sice netěší takové úctě jako ve Francii, ale jeho ingredience jsou stejně bohaté a rozmanité jako klima a krajina. Důvěrná znalost kvality základních produktů, jako jsou například panenský olivový olej, jamón (šunka), ovčí sýr, ančovičky, rajčata, mořské plody a jehněčí, je součástí tradičního dědictví, které neztratili ani obyvatelé měst. Stejně jako se k vyšším stupňům kvality posunulo víno (viz str. 134–135), vyvíjí se i vaření od jednoduché vydatné stravy k mnohem sofistikovanějším výtvorům.

Tuto gastronomickou revoluci vede nová

generace šéfkuchařů. Každý zná slavného

sansebastianského šéfkuchaře nueva cocina,

Juana Maríu Arzaka, jsou tu však i jiní jako

další Baskové, Pedro Subijana z Akelarré,

Martin Berasategui v Lagarte a slibný Antoní

Luis Aduriz v Mugaritu. Mezi Katalánce, mimo

Adrià, patří impozantní mistři jako Santi

Santamaría v Sant Celoni, Joan Roca v Gironě

nebo Carme Ruscalleda v Sant Pol de Mar.

Madrid se pyšní Sergim Arolou v La Broche

a avantgardním Darriem Barriem, zatímco ve

Valencii čaruje král mořských plodů v Ca Sento,

Raúl Aleixandre, Adriův následovník. Díky

takové galaxii kuchařských hvězd prudce vzrost

la celková úroveň zdejší kuchyně a Španělsko

se stalo nedílnou součástí gastronomické mapy

světa.

Jedním z největších příspěvků Španělska

k mezinárodním stravovacím zvyklostem je

tradice tapas (v Baskicku se nazývají pinxtos).

KC0184.indb 19KC0184.indb 19 4.5.2010 13:53:164.5.2010 13:53:16


20

Jedná se o jednohubky, které se pojídají ke sklenici piva, vína nebo sherry na konci paseo (časné večerní procházky) nebo pracovního dne. Tapas umožňují okusit místní speciality a nasytí vás do večeře (která se málokdy servíruje před desátou hodinou), nebo mohou večeři úplně nahradit. Podávají se jako malé porciones a velké raciones. Obvyklými tapas jsou morcilla (jelítko), mojama (zvolna sušený tuňák), boby vařené se slaninou a mátou,

ledvinky osmažené v sherry, výběr domácí

šunky a sýrů, mořské plody nebo masový špíz.

Tapas vyhovují španělské povaze, protože jejich

pojídání je neodmyslitelně spojeno s improvi

zovaným a neformálním společenským setká

váním. Lidé se často přesunují od baru k baru,

kde ochutnávají tapas, popíjejí a povídají si,

přestože mnoho barů je dnes vybaveno stolky,

u nichž je možné posedět déle.

Nejdůležitějším jídlem dne je oběd, který

KC0184.indb 20KC0184.indb 20 4.5.2010 13:53:204.5.2010 13:53:20


21

Paella připravená pro festival v L‘Hospitalet de Llobregat je výjimečně velká. začíná po druhé hodině. Menú del día (denní menu) v restauracích je obvykle dobrou volbou, nechcete-li příliš utrácet, a denní speciality se připravují z nejčerstvějších surovin.

K regionálním specialitám patří cochinillo

(opékané sele) v Kastilii, rabo de toro (volský

ocas) v Andalusii, fabada (vepřové s fazole

mi) v Asturii, paella ve Valencii a pulpo a la

Gallega (chobotnice v omáčce) v Galicii.

Z jednoduché rolnické kuchyně se strava

na poloostrově vyvíjí do celé škály pečlivě

komponovaných gastronomických požitků –

všechny se podávají s jedinečnou španělskou

špetkou soli. ■

KC0184.indb 21KC0184.indb 21 4.5.2010 13:53:274.5.2010 13:53:27




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.