načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Spalovací motory -- Komplexní přehled problematiky pro všechny typy technických automobilních škol - Jan Hromádko; kolektiv

Spalovací motory -- Komplexní přehled problematiky pro všechny typy technických automobilních škol

Elektronická kniha: Spalovací motory
Autor: Jan Hromádko; kolektiv
Podnázev: Komplexní přehled problematiky pro všechny typy technických automobilních škol

Odborná publikace jasně a srozumitelně podává ucelený přehled problematiky z oboru pístových spalovacích motorů. Je určena studentům technických automobilních škol všech typů ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  305
+
-
10,2
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 296
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (některé barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Strojírenství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3475-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Odborná publikace jasně a srozumitelně podává ucelený přehled problematiky z oboru pístových spalovacích motorů. Je určena studentům technických automobilních škol všech typů (vyšší odborné, střední i vysoké školy) a samozřejmě i odborné veřejnosti.Publikace seznamuje čtenáře s historickým vývojem a základním rozdělením spalovacích motorů. Hlubší rozbor je věnován teorii pístových spalovacích motorů. Rozsáhlá část je zaměřena na palivové soustavy zážehových a vznětových spalovacích motorů. Závěrečné kapitoly jsou věnovány elektrickému příslušenství spalovacích motorů, chladicím a mazacím soustavám a přeplňování. Kniha je svým uceleným přehledem jedinečná na českém trhu.Z obsahu:- zážehové a vznětové motory- teorie, kinematika, konstrukce- palivové soustavy- emise- charakteristiky, regulace, měření- přeplňování (komplexní přehled problematiky pro všechny typy technických automobilních škol)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jan Hromádko; kolektiv - další tituly autora:
 (e-book)
Speciální spalovací motory a alternativní pohony -- Komplexní přehled problematiky pro všechny typy technických automobilních škol Speciální spalovací motory a alternativní pohony
 
K elektronické knize "Spalovací motory -- Komplexní přehled problematiky pro všechny typy technických automobilních škol" doporučujeme také:
 (e-book)
Automobil a spalovací motor -- Historický vývoj Automobil a spalovací motor
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Ing. Jan Hromádko, Ph.D.,

Ing. Jiří Hromádko, Ph.D., Ing. Vladimír Hönig, Ph.D. AMRSC, Ing. Petr Miler, Ph.D.

Spalovací motory

Komplexní přehled problematiky

pro všechny typy technických automobilních škol

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 4274. publikaci

Odpovědná redaktorka Ing. Šárka Němečková

Grafi cká úprava a sazba Antonín Plicka

Počet stran 296

První vydání, Praha 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Recenzovali:

doc. RNDr. Antonín Tuzar, CSc.

Ing. Pavel Štěrba

© Grada Publishing, a.s., 2011

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2011

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-3475-0


 5

Obsah Předmluva .................................................................................................................................. 9

1. Úvod .................................................................................................................................... 11

1.1 Defi nice spalovacího motoru ............................................................................................. 11

1.2 Historický vývoj ................................................................................................................. 11

1.2.1 Parní stroj ............................................................................................................ 11

1.2.2 Zážehový motor .................................................................................................... 14

1.2.3 Vznětový motor .................................................................................................... 17

1.3 Základní rozdělení spalovacích motorů ............................................................................. 18

1.4 Rozdělení pístových spalovacích motorů .......................................................................... 20

1.5 Porovnání pístových spalovacích motorů s jinými druhy motorů ..................................... 24

1.5.1 Základní výhody pístových spalovacích motorů .................................................. 24

1.5.2 Základní nevýhody pístových spalovacích motorů .............................................. 25

2. Paliva pro pístové spalovací motory ................................................................................. 27

2.1 Fosilní uhlovodíková paliva ............................................................................................... 27

2.1.1 Kapalná uhlovodíková paliva .............................................................................. 28

2.1.2 Plynná uhlovodíková paliva ................................................................................ 32

2.2 Paliva získávaná zpracováním biomasy ............................................................................. 33

2.2.1 Bioethanol ............................................................................................................ 34

2.2.2 Rostlinné oleje a jejich estery .............................................................................. 35

2.2.3 Bioplyn ................................................................................................................. 37

2.3 Vodík .................................................................................................................................. 37

2.4 Spalování uhlovodíkových paliv a základy termochemie paliv ........................................ 38

2.4.1 Základní chemické rovnice při spalování ............................................................ 39

2.4.2 Množství kyslíku a vzduchu potřebné pro spalování ........................................... 40

2.4.3 Součinitel přebytku vzduchu ................................................................................ 41

2.4.4 Množství čerstvé náplně ....................................................................................... 42

2.4.5 Množství spalin .................................................................................................... 43

2.4.6 Množství zbytků spalin ......................................................................................... 43

2.4.7 Skutečná množství náplní ..................................................................................... 44

3. Pracovní oběhy pístových spalovacích motorů a jejich diagramy ................................ 45

3.1 Charakteristika pracovních oběhů ...................................................................................... 45

3.1.1 Ideální pracovní oběh .......................................................................................... 45

3.1.2 Teoretický pracovní oběh ..................................................................................... 46

3.1.3 Skutečný pracovní oběh ....................................................................................... 46

3.2 Diagramy pracovních oběhů .............................................................................................. 46

3.3 Diagramy ideálních pracovních oběhů .............................................................................. 47

3.3.1 Diagramy ideálního oběhu zážehového motoru .................................................. 47

3.3.2 Diagramy ideálního oběhu vznětového motoru ................................................... 51


 6 : Obsah > 3.4 Teoretické oběhy nepřeplňovaných motorů ....................................................................... 53

3.4.1 Výpočet tlaků a teplot u teoretických p-V diagramů ............................................ 54

3.4.2 Výpočet středního tlaku na píst ........................................................................... 60

3.4.3 Skutečné diagramy pracovního oběhu ................................................................. 61

4. Tepelná bilance a účinnost spalovacího motoru .............................................................. 63

4.1 Tepelná bilance motoru ...................................................................................................... 63

4.2 Účinnosti spalovacího motoru ........................................................................................... 64

4.2.1 Chemická účinnost spalování .............................................................................. 64

4.2.2 Tepelná účinnost .................................................................................................. 66

4.2.3 Stupeň plnosti diagramu ...................................................................................... 69

4.2.4 Indikovaná účinnost ............................................................................................. 69

4.2.5 Mechanická účinnost ........................................................................................... 70

4.2.6 Celková účinnost .................................................................................................. 71

4.2.7 Objemová a plnící účinnost ................................................................................. 71

5. Kinematika a dynamika klikového ústrojí ...................................................................... 75

5.1 Kinematika klikového ústrojí ............................................................................................. 75

5.1.1 Dráha pístu .......................................................................................................... 75

5.1.2 Rychlost pístu ....................................................................................................... 76

5.1.3 Zrychlení pístu ..................................................................................................... 77

5.2 Dynamika klikového ústrojí ............................................................................................... 77

5.2.1 Základní síly ........................................................................................................ 77

5.2.2 Základní hmotnosti .............................................................................................. 78

5.2.3 Rozklad sil v klikovém ústrojí .............................................................................. 80

5.3 Nerovnoměrnost chodu motoru ......................................................................................... 81

5.4 Vyvažování motoru ............................................................................................................ 84

6. Základy konstrukce pístových spalovacích motorů ........................................................ 89

6.1 Pístní skupina ..................................................................................................................... 89

6.1.1 Píst ....................................................................................................................... 89

6.1.2 Pístní kroužky ....................................................................................................... 90

6.1.3 Pístní čep ............................................................................................................. 92

6.2 Kliková skupina ................................................................................................................. 92

6.2.1 Ojnice ................................................................................................................... 93

6.2.2 Klikový hřídel ...................................................................................................... 95

6.3 Kliková skříň a blok válců ................................................................................................. 98

6.3.1 Kliková skříň a blok motoru dvoudobých motorů ............................................... 99

6.3.2 Kliková skříň a blok motoru čtyřdobých motorů ................................................. 99

6.4 Hlava válců ...................................................................................................................... 100

6.4.1 Hlava válců dvoudobých motorů ....................................................................... 101

6.4.2 Hlava válců čtyřdobých motorů ........................................................................ 101

6.5 Rozvodové mechanizmy .................................................................................................. 103

6.5.1 Rozvodové mechanizmy dvoudobých motorů .................................................... 103

6.5.2 Rozvodové mechanizmy čtyřdobých motorů ...................................................... 103


 7

Obsah >

7. Palivová ústrojí zážehových motorů .............................................................................. 107

7.1 Karburátory ...................................................................................................................... 107

7.1.1 Jednoduchý karburátor ...................................................................................... 108

7.1.2 Karburátor typ zenith ........................................................................................ 108

7.1.3 Karburátor typ solex .......................................................................................... 109

7.1.4 Pomocná zařízení karburátorů .......................................................................... 110

7.1.5 Dvoustupňové karburátory ................................................................................ 113

7.2 Vstřikování paliva ............................................................................................................ 113

7.2.1 Nepřímé vstřikování paliva ................................................................................ 115

7.2.2 Přímé vstřikování paliva .................................................................................... 137

8. Palivová ústrojí vznětových motorů ............................................................................... 149

8.1 Tvorba směsi paliva se vzduchem ................................................................................... 149

8.1.1 Porovnání vznětových motorů s děleným a neděleným spalovacím

prostorem ........................................................................................................... 150

8.2 Palivová soustava ............................................................................................................. 151

8.3 Systémy vstřikování paliva .............................................................................................. 152

8.3.1 Řadová vstřikovací čerpadla ............................................................................. 153

8.3.2 Rotační čerpadla ................................................................................................ 158

8.3.3 Sdružená vstřikovací jednotka – UIS Unit Injektor System ............................... 163

8.3.4 Sdružený vstřikovací systém – UPS Unit Pump Systém .................................... 166

8.3.5 Vstřikovací systém s tlakovým zásobníkem – Systém Common Rail ................. 166

9. Emise výfukových plynů spalovacích motorů ............................................................... 177

9.1 Popis výfukových plynů .................................................................................................. 178

9.2 Mechanizmus vzniku škodlivin ....................................................................................... 179

9.3 Opatření ke snížení škodlivin u zážehových motorů ....................................................... 182

9.3.1 Opatření před motorem ..................................................................................... 182

9.3.2 Opatření u motoru ............................................................................................. 183

9.3.3 Opatření za motorem ......................................................................................... 185

9.4 Opatření ke snížení škodlivin u vznětových motorů ........................................................ 188

9.4.1 Opatření před motorem ..................................................................................... 188

9.4.2 Opatření u motoru ............................................................................................. 188

9.4.3 Opatření za motorem ......................................................................................... 190

9.5 Měření produkce emisí .................................................................................................... 192

9.5.1 Emisní testy při homologaci vozidel v ČR a EU ................................................ 193

9.5.2 Emisní testy při homologaci vozidel v USA ....................................................... 197

9.5.3 Emisní kontroly vozidel v ČR a EU ................................................................... 201

9.5.4 Emisní kontroly vozidel v USA .......................................................................... 203

10. Charakteristiky, regulace a měření spalovacích motorů ............................................ 209

10.1 Charakteristiky spalovacích motorů .............................................................................. 209

10.1.1 Otáčkové charakteristiky ................................................................................. 209

10.1.2 Zatěžovací charakteristiky ............................................................................... 211

10.1.3 Celkové (úplné) charakteristiky ....................................................................... 212

10.2 Regulace spalovacích motorů ........................................................................................ 213

10.3 Měření spalovacích motorů ............................................................................................ 214


 8 : Obsah >

10.3.1 Měření výkonových parametrů ........................................................................ 214

10.3.2 Měření spotřeby paliva .................................................................................... 220

11. Zapalování ...................................................................................................................... 225

11.1 Konvenční cívkové zapalování ...................................................................................... 226

11.1.1 Prvky konvenčního cívkového zapalování ....................................................... 228

11.2 Tranzistorové zapalování ............................................................................................... 232

11.2.1 Kontakty řízené tranzistorové zapalování ........................................................ 232

11.2.2 Tranzistorové zapalování s Hallovým snímačem ............................................. 235

11.2.3 Tranzistorové zapalování s induktivním snímačem .......................................... 237

11.3 Elektronické zapalování ................................................................................................. 239

11.4 Plně elektronické zapalování ......................................................................................... 243

12. Elektrická příslušenství spalovacích motorů ............................................................... 247

12.1 Olověný akumulátor ....................................................................................................... 247

12.1.1 Bezúdržbový akumulátor ................................................................................. 248

12.2 Alternátor ....................................................................................................................... 251

12.2.1 Usměrnění střídavého proudu ......................................................................... 252

12.2.2 Proudové obvody alternátoru .......................................................................... 252

12.2.3 Chlazení alternátorů ........................................................................................ 254

12.3 Regulátor napětí ............................................................................................................. 255

12.3.1 Princip činnosti regulátoru .............................................................................. 255

12.3.2 Polovodičový regulátor napětí ........................................................................ 256

12.4 Spouštěč ......................................................................................................................... 259

12.4.1 Charakteristika a konstrukce spouštěče .......................................................... 259

12.4.2 Druhy spouštěčů .............................................................................................. 262

13. Chladicí a mazací soustavy spalovacích motorů ......................................................... 267

13.1 Chladicí soustava spalovacích motorů ........................................................................... 267

13.1.1 Chlazení vzduchem .......................................................................................... 267

13.1.2 Chlazení kapalinou .......................................................................................... 269

13.2 Mazací soustava spalovacích motorů ............................................................................. 273

13.2.1 Ztrátové mazání ............................................................................................... 275

13.2.2 Cirkulační mazání ............................................................................................ 276

13.2.3 Základní prvky mazací soustavy ...................................................................... 277

14. Přeplňování spalovacích motorů .................................................................................. 283

14.1 Způsoby přeplňování spalovacích motorů ..................................................................... 283

14.1.1 Přeplňování turbodmychadlem ........................................................................ 284

14.1.2 Mechanicky poháněná dmychadla ................................................................... 285

14.1.3 Dynamické plnění válce motoru ...................................................................... 286

14.1.4 Přeplňování tlakovzdušným výměníkem comprex ........................................... 287

14.2 Chlazení stlačeného vzduchu ......................................................................................... 288

14.3 Kombinace mechanického dmychadla s turbodmychadlem .......................................... 290

Seznam zkratek ..................................................................................................................... 291

Použitá literatura .................................................................................................................. 295


 9

» Předmluva

Odborná knižní publikace je určena všem vysokoškolským studentům technických oborů se zaměřením na automobilovou techniku, studentům středních a vyšších odborných škol se stejným zaměřením a dále široké odborné veřejnosti zajímající se problematikou spalovacích motorů. Publikace jasně a srozumitelně podává ucelený přehled problematiky z oboru pístových spalovacích motorů.

Kniha vychází z rozsáhlých publikací soustředěných na Katedře vozidel a pozemní dopravy Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, kde autor vyučuje předměty Spalovací motory, Automobilové motory a Speciální spalovací motory. Podstatný zdroj informací také tvoří materiály získané od významných fi rem působících v oboru spalovacích motorů.

Publikace seznamuje čtenáře s historickým vývojem a základním rozdělením spalovacích motorů. Hlubší rozbor je věnován teorii pístových spalovacích motorů. Rozsáhlá část je zaměřena na palivové soustavy zážehových a vznětových spalovacích motorů. Literatura dále seznamuje čtenáře s ekologickými aspekty provozu spalovacích motorů. Závěrečné kapitoly jsou věnovány elektrickému příslušenství spalovacích motorů, chladícím a mazacím soustavám a přeplňování spalovacích motorů.

Závěrem by autor rád poděkoval fi rmě Bosch za poskytnuté technické příručky, které se staly

podkladem pro kapitoly o palivových soustavách a zapalování spalovacích motorů.

Autoři



 11

1.Úvod

1.1 Defi nice spalovacího motoru

Spalovací motor je tepelný stroj, který spalováním paliva získává tepelnou energii a využitím

vhodného plynného média ji převádí na mechanickou práci. Energie plynného média je využí

vána buď jako energie potenciální (tlak spalin) u pístových spalovacích motorů, nebo energie

kinetická (rychlost proudu spalin) u spalovacích turbín. Na obr. 1.1 je znázorněn obecný postup

transformace chemické energie, obsažené v palivu na mechanickou práci spalovacího motoru.

Obr. 1.1 Schéma přeměny energie ve spalovacím motoru

1.2 Historický vývoj

1.2.1 Parní stroj

Za autora prvního funkčního vozidla s vlastním pohonem je pokládán Nicolas Joseph Cugnot

(1725–1804). Kapitán francouzské armády Cugnot byl nadaným vynálezcem, ale na pokusy

s parním strojem mu chyběly fi nance. To se změnilo v roce 1764, kdy se mu podařilo pro svůj

projekt „mechanického koně“ získat minist

ra války, markýze de Choiseul. Ten Cugnota

pověřil zhotovením parního traktoru pro dělo

střelectvo. V roce 1769 předvedl Cugnot svůj

vynález (obr. 1.2) v Paříži.

Vůz dosahoval rychlosti 4,5 km·h

-1

a jel

12 minut. Pak bylo potřeba naplnit kotel, rozdě

lat na zemi oheň a počkat, až se vytvoří pára na

dalších 12 minut jízdy. Poháněno bylo přední

kolo na principu rohatky a západky (při pohybu

dolů jedna pístní tyč zabrala za široké ozuby

kovového kotouče, zpět se pohybovala volně –

chemická

energie

nedokonalé

spalování

odvod tepla v důsledku

chlazení, nedokonalá

tepelná izolace

nutný odvod tepla

pro uzavření

tepelného oběhu

mechanická energie

odváděná s pracovní

látkou

mechanické

ztráty

tepelná

energie

vnitřní

mechanická

energie

vnější

mechanická

energie

Obr. 1.2 Cugnotův dělostřelecký vůz


1 : Úvod >  12

pracoval druhý píst (obr. 1.3). Ministr války byl

tímto strojem nadšen a pověřil Cugnota stavbou

většího vozidla.

Na přelomu let 1770–71 byl nový vůz

hotov. Pětitunový stroj nepřekročil rychlost

4 km·h

-1

a nebylo již nutné rozdělávat oheň

na zemi, protože vůz měl vlastní ohniště. Při

předvádění došlo k poruše řízení a vůz narazil

do zdi. Zeď byla rozmetána na kostky a stroj

zůstal nepoškozen, čímž se osvědčil jako doko

nalý válečný prostředek. Pokusy talentovaného

inženýra i přes tento úspěch bohužel brzy skon

čily – ministr války upadl v nemilost u dvora

a Cugnot přišel o fi nanční podporu. Cugnatův dělostřelecký vůz je dodnes vystaven v budově pařížského Muzea umění a řemesel. I když Cugnotovy práce spadají do období, kdy James Watt (1736–1819) v roce 1769 dostal patent na parní stroj, není možno předpokládat, že by se tito vynálezci znali.

Označení vynálezce parního stroje právem patří Watovi, nejen pro patent, který získal, ale

obzvláště pro jeho zásluhy o rozšíření používání parního stroje (obr. 1.4) a jeho další zdokonalování. Jeho nejznámější zdokonalení spočívalo v zavedení dvojčinného parního stroje, kde pomocí šoupátka byla tlaková pára střídavě přiváděna před píst i za píst pracovního válce. Bylo tak možné, aby píst vyvíjel tah, či tlak na ojnici při pohybu oběma směry. Stroj se tak choval jako jednočinný Obr. 1.3 Princip rohatkového pohonu Obr. 1.4 WaƩ ova parní transmise (1787)


 13

Historický vývoj >

stroj o dvojnásobném počtu válců. Proti jednočinnému stroji bylo sice třeba zajistit utěsnění pístové tyče pomocí ucpávky a složitějšího šoupátka, ale za to byl získán dvojnásobný výkon na stejný objem válce a pravidelnější chod.

Další zlepšení spočívalo ve vynálezu odstředivého regulátoru (obr. 1.5), který se používal ke stabilizaci otáček parního stroje. Byl zaveden v roce 1782 Jamesem Wattem. Skládal se ze dvou závaží, která rotovala a byla poháněna strojem, jehož otáčky měly být regulovány. Čím rychleji se tato závaží otáčela, tím větší byla vlivem odstředivé síly jejich výchylka od svislé osy rotace. Uvedené vychýlení bylo převedeno na svislý pohyb nad jejich ukotvením, který byl dále pákou a táhlem převeden k ventilu přivádějícímu páru ke stroji. Byla tak realizována mechanická záporná zpětná vazba, která dovolovala působením poměrně malých sil regulovat velmi výkonný stroj.

Setkání s parními stroji inspirovalo i další vynálezce, a tak se vozidla s parním pohonem objevila i v jiných zemích:

Richard Trevithick (1771–1833, Anglie) po úspěšných pokusech s modely a aplikací na nepohyblivých strojích v dolech zkonstruoval v roce 1801 první parní stroj, schopný samostatného pohybu. Pojmenoval ho „The Puffi ng Devil“ (Bafající ďábel) a úspěšně ho otestoval v Camborne v Cornwallu. V roce 1802 si pak nechal tento vysokotlaký parní stroj patentovat.

Oliver Evans (1755–1819, USA) v roce 1804 vynalezl parní vozidlo, které bylo schopné pohybu jak po vodě, tak po souši. Toto vozidlo bylo první samohybné vozidlo v USA.

Josef Božek (1782–1835, Rakousko Uhersko) v roce 1815 předvedl první parou poháněný automobil na našem území. Při opakovaném předvádění v roce 1817, kdy ukazoval i parník vlastní konstrukce, mu byla ukradena pokladna s vybraným vstupným. Zadlužený Božek rozbil svůj vůz a zanevřel do konce života na experimenty s parním strojem. Dále se věnoval konstrukci čerpadel a později i vagónů pro koněspřežnou železnici. Konstruktéry se stali i jeho synové František Božek a Romuald Božek. Známý je i konstrukcí přesných hodin, sestrojených v roce 1812 pro hvězdárnu Klementinum, které byly používány až do roku 1984.

V roce 1815 začíná George Stephenson konat pokusné jízdy s první lokomotivou a v roce 1830 otevřel pravidelný provoz na trati Liverpool–Manchester. Železniční doprava se rozšířila natolik, že po zavedení tzv. praporkového zákona (Locomotive Act) v roce 1861, prakticky zlikvidovala konkurenci silniční dopravy. Parní vozy se později objevují v nákladní dopravě. Naše Škodovka vyráběla před druhou světovou válkou parní vůz značky Sentinel (obr. 1.6), který v komunální dopravě hl. města Prahy sloužil ještě v padesátých letech minulého století.

Bez zajímavosti není ani skutečnost, že hranici 200 km·h

-1

překonal v roce 1906 jako první

parní vůz vyrobený v Americe bratry Stanleyovými.

Obr. 1.5 WaƩ ův odstředivý regulátor se znázorně

ním působících sil

Obr. 1.6 Škoda SenƟ nel 1924–1935


1 : Úvod >  14 1.2.2 Zážehový motor O první patent na motor poháněný svítiplynem požádal v roce 1786 francouzský vynálezce Philippe Lebon (1769–1804), který experimentoval s plynem získávaným koksováním dříví. Není však známo, že by takovýto motor sestrojil.

Švýcarský vojenský vysloužilec Issac de Rivaz (1803–1883) získal v roce 1807 patent na vozidlo poháněné výbušným motorem (obr. 1.7). Vůz dokonce postavil a veřejně zkoušel. Jeho motor měl válec, v němž elektricky zapaloval směs svítiplynu a vzduchu. Píst, který byl výbuchem vytlačen vzhůru, byl pak svojí váhou a atmosférickým tlakem vzduchu tlačen dolů, přičemž ozubeným hřbetem poháněl soukolí, z něhož se pohyb přenášel na kola vozu. Po udělení patentu však v dalším vývoji nepokračoval, a tak se jeho práce stala pouze historickou epizodou.

Opravdového úspěchu ale dosáhl až Francouz belgického původu Jean Joseph Etienne Lenoir (1822–1900), kterého lze považovat za vlastního tvůrce výbušných motorů, neboť je přivedl k takovému stavu dokonalosti, že je bylo možno opravdu prakticky využít. Dne 10. 11. 1859 získal patent na motor poháněný svítiplynem a již v roce 1860 začal stavět vůz s plynovým motorem. Plyn byl stlačený v nádržce umístěné ve vozidle. V roce 1863 vykonal Lenoir s tímto vozidlem první jízdu z Paříže do jejího předměstí Joinville le Pont a zpět rychlostí 6 km·h

-1

. Celá trať měřila 18 km.

S plynovými motory začíná také německý vynálezce N. A. Otto, který společně se zámožným inženýrem E. Langenem v roce 1864 v Kolíně založil první továrnu na motory na světě, N. A. Otto & Cie, od roku 1869 Gasmotorenfabrik Deutz, dnešní DEUTZ AG. Společně rozvíjeli koncepci čtyřtaktního motoru, na jehož princip Otto přišel.

Na pařížské světové výstavě v roce 1867 (obr. 1.8) představili svou verzi jednoválcového motoru poprvé veřejnosti. Byl sice hlučnější a méně konkurenceschopný po stránce konstrukce i spolehlivosti, zato měl ve srovnání s předchozími až třetinovou spotřebu plynu. Nakonec byl oceněn Zlatou medailí výstavy. Od roku 1872 byl tento typ motoru sériově vyráběn. Výkon se

Obr. 1.8 N. A. OƩ o 1867Obr. 1.7 Issac de Rivaz 1807


 15

Historický vývoj >

pohyboval od čtvrtiny do 3 koňských sil (dle velikosti motoru) při 60 otáčkách za minutu. Zapalování bylo řešeno pomocí plynového plamínku, odkrývaného ve vhodný okamžik šoupátkem. Za sériovou výrobu tohoto motoru byl zodpovědný hlavní konstruktér Gottlieb Daimler (1834–1900). V té době ve fi rmě působil i Wilhelm Maybach. Otto jako obchodní ředitel měl s Daimlerem neustálé neshody v technických otázkách, což bylo o deset let později důvodem k Daimlerově i Maybachově odchodu a založení samostatné fi rmy.

V roce 1876 vyrobil Otto čtyřtaktní motor se zvýšeným kompresním poměrem a 25. května 1877 si jej nechal patentovat. Tento typ motoru se stal základem pro stavbu pozdějších spalovacích motorů. Zážehový motor tohoto principu je dodnes označován jako „Ottův motor“.

V roce 1884 Otto zdokonalil elektrické zapalování pro své motory, a tak znovu revolučně vylepšil fungování tohoto typu motoru. Do té doby byly motory, vzhledem k používání plynu a potřebě zapálení směsi plamenem, stacionárními stroji. Otto zavedl nízkonapěťové magneto. Díky této inovaci bylo možno přejít na spalování kapalných paliv, a tak se motory mohly stát mobilními. V roce 1882 mu Filosofi cká fakulta Univerzity ve Würzburgu udělila čestný doktorát.

Čtyřdobý spalovací motor však nebyl ještě dokonalý. Sám Otto se snažil vynalézt motor dvoudobý, což se mu nepovedlo. Do své závěti trpce poznamenal: „A tak mi zůstává pouze sláva, že jsem sestrojil první motor s kompresí.“

Dvoudobý plynový spalovací motor konstruuje v roce 1879 K. Benz (1844–1929). Proslavil

se však až svými automobily se spalovacími motory vlastní konstrukce. První tříkolové vozidlo (obr. 1.9) vyjelo z Benzovy dílny na jaře roku 1885. Poprvé ujel Benzův vůz 100 metrů, po několika týdnech ujel již trať dlouhou jeden kilometr a dosáhl rychlosti 11 km za hodinu. Teprve třetí model mu přinesl pronikavější úspěch. Patent na toto vozidlo obdržel v lednu 1886.

Vozidlo bylo poháněno čtyřdobým motorem (čtyřdobý motor byl stále lepší než dvoudobý

motor, který sám vynalezl) o výkonu 0,75 koně při 450 otáčkách za minutu. Tento motor měl již zapalování elektrickou jiskrou. I když v patentním spise je uveden „vůz na pohon plynem“, byl pohonnou látkou ligroin, což je velmi starý název pro lehký benzín, v té době odpad při výrobě petroleje. Benzínové páry se získávaly zahříváním nádržky s benzínem výfukovými plyny a směšovány se vzduchem byly tak, že vzduch nasávaný do válce motoru byl prosáván přes nádržku s benzínem. Chlazení válce motoru bylo zabezpečeno odpařováním vody.

K první delší jízdě Benzova vozidla se vztahuje známá historka. Benzovu manželku Berthu

zlobilo, že její muž se i přes úspěšnou konstrukci vozidla stále nemůže zbavit své ostýchavosti a nechce vozidlo veřejně předvést. A tak se rozhodla vydat se svými syny Eugenem a Richardem jednoho srpnového dne roku 1888 brzy ráno bez vědomí svého muže na první „dálkovou jízdu“ v dějinách automobilu. Celá trojice zamířila z Mannheimu s několika oklikami přes Wenheim, Heidelberg, Wiesloch a Durlach do Pforzheimu k babičce. Vůz bez koní dokázal to, o co jeho konstruktér usiloval. Cestou musela paní Berta čistit ucpaný karburátor jehlicí z klobouku a izolovat holý elektrický kabel pryžovým podvazkem. Ve stoupání bylo nutno vůz tlačit, protože výkon 1,5 koně stále nedostačoval. Rychle se opotřebovávající špalíky brzd několikrát potahovala

Obr. 1.9 Tříkolka K. Benz 1885

+


1 : Úvod >  16 novou kůží a v lékárně u Wieslochu musela doplnit zásobu ligroinu, jak byl tehdy nazýván benzín. Celkem ujela přes 120 kilometrů. Z místa cíle poslala manželovi telegram, že jsou v pořádku. Benz se rozčílil a dalším telegramem jí nařídil, aby mu okamžitě poštou poslala zpátky pohonné řetězy, aby tak už s vozem nemohla pokračovat v jízdě. Bertha to poslušně učinila. Teprve po pěti dnech se Benz uklidnil a poslal jí zpět náhradní řetězy, a tak se mohla vrátit domů. Její výkon se stal mezníkem v dějinách automobilové dopravy.

Nevýhodou Ottových motorů byl malý výkon a vysoká hmotnost. Další z německých vynálezců Gottlieb Daimler (1834–1900) se snažil o zvýšení výkonu motorů zvýšením otáček motoru. Poznal, že základním omezením je nízkonapěťové elektrické zapalování. Řešení nalezl v zapalování pomocí žhavící trubičky. Žhavící trubička procházející stěnou hlavy válce byla zahřívána zvenku malým plamínkem. V průběhu komprese byla čerstvá směs zatlačena do trubičky a tam se od žhavé stěny vznítila. Spolehlivost tohoto zapalování vedla ke zvýšení otáček motoru až na 900 min

-1

.

Roku 1885 motor zabudoval do stroje dřevěné konstrukce (obr. 1.10), který byl defakto čtyřkolový, ale dvě malá stabilizační kolečka historie pomíjí a prohlašuje tento stroj za první motocykl.

Motor byl umístěn vertikálně uprostřed stroje. Zadní kolo bylo poháněno řemenicí přes předlohový hřídel a odtud ozubeným kolem. Zadní brzda byla ovládána otočnou rukojetí na řídítkách. Výfukový ventil se ovládal mechanicky, kdežto vstup směsi do válce otevíralo sání pístu. Vzduchem chlazený motor Daimler měl povrchový karburátor a zapalování rozžhavenou trubičkou. Daimlerův syn Paul ujel 10. listopadu 1885 9,5 km, a stal se tak prvním motocyklistou na světě.

Dalšího zvýšení otáček zážehových motorů bylo dosaženo v roce 1894 pomocí bateriového odtrhovacího zapalování, jehož vynálezcem je francouzský hrabě de Dion (1856–1946). Jeho pokusný jednoválcový motor dosahoval 3000 otáček za minutu.

Na zlepšení chodu motoru se v roce 1893 podílí i němec Wilhelm Maybach (1846–1929), vynálezem prvního karburátoru (obr. 1.11) využívajícího na tvorbu směsi paliva se vzduchem podtlaku, vytvořeného v zúženém místě sacího potrubí, odsávajícího kapalné palivo z odměřovací trysky, tedy principu novodobých karburátorů.

Na území České republiky byl prvním vyrobeným automobilem v roce 1897 Tatra Präsident (obr. 1.12). Podvozek vycházel z osvědčeného kopřivnického kočáru „Mylord“.

Pod sedadlem v zadní části, v prostoru, který u kočárů sloužil pro zavazadla, byl umístěn dvouválcový ležatý motor Benz (obr. 1.13) o obsahu 2,714 l a výkonu přibližně 5 koní při 600 min

-1

(vrtání i zdvih 120 mm). Motor měl automatický sací ventil, výfukový ventil byl ovládán od vačkového hřídele. Směs paliva a vzduchu byla vytvářena v povrchovém odpařovacím karburátoru, do jehož odpařovacích nádob, zahřívaných výfukem, přitékal benzín ze spádové nádrže. Obr. 1.10 Motocykl G. Daimler 1885 Obr. 1.11 Maybachův karburátor 1893


 17

Historický vývoj >

Zapalování tvořil vysokonapěťový transformátor s přerušovačem primárního okruhu a napájením z dynama (později bylo dynamo nahrazeno baterií). Jiskřiště pro zapálení směsi tvořily dva hroty z platinového drátu. Mazání motoru zabezpečoval vícebodový kapací přístroj. Chlazení motoru bylo odpařovací s kondenzačním chladičem. Spotřeba chladící vody byla asi desetkrát větší než spotřeba benzínu.

Převodovka byla dvoustupňová, řemenová. Převodové stupně se řadily naklápěním sloupku řízení buď k sobě, nebo od sebe. Zadní hnací náprava byla poháněna dvěma nezávislými řetězy z předlohové hřídele, která už měla diferenciál. Vozidlo využívalo dva brzdové systémy – nožní pásovou převodovou brzdu a ručně ovládanou třecí brzdu působící na pryžové obložení kol. Přední kola se natáčela okolo svislých čepů, tento pohyb se přenášel řetězem na přední nápravu.

Ve dnech 21.–22. května roku 1898 uskutečnil první vyrobený automobil propagační jízdu se čtyřmi pasažéry po vlastní ose z Kopřivnice do Vídně na výstavu konanou k výročí 50 let vlády Františka Josefa I. Trasu dlouhou 328 km absolvoval za 24,5 hodiny, z čehož bylo 14,5 hodiny čisté jízdy s průměrnou rychlostí 22,62 km·h

-1

.

1.2.3 Vznětový motor Rudolf Diesel (1858–1913) obdržel 28. února 1892 německý patent číslo 67 207 s názvem „Způsob práce a druh provedení spalovacího motoru“ (obr. 1.14). Diesel předpokládal, že jeho motor bude pracovat s účinností 70 až 80 % a s tlakem od 25 do 35 MPa. To také popsal ve své knize z roku 1893 Teorie a konstrukce racionálního tepelného motoru. Později neuváženého publikačního činu litoval a ověřil si, že je potřeba nejdříve usilovně pracovat, a až poté psát články.

První prototyp ze srpna 1893 poháněl uhelný prach. V druhém pololetí roku 1896 byl postaven druhý pokusný motor s vodním chlazením a vstřikováním benzínu. Po krátké době experimentů byl benzín nahrazen čištěným (lampovým) petrolejem, s nímž motor pracoval podstatně klidněji.

Zatímco v laboratoři pracoval ještě první motor, Diesel již pracoval na dalším prototypu s úkolem

snížit spotřebu paliva.

Třetí prototyp (obr 1.15) byl hotový v prosinci 1896 a odzkoušený v roce 1897. Tento motor již plnil všechny požadavky, vznikl tak klasický vznětový čtyřdobý motor. Rok 1897 je právem považován za rok vzniku vznětového motoru.

Motor měl výkon 14,7 kW při otáčkách 170 min

-1

. Motor prokázal vysokou ekonomičnost

(celková účinnost byla 26 %), ale pro značné rozměry, hmotnost a složitost vysokotlakého kom

Obr. 1.13 Ležatý motor BenzObr. 1.12 Tatra Präsident 1897




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist