načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Sovětská esa 2. světové války - Hugh Morgan

  > > > > > Sovětská esa 2. světové války  
-15%
sleva

Kniha: Sovětská esa 2. světové války
Autor:

V dřívějších letech k tomuto poutavému tématu nevycházely prakticky žádné spolehlivé publikace, poněvadž spolehlivé prameny byly nedostupné. S postupným uvolňováním situace v ...
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost

hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50% 50%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Computer press
Rok vydání: 2009-08-06
Počet stran: 88
Rozměr: 170 x 243 mm
Úprava: 100 stran : ilustrace (některé barev.), portréty
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Soviet aces of World War 2
Spolupracovali: ilustroval John Weal a Mike Chappell
překlad Ivo Rušák
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 9788025124413
EAN: 9788025124413
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V dřívějších letech k tomuto poutavému tématu nevycházely prakticky žádné spolehlivé publikace, poněvadž spolehlivé prameny byly nedostupné. S postupným uvolňováním situace v Sovětském svazu a nynějším Rusku a s pozvolným zpřístupňováním archivů se dostávají na světlo světa záznamy o nevšedních činech a hrdinstvích elitních pilotů různých složek sovětského vojenského letectva. Přestože byli zpočátku vybaveni zastaralou leteckou technikou, postrádali efektivní velení jak díky Stalinovým čistkám z konce 30. let, tak díky obrovské nadvládě zkušené luftwaffe, podařilo se sovětským pilotům záhy obrátit kartu osudu, a to jak díky letounům dodávaným na základě smlouvy o půjčce a pronájmu, jako byly britské hurricany, spitfiry, americké P-39 i P-40, tak zejména díky domácím konstrukcím jako MiG-3, LaGG-3, Lavočkin La-5/7 a Jak-1/3/7/9.

Předmětná hesla
Zákazníci kupující knihu "Sovětská esa 2. světové války" mají také často zájem o tyto tituly:
Křižníky USA vs japonské křižníky -- Guadalcanal 1942 Křižníky USA vs japonské křižníky
Stille, Mark
Cena: 75 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

29
VÝVOJ STÍHACÍHO LETECTVA VVS V LETECH
194145
kariéra tak začala dost neslavně. Nakonec však Pokryškin otevřel své
skóre v boji s Němci hned následujícího dne.
SOVĚTSKÉ VZDUŠNÉ SÍLY
22. ČERVNA 1941
I po rozšíření volnějšího přístupu k sovětským válečným
dokumentům v posledních letech je stále obtížné odhadnout počty sovětských
vzdušných sil v předvečer operace Barbarossa. Roku 1940 se SSSR
pyšnil největším letectvem na světě. Avšak co se týká stíhaček, dobrých
75 % z nich byly zastaralé dvouplošníky I-15, I-15bis a I-153 a
jednoplošníky I-16.
Prototypy těchto stíhaček vzlétly již v polovině 30. let a přes
mnohé úspěchy nad Španělskem a Čínou i takový Polikarpov I-16 (který
byl mezi nimi co do výkonů na špici) v polovině roku 1941
významně zaostával za Bf 109E luft waff e. Nová generace sovětských stíhaček,
MiG-3, Jak-1 a LaGG-3, měla být k prvoliniovým jednotkám ve
větším počtu teprve dodána, byť bylo ke 22. červnu 1941 těchto tří typů
vyrobeno již 2 030 kusů.
Do září 1941 se odhadovaly ztráty sovětského letectva na 7 500
letounů. I přes tyto ohromující počty byly sovětskými stíhacími piloty
hlášeny značné úspěchy, zejména letci operujícími nad Severním frontem.
Vedoucím esem byl v té době por. P. A Brinko od letectva Baltického
loďstva, který během prvních 10 týdnů od zahájení operace Barbarossa
nárokoval 15 zničených letounů (včetně 4 stíhaček fi nského letectva).
Poté co se od počátku invaze téměř nepřetržitě zúčastňoval bojů, byl
nakonec 14. září sestřelen a zahynul.
Brinkův kolega u obrany poloostrova Hanko byl kpt. A. K.
Antoněnko, jenž ja ko zástupce velitele 13. IAP hlásil 11 ze 34 sestřelů svého
pluku před tím, než 25. července 1941 zahynul. Oba piloti byli
posmrtně vyznamenáni titulem Hrdiny SSSR.
Úděsné hrůzy války názorně ilustrují tyto
hořící trosky stíhačky VVS a mrtvoly jejího pilota.
Tento snímek byl pořízen 24 hodin po
začátku invaze.
KHP0092_Sovtská esa.indd Odd2:29KHP0092_Sov tská esa.indd Odd2:29 13.7.2009 12:41:5913.7.2009 12:41:59





30
V bojích nad střední (a později severní) částí fronty hlásili tři z
pilotů 29. IAP 38 z 50 nepřátelských letadel, která byla pluku uznána jako
zničená – mnohé z nich byly však spíše sestřely skupinové než osobní.
Členem této trojice leteckých es byl ppor. N. Z. Muravickij, který
hlásil 12 sestřelů, z nichž 9 bylo skupinových, a také hlásil, že 3. září
provedl taran. Dalšími úspěšnými piloty 29. IAP byli ppor. A. V. Popov
se 14 sestřely a por. N. Morozov se 12 sestřely, přičemž první z nich
zahynul 3. září, kdy během bojového letu na podporu sovětské pěchoty
nasměroval svůj letoun do skupiny tanků wehrmachtu.
První týdny operace Barbarossa názorně ilustrovaly nejen
technickou zaostalost letounů VVS, ale také žalostně bídný výcvik jejích
pilotů. Obojí bylo kombinací nedostatků organizace a
bezohledného zbavení letectva jeho nejlepších velitelů během stalinských čistek
z konce 30. let. Náhradní letouny i součástky se brzy staly
nedostatkovým zbožím, neboť továrny uzavíraly své výrobní linky a
připravovaly se na přemístění za pohoří Ural – mimo přímý dosah Hitlerových
ozbrojených sil.
Jak se německé síly na svém zdánlivě nezadržitelném postupu na
v ýchod přibližova ly k Mosk vě, zača ly se t y to obtíže brz y projevovat ve
způsobu smýšlení typickém pro člověka zahnaného do kouta. V
jakékoli bitvě o hlavní město byly VVS odhodlány neopakovat své trapné
vystoupení v prvních dnech války. Ke konci července byla Moskva již
pod kritickým tlakem, protože padl Smolensk a Němci pochodovali
k západnímu předpolí hlavního města. Na sever od Moskvy se do
obležení dostal Leningrad a jihozápadně od Moskvy padl Kyjev, stejně
jako většina Ukrajiny dále směrem na jih.
Letec VVS leží mrtev u vrtule svého stroje
LaGG-3, oběti překvapivého útoku
bombardérů luftwaff e nalétávajících během prvního dne
operace Barbarossa na sovětská letiště.
Většina sovětských stíhacích pilotů zabitých nebo
zajatých během prvních 2 dní invaze se ve
skutečnosti ani nikdy nedostala do vzduchu.
(BAK 821)
2. KAPITOLA
KHP0092_Sovtská esa.indd Odd2:30KHP0092_Sov tská esa.indd Odd2:30 13.7.2009 12:42:0113.7.2009 12:42:01





31
VÝVOJ STÍHACÍHO LETECTVA VVS V LETECH
194145
Hit ler s oka mžit ý m útokem na Mosk v u vá ha l. Bylo to vša k proto,
aby dal svým armádám čas ke konsolidaci jejich postavení u
Leningradu a na Ukrajině. Toto zpoždění umožnilo Sovětům, aby
zorganizovali obranu města, ale také přineslo začátek období zvaného
„rasputica“ (deštivé počasí, jež rozblátí nezpevněné cesty), které opět
o krok přiblížilo zimu. S blížící se změnou ročního období by
německé síly byly zbaveny těch nejzákladnějších potřeb člověka – tepla,
přístřeší a stravy – a z hlediska vojenských operací dodávek
výstroje a výzbroje.
Za těchto podmínek byl Sovětský svaz na obrannou válku
vybaven v podstatě mnohem lépe než Němci na ofenzivní operace, přestože
měli v letounech nespornou převahu. Operace Ta j f u n, německý útok
na Moskvu, byla zahájena 30. září 1941.
Genplk. P. F. Žigarev, velitel VVS, dobře chápal, že jeho letouny
a piloti budou moci operovat z dobře vybudovaných základen v
Moskvě a kolem ní. Tato letiště zahrnovala Centraľnyj Aerodrom i
letiště v předměstích Fili, Chimki, Tušino a Vnukovo. Kromě toho měl
Žigarev k dispozici 6. IAK PVO (6. stíhací sbor protivzdušné
obrany) moskevského vojenského okruhu protivzdušné obrany – tento
svazek měl nakonec v obraně Moskvy hrát významnou roli. Naopak
2. luft fl otte (letecká fl otila) luft waff e po prvních měsících vzdušných
bojů a protizemních útoků nadcházející nepříznivé počasí stále více
omezovalo.
Příchod drsných zimních podmínek v půli listopadu změnil
provizorní letecké základny luft waff e často k nepoužití. Pozemnímu
personálu přimrzaly prsty ke kovovým povrchům letadel, která obsluhovali
a opravovali, a nástroje musely být rozehřívány letovacími
lampami, aby vůbec mohly být použity. Kapalinou chlazené letecké motory
Bleskovému útoku následujícímu
bezprostředně po úvodních náletech v rámci operace
Barbarossa padly za oběť také tyto Polikarpovy
I-16 a I-153 z tohoto německého snímku.
Výroba Polikarpova I-153 Čajka (racek) byla
zahájena roku 1939. Stíhačka byla poprvé
vyzkoušena v boji proti japonským letounům
Nakadžima Ki-27 nad Chalchin-Golem, a i když
byli zkušení piloti I-153 schopni vyklouznout
z drápů těchto hbitých nepřátelských stíhaček,
méně zkušení letci pro ně byli snadnou kořistí.
Na základě výsledků bojů na Dálném východě
byly čajky ze strany VVS kritizovány pro
nedostatek pancéřové ochrany jak pilota, tak
motoru – mnoho I-153 padlo za oběť přesné palbě
ze země. Při bleskovém německém útoku se
však mnohé do vzduchu ani nedostaly.
KHP0092_Sovtská esa.indd Odd2:31KHP0092_Sov tská esa.indd Odd2:31 13.7.2009 12:42:0413.7.2009 12:42:04





32
v důsledku extrémní zimy často odmítaly
naskočit – operace luft waff e se omezily, avšak zatím ani
ne tak činností VVS, ale zimou.
Na rozdíl od luft waff e se operace sovětského
letectva za těchto podmínek stupňovaly a sovětské
letectvo za tři týdny od 15. listopadu do 5. prosince
provedlo 15 840 bojových letů – což je objem téměř
pětinásobný v porovnání s aktivitou luft waff e ve
stejném období. Jak bitva pod Moskvou pokračovala,
začaly VVS od německého letectva přebírat
kontrolu nad vzdušným prostorem. Pod obratným
velením gen S. I. Ruděnka získávala protiofenzíva VVS
v severozápadním sektoru směrem na Ržev na síle
a sovětští stíhači hlásili množství zničených
nepřátelských letadel.
Pro stíhací obranu Moskvy se stala klíčovou
činnost 6. IAK PVO a 23 jeho pilotů bylo během bitvy
o Moskvu oceněno Zlatou hvězdou Hrdiny SSSR.
Jednotce do listopadu 1941 velel plk. I. D. Klimov,
kdy velení převzal plk. Mitěnkov. Během posledních
dvou měsíců roku pluk ve vzdušných bojích hlásil
zničení 250 letadel luft waff e. Mimoto na pět dní,
9. až 14. prosince, 6. IAK PVO změnil svou roli ze
stíhací na bitevní a západně od Moskvy důkladně
ničil a postřeloval pozemní jednotky ustupujících
německých armád – a zejména na tomto bojišti se
sbor v bojích obzvláště vyznamenal.
V jeho ř ad ách bojova l i por. A . N. K at r ič z e 120. I A P
PVO, který provedl první úspěšný taran ve velké
výšce. 6. IAK PVO však ostatním sovětským stíhacím
jednotkám ukázal, že jejich protivník není tak
nepřemožitelný, jak se ještě v létě toho roku mohlo zdát.
STALINGRAD
Bitva u Stalingradu byla vskutku katalyzátorem
počínající převahy VVS s jejich novou organizační
strukturou, novými stíhacími letadly vybavenými
rádiem a stoupajícími bojovými zkušenostmi pilotů,
což bylo základním předpokladem obratu štěstěny
ve prospěch Sovětů. Stalingrad předcházel
úspěšné bitvě nad Kubání na jaře roku 1943, po níž záhy
následovala rozhodující bitva u Kurska.
Stalingradská bitva se vyznačovala dvěma
kritickými stadii, z nichž první se soustředilo na obranu
města. O to se bojova lo od čer vence do pr v ních zi
mních měsíců roku 1942 a 102. IAD PVO pod velením
P. S. Stěpanova zastihlo ještě s výzbrojí asi 80
stíhaček, z nichž většina byly obstarožní I-15 nebo sice
hbité, ale málo výkonné I-16 postrádající kanonovou
výzbroj. Aby pomohl zastavit příval náletů luft waff e
na město, naléhal Stěpanov na velitele VVS
Novikova (jenž odpovídal za plánování a operace letectva)
i na sovětské vrchní velení, aby mu přidělilo pluk
vyzbrojený letouny Jak-1.
Jelikož byl gen. A. A. Novikov, Stěpanovův
nadřízený, průkopníkem sovětského vojenského
letectva, jenž byl předtím osobně odpovědný za
vytvoření koordinovanějšího vztahu mezi
frontovým letectvem a pozemními jednotkami, dosáhl
této lepší koordinace zřízením leteckých armád,
které nahradily dřívější těžkopádnou strukturu velení
VVS. Stíhací pluky byly tradičně používány nahodile
a nekoordinovaně, což vedlo ke slabým výsledkům
bojové účinnosti.
Důstojník luftwaffe zkoumá ukořistěný
I-15 bis a ukazuje fotografovi na díru po
šrapnelu nebo snad po kulometném projektilu.
(BAK Loc 290)
2. KAPITOLA
KHP0092_Sovtská esa.indd Odd2:32KHP0092_Sov tská esa.indd Odd2:32 13.7.2009 12:42:0613.7.2009 12:42:06






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist