načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Soudní znalectví -- v oboru zdravotnictví – Miroslav Hirt; kolektiv

Soudní znalectví -- v oboru zdravotnictví

Elektronická kniha: Soudní znalectví
Autor: Miroslav Hirt; kolektiv
Podnázev: v oboru zdravotnictví

Příručka pro uchazeče o jmenování znalcem v oboru zdravotnictví uvádí všechna práva i povinnosti znalce, včetně právní odpovědnosti. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  135
+
-
4,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 47
Rozměr: 21 cm
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Občanské soudní řízení. Soudnictví
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2014
ISBN: 978-80-247-3890-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka pro uchazeče o jmenování znalcem v oboru zdravotnictví uvádí všechna práva i povinnosti znalce, včetně právní odpovědnosti.

Popis nakladatele

Útlá, ale naprosto nepostradatelná příručka pro všechny soudní znalce z oboru zdravotnictví. Znalce zde naleznou komplexní a zcela aktuální informace a návody ke své činnosti. Součástí jsou i potřebné formuláře.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Miroslav Hirt; kolektiv - další tituly autora:
Velký výkladový slovník soudnělékařské terminologie Velký výkladový slovník soudnělékařské terminologie
Tupá poranění -- v soudním lékařství Tupá poranění
 (e-book)
Tupá poranění -- v soudním lékařství Tupá poranění
Soudní lékařství II. díl Soudní lékařství II. díl
 (e-book)
Soudní lékařství I. díl Soudní lékařství I. díl
 (e-book)
Soudní lékařství II. díl Soudní lékařství II. díl
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Miroslav Hirt a kolektiv

Soudní znalectví

v oboru zdravotnictví

Příručka je určena k základnímu vzdělání uchazeče o jmenování znalcem z oboru zdravotnictví, ale neměla by chybět ani v knihovně znalců zkušených. Jsou v ní uvedena všechna práva i povinnosti znalce, včetně právní odpovědnosti, popř. i sankcí, a za co znalci hrozí.

Přináší postup, jakým se vypracovává znalecký posudek, jak mají vypadat jeho jednotlivé

části, z čeho čerpat informace, jak dávat do korelací údaje ze spisu s údaji zdravotnické do

kumentace, a hlavně, jak přehledně formulovat závěry. Seznamuje čtenáře i s tím, jak provádět prohlídku těla, jak a od koho vyžadovat podklady i jak vést znalecký deník. Osvět

luje rozdíly mezi znaleckým posudkem, odborným vyjádřením a odborným stanoviskem

i funkci a smysl posudku ústavního.

Příručka je přínosná i pro orgány činné v trestním řízení, hlavně z toho důvodu, aby věděly, co a od koho mohou a mají vyžadovat, jak vybírat znalce a jak porozumět znaleckým posudkům, eventuálně i které znalecké posudky odmítat jako nedostatečně a chybně vypracované.

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz



GRADA Publishing

Miroslav Hirt a kolektiv

Soudní znalectví

v oboru zdravotnictví


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reproduková

na a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakla

datele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc., a kolektiv Soudní znalectví v oboru zdravotnictví Kolektiv autorů: MUDr. Michal Beran, Ph.D. – Ústav soudního lékařství 2. lékařské fakulty UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha MUDr. et MUDr. Miroslav Dvořák – Ústav soudního lékařství Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice, Plzeň Prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc. – Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Doc. Ing. Aleš Vémola, Ph.D. – Ústav soudního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně MUDr. Bc. Tomáš Vojtíšek, Ph.D. – Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Doc. MUDr. František Vorel, CSc. – Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita a Soudnělékařské oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. MUDr. Michal Zelený, Ph.D. – Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Recenze: JUDr. Viktor Kučera Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: © Grada Publishing, a.s., 2014 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2014 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5729. publikaci Odpovědný redaktor Mgr. Luděk Neužil Sazba a zlom Jan Šístek Počet stran 48 1. vydání, Praha 2014 Vytiskla Tiskárna CarterReproplus s.r.o., Praha Názvy produktů, firem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-3890-1 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9248-4 (pro formát PDF) ISBN 978-80-247-9627-7 (pro formát EPUB) Obsah Úvod a historie (Aleš Vémola) .................................... 7

Prameny (právní úprava), kterými se řídí znalecká činnost v České

republice (Tomáš Vojtíšek) ........................................ 8

Jmenování a odvolání znalce, podmínky, zápis, evidence, slib ........ 9

(František Vorel, Michal Beran) Přibrání znalce, ustanovení znalce „ad hoc“ ....................... 10

(František Vorel, Michal Beran)

Povinná mlčenlivost znalců – poučení znalce (Tomáš Vojtíšek) ...... 11 Otázky zadavatele a konzultace (Michal Zelený) .................... 13

Skladba znaleckého posudku (Miroslav Hirt)....................... 14

1. Nález ..................................................... 14

2. Posudek ................................................... 17

3. Znalecká doložka ........................................... 19

Prohlídka těla podle § 114 trestního řádu a znalci (Tomáš Vojtíšek) ... 20

Vyžádání zdravotnické dokumentace (Tomáš Vojtíšek) .............. 22

Vyúčtování znalečného – likvidace/faktura (Michal Zelený) ......... 24

Evidence znaleckých posudků – znalecký deník .................... 26

(František Vorel, Michal Beran)

Lege artis, non lege artis, vitium artis (Tomáš Vojtíšek).............. 27

Odborné vyjádření a odborné stanovisko (Miroslav Dvořák) ......... 29

Ústavní posudky (Miroslav Hirt, František Vorel).................... 30 Právní odpovědnost znalce (Tomáš Vojtíšek) ....................... 31

Literatura .................................................... 32

PŘÍLOHY .................................................... 33

Příloha 1 Poučení znalce ..................................... 34

Příloha 2 Znalecká doložka (pro orgán veřejné moci) – vzor ...... 36

Příloha 3 Znalecká doložka (pro ostatní – advokátní kanceláře

apod.) – vzor ...................................... 37

Příloha 4 Likvidace – vzor ................................... 38

Příloha 5 Titulní strana Znaleckého deníku .................... 39

Příloha 6 Vzorová strana Znaleckého deníku – papírová forma ... 40

Příloha 7 Přehled o počtu vypracovaných znaleckých posudků ... 41 Rejstřík ...................................................... 43

Souhrn ....................................................... 45

Summary ..................................................... 47

Úvod a historie

7

Úvod a historie

Aleš Vémola

Nutnost znát názor odborníka při rozhodování soudů je známá od starověku,

ale pojem znalec se nevyskytoval. Případy projednávané před soudy nebyly

natolik složité, aby byli znalci zapotřebí. Soudy vyžadovaly pouze odborné po

sudky, a tak znalci měli postavení svědků. Nejčastěji býval posudek odborníků

vyžadován při podezření z falšování listin a neobvyklého úmrtí osob. Znalci

z oboru zdravotnictví tak byli jedni z prvních, kteří jako odborníci před soudy

vystupovali. Od konce 18. století se objevují zmínky o znalcích v právních

předpisech. V roce 1786 byla uvedena zmínka o znalcích v soudním dražebním

řádu č. 565/1786 s. z. j. První zmínky o seznamech stálých soudních znalců jsou

z roku 1787. Prudkým rozvojem vědy a techniky ve druhé polovině 19. a ve

20. století se stala účast odborníků u soudu nezbytností. Současně vyplynula

potřeba vyčlenění znaleckého posudku jako samostatného druhu důkazního

prostředku, neboť do této doby byl zastáván názor, že znalecký posudek je vlast

ně svědeckou výpovědí; avšak postavení svědka je založeno na jeho osobním

vjemu, a proto je rozdílné od postavení znalce (který je vždy zastupitelný jinou

osobou téže odbornosti). Pouze na okraj je dobré připomenout, že současná

právní úprava zná pouze pojem znalec, i když je všeobecně vžité, a v podstatě

i logičtější označení soudní znalec a nelze považovat za nějakou velkou chybu,

když v tomto duchu znalecký posudek znalec i podepisuje. V současné znalecké

praxi v oboru zdravotnictví označení „soudní znalec“ nevyvolává ze strany

zadavatelů žádné námitky.

Soudní znalectví v oboru zdravotnictví

8 Prameny (právní úprava), kterými se řídí znalecká činnost v České republice Tomáš Vojtíšek Přes dlouholetou deklarovanou snahu Ministerstva spravedlnosti ČR rekodifikovat právní úpravu znalecké činnosti je stále účinný zákon o znalcích a tlumočnících č. 36/1967 Sb. (ZZT) a jeho prováděcí vyhláška č. 36/1967 Sb. (VZT). Větší novelizací stávajícího zákona byla v nedávné minulosti pouze tzv. kárná novela (zák. č. 444/2011 Sb.), která však pouze izolovaně zvýšila sankce pro znalce i znalecké ústavy.

Kromě těchto „znaleckých“ předpisů se znalec setkává s mnoha zvláštními zákony, které souvisejí s jeho odborností (v případě zdravotnictví zejména zákon o zdravotních službách, ale i mnoho dalších). Jde o předpisy, které regulují společenské vztahy takovým způsobem, že k jejich aplikaci je třeba konkrétních odborných znalostí. Jako příklad lze uvést omezení tzv. svéprávnosti podle § 55 a násl. občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) nebo stupeň poškození zdraví ve smyslu § 122 trestního zákoníku (TZ).

Konkrétní postup vzniku, změn a zániku práv a povinností, kdy je potřeba využít odborných znalostí, kterými disponují znalci, je upraven v tzv. procesních předpisech. Nejvýznamnějšími jsou občanský soudní řád (zák. č. 99/1963 Sb.), zákon o zvláštních řízeních soudních (zák. č. 292/2013 Sb.), trestní řád (zák. č. 141/1961 Sb.), správní řád (zák. č. 500/2004 Sb.), soudní řád správní (zák. č. 150/2002 Sb.) a další.

Soudní znalectví v oboru zdravotnictví Jmenování a odvolání znalce, podmínky, zápis, evidence, slib

9

Jmenování a odvolání znalce, podmínky, zápis,

evidence, slib

František Vorel, Michal Beran

Znalce jmenuje ministr spravedlnosti, nebo předseda krajského soudu za

podmínek daných zákonem (§ 4 ZZT). Znalcem z oboru zdravotnictví může

být jmenován pouze uchazeč se specializovanou způsobilostí v daném oboru,

tzn. minimálně s příslušnou atestací, a dále platí, že musí mít dostatečnou

odbornou praxi, osvědčení k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře

a musí absolvovat tzv. znalecké minimum (viz specifické odborné podmínky

požadované ministerstvem spravedlnosti pro žadatele z řad lékařů). O jmeno

vání znalcem může požádat zájemce o znaleckou činnost sám, nebo jej může

navrhnout organizace či instituce (§ 5 ZZT). Znalec je povinen složit slib (§ 6

ZZT). Seznamy znalců vedou krajské soudy, v jejichž obvodu má znalec místo

trvalého pobytu, a jsou veřejně k dispozici na portálu justice (www.justice.cz).

Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může rozhodnout

o pozastavení práva vykonávat činnost znalce, nebo o zániku práva vykonávat

znaleckou činnost, a to v případech stanovených zákonem (§§ 20a až 20c ZZT).

Soudní znalectví v oboru zdravotnictví

10

Přibrání znalce, ustanovení znalce „ad hoc“

František Vorel, Michal Beran

Znalec z oboru zdravotnictví je přibírán k posouzení skutečností, k nimž je

třeba odborných znalostí a nestačí-li (pro složitost posuzované otázky) od

borné vyjádření (§ 105 TŘ). Pokud zadavatel (orgán veřejné moci či fyzická

nebo právnická osoba) hodlá požádat o zpracování znaleckého posudku, je

podle okolností nutné se znalcem zkonzultovat lhůtu potřebnou ke zpracová

ní posudku (§ 12 odst. 1 VZT). Dále je vhodné problém předem se znalcem

projednat, zejména v otázce odborné kompetence znalce a není na škodu s ním

probrat i navrhované formulace otázek. Znalec sice musí posudek vypracovat

osobně, ale v odůvodněných případech mu je zadavatelem povoleno přibrání

konzultanta. To však znalce nezprošťuje zodpovědnosti i za ty části posudku,

o kterých bylo konzultováno. Situace, za kterých znalec nesmí podat posudek,

zvláště pro možnost osobní podjatosti, nebo za kterých může posudek odmít

nout, jsou dány zákonem (§ 11 ZZT).

Orgán veřejné moci může ustanovit znalcem i osobu, která není zapsána

do seznamu znalců, ale má potřebné odborné předpoklady pro to, aby podala

posudek, tzv. znalec „ad hoc“ (k věci). Opět se tak děje pouze za podmínek

přesně stanovených zákonem (§ 24 ZZT). Nejčastěji to bývá za situace, kdy není

k dispozici potřebný znalec zapsaný do seznamu. Daný odborník je ustanoven

pouze v souvislosti s tímto jediným projednávaným případem.

Soudní znalectví v oboru zdravotnictví Povinná mlčenlivost znalců – poučení znalce

11

Povinná mlčenlivost znalců – poučení znalce Tomáš Vojtíšek Znalec je výslovně povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení; to neplatí, použije-li informace o těchto skutečnostech přiměřeným způsobem pro vědecké nebo vzdělávací účely. Mlčenlivosti jej může zprostit orgán veřejné moci, který jej ustanovil, nebo ten, pro nějž znaleckou činnost na základě smlouvy vykonal. Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na znalecké činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je znalec povinen tyto osoby písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit orgán veřejné moci, který znalce ustanovil, nebo ten, pro nějž znalec znaleckou činnost na základě smlouvy vykonal (§ 10a ZZT).

Sankcí za porušení povinné mlčenlivosti je pro znalce-fyzickou osobu pokuta až do výše 100 000 Kč, nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků. To ovšem nevylučuje ani vznik jiného druhu právní odpovědnosti, v krajním případě i odpovědnosti trestněprávní.

Lze tedy znalcům doporučit, aby věnovali dodržování povinné mlčenlivosti patřičnou pozornost a ve sdělování výsledků svého znaleckého zkoumání byli velmi zdrženliví. Vědeckou (pedagogickou) zákonnou licenci, podle které znalec v přiměřeném rozsahu není povinnou mlčenlivostí vázán, nutno chápat restriktivně a je jí možné využít pouze s maximálně možným šetřením důvěrných informací o dotčených osobách. Zejména při relativně častých žádostech o rozhovor ze strany médií je třeba si vždy vyžádat souhlas zadavatele znaleckého posudku. Opačný postup je právně riskantní, a to i při sdělování informací, které byly předtím obsahem soudního jednání, kterého se znalec zúčastnil.

Nově od roku 2012 je navíc povinnost písemně poučit veškeré další osoby, které se podílejí na znalecké činnosti. Požadavek na písemnou formu s sebou přináší důraz na archivaci těchto listin, které mohou být užitečné i po dlouhé době po svém vzniku.

Povinnost mlčenlivosti ovšem může znalci vyplynout i z jiného právního předpisu než jen ze zákona o znalcích a tlumočnících. Příkladem může být zákon o zdravotních službách, který ukládá povinnost zachovávat mlčenlivost osobám majícím právo nahlížet do zdravotnické dokumentace (což jsou mj. právě znalci v oboru zdravotnictví). Povinnost mlčenlivosti o informacích, které se osoba dozví v souvislosti s trestním řízením, je dána rovněž i trestním

Soudní znalectví v oboru zdravotnictví

12

řádem. Poučení o této povinnosti (a dalších právech a povinnostech znalce

v trestním řízení) vyžaduje přímo § 106, resp. § 8b TŘ. Z tohoto důvodu znalci

přibraní v trestním řízení podepisují písemné poučení pro každý jednotlivý

případ (příloha: Poučení znalce).

Soudní znalectví v oboru zdravotnictví Otázky zadavatele a konzultace

13

Otázky zadavatele a konzultace Michal Zelený Otázky, které zadavatel znalcům pokládá v opatření (žádosti), by měly být v závažnějších případech se znalcem předem konzultovány. Je to zejména proto, aby ze strany zadavatele bylo jednoznačně zřejmé, co se chce zadavatel ze znaleckého posudku dozvědět, a ze strany znalce je vhodné zadavatele upozornit, že některé otázky jsou formulovány nepřesně, event. některé jsou zcela nezodpověditelné. Nepříjemnou praxí bývá, zejména při opakovaných zadáváních posudků na podobná témata, že jsou otázky kopírovány z předchozích zadání, a proto odpovědi na ně nemusí úplně správně a zcela vystihnout řešení daného problému. Proto je vhodné, aby znalec problém v posudku rozebral v takových logických souvislostech, které jsou jasné především jemu a až v závěru vypracoval odpovědi na konkrétně zadané otázky. U hlavního líčení soudu je totiž třeba vše přehledně zrekapitulovat a dát do souvislostí bez ohledu na původně zadané otázky.

Otázky k vypracování znaleckého posudku musí být zadávány s ohledem na odbornost znalce a znalec je povinen odpovídat pouze na otázky, k jejichž zodpovězení je kompetentní, tedy má patřičnou odbornost. Pokud tak neučiní, mohou být závěry znaleckého posudku napadnuty některou ze stran. V případě požadavku na zodpovězení pouze některé z méně významných či dílčích otázek mimo vlastní odvětví může přibraný znalec oslovit po předchozím svolení zadavatele konzultanta z příslušného odvětví, nicméně za komplexní zpracování znaleckého posudku včetně závěrů konzultanta pak ručí znalec a u soudu bude znalecký posudek obhajovat pouze on. Je tedy zpravidla lepší, pakliže se jedná o znalecký posudek týkající se vícero odborností, přizvat ke společnému zpracování znaleckého posudku znalce z daných odvětví, kteří takovýto multidisciplinární znalecký posudek zpracují společně, a každý přesně vytýčí, na které otázky odpovídal. Je dobré mít v zadání i poslední obecnou a pro obě strany otevřenou otázku: „Další zjištění důležitá pro posouzení věci“, která znalci umožňuje rozvinout i další důležitá sdělení, která nejsou zprvu specifikována a jejichž důležitost vyplyne až při zpracovávání znaleckého posudku.

V závěrech znaleckých posudků může znalec i navrhovat různá řešení a doporučovat např. provedení konzultací, provedení rekonstrukce či vyšetřovacího pokusu apod. O realizaci takových návrhů samozřejmě rozhodne zadavatel znaleckého posudku.

Soudní znalectví v oboru zdravotnictví

14

Skladba znaleckého posudku

Miroslav Hirt

První část znaleckého posudku se nazývá Nález a druhou část tvoří vlastní

Posudek. Nedílnou součástí každého posudku je Znalecká doložka. Celý zna

lecký posudek je třeba po stránce formální i stylistické vypracovat tak, aby

byl pro orgány činné v trestním řízení, které nemají zdravotnické vzdělání, co

nejsrozumitelnější. Tomu musí odpovídat i titulní strana. Je totiž třeba mít na

paměti, že znalecký posudek se stává součástí spisu, a proto titulní strana musí

mít takovou formu, aby byla v záplavě ostatních dokumentů lehce dohledatelná.

Vzhled titulní strany se sice může podle požadavků a hlavně zvyků jednotlivých

Krajských soudů lišit, nicméně některé údaje obsahovat musí. V první řadě je

to zřetelný až nápadný nadpis Znalecký posudek. Vzhledem k tomu, že spis je

veden na pachatele, musí zde být uvedeno, kromě jména poškozeného (paci

enta), i jméno a osobní údaje obviněného. Dále je zde informace, kdo posudek

zadal, pod jakým číslem a kdy, kdo položil otázky a jejich přesné znění. Titulní

strana obvykle končí konstatováním, že níže jmenovaný znalec podává násle

dující nález a znalecký posudek. Titulní strana by tedy měla být v první řadě

přehledná, a proto pouze ve výjimečných případech, v podstatě pouze pokud

je otázek nezvykle velké množství, je možno pokračovat na dalším listu.

1. Nález

(zdroje, ze kterých znalec čerpá)

• Nález I. Spisový materiál

Prvním zdrojem, pokud pomineme předběžné telefonické informace od zadava

tele, je spis. Znalec musí opravdu velice pečlivě prostudovat všechny podklady,

např. včetně videozáznamů na DVD disku. Pokud dojde k názoru, že je potřeba

některé informace doplnit, konzultuje tuto nutnost se zadavatelem. Obvykle je

kontakt i doplnění informací velice rychlé, pokud se děje pomocí elektronické

pošty. Znalec má právo se zúčastnit všech úkonů a další úkony navrhovat (vý

slechy zúčastněných osob, rekonstrukce, vyšetřovací pokusy apod.). Z nálezové

části musí být naprosto jasné, z jakých podkladů znalec vycházel a jednotlivé

body musí být seřazeny v odpovídající časové nebo logické posloupnosti. Pokud

Soudní znalectví v oboru zdravotnictví Skladba znaleckého posudku

15

je výslech nebo Úřední záznam dlouhý a obsahuje pro posudek abundantní informace, pořizuje se z něj výpis. Citované části se obvykle píší kurzívou, aby bylo jasné, že jde o přesné citace. Pokud se to znalci jeví jako výhodnější, zařadí do nálezové části kopii celého dokumentu. Děje se tak obvykle tehdy, když je v tom kterém dokumentu mnoho důležitých informací, nebo pokud dojde k závěru, že bude potřeba v budoucnosti přesně citovat a dokladovat zdroj, který použil pro svoje posuzování a závěry. Jednotlivé body Nálezu I by měly mít toto uspořádání:

Výpis z Opatření: V některých jednodušších případech není nezbytně nutné se seznamovat s kompletním spisem, protože zadavatel všechna důležitá fakta shrne v Opatření o přibrání znalce a prostudování spisu znalcem nepožaduje. Musí zde být ale obsaženo minimálně, co se stalo, kdy se to stalo, event. jaký byl další vývoj.

Výpis z Protokolu o výslechu obviněného XY (jméno a příjmení) ze dne dd. mm. rrrr (datum výslechu), originál na čl. xxx: (tzn., že pro lepší orientaci do budoucna je dobré do závorky napsat i číslo listu, na kterém se dokument ve spise nachází). Ve výpisu musí být všechny podstatné údaje, o kterých obviněný vypovídá a které se týkají projednávané věci.

Výpis z Protokolu o výslechu svědka XY (jméno a příjmení) ze dne dd. mm. rrrr (datum výslechu), originál na čl. xxx: všechny podstatné údaje, týkající se projednávané věci.

Výpis z Protokolu o výslechu poškozeného XY (jméno a příjmení) ze dne dd. mm. rrrr, originál na čl. xxx: všechny podstatné údaje, týkající se projednávané věci.

Pokud nejde o posudek pro trestní řízení nebo řízení před soudem (§ 65 odst. 2 písm. i/ ZZS) i Prohlášení o souhlasu se zproštěním povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků ze dne dd. mm. rrrr, originál na čl. xxx. Zařadit do nálezové části Souhlas poškozeného lze samozřejmě vždy.

Na závěr je dobré dát tento dovětek: Ostatní obsah předloženého spisového materiálu není pro vypracování závěrů tohoto znaleckého posudku podstatný, a proto výpis není uváděn. Znamená to, že znalec vybral údaje z odborného hlediska relevantní pro zpracování posudku a zároveň se zaručuje, že spis prostudoval opravdu celý. • Nález II. Zdravotnická dokumentace Ze spisu se dozvíme, kde všude se pacient léčil. K dispozici musíme mít zdravotnickou dokumentaci kompletní, počínaje laickou první pomocí, přes první kontakt pacienta se zdravotnickým pracovníkem (ZZS, LSPP), ambulantní záznamy, všechny chorobopisy, až po kompletní dokumentaci praktického

+


Soudní znalectví v oboru zdravotnictví

16 lékaře. Vyžádání zdravotnické dokumentace viz samostatná kapitola. V některých případech je dobré předem záležitost konzultovat s ošetřujícími lékaři, od kterých dokumentaci budeme požadovat. Jednotlivé body Nálezu II, stejně jako u Nálezu I, by měly mít uspořádání odpovídající časově: – LSPP či ZZS, která se první dostavila ke zraněnému, event. mu jako první

poskytla zdravotnickou pomoc; – lůžková zařízení – všechna lůžková zdravotnická zařízení, kterými pacient

prošel a z každého minimálně Dokument o příjmu pacienta a Souhrn

chorobopisu s jasným závěrem. V případě prodělané operace je naprosto

nezbytná kopie Operačního protokolu. Ostatní dokumenty z chorobopisu

znalec zařadí v závislosti na jejich vztahu k projednávanému případu; – ambulance – všechny záznamy a karty, včetně např. záznamů z rehabilitace,

lázeňské léčby apod.; – praktický lékař – kompletní ambulantní karta minimálně od vzniku úrazu

či choroby až do doby zpracování znaleckého posudku. Pokud existuje po

dezření, že na průběh choroby či léčení mohl mít vliv i předchozí zdravotní

stav, tak i záznamy dřívější. • Nález III. Vlastní vyšetření pacienta Pokud to znalec považuje za nutné, může vyšetřit poškozeného sám. O tom učiní zápis, ve kterém musí být uvedeno datum, v kolik hodin a kde pacienta vyšetřoval. Průběh a výsledky vyšetření může uvést přímo do této nálezové části, nebo sepíše samostatný zápis a jeho kopii do této části vloží. Součástí zápisu o vlastním vyšetření pacienta jsou fotografie zranění nebo zjevných projevů choroby, kopie konzultačních klinických vyšetření, RTG, CT apod. Vyšetřovaná osoba má, na příkaz předsedy senátu, povinnost se požadovanému vyšetření podrobit. • Nález IV. Rekonstrukce Pokud je k objasnění doposud zjištěných skutečností nutná rekonstrukce projednávaného činu, nebo vyšetřovací pokus, kterých se znalec zúčastnil, uvede se jeho kompletní průběh včetně fotodokumentace do samostatného nálezu, i když je zápis součástí vyšetřovacího spisu. Znalec může sám, pokud to uzná za vhodné, po domluvě se zadavatelem posudku provedení rekonstrukce, či vyšetřovacího pokusu navrhnout. • Nález V. Schémata Pokud je pro pochopení vzniku zranění dobré zhotovit nákres nebo schéma, je to více než doporučeno. Zvláště se to týká mechanismu vzniku zranění,

Soudní znalectví v oboru zdravotnictví Skladba znaleckého posudku

17

schematického znázornění směru bodných a střelných kanálů, směr působících sil apod. • Nález VI. ev. další Vše, co by bylo pro potřeby znaleckého posudku důležité a z čeho je třeba vycházet (např. seznam a citace z odborné literatury). 2. Posudek (vlastní posouzení případu) Skladba vlastního posudku musí být logická, odpovídající průběhu a vývoji všech událostí, a hlavně srozumitelná laikům bez zdravotnického vzdělání. Posudková část by měla mít toto uspořádání:

Údaje ze spisu – zde znalec uvede všechna důležitá fakta, týkající se projednávaného případu, která zjistily orgány činné v trestním řízení. Jedná se ovšem pouze o jasné, srozumitelné a stručné shrnutí.

Diagnostické závěry – zde znalec popíše chorobu či úraz a vyjmenuje všechny diagnostické závěry, ke kterým došli ošetřující lékaři. V případě, že sám při vlastním vyšetření pacienta došel k diagnostickému závěru odlišnému, uvede jej zde, na konci této části.

Způsob léčby – zde jsou stručně uvedeny v náležité časové posloupnosti všechny terapeutické postupy související s léčením projednávaného případu.

Závažnost zdravotního stavu – zde se znalec vysloví k závažnosti choroby či úrazu. Jde o jednu z nejdůležitějších částí posudku, proto je třeba naprosto jasně a jednoznačně vyslovit závěr, zda se jedná o mírnou – střední – nebo těžkou závažnost.

Pracovní neschopnost – pokud byla vystavena, uvede se délka pracovní neschopnosti. Je třeba ovšem mít stále na paměti a znalec je povinen to do posudku uvést, že délka pracovní neschopnosti není jediným a zdaleka ne rozhodujícím kritériem pro hodnocení závažnosti poranění. Délka pracovní neschopnosti totiž nemusí vždy správně odrážet povahu, intenzitu a závažnost způsobené poruchy zdraví, protože vystavení pracovní neschopnosti je, kromě jiného, závislé na druhu vykonávané činnosti a na subjektivních potížích a je zcela v kompetenci ošetřujícího lékaře. Začátek i konec pracovní neschopnosti je třeba doložit citací příslušného dokladu v Nálezové části.

Hospitalizace – odděleně se uvede délka jednotlivých hospitalizací i délka celková.

Soudní znalectví v oboru zdravotnictví

18

Doba léčení – samozřejmě, že je třeba celkovou dobu léčení odlišit od délky pracovní neschopnosti. Do doby léčení spadá i rehabilitační a následná lázeňská péče a tato doba je uzavřena jejím ukončením, nebo konstatováním, že následky jsou trvalé.

Omezení/znesnadnění obvyklého způsobu života – toto posouzení je jednou z nejčastějších a zároveň i nejzávažnějších otázek na znalce. Zde je třeba rozlišovat pojem „omezení závažným způsobem“ (např. kdy si postižený nemůže sám obstarat stravu, obsloužit se na toaletě, je odkázán na pomoc druhé osoby apod.), od pojmu „znesnadnění života“, což je mírnější forma. Znalec zde podrobně vyjmenuje všechny potíže, které choroba, úraz a jejich léčení přinášejí, ovšem jejich zhodnocení náleží již orgánům činným v trestním řízení.

Korelace mezi subjektivními potížemi a objektivním nálezem – není na škodu posoudit, zda pacientem popisované příznaky a potíže odpovídají objektivnímu nálezu, nebo obvyklému průběhu choroby, či úrazu. Pokud je to možné, znalec posoudí možnost simulace, disimulace, agravace apod.

Následky – pokud nejsou následky evidentně trvalé, znalec se vysloví k možnosti, zda existuje možnost následků trvalých, nebo není nutné takové následky předpokládat. Je pravidlem se k následkům nevyjadřovat dříve než po uplynutí jednoho roku od vzniku zranění.

Zvláštní zdravotní stav – na tomto místě se uvede, zda při studiu dostupné zdravotnické dokumentace z období před šetřenou předmětnou událostí byl, či nebyl nalezen nějaký záznam o takové změně zdravotního stavu pacienta, která by se mohla byť i jen spolupodílet na vzniku a rozsahu projednávané choroby, nebo zranění, případně by mohla ovlivnit délku léčení uvedeného poškození.

Rozpory – závěrem se znalec vysloví k existenci event. rozporů, které zjistil při studiu jak spisu, tak zdravotnické dokumentace. Musí zde ovšem podotknout, že není jeho právem hodnotit nesrovnalosti ve spisovém materiálu a zdravotnické dokumentaci. Nepřísluší mu totiž provádět hodnocení důkazů ani řešit právní otázky. Je ovšem jeho povinností na ně upozornit.

Mechanismus vzniku jednotlivých zranění – pokud se jedná o úraz, asi nejobsáhlejším bodem je popis mechanismu jeho vzniku. Nejde tedy o stanovení charakteru poranění (tupé, střelné, bodné apod.). Znalec zde musí popsat všechny, i zcela teoretické možnosti, které mohly vést ke vzniku každého z diagnostikovaných zranění, tedy i drobné oděrky, či krevní podlitiny, a to samostatně, každé zvlášť. Pouze u zcela jasných případů je možno vznik několika (obvykle drobnějších) poranění posoudit hromadně. Jak bylo připomenuto výše, je vhodné se na tomto místě odvolat na schémata zhotovená znalcem.

Znalec se nikdy nesmí nechat unést vlastní (byť i dlouholetou) praxí nebo dokonce statistikami. Jedna z nejnebezpečnějších otázek zní: „A s čím se, pane

Soudní znalectví v oboru zdravotnictví Skladba znaleckého posudku

19

znalče, ve své praxi setkáváte nejčastěji?“ Jednoznačná odpověď na ni je totiž

vždy velmi zavádějící.

3. Znalecká doložka

Každý posudek musí být opatřen znaleckou doložkou, která se umísťuje až za

datum zpracování. Znalecká doložka obsahuje informaci, kdo jmenoval znalce,

pro jaký obor a odvětví, pod jakým číslem a kdy. Dále je zde uvedeno, pod

jakým číslem je posudek zapsán ve znalcově deníku a informace o účtování

(likvidace, faktura apod.). Pokud znalec podává znalecký posudek pro osobu

odlišnou od orgánu veřejné moci, musí znalecká doložka v souladu s § 110a

TŘ, resp. § 127a OSŘ obsahovat údaj o tom, že si je znalec vědom následků

vědomě nepravdivého znaleckého posudku (příloha: Znalecká doložka).

Pod znaleckou doložku znalec uvede svoje celé jméno, včetně všech titulů

a přiloží otisk znalecké pečeti a svůj vlastnoruční podpis. Celý znalecký posudek

potom sváže, konce motouzů přelepí přelepkou, přes kterou otiskne svou pečeť

znalce. Tím lze znalecký posudek považovat za definitivně uzavřený a zapečetěný.

Soudní znalectví v oboru zdravotnictví

20 Prohlídka těla podle § 114 trestního řádu a znalci Tomáš Vojtíšek Prohlídka těla je institutem trestního práva procesního praktikovaným v rámci důkazního prostředku – ohledání. Specifický je zde vztah ke zdravotnickým pracovníkům i znalcům.

V rámci prohlídky těla vzniká určitým osobám povinnost: • podrobit se (vlastní) prohlídce těla, • povinnost nechat si odebrat biologický materiál, není-li to spojeno s ne

bezpečím pro zdraví, • strpět úkony potřebné ke zjištění totožnosti, pokud se tato osoba zdržovala

na místě činu (v této situaci ovšem lékaři zpravidla nevystupují). Vlastní prohlídka těla (podle § 114 odst. 1 TŘ) zahrnuje z povahy věci minimálně vizuální prohlédnutí těla člověka, zpravidla se zaměřením na utrpěná zranění. Nelze ovšem vyloučit, že prohlídka může být zaměřena například na ovlivnění návykovou látkou, pokud má toto ovlivnění souvislost s trestným činem. Podle dikce zákona nemusí tuto prohlídku provádět lékař, v takovém případě však prohlížející musí být stejného pohlaví jako prohlížená osoba, nejčastěji samozřejmě příslušník Policie ČR.

Prohlídka těla ovšem může mít podobu i specializovaného lékařského vyšetření, např. gynekologického po znásilnění, otorinolaryngologického po rdoušení, psychiatrického po týrání apod. V takovém případě z povahy věci musí provést prohlídku lékař. V zásadě existují dvě možnosti – buď to může být lékař „ve službě“, který zrovna poskytuje zdravotní péči pacientům, nebo lékař-znalec. Znalec bude zpravidla povolán buď v pozdější fázi, tj. po prvotním ošetření zraněné osoby, anebo v případě, kdy sice jsou na těle osoby stopy nebo následky trestného činu, její zdravotní stav je přesto dobrý a třeba ani klasické lékařské ošetření nevyžaduje (např. posouzení stop na pokožce po svázání nebo např. prohlídka dopadeného pachatele). Znalcem, který prohlídku těla bude provádět, bývá ve složitějších případech znalec z příslušného klinického odvětví (např. gynekolog, oftalmolog, otorinolaryngolog apod.). Běžnou prohlídku těla, zaměřenou převážně na zevní projevy zranění, může provádět znalec z odvětví soudního lékařství. Náklady spojené s prohlídkou



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist