načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Soudní lékařství I. díl - Miroslav Hirt; kolektiv

Soudní lékařství I. díl

Elektronická kniha: Soudní lékařství I. díl
Autor: ;

Základní učebnice v oboru, na které se podíleli odborníci ze všech soudnělékařských zařízení v České republice a částečně i Slovenské republice. Text je strukturován tak, že ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  509
+
-
17
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6% 90%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 272
Rozměr: 25 cm
Úprava: 2 svazky: ilustrace (převážně barevné), portréty
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Kriminalistika
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5680-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Základní učebnice v oboru, na které se podíleli odborníci ze všech soudnělékařských zařízení v České republice a částečně i Slovenské republice. Text je strukturován tak, že může sloužit jako učebnice pregraduální, ale i jako jediná současná domácí učebnice postgraduální. Informace jsou určeny nejen soudním lékařům, ale i dalším medicínským a právním oborům.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Miroslav Hirt; kolektiv - další tituly autora:
Velký výkladový slovník soudnělékařské terminologie Velký výkladový slovník soudnělékařské terminologie
Tupá poranění -- v soudním lékařství Tupá poranění
Alkohologie v soudním lékařství Alkohologie v soudním lékařství
 (e-book)
Tupá poranění -- v soudním lékařství Tupá poranění
Soudní lékařství II. díl Soudní lékařství II. díl
 (e-book)
Soudní lékařství II. díl Soudní lékařství II. díl
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Soudní léka

ř

ství I. díl Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Miroslav Hirt a kolektiv

Miroslav Hirt a kolektiv

Soudní lékařství

I. díl



GRADA Publishing

Miroslav Hirt a kolektiv

Soudní lékařství

I. díl


Prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc., a kolektiv

SOUDNÍ LÉKAŘSTVÍ

I. díl

Kolektiv autorů: MUDr. Tomáš Adámek, MUDr. Michal Beran, Ph.D., MUDr. Igor Dvořáček, Ph.D., MUDr. et MUDr. Miroslav Dvořák, MUDr. Jiří Fialka, CSc., doc. MUDr. Petr Hejna, Ph.D. MBA, prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc., MUDr. Jiří Hladík, MUDr. Martin Janík, PhD., doc. MUDr. Přemysl Klír, CSc., MUDr. Jozef Krajčovič, Ph.D., MUDr. Jan Krajsa, Ph.D., MUDr. Pavel Kubišta, MUDr. Rudolf Macháček, doc. RNDr. Ivan Mazura, CSc., prof. MUDr. František Novomeský, Ph.D., doc. RNDr. Peter Ondra, CSc., doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc., MUDr. Hynek Řehulka, MUDr. Miloš Sokol, Ph.D., doc. MUDr. Ľubomír Straka, Ph.D., prof. MUDr. Přemysl Strejc, DrSc., RNDr. Markéta Šaňková, Ph.D., MUDr. Petr Tomášek, MUDr. Pavel Toupalík, Ph.D., MUDr. František Toušek, FESC, MUDr. Mgr. Tomáš Vojtíšek, Ph.D., doc. MUDr. František Vorel, CSc. Recenze: prof. MUDr. Oldřich Fryc, Ženeva doc. MUDr. Jozef Šidlo, Ph.D., Bratislava Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2015 Cover Design Grada Publishing, a.s., 2015 Návrh obálky Ing. Tereza Hirtová-Sklenář Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5989. publikaci Ilustrace Jiří Tauš Odpovědná redaktorka Mgr. Jitka Straková Sazba a zlom Josef Lutka Počet stran 240 + 32 stran barevné přílohy 1. vydání, Praha 2015 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Publikace byla podpořena grantem NS10411-3/2009. Publikace vznikla z iniciativy a za odborného dohledu České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie ČLS JEP. Názvy produktů, fi rem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-9952-0 (pdf) ISBN 978-80-247-5680-6 (print)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné po době bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Editor: Pඋඈൿ. MUDඋ. Mංඋඈඌඅൺඏ Hංඋඍ – Ústav soudního lékařství Lékařské fakulty Masary

kovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Kolektiv autorů: MUDඋ. Tඈආග෢ Aൽගආൾ඄ – Oddělení soudního lékařství, Krajská nemocnice Liberec MUDඋ. Mංർඁൺඅ Bൾඋൺඇ, Pඁ.D. – Ústav soudního lékařství 2. lékařské fakulty Univer

zity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce, Praha MUDඋ. I඀ඈඋ Dඏඈෞගඹൾ඄, Pඁ.D. – Ústav soudního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava MUDඋ. ൾඍ MUDඋ. Mංඋඈඌඅൺඏ Dඏඈෞග඄ – Ústav soudního lékařství Lékařské fakulty

Univerzity Karlovy v Plzni a Fakultní nemocnice Plzeň MUDඋ. Jංෞට Fංൺඅ඄ൺ, CSർ. – Oddělení soudního lékařství a toxikologie, Regionální

nemocnice v Ústí nad Labem

Dඈർ. MUDඋ. Pൾඍඋ Hൾඃඇൺ, Pඁ.D. MBA – Ústav soudního lékařství Lékařské fakulty

Univerzity Karlovy v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové

Pඋඈൿ. MUDඋ. Mංඋඈඌඅൺඏ Hංඋඍ, CSർ. – Ústav soudního lékařství Lékařské fakulty

Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDඋ. Jංෞට Hඅൺൽට඄ – Ústav soudního lékařství 3. lékařské fakulty Univerzity Karlo

vy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha MUDඋ. Mൺඋඍංඇ Jൺඇට඄, PඁD. – Ústav súdneho lekárstva a medicínskych expertíz Jesse

niovej lekárskej fakulty Univerzity Komenského a Univerzitnej nemocnice Martin Dඈർ. MUDඋ. Pෞൾආඒඌඅ Kඅටඋ, CSർ. – Ústav soudního lékařství 2. lékařské fakulty

Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce, Praha MUDඋ. Jඈඓൾൿ Kඋൺඃඹඈඏංඹ, Pඁ.D. – Ústav súdneho lekárstva a medicínskych expertíz

Jesseniovej lekárskej fakulty Univerzity Komenského a Univerzitnej nemocnice

Martin MUDඋ. Jൺඇ Kඋൺඃඌൺ. Pඁ.D. – Ústav soudního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy

univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDඋ. Pൺඏൾඅ Kඎൻං෢ඍൺ – Oddělení soudního lékařství a toxikologie, Regionální ne

mocnice v Ústí nad Labem MUDඋ. Rඎൽඈඅൿ Mൺർඁගඹൾ඄ – Oddělení soudního lékařství, Nemocnice Sokolov

Dඈർ. RNDඋ. Iඏൺඇ Mൺඓඎඋൺ, CSർ. – Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. lékař

ské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, Praha

Pඋඈൿ. MUDඋ. Fඋൺඇඍං෢ൾ඄ Nඈඏඈආൾඌ඄ප, Pඁ.D. – Ústav súdneho lekárstva a medicín

skych expertíz Jesseniovej lekárskej fakulty Univerzity Komenského a Univerzit

nej nemocnice Martin

Dඈർ. RNDඋ. Pൾඍൾඋ Oඇൽඋൺ, CSർ. – Ústav soudního lékařství a medicínského práva

Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc

Dඈർ. MUDඋ. Aඅൾඑൺඇൽൾඋ Pංඅංඇ, CSർ. – Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. lé

kařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, Praha MUDඋ. Hඒඇൾ඄ Řൾඁඎඅ඄ൺ – Ústav soudního lékařství Lékařské fakulty Univerzity

Karlovy v Plzni a Fakultní nemocnice Plzeň MUDඋ. Mංඅඈ෢ Sඈ඄ඈඅ, Pඁ.D. – Vojenský ústav soudního lékařství Ústřední vojen

ské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha a Soudně lékařská laboratoř,

Ústav leteckého zdravotnictví Praha

Doc. MUDඋ. Ľඎൻඈආටඋ Sඍඋൺ඄ൺ, Pඁ.D. – Ústav súdneho lekárstva a medicínskych

expertíz Jesseniovej lekárskej fakulty Univerzity Komenského a Univerzitnej ne

mocnice Martin

Pඋඈൿ. MUDඋ. Pෞൾආඒඌඅ Sඍඋൾඃർ, DඋSർ. – Ústav soudního lékařství a toxikologie

1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, Praha RNDඋ. Mൺඋ඄ඣඍൺ Šൺ෗඄ඈඏග, Pඁ.D. – Ústav soudního lékařství Lékařské fakulty Ma

sarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDඋ. Pൾඍඋ Tඈආග෢ൾ඄ – Ústav soudního lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity

Karlovy a Nemocnice Na Bulovce, Praha MUDඋ. Pൺඏൾඅ Tඈඎඉൺඅට඄, Pඁ.D. – Oddělení soudního lékařství, Pardubická krajská

nemocnice, Pardubice MUDඋ. Fඋൺඇඍං෢ൾ඄ Tඈඎ෢ൾ඄ – FESC, Kardiologické oddělení, Nemocnice České Bu

dějovice MUDඋ. M඀උ. Tඈආග෢ Vඈඃඍට෢ൾ඄, Pඁ.D. – Ústav soudního lékařství Lékařské fakulty

Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Dඈർ. MUDඋ. Fඋൺඇඍං෢ൾ඄ Vඈඋൾඅ, CSർ. – Soudnělékařské oddělení, Nemocnice Čes

ké Budějovice

ObsahObsah

Obsah Předmluva ............................................................. 13

1 Historie soudního lékařství v České republice (Miroslav Hirt, Tomáš Adámek,

Michal Beran, Igor Dvořáček, Miroslav Dvořák, Jiří Fialka, Petr Hejna,

Jiří Hladík, Přemysl Klír, Jan Krajsa, Pavel Kubišta, Rudolf Macháček,

Peter Ondra, Alexander Pilin, Miloš Sokol, Přemysl Strejc, Pavel Toupalík,

František Vorel) ...................................................... 15

1.1 Prvopočátky soudního lékařství (Miroslav Hirt, Miroslav Dvořák) ..... 15 1.2 Ústav soudního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Vše

obecné fakultní nemocnice v Praze (Přemysl Strejc, Alexander Pilin) ...... 16 1.3 Ústav soudního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

a Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně (Jan Krajsa) ............... 17

1.4 Ústav soudního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy

a Fakultní nemocnice v Hradci Králové (Petr Hejna) ................ 18

1.5 Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty Univerzity

Palackého a Fakultní nemocnice v Olomouci (Peter Ondra) ............. 19

1.6 Ústav soudního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy

a Fakultní nemocnice v Plzni (Miroslav Dvořak) .................... 20

1.7 Ústav soudního lékařství 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze (Jiří Hladík) ...... 20 1.8 Vojenský ústav soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice –

Vojenské fakultní nemocnice v Praze (Miloš Sokol) ................. 20

1.9 Soudnělékařská laboratoř, Ústav leteckého zdravotnictví Praha

(Miloš Sokol) ................................................... 20

1.10 Subkatedra soudního lékařství Institutu pro další vzdělávání lékařů

a pracovníků ve zdravotnictví v Praze (Přemysl Klír, Petr Hejna) . . . . . . . . 21 1.11 Ústav soudního lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

a Fakultní nemocnice Na Bulovce v Praze (Michal Beran) ........... 21

1.12 Oddělení soudního lékařství a toxikologie, Regionální nemocnice

v Ústí nad Labem (Jiří Fialka, Pavel Kubišta) ...................... 21

1.13 Soudnělékařské oddělení Nemocnice České Budějovice

(František Vorel) ................................................ 22

1.14 Ústav soudního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava

(Igor Dvořáček) ................................................ 22

1.15 Oddělení soudního lékařství Nemocnice Sokolov

(Rudolf Macháček) .............................................. 22

1.16 Oddělení soudního lékařství Pardubické krajské nemocnice

(Pavel Toupalík) ................................................ 22

1.17 Soudní lékařství v Libereckém kraji (Tomáš Adámek) ............... 22

Literatura ............................................................ 23

Soudní lékařstvíSoudní lékařství

2 Koncepce oboru soudního lékařství, kompetence soudního lékaře

(Tomáš Vojtíšek) ...................................................... 25

2.1 Význam a náplň oboru soudního lékařství .......................... 25

2.2 Organizace soudnělékařského pracoviště .......................... 27

2.3 Financování poskytovatelů zdravotních služeb v oboru soudního lékařství .... 28

2.4 Vzdělávání soudních lékařů ...................................... 29

2.5 Kompetence a kvalifikace soudního lékaře se specializovanou

způsobilostí .................................................... 30

2.6 Vztahy k jiným oborům ......................................... 31

Literatura ........................................................... 32

3 Smrt – obecné příčiny (Alexander Pilin) ................................ 33

Literatura ........................................................... 34

4 Posmrtné změny (Alexander Pilin, Petr Hejna) .......................... 35

4.1 Druhy posmrtných změn (Alexander Pilin) .......................... 35

4.1.1 Časné posmrtné změny ..................................... 35

4.1.2 Pozdní posmrtné změny .................................... 39

4.2 Určování doby smrti (Alexander Pilin, Petr Hejna) .................. 41

4.2.1 Chladnutí těla ............................................. 41

4.2.2 Posmrtná ztuhlost ......................................... 42

4.2.3 Posmrtné skvrny .......................................... 42

4.2.4 Supravitální reakce ........................................ 42

4.2.5 Změny na očích ........................................... 42

4.2.6 Rozvoj hniloby ............................................ 43

4.2.7 Pasáž potravy ............................................. 44

4.2.8 Laboratorní metody ........................................ 45

4.2.9 Forenzní entomologie ...................................... 45

4.2.10 Místo nálezu .............................................. 45

4.3 Vitální reakce (Alexander Pilin) ................................... 46

4.3.1 Systémové známky vitální reakce ........................... 46

4.3.2 Místní známky vitální reakce ............................... 46

4.4 Určení stáří poranění (Alexander Pilin) ............................. 48

Literatura ........................................................... 51

5 Druhy pitev, jejich provedení a účel (Miroslav Hirt) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 6 Identifikace osob (Miloš Sokol, Miroslav Dvořák, Ivan Mazura,

Markéta Šaňková) .................................................... 57

6.1 Obecná část (Miloš Sokol) ........................................ 57

6.1.1 Identifi kace živých osob .................................... 57

6.1.2 Identifi kace zemřelých osob ................................ 58

6.2 Forenzní antropologie (Markéta Šaňková) .......................... 62

6.3 Forenzní stomatologie (Miroslav Dvořák) ........................... 65

6.3.1 Identifi kace neznámé osoby podle chrupu .................... 65

6.3.2 Stanovení věku neznámé mrtvé osoby podle chrupu ........... 66


9

ObsahObsah

6.4 Forenzní genetika – identifikace jedince pomocí nukleových kyselin

(Ivan Mazura)) .................................................. 67

Literatura ........................................................... 68

7 Přirozená smrt (František Vorel, František Toušek) ...................... 71

7.1 Onemocnění srdce a cév .......................................... 72

7.1.1 Koronární ateroskleróza (kornatění věnčitých tepen) .......... 72

7.1.2 Nestabilní plát ............................................ 72

7.1.3 Infarkt myokardu ......................................... 73

7.1.4 Hypertenzní choroba ...................................... 78

7.1.5 Vada aortální chlopně ..................................... 79

7.1.6 Kardiomyopatie .......................................... 79

7.1.7 Myokarditidy ............................................ 80

7.1.8 Ruptura výdutě ........................................... 80

7.1.9 Srdeční smrt ve vysokém věku ............................. 80

7.2 Subarachnoidální krvácení ....................................... 81

7.3 Tromboembolie plicnice ......................................... 81

7.4 Náhlé úmrtí při epilepsii ......................................... 82

7.5 Smrt při bronchiálním astmatu .................................... 82

7.6 Obstrukce dýchacích cest ........................................ 82

7.7 Krvácení do zažívacího traktu .................................... 82

7.8 Jiná onemocnění zažívacího traktu ................................ 83

7.9 Onemocnění urogenitálního systému .............................. 83

7.10 Diabetes mellitus ............................................... 83

7.11 Vztah mezi nemocí a traumatem .................................. 84

7.11.1 Trauma a koronární ateroskleróza .......................... 84

7.11.2 Subarachnoidální krvácení ................................. 84

7.11.3 Embolie plicnice ......................................... 85

Literatura ........................................................... 86

8 Forenzní pedopatologie (Ľubomír Straka, František Vorel, Jozef Krajčovič) . . . . . 87

8.1 Specifika pitvy dítěte ............................................ 92

8.1.1 Pitva lebeční dutiny ....................................... 92

8.1.2 Otevření hrudní a břišní dutiny ............................. 92

8.1.3 Pitva placenty ............................................ 93

8.2 Náhlé a neočekávané úmrtí v dětském věku ........................ 93

8.2.1 Infekční nemoci .......................................... 94

8.2.2 Myokarditida ............................................. 94

8.2.3 Arteritida ................................................ 95

8.2.4 Gastroenteritida .......................................... 95

8.2.5 Septický stav ............................................. 95

8.2.6 Vývojové vady ........................................... 95

8.2.7 Metabolické choroby ...................................... 95

8.2.8 Násilná smrt ............................................. 95

8.2.9 Náhlá smrt kojence ....................................... 96

Literatura .......................................................... 97


10

Soudní lékařství

9 Poranění ostrým předmětem (Michal Beran, Jan Krajsa, Petr Tomášek) ....... 99

9.1 Rány řezné (vulnera scissa) ...................................... 99

9.1.1 Obecná část .............................................. 99

9.1.2 Speciální část ............................................ 102

9.2 Rány sečné (vulnera secta) ....................................... 104

9.2.1 Obecná část .............................................. 104

9.2.2 Speciální část ............................................ 105

9.3 Rány bodné (vulnera puncta) .................................... 106

9.3.1 Obecná část .............................................. 106

9.3.2 Speciální část ............................................ 112

9.4 Rány způsobené nůžkami ....................................... 114

9.5 Prohlídka ostrého nástroje ....................................... 114

9.6 Rány vzniklé kousnutím ........................................ 114

Literatura ........................................................... 116

10 Střelná poranění (Miroslav Hirt, Petr Hejna, Jan Krajsa) ................. 117

10.1 Obecná část ................................................... 117

10.1.1 Střelné zbraně – rozdělení a charakteristika ................. 117

10.1.1.1 Mechanické ruční střelné zbraně ................. 117

10.1.1.2 Ruční palné zbraně ............................. 117

10.1.2 Poškození organizmu po zásahu střelou .................... 121

10.1.3 Poranění jednotnou střelou ............................... 122

10.1.4 Poranění mnohotnou střelou .............................. 130

10.1.5 Poranění historickou palnou zbraní ........................ 130

10.1.6 Poranění zvláštními druhy palných zbraní .................. 131

10.1.7 Poranění výbuchem ..................................... 132

10.1.8 Poškození vzdálených struktur ............................ 134

10.1.9 Poranění mechanickou střelnou zbraní ..................... 134

10.2 Speciální část .................................................. 135

10.2.1 Poranění hlavy .......................................... 135

10.2.2 Poranění krku ........................................... 138

10.2.3 Poranění hrudníku ...................................... 139

10.2.4 Poranění břicha ......................................... 140

10.2.5 Poranění končetin ....................................... 141

10.2.6 Specifi ka pitvy střelného poranění ......................... 142

10.2.7 Vražda – sebevražda – náhoda ............................ 144

10.2.8 Nejčastější chyby při posuzování střelného poranění ......... 145

Literatura .......................................................... 146

11 Dušení (Petr Hejna, Lenka Zátopková, Miroslav Hirt) .................... 147

11.1 Klinický obraz ................................................. 148

11.2 Obecné známky dušení .......................................... 149

11.2.1 Zevní nálezy ............................................ 149

11.2.2 Vnitřní nálezy .......................................... 150

11.3 Klasifikace dušení .............................................. 150

11.3.1 Zadušení při defi citu kyslíku ve vdechovaném vzduchu ...... 150


11

Obsah

11.3.2 Zadušení znemožněním dýchacích pohybů ................. 151

11.3.3 Zadušení při neadekvátní poloze těla ....................... 152

11.3.4 Zadušení obstrukcí dýchacích otvorů ...................... 153

11.3.5 Burking ................................................ 154

11.3.6 Zadušení ucpáním dutiny ústní (zadušení roubíkem) ......... 154

11.3.7 Udávení – zadušení uzávěrem hrtanu ...................... 155

11.3.8 Zadušení vdechnutím – aspirace .......................... 156

11.3.9 Strangulace ............................................. 157

11.3.9.1 Oběšení ....................................... 160

11.3.9.2 Uškrcení ....................................... 166

11.3.9.3 Zardoušení .................................... 169

Literatura ........................................................... 172

12 Utonutí (Petr Hejna, Lenka Zátopková) ................................ 175

12.1 Klasifikace utonutí ............................................. 175

12.2 Patofyziologie tonutí ........................................... 176

12.2.1 Hypoxie ............................................... 176

12.2.2 Systémové účinky ....................................... 177

12.2.3 Refl exní reakce ......................................... 177

12.2.4 Hypotermie ............................................ 178

12.3 Diagnostika utonutí ............................................ 178

12.3.1 Nález těla ve vodě ....................................... 178

12.3.2 Pitevní nálezy ........................................... 178

12.3.3 Laboratorní vyšetření .................................... 182

12.3.4 Zobrazovací metody ..................................... 184

12.4 Kriminalistické kontexty ........................................ 184

Literatura .......................................................... 185

13 Nehody a chorobné stavy při potápění s dýchacím přístrojem

(František Novomeský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

13.1 Přímé působení tlaku ........................................... 189

13.1.1 Barotraumata z podtlaku ................................. 189

13.1.2 Barotraumata z přetlaku .................................. 190

13.2 Nepřímé působení tlaku ......................................... 191

13.2.1 Dusíková narkóza potápěčů ............................... 191

13.2.2 Intoxikace kyslíkem při potápění .......................... 192

13.2.3 Dekompresní nemoc potápěčů ............................ 192

Literatura .......................................................... 196

14 Poškození organizmu sníženým atmosférickým tlakem

(Ľubomír Straka, Martin Janík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

Literatura .......................................................... 199

15 Hladovění (Miroslav Hirt) ............................................ 201

Literatura .......................................................... 202

12

Soudní lékařstvíSoudní lékařství

16 Poranění elektrickým proudem (Hynek Řehulka) ...................... 203

16.1 Poranění technickou elektřinou .................................. 203

16.2 Poranění bleskem .............................................. 206

Literatura .......................................................... 208

17 Poškození zdraví zářením (Hynek Řehulka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209

17.1 Úpal, úžeh ..................................................... 209

17.2 Ionizující záření ................................................ 210

Literatura ........................................................... 211

18 Termické změny (Alexander Pilin) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213

18.1 Porušení zdraví zvýšenou teplotou ................................ 213

18.1.1 Popáleniny ............................................. 213

18.2 Porušení zdraví nízkou teplotou .................................. 215

18.2.1 Oznobeniny ............................................ 215

18.2.2 Omrzliny ............................................... 215

18.2.3 Podchlazení ............................................ 217

Literatura ........................................................... 218

Slovník odborných a méně častých výrazů ............................... 221

Přehled použitých zkratek .............................................. 229

Rejstřík ............................................................... 231

Souhrn ................................................................ 239

Summary .............................................................. 240

PředmluvaPředmluva

Předmluva Vážení čtenáři, dostává se vám do rukou první díl publikace, která po více než 20 letech organicky navazuje na učebnici Soudní lékařství editovanou doc. Vorlem (1993) a ještě před dalšími 30 lety vydanou učebnici prof. Tesaře (první vydání 1975).

Text je primárně určen studentům me

dicíny. Pokud z učebnice budou studovat

lékaři k atestaci, bude třeba si doplňo

vat detailnější informace z monografi í

a vzdělávacích akcí.

Na tvorbě této učebnice se podíle

ly všechny ústavy a oddělení soudního

lékařství v České republice a částečně

i na Slovensku. Kompletní text prošel

také kritikou každého z autorů.

1Historie soudního lékařství v České republiceHistorie soudního lékařství v České republice

1 Historie soudního lékařství v České republice

Miroslav Hirt, Tomáš Adámek, Michal Beran, Igor Dvořáček, Miroslav Dvořák, Jiří Fialka,

Petr Hejna, Jiří Hladík, Přemysl Klír, Jan Krajsa, Pavel Kubišta, Rudolf Macháček,

Peter Ondra, Alexander Pilin, Miloš Sokol, Přemysl Strejc, Pavel Toupalík, František Vorel

1.1 Prvopočátky soudního

lékařství

Miroslav Hirt, Miroslav Dvořák

I když překleneme zkoumání různých souvislostí a příčin smrti ve starověkém Egyptě nebo rozbor 23 bodných ran zavražděného Gaia Iulia Caesara a zůstaneme na území současné České republiky, počátky oboru soudní lékařství a jeho vývoj souvisejí s dějinami celoevropskými a navazují na ně.

První soudní pitva v současném chápá

ní smyslu tohoto slova je historicky doložena v Boloni v roce 1302. Jistý šlechtic jménem Azzolino, o němž bylo známo, že má mnoho nepřátel, zemřel na hostině mezi spolustolovníky krátce poté, co požil jídlo. Během pár hodin celé jeho tělo zčernalo. Protože vzniklo podezření na otravu, byl známý anatom Bartolomeo da Varignana pověřen stanovením příčiny smrti. V té době se však jednalo o situaci naprosto výjimečnou.

Constitutio Bambergensis Criminalis,

vy dané v roce 1507, poprvé specifi kuje činnost a povinnosti soudního lékaře, a to včetně nařízení písemného vypracování znaleckých závěrů pro potřeby soudu (Hirt, 2005, 2013).

Constitutio Criminalis Carolina císaře

Karla V. z roku 1532, které zůstalo v platnosti až do roku 1871, nařizovalo, aby byl odborník-lékař slyšen ve všech případech úmrtí způsobených druhou osobou.

Za vůbec první učebnici lze považovat

Questiones medico-legales z roku 1621 a její autor Paolo Zacchia je právem po

važován za zakladatele soudního lékař

ství.

Jeden z prvních akademiků, kteří se

v zemích koruny české začali systematic

ky zajímat o soudní lékařství, byl lékař

(promovaný v Praze) a současně i práv

ník (promovaný v Římě) Johanes Fran

ciscus Löw von Erlsfeld, narozený v roce

1648 v Plané u Mariánských Lázní. Byl

profesorem Karlo-Ferdinandovy univer

zity, vícenásobným děkanem lékařské

fakulty a autorem první odborné pub

likace vzniklé ve střední Evropě, která

se zabývala forenzní medicínou. Jeho

Theatrum medico-iuridicum vyšlo v No

rimberku v roce 1725, krátce po jeho

smrti.

Paolo Zacchia


16

1 Soudní lékařství

1.2 Ústav soudního lékařství

1. lékařské fakulty Univerzity

Karlovy a Všeobecné fakultní

nemocnice v Praze

Přemysl Strejc, Alexander Pilin

Počátek Ústavu pro soudní lékařství v Praze se datuje rokem 1785, kdy byla zřízena stolice soudního a policejního lékařství v Praze. Zpočátku zde přednášeli externí profesoři ze stejných učebnic jako na univerzitách německých. První řádný profesor soudního lékařství v Praze byl v letech 1808–1813 Joseph Berndt. V Praze napsal také svou učebnici, jejíž první díl Systematisches Handbuch der gerichlichen Arzneikunde byl zde též publikován. Mezi dalšími vynikl zejména prof. Eduard von Hofman (1837–1897). Za tehdejších poměrů začal Hofman v roce 1864 přednášet soudní lékařství též česky a publikoval v Časopise lékařů českých.

Poté, co byla zákonem z 28. února 1882

tehdejší Karlo-Ferdinandova univerzita rozdělena na českou a německou, zahájil

výuku v českém ústavu soudního lékař

ství, umístěném do nově postavené budo

vy teoretických ústavů v Kateřinské ulici,

prof. Josef Reinsberg (1844–1930). Před

tím působil mimo jiné i na univerzitách

ve Štrasburku a Heidelbergu a napsal ob

sáhlou Nauku o soudním lékařství. Po ně

kolik funkčních období byl děkanem lé

kařské fakulty a v roce 1899 byl zvolen

rektorem univerzity.

Přednášky soudního lékařství pro práv

níky byly zahájeny roku 1889; přednášel

doc. Bělohradský, prof. Reinsberg a poté

prof. Slavík.

V roce 1921 přesídlil Ústav soudního

lékařství z Kateřinské ulice do nově vybu

dovaného Hlavova ústavu v tehdejší Pres

lově, nynější Studničkově ulici, kde sídlí

jako Ústav soudního lékařství a toxikolo

gie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

dodnes. Přednostou zde byl prof. Vladi

mír Slavík (1866–1933), který se stal opa

kovaně děkanem a poté i rektorem Kar

lovy univerzity. Od roku 1933 do roku

1957 byl v čele ústavu prof. František Há

Johanes Franciscus Löw von Erlsfeld

Josef Reinsberg


17

1Historie soudního lékařství v České republice

jek (1886–1962) – s přerušením v době okupace, kdy byl v roce 1941 dosazen do vedení ústavu prof. Günter Weyrich. Profesor Hájek napsal mimo jiné dosud nejrozsáhlejší učebnici soudního lékařství. Byl též děkanem lékařské fakulty. Jeho nástupcem se stal prof. MUDr. Jaromír Tesař, DrSc. (1912–2003), který je také autorem četných vědeckých prací a učebnic soudního lékařství. Jeho nástupcem pak byl MUDr. Jiří Sobotka, který se zaměřil zejména na forenzní sérologii. V letech 1986–2012 byl přednostou prof. MUDr. Přemysl Strejc, DrSc. (*1942), který zde stále aktivně pracuje, i když již ve funkci přednosty ústavu skončil. V současné době vede ústav doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc.

Vzhledem k délce existence tohoto

našeho nejstaršího ústavu, jsou zde soustředěny cenné archivní materiály, které slouží i po létech nejen soudnělékařské veřejnosti.

Ústav soudního lékařství byl v roce

1999 sloučen s Ústavem pro toxikologii a soudní chemii. Vznikl tak Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V ústavu je též lokalizována národní referenční laboratoř pro forenzní toxikologii. 1.3 Ústav soudního lékařství

Lékařské fakulty Masarykovy

univerzity a Fakultní

nemocnice U sv. Anny v Brně

Jan Krajsa

Pokud bychom nebrali v úvahu první historicky doloženou pitvu v Brně, kterou roku 1594 provedl dr. Simon Grynaeus, jenž pitval mladou sebevražedkyni, tedy případ spadající dnes do kompetencí soudního lékařství (Hirt, 1992), je nut

né za počátky soudního lékařství v Brně

považovat už činnost takových veličin,

jako byl tehdejší docent a později profe

sor vídeňské univerzity dr. Carl Sternberg

(objevitel buněk Sternberga-Reedové).

Jeho vlastní rukou psané pitevní proto

koly jsou v Ústavu soudního lékařství

v Brně dodnes archivovány s velkou

úctou. To bylo ovšem v dobách, kdy obo

ry patologie a soudního lékařství v Brně

více méně splývaly. Zahájení činnosti

soudního lékařství v Brně ve vlastním

smyslu slova je proto úzce spjato až se

založením Masarykovy univerzity v roce

1919. Tehdy se Ústav pro soudní lékař

ství stal první (a vlastně jedinou novou)

budovou brněnské lékařské fakulty. Vy

budováním a rozvojem oboru soudního

lékařství byl tenkrát pověřen univerzitní

profesor dr. František Berka, první před

nosta Ústavu pro soudní lékařství v Brně.

Díky jeho nesmírnému úsilí byla v říjnu

roku 1930 slavnostně otevřena z evropské

ho hlediska v té době naprosto unikátní bu

František Berka


18

1 Soudní lékařství

dova pro soudní lékařství, ve které sídlí tento ústav dodnes. Velkou zásluhou prof. Berky byla i výchova dalších významných soudních lékařů, zejména prof. MUDr. Adolfa Rozmariče, budoucího přednosty soudního lékařství v Olomouci, a prof. MUDr. Josefa Kohouta, CSc., od roku 1946 nástupce prof. Berky v Brně. Prof. Kohout stál v čele brněnského ústavu do roku 1960, po něm nastoupil na velmi krátkou dobu na vedoucí místo MUDr. Miroslav Krtička, CSc., který však byl již v roce 1961 vystřídán prof. MUDr. Stanislavem Janouškem, CSc. V letech 1991–1994 vedl ústav prof. MUDr. Josef Korbička, CSc., a od roku 1994 pak stojí v čele současný přednosta prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc. 1.4 Ústav soudního lékařství

Lékařské fakulty Univerzity

Karlovy a Fakultní nemocnice

v Hradci Králové

Petr Hejna

Ústav soudního lékařství v Hradci Králové byl založen v roce 1945 jako součást nově vybudované pobočky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V letech 1951–1958 byl Ústav soudního lékařství v Hradci Králové přiřazen do svazku pracovišť Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové. Po zrušení Vojenské lékařské akademie v roce 1958 se pracoviště stalo součástí Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Zakládajícím přednostou Ústavu soud

ního lékařství v Hradci Králové byl věhlasný soudní lékař a přední odborník prof. MUDr. Eduard Knobloch (1898 až 1957). Prof. Knobloch se během působení na královéhradecké lékařské fakultě proslavil vydáním řady fenomenálních monografi í. V díle Hromadné hroby v Če

chách (1947) shrnul své zkušenosti z ex

humací hromadných hrobů po druhé svě

tové válce. Hluboké znalosti z psychiatrie

a psychologie pak zúročil v monografi ích

Duše a zločin (1948) a Pohlaví a zločin

(1948). Jeho vrcholným dílem byla Lé

kařská kriminalistika, jež se dočkala cel

kem tří vydání (1955, 1958 a 1974).

V roce 1951 byl do funkce náčelníka

Ústavu soudního lékařství v Hradci Krá

lové rozkazem ministra obrany ustano

ven plk. doc. MUDr. Jiří Beran, CSc.

(1917–1993). Docent Beran se zasloužil

o vybudování nových laboratoří, které

doplnily pitevní úsek pracoviště. Od

borné zájmy ústavu soustředil doc. Be

ran na problematiku střelných poranění,

diagnostiku utonutí, forenzní fotografi i,

sérologii a soudnělékařskou alkohologii.

Pod jeho vedením se královéhradecké

pracoviště autorsky podílelo na přípravě

prvního (1954) a druhého vydání (1957)

celostátní učebnice soudního lékařství.

V roce 1961 byly pro potřeby pregra

duální výuky připraveny textové pod

klady k přednáškám ze soudního lékař

ství. V druhém vydání vyšly pak v roce

1966.

Eduard Knobloch

*


19

1Historie soudního lékařství v České republice

V roce 1970 byl do funkce přednosty

Ústavu soudního lékařství v Hradci Králové jmenován prof. MUDr. Milan Srch, CSc. (1928–2012). Prof. Srch rozvíjel laboratorní koncepci pracoviště a do soudnělékařské praxe zavedl nové diagnostické metody. Pro studenty vypracoval dvoudílná skripta Soudní lékařství – vybrané kapitoly (1973, 1984).

V roce 1995 se stal čtvrtým přednostou

královéhradeckého Ústavu soudního lékařství doc. MUDr. Petr Hottmar, CSc. (1951). Pod jeho vedením sestavili lékaři ústavu v letech 2001–2002 Obrazový doplněk pro studium soudního lékařství (CD-ROM). V roce 2003 doc. Hott mar při pravil pregraduální učební text Soudní lékařství – vybrané kapitoly.

Od roku 2010 je pátým přednostou

Ústavu soudního lékařství v Hradci Králové doc. MUDr. Petr Hejna, Ph.D., MBA (1979).

V roce 2013 se královéhradecký ústav

přestěhoval do nové budovy v centrálním areálu Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Další rozvoj pracoviště je spjat se zaváděním nových fotografi ckých metod (např. fotografi e v neviditelné části světelného spektra, optická skenovací fotogrammetrie, počítačová analýza obrazu) a aplikací moderních zobrazovacích metod v soudnělékařské diagnostice (výpočetní tomografi e, angiografi e, mikro-CT a další). 1.5 Ústav soudního lékařství

a medicínského práva

Lékařské fakulty Univerzity

Palackého a Fakultní

nemocnice v Olomouci

Peter Ondra

Nejstarší zpráva o soudním lékařství v Olomouci je obsažena v nabídce, kterou roku 1801 učinil dr. Petr Burghardt (též Brug

hardt) z Telče. Novodobá historie Ústavu

soudního lékařství a medicínského práva

Lékařské fakulty Univerzity Palacké

ho a Fakultní nemocnice v Olomouci je

od roku 1946 neodmyslitelně spjata s jeho

prvním přednostou prof. MUDr. Adolfem

Rozmaričem, který zahájil výuku před

náškami v provizorním dřevěném domku

u nemocniční kuchyně.

Tři roky poté byl na pracovišti zahájen

i pitevní provoz. Činnost Ústavu soudní

ho lékařství Fakultní nemocnice v Olo

mouci se odvíjí od 1. dubna 1961, kdy

zde bylo zřízeno Krajské soudnělékařské

oddělení. Naplnila se tak idea všech prv

ních tří přednostů, aby se soudní lékařství

a toxikologie, doposud tzv. katedrové

obory, staly integrální součástí zdravot

nických služeb. Tento ústav postupně

vedli prof. MUDr. Adolf Rozmarič v le

tech 1946–1961, prof. MUDr. Svato

pluk Loyka, CSc., v období 1961–1984,

prof. MUDr. Lubomír Neoral, CSc.,

v letech 1984–1991, prof. MUDr. Alois

Kosatík, CSc., v průběhu let 1991–1999,

a po něm doc. MUDr. Svatopluk Loyka,

CSc. V roce 2013 byl pověřen vedením

pracoviště doc. RNDr. Peter Ondra, CSc.,

který je od roku 2014 jeho přednostou.

Adolf Rozmarič


20

1 Soudní lékařství

1.6 Ústav soudního lékařství

Lékařské fakulty Univerzity

Karlovy a Fakultní nemocnice

v Plzni

Miroslav Dvořák

Historie Ústavu soudního lékařství v Plzni se datuje od roku 1946, pravidelný pitevní provoz byl zahájen v roce 1949. Prvním přednostou byl jmenován zdravotní rada MUDr. Jaroslav Jerie, který habilitoval v roce 1956. Jeho asistentem byl MUDr. Stanislav Hájek, který přešel do Prahy a stal se významným profesorem soudního lékařství. V letech 1970–1993 vedl ústav doc. MUDr. Karel Pitr, CSc., v letech 1993–2012 doc. MUDr. Helena Kvapilová. V současné době je přednostou MUDr. et MUDr. Miroslav Dvořák. 1.7 Ústav soudního lékařství

3. lékařské fakulty Univerzity

Karlovy a Fakultní nemocnice

Královské Vinohrady v Praze

Jiří Hladík

Ústav soudního lékařství ve Vinohradské nemocnici vznikl v roce 1952 při založení Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy. Prvním přednostou ústavu se stal přední odborník prof. MUDr. Eduard Knobloch, který v roce 1945 zakládal Ústav soudního lékařství v Hradci Králové. Po jeho smrti v roce 1957 vedení ústavu převzal prof. MUDr. Stanislav Hájek, DrSc. Monografi e prof. Hájka Trau ma v soudně lékařské praxi, která vyšla v roce 1986, je první toho druhu a zaměření u nás. Dále v ústavu pracoval prof. MUDr. Zdeněk Gregora, DrSc., řadu let zástupce šéfredaktora časopisu Česko-slovenská patologie a soudní lékařství a vedoucí redaktor samostatné části Soudní lékařství. Od roku 1986

do roku 2002 vedl ústav prof. MUDr. Jiří

Štefan, DrSc., který v současné době

v ústavu působí jako profesor konzul

tant. Od roku 2002 je přednostou ústavu

MUDr. Jiří Hladík.

1.8 Vojenský ústav soudního

lékařství Ústřední vojenské

nemocnice – Vojenské

fakultní nemocnice v Praze

Miloš Sokol

Pro potřeby armády vznikl v Ústřední vo

jenské nemocnici v Praze roku 1954 Vo

jenský ústav soudního lékařství. Zakláda

jícím náčelníkem byl plk. MUDr. Zdeněk

Šňupárek. Po jeho náhlém úmrtí v roce

1973 převzal vedení plk. doc. MUDr. Do

goši, CSc. Od roku 2003 vede ústav

plk. MUDr. Miloš Sokol, Ph.D.

Změnila se koncepce ústavu, hlavně

vyšetřování leteckých nehod. Pro Armá

du ČR byla vytvořena centrální forenzně

toxikologická laboratoř, kde se provádějí

zejména analýzy drog v biologickém ma

teriálu. Ústav úzce spolupracuje s Fakul

tou vojenského zdravotnictví Univerzity

obrany v Hradci Králové.

1.9 Soudnělékařská laboratoř,

Ústav leteckého zdravotnictví

Praha

Miloš Sokol

Soudnělékařská služba pro potřebu vojen

ského a civilního letectví byla ustanovena

v Ústavu leteckého zdravotnictví (ÚLZ)

v roce 1958. Jako náčelník oddělení labo

ratorních expertíz pracoval do roku 1986

plk. MUDr. František Vorel, CSc. Za jeho

působení byl kromě expertizní činnosti

důležitý též výzkum. Vznikla celá řada

1Historie soudního lékařství v České republice

soudnělékařských metod, především biochemických a biomechanických. Biochemické hodnocení předsmrtného somatopsychického stavu zemřelých je používáno do současnosti. Ve spolupráci s dalšími ústavy (především VÚSL ÚVN) byla vyšetřována řada hromadných leteckých nehod (šedesátá a sedmdesátá léta 20. století).

V letech 1986–1994 vedl oddělení

plk. MUDr. Jiří Fialka, CSc., který se věnoval zejména biomechanickému zkoumání. Poté do roku 2002 vedl oddělení plk. MUDr. Miloš Sokol, Ph.D. V roce 2003 byla soudnělékařská laboratoř ÚLZ sloučena s VÚSL ÚVN Praha. 1.10 Subkatedra soudního lékařství

Institutu pro další vzdělávání

lékařů a pracovníků

ve zdravotnictví v Praze

Přemysl Klír, Petr Hejna

Subkatedra soudního lékařství byla v Ústavu pro doškolování lékařů ustavena dne 1. října 1962 a do roku 1988 měla působiště v Ústavu soudního lékařství Fakulty všeobecného lékařství v Praze 2, ve Studničkově ulici.

Subkatedru od jejího vzniku až do roku

1987 vedl prof. MUDr. Jaromír Tesař, DrSc., který jako významný představitel oboru u nás připravil nejen koncepci, ale i nadčasovou náplň postgraduálního vzdělávání v soudním lékařství, jež je průběžně doplňována o nové do oboru pronikající poznatky. Po odchodu prof. Tesaře na odpočinek byl v roce 1987 jmenován vedoucím subkatedry doc. MUDr. Přemysl Klír, CSc.

Vzhledem k nepříznivým poměrům pře -

sídlila v roce 1988 subkatedra do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde až do roku 1996 probíhala odborná spolupráce s Ústavem soudního lékařství 3. LF UK v Praze, vedeným v té době prof. MUDr.

Jiřím Štefanem, DrSc. Od roku 1996 pů

sobila subkatedra v pavilonu patologie

Fakultní nemocnice Na Bulovce v Praze 8.

Tam byla navázána odborná i vědeckový

zkumná spolupráce s Ústavem soudního

lékařství 2. LF UK v Praze, tehdy vedeným

prof. MUDr. Ivanem Bouškou, CSc.

V roce 2014 byl jmenován vedoucím

subkatedry doc. MUDr. Petr Hejna, Ph.D.,

MBA; novým sídlem subkatedry se stal

Ústav soudního lékařství LF UK a FN

v Hradci Králové.

1.11 Ústav soudního lékařství

2. lékařské fakulty Univerzity

Karlovy a Fakultní nemocnice

Na Bulovce v Praze

Michal Beran

Dne 1. ledna 1964 vzniklo Oddělení

soudního lékařství při katedře patologic

ké anatomie Fakulty dětského lékařství

(nyní 2. LF) Univerzity Karlovy v Praze.

Přednostou tehdy byl MUDr. Ladislav

Řehánek. Od roku 1977 vedl pracoviš

tě prof. MUDr. Ivan Bouška, CSc., a to

až do roku 2007. Za jeho působení bylo

v roce 1990 oddělení změněno na samo

statný Ústav soudního lékařství 2. lékařské

fakulty Univerzity Karlovy. K ústavu patří

ještě Oddělení záchytu osob ovlivněných

psychotropními látkami. Od roku 2007 je

přednostou MUDr. Michal Beran, Ph.D.

1.12 Oddělení soudního lékařství

a toxikologie, Regionální

nemocnice v Ústí nad Labem

Jiří Fialka, Pavel Kubišta

V Ústí nad Labem byl zřízen v roce 1964

při patologickém oddělení ordinariát,

který vedl až do své smrti v roce 1977

1 Soudní lékařství

MUDr. Zdeněk Pech. Poté bylo zřízeno oddělení soudního lékařství v čele s primářem MUDr. Josefem Götzem. Od roku 1994 je v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem Oddělení soudního lékařství a toxikologie, které až do roku 2012 vedl prim. MUDr. Jiří Fialka, CSc. V současné době vede ústav prim. MUDr. Andrea Vlčková.

V letech 1991–2001 bylo v provozu

i samostatné oddělení soudního lékařství v nemocnici v Mostě, vedené prim. MUDr. Pavlem Kubištou. 1.13 Soudnělékařské oddělení

Nemocnice České Budějovice

František Vorel

Aktivitou prof. Jaromíra Tesaře se po neúspěšném pokusu v šedesátých letech podařilo v roce 1974 založit pod vedením prim. MUDr. Václava Sekyry Soudnělékařské oddělení i v Krajské nemocnici s poliklinikou České Budějovice. Od roku 1997 vede oddělení doc. MUDr. František Vorel ml., CSc. Na tomto oddělení byla roku 1997 uvedena do provozu první forenzně genetická laboratoř v rámci soudního lékařství v České republice. 1.14 Ústav soudního lékařství

Fakultní nemocnice Ostrava

Igor Dvořáček

V Ostravě bylo zřízeno oddělení soudního lékařství v roce 1985. U zrodu oddělení stál MUDr. Svatopluk Loyka ml. Oddělení zpočátku využívalo prostory patologické anatomie. Od roku 1990 přešlo oddělení do samostatného objektu a došlo k rozvoji laboratorního segmentu, především toxikologických labora

toří. Přednosta doc. MUDr. Svatopluk

Loyka, CSc., stál v čele ústavu do roku

2001. Od roku 2001 je přednostou ústavu

MUDr. Igor Dvořáček, PhD.

V roce 2005 byl otevřen zcela nový pa

vilon soudního lékařství v areálu Fakultní

nemocnice Ostrava-Poruba a byla vytvo

řena regionální toxikologická laboratoř

v čele s RNDr. Marií Staňkovou, PhD.

1.15 Oddělení soudního lékařství

Nemocnice Sokolov

Rudolf Macháček

Oddělení soudního lékařství v Nemocni

ci Sokolov bylo otevřeno v dubnu 1994,

ale toxikologická laboratoř zde fungovala

již od roku 1991. Zřizovatelem byl tehdy

Okresní úřad Sokolov. Pracoviště se sta

tutem krajského pracoviště pro celý Kar

lovarský kraj vede prim. MUDr. Rudolf

Macháček.

1.16 Oddělení soudního lékařství

Pardubické krajské nemocnice

Pavel Toupalík

Samostatné oddělení soudního lékařství

vzniklo v Pardubické krajské nemocni

ci v roce 2007. Oddělení má status kraj

ského pracoviště pro Pardubický kraj.

Od počátku jej vede prim. MUDr. Pavel

Toupalík, PhD.

1.17 Soudní lékařství v Libereckém

kraji

Tomáš Adámek

Od osmdesátých let 20. století do roku

2004 prováděl některé soudní pitvy prim.

1Historie soudního lékařství v České republice

MUDr. Jiří Tichý na patologickém oddělení Nemocnice v Turnově ve spolupráci s prof. MUDr. Milanem Srchem, CSc.

V roce 2004 vznikl na popud orgánů

činných v trestním řízení Libereckého kraje ordinariát soudního lékařství při patologickém oddělení Nemocnice v Jablonci nad Nisou, který vedl MUDr. Radovan Havel, a to až do začátku roku 2013, kdy byl vystřídán prim. MUDr. Jiřím Hladíkem, který stál v jeho čele do ledna 2015.

V polovině roku 2013 fungovalo tři

měsíce současně i oddělení soudního lékařství v Krajské nemocnici Liberec pod vedením MUDr. Evy Matějů, PhD., které bylo poté zrušeno a znovu obnoveno od ledna 2014 do ledna 2015, opět pod vedením MUDr. Evy Matějů, PhD., avšak v Panochově nemocnici v Turnově.

Od února 2015 byl zrušen ordinariát

soudního lékařství v Nemocnici Jablonec nad Nisou i oddělení soudního lékařství v Panochově nemocnici v Turnově a bylo zřízeno oddělení soudního lékařství v Liberci při Krajské nemocnici Liberec pod

vedením MUDr. Tomáše Adámka, které

v současné době jako jediné zařízení za

jišťuje služby pro Liberecký kraj.

V posledních asi pěti letech prová

dí některé soudní pitvy pro okres Česká

Lípa MUDr. Radek Matlach v Mimoni.

Literatura

HIRT, M. První veřejná pitva na území

dnešního Česko-Slovenska? Cesk Pa

tol, 1992; 28 (2): 186–189

HIRT, M. et al. A Concise History of Fo

rensic Medicine in the Czech Repub

lic. AMHA, 2013; 11 (2): 349–358

HIRT, M., KOVÁČ, P., MATĚJŮ, E.

History of Forensic Medicine – the

Third part: The Development and

History of Forensic Medical Science

in Middle Europe. Soud Lek, 2005;

50 (4): 57–60

http://de.wikipedia.org/wiki/Johann_Franz

Loew_von_Erlsfeld

http://www.crimezzz.net/forensic_history/

index.htm



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist