načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Sofiin svět - Jostein Gaarder

Sofiin svět
-15%
sleva

Kniha: Sofiin svět
Autor:

Román o dějinách filosofie Norský učitel J. Gaarder kombinací zdánlivě neatraktivních témat, jako jsou dějiny filosofie a příběh dospívání patnáctileté dívky, vytvořil knížku, ... (celý popis)
Titul je skladem 1ks - odesíláme ihned
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  269 Kč 229
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 93.9%hodnoceni - 93.9%hodnoceni - 93.9%hodnoceni - 93.9%hodnoceni - 93.9% 93%   celkové hodnocení
16 hodnocení + 4 recenze

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2012-04-11
Počet stran: 448
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 446 stran
Vydání: 7. vyd., 4. v Albatrosu
Název originálu: Sofies verden
Spolupracovali: přeložila Jarka Vrbová
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Hodnocení: 50. nejlépe hodnocená kniha
ISBN: 9788000028958
EAN: 9788000028958
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Dějiny filozofického myšlení od starověké mytologie po existencialismus. Populární dílo nenáročnou formou naznačuje podstatu nejvýznamějších filozofických koncepcí (např. Démokritos, Platón, Descartes, Kant, Hegel, Marx, Freud). Gaarder elementární poznatky z dějin filozofie včlenil do beletristického útvaru.

Popis nakladatele

Román o dějinách filosofie Norský učitel J. Gaarder kombinací zdánlivě neatraktivních témat, jako jsou dějiny filosofie a příběh dospívání patnáctileté dívky, vytvořil knížku, která slaví mezi čtenáři neuvěřitelný úspěch; vzápětí po svém norském vydání vyšla v desítkách zemí a v roce 1995 se stala nejprodávanější knihou na světě. (román o dějinách filosofie)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Jostein Gaarder - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Sofiin svět" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu



avrilimagine 2012-10-07 hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%
Je to skvělá kniha
reagovat
 
Kaya 2010-11-08 hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%
Kniha, která by měla být povinnou četbou každého člověka žijící v dnešní společnosti. Výstižná, poučná, poutavá, hluboká, vlivná. Prostě ÚŽASNÁ!!! :)
reagovat
 
..... Jana 2010-09-08 hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%
Možná toho, koho zajímají dějiny filozofie, nebo se je i chce naučit jiným způsobem než učením, je dobrá, má děj.. Ale podle mě neni až tak dobrá. Mám ji doma už asi 4 roky, četla jsem ji od začátku už tolikrát ale nikdy sem se dokonce nedostala.. přestala bavit,byla zdlouhavá.
reagovat
 
zábavné a poučné borg 2010-05-07 hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%
Nesmírně poutavě vylíčené dějiny filosofie.
V knize se vzácně snoubí zábava a poučení.
reagovat
 
Sofies verden Fator 2009-12-16
Pozor na ni. Jedna z nebezpečných knih! Když si nedáte pozor, tak Vás velice změní... Ale ovšem i mnoho přinese! Lepší se mi asi také do rukou nedostala...
reagovat
 
.. Nena 2008-12-01
Tak tohle je fakticky jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla.
reagovat
 


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

16 SOFIIN SVĚT

KOUZELNÍKŮV CYLINDR

...jediné, co potřebujeme k tomu,

abychom byli dobrými filosofy, je schopnost divit se...

Sofie usoudila, že ten, kdo jí psal anonymní dopisy, se jí ozve znovu. Arozhodla se, že do té doby o nich nikomu nepoví.

Ve škole se jen obtížně soustředila na učitelův výklad. Připadalo jí, žemluví o věcech, které nejsou vůbec důležité. Proč jim raději neřekne něco o tom,

co je to člověk – nebo o tom, co je svět a jak vznikl?

Přepadl ji pocit, jaký nikdy předtím nezažila. Ve škole a vůbec všude se lidé zabývají více méně bezvýznamnými věcmi. Ale existují přece velké a vážné otázky a najít na ně odpověď je mnohem důležitější.

Je vůbec někdo, kdo na ně odpověď zná? Sofie si pomyslela, že věnovat

se jim je rozhodně důležitější než dřít nepravidelná slovesa.

Když zazvonil konec poslední hodiny, vyběhla ze školy tak rychle, že

Jana musela utíkat, aby ji dohonila. Šly pak vedle sebe a Jana řekla:

„Nechceš si dneska večer přijít zahrát karty?“

Sofie pokrčila rameny.

„Mě už karty nebaví.“

Jana se zatvářila, jako by právě spadla s měsíce.

„Cože? A zahrála by sis aspoň badminton?“

Sofie se zadívala na asfalt a pak na kamarádku.

„Mě už nebaví ani badminton.“

„No tohle!“

Sofie v jejím hlase zaslechla stín hořkosti.

„A můžeš mi teda říct, co tě teď baví víc?“

Sofie zavrtěla hlavou.

„To... to je tajemství.“

„Pch. Že ty ses zamilovala!“

Dívky kráčely beze slova vedle sebe. Když došly k fotbalovému hřišti,řekla Jana:

„Já jdu přes hřiště.“

Jít přes hřiště znamenalo jít nejkratší cestou k Janě domů a Jana tudy cho dila, jenom když pospíchala, aby stihla nějakou návštěvu nebo prohlídku u zubaře.

Sofie cítila, že se Jany dotkla, a ta se urazila. Ale co měla říct? Že ji teď

Sofiin svět.indb 16Sofiin svět.indb 16 13.3.2012 12:57:0513.3.2012 12:57:05


KOUZELNÍKŮV CYLINDR 17

zajímá, kdo je, a to, jak vznikl svět, takže nemá čas hrát badminton? Copak

by to Jana pochopila?

Proč je tak těžké zabývat se těmi nejdůležitějšími a svým způsobemnejobyčejnějšími otázkami na světě?

Když otvírala schránku, zase se jí srdce rozbušilo. Nejdřív vylovila nějaký dopis z banky a velké žluté obálky pro matku. Ach jo, Sofie v hloubi duše doufala, že dostane další dopis od neznámého odesílatele.

Když za sebou zavírala branku, objevila na jedné z velkých obálek své jméno. Na zadní straně obálky stálo: Kurs filosofie. Pozor, opatrně!

Sofie přeběhla po štěrkové cestičce a položila tašku na schod. Ostatní dopisy nacpala pod rohožku, proběhla zahradou a protáhla se do Skrýše. Ten dopis musí otevřít tam.

Šerchán běžel za ní, ale to nevadilo. Sofie věděla, že Šerchán nicneprozradí.

V obálce našla tři strojem popsané listy papíru sepnuté sponkou. Sofie

za čala číst:

CO JE FILOSOFIE?

Milá Sofie, lidé mají různé záliby. Někdo sbírá staré mince nebo známky,

někdo má nejraději ruční práce, jiný tráví většinu volného času nějakým

sportem.

Hodně lidí s oblibou čte. Ale je velký rozdíl v tom, co čteme. Někdo čte

je nom noviny nebo komiksy, někdo čte rád romány, zatímco jiný dávápřednost třeba knihám o astronomii, o zvířatech nebo o technických vy nálezech.

Jestliže se zajímám o koně nebo o drahé kameny, nemohu čekat, že se

o ně budou zajímat i ostatní. Jestliže napjatě sleduji všechny sportovní

přenosy v televizi, musím chápat, že ostatním se sport může zdát nudný.

Je ale něco, co by mělo zajímat nás všechny? Existuje něco, co se týká

všech lidí, nezávisle na tom, kdo jsou nebo v které části světa žijí? Ano,

milá Sofie, takové otázky, které by měly zajímat nás všechny, existují.

A právě o nich bude pojednávat tento kurs.

Co je nejdůležitější v životě? Pokud se zeptáme někoho, kdo žije nahranici hladu, jeho odpověď bude znít: jídlo. Pokud stejnou otázku položíme někomu, kdo mrzne, odpoví: teplo. A pokud se zeptáme člověka, který se cítí osamělý a opuštěný, jistě odpoví, že přátelství a lidská společnost.

Pokud jsou všechny tyto potřeby uspokojeny, zbývá ještě něco, co

li dé potřebují? Filosofové se domnívají, že ano. Domnívají se, že člověk

Sofiin svět.indb 17Sofiin svět.indb 17 13.3.2012 12:57:0513.3.2012 12:57:05


18 SOFIIN SVĚT

nemůže být živ jen chlebem. Všichni lidé samozřejmě potřebují jídlo.

Všichni potřebují i lásku a péči. Ale všichni lidé potřebují ještě něco. Najít odpověď na otázku, kdo jsme a proč žijeme.

Zajímat se o to, proč žijeme, tedy není žádný nahodilý zájem jakotřeba sbírat známky. Kdo se o takové věci zajímá, zajímá se o něco, o čem

lidé diskutují tak dlouho, jak žijí na této planetě. Proč vznikl vesmír,

zeměkoule a život, je téma vážnější a důležitější než to, kdo na minulé

olympiádě vyhrál nejvíc zlatých medailí.

Nejlepší způsob, jak se k filosofii přiblížit, je položit si několikzákladních otázek: Jak vznikl svět? Je za vším, co se děje, nějaká vůle nebo

hlubší smysl? Je život po smrti? Jak nás vůbec takové otázky napadly?

A především a hlavně: jak máme žít?

Stejné otázky si lidé kladli ve všech dobách. Neznáme kulturu, která

by se nezabývala tím, kdo jsou lidé a jak vznikl svět.

Další filosofické otázky, které bychom si mohli položit, v podstatě

už ani nejsou. Ty nejdůležitější jsme právě vyslovili. Historie nám však

předkládá na každou z nich spoustu různých odpovědí. Je tedy mnohem

jednodušší si filosofické otázky klást, než na ně odpovídat.

I dnes si každý z nás musí na tyto otázky najít vlastní odpovědi. Vžádné encyklopedii na světě nenajdeme, zda Bůh existuje nebo zda je život

po smrti. Encyklopedie nám nedá odpověď ani na to, jak bychom měli žít. Ale přečíst si, jak jiní lidé před námi odpovídali na tyto otázky, nám může pomoci při utváření vlastního pohledu na svět.

Hon filosofů na pravdu se dá přirovnat třeba k detektivce. Někdo je

toho názoru, že vrahem je zahradník, jiný zase, že kuchař nebokomorník. Kriminální záhadu nakonec policie jednoho dne vyřeší. Protože

každá záhada přece jen nakonec řešení má.

Přestože odpovědět na některou otázku je nesnadné, můžeme říci, že

je na ni jediná – a pouze jediná – správná odpověď. Buďto nějakýzpůsob života po smrti je, anebo není.

O vyřešení mnoha odvěkých hádanek se postupně postarala věda.

Kdysi byla velká záhada, jak vypadá odvrácená strana Měsíce. Tunebylo samozřejmě možné vyřešit učenou disputací a odpověď bylaponechána naší fantazii. Ale dnes už přesně víme, jak odvrácená strana Měsíce

vypadá, a nikdo si nemůže myslet, že na Měsíci bydlí nějaký muž nebo že Měsíc je vlastně kolo sýra.

Jeden starověký řecký filosof, který žil před více než dvěma tisíci lety,

Sofiin svět.indb 18Sofiin svět.indb 18 13.3.2012 12:57:0513.3.2012 12:57:05


KOUZELNÍKŮV CYLINDR 19

se domníval, že filosofie vznikla jako důsledek lidské zvědavosti.Prohlašoval, že člověku připadá tak zvláštní, že existuje, že filosofické otázky

se vynořují samy.

Jako když se díváme na vystoupení kouzelníka. Nemůžeme pochopit,

jak se to, co sledujeme, mohlo stát, a tak se prostě zeptáme: „Jak dokázal

kouzelník proměnit ty barevné šátky v živého králíka?“

Mnoho lidí má pocit, že svět je stejně nepochopitelný jako kouzelnický trik, kdy kouzelník z klobouku, který byl ještě před chviličkou

prázdný, vytáhne králíka.

Pokud jde o králíka, je nám jasné, že kouzelník nás nějak napálil. A rádi bychom odhalili, jakým způsobem to dokázal. Když ale mluvíme o světě, je to trochu jiné. Víme, že svět není podvod ani trik, protože po něm kráčíme a jsme jeho součástí. Ve skutečnosti jsme vlastně možná tím bílým králíkem vytaženým z cylindru my. Rozdíl mezi námi akrálíkem je jen ten, že králík nemá z toho, že je součástí kouzla, žádný požitek. S námi je to jiné. Víme, že se s námi děje něco úžasného, a rádi bychom odhalili, jak to všechno navzájem souvisí.

P.S. Ještě k tomu králíkovi. Možná bude lepší přirovnat ho k celému světu. My, kteří tu žijeme, jsme droboučká stvoření zalezlá hluboko

v králičí srsti. Filosofové se však snaží vyšplhat na některý z králičích

chloupků, aby se mohli kouzelníkovi podívat přímo do očí.

Dočetla jsi až sem, Sofie? Pokračování příště.

Sofii čtení úplně vyčerpalo. Jestli to dočetla? Ani si neuvědomovala, jestli

vůbec při čtení dýchá.

Kdo ten dopis přinesl? Kdo to mohl být?

V žádném případě to nebyl ten člověk, který poslal přání k narozeninám Hildě, protože na lístku byla přece známka i razítko. A žlutou obálku hodil někdo přímo do schránky stejně jako ty dvě bílé předtím.

Sofie se podívala na hodinky. Bylo teprve čtvrt na tři. Takže zbývají ještě dvě hodiny, než máma přijde z práce.

Sofie prolezla zpátky do zahrady a rozběhla se ke schránce. Co kdyby tam

bylo ještě něco?

Našla další žlutou obálku se svým jménem. Rozhlédla se kolem, alenikoho neviděla. Vyběhla po cestě k lesu a chvíli pozorovala pěšinu.

Nikde živá duše.

V jednu chvíli se jí sice zdálo, že hluboko v lese zapraskaly větvičky, ale

Sofiin svět.indb 19Sofiin svět.indb 19 13.3.2012 12:57:0613.3.2012 12:57:06


20 SOFIIN SVĚT

úplně jistá si nebyla, a pokud neznámý měl v úmyslu zmizet, nemělo cenu za

ním běžet.

Sofie se vrátila do domu, zamkla za sebou a uklidila tašku a maminčinu

poštu. Běžela nahoru do svého pokoje, vytáhla velkou plechovou krabici od

sušenek, do které si schovávala své nejhezčí kamínky, vysypala je na zem

a do krabice položila obě velké obálky. Rozhodla se znovu zajít do zahrady

i s krabicí. Ale než vyběhla ven, nachystala misku Šerchánovi.

„Čičí, čičí!“

Jakmile byla zpátky ve Skrýši, otevřela novou obálku a vytáhla dalšístrojem psané listy papíru. Začala číst:

PODIVNÁ BYTOST

Tak, už jsem zase tady, Sofie. Jak jsi jistě pochopila, tenhle malýfilosofický kurs budeš dostávat ve stravitelných dávkách. Teď budemepokračovat v úvodu.

Řekl jsem už, že jediné, co potřebujeme k tomu, abychom bylidobrými filosofy, je schopnost divit se? Jestli jsem to neřekl, tak to říkám teď: JEDINÉ, CO POTŘEBUJEME K TOMU, ABYCHOM BYLIDOBRÝMI FILOSOFY, JE SCHOPNOST DIVIT SE.

Všechny malé děti tu schopnost mají. Kdo jiný už by ji měl mít, že.

Během několika měsíců se ocitnou ve zcela novém světě, ale postupně,

jak rostou, je schopnost divit se opouští. Čím to může být? Znáš na to

odpověď, Sofie?

Takže: Kdyby nemluvně umělo mluvit, jistě by nám sdělilo něco o tom,

do jakého podivuhodného světa přišlo. Neboť přestože mluvit neumí,

vidíme na něm, jak ukazuje a zvědavě sahá na věci kolem sebe.

Postupně přijdou první slova a dítě pokaždé, když uvidí psa, zavolá

„haf, haf“. Jistě sis všimla, jak takové dítě začne poskakovat v kočárku,

mává rukama a bez přestání volá „haf, haf!“. My, kteří jsme už pár let

na světě, považujeme nadšení dítěte za přehnané. „Ano, jistě, haf-haf,“

řekneme shovívavě, „ale teď už hezky seď.“ Nenecháme se prostě tak

jednoduše unést. Pejsků jsme už viděli v životě nepočítaně.

Podobné jásání se odehraje třeba stokrát, než dítě dokáže minout

psa, aniž upadne do vytržení. Nebo slona či hrocha. Avšak dlouho před

tím, než se dítě naučí pořádně mluvit – a dlouho před tím, než se naučí myslet filosoficky –, se mu svět stane zvykem.

Sofiin svět.indb 20Sofiin svět.indb 20 13.3.2012 12:57:0613.3.2012 12:57:06


KOUZELNÍKŮV CYLINDR 21

Velká škoda, nemyslíš?

Mým úkolem je, abys nepatřila k těm, pro něž je svět samozřejmostí,

milá Sofie. Pro jistotu si ještě před začátkem filosofického kursuuděláme pár myšlenkových pokusů.

Představ si, že jsi na výletě v lese. Náhle spatříš na cestě před sebou

malou vesmírnou loď. Z lodi vystoupí maličký Marťan, postaví se před

tebe a upřeně se na tebe zadívá... Co tě v tu chvíli napadne? Jistě, vlastně

je to jedno. Ale napadlo tě někdy, že i ty sama jsi takový Marťan?

Samozřejmě není příliš pravděpodobné, že někdy zakopneš o tvora z jiné planety. Ani nevíme, jestli na jiných planetách život existuje. Ale představ si, a to možné je, že zakopneš sama o sebe. Třeba se jednoho

dne zastavíš a najednou sama sebe pocítíš jako úplně jiného člověka.

Třeba se to stane právě na takovém výletě někde v lese.

Já jsem ale podivná bytost, napadne tě. Jsem záhadný živočich...

A bude to, jako když procitneš z mnohaletého spánku ŠípkovéRůženky. Kdo jsem? zeptáš se. Víš o sobě jen to, že se plahočíš po nějaképlanetě kdesi ve vesmíru. A co je to vesmír?

Až takovým způsobem objevíš sama sebe, objevila jsi něco, co jestejně záhadné jako Marťan, o němž jsme mluvili před chvílí. Nezahlédla jsi

jen nějakou bytost z vesmíru. V hloubi duše pochopíš, že taková podivná

bytost jsi i ty sama.

Sleduješ mě, Sofie? Zkusíme si další cvičení na přemýšlení.

Jednou ráno sedí maminka, tatínek a dvouletý či tříletý Tomáš vkuchyni a snídají. Po chvíli se maminka zvedne od stolu a obrátí se kekuchyňské lince. Tatínek zničehonic začne stoupat ke stropu a Tomáš se na něj dívá.

Jak myslíš, že Tomáš bude reagovat? Možná na tatínka ukáže ařekne: „Tatínek lítá!“

Tomáš se sice podiví, ale vezme to jako fakt. Tatínek stejně dělá tolik divných věcí, že tenhle malý letecký výlet nad stolem v jeho očích do jeho zkušeností s otcem dokonale zapadá. Každý den si tatínek jezdí po bradě legračním strojkem, někdy leze i několikrát za sebou na střechu a otáčí

televizní anténou nebo strká hlavu do motoru v autě a domů přijdečerný jako černoch.

Pak je na řadě maminka. Zaslechla, co Tomáš řekl, a rázně se otočí.

Jak myslíš, že bude reagovat na tatínka poletujícího nad stolem ona?

Upustí sklenici zavařeniny na podlahu a zaječí hrůzou. Možná budou

Sofiin svět.indb 21Sofiin svět.indb 21 13.3.2012 12:57:0613.3.2012 12:57:06


22 SOFIIN SVĚT

muset dokonce zavolat doktora, až se tatínek vrátí dolů na židli. (Sedět

hezky u stolu se měl už dávno naučit!)

Proč myslíš, že Tomáš a maminka reagují tak rozdílně?

Souvisí to se zvykem. (Zapamatuj si to, Sofie!) Maminka se naučila, že

lidé neumí létat. Tomáš ještě ne. Ještě pořád neví úplně přesně, co je na

tomto světě možné a co nikoli.

Ale co svět samotný, Sofie? Myslíš, že ten možný je? I svět se přece

jen tak volně vznáší!

Smutné je, že si postupně, jak rosteme, zvykáme nejen na zemskou

tíži, ale zároveň i na celý svět jako takový. Jako bychom, jak postupně

rosteme, ztráceli schopnost světu se podivovat. Tím však ztrácíme cosi

podstatného – něco, co se znovu pokoušejí probudit k životu filosofové.

Protože někde v nás je něco, co nám říká, že život je veliká hádanka a že

kdysi dávno, ještě než jsme se naučili o tom přemýšlet, jsme to už sami

od sebe věděli.

Ještě to upřesním. I když se filosofické otázky týkají všech, ne všichni

se stanou filosofy. Z různých důvodů se většina lidí nechá tak pohltit

každodenností, že i samotný údiv nad světem zasune někam do pozadí.

(Zavrtají se hluboko do králičího kožíšku, hezky se tam zařídí azůstanou tam celý život.)

Pro děti je svět – a všechno, co v něm je – něco nového, něco, co budí

úžas. Ne tak pro všechny dospělé. Většina dospělých prožívá svět jako

něco naprosto obyčejného.

Právě tady tvoří filosofové čestnou výjimku. Filosof si vlastně nikdy

na svět úplně nezvykl. Pro něj či pro ni je svět něco neobyčejného –dokonce něco záhadného a mystického. Filosofové a malé děti mají tedy

jednu důležitou vlastnost společnou. Filosof zůstává celý život stejněcitlivý jako malé dítě.

Tak teď si vyber, Sofie. Jsi dítě, kterému ještě svět nezevšedněl? Nebo

jsi filosof, který přísahá na to, že mu svět nikdy nezevšední?

Jestliže kroutíš hlavou a nepoznáváš se ani v dítěti, ani ve filosofovi,

pak je to proto, že i ty ses ve světě tak zabydlela, že tě v něm už nicneudivuje. V tom případě ti hrozí jisté nebezpečí a bude lépe, když pro jistotu projdeš tímhle kursem filosofie.

Nerad bych, abys právě ty skončila jako povrchní a lhostejný člověk.

Chci, aby sis svůj život uvědomovala.

Kurs ti budu poskytovat úplně zdarma. Proto ti také, pokud kurs

Sofiin svět.indb 22Sofiin svět.indb 22 13.3.2012 12:57:0613.3.2012 12:57:06


KOUZELNÍKŮV CYLINDR 23

nedokončíš, nebudu muset vracet žádné peníze. Kdyby sis přála kurs

přerušit, máš na to samozřejmě plné právo. V tom případě mi nech vzkaz

ve schránce. Třeba v podobě živé žáby. Rozhodně to musí být něcozeleného jako je vaše schránka, pokud nemáme listonoše vyděsit k smrti.

Krátce shrneme. Takže z prázdného cylindru je vytažen bílý králík. Protože je to hodně veliký králík, trvá to kouzlo několik miliard

let. Všechny lidské děti se narodí nahoře na těch tenkých chloupcích.

Tak mají možnost se tomu neuvěřitelnému kouzlu podivovat zblízka.

Ale postupně, jak stárnou, zalézají stále hlouběji do králičí kožešiny.

A tam zůstávají... Je jim tak příjemně, že se nikdy neodhodlají vylézt

znovu na špičky chloupků. Jenom filosofové se vydávají na nebezpečnou

cestu vzhůru až na krajní hranici existence. Někteří z nich tu námahu

nevydrží, ale jiní se pevně přimknou ke králičím chlupům a volají dolů

na lidi, kteří sedí hluboko v měkké kožešině a ládují se dobrým jídlem

a pitím: „Dámy a pánové, letíme vzduchoprázdnem!“

Ale nikdo z lidí tam dole v kožešině se nestará o to, co nějaký filosof

křičí.

„Uf, zase nějaký otrava,“ řeknou si.

Pak pokračují v přerušeném hovoru: „Můžeš mi podat máslo? Jak

si dnes vede burza? Kolik stojí rajčata? Už jsi slyšel, že Lady Di je zase

v jiném stavu?“

Když se Sofiina matka vrátila pozdě odpoledne domů, ležela krabice sdopisy od záhadného filosofa bezpečně schovaná ve Skrýši a Sofie se pokoušela

začít se učit, ale jenom seděla a myslela na to, co právě dočetla.

Je tolik věcí, na které dřív ani nepomyslela! Už není žádné dítě – ale ani

úplně dospělá ještě není. Pochopila, že se už vlastně začala zavrtávat do husté

kožešiny toho králíka, vykouzleného z vesmírného klobouku. Ale teď jí ten

filosof zavrtávání překazil. Popadl ji pěkně za límec a vytáhl ji zpátky nahoru

na chloupky, kde si kdysi jako dítě hrála. A tam nahoře, úplně nahoře natenkých chloupcích, uviděla svět znovu tak, jako by to bylo poprvé.

Filosof ji zachránil. O tom nebylo pochyb. Ten neznámý pisatel jizachránil před každodenní lhostejnou povrchností.

Sofie vtáhla matku do pokoje a postrčila ji do křesla.

„Mami, nemyslíš, že žít je vlastně zvláštní?“ začala.

Matka byla tak vyvedená z míry, že nevěděla, co má odpovědět.

Sofiin svět.indb 23Sofiin svět.indb 23 13.3.2012 12:57:0613.3.2012 12:57:06




Jostein Gaarder

JOSTEIN GAARDER


8. 8. 1952

Jostein Gaarder je norský spisovatel knih převážně pro děti a mládež. Narodil se v učitelské rodině. Jeho otec byl ředitelem střední školy a matka učitelka. Jeho matka je Inger Margrethe je autorkou několika knih pro děti. Studoval na univerzitě v Oslu a v letech 1981-1991 vyučoval filosofii a literaturu na vysoké škole v Bergenu. V této době napsal spolu se svými kolegy šest učebnic k dějinám náboženství a filosofie.
Mezinárodní úspěch Sofiina světa: "románu o dějinách filozofie" vydaného v roce 1991 mu umožnil se psaním živit. Ve svých knihách provází dějinami filozofie, náboženství, pojednává o základních otázkách lidské existence a nabádá čtenáře k tomu, aby neztráceli schopnost okouzlení ze světa kolem nich. Angažuje se také v politice a ekologii, kterou podporuje prostřednictvím Nadace Sophie.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist