načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Sociologické problémy sportu – Aleš Sekot

Sociologické problémy sportu

Elektronická kniha: Sociologické problémy sportu
Autor: Aleš Sekot

Sport jako významný sociálně-kulturní jev a jeho postavení v současném světě. Sociologická studie určená studentům vysokých škol i širší odborné veřejnosti. Sport se vyvíjí v určitém kulturním klimatu a je výslednicí sociálně podmíněného ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  280
+
-
9,3
bo za nákup

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2008
Počet stran: 223
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2008
ISBN: 978-80-247-2562-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Sport jako významný sociálně-kulturní jev a jeho postavení v současném světě. Sociologická studie určená studentům vysokých škol i širší odborné veřejnosti. Sport se vyvíjí v určitém kulturním klimatu a je výslednicí sociálně podmíněného hodnotového směřování společnosti. Autor porovnává vrcholový i rekreační sport s jejich specifiky, zabývá se i sociálními aspekty profesní pozice trenéra. Otevírá problém sport versus globalizace - kdy sport funguje jednak jako univerzalní, unifikující, progresivní a liberalizující směr ve vývoji lidstva, ale na druhé straně jako rozvracející, vnucovaná a destruktivní síla devastující lokální kultury. S tím souvisí problematika migrace sportovců i sportovních činitelů. Rozsáhlou kapitolu tvoří úvahy o násilí ve sportu spolu s dalšími negativními jevy. Toho si všímá i nově definovaná sportovní etika. Nechybí ani rozbor fenoménu sportovního fandovství, sportovních hvězd, sponzoringu nebo olympijských strategií. Nechybí ani zamyšlení nad perspektivami masového rozvoje tělesné kultury a sportu.

Popis nakladatele

Práce ilustruje aktuální problémy prudce se rozvíjející oblasti sociologického zájmu, kterou nesporně fenomén sportu je. Rozvádí palčivé problémy vztahu sportu a společnosti. Kategorie sport je pojímána jako významný sociálně kulturní fenomén vstupující přirozeně do studia klíčových problémů sociologie. Čtenářům, především z řad studentů, ale i odborné veřejnosti, se tak otevírá poučený pohled na význam pohybových aktivit v kontextu kvality života společnosti.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Aleš Sekot - další tituly autora:
Pohybové aktivity pohledem sociologie Pohybové aktivity pohledem sociologie
 (e-book)
Rodiče a sport dětí -- Rodičovské výchovné styly jako motivační faktor sportování dětí a mládeže Rodiče a sport dětí
 (e-book)
Pohybové aktivity pohledem sociologie Pohybové aktivity pohledem sociologie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

doc. PhDr. Ale Sekot, CSc.

SOCIOLOGICKÉ PROBLÉMY SPORTU

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 3332. publikaci

Odpovědná redaktorka PhDr. Anna Novotná

Sazba a zlom Milan Vokál

Návrh obálky Denisa Kokoková

Počet stran 224

Vydání 1., 2008

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova 1881, Havlíčkův Brod

ă Grada Publishing, a.s., 2008

Recenzoval doc. PhDr. Vladimír Jůva, CSc.

ISBN 978-80-247-2562-8

verze R3 opravená, 4.+5. June , 2008

ISBN 978-80-247-6300-2

Š Grada Publishing, a.s. 2011

(titná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)


Obsah

1. Sport: sociálně-kulturní fenomén ..........................7

1.1 Vymezení kategorie sportu ...........................7

1.2 Historické ohlédnutí ...............................14

2. Sport a socializace .....................................19

2.1 Nezastupitelnost socializačního působení sportu ........19

2.2 Socializace: vrcholový sport versus rekreační sport ......28

Výkonnostní vrcholový sport .........................29

Zájmový rekreační sport ............................31

2.3 Sociologická teorie, sport, socializace ..................33

2.4 Sport jako statusový symbol ivotního stylu ............41

2.5 Fyzická aktivita versus obezita: teorie versus praxe .......51

2.6 Růst zájmu o záitkové, rekreační a alternativní sporty ....61 2.7 K sociálním aspektům profesní pozice trenéra ...........69

eny versus trenérství ..............................73

Trenéři v kontextu sportovní mobility .................74

Specifika dobrovolného trenérství: finské zkuenosti .....76

Sportovní trénink versus studium .....................78

Trenérství na cestě interkulturní koexistence ............79

2.8 Rituály ve sportu ..................................81

3. Sport versus globalizace ................................93

3.1 Konceptuální východiska ............................93

3.2 Globální versus lokální = glokální? ....................96

3.3 Globalizace versus internacionalizace sportu ............99

3.4 Sportovní migrace: aktuální téma ....................103

4. Násilí ve sportu ......................................121

4.1 Konceptuální východiska ...........................121

4.2 Sportovní etika versus fair play ......................131

4.3 Agresivita a výtrnosti v hlediti .....................139

OBSAH 5


4.4 Fenomén sportovního fandovství ....................146

4.5 Násilí na fotbalových stadionech ....................155

5. Sport: Kam kráčí? ....................................169

5.1 Profesionalizace sportu ............................169

5.2 Fenomén sportovních hvězd: hrdinové versus celebrity . . 174

5.3 K problematice sponzoringu ve sportu ................177

5.4 Sport versus olympijská strategie vítězství: čínský

přístup .........................................183

5.5 Soudobý olympismus versus sport ...................190

5.6 Sport: Co lze očekávat? ............................196

Literatura ...........................................209

Jmenný a věcný rejstřík ................................219

6 SOCIOLOGICKÉ PROBLÉMY SPORTU


1. Sport: sociálně-kulturní

fenomén

1.1 Vymezení kategorie sportu

Předposlední den roku 2007. V prostorách starobylých Hradčan, v bezprostřední blízkosti Praského hradu, se koná dalí ze série mediálně ostře sledovaných běeckých lyařských závodů, přitahujících pozornost diváků, obyvatel a návtěvníků naí nádherné metropole. Nákladně jednoúčelově uměle vytvořená dráha ze vzdálené umavské přírody navezeného uměle vyrobeného sněhu do zcela nekonvenčních urbanistických prostor vyvolává v jedněch nadení a obdiv k nové formě sportovní divácké atrakce. Pro druhé je naopak ohniskem kritiky zneuívání sportu bezohledně pro komerční účely čerpající nemalé veřejné finanční náklady, vyadující jednoúčelově vynaloenou lidskou energii, přináející zřejmé a tuené ekologické problémy a znevaující genius loci historických veřejných prostranství. Ponecháme-li v tomto případě stranou moné názorové střety, jedno je zřejmé: vrcholový sport se stále dynamičtěji dere do zorného úhlu veřejného zájmu s cílem získat co největí pozornost médií, veřejnosti, sponzorů. Stává se postupně masovou zábavou a veřejně přístupnou atrakcí a přesahuje tak stále razantněji do oblastí komunálních struktur, politiky, ekonomie, masové kultury, masových médií, právního systému, ekologických a občanských iniciativ.

Pochopit podstatu a směřování soudobého světa, jeho dílčích společností a kultur, ani bychom si vímali a náleitě docenili úlohu sportu, je téměř nemoné. ijeme toti ve světě, kde sport je mezinárodním fenoménem, je důleitý pro politiky a světové vůdce, přispívá k dynamice ekonomického rozvoje, roziřuje globální povědomí cestou mezinárodních sportovních událostí, je nedílnou součástí lokálních sociálních a kulturních struktur, regionů a národů. Sport je svým potenciálem schopen přispívat i k vývoji nejchudích oblastí světa, tvoří nezastupitelnou součást masové mediální podívané, podílí se na rozvoji turistického podnikání, je různým způsobem spojován s řadou sociálních jevů a pro

SPORT: SOCIÁLNĚ-KULTURNÍ FENOMÉN 7


blémů, jako je zdraví, násilí, kriminalita, sociální rozdíly, pracovní migrace, ekonomický a sociální rozvoj a chudoba. Sport se v průběhu konání olympijských her a některých významných sportovních událostí, jako jsou světové ampionáty ve fotbalu či ledním hokeji, stává globálním pojítkem hodnotově jednotícího zájmu zcela sociálně, kulturně či náboensky odliných koutů světa. Je nezastupitelnou součástí smysluplně naplňovaných volnočasových aktivit obrovských mas lidí. Jeho sociální a komerční potenciál vstupuje svými pozitivními přínosy i spornými dopady do řádu mocných sil naeho světa. Sport se můe stát účinným nástrojem demagogických idejí diktátorů, stejně jako symbolem demokratických procesů a prostředkem mezinárodního usmíření. Sportovní aktivity bývají spojovány s politickým protestem na cestě boje za lidská práva a sociální spravedlnost. Stejně tak můe být sport platformou násilí, faismu, totalitarismu, individualismu a vypjatého nacionalismu. Sportovní aktivity mohou pro jedny znamenat cíl sám o sobě, radostnou formu usebrání se v ivotadárném kompenzačním působení rekreační kondiční fyzické aktivity, zatímco pro jiné je nutným stereotypním bolestivým prostředkem sofistikované přípravy k dosaení výkonu, vítězství, odměny.

Téměř kadá vláda stojí před imperativem podpory sportovní infrastruktury ve jménu zlepení úrovně zdraví veřejnosti, podpory vzdělávání a pracovních příleitostí a prevence kriminality. Politický boj a volební skandály spojované s rozhodováním o konání olympijských her dokládají, e sport je významným politickým a ekonomickým fenoménem, vzdáleným představám o jeho privátní podstatě, fungující pouze na úrovni jeho aktivních účastníků a nadenců (Levermore, Budd eds., 2004).

Pokud hovoříme o kulturní povaze sportu, pak máme na mysli jeho historicky krystalizující hodnotové ukotvení a praktické průniky do daného způsobu ivota a ivotního stylu. Stojíme tak před odlinou vazbou kultury a sportu, kupř. v případě francouzské Tour de France, japonským zápasem sumo, kondičním joggingem ve Finsku, krvavých kohoutích zápasů na Bali, nesmírnou masovou popularitou fotbalu v Brazílii či cílenou olympijskou přípravou čínských sportovkyň.

Výzkum sportu se zpravidla ubírá cestou výzkumných empirických materiálů či esejistických prací týkajících se obvykle buď jednotlivých dílčích sportů a jejich úrovní či sportovních organizací. Jsou tak aktualizovány problémy rozkrývající irí témata jako vztahy mezi pohlavími, sociální nerovnosti, vztah k masovým médiím, závislost na ekonomice, dopad na lidská práva, vztah k ivotnímu prostředí, souvislostí s lokálním 8 SOCIOLOGICKÉ PROBLÉMY SPORTU a globálním prostředím a profesní mobilitou (Cashmore, 2002; Coakley, 2001; Sekot, 2006). Přitom významným impulzem pro sociologický zájem o sport bývají zejména ta aktuální témata, které se vztahují k historicko-kulturním proměnám společnosti v kontextu vývoje sportu, jako kupř. vývoj amatérismu směrem k profesionalismu, socializační dopady klubového ivota, sociální pozadí fotbalu či ragby, zdroje násilí na stadionech, diskriminace, postkoloniální sentimenty ve sportu, globální versus lokální či vztah médií a sportu.

Sport je nepochybně sociologicky barvitou scénou reflektující dynamiku změn hodnotového světa, zájmů a činností současného lidstva. Je nepřehlédnutelným kulturním a sociálním jevem, který dnes svým významem překračuje kteroukoli ze svých historických kontur. Je fenoménem, o jeho existenci jsme cíleně vedle nejdůleitějích politických událostí a počasí mediálně globálně informováni s pravidelností skutečně eleznou. Sport přitahuje pozornost veřejnosti. Zároveň vak jako masově praktikovaná forma harmonizující pohybové aktivity ztrácí postupně svůj původní význam a stává se spíe předmětem divácké pozornosti ne nedílnou součástí kadodenních forem osobnostně přínosných volnočasových aktivit.

Sport, v souladu s hodnotovým zakotvením a směřováním soudobé postmoderní, na konzumaci mediálních představ a proměnlivosti záitků zaměřené společnosti, je stále výrazněji spojován s komerčním sponzorským logem na dresech atletů, s arénami, které jsou svědky významných sportovních událostí, a s mediálním zpravodajstvím, které je zprostředkovávají. Mediální společnosti vydávají obrovské finanční prostředky na vysílací práva, sportovní hvězdy jsou kupovány a prodávány za milionové částky, města a regiony investují obrovské finanční sumy k získání práv uspořádat globálně významné sportovní události, profesionální sportovní kluby hrají důleitou roli na burzovním trhu. Sport jako významný sociálně-kulturní fenomén, se tak stává stále méně přehlédnutelnou součástí naich ivotů. A to jak na úrovni jeho stále sílící profesionalizace a spektakulární komercionalizace, tak v rovině kadodenních volnočasových aktivit mas současníků.

Sport tak, jak jsme s ním konfrontováni v současné kadodennosti, bývá popisován z různých zorných úhlů pohledu a z odliných hodnotových pozic. Pro jedny je specifickou rituální obětí lidské energie, pro jiné běným prostředkem mezilidských vztahů, pro dalí kompenzací rozdílností v lidském ivotě či formou stvrzení osobní identity a individuálních rozdílů. Kritika sportu pak s nelibostí konstatuje jeho rostoucí komercio

SPORT: SOCIÁLNĚ-KULTURNÍ FENOMÉN 9


nalizaci jako sociální produkt generující vyhrocovanou účelovou bojovnost na hřiti i mimo jeho rámec, jako eufemismus západní kultury či dravého kapitalismu.

Teoreticko-metodologická problematika vymezení sportu je mnohdy komplikována i otázkami povýtce praktické povahy. Můeme si tak jako badatelé či jako laici poloit otázky typu: Je mono pod kategorii sport subsumovat pohybově, technicky svojí zaměřeností tak odliné pohybové aktivity, jako je kupříkladu kondiční jogging, rekreační jízda na kole, honitba, ipky či automobilové soutěe a třeba potápění? Pro sociologii se za mnohdy ryze teoretickými otázkami tohoto typu skrývá irí pozadí sociálních podmínek, organizačního zázemí a společenských a lidských důsledků takových aktivit, utvářejících v konečném důsledku nai pevnějí pozici při vymezení kategorie sport. Přinejmením jedno je jasné: sport je specifickou lidskou aktivitou, odlinou od jiných činností, vyznačuje se i ozvlátňující sociální dynamikou a má svébytné sociální důsledky. Vzhledem ke skutečnosti, e jsme nakloněni spíe irímu pojetí sportu ve smyslu systematických pohybových aktivit necílících přímo a programově k dosaení výkonu, vítězství či odměně, chápeme konceptuálně sport jako institucionalizovanou pohybovou aktivitu motivovanou zvýením celkové kondice, osobním proitkem či cíleným výsledkem nebo výkonem. Nedílnou součástí tohoto vymezení je nejen její pohybová sloka, nýbr i důraz na její institucionální povahu, kdy je zdůrazněno, e jde o obecně praktikovaný způsob jednání slouící naplnění určité reálné či fiktivní potřeby. Nikoli tedy jakákoli pohybová aktivita, nýbr ta, která je institucionálně charakterizována a vnímána jako sportovní. Sociologie sportu pak stojí před úkolem popsat a vysvětlit sociálně a kulturně podmíněné postavení sportu ve společnosti: Získat přehled o bohatém spektru vztahů sportu a společnosti, klást si kritické otázky týkající se jeho soudobého fungování v sociálním ivotě, zaměřit se na společenské a kulturním kontexty sportu (Sekot, 2006).

Mnohdy rozporuplný, rozhodně vak nesmírně sociologicky podnětný, vztah sportu a společnosti odráí různost základních názorů na svět, hodnotové směřování, politické postoje či ideologická východiska. Pro jedny můe být sport alfou a omegou aktivně zaměřeného ivotního směřování, pro jiné neodmyslitelnou formou pasivního přijímání vzruujících forem rozptýlení a pro dalí pouze okrajovou stránkou kadodennosti.

Vrcholový sport můe v různém sociálně politickém kontextu plnit různé poslání. V nedávném období socialismu tak řadou svých kom- 10 SOCIOLOGICKÉ PROBLÉMY SPORTU penzačních funkcí předně téměř mytologicky usiloval prokázat svoji převahu nad kapitalismem, kdy pro státní reprezentanty znamenal i otevřené okno do světa a relativně rychlou a významnou příleitost materiálního a civilizačního postupu za hranici běné edivé reality větiny. Dnes jsme v globální rovině svědky jisté formy ikonizace sportovní podívané, která ve jménu maximální konzumace virtuálních záitků na půdě masové kultury přináí na půdu sportu jak nové monosti (globální íření nových sportů, masmediální přítomnost u významných sportovních událostí), tak nové problémy (násilí na stadionech, pasivní konzumace sportu, nekritická adorace sportovních idolů, doping, korupční jednání, fyzické sebepokozování). Věříme vak, e zejména globálně medializovaný sport posiluje interkulturní mírovou koexistenci a přispívá k akceptování univerzálních hodnot a norem a k respektu k principu osobního sebezdokonalování.

Sport stále silněji absorbuje ty, kteří se na něm podílejí, ani by sami sportovali, a kteří na jeho půdě pouze dosahují své parciální cíle. Současný sport, jako organizačně sloitý sociální fenomén, integruje v sobě toti řadu prvků, znaků a činností, na kterých se podílejí subjekty z různých oblastí lidských činností, jejich cíle mohou být diametrálně odliné od vlastních sportovních aktivit. Jde o podnikatele, manaery, politiky, právníky a zejména členy různých realizačních týmů, kteří jsou do značné míry závislí na sportovním úspěchu jednotlivých sportovců či drustev či ligových soutěí a sportovních událostí. Ve světě racionalizace řízení jde nepochybně o nevyhnutelný jev, jeho důsledky ve sféře kultivace hodnotového světa sportu a samotných sportovců vak budou patřit k trvalým kontroverzním tématům zejména vrcholového elitního sportu.

Sport je přímo osudově provázán s kulturou dané společnosti. Je tak výrazem specifických představ, idejí, hodnot a perspektiv, prostřednictvím kterých lidé zaujímají svoje postavení ve světě, hledají své místo v něm, vysvětlují si jeho fungování, poměřují míru důleitosti věcí kolem sebe. Zvaují, co je a co není správné a přirozené, co je výhodné a nevýhodné, co můe přinést materiální profit a co pouze radost ze zdravého pohybu. Kulturní ideologie je tak systematickým světonázorovým pohledem do světa kadodenní logiky ivota lidí ve společnosti. Je fenoménem měnícím se v souladu s dynamikou společenských změn na pozadí různosti skupinových a osobních zájmů a idejí. Proměňuje se v neustálém střetávání názorů na smysluplnost a schůdnosti cest společenského vývoje a krystalizace morálních postojů. Sama tato skutečnost uděluje sportu jeho sociologickou relevanci. Sport toti tvoří soubor činností

SPORT: SOCIÁLNĚ-KULTURNÍ FENOMÉN 11


a situací, které buď přijímají, nebo zpochybňují konkrétní ideologii. Tak, jak je sport tvořen lidmi, se vyvíjí v irím kontextu dílčích idejí vztahujících se k tělesnosti a lidské přirozenosti, v rámci určitých forem mezilidských vztahů, na pozadí projevů lidských potencí a usilování, prostřednictvím výrazových prostředků munosti a enskosti, v centru diskuzí o faktorech důleitosti či pomíjivosti v naem ivotě.

Sport se tak v postupném vývojovém procesu formoval i v souladu s danou logikou vztahů mezi pohlavími, tedy konkrétně vzato postavením muů a en v kontextu historických souvislostí vztahu společnosti a sportu. Právě tato skutečnost je zejména v anglosaském světě důleitým motivem na téma úlohy munosti (maskulinity), či snad lépe řečeno muské dominance ve sportu, kde eny tradičně zůstávají v řadě ohledů spíe v podřízeném postavení vůči muům. Ji samotný tento fakt se odráí prostřednictvím dominantních kulturních idejí v běném slovníku označujícím hodnocení pohybových aktivit: Správně hozený míč kvitujeme u dítěte pozitivně zabarveným hodnocením hraje to jak chlap, zatímco v opačném případě máme nejčastěji na jazyku pejorativní označení hraje to jak holka. Lidé tak v důsledku historicky zakotveného ideového a hodnotového soudu o pohybové dovednosti a sportovní zdatnosti přisuzují zpravidla muům výkonově náročné sporty, které jsou naopak pro opravdové eny shledávány jako spíe nepřirozené či nevhodné. I v tomto ohledu se vak neustálý vývoj kulturní ideologie projevuje tím, e je zpochybňován tradiční pohled na přirozenost a enskost na půdě sportu.

V obdobné míře to platí i o třídní, etnické či rasové logice ve sportu, kdy se zejména v naí současné pedagogické praxi má zato, e aktivní sport můe být účinným výchovným nástrojem pro utváření pozitivních charakterových rysů. Vzdor skutečnosti, e sport je s dominantní kulturou a ideologickým systémem provázán v různých, mnohdy protichůdně působících vztazích a závislostech. Síla daného a z globálního pohledu rozrůzněného kulturního prostředí je natolik silná, e lze jen s velkými obtíemi jednoznačně zobecňovat zdroje, projevy a důsledky fungování sportu ve společnosti.

Sport je provázán s důleitými oblastmi ivota společnosti. Rodina tak mnohdy přizpůsobuje svůj ivotní rytmus tréninkovému a hracímu programu svých členů a sledování sportovních televizních událostí můe naopak naruit či přímo rozvrátit rodinný ivot. A nebo společné sportování členů rodiny můe vzájemné vztahy posílit a udělit jim novou, jinde a jinak netuenou socializační dimenzi. Vztah sportu a ekonomiky odráí 12 SOCIOLOGICKÉ PROBLÉMY SPORTU rostoucí obrovský příliv peněz do vrcholového výkonnostního sportu zejména v bohatých zemích. Výstavba velkolepých sportovních arén, nemalé náklady na sportovní výbavu a výstroj, sportovní sponzoring, sportovní sázky a zejména obrovské a rostoucí příjmy sportovních hvězd jsou fenoménem neodmyslitelně náleejícím k realitě naí kulturní sféry. Nadnárodní korporace sponzorují olympijské hry ve snaze asociovat produkt jako kupř. Coca-Cola či Nike s konzumním stylem spotřební společnosti, kde sportovní podívaná funguje jako zábava a vzruení a odbytová základna pro lepí prodej globálně distribuovaných výrobků. Stejně i svět sportu a masových médií umocňuje kulturně zakotvené a ideologicky zaměřené působení sportu jako formy zábavy a tvorby globálně přejímaných spotřebních hodnot.

Na půdě politiky pak sport mnohdy vyvolává asociace s pocity národního sebevědomí a státní identity, v mnoha zemích jsou pak sportovní úspěchy vyuívány či zneuívány ke zvýení renomé v globálních politických vztazích. Sport hraje nezastupitelnou úlohu i na půdě výchovy a vzdělání, kdy se stal integrální součástí kolního ivota pro sta miliony studentů v soudobém světě. A to jak v rámci výuky tělesné výchovy, tak na kolbitích středokolských a vysokokolských soutěí, přeborů a závodů.

Vzájemné vztahy sportu a náboenství upozorňují na mnohdy rozporuplný postoj jednotlivých náboenství k pohybovým aktivitám a sportu obecně, na úlohu církví při sponzorování sportovních aktivit či na mnohdy spornou deklarativní náboenskou motivaci vrcholných sportovních výkonů.

Kořeny prakticky zaměřených mylenkových impulzů sociologie sportu zpravidla vycházejí z běných kadodenních potřeb sportu, nikoli z obecných teoretických východisek samotné sociologie. Sociologicky laděné práce tak v naem kulturním prostředí mnohdy vznikají zejména na půdě kinantropologie či kineziologie (nauka zkoumající pohybové projevy člověka) či vědy o sportu ne na půdě sociologie. Pro českou vědu to platí snad dvojnásob. Ta, stejně jako kupř. anglosaská produkce, upřednostňuje spíe praktické výzkumné či vzdělávací projekty zaměřené na motorickou výuku, fyziologii cvičení a tělesný výkonnostní trénink před zkoumáním historických, sociálních či filozofických aspektů vztahu sportu a společnosti.

SPORT: SOCIÁLNĚ-KULTURNÍ FENOMÉN 13


1.2 Historické ohlédnutí

Sport je sociálně konstruovaný fenomén, je aktivitou vznikající a vy

víjející se ve vzájemném souití lidí. Byl tedy historicky vzato utvářen v rámci kulturně podmíněných sociálních vztahů. Jako takový má nezastupitelné a nesmírně ilustrativní sociální, politické a ekonomické znaky. V tomto smyslu si můeme poloit sumu sociologicky relevantních otázek týkajících se společenské podmíněnosti jednotlivých sportovních aktivit, jejich forem organizace, smysluplnosti, poslání a očekávání. Přitom i na půdě sportu platí ono časem prověřené a tedy moudré rčení: Časy se mění. Sport jako sociálně-kulturní jev se mění v kontextu místa a času. Jeho základní rys vak stále přeívá: Radost ze zdravého pohybu čelící civilizačním nástrahám kadodennosti. Připomeňme si na tomto místě tedy alespoň ty klíčové okamiky, se kterými se sport v historicky probádaném období, počínaje starověkými olympijskými hrami, potkal:

Období před naím letopočtem

776 Archaistické období Olympijských her. Běecké závody.

708 Pětiboj, zápas, box, koňské dostihy.

600 Spojení atletické přípravy a vzdělání. Heslo: Ve zdravém těle zdra

vý duch. Soutěe cílící k dokonalosti, cti a slávě.

576 Sparta: Specializovaný sportovní trénink vedený trenéry. Atletika

se stává součástí vojenského výcviku.

468 Počátek zlatého věku starověkých olympijských her.

400 Hellada: Účelová výstavba sportovních stadionů. Plně profesiona

lizovaní atleti jsou odměňováni formou pravidelné mzdy z obec

ních zdrojů.

338 Počátek úpadu starověkých olympijských her.

Období naeho letopočtu

393 Křesantí Římané zakazují vekeré pohanské slavnosti, včetně

olympijských her.

900 Evropa: Jezdecké sporty. Rytířské turnaje. 1000 Japonsko: Míčové hry, zřejmě převzaté z Číny. Sumo. 1100 Německo: Turnaje s celkovou účastí a 40 000 rytířů. 1150 Anglie: Soutěe v lukostřelbě. 1400 Evropa (zejména Francie): Turnaje spojené s jezdeckými závody,

ermířské souboje.

14 SOCIOLOGICKÉ PROBLÉMY SPORTU Skotsko: Rané formy golfu a hokeje. 1500 Evropa: Pořádání mezinárodních rytířských turnajů spojených se

soutěemi v lukostřelbě a ermu. 1555 Evropa: Míčové hry. 1570 Japonsko: Polovojenské sporty. Jezdectví. Lukostřelba. erm. Hod

otěpem. Střelba. Bojová umění, zejména soutěení v ji jitsu. 1600 Evropa: tvanice lovné zvěře. Zápasy psů, medvědů, kohoutů.

Růst sázek. Venkovské dostihy. 1787 Anglie: Zaloení prvního kriketového klubu Marylebone. 1800 Anglie: Dostihy na vyhrazených oplocených závoditích. 1836 Japonsko: Vzpírání. 1858 Spojené státy americké: Zaloení Národní asociace baseballo

vých hráčů (NABP). 1862 Čechy: Zaloení tělovýchovné organizace Sokol. 1862 Slovensko: Zaloení Bratislavského veslařského spolku. 1863 Anglie: Kopaná a ragby se rozdělují do zvlátních sportovních fe

derací. 1867 Anglie: Vytvoření institucionalizované základny pro box. 1869 Čechy: Tělocvičný spolek paní a dívek praských. 1870 Evropa, Severní Amerika, Japonsko: Racionalizace sportu. Rozvoj

tréninkových metod, růst organizovanosti jednotlivých sportov

ních odvětví (zejména cyklistika, veslování, lyování atd.). Americ

ký fotbal se odděluje od ragby. 1880 Spojené státy americké, Evropa: Veobecná posedlost cyklistic

kou vání. 1882 Čechy: I. Sokolský slet v Praze. 1896 Řecko: Zaloena novodobá tradice pravidelného pořádání olym

pijských her. 1928 Účast en na atletických olympijských soutěích. 1931 Dělnické olympijské soutěe ve Vídni za účasti 8 000 účastníků. 1936 Černý atlet Jesse Owens získává čtyři zlaté medaile na nacistic

ké olympiádě v Berlíně. 1964 Jiní Afrika vyloučena z účasti na olympijských hrách pro svůj ra

sistický systém apartheidu. 1994 Alírská atletka Hassiba Bourghiba získala na OH zlatou medaili

a stala se symbolem boje proti útlaku en v islámském světě. 1995 Nelson Mandela po vítězství Jiní Afriky ve Světovém poháru v rag

by symbolicky vyjádřil touhu po harmonickém multikulturním

a multirasovém souití.

SPORT: SOCIÁLNĚ-KULTURNÍ FENOMÉN 15

+


1998 Vítězství Francie na světovém mistrovství ve fotbalu bylo symboli

zováno jako výraz soudrnosti multietnického souití francouzské

občanské společnosti.

2008 Problematizace volby OH v Pekingu.

Období dynamického rozvoje sportu bylo charakterizováno řadou dalích amatérských a profesionálních událostí. Zejména v meziválečném období dochází k silnému rozmachu výstavby veřejných a univerzitních sportovních zařízení. Trenérství se stává ve světě stále důleitějí a propracovanějí součástí sportovní přípravy. Dochází tak postupně k posilování vlivu trenérů, managerů, vlastníků klubů a administrativních pracovníků na úkor motivačních a rozhodovacích nástrojů samotných výkonných sportovců.

Úsilí o vítězství a rekordní výkon přináí i první náznaky uívání výkonnostně podpůrných prostředků. Herní a soutění pravidla se postupně mezinárodně ujednocují, sponzorské organizace statisticky sledují výsledky a rekordní výkony a komentátoři v rozhlase a televizi a novináři postupně vyuívají svůj talent ke zvýení emotivní přitalivosti sportovních událostí. Stručně řečeno, společenský vývoj od dvacátých let minulého století v kontextu sociálně-kulturního vývoje vyústil do dnení podoby dominantních forem sportu: 1. Sekularismus: Dnení sport není v ádné podobě přímo odvozován

od náboenské víry. Je zdrojem rozptýlení a zábavy, nikoli bohoslu

bou. Sport je zacílen na osobní prospěch, ne k usmíření bostev. Ztě

lesňuje bezprostřednost materiálního světa, nikoli mysticismus nad

přirozeného. 2. Rovnostářství: Dominantní formy dneních sportů jsou zaloeny na

mylence rovnosti přístupů nezávislého na osobním původu či sociál

ním zázemí, kdy vichni účastníci sportovní události čelí stejným

soutěním podmínkám a to bez ohledu na to, kdo jsou a odkud po

cházejí. 3. Specializace: Soudobý sport ovládá účast speciálně připravovaných

atletů, kteří se věnují tréninku v jednom sportu s výhledem na účast

v konkrétním zápase, závodě či sportovní události. Odliují se tak mí

rou svého sportovního mistrovství a dosahováním vítězství a rekord

ních výkonů. Nezbytnou součástí sportovní účasti je sofistikovaná

sportovní výzbroj a výbava, včetně speciální obuvi a oblečení. 16 SOCIOLOGICKÉ PROBLÉMY SPORTU Racionalizace: Sport dnes sestává ze souboru pravidel a taktických

plánů zaměřených na specifické cíle vytýčené sportovcům. Pravidla

dále zahrnují principy pouívání sportovních zařízení, nářadí, herní

techniky a podmínky účasti. Strategie je nastavena k racionální kon

trole tréninkových metod, které zpětně ovlivňují zkuenost sportovní

účasti a hodnocení borců. 5. Byrokratizace: Současné formy sportu jsou silně ovládány byrokra

tickým principem účelnosti a účinnosti správy a výkonu organizace

a to jak na místní, tak na národní a mezinárodní úrovni. Lidé pracující

ve sportovních grémiích kontrolují a sankcionují chování sportovců,

týmů a událostí. Vytvářejí a prosazují pravidla, organizují sportovní

události a stvrzují rekordní výkony. 6. Kvantifikace: Hlavní sportovní odvětví současnosti se vyznačují spous

tou měření a statistickým vedením záznamů o výkonech a výsledcích.

Ve, co lze vyjádřit v čase, vzdálenosti či skóre je měřeno a zazname

náno. Standardy dosaených údajů jsou vyjádřeny v měřitelných

porovnatelných kategoriích a statistické údaje slouí jako důkaz do

saených výsledků. 7. Záznam nejlepích výsledků: Dnení výkonnostní sport je zaměřen

zejména na utváření a překonávání rekordů. Výkony jsou porovnává

ny v řádu posloupnosti jednotlivých sportovních událostí a jsou zve

řejňovány na individuální, týmové, ligové, místní, státní, národní

a kontinentální úrovni. Přirozeně nejdůleitějí a nejsledovanějí jsou

světové a olympijské rekordy. K povaze dneního výkonnostního pro

fesionálního sportu náleí i zveřejňování rekordních finančních čás

tek za výkony či týmové přestupy borců elitních sportů. Není bez zají

mavosti, e nai v zahraničí působící hokejisté a fotbalisté patří čas

od času k rekordmanům právě v tomto směru.

Vcelku tedy můeme konstatovat, e soudobý výkonnostní vrcholový sport je charakterizován důrazem na kvantifikaci: Ve, co můe být definováno v dimenzích času, vzdálenosti, výsledku či skóre, je měřeno a zaznamenáno: Stopky hrají ve sportu klíčovou úlohu.

Sport nikdy nebyl tak vudypřítomný jako právě v současnosti. Nikdy nehrál v ivotě lidí v tolika společnostech tak důleitou úlohu jako právě dnes. Nikdy také nebyly pohybové sportovní a herní aktivity tak úzce provázány s tvorbou zisku, procesem socializace, patriotismem a osobní kondicí a zdravím. Organizovaný sport se postupně stává kombinací byznysu, zábavy, výchovy, morálního výcviku, technologických aplikací,

SPORT: SOCIÁLNĚ-KULTURNÍ FENOMÉN 17




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.