načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Sociální zabezpečení I - Anna Arnoldová

Sociální zabezpečení I

Elektronická kniha: Sociální zabezpečení I
Autor: Anna Arnoldová

Učebnice podává informace o organizaci a řízení sociálního zabezpečení v ČR a státní politice zaměstnanosti. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 350
Rozměr: 21 cm
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Sociální problémy vyžadující podporu a pomoc. Sociální zabezpečení
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2012
ISBN: 978-80-247-3724-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Učebnice podává informace o organizaci a řízení sociálního zabezpečení v ČR a státní politice zaměstnanosti.

Popis nakladatele

Přehledná publikace pro studenty škol s předmětem Sociální zabezpečení, rozdělená do tří částí a aktuálně postihující obsah sociálního zabezpečení v České republice. V praxi se pojmu sociální zabezpečení používá v různém pojetí. V užším pojetí zahrnuje zabezpečení ve stáří, při invaliditě a při ztrátě živitele a sociální péči, v širším pojetí též zabezpečení v nemoci, při pracovním úrazu a nemoci z povolání, mateřství a rodičovství, těhotenství a při nezaměstnanosti. (sociální zabezpečení v České republice, lékařská posudková služba, pojistné, systémy sociálního zabezpečení)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Anna Arnoldová - další tituly autora:
Sociální zabezpečení I Sociální zabezpečení I
Sociální péče 1. díl -- Učebnice pro obor sociální činnost Sociální péče 1. díl
 (e-book)
Sociální péče 1. díl -- Učebnice pro obor sociální činnost Sociální péče 1. díl
Sociální péče 2. díl -- Učebnice pro obor sociální činnost Sociální péče 2. díl
 (e-book)
Sociální péče 2. díl -- Učebnice pro obor sociální činnost Sociální péče 2. díl
 
K elektronické knize "Sociální zabezpečení I" doporučujeme také:
 (e-book)
Kvalita v sociální práci a sociálních službách Kvalita v sociální práci a sociálních službách
 (e-book)
Sociální práce ve zdravotnictví Sociální práce ve zdravotnictví
 (e-book)
Úspěšná nezisková organizace -- 2., aktualizované a doplněné vydání Úspěšná nezisková organizace
 (e-book)
Pečovatelství 2. díl -- Učebnice pro obor sociální péče Pečovatelství 2. díl
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Anna Arnoldová

Sociální

zabezpečení I

sociální zabezpečení v České republice

• lékařská posudková služba • pojistné

systémy sociálního zabezpečení

AKTUÁLNÍ

LEGISLATIVA

Sociální zabezpečení I

Anna Arnoldová

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Přehledná publikace důležitá nejen pro studenty všech středních i vysokých škol

s výukou zaměřenou na sociální zabezpečení, ale i pro pracovníky v sociálních

službách, v neziskových organizacích apod. jako rychlá orientace v problematice

všech dávek a služeb sociálního zabezpečení.

V praxi se pojmu sociální zabezpečení používá v různém pojetí. V užším pojetí za

hrnuje zabezpečení ve stáří, při invaliditě a při ztrátě živitele a sociální péči, v širším

pojetí též zabezpečení v nemoci, při pracovním úrazu a nemoci z povolání, mateř

ství a rodičovství, těhotenství a při nezaměstnanosti.

Celá problematika je v publikaci rozdělena do tří částí a aktuálně postihuje obsah,

rozsah a organizaci sociálního zabezpečení v České republice.

První část knihy zahrnuje organizaci a řízení sociálního zabezpečení v České re

publice, vysvětlení pojmů minimální příjem a popis tří pojistných systémů sociál

ního zabezpečení, tj. důchodového pojištění, nemocenského pojištění a zdravot

ních služeb.

Druhá a třetí část obsahuje informace o státní politice zaměstnanosti, o vybra

ných pojmech zákoníku práce, úrazech a nemocech z povolání, státní sociální

podpoře, sociální pomoci, sociálních službách, o dávkách pro zdravotně posti

žené, dobrovolnické službě, sociálně právní ochraně, probační a mediační službě.



GRADA Publishing

Anna Arnoldová

Sociální

zabezpečení I sociální zabezpečení v České republice • lékařská posudková služba • pojistné systémy sociálního zabezpečení

AKTUÁLNÍ

LEGISLATIVA


PhDr. Anna Arnoldová

Sociální zabezpečení i

Recenze: JUDr. Jan Přib TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Photo © allphoto, 2012 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4799. publikaci Odpovědný redaktor Mgr. Jan Lomíček, Mgr. Zuzana Lomíčková Sazba a zlom Jana Řeháková, DiS. Počet stran 352 1. vydání, Praha 2012 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Názvy produktů, firem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. ISBN 978-80-247-3724-9 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8023-8 ve formátu PDF ISBN 978-80-247-8024-5 ve formátu EPUB

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické kni

hy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné

podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné

užití této knihy bude trestně stíháno.

obsah

Seznam zkratek .............................................................................7

1 Sociální zabezpečení v České republice .................................. 9

1.1 Organizace a řízení sociálního zabezpečení ........................ 12

1.2 Způsobilost k právním úkonům ............................................ 22

2 Důležité pojmy v sociálním zabezpečení .............................. 31

3 Minimální příjem .................................................................. 41

3.1 Životní a existenční minimum .............................................. 41

3.2 Minimální mzda ...................................................................... 53

3.3 Problematika mladistvých zaměstnanců ............................. 61

4 Lékařská posudková služba ................................................... 65

5 Pojistné systémy sociálního zabezpečení .............................. 81

5.1 Důchodové pojištění ................................................................ 81

5.1.1 Systém povinného důchodového pojištění ............ 83

5.1.2 Dobrovolné důchodové pojištění ............................. 99

5.1.3 Druhy důchodů .........................................................103

5.1.4 Řízení ve věcech důchodového pojištění ...............130

5.1.5 Penzijní připojištění se státním příspěvkem v ČR ... 138 5.2 Nemocenské pojištění ...........................................................145

5.2.1 Druhy dávek nemocenského pojištění ...................154

5.2.2 Dočasná pracovní neschopnost ..............................172

5.2.3 Organizace a provádění nemocenského pojištění ...183

5.2.4 Soukromé nemocenské pojištění ............................ 200

5.3 Veřejné zdravotní pojištění ...................................................203

5.3.1 Zdravotní služby v České republice ........................216

5.3.2 Systém zdravotního pojištění ..................................223

5.3.3 Práva a povinnosti pojištěnců .................................239

5.3.4 Regulační poplatky ve zdravotnictví .....................262

5.3.5 Zdravotní služby a zdravotní péče .........................272

5.3.6 Specifické zdravotní služby .....................................322

6

Sociální zabezpečení

6 Seznam právních předpisů ...................................................337

Seznam použité literatury ......................................................... 341

Internetové zdroje ......................................................................... 343

Rejstřík .......................................................................................345

7

Seznam zkratek

Seznam zkratek

ADP agentura domácí péče

ČLK Česká lékařská komora

ČR Česká republika

ČSK Česká stomatologická komora

ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení

ČSÚ Český statistický úřad

DNZS dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav

DP důchodové pojištění

DPN dočasná pracovní neschopnost

DVZ denní vyměřovací základ

EHS Evropské hospodářské společenství

EM existenční minimum

ES Evropské společenství

EU Evropská unie

FN fakultní nemocnice

HIV human immunodeficiency virus

IČO identifikační číslo organizace

ILO Mezinárodní organizace práce

KLP kontrolní lékařská prohlídka

KPÚP krajská pobočka Úřadu práce

LDN léčebna dlouhodobě nemocných

LPS lékařská posudková služba

LSPP lékařská služba první pomoci

MF ministerstvo financí

MKN Mezinárodní klasifikace nemocí

MO ministerstvo obrany

MOP Mezinárodní organizace práce

MPSV ministerstvo práce a sociálních věcí

MS ministerstvo spravedlnosti

MSSZ Městská správa sociálního zabezpečení v Brně

MŠMT ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MZ ministerstvo zdravotnictví

NH národní hospodářství

NZIS Národní zdravotnický informační systém

NKÚ Nejvyšší kontrolní úřad

8

Sociální zabezpečení

NP nemocenské pojištění

ONP orgán nemocenského pojištění

o. p. s. obecně prospěšná společnost

OSSZ Okresní správa sociálního zabezpečení

OSVČ osoba samostatně výdělečně činná

OÚORP obecní úřad obce s rozšířenou působností

OZZ osoba zdravotně znevýhodněná

PK MPSV Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí

PN pracovní neschopnost

PPM peněžitá pomoc v mateřství

PSSZ Pražská správa sociálního zabezpečení

RE Rada Evropy

SCBI Steering Commitee on Bioethics

Sb. Sbírka zákonů

Sb. m. s. Sbírka zákonů mezinárodních smluv

SPZ státní politika zaměstnanosti

SR Slovenská republika

SSP státní sociální podpora

SVČ samostatná výdělečná činnost

SZO Světová zdravotnická organizace

ÚP ČR Úřad práce České republiky

USA Spojené státy americké

ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky

VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna

WHO Světová zdravotnická organizace

(World Health Orga ni za tion)

ZZ zdravotnické zařízení

ŽM životní minimum

1Sociální zabezpečení v České republice

1 Sociální zabezpečení v české republice Všeobecně mají sociální reformy, které jsou prosazovány v současné době v Evropě a jejichž prvky lze vysledovat i v procesu transformace sociální oblasti v naší republice, některé společné rysy: • výdaje na sociální účely je potřeba snížit, a to ve všech státech

Evropské unie (EU). Redukce těchto výdajů je však obtížná, pro­

tože krácení sociálních jistot je krajně nepopulárním opatřením,

které odsuzují občané a reprezentace levicových stran; • pohled na otázku, co je a co není sociálně spravedlivé – zásadou

sociální politiky musí být adresnost; paušální poskytování sociál­

ních dávek (např. příspěvky na nezaopatřené děti) je nespravedli­

vé a často vede k plýtvání omezenými zdroji; • trend k marketizaci a komercionalizaci služeb – obligatorní sys­

tém pojištění (zdravotního a sociálního) musí být doplněn funkč­

ním systémem dobrovolného (fakultativního) pojištění jednotliv­

ců; občan musí být zodpovědný za svůj sociální standard, a proto

by měl také sám pamatovat „na zadní kolečka“ nebo na obtížné

životní situace.

Reforma sociálního systému byla v České republice (ČR) zahájena a opírá se dle V. Krebse o tři vzájemně propojené oblasti (pilíře).

Prvním pilířem je systém sociálního pojištění, který řeší sociální situace, na něž je možné se dopředu připravit odkladem části finanč­ ních prostředků k řešení budoucí sociální situace; druhým pilířem je systém státní sociální podpory, který řeší sociální situace, jež stát obecně uzná za potřebné; třetím pilířem je systém sociální pomoci, který řeší situace sociální nebo hmotné nouze. Tyto pilíře mají zá­ klad ve třech rozdílných typech sociálních situací, které řeší.

První pilíř – sociální pojištění – řeší takové sociální situace, na které je možné se dopředu připravit, a to ve smyslu odkladu části finančních prostředků k řešení budoucí sociální situace. Jde např. o  případy ztráty zaměstnání (pojištění v  nezaměstnanosti, tj. pří­ spěvek na státní politiku zaměstnanosti), ztrátu zdraví (zdravotní pojištění), krátkodobou ztrátu pracovní schopnosti (nemocenské pojištění), dlouhodobou ztrátu pracovní schopnosti (důchodové po­ jištění), ztrátu výdělečných schopností v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (úrazové pojištění). Jedná se jak o krátkodo­

Sociální zabezpečení1

bé sociální události (pracovní neschopnost, těhotenství a mateřství, ošetřování člena rodiny), které jsou řešeny nemocenským pojiště­ ním, tak i o dlouhodobé sociální události (stáří, invalidita, ovdo­ vění a osiření), řešené důchodovým pojištěním. Občan pojištěním odkládá část svých příjmů, část své spotřeby na budoucí nejistou sociální událost a chrání se tak před negativními důsledky těchto situací a současně vytváří fondy, které umožňují, aby byl zabezpečen v situacích, které by sám ze svých příjmů zajistit nemohl. Postupně se vytvářejí i správní orgány disponující s těmito fondy. Sociální po­ jištění je občanova jistota, stát k ní vytváří právní rámec a stanoví základní podmínky a limity.

Systém sociálního pojištění je navíc strukturován do třech úrov­ ní. První úroveň systému je systém základní, který je povinný, de­ finovaný státem a je státem také garantovaný. Druhá úroveň je za­ ložena na vztazích uvnitř sociálních skupin. Je založena na určité mezigenerační solidaritě. Třetí úroveň je pak založena na zcela in­ dividuálním přičinění a rozhodnutí každého občana. Prvky státní či kolektivní garance a solidarity zde neexistují vůbec nebo jsou potla­ čeny na minimum. Tento systém je založen většinou na komerčním principu, jakým je např. životní pojištění, stavební spoření, penzijní pojištění, nákup nemovitostí, akcií apod., a to eventuálně s určitou státní podporou.

První pilíř tzv. „pojistných systémů“ se týká všech obyvatel v ČR (tedy 100 %), neboť vždy patří do těchto systémů, i když si pojistné nehradí. Stát např. hradí pojistné na veřejné zdravotní pojištění za nezaopatřené děti, za příjemce dávek důchodového pojištění apod. I v  systému důchodového pojištění má nárok na invalidní důchod pojištěnec, který do tohoto systému neodvedl žádné pojistné (tzv. in­ validita z mládí).

Druhý pilíř, státní sociální podpora (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, dále jen Z 117/95), řeší sociální situace, které stát obecně uznává za potřebné k řešení. Vesměs jde o takové situace, jako je mateřství, výchova dí­ těte v rodině, péče o zdravotně postiženou osobu v rodině, sociálně právní ochrana rodiny a dítěte, sociální prevence před patologický­ mi jevy. Státní sociální podpora se tak stává nástrojem sociálního přerozdělení (zejména mezi bezdětnými a rodinami s dětmi, mezi občany s vyššími příjmy a občany s nižšími příjmy) a projevem so­

1Sociální zabezpečení v České republice

ciální solidarity. Věcně sjednocuje dávky obsažené dříve v různých systémech a vychází z ověření skutečné příjmové situace rodin s dět­ mi, přičemž platí zásada, že úroveň pomoci se bude růstem vlastních příjmů snižovat. Dávky státní sociální podpory jsou rozděleny na dvě skupiny, a to na dávky, které jsou podmíněny příjmem rodiny a hlavním kritériem pro jejich stanovení je životní minimum, dru­ hou skupinu tvoří dávky, které jsou nezávislé na příjmu rodiny, např. rodičovský příspěvek, pohřebné. Pro poskytnutí jednotlivých dávek jsou stanoveny příjmové hranice. Základním kalkulačním prvkem je životní minimum, které umožňuje dohodnutým systémem koe­ ficientů ohodnotit sociální důsledky různých státem akceptovaných sociálních situací v životě občana a rodiny a stanovit individuální výši podpory. Jde o  systém nárokových dávek, poskytovaných jed­ notně na území celého státu a financovaných prostřednictvím stát­ ního rozpočtu, tedy nejširší sociální solidaritou, přes daně. Zatímco do platnosti Z 117/95 většinu těchto dávek vypláceli zaměstnavatelé, na jeho základě se vyplácení dávek soustředilo do jednoho centra, a  to na orgány státní sociální podpory (Úřad práce ČR – pražské generální ředitelství, 14 krajských poboček a 423 kontaktních praco­ višť). Týká se zhruba 60 % obyvatel.

Třetí pilíř, sociální pomoc, řeší situace sociální nebo hmotné nouze a týká se přibližně 4 % obyvatel. Za sociální nouzi se považuje taková situace, kdy se člověk o sebe nemůže nebo nedokáže postarat. Může to být bezmocnost, a to jak fyzická, tak duševní (alkoholizmus, drogy) nebo jejich kombinace. Jde o to pomoci člověku vrátit se do stavu so­ ciální suverenity. Za hmotnou nouzi se považuje ta situace, kdy člověk žije pod hranicí životního minima a nemůže si příjem zvýšit zejmé­ na vlastní prací. Toto je jediný systém, ve kterém se testuje příjmová a majetková situace občana, tedy kdy musí doložit, že je opravdu chudý. Tradičními součástmi činnosti jsou sociální dávky a sociální služby.

Finančně je třetí pilíř řešen jak ze zdrojů státního rozpočtu, tak z rozpočtu obcí, různých dobrovolných organizací a nadací. Organizační struktura je většinou protažena až na nejnižší článek správy, tzn. obce nebo města, ve spolupráci s různými nadacemi, sdruženími svépomocného nebo charitativního rázu, např. Armáda spásy, Diakonie, Charita a další církevní a občanské aktivity.

1

1

KREBS, V. Sociální zabezpečení. Sociální politika, 1994, 20, 7‒8, s. 1.


12

Sociální zabezpečení1

povinné pojištění

100 %

státní sociální

podpora 60 %

sociální pomoc

4 %

sociální

zabezpečení

Obr. 1.1 Struktura sociálního zabezpečení v České republice Kontrolní otázky Mezi pojistné systémy sociálního zabezpečení patří: 1. zdravotní pojištění, nemocenské pojištění a důchodové pojiš

tění, 2. státní sociální podpora, 3. sociální služby, sociální pomoc a zdravotní pojištění, 4. důchodové zabezpečení. Státní sociální podpora řeší: 1. sociální situace, které stát obecně podporuje a uznává za po

třebné k řešení, 2. situace, na které si občan odkládá část svých předků ve formě po­

jistného, 3. sociální situace hmotné nouze, 4. sociální situace související se zdravotním stavem. Sociální pomoc a sociální služby řeší: 1. třetí pilíř sociálního zabezpečení, 2. druhý pilíř sociálního zabezpečení, 3. první pilíř sociálního zabezpečení, 4. všechny pojistné systémy. 1.1 organizace a řízení sociálního zabezpečení V zájmu přehledné orientace si zde vysvětlíme organizaci, řízení a působnost jednotlivých státních orgánů, které jsou zohledněny v jed notlivých právních předpisech a které se podílejí na filozofické a prak tické činnosti sociální politiky v ČR.

1Sociální zabezpečení v České republice

Základními právními předpisy jsou: • zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozděj­

ších předpisů, • zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabez­

pečení, ve znění pozdějších předpisů; zákon upravuje organizační

uspořádání sociálního zabezpečení, působnost ČSSZ, OSSZ a or­

gánů státní správy v sociálním zabezpečení a k výběru příspěvku

na státní politiku zaměstnanosti, úkoly občanů a organizací při

provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech důchodové­

ho pojištění, včetně řízení ve věcech pojistného na sociální zabez­

pečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (SPZ), státní

sociální podpory (SSP), pomoci v hmotné nouzi a sociální péče, • zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozděj­

ších předpisů, • zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění poz­

dějších předpisů, • zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním

úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění poz­

dějších předpisů, • zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně

souvisejících zákonů.

„Veřejnou správou se rozumí výkon moci svěřené buďto státním orgánům, nebo orgánům územní samosprávy. Přitom výkon moci státními orgány se nazývá státní správa a výkon moci orgány územní samosprávy se dále rozdělují podle toho, zda tyto orgány vykonávají vlastní, tedy samostatnou působnost, anebo zda vykonávají působ­ nost svěřenou jim státem, tzv. přenesenou působnost. Platí, že vý­ konem veřejné správy se rozumí jak výkon státní správy, tak výkon přenesené i samostatné působnosti.

Agendy sociálního zabezpečení jsou zajišťovány výkonem stát­ ní správy anebo v  přenesené působnosti, oblast sociálních služeb je v samostatné působnosti obcí a krajů (jedná se o zajišťování a rozvoj sociálních služeb, řada kompetencí je však i v této oblasti výkonem přenesené působnosti).“

2

2

ČEVELA, R. a kol. Příručka pro posudkovou službu úřadu práce. Praha: MPSV

2006, s. 8.

Sociální zabezpečení1

K zajištění výkonu státní správy disponuje resort práce a sociál­ ních věcí několika státními orgány. Ústředním orgánem státní sprá­ vy je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které je především orgánem koncepčním, kontrolním a řídícím. Řídí činnost podříze­ ných orgánů státní správy, kterými jsou Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), jejímiž organizačními složkami jsou Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) a v Praze Pražská správa so­ ciálního zabezpečení, a Úřad práce ČR. Přitom platí, že ČSSZ a OSSZ jsou orgány státní správy určené k výkonu sociálního pojištění (dů­ chodového a nemocenského pojištění a od 1. 1. 2013 také úrazového pojištění). Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky jsou orgány státní správy určené k  výkonu agend zaměstnanosti. Do jeho kompeten­ ce bylo v  roce 2004 svěřeno i rozhodování o dávkách státní sociál­ ní podpory.

3

Od 1. 1. 2012 pak všechny dávky tzv. nepojistných

systémů, tj.  hmot né nouze, příspěvku na péči i dávky pro osoby se zdravotním postižením.

Jestliže zákon používá označení, že: • nositelem určité kompetence je krajský nebo obecní úřad, je nut­

no tento obrat vykládat vždy tak, že jde o výkon přenesené kom­

petence; • nositelem určité kompetence je kraj nebo obec, pak jde o výkon

samostatné působnosti .

4

Výkon samostatné působnosti zajišťuje každá obec a každý kraj. Stejně tak, stanoví­li zákon, že agenda je v kompetenci krajského úřa­ du nebo obecního úřadu, znamená to, že o daných otázkách může rozhodovat každý krajský úřad, resp. každý obecní úřad, pochopi­ telně ale v mezích své místní příslušnosti. Protože však obcí je v ČR více než 6000, zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.) definuje zvláštní typy obcí, jimž potom zvláštní zákony svěřují výkon přenesené působ­ nosti. Typově starší jsou pověřené obecní úřady, které existovaly již v době existence okresních úřadů. Obcí s pověřenými obecními úřa­ dy je téměř 400 (zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů). 3

ČEVELA, tamtéž, s. 8.

4

ČEVELA, tamtéž, s. 8.


15

1Sociální zabezpečení v České republice

Druhým zvláštním typem obcí, jimž je svěřován výkon přenese­ né působnosti, jsou obce s obecními úřady s rozšířenou působností. Tento zvláštní typ obcí vznikl v  souvislosti se zrušením okresních úřadů, ovšem vzhledem k  hustotě jejich rozmístění na území státu představuje síť zhruba třikrát hustší, než byla síť okresních úřadů (a  než je síť OSSZ, které jsou zřízeny v  územních obvodech okresů podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění poz­ dějších předpisů), avšak přibližně poloviční ve srovnání s pověřený­ mi obecními úřady.

Sociální zabezpečení podle § 2 Z  582/91 zahrnuje důchodové pojištění. Orgány sociálního zabezpečení podle Z 582/91 jsou: a) ministerstvo práce a sociálních věcí, b) česká správa sociálního zabezpečení, c) okresní správy sociálního zabezpečení, d) ministerstvo vnitra, e) ministerstvo spravedlnosti, f) ministerstvo obrany. Působnost obcí a obecních úřadů na úseku sociální péče Obec organizuje a poskytuje sociální péči občanům ve stanoveném rozsahu. Za tím účelem ve spolupráci se státními orgány, občan­ skými sdruženími, církvemi, charitativními a jinými organizacemi a jednotlivci vyhledává občany, kteří potřebují sociální péči. Pokud poskytování služeb a dávek, které je třeba těmto občanům poskyt­ nout, není v působnosti obce, upozorní na tyto občany OÚORP, po­ případě jim poskytnutí dávek a služeb zprostředkuje.

V  rámci péče o těžce zdravotně postižené občany obec v samo­ statné působnosti napomáhá zapojení těžce zdravotně postižených občanů do kulturního a společenského života a podílí se na řešení otázek bydlení těžce zdravotně postižených občanů.

Ve věcech, ve kterých rozhoduje nebo činí opatření obec, se žá­ dost podává obecnímu úřadu. V ostatních případech, ve kterých roz­ hoduje nebo činí opatření pověřený obecní úřad nebo OÚORP anebo krajský úřad, se žádost podává tomuto orgánu.

+


16

Sociální zabezpečení1

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR mimo jiné: • řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení, • řídí ČSSZ, • zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v  sociálním

zabezpečení, • zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpe­

čení.

Dále posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojiště­ ní a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhod­ nutí bylo vydáno na základě posudku OSSZ. Za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.

Pro ČSSZ poskytuje potřebné údaje o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a datu přiznání a výši podpory v nezaměst­ nanosti a podpory při rekvalifikaci a o pracovních úrazech a nemo­ cech z povolání kvůli plnění úkolů vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení.

Ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a může pově­ řit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jed­ notlivých případech. V podstatě se jedná o situace, které neřeší sám zákon. Žadatel si podává písemnou žádost, ve které musí uvést rod­ né číslo, jméno, příjmení a svou adresu. Na toto řízení se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

Česká správa sociálního zabezpečení je největší a zcela výjimeč­ nou finančně­správní institucí státní správy ČR. Spravuje věci více než 8,3 milionům pojištěnců, z  toho jsou více než 2  miliony 819 ti­ síc důchodců. Vyplácí přes 3 miliony 446 tisíc důchodů a v průměru 220  tisíc dávek nemocenského pojištění měsíčně. Součástí ČSSZ je také lékařská posudková služba. Česká správa sociálního zabezpečení: a) rozhoduje

− o dávkách důchodového pojištění a zařizuje výplaty těchto dávek,

− o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění po­

skytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této

dávce oprávněna rozhodovat,


17

1Sociální zabezpečení v České republice

− o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky

na dávce důchodového pojištění,

− o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla

OSSZ,

− o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění so­

ciálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech

svěřeno,

− o převodech důchodových práv a zařizuje tyto převody; b) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech

sociálního zabezpečení; c) plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny; d) řídí a kontroluje činnost OSSZ; e) zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z  práva ES a plnění úkolů vy­

plývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění; f) zajišťuje vydávání tiskopisů; g) vede registr pojištěnců důchodového pojištění; h) vyrozumívá OSSZ o tom, že občan, který je dočasně práce ne­

schopným, byl uznán invalidním na základě soudního řízení

o žalobě; ch) zajišťuje podklady k posuzování zdravotního stavu v rozsahu vy­

plývajícím z přímo použitelných předpisů EU a z mezinárodních

smluv; i) posuzuje zdravotní stav v rozsahu stanoveném tímto zákonem

(§ 5 Z 582/91).

Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, kte­ ré jsou shodné s územními obvody okresů. Na území hlavního města Prahy vykonává působnost OSSZ Pražská správa sociálního zabez­ pečení, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení – MSSZ.

Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje ČSSZ pro plně­ ní úkolů vyplývajících pro ni v  sociálním zabezpečení z  práva Evropských společenství a z  mezinárodních smluv potřebné úda­ je o  době vedení v  evidenci uchazečů o zaměstnání a datu přizná­ ní a  výši podpory v  nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci a o pracovních úrazech a nemocech z povolání. Dále je MPSV opráv­ něno vyžadovat od České pojišťovny,  a.  s., Kooperativy, pojišťovny, a. s. a od Státního zdravotního ústavu údaje o  pracovních úrazech a nemocech z povolání; ty jsou povinny této žádosti vyhovět a údaje bezplatně zaslat MPSV do 30 dnů od vyžádání.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist