načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Sociální práce ve zdravotnictví - Iva Kuzníková; kolektiv

Sociální práce ve zdravotnictví
-6%
sleva

Elektronická kniha: Sociální práce ve zdravotnictví
Autor: ;

Kniha je určena pracovníkům profese sociální práce, včetně sociální práce ve zdravotnictví, a studentům sociální práce a zdravotnických oborů. Soustředí se na základní otázky ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  220 Kč 206
+
-
6,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 212
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-3676-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha je určena pracovníkům profese sociální práce, včetně sociální práce ve zdravotnictví, a studentům sociální práce a zdravotnických oborů. Soustředí se na základní otázky sociální práce ve zdravotnictví, která má u nás mnohaletou tradici, přesto jí nebyla dosud věnována samostatná publikace. Kniha sdružuje obecné informace o sociální práci ve zdravotnických zařízeních a nemocnicích, o klientele sociálních pracovníků, metodách sociální práce, sociálních důsledcích nemocí, které stručně charakterizuje. Věnuje se některým specifickým oblastem oboru, například sociální práci s osamocenými matkami v těhotenství a šestinedělí, psychologickým aspektům práce s klienty ve zdravotnických zařízeních, práci s lidmi se zdravotním postižením.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Iva Kuzníková; kolektiv - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Sociální práce ve zdravotnictví Iva Kuzníková a kolektiv Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz Iva Kuzníková a kolektiv Sociální práce ve zdravotnictví Milé čtenářky a čtenáři, držíte v ruce publikaci, která je důkazem multidisciplinárního přístupu a současně celostního pojetí nelékařské péče ve zdravotnictví. Nemocný člověk je v situaci, kdy jeho onemocnění dopadá na všechny stránky jeho života. Zasahuje však nejen jeho samotného, ale také jeho blízké, jeho sociální zázemí. Nemoc mění jeho postavení v zaměstnání, často natrvalo. Činí jej závislým na cizí pomoci a na systému zdravotní i sociální péči jako takové. Vyrovnat se s následky onemocnění, zejména trvalými, by mu měl pomoci nejen zdravotník, ale zejména sociální pracovník. Podíl dlouhodobě a chronicky nemocných v naší populaci roste, tím se také zvyšuje poptávka po sociálních službách. Navíc stanovení hranice mezi zdravotní a sociální péčí je právě u těchto pacientů/klientů velmi obtížné, až nemožné. Předkládaná publikace je komplexně pojatá a přináší informace od historie, přes vzdělávání, náplň činnosti až po legislativní rámec a metody sociální práce. Je výbornou pomůckou nejen pro výuku sociální práce, ale zejména pro její organizaci a realizaci v již zavedené praxi. Stále se totiž ukazuje nízká informovanost naší populace v těchto oblastech a také její pasivita, a jistá závislost na profesích, které je složitým sociálním systémem provedou. Česká asociace sester ve spolupráci s nakladatelstvím GRADA Publishing doporučuje knihy pro nelékaře k vydávání, tato je jednou z těch, které by v našich knihovnách neměly chybět. Dana Jurásková GRADA Publishing Iva Kuzníková a kolektiv Sociální práce ve zdravotnictví SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICTVÍ Hlavní autorka a editorka: Mgr. Iva Kuzníková Autorský kolektiv: Na publikaci se podílel kolektiv spolupracovníků Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity v Ostravě: Mgr. Vendula Gojová, Mgr. Věra Holasová, Ph.D., Mgr. Monika Chrenková, Ph.D., doc. PaedDr. Oldřich Chytil, Ph.D., Mgr. Lenka Krhutová, Ph.D., Mgr. Iva Kuzníková, Mgr. Tomáš Šobáň a dále: Mgr. Antonín Liška, Fakultní nemocnice Ostrava, MUDr. Zdeněk Novotný, Dětské centrum Domeček, Ostrava Recenzentka: doc. et doc. PhDr. Mgr. Kateřina Ivanová, Ph.D. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Kniha vznikla za podpory České asociace sester. © Grada Publishing, a.s., 2011 Obrázky dodaly autorky. Cover Photo © fotobanka allphoto, 2011 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4485. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková Sazba a zlom Karel Mikula Počet stran 224 1. vydání, Praha 2011 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvlášt - ním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-3676-1 Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. 5 Obsah Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1 Vývoj sociální práce ve zdravotnictví v České republice (Iva Kuzníková) . . 13 1.1 Sociální práce ve zdravotnických zařízeních . . . . . . . . . 18 1.2 Sociální pracovník ve zdravotnickém týmu . . . . . . . . . . 23 2 Vzdělávání zdravotně sociálních pracovníků v České republice (Iva Kuzníková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 2.1 Požadavky na osobnost a dovednosti sociálního pracovníka ve zdravotnictví . . . . . . . . . . . . 29 3 Pokročilý multisystémový přístup (Advanced Multi Systemic Approach) v sociální práci ve zdravotnictví (Iva Kuzníková) . . . . . . . . . . . . . . 31 3.1 Teoretické koncepty sociální práce (Oldřich Chytil) . . . . . . . 37 4 Pracovní náplň sociálního pracovníka ve zdravotnictví (Iva Kuzníková) . . 47 4.1 Legislativa ovlivňující činnosti sociálního pracovníka ve zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 4.2 Základní typologie klientů sociálního pracovníka ve zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 5 Metody sociální práce ve zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 5.1 Sociální práce s jednotlivci (Iva Kuzníková) . . . . . . . . . . . . 65 5.1.1 Přístup orientovaný na klienta dle Carla Rogerse . . 66 5.1.2 Úkolově orientovaný přístup . . . . . . . . . . . . . . 67 5.1.3 Systemická práce s jednotlivcem . . . . . . . . . . . . 68 5.2 Sociální práce s rodinami (Monika Chrenková) . . . . . . . . . . 72 5.2.1 Vymezení rodiny a sociální práce s rodinou . . . . . 73 5.2.2 Zásady a principy sociální práce s rodinou . . . . . . 75 5.2.3 Sociální práce s rodinou ve zdravotnictví . . . . . . . 77 5.2.4 Příklad dobré praxe – sociální práce, podpora epileptiků a jejich rodin (Antonín Liška) . . . . 80 6 5.3 Sociální práce se skupinami (Iva Kuzníková) . . . . . . . . . . . 82 5.4 Komunitní práce (Vendula Gojová) . . . . . . . . . . . . . . . . 87 5.4.1 Pojem „komunita“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 5.4.2 Vybrané přístupy komunitní práce . . . . . . . . . . 89 6 Psychosociální aspekty zdraví a nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 6.1 Přehled nejčastějších chronických nemocí obyvatel České republiky (Iva Kuzníková) . . . . . . . . . . . . . 95 6.2 Sociální důsledky nemocí (Iva Kuzníková) . . . . . . . . . . . . 97 6.3 Psychické důsledky nemocí (Tomáš Šobáň) . . . . . . . . . . . 103 6.3.1 Psychologické aspekty onemocnění . . . . . . . . . 104 6.3.2 Vztah mezi zdravotnickým pracovníkem a klientem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 7 Sociální práce ve zdravotnictví se specifickými cílovými skupinami . . 112 7.1 Sociální práce s cílovou skupinou nezletilých těhotných a matek v prenatálním, perinatálním a postnatálním období (Monika Chrenková) . . . . . . . . . . . 112 7.1.1 Zdravotnická pomoc poskytovaná nezletilým těhotným a matkám . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 7.1.2 Těhotenství a mateřství nezletilých v bio-psycho-sociální rovině . . . . . . . . . . . . . 116 7.1.3 Nezralá rodičovství a děti nezletilých matek . . . . 118 7.1.4 Přístupy v sociální práci s nezletilými těhotnými a matkami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 7.2 Sociální práce s klienty se zdravotním postižením (Lenka Krhutová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 7.3 Sociální práce s dětmi ve zdravotnickém zařízení (Zdeněk Novotný) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 7.3.1 Děti v ústavní péči . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 7.3.2 Náhradní rodinná péče . . . . . . . . . . . . . . . . 145 7.3.3 Smrt dítěte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 7.4 Sociální práce s etnickými skupinami (Vendula Gojová) . . . 149 7.4.1 Etnická identita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 7.4.2 Přístupy v sociální práci s etnickými skupinami . . 152 7.4.3 Odlišné etnické pozadí sociálního pracovníka a klienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 7 8 Kvalita sociální práce ve zdravotnictví (Věra Holasová) . . . . . . . . . 156 8.1 Historický kontext . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 8.2 Kvalita sociální práce v České republice . . . . . . . . . . . 159 8.2.1 Sociální služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 8.2.2 Zdravotnické služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 8.3 Vymezení pojmu kvality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 8.3.1 Znaky kvality sociální práce . . . . . . . . . . . . . 165 8.4 Management kvality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 8.4.1 Koncepce managementu kvality . . . . . . . . . . . 168 8.5 Přínosy rozvoje kvality sociální práce ve zdravotnictví . . 171 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 Internetové zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 Legislativní prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 Příloha č. 1 Studijní obory sociální práce . . . . . . . . . . . . . 195 Příloha č. 2 Typ zdravotního postižení podle pohlaví a věku (Zdroj: ČSÚ 2008) . . . . . . . . . . . . . . . 196 Příloha č. 3 Činnost lékařské posudkové služby (LPS) . . . . . . 198 Příloha č. 4 Stupně závislosti – pro účely stanovení nároku na příspěvek na péči . . . . . . . . . . . . . 199 Příloha č. 5 Některá pravidla komunikace s klienty se zdravotním postižením ve zdravotnických zařízeních . . . . . . . . . . . . . 200 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 9 Souhrn Souhrn Kniha je obsahově zaměřena na cílovou kategorii čtenářů z oblasti profese sociální práce, zdravotnických profesí, studenty sociální práce a zdravotnických oborů a další zájemce o danou problematiku. Soustředí se na základní otázky sociální práce se zaměřením na oblast zdravotnictví, která má u nás mnohaletou tradici, přesto jí není věnována samostatná aktuální publikace. Publikace sdružuje obecné informace o sociální práci ve zdravotnických zařízeních, klientele sociálních pracovníků, teoriích a metodách sociální práce, opírá se o poznatky z příbuzných oborů, zejména sociálního lékařství, public health, sociologii, psychologii. Osm kapitol je řazeno v logické struktuře tak, aby čtenáře postupně seznámily s oborem sociální práce ve zdravotnictví, jeho vývojem, s teoretickými východisky, metodami. Kapitoly 1–5 směřují od obecné roviny ke specifickým otázkám a problémovým oblastem sociální práce v daném odvětví. Seznamují s náplní práce sociálních a zdravotně sociálních pracovníků u nás v komparaci se zahraniční praxí, s typologií jejich klientů. Obsáhlá kapitola 7 „Sociální práce se specifickými cílovými skupinami“ provází tématy sociální práce s osamocenými matkami v těhotenství a šestinedělí, sociální práce s lidmi se zdravotním postižením a sociální práce s dětmi ve zdravotnickém zařízení. Přínosem publikace je mj. nabídka uceleného přehledu základních informací o kvalitě sociální práce ve zdravotnictví. 10 Sociální práce ve zdravotnictví Summary The content of the book is focused on the target category of readers from the social work profession, medical professions, students of so - cial work, health care and on health care professionals and others interested in the issue. It focuses on the fundamental issues of social work focusing in health care, which has a long tradition in our country. A publication with this theme has not been yet issued in the Czech Republic. The publication comprises general information about social work in health care facilities, about clients of social workers, theories and methods of social work. Is based on findings from related fields, particularly social medicine, public health, sociology, psychology. The eight chapters are ordered in a logical structure so that the reader gradually acquainted with the field of social work in health care, its history, with theoretical foundations and methods. Chapters 1‒5 lead from the general to specific issues and problematic areas of social work, inform about the task of the social and medical social workers in our country in comparison with international practice. Also inform about typology of their clients. Chapter 7 called Social work with specific target groups contains social work with lonely mothers in pregnancy and the postpartum period, social work with people with disabilities and social work with children in health care settings. The benefit of the publication is the offer a comprehensive overview of basic information about the quality of social work in health care. 11 Anotace Úvod Úvod Vznik publikace je vázán na aktuální proměny v oblasti vzdělávání zdravotně sociálních pracovníků v České republice a na potřeby praktikujících sociálních a zdravotně sociálních pracovníků, kteří usilují o kvalitní a komplexní péči pro klienty zdravotnických pracovišť v součinnosti s odborníky mezioborových týmů. V každém zdravotnickém zařízení je zapotřebí služeb těchto odborníků, protože se v ysokou měrou podílejí na zdravotní péči a napomáhají sjednotit vztah mezi klienty a pečovateli porozuměním a lidským přístupem při řešení nelehkých životních situací. Mnoho českých sociálních pracovníků ve zdravotnickém rezortu konstatovalo, že jako reprezentanti oboru vždy bojovali o „místo na slunci“ a snažili se obhajovat nezastupitelnost tohoto odvětví sociální práce. Sociální pracovníci se maximálně věnují řešení situací klientů, a proto zpravidla nezbývá čas na prezentaci jejich práce, zpracovávání odborných textů. Jejich profesionální úsilí se tak stává „neviditelné“ pro odbornou i laickou veřejnost. Převaha medicínských profesí ve zdravotnických zařízeních, nelehká ekonomická situace a změny zdravotnického systému vedou k nedoceňování důležitosti sociální práce a její absence v některých zdravotnických zařízeních bývá nahrazována úsilím lékařů a zdravotníků, kteří přebírají role sociálního pracovníka. Naši odborníci se shodují na tom, že rozdělení rezortů zdravotnického a sociálních věcí u nás stojí v protikladu k mezinárodním snahám o pozitivní a holistické přístupy, o mezioborové prolínání těchto sfér. Komplexnost zdravotní péče v medicínských oborech vyžaduje propojení spolupráce členů odborného týmu, do kterého patří i sociální a zdravotně sociální pracovníci. Mezi vydanými publikacemi nalezneme jen málo těch, které se danému odvětví věnují. Budu ráda, pokud tato kniha splní tři základní účely: Přiblížení oboru sociální práce ostatním nelékařským zdravotnic-1. kým povoláním i lékařským profesím Seznámení s možnostmi oboru sociální práce ve zdravotnictví, které 2. bývají v praxi regulovány a omezovány managementem a ekonomickou situací zdravotnických zařízení Příspěvek ke sjednocení přístupů sociálních pracovníků ve zdra-3. votnictví aplikovaných v praxi 12 Sociální práce ve zdravotnictví Vzhledem k tomu, že by sociální pracovníci ve zdravotnictví měli být v prvé řadě kompetentními sociálními pracovníky v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a současně i nelékařskými zdravotnickými pracovníky v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, v platném znění, bude v knize užíváno jak označení sociální pracovník – sociální pracovnice, tak i označení zdravotně sociální pracovník – zdravotně sociální pracovnice. U obou označení se předpokládá, že jde o profesionály znalé teorií a metod oboru sociální práce, jejichž snahou je jejich aplikace v praxi a celoživotní vzdělávání. V knize není záměrně zahrnuta problematika sociální práce s lidmi s duševním onemocněním (je zpracována v publikaci Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním) a problematika sociální práce se seniory a umírajícími, která by si pro svou rozsáhlost zasloužila samostatnou publikaci. Autorka Poděkování Poděkování náleží všem spoluautorům a všem sociálním pracovníkům, kteří svůj profesní život zasvětili právě zdravotnickému prostředí. Děkuji přednostce Ústavu sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci doc. et doc. PhDr. Kateřině Ivanové, Ph.D., za pečlivou a tvořivou recenzi předkládané publikace. V Ostravě dne 29. 3. 2011 Iva Kuzníková–Beránková 1 13 Vývoj sociální práce ve zdravotnictví v České republice 1 Vývoj sociální práce ve zdravotnictví v České republice Iva Kuzníková Tradice sociální práce na území našeho státu je dlouhodobá a její počátky tkví především v činnostech charitativních organizací. Základním motivem, na jehož principu církev požaduje angažování pro obecné dobro a sociální spravedlnost, je „specificky láska křesťanská neboli láska k bližnímu“ (Anzenbacher, 1990). Lze usuzovat, že právě tento motiv a myšlenka pomáhat byly silným podnětem k péči o lidi nemocné, bezmocné, staré, chudobné, lidi bez domova či sirotky a vdovy. Charitativní organizace tak zastávaly široké spektrum pomoci, včetně sociální. V tradičních společnostech 1 , tedy typech organizací fungujících do nástupu průmyslové revoluce, byla prvotní a prakticky stěžejní in - stitucí řešící sociální problémy rodina 2 , po ní pak bezprostřední komunita. Rodina vždy stála a dodnes stojí v řadě institucí pomáhajících v obtížných životních situacích na prvním místě. Lidé si poskytovali pomoc a podporu v rámci rodin i komunit a byli nuceni starat se společně o nemohoucí, v komunitě byli k sobě poutáni nutností společné obrany, nutností společného zajišťování obživy. „Takovéto útvary byly přirozené po většinu lidské historie a byly základními skladebními jednotkami všech tradičních společností.“ (Keller, 1995) I v dnešní společnosti je tento systém tzv. sociální opory stále nesmírně důležitý. Různí autoři zdůrazňují význam širšího sociálního prostředí nemocného – síť vztahů, opora u blízkých ovlivňuje psychic- 1 Z pohledu sociologie jde o tradiční uspořádání společnosti před nástupem jednotlivých fází modernity. Podrobný rozbor a diferenciaci tradiční společnosti – modernity nabízí např. Jan Keller (2005) v práci Dějiny klasické sociologie. 2 Z pohledu sociální práce vnímáme rodinu také jako nenahraditelnou v poskytování vzájemné sociální podpory mezi jejími členy a dnes jsou v centru pozornosti sociální práce fungující interakce, vztahy v rodinném systému. Toto tvrzení vychází ze systémové koncepce orientované na rodinu jako celek, v němž prostřednictvím komunikace dochází k interakcím mezi jednotlivci (srov. Jonesová, 1996). Sociology je rodina definována jako primární malá sociální skupina umožňující bezprostřední kontakt tváří v tvář, v níž převažují osobní vztahy laděné intimně (Keller, 1995). 1 14 Sociální práce ve zdravotnictví ký stav/atmosféru nemocného, a to následně ovlivňuje celkový zdravot - ní stav (Křivohlavý, 2009, Bártlová, 2005, Kapr, Koukola, 1998). Přiměřená psychosociální podpora může zlepšit kvalitu života těžce nemocného, a proto se dnes už můžeme setkat s terapeutickým působením širšího sociálního prostředí neboli tzv. Network therapy 3 , která může sloužit jako alternativa léčby poté, co uvážíme individuální potřeby nemocného a jeho sociální sítě, podmínky pro realizaci tako - vé terapie. Tuto formu terapie lze využívat v mnohých pomáhajících profesích zaměřených na práci s lidmi (např. instituce zahrnující péči o duševní zdraví, péči o seniory aj.). Intervence zahrnující práci s rodinou a komunitou jsou dnes s činnostmi sociální práce pevně spjaty (srov. Matoušek, 2005) a aplikovány v rezortu zdravotnictví. Blíže se jim věnujeme v kapitole 5. Formování sociální práce ve zdravotnictví se odráželo zejména od protiepidemiologických činností sociální práce. Uveďme známou Jane Addamsovou a Richarda C. Cabota (USA), kteří pomáhali pacientům s TBC a zasloužili se o kontrolu a prevenci šíření syfilis (Beder, 2006). Počátek 19. století byl ve znamení ekonomických, politických a sociálních přeměn a mnohé funkce rodiny a komunit přebírají vznikající tzv. formální organizace, v jejichž rámci se dle sociologů odehrávají zvlášť významné institucionalizované činnosti (výchova, vzdělávání, léčení, boje atp.) (Keller, 1995). V průběhu modernizace se formálnější celospolečenské prostředky snaží řešit celou škálu sociálních problémů, péči o zdraví lidí a celkové blaho společnosti. Došlo k propojení sociální práce se státem, kdy se řada soukromých institucí stala státními. Sociální práce, která se v rámci vybudovaných institucí uplatňovala, měla následující charakteristiku: segregaci problému s tendencí uzavřít problém do samostatného odděleného světa. „Cílem zásahu sociálního pracovníka bylo vrátit člověka s obnovenou kapacitou do společnosti“ (Navrátil, 2000), jelikož se předpokládalo, že každá osoba má v sobě potenciál, který umožňuje změnit její vlastní život. Z charitativní práce dobrovolnických sdružení se ve 20. století stala etablovaná vědní disciplina s vlastním etickým kodexem, psycho-sociálně terapeutickou metodikou, formálním způsobem výuky a silným finančním a organizačním propojením na státní správu. 3 Zdravotnický tým včetně sociálního pracovníka se snaží zmobilizovat celou síť vhodných osob (příslušníky rodiny, přátele aj.), které mají pozitivní vliv na osobu nemocného. 1 15 Vývoj sociální práce ve zdravotnictví v České republice Tomu u nás předcházelo období první světové války. Narůstala po - třeba sociální práce při řešení problémů, které válka způsobila. Předmětem hlavního zájmu na národní konferenci sociální práce v letech 1917‒1918 byla příprava sociálních pracovníků pro psychiatrii, jejichž počet armáda navyšovala pro řešení válečných neuróz. V sociální práci se začal odrážet psychiatrický koncept s důrazem na demokratický vztah mezi pracovníkem a klientem. Nezanedbatelná je i role Československého červeného kříže 4 během válečného období, kdy tato organizace zavedla poskytování sociální práce všem, ve všech částech země a bez ohledu na ekonomickou situaci jedinců. V roce 1918 to byli sociální pracovníci v nemocničním prostředí, kteří zformovali první profesní organizaci sociální práce u nás. Potřeba vybudovat moderní sociální péči z dobrovolných činností různých spolků a veřejné chudinské péče v naší zemi vyvolala reakci v roce vzniku samostatné Československé republiky. Roku 1918 vznikla první škola sociální práce, a to Vyšší škola sociální péče v Praze. Byla zrušena v roce 1935 a nahrazena Masarykovou státní školou zdravotní a sociální péče, která nabízela vyšší odborné vzdělání především pro zdravotní sociální pracovnice, jež by pomáhaly lékařům v oboru sociální lékařství. Impulzem pro další v ý voj sociální práce byl rok 1968. Od počátku 60. let sílila kritika komunistického režimu. Rozkol v KSČ na konci 60. let přinesl období uvolnění během Pražského jara. Jedním z výsledků pražského jara bylo uznání faktu, že i za socializmu existují sociální problémy, což vedlo k v y tvoření nové koncepce sociální politiky. Bylo opět založeno Ministerstvo práce a sociálních věcí a na základě západoevropských zkušeností vznikala nová koncepce sociální práce s rodinou a dětmi, se starými a zdravotně postiženými občany, s propuštěnými z výkonu trestu a s osobami bez přístřeší. „Byla rozvinuta sociální práce v podnicích, v oblasti školství, zdravotnictví, vězeňství a v ústavech sociální péče.“ (Chytil in Adams, 2000) V období normalizace po sovětské okupaci 1968 došlo k přerušení sou- 4 Již 1. února 1919 se v Obecním domě v Praze sešla přípravná schůzka sociálních pracovníků, zvolila užší výbor a vyslala delegaci k prezidentu republiky T. G. Masarykovi se žádostí o vyslovení souhlasu se vznikem nové organizace a se jmenováním jeho dcery dr. Alice Masarykové do funkce předsedkyně ČSČK. Prezident republiky svým dopisem ze 6. února 1919 této žádosti vyhověl. Toto datum je považováno za oficiální datum založení Československého červeného kříže. Dostupné [online] 2010 <http://www.cervenykriz.cz/historievznik/aspx> + 1 16 Sociální práce ve zdravotnictví vislosti s vývojem praxe sociální práce na západě (Schimmerlingová, Novotná, 1992). Většina sociálních a zdravotních služeb byla poskytována v ústavních zařízeních řízených centrálně. V tomto období se objevují snahy o propojení sociální práce a zdravotnictví, v roce 1973 se Společnost sociálních pracovníků změnila v sekci sociálních pracovníků a byla součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně (Šiklová in Matoušek, 2001). Po třicet let se sociální práce neměla praktikovat, protože převládalo dogma neexistence sociálních problémů. Teoretický vývoj této vědní disciplíny byl pozastaven, nevycházely téměř žádné knihy zaměřené na problematiku sociální práce. Speciální služby pro postižené osoby se nerozvíjely tak, aby mohli být postižení integrováni do společenského života. Sociální politika byla zaměřena univerzalisticky na většinu práceschopných obyvatel a osoby mimo zaměstnanecký svět byly opomíjeny. Metodice sociální práce ve zdravotnictví se v sedmdesátých letech věnovala např. Vlasta Brablcová, která byla v letech 1969–1970 tajemnicí ministerstva práce a sociálních věcí a přednesla tehdejší federální vládě návrh zákona o mateřském příspěvku, v dalších letech publikovala na téma manželství, rodina a rodičovství (Brablcová, 1977). V Metodice sociální práce ve zdravotnictví zdůrazňuje význam sociální práce ve zdravotnictví v kontextu prostředí klienta: „Význam sociální práce ve zdravotnictví je dán komplexním pojetím jednoty organismu a prostředí a dynamickým pojetím zdraví a nemoci. Probíhá v integrálním, nedílném systému člověk – prostředí, a to prostředí v celé jeho složitosti, ve všech jeho sférách, se všemi vztahy a vazbami...“ (Brablcová, Charvátová, 1975). Mezi nároky prostředí zahrnuje i požadavky dané rolemi jedince, které staví do souvislostí se schopnostmi přizpůsobovat se. Za reálné a smysluplné považuje ovlivnění zdravotního stavu jedinců pomocí medicínských věd spolu se zasazením do sociálního prostředí, vytvořením sociálních podmínek umožňujících aplikaci v ýsledků medicínských věd v konkrétním světě. Lze tedy pozorovat překonávání čistě medicínského přístupu v sociální práci ve zdravotnictví u nás. Na počátku éry normalizace jdou některé autorčiny pohledy na přístupy v oboru s dobou a rozvojem v zahraničí (srov. ekologický model) 5 . Přesto, anebo právě proto je tato práce pro období 70.–80. let ojedinělá. 5 Ekologická perspektiva člověka v prostředí byla aplikována na pomáhající profese např. autory Gordon (1969), Bartlett (1970). Nově je koncept zpracován autory Germain, Gitterman (1980). 1 17 Vývoj sociální práce ve zdravotnictví v České republice Utopie o socialistické společnosti, kde by lidé žili v blahobytu materiálním i duchovním, skončila pádem komunistického režimu roku 1989, kdy se objevují pokusy o právní definování sociální práce (srov. Navrátil, 2000, Schimmerlingová, Novotná, 1992). V souvislosti se změnami v systému sociálního zabezpečení se v návrhu zákona o sociální pomoci objevuje termín sociální práce, který je definován jako metoda sociální pomoci. V české společnosti vzniká a formuje se řada institucí pro řešení sociálních problémů, zejména rozvoj sociální politiky, sociálního zabezpečení, pojištění, sociálních služeb, dále vznik nov ých zdravotních a vzdělávacích programů a zařízení sociální péče. Ze sledování vývoje sociální práce vidíme, že se do popředí dostávají snahy o její profesionalizaci čili zdokonalení systému vzdělávání sociálních pracovníků, který dnes zahrnuje i vysokoškolské vzdělávání, nově i pro zdravotně sociální pracovníky 6 . Profesionalizace sociální práce se v mnoha zemích stala impulzem k vědecké práci. Spolu se společenskými změnami, které vytváří nejistotu v životě člověka, vedla ke vzniku dalších teorií a metod, například koncept jedince v sociálním prostředí – environment 7 rozpracovaný Gordonem (1969), úko - lově orientovaná sociální práce Reida a Epsteinové (1972), systémová perspektiva Pincuse a Minehanové (1973) zaměřená na interakci mezi lidmi a systémy v sociálním prostředí v praxi sociální práce a dalších. Teoretickým konceptům je věnována samostatná kapitola „Teoretické koncepty sociální práce“. Profesionalizaci oboru u nás výrazně podpořil vznik minimálních standardů vzdělávání v sociální práci v roce 1993 (v dalších letech průběžně aktualizováno), v nichž jsou vymezeny základní požadavky na kvalifikaci absolventů studia sociální práce pomocí zásad studia a minimálního souboru studijních předmětů 8 . Standardy jsou základním nástrojem české Asociace vzdělavatelů v sociální práci s cílem definovat kvalitu vzdělávání u pomaturitních forem studijních oborů sociální práce. 6 Studijní bakalářský obor zdravotně sociální pracovník připravuje studenty k výkonu nelékařského zdravotnického povolání v souladu s platnou legislativou zákona č. 96/2004 Sb. a k získání kompetencí sociálního pracovníka v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. Dostupné [online] <http://fss.osu.cz/index.php? kategorie=35006&id=7854> 7 V kontextu sociální práce je myšleno sociální prostředí jedince a předpokládá, že lidé nejsou prostředím jednostranně ovlivňováni, ale jsou schopni na ně aktivně působit. 8 Dostupné [online] <www.asvsp.org/soubory/standardy %20úplné.doc> 1 18 Sociální práce ve zdravotnictví Konference o profesním profilu sociální práce v České republice v roce 1996 vymezila sociálního pracovníka jako profesionála, který řeší sociální problémy, zprostředkovává pomoc při řešení těchto problémů a snaží se zabránit jejich vzniku nebo vyhrocení. Sociální práci pojímá jako službu k lientům (jedincům, rodinám, skupinám nebo komunitám), kterou je možno charakterizovat pojmy pomoc, podpora, provázení (Chytil in Adams, 2000). Proces rozvoje profese sociální práce v rezortu zdravotnictví je ovlivňován legislativními normami: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních (v pozdějším znění), a podporován snahami organizací sdružujících sociální pracovníky a zdravotně sociální pracovníky (Společnost sociálních pracovníků ČR, Asociace vzdělavatelů v sociální práci, Rada pro rozvoj sociální práce, Česká asociace sester – sekce zdravotně sociální). Nezanedbatelnou úlohu sehrávají i vydávaná recenzovaná periodika. 1.1 Sociální práce ve zdravotnických zařízeních Je velmi různorodá a rozmanitá. Hlavním zaměřením je „... iniciovat a realizovat sociálně–zdravotní služby, zapojovat se do týmové spolupráce a zároveň zdůrazňovat svou profesionální nezávislost“ (Rehr in Beder, 2006). Smyslem sociální práce ve zdravotnictví je zejména pomoci pacientovi/klientovi 9 , jeho rodině i širšímu prostředí při zmírnění nebo odstranění negativních sociálních důsledků nemocí (viz kapitola 6.2). Stejně jako moderní medicína i sociální práce pracuje s klientem z pohledu celostního, holistického 10 . Úkolem sociální práce je využít vlivu psychosociální sféry na nemoc k lepší adaptaci, překonání obtíží, motivaci k léčbě a spolupráci a konečně ke kvalitnějšímu životu. Zdůrazňuje komplexní péči o pacienta/klienta v souladu s posláním oboru 9 V postindustriálním systému organizací poskytujících službu je klient v ždy definován jako osoba hlavní, která je objektem dané služby. Termín klient vystihuje vztah mezi těmi, kteří poskytují službu/péči, a těmi, kteří jsou jejím objektem. Pro účely publikace preferujeme užívání termínu klient. 10 Holistické pojetí představuje přerod medicíny od fyziologického (biologického) pojetí zdraví a nemoci k pojetí duálnímu a následně až k pojetí celostnímu, vymezujícímu fyziologickou, psychickou, sociální a doplňme i duchovní dimenzi lidského zdraví a nemoci.


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist