načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Sociální práce ve zdravotnictví - Iva Kuzníková; kolektiv

Sociální práce ve zdravotnictví

Elektronická kniha: Sociální práce ve zdravotnictví
Autor: ;

Kniha je určena pracovníkům profese sociální práce, včetně sociální práce ve zdravotnictví, a studentům sociální práce a zdravotnických oborů. Soustředí se na základní otázky ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  220
+
-
7,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 212
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-3676-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka poskytuje obecné informace o sociální práci ve zdravotnických zařízeních, klientele sociálních pracovníků, teoriích a metodách sociální práce, opírá se o poznatky z příbuzných oborů, zejména sociálního lékařství, psychologii ad.

Popis nakladatele

Kniha je určena pracovníkům profese sociální práce, včetně sociální práce ve zdravotnictví, a studentům sociální práce a zdravotnických oborů. Soustředí se na základní otázky sociální práce ve zdravotnictví, která má u nás mnohaletou tradici, přesto jí nebyla dosud věnována samostatná publikace. Kniha sdružuje obecné informace o sociální práci ve zdravotnických zařízeních a nemocnicích, o klientele sociálních pracovníků, metodách sociální práce, sociálních důsledcích nemocí, které stručně charakterizuje. Věnuje se některým specifickým oblastem oboru, například sociální práci s osamocenými matkami v těhotenství a šestinedělí, psychologickým aspektům práce s klienty ve zdravotnických zařízeních, práci s lidmi se zdravotním postižením.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Iva Kuzníková; kolektiv - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Sociální práce ve zdravotnictví

Iva Kuzníková a kolektiv

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Iva Kuzníková a kolektiv

Sociální práce

ve zdravotnictví

Milé čtenářky a čtenáři,

držíte v ruce publikaci, která je důkazem multidisciplinárního přístupu a sou

časně celostního pojetí nelékařské péče ve zdravotnictví. Nemocný člověk je

v situaci, kdy jeho onemocnění dopadá na všechny stránky jeho života.Zasahu

je však nejen jeho samotného, ale také jeho blízké, jeho sociální zázemí. Nemoc

mění jeho postavení v zaměstnání, často natrvalo. Činí jej závislým na cizípomo

ci a na systému zdravotní i sociální péči jako takové. Vyrovnat se s následkyone

mocnění, zejména trvalými, by mu měl pomoci nejen zdravotník, ale zejména

sociální pracovník. Podíl dlouhodobě a chronicky nemocných v naší popula

ci roste, tím se také zvyšuje poptávka po sociálních službách. Navíc stanovení

hranice mezi zdravotní a sociální péčí je právě u těchto pacientů/klientůvel

mi obtížné, až nemožné. Předkládaná publikace je komplexně pojatá a přináší

informace od historie, přes vzdělávání, náplň činnosti až po legislativní rámec

a metody sociální práce. Je výbornou pomůckou nejen pro výuku sociální práce,

ale zejména pro její organizaci a realizaci v již zavedené praxi. Stále se totižuka

zuje nízká informovanost naší populace v těchto oblastech a také její pasivita,

a jistá závislost na profesích, které je složitým sociálním systémem provedou.

Česká asociace sester ve spolupráci s nakladatelstvím GRADA Publishing do

poručuje knihy pro nelékaře k vydávání, tato je jednou z těch, které by v našich

knihovnách neměly chybět.

Dana Jurásková



GRADA Publishing

Iva Kuzníková a kolektiv

Sociální práce

ve zdravotnictví


SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Hlavní autorka a editorka: Mgr. Iva Kuzníková

Autorský kolektiv: Na publikaci se podílel kolektiv spolupracovníků

Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity v Ostravě:

Mgr. Vendula Gojová, Mgr. Věra Holasová, Ph.D.,

Mgr. Monika Chrenková, Ph.D., doc. PaedDr. Oldřich Chytil, Ph.D.,

Mgr. Lenka Krhutová, Ph.D., Mgr. Iva Kuzníková, Mgr. Tomáš Šobáň

a dále: Mgr. Antonín Liška, Fakultní nemocnice Ostrava,

MUDr. Zdeněk Novotný, Dětské centrum Domeček, Ostrava

Recenzentka: doc. et doc. PhDr. Mgr. Kateřina Ivanová, Ph.D.

Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce

nakladatelství Grada Publishing, a.s.

Kniha vznikla za podpory České asociace sester.

© Grada Publishing, a.s., 2011

Obrázky dodaly autorky.

Cover Photo © fotobanka allphoto, 2011

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 4485. publikaci

Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková

Sazba a zlom Karel Mikula

Počet stran 224

1. vydání, Praha 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což nenízvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách,dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického

uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky.

ISBN 978-80-247-3676-1

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí

být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bezpředchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude

trestně stíháno.

Obsah

Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1 Vývoj sociální práce ve zdravotnictví v České republice (Iva Kuzníková) . . 13

1.1 Sociální práce ve zdravotnických zařízeních . . . . . . . . . 18

1.2 Sociální pracovník ve zdravotnickém týmu . . . . . . . . . . 23

2 Vzdělávání zdravotně sociálních pracovníků

v České republice (Iva Kuzníková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

2.1 Požadavky na osobnost a dovednosti

sociálního pracovníka ve zdravotnictví . . . . . . . . . . . . 29

3 Pokročilý multisystémový přístup (Advanced Multi Systemic Approach)

v sociální práci ve zdravotnictví (Iva Kuzníková) . . . . . . . . . . . . . . 31

3.1 Teoretické koncepty sociální práce (Oldřich Chytil) . . . . . . . 37

4 Pracovní náplň sociálního pracovníka ve zdravotnictví (Iva Kuzníková) . . 47

4.1 Legislativa ovlivňující činnosti sociálního pracovníka

ve zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 4.2 Základní typologie klientů sociálního pracovníka

ve zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

5 Metody sociální práce ve zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

5.1 Sociální práce s jednotlivci (Iva Kuzníková) . . . . . . . . . . . . 65

5.1.1 Přístup orientovaný na klienta dle Carla Rogerse . . 66

5.1.2 Úkolově orientovaný přístup . . . . . . . . . . . . . . 67

5.1.3 Systemická práce s jednotlivcem . . . . . . . . . . . . 68 5.2 Sociální práce s rodinami (Monika Chrenková) . . . . . . . . . . 72

5.2.1 Vymezení rodiny a sociální práce s rodinou . . . . . 73

5.2.2 Zásady a principy sociální práce s rodinou . . . . . . 75

5.2.3 Sociální práce s rodinou ve zdravotnictví . . . . . . . 77

5.2.4 Příklad dobré praxe – sociální práce,

podpora epileptiků a jejich rodin (Antonín Liška) . . . . 80


6

5.3 Sociální práce se skupinami (Iva Kuzníková) . . . . . . . . . . . 82

5.4 Komunitní práce (Vendula Gojová) . . . . . . . . . . . . . . . . 87

5.4.1 Pojem „komunita“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

5.4.2 Vybrané přístupy komunitní práce . . . . . . . . . . 89

6 Psychosociální aspekty zdraví a nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

6.1 Přehled nejčastějších chronických nemocí

obyvatel České republiky (Iva Kuzníková) . . . . . . . . . . . . . 95 6.2 Sociální důsledky nemocí (Iva Kuzníková) . . . . . . . . . . . . 97 6.3 Psychické důsledky nemocí (Tomáš Šobáň) . . . . . . . . . . . 103

6.3.1 Psychologické aspekty onemocnění . . . . . . . . . 104

6.3.2 Vztah mezi zdravotnickým pracovníkem

a klientem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

7 Sociální práce ve zdravotnictví se specifickými cílovými skupinami . . 112

7.1 Sociální práce s cílovou skupinou nezletilých

těhotných a matek v prenatálním, perinatálním

a postnatálním období (Monika Chrenková) . . . . . . . . . . . 112

7.1.1 Zdravotnická pomoc poskytovaná nezletilým

těhotným a matkám . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

7.1.2 Těhotenství a mateřství nezletilých

vbiosycho-sociální rovině . . . . . . . . . . . . . 116

7.1.3 Nezralá rodičovství a děti nezletilých matek . . . . 118

7.1.4 Přístupy v sociální práci s nezletilými těhotnými

a matkami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

7.2 Sociální práce s klienty se zdravotním postižením

(Lenka Krhutová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 7.3 Sociální práce s dětmi ve zdravotnickém zařízení

(Zdeněk Novotný) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

7.3.1 Děti v ústavní péči . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

7.3.2 Náhradní rodinná péče . . . . . . . . . . . . . . . . 145

7.3.3 Smrt dítěte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 7.4 Sociální práce s etnickými skupinami (Vendula Gojová) . . . 149

7.4.1 Etnická identita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151

7.4.2 Přístupy v sociální práci s etnickými skupinami . . 152

7.4.3 Odlišné etnické pozadí sociálního pracovníka

a klienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154


7

8 Kvalita sociální práce ve zdravotnictví (Věra Holasová) . . . . . . . . . 156

8.1 Historický kontext . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

8.2 Kvalita sociální práce v České republice . . . . . . . . . . . 159

8.2.1 Sociální služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160

8.2.2 Zdravotnické služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

8.3 Vymezení pojmu kvality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164

8.3.1 Znaky kvality sociální práce . . . . . . . . . . . . . 165

8.4 Management kvality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166

8.4.1 Koncepce managementu kvality . . . . . . . . . . . 168

8.5 Přínosy rozvoje kvality sociální práce ve zdravotnictví . . 171 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 Internetové zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 Legislativní prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195

Příloha č. 1 Studijní obory sociální práce . . . . . . . . . . . . . 195

Příloha č. 2 Typ zdravotního postižení podle pohlaví

a věku (Zdroj: ČSÚ 2008) . . . . . . . . . . . . . . . 196

Příloha č. 3 Činnost lékařské posudkové služby (LPS) . . . . . . 198

Příloha č. 4 Stupně závislosti – pro účely stanovení

nároku na příspěvek na péči . . . . . . . . . . . . . 199

Příloha č. 5 Některá pravidla komunikace s klienty

se zdravotním postižením

ve zdravotnických zařízeních . . . . . . . . . . . . . 200

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209



9

Souhrn

Souhrn

Kniha je obsahově zaměřena na cílovou kategorii čtenářů z oblasti

profese sociální práce, zdravotnických profesí, studenty sociální práce

a zdravotnických oborů a další zájemce o danou problematiku.

Soustředí se na základní otázky sociální práce se zaměřením na oblast zdravotnictví, která má u nás mnohaletou tradici, přesto jí není věnována samostatná aktuální publikace.

Publikace sdružuje obecné informace o sociální práci vezdravotnických zařízeních, klientele sociálních pracovníků, teoriích ametodách sociální práce, opírá se o poznatky z příbuzných oborů, zejména sociálního lékařství, public health, sociologii, psychologii.

Osm kapitol je řazeno v logické struktuře tak, aby čtenářepostupně seznámily s oborem sociální práce ve zdravotnictví, jeho vývojem, s teoretickými východisky, metodami. Kapitoly 1–5 směřují od obecné roviny ke specifickým otázkám a problémovým oblastem sociálnípráce v daném odvětví. Seznamují s náplní práce sociálních a zdravotně sociálních pracovníků u nás v komparaci se zahraniční praxí, stypologií jejich klientů. Obsáhlá kapitola 7 „Sociální práce se specifickými cílovými skupinami“ provází tématy sociální práce s osamocenými matkami v těhotenství a šestinedělí, sociální práce s lidmi sezdravotním postižením a sociální práce s dětmi ve zdravotnickém zařízení. Přínosem publikace je mj. nabídka uceleného přehledu základních informací o kvalitě sociální práce ve zdravotnictví.

Sociální práce ve zdravotnictví

Summary

The content of the book is focused on the target category of readers

from the social work profession, medical professions, students ofsocial work, health care and on health care professionals and othersinterested in the issue.

It focuses on the fundamental issues of social work focusing inhealth care, which has a long tradition in our country. A publication with this theme has not been yet issued in the Czech Republic.

The publication comprises general information about social work in health care facilities, about clients of social workers, theories and methods of social work. Is based on findings from related fields,particularly social medicine, public health, sociology, psychology.

The eight chapters are ordered in a logical structure so that thereader gradually acquainted with the field of social work in health care, its history, with theoretical foundations and methods. Chapters 1‒5 lead from the general to specific issues and problematic areas of social work, inform about the task of the social and medical social workers in our country in comparison with international practice. Also inform about typology of their clients.

Chapter 7 called Social work with specific target groups contains social work with lonely mothers in pregnancy and the postpartum period, social work with people with disabilities and social work with children in health care settings.

The benefit of the publication is the offer a comprehensive overview of basic information about the quality of social work in health care.

AnotaceÚvod

Úvod

Vznik publikace je vázán na aktuální proměny v oblasti vzdělávání

zdravotně sociálních pracovníků v České republice a na potřebypraktikujících sociálních a zdravotně sociálních pracovníků, kteří usilují

o kvalitní a komplexní péči pro klienty zdravotnických pracovišť vsoučinnosti s odborníky mezioborových týmů. V každém zdravotnickém

zařízení je zapotřebí služeb těchto odborníků, protože se v ysokouměrou podílejí na zdravotní péči a napomáhají sjednotit vztah mezi klienty

a pečovateli porozuměním a lidským přístupem při řešení nelehkých

životních situací. Mnoho českých sociálních pracovníků vezdravotnickém rezortu konstatovalo, že jako reprezentanti oboru vždybojovali o „místo na slunci“ a snažili se obhajovat nezastupitelnost tohoto

odvětví sociální práce. Sociální pracovníci se maximálně věnují řešení

situací klientů, a proto zpravidla nezbývá čas na prezentaci jejich práce,

zpracovávání odborných textů. Jejich profesionální úsilí se tak stává

„neviditelné“ pro odbornou i laickou veřejnost. Převaha medicínských

profesí ve zdravotnických zařízeních, nelehká ekonomická situace

a změny zdravotnického systému vedou k nedoceňování důležitostisociální práce a její absence v některých zdravotnických zařízeních bývá

nahrazována úsilím lékařů a zdravotníků, kteří přebírají rolesociálního pracovníka. Naši odborníci se shodují na tom, že rozdělení rezortů

zdravotnického a sociálních věcí u nás stojí v protikladu kmezinárodním snahám o pozitivní a holistické přístupy, o mezioborové prolínání

těchto sfér. Komplexnost zdravotní péče v medicínských oborechvyžaduje propojení spolupráce členů odborného týmu, do kterého patří

i sociální a zdravotně sociální pracovníci. Mezi vydanými publikacemi

nalezneme jen málo těch, které se danému odvětví věnují. Budu ráda,

pokud tato kniha splní tři základní účely:

Přiblížení oboru sociální práce ostatním nelékařským zdravotnic-1.

kým povoláním i lékařským profesím

Seznámení s možnostmi oboru sociální práce ve zdravotnictví, které 2.

bývají v praxi regulovány a omezovány managementem aekonomickou situací zdravotnických zařízení

Příspěvek ke sjednocení přístupů sociálních pracovníků ve zdra-3.

votnictví aplikovaných v praxi

Sociální práce ve zdravotnictví

Vzhledem k tomu, že by sociální pracovníci ve zdravotnictví měli být v prvé řadě kompetentními sociálními pracovníky v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a současně inelékařskými zdravotnickými pracovníky v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, v platném znění, bude v knize užíváno jak označení sociální pracovník – sociální pracovnice, tak i označení zdravotně sociální pracovník – zdravotně sociálnípracovnice. U obou označení se předpokládá, že jde o profesionály znalé teorií a metod oboru sociální práce, jejichž snahou je jejich aplikace v praxi a celoživotní vzdělávání.

V knize není záměrně zahrnuta problematika sociální práce s lidmi s duševním onemocněním (je zpracována v publikaci Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním) a problematika sociální práce seseniory a umírajícími, která by si pro svou rozsáhlost zasloužilasamostatnou publikaci.

Autorka

Poděkování

Poděkování náleží všem spoluautorům a všem sociálním pracovníkům,

kteří svůj profesní život zasvětili právě zdravotnickému prostředí.

Děkuji přednostce Ústavu sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci doc. et doc. PhDr. Kateřině Ivanové, Ph.D., za pečlivou a tvořivou recenzi předkládané publikace.

V Ostravě dne 29. 3. 2011

Iva Kuzníková–Beránková


1

13

Vývoj sociální práce ve zdravotnictví v České republice

1 Vývoj sociální práce ve zdravotnictví

v České republice

Iva Kuzníková

Tradice sociální práce na území našeho státu je dlouhodobá a její

počátky tkví především v činnostech charitativních organizací. Základním motivem, na jehož principu církev požaduje angažování pro

obecné dobro a sociální spravedlnost, je „specificky láska křesťanská

neboli láska k bližnímu“ (Anzenbacher, 1990). Lze usuzovat, že právě

tento motiv a myšlenka pomáhat byly silným podnětem k péči o lidi

nemocné, bezmocné, staré, chudobné, lidi bez domova či sirotky avdovy. Charitativní organizace tak zastávaly široké spektrum pomoci,

včetně sociální.

V tradičních společnostech

1

, tedy typech organizací fungujících

do nástupu průmyslové revoluce, byla prvotní a prakticky stěžejníinstitucí řešící sociální problémy rodina

2

, po ní pak bezprostředníkomunita. Rodina vždy stála a dodnes stojí v řadě institucí pomáhajících

v obtížných životních situacích na prvním místě. Lidé si poskytovali

pomoc a podporu v rámci rodin i komunit a byli nuceni starat sespolečně o nemohoucí, v komunitě byli k sobě poutáni nutností společné

obrany, nutností společného zajišťování obživy. „Takovéto útvary byly

přirozené po většinu lidské historie a byly základními skladebnímijednotkami všech tradičních společností.“ (Keller, 1995)

I v dnešní společnosti je tento systém tzv. sociální opory stálenesmírně důležitý. Různí autoři zdůrazňují význam širšího sociálního prostředí nemocného – síť vztahů, opora u blízkých ovlivňuje psychic- 1 Z pohledu sociologie jde o tradiční uspořádání společnosti před nástupemjednotlivých fází modernity. Podrobný rozbor a diferenciaci tradiční společnosti –

modernity nabízí např. Jan Keller (2005) v práci Dějiny klasické sociologie. 2 Z pohledu sociální práce vnímáme rodinu také jako nenahraditelnou vposkytování vzájemné sociální podpory mezi jejími členy a dnes jsou v centrupozornosti sociální práce fungující interakce, vztahy v rodinném systému. Toto tvrzení

vychází ze systémové koncepce orientované na rodinu jako celek, v němž prostřednictvím komunikace dochází k interakcím mezi jednotlivci (srov. Jonesová, 1996). Sociology je rodina definována jako primární malá sociální skupina

umožňující bezprostřední kontakt tváří v tvář, v níž převažují osobní vztahyladěné intimně (Keller, 1995). 14

Sociální práce ve zdravotnictví

ký stav/atmosféru nemocného, a to následně ovlivňuje celkovýzdravotní stav (Křivohlavý, 2009, Bártlová, 2005, Kapr, Koukola, 1998).

Přiměřená psychosociální podpora může zlepšit kvalitu života těžce nemocného, a proto se dnes už můžeme setkat s terapeutickým působením širšího sociálního prostředí neboli tzv. Network therapy

3

,

která může sloužit jako alternativa léčby poté, co uvážíme individuální

potřeby nemocného a jeho sociální sítě, podmínky pro realizacitakové terapie. Tuto formu terapie lze využívat v mnohých pomáhajících

profesích zaměřených na práci s lidmi (např. instituce zahrnující péči

o duševní zdraví, péči o seniory aj.).

Intervence zahrnující práci s rodinou a komunitou jsou dnes sčinnostmi sociální práce pevně spjaty (srov. Matoušek, 2005) a aplikovány v rezortu zdravotnictví. Blíže se jim věnujeme v kapitole 5.

Formování sociální práce ve zdravotnictví se odráželo zejména od protiepidemiologických činností sociální práce. Uveďme známou Jane Addamsovou a Richarda C. Cabota (USA), kteří pomáhali pacientům s TBC a zasloužili se o kontrolu a prevenci šíření syfilis (Beder, 2006).

Počátek 19. století byl ve znamení ekonomických, politických asociálních přeměn a mnohé funkce rodiny a komunit přebírajívznikající tzv. formální organizace, v jejichž rámci se dle sociologů odehrávají zvlášť významné institucionalizované činnosti (výchova, vzdělávání, léčení, boje atp.) (Keller, 1995). V průběhu modernizace se formálnější celospolečenské prostředky snaží řešit celou škálu sociálních problémů, péči o zdraví lidí a celkové blaho společnosti. Došlo k propojení sociální práce se státem, kdy se řada soukromých institucí stala státními.

Sociální práce, která se v rámci vybudovaných institucí uplatňovala, měla následující charakteristiku: segregaci problému s tendencí uzavřít problém do samostatného odděleného světa. „Cílem zásahu sociálního pracovníka bylo vrátit člověka s obnovenou kapacitou do společnosti“ (Navrátil, 2000), jelikož se předpokládalo, že každá osoba má v sobě potenciál, který umožňuje změnit její vlastní život.

Z charitativní práce dobrovolnických sdružení se ve 20. století stala etablovaná vědní disciplina s vlastním etickým kodexem,psycho-sociálně terapeutickou metodikou, formálním způsobem výuky a silným finančním a organizačním propojením na státní správu. 3 Zdravotnický tým včetně sociálního pracovníka se snaží zmobilizovat celou síť

vhodných osob (příslušníky rodiny, přátele aj.), které mají pozitivní vliv na osobu

nemocného.

15

Vývoj sociální práce ve zdravotnictví v České republice

Tomu u nás předcházelo období první světové války. Narůstalapotřeba sociální práce při řešení problémů, které válka způsobila.Předmětem hlavního zájmu na národní konferenci sociální práce v letech 1917‒1918 byla příprava sociálních pracovníků pro psychiatrii, jejichž počet armáda navyšovala pro řešení válečných neuróz. V sociálnípráci se začal odrážet psychiatrický koncept s důrazem na demokratický vztah mezi pracovníkem a klientem. Nezanedbatelná je i roleČeskoslovenského červeného kříže

4

během válečného období, kdy tatoorganizace zavedla poskytování sociální práce všem, ve všech částech

země a bez ohledu na ekonomickou situaci jedinců. V roce 1918 to byli

sociální pracovníci v nemocničním prostředí, kteří zformovali první

profesní organizaci sociální práce u nás.

Potřeba vybudovat moderní sociální péči z dobrovolných činností různých spolků a veřejné chudinské péče v naší zemi vyvolala reakci v roce vzniku samostatné Československé republiky. Roku 1918 vznikla první škola sociální práce, a to Vyšší škola sociální péče v Praze. Byla zrušena v roce 1935 a nahrazena Masarykovou státní školouzdravotní a sociální péče, která nabízela vyšší odborné vzdělání především pro zdravotní sociální pracovnice, jež by pomáhaly lékařům v oboru sociální lékařství.

Impulzem pro další v ý voj sociální práce byl rok 1968. Od počátku 60. let sílila kritika komunistického režimu. Rozkol v KSČ na konci 60. let přinesl období uvolnění během Pražského jara. Jedním zvýsledků pražského jara bylo uznání faktu, že i za socializmu existují sociální problémy, což vedlo k v y tvoření nové koncepce sociálnípolitiky. Bylo opět založeno Ministerstvo práce a sociálních věcí a na základě západoevropských zkušeností vznikala nová koncepcesociální práce s rodinou a dětmi, se starými a zdravotně postiženýmiobčany, s propuštěnými z výkonu trestu a s osobami bez přístřeší. „Byla rozvinuta sociální práce v podnicích, v oblasti školství, zdravotnictví, vězeňství a v ústavech sociální péče.“ (Chytil in Adams, 2000) Vobdobí normalizace po sovětské okupaci 1968 došlo k přerušení sou- 4 Již 1. února 1919 se v Obecním domě v Praze sešla přípravná schůzka sociálních pracovníků, zvolila užší výbor a vyslala delegaci k prezidentu republiky

T. G. Masarykovi se žádostí o vyslovení souhlasu se vznikem nové organizace

a se jmenováním jeho dcery dr. Alice Masarykové do funkce předsedkyně ČSČK.

Prezident republiky svým dopisem ze 6. února 1919 této žádosti vyhověl. Toto

datum je považováno za oficiální datum založení Československého červeného

kříže. Dostupné [online] 2010 <http://www.cervenykriz.cz/historievznik/aspx>

+


1

16

Sociální práce ve zdravotnictví

vislosti s vývojem praxe sociální práce na západě (Schimmerlingová,

Novotná, 1992). Většina sociálních a zdravotních služeb bylaposkytována v ústavních zařízeních řízených centrálně. V tomto období

se objevují snahy o propojení sociální práce a zdravotnictví, v roce

1973 se Společnost sociálních pracovníků změnila v sekci sociálních

pracovníků a byla součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně

(Šiklová in Matoušek, 2001).

Po třicet let se sociální práce neměla praktikovat, protožepřevládalo dogma neexistence sociálních problémů. Teoretický vývoj této vědní disciplíny byl pozastaven, nevycházely téměř žádné knihy zaměřené na problematiku sociální práce. Speciální služby pro postižené osoby se nerozvíjely tak, aby mohli být postižení integrováni do společenského života. Sociální politika byla zaměřena univerzalisticky na většinupráceschopných obyvatel a osoby mimo zaměstnanecký svět bylyopomíjeny. Metodice sociální práce ve zdravotnictví se v sedmdesátých letech věnovala např. Vlasta Brablcová, která byla v letech 1969–1970 tajemnicí ministerstva práce a sociálních věcí a přednesla tehdejší federální vládě návrh zákona o mateřském příspěvku, v dalších letech publikovala na téma manželství, rodina a rodičovství (Brablcová, 1977). VMetodice sociální práce ve zdravotnictví zdůrazňuje význam sociální práce ve zdravotnictví v kontextu prostředí klienta: „Význam sociální práce ve zdravotnictví je dán komplexním pojetím jednoty organismu a prostředí a dynamickým pojetím zdraví a nemoci. Probíhá v integrálním, nedílném systému člověk – prostředí, a to prostředí v celé jeho složitosti, ve všech jeho sférách, se všemi vztahy a vazbami...“ (Brablcová, Charvátová, 1975). Mezi nároky prostředí zahrnuje i požadavky dané rolemi jedince, které staví do souvislostí se schopnostmi přizpůsobovat se. Za reálné asmyslulné považuje ovlivnění zdravotního stavu jedinců pomocí medicínských věd spolu se zasazením do sociálního prostředí, vytvořením sociálních podmínek umožňujících aplikaci v ýsledků medicínských věd vkonkrétním světě. Lze tedy pozorovat překonávání čistě medicínského přístupu v sociální práci ve zdravotnictví u nás. Na počátku éry normalizace jdou některé autorčiny pohledy na přístupy v oboru s dobou a rozvojem vzahraničí (srov. ekologický model)

5

. Přesto, anebo právě proto je tato práce

pro období 70.–80. let ojedinělá.

5 Ekologická perspektiva člověka v prostředí byla aplikována na pomáhajícíprofese např. autory Gordon (1969), Bartlett (1970). Nově je koncept zpracován autory

Germain, Gitterman (1980).

17

Vývoj sociální práce ve zdravotnictví v České republice

Utopie o socialistické společnosti, kde by lidé žili v blahobytumateriálním i duchovním, skončila pádem komunistického režimu roku 1989, kdy se objevují pokusy o právní definování sociální práce (srov. Navrátil, 2000, Schimmerlingová, Novotná, 1992). V souvislosti sezměnami v systému sociálního zabezpečení se v návrhu zákona o sociální pomoci objevuje termín sociální práce, který je definován jako metoda sociální pomoci. V české společnosti vzniká a formuje se řadainstitucí pro řešení sociálních problémů, zejména rozvoj sociální politiky, sociálního zabezpečení, pojištění, sociálních služeb, dále vznik nov ých zdravotních a vzdělávacích programů a zařízení sociální péče.

Ze sledování vývoje sociální práce vidíme, že se do popředídostávají snahy o její profesionalizaci čili zdokonalení systému vzdělávání sociálních pracovníků, který dnes zahrnuje i vysokoškolskévzdělávání, nově i pro zdravotně sociální pracovníky

6

. Profesionalizacesociální práce se v mnoha zemích stala impulzem k vědecké práci. Spolu se

společenskými změnami, které vytváří nejistotu v životě člověka, vedla

ke vzniku dalších teorií a metod, například koncept jedince vsociálním prostředí – environment

7

rozpracovaný Gordonem (1969),úkolově orientovaná sociální práce Reida a Epsteinové (1972), systémová

perspektiva Pincuse a Minehanové (1973) zaměřená na interakci mezi

lidmi a systémy v sociálním prostředí v praxi sociální práce a dalších.

Teoretickým konceptům je věnována samostatná kapitola „Teoretické

koncepty sociální práce“. Profesionalizaci oboru u nás výrazněpodpořil vznik minimálních standardů vzdělávání v sociální práci v roce

1993 (v dalších letech průběžně aktualizováno), v nichž jsouvymezeny základní požadavky na kvalifikaci absolventů studia sociální práce

pomocí zásad studia a minimálního souboru studijních předmětů

8

.

Standardy jsou základním nástrojem české Asociace vzdělavatelů

v sociální práci s cílem definovat kvalitu vzdělávání u pomaturitních

forem studijních oborů sociální práce.

6 Studijní bakalářský obor zdravotně sociální pracovník připravuje studenty kvýkonu nelékařského zdravotnického povolání v souladu s platnou legislativou

zákona č. 96/2004 Sb. a k získání kompetencí sociálního pracovníka v souladu

se zákonem č. 108/2006 Sb. Dostupné [online] <http://fss.osu.cz/index.php?

kategorie=35006&id=7854> 7 V kontextu sociální práce je myšleno sociální prostředí jedince a předpokládá, že

lidé nejsou prostředím jednostranně ovlivňováni, ale jsou schopni na ně aktivně

působit. 8 Dostupné [online] <www.asvsp.org/soubory/standardy %20úplné.doc> 18

Sociální práce ve zdravotnictví

Konference o profesním profilu sociální práce v České republice v roce 1996 vymezila sociálního pracovníka jako profesionála, který řeší sociální problémy, zprostředkovává pomoc při řešení těchtoproblémů a snaží se zabránit jejich vzniku nebo vyhrocení. Sociální práci pojímá jako službu k lientům (jedincům, rodinám, skupinám nebokomunitám), kterou je možno charakterizovat pojmy pomoc, podpora, provázení (Chytil in Adams, 2000).

Proces rozvoje profese sociální práce v rezortu zdravotnictví je ovlivňován legislativními normami: zákon č. 108/2006 Sb., osociálních službách, zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních (v pozdějším znění), a podporován snahami organizací sdružujících sociální pracovníky a zdravotně sociální pracovníky (Společnost sociálních pracovníků ČR, Asociace vzdělavatelů vsociální práci, Rada pro rozvoj sociální práce, Česká asociace sester –sekce zdravotně sociální). Nezanedbatelnou úlohu sehrávají i vydávaná recenzovaná periodika. 1.1 Sociální práce ve zdravotnických zařízeních Je velmi různorodá a rozmanitá. Hlavním zaměřením je „...iniciovat a realizovat sociálně–zdravotní služby, zapojovat se do týmové spolupráce a zároveň zdůrazňovat svou profesionální nezávislost“ (Rehr in Beder, 2006). Smyslem sociální práce ve zdravotnictví je zejména pomocipacientovi/klientovi

9

, jeho rodině i širšímu prostředí při zmírnění nebo

odstranění negativních sociálních důsledků nemocí (viz kapitola 6.2).

Stejně jako moderní medicína i sociální práce pracuje s klientem zpohledu celostního, holistického

10

. Úkolem sociální práce je využít vlivu

psychosociální sféry na nemoc k lepší adaptaci, překonání obtíží,

motivaci k léčbě a spolupráci a konečně ke kvalitnějšímu životu.Zdůrazňuje komplexní péči o pacienta/klienta v souladu s posláním oboru

9 V postindustriálním systému organizací poskytujících službu je klient v ždydefinován jako osoba hlavní, která je objektem dané služby. Termín klient vystihuje

vztah mezi těmi, kteří poskytují službu/péči, a těmi, kteří jsou jejím objektem.

Pro účely publikace preferujeme užívání termínu klient. 10 Holistické pojetí představuje přerod medicíny od fyziologického (biologického)

pojetí zdraví a nemoci k pojetí duálnímu a následně až k pojetí celostnímu,vymezujícímu fyziologickou, psychickou, sociální a doplňme i duchovní dimenzi

lidského zdraví a nemoci.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist