načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Sociální péče 2. díl -- Učebnice pro obor sociální činnost – Anna Arnoldová

Sociální péče 2. díl -- Učebnice pro obor sociální činnost

Elektronická kniha: Sociální péče 2. díl
Autor: Anna Arnoldová
Podnázev: Učebnice pro obor sociální činnost

Kniha je základní odbornou učebnicí pro studijní obor zaměřený na sociální činnosti. Jejím cílem je seznámit žáky se základy sociální péče, poskytované jednotlivým skupinám obyvatel. Umožní jim získat všeobecný přehled v oblasti komplexní ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  297
+
-
9,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 320
Rozměr: 21 cm
Úprava: 2 svazky (240; 318 stran)
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Druhy sociální pomoci a služeb
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5148-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha je základní odbornou učebnicí pro studijní obor zaměřený na sociální činnosti. Jejím cílem je seznámit žáky se základy sociální péče, poskytované jednotlivým skupinám obyvatel. Umožní jim získat všeobecný přehled v oblasti komplexní sociální péče, orientaci v systému sociálních služeb, možnost aplikovat vhodné přístupy, organizaci a metody při práci s klienty různých skupin obyvatel dle věku a formy postižení, sociální péči o jednotlivce, rodinu, komunitu. (učebnice pro obor sociální činnost)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Anna Arnoldová - další tituly autora:
Slovník sociálního zabezpečení Slovník sociálního zabezpečení
Sociální zabezpečení I Sociální zabezpečení I
Sociální péče 1. díl -- Učebnice pro obor sociální činnost Sociální péče 1. díl
 (e-book)
Sociální zabezpečení I Sociální zabezpečení I
 
K elektronické knize "Sociální péče 2. díl -- Učebnice pro obor sociální činnost" doporučujeme také:
 (e-book)
Sociální politika -- Učebnice pro obor sociální činnost Sociální politika
 (e-book)
Psychologie 3. díl -- Učebnice pro obor sociální činnost Psychologie 3. díl
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Anna Arnoldová Sociální péče 2. díl

Učebnice pro obor sociální činnost

GRADA Publishing

Anna Arnoldová

Sociální péče

2. díl

Učebnice pro obor sociální činnost

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně

stíháno. PhDr. Anna Arnoldová SOCIÁLNÍ PÉČE 2. DÍL Učebnice pro obor sociální činnost Recenzent: JUDr. Jan Přib © Grada Publishing, a.s., 2016 Cover Photo © allphoto, 2016 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 6282. publikaci Odpovědná redaktorka Karla Hejduková Sazba a zlom Josef Lutka Počet stran 320 1. vydání, Praha 2016 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Názvy produktů, fi r em a pod. p oužité v k nize m ohou b ýt o chrannými z námkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačen o. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky. ISBN 978-80-271-9308-0 (ePub) ISBN 978-80-271-9307-3 (pdf) ISBN 978-80-247-5148-1 (print)

6

ObsahObsah

Obsah

6.7 Dávky ze systému sociálních služeb .................. 9

6.7.1 Příspěvek na péči ze systému sociálních služeb ... 20

6.7.2 Služby sociální péče ........................... 27

6.7.3 Sociální pojištění pečujících osob .............. 46

6.7.4 Sociální lůžko ve zdravotnických zařízeních

lůžkové péče ................................. 50

6.7.5 Sociální pracovníci ........................... 53

6.8 Zdravotní péče ..................................... 65

6.8.1 Druhy zdravotní péče ......................... 67

6.8.1.1 Hospicová péče ....................... 70

6.8.1.2 Dlouhodobá péče ..................... 74

6.8.1.3 Použití omezovacích prostředků ....... 77

6.8.2 Informovaný souhlas pacienta ................. 78

6.8.2.1 Hospitalizace pacienta a poskytování

zdravotních služeb bez jeho souhlasu ... 82

6.8.3 Funkce zdravotních pojišťoven ................ 83

6.8.4 Pojistné na veřejné zdravotní pojištění ......... 86

6.8.4.1 Pojistné a vyměřovací základ

u zaměstnance ........................ 86

6.8.4.2 Pojistné a vyměřovací základ u OSVČ ... 87

6.8.4.3 Pojistné a vyměřovací základ u osob

bez zdanitelných příjmů (tzv. samo

plátci) ............................... 88

6.8.4.4 Pojistné a vyměřovací základ

u „státního pojištěnce“ ................ 88

6.8.5 Práva a povinnosti pojištěnců .................. 90

6.8.6 Zdravotní služby hrazené ze zdravotního

pojištění ..................................... 94

6.8.7 Úkony nehrazené nebo hrazené ze zdravotního

pojištění jen za určitých podmínek ............. 98

6.8.8 Náhrada nákladů na hrazené služby

vynaložených v důsledku protiprávního

jednání vůči pojištěnci ........................ 99

6.8.9 Regulační poplatek ve zdravotnictví ............ 100

6.9 Osoby zdravotně postižené na trhu práce ............. 101

6

Sociální péče – 2. dílSociální péče – 2. díl

6.9.1 Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ... 104 6.9.2 Zájemce o zaměstnání a uchazeč

o zaměstnání ............................... 104

6.9.3 Podpora v nezaměstnanosti a při

rekvalifi kaci ................................ 105

6.9.4 Zaměstnávání osob se zdravotním

postižením ................................. 109

6.9.4.1 Osoba zdravotně znevýhodněná ...... 110

6.9.5 Příspěvky zaměstnavatelům zaměstnávajícím

osoby zdravotně postižené .................. 112

6.9.5.1 Příspěvek na podporu zaměstnávání

OZP ............................... 114

6.9.6 Zákoník práce ve vztahu k osobám se

zdravotním postižením ..................... 115

6.9.6.1 Fond kulturních a sociálních potřeb ... 135

6.9.6.2 Pracovní úrazy a nemoci z povolání ... 137 6.9.7 Zaměstnanecká karta a modrá karta ......... 150

6.10 Pomoc obětem trestných činů ..................... 153

7 Sociální péče o děti a mládež ........................... 161

7.1 Nezaopatřené dítě ................................ 161

7.2 Vzdělávání zdravotně postižených dětí ............. 164

7.2.1 Vzdělávání zdravotně postižených dětí, žáků

a studentů .................................. 168

7.2.2 Studenti se speciálními potřebami na 

vysokých školách ........................... 182

7.3 Sociální péče a sociální dávky pro nezaopatřené

děti ............................................. 188

7.3.1 Zdravotní pojištění a zdravotní služby ....... 188

7.3.2 Důchodové pojištění ....................... 195

7.3.2.1 Sirotčí důch od ....................... 195

7.3.2.2 Invalidní důch od v mimořádných

případech ........................... 196

7.3.3 Nemocenské pojištění ...................... 197

7.3.3.1 Peněžitá pomoc v mateřství .......... 198

7.3.3.2 Ošetřovné .......................... 201

7.3.4 Státní sociální podpora ..................... 202

7.3.4.1 Přídavek na dítě ..................... 202

6

Obsah

7.3.4.2 Porodné ............................ 203

7.3.4.3 Příspěvek na bydlení ................ 204

7.3.4.4 Rodičovský příspěvek ............... 205

7.3.4.5 Pohřebné .......................... 207

7.3.5 Dětská skupina .............................. 207

7.3.6 Dávky sociální péče a sociálních služeb ........ 209

7.3.6.1 Příspěvek na péči ze systému

sociálních služeb .................... 209

7.3.6.2 Zařízení sociálních služeb pro děti .... 211

7.3.6.3 Sociální péče pro zdravotně

postižené děti ...................... 218

7.3.7 Lékařská posudková služba .................. 221

7.3.8 Pomoc v hmotné nouzi ...................... 227

7.3.9 Sociálně-právní ochrana dětí ................. 228

7.3.9.1 Pracovníci sociálně-právní och rany

dětí ................................ 241

7.3.9.2 Náhradní rodinná péče .............. 245

7.3.9.3 Svěření dítěte do péče jiné fyzick é

osoby než rodiče .................... 250

7.3.9.4 Osvojení (adopce) .................. 251

7.3.9.5 Poručenství ........................ 254

7.3.9.6 Pěstounská péče a její formy ......... 255

7.3.9.7 Dávky pěstounské péče .............. 260

7.3.9.8 Ústavní vých ova .................... 265

7.3.9.9 Průběh zprostředkování náhradní

rodinné péče ....................... 267

7.3.9.10 Péče o dítě po rozvodu manželů ...... 269

7.3.9.10.1 Výlučná péče jednoho

z rodičů ................. 271

7.3.9.10.2 Střídavá péče o dítě ....... 271

7.3.9.10.3 Společná péče o dítě ...... 275

7.3.9.10.4 Výživné na nezaopatřené

dítě ...................... 275

7.3.9.10.5 Výživné mezi rozvede

nými manželi ............ 276

7.3.9.11 Opatrovník ........................ 278

7.4 Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní

činnosti dítěte .................................... 280


8

6

Sociální péče – 2. dílSociální péče – 2. díl

7.4.1 Mladiství zaměstnanci ...................... 283

7.4.2 Úrazy dětí .................................. 285

8 Probační a mediační služba ............................ 289

Seznam právních předpisů podle data vydání ............... 299

Literatura ................................................ 305

Seznam použitých zkratek ................................. 309

Rejstřík ................................................... 313


9

Sociální péče a sociální služby pro staré občany...

6

Sociální péče a sociální služby pro staré občany...

6.7 Dávky ze systému sociálních služeb Základní právní předpisy ■ zákon č. 108/2006 Sb., o  sociálních službách, ve  znění pozdějších

předpisů (z. 108/06) ■ vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanove

ní zákona o  sociálních službách, ve  znění pozdějších předpisů

(v. 505/06) ■ zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ■ nařízení vlády č. 98/2015 Sb., o provedení § 101 a zákona o sociál

ních službách

Sociální služby jsou specializované činnosti, které mají pomoci člověku řešit jeho nepříznivou sociální situaci. Příčiny vzniku nepříznivé situace jsou velmi různé, a proto také existuje velmi pestrá škála druhů sociálních služeb. „V prvé řadě je nezbytné si uvědomit, že poskytnutí sociální služby samo o  sobě nedokáže v  plné míře odstranit tyto příčiny, v  mnoha případech to ani objektivně není možné. Poskytnutí sociální služby má člověku pomoci, resp. podporovat jeho vlastní aktivitu vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace.

Každá sociální služba musí působit tak, aby byla maximálně podporována samostatnost a  svébytnost člověka a  chráněna jeho důstojnost“.

1

Hlavním posláním z. 108/06 od 1. 1. 2007 je chránit práva a oprávněné zájmy lidí, kteří jsou oslabeni v  jejich prosazování, a  to z  různých důvodů, jako je věk, zdravotní postižení, nedostatečné podnětné sociální prostředí, krizová životní situace a mnoho dalších příčin. Jeho vlivem došlo v  systému sociálních služeb ke  změnám, jejichž cílem je především posílit postavení osob, které jsou z  důvodu věku nebo zdravotního stavu závislé na pomoci jiné osoby.

Povinností každého poskytovatele sociálních služeb (bez ohledu na  druh služby, který poskytuje) je podávat lidem takové rady a  informace, které přispějí k  řešení jejich nepříznivé sociální situace. Proto je tazatel nasměrován k takovému poskytovateli, který je scho- 1 Otázky a  odpovědi k  zákonu č. 108/2006 Sb., o  sociálních službách, s. 7. Dostupné

na http://www.mpsv.cz/files/clanky/2974/otazky_odpovedi_22-rev3.pdf [cit. 10. 7. 2015].

6

Sociální péče – 2. dílSociální péče – 2. díl

pen efektivně člověku pomoci. Tato povinnost je uložena i  obcím a  krajům, které jsou také povinni zajišťovat dostupnost informací o  možnostech a  způsobech poskytování sociálních služeb na  svém území a  zprostředkovat kontakt mezi člověkem a  poskytovatelem sociálních služeb. Buď je tedy poskytnou sami, nebo zajistí, aby tuto činnost zabezpečoval vybraný poskytovatel. Kombinace z  různých druhů služeb a  souběh poskytování služby s  péčí v  rodině nejsou z. 108/06 nijak omezovány. Člověk sám rozhoduje, které služby bude využívat, jak je bude kombinovat, které mu vyhovují a  jsou také dostupné v místě jeho pobytu.

Další možností je obrátit se v rámci sítě v celé České republice (ČR) na některou z poraden, které jsou zaměřeny jak na všeobecné informace (např. občanské poradny), tak na vysoce specializované poradny, např. poradny pro rodiny s autistickými dětmi.

Všechny státy Evropské unie (EU) se již od sedmdesátých let 20. století zabývají realizací procesu deinstitucionalizace a  podporou práva žít v  přirozené komunitě pro všechny občany, zejména pro zdravotně postižené a  staré občany. Po  roce 1990 došlo k  prudkému rozvoji neziskových organizací, v  jejichž náplni práce je poskytování sociální péče a sociálních služeb starým či zdravotně postiženým občanům.

„Stát i  nadále určuje podmínky pro poskytování sociálních služeb, není však poskytovatelem sociálních služeb, s  výjimkou 5 zařízení sociálních služeb, které v  současné době spravuje ministerstvo práce a  sociálních věcí (MPSV). Situace, kdy byl stát majoritním poskytovatelem sociálních služeb, skončila se zrušením okresních úřadů. Úlohou státu je podporovat regionální a  místní samosprávy v  tom, aby byly schopny hodnotit souhrn potřeb jejich obyvatel a  na  tomto základě vytvářet typově a  územně dostupné sítě služeb. Stát bude stanovovat své priority v oblasti dostupnosti a kvality sociálních služeb ve  formě střednědobé strategie“.

2

MPSV je tedy zřizovatelem jenom

pěti rezidenčních zařízení, u  stovek dalších jsou ze dvou třetin zřizovatelem kraje a  obce a  z  jedné třetiny také neziskové organizace. 2 Důvodová zpráva k zákonu o sociálních službách [online], s. 3. Dostupné na http://

www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=4&CT=1102&CT1=0#prilohy [cit. 10. 7. 2015].

Sociální péče a sociální služby pro staré občany...Sociální péče a sociální služby pro staré občany...

6

Kraje mají zásadní vliv na  charakter a  rozsah sítě sociálních služeb také z toho důvodu, že je jim svěřována působnost v oblasti registrace poskytovatelů sociálních služeb a kontroly, a to v přenesené působnosti. Kraje a  obce ve  své samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro poskytování sociálních služeb ve svém území a ve vzájemné spolupráci stanovují střednědobé plány poskytování sociálních služeb. I  nadále mají možnost poskytovat sociální služby nebo pro tyto účely zřizovat právnické osoby. Základním nástrojem k  zajištění uzemní a  typové dostupnosti sociálních služeb v  daném území je strategické plánování rozvoje sociálních služeb. Základem tohoto plánování je spolupráce zadavatelů (obcí, krajů) s uživateli (klienty) a poskytovateli (jednotlivými organizacemi) sociálních služeb při vytváření plánu, vyjednávání o budoucí podobě služeb a realizaci konkrétních kroků. Společným cílem je zajistit dostupnost kvalitních sociálních služeb.

Z. 108/06 nabízí následující zásadní nástroje: ■ každému člověku garantuje bezplatné sociální poradenství ■ nabízí velmi pestrou nabídku jednotlivých druhů sociálních služeb,

ze které si člověk může svobodně vybírat podle svého uvážení, fi

nančních možností či dalších individuálních preferencí ■ lidem, kteří jsou z  důvodu věku nebo zdravotního stavu závislí

na pomoci jiné osoby, je poskytována sociální dávka – příspěvek na 

péči ■ zákon garantuje, že poskytované služby budou pro uživatele bez

pečné, profesionální a  přizpůsobené jejich individuálním potře

bám ■ vytváří prostor pro spoluúčast lidí na procesech rozhodování o roz

sahu, druzích a dostupnosti sociálních služeb v jejich obci či kraji

3

Každý z  nás se dostává během svého života do  obtížných situací. Některé z  nich nedokáže řešit bez pomoci někoho druhého. V  této chvíli pak může potřebovat sociální službu. Takové situace mohou být, jak ukazují následující příklady, velmi rozmanité. ■ „Člověku činí potíže běžné činnosti, které přináší každodenní ži

vot, nezvládá práce v  domácnosti, nezvládá připravit si jídlo, po- 3 Vybrané statistické údaje o  financování sociálních služeb a  příspěvku na  péči.

Praha: MPSV, 2010, s. 2. Dostupné na  http://www.mpsv.cz/files/clanky/9198/

Analyza_fin_SS.pdf [cit. 13. 7. 2015].

6

Sociální péče – 2. dílSociální péče – 2. díl

třebuje pomoci vstát z  postele, umýt se, obléci se, s  nákupy nebo

potřebuje doprovodit k lékaři. ■ Má těžkosti v partnerském nebo rodinném soužití nebo se nedove

de bránit násilí v rodině a potřebuje pomoc, aby se domohl svých

práv a zájmů. ■ Nemůže pracovat v  běžném zaměstnání na  otevřeném trhu práce

a musí se naučit potřebným pracovním návykům či jiným sociál

ním dovednostem. Někdy nestačí pomoc úřadu práce a  je třeba

chráněného prostředí nebo individuální pomoc i druhé osoby, aby

člověk se zdravotním postižením tyto dovednosti mohl získat. ■ Je bez přístřeší a nemá možnost se umýt. Potřebuje pomoc, aby si

mohl samostatně obstarat bydlení. ■ Prožil mimořádně obtížnou či traumatizující situaci svého života

(smrt blízkého, hromadné neštěstí) a potřebuje okamžitou podpo

ru a zájem druhého člověka, prostředí bezpečí a porozumění. ■ Rodiče mají těžkosti s  výchovou svých dětí nebo s  péčí o  ně. Po

třebují podporu, aby mohli vytvořit dětem domov a  umožnit jim

optimální rozvoj. ■ Člověk zkouší nebo užívá návykové látky nebo se pohybuje v rizi

kovém prostředí a  potřebuje podporu a  pomoc, aby mohl přestat

s rizikovým chováním“.

4

Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou podle § 35 z. 108/06: ■ pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu ■ pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní

hygienu ■ poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy ■ poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování ■ pomoc při zajištění chodu domácnosti ■ výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti ■ sociální poradenství ■ zprostředkování kontaktu se společenským prostředím ■ sociálně terapeutické činnosti 4 Důvodová zpráva k zákonu o sociálních službách [online], s. 4. Dostupné na http://

www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=4&CT=1102&CT1=0#prilohy [cit. 10. 7. 2015].

Sociální péče a sociální služby pro staré občany...Sociální péče a sociální služby pro staré občany...

6

■ pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání

osobních záležitostí ■ telefonická krizová pomoc ■ nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti

a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění ■ podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků

a dovedností

Rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u  jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví v.  505/06 a  poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni je vždy zajistit.

Fakultativně (nenárokově) mohou být zajišťovány další činnosti, např. kadeřnické, manikérské, pedikérské apod.

Ale nejde jen o sociální péči či sociální služby. Nedílnou součástí je i zdravotní péče, kterou je poskytovatel sociálních služeb povinen zajistit osobám v  zařízeních pobytových služeb, a  to v  centrech denních služeb, denních stacionářích, týdenních stacionářích, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem. Tuto povinnost plní formou zvláštní ambulantní péče poskytované zákonem o veřejném zdravotním pojištění prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb a  jde-li o  ošetřovatelskou a  rehabilitační péči především prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří mají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Plánování sociálních služeb

Cílem plánování je zabezpečit prostřednictvím účasti všech, koho se sociální služby dotýkají, díky jejich spolupráci a  efektivnímu využívání zdrojů finančních i  lidských takové služby, jež korespondují s  potřebami jejich uživatelů. Praktický postup plánování sociálních služeb spočívá v tom, že například v dané obci, mikroregionu, se zjišťují mezi stávajícími uživateli služeb a další zainteresovanou veřejností jejich potřeby a problémy, které v obci v sociální oblasti existují. Jedině od nich se lze přímo dozvědět, co je trápí, s čím by potřebovali pomoci, a tedy jaká služba může řešit jejich situaci. Obecně lze konstatovat, že se v plánování sociálních služeb jedná o porovnání nabídky a poptávky po sociálních službách, kdy cílem je poskytování potřebných služeb za co nejvýhodnějších ekonomických podmínek. Prostředkem k jeho plnění je střednědobý plán rozvoje sociálních služeb.

6

Sociální péče – 2. dílSociální péče – 2. díl

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb je strategický dokument obce nebo kraje schválený na  dobu 3 let, který je výsledkem aktivního zjišťování potřeb osob na území obce nebo kraje a hledání způsobů jejich uspokojování s  využitím dostupných zdrojů, včetně dotací MPSV; jeho obsahem je souhrn a výsledky podkladových analýz a dat, popis způsobu zpracování plánu včetně vymezení spolupráce s obcemi, s poskytovateli sociálních služeb, popis a analýza dostupných zdrojů a  potřeb osob, strategie zajišťování a  rozvoje so ciálních služeb obsahující popis budoucího žádoucího stavu a opatření a způsob zajištění sítě sociálních služeb na území kraje. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb může být doplněn akčními plány zpracovanými na  období jednoho roku, které vycházejí ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb.

Žádost o dotaci podává kraj na MPSV při vyhlášení dotačního řízení v oblasti podpory sociálních služeb na příslušný kalendářní rok, nejpozději však do  31. července kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na který se o dotaci žádá.

Sítí sociálních služeb je souhrn sociálních služeb, které v dostatečné kapacitě, náležité kvalitě a s odpovídající místní dostupností napomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob na území kraje a které jsou v souladu se zjištěnými potřebami osob a dostupnými finančními a jinými zdroji; síť sociálních služeb je součástí střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje (§ 3 z. 108/06). Mezi hlavní zásady Standardů kvality sociálních služeb patří např.: ■ zásada ochrany lidských práv uživatele, tj. poskytovatel sleduje

a zajišťuje dodržování lidských práv uživatele služby ■ zásada individualizace služby, tj. služba vychází z potřeb uživatele,

stanoví prostředky a cíle k jejich naplnění ■ zásada odbornosti, tj. struktura pracovníků, počet pracovníků, je

jich odborné vzdělání a systém průběžného vzdělávání odpovídají

cílové skupině uživatelů, jsou stanovena pravidla pro zaškolování

nových pracovníků ■ zásada provozního zabezpečení, tj. prostředí poskytované služby je

důstojné a zajišťuje možnost přirozeného způsobu života

V případě sociálních služeb, které patří k veřejným službám, se kvalita musí odvíjet od  uspokojení potřeb a  zájmů nejenom samotných

Sociální péče a sociální služby pro staré občany...Sociální péče a sociální služby pro staré občany...

6

uživatelů služeb, ale i zájmů zadavatelů služeb, tedy těch subjektů, které služby objednávají a platí z veřejných zdrojů – např. obec či stát. Kvalita je popsána prostřednictvím souboru kritérií (vlastností a charakteristik), o nichž se předpokládá, že ovlivňují schopnost služeb naplnit zájmy a potřeby obou uvedených zájmových skupin – uživatelů i zadavatelů. Hlavním posláním sociální služby je snaha umožnit lidem, kteří jsou v  nepříznivé sociální situaci, zůstat rovnocennými členy společnosti a využívat jejích přirozených zdrojů, žít nezávisle, v kontaktu s  ostatními lidmi a  v  přirozeném sociálním prostředí. Důležitým znakem kvality sociální služby je její schopnost podporovat jednotlivé uživatele služeb v  naplňování cílů, kterých chtějí s  pomocí sociálních služeb dosáhnout při řešení vlastní nepříznivé sociální situace. Na  poskytnutí sociální služby není nárok, její rozsah a  charakter je vždy založen smlouvou mezi uživatelem a  poskytovatelem služby.

Pro pochopení problematiky sociálních služeb používá z.  108/06 některé pojmy, které jsou specifické v rámci sociálních služeb, např.: ■ sociální službou je činnost nebo soubor činností podle tohoto zá

kona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního

začlenění nebo prevence sociálního vyloučení ■ nepříznivou sociální situací se rozumí oslabení nebo ztráta schop

nosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou

sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfl ik

tu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv

a  zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z  jiných závaž

ných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo

sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením ■ dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem (DNZS) je takový

zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má

trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro

zvládání základních životních potřeb ■ přirozeným sociálním prostředím je rodina a  sociální vazby

k  osobám blízkým, domácnost osoby a  sociální vazby k  dalším

osobám, se kterými sdílí domácnost, a  místa, kde osoby pracují,

vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity ■ sociálním začleňováním je proces, který zajišťuje, že osoby so

ciálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáh

nou příležitosti a  možnosti, které jim napomáhají plně se zapojit

6

Sociální péče – 2. dílSociální péče – 2. díl

do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít

způsobem, který je ve společnosti považován za běžný ■ sociálním vyloučením je vyčlenění osoby mimo běžný život spo

lečnosti a  nemožnost se do  něj zapojit v  důsledku nepříznivé so

ciální situace ■ zdravotním postižením se rozumí tělesné, mentální, duševní, smys

lové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou

činit osobu závislou na pomoci jiné osoby Státní správu podle z. 108/06 vykonávají: a) ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) b) krajské úřady (KÚ) c) obecní úřady s rozšířenou působností (OÚRP) d) okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) e) Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky (KPÚP)

Výkon působnosti OÚRP a KÚ je výkonem přenesené působnosti. V oblasti sociálních služeb vykonávají působnost také obce a kraje. Ministerstvo práce a sociálních věcí ■ řídí a  kontroluje výkon státní správy v  oblasti sociálních služeb,

včetně činností sociální práce v oblasti sociálních služeb ■ zpracovává národní strategii rozvoje sociálních služeb, sleduje a vy

hodnocuje její plnění a ve spolupráci s kraji určuje parametry do

stupnosti sociálních služeb Krajský úřad ■ zajišťuje ve  spolupráci s  ostatními poskytovateli sociálních služeb

a OÚRP poskytnutí sociálních služeb v případě, kdy poskytovatel

ukončil tuto činnost z důvodu zrušení jeho registrace, pozbytí její

platnosti, popřípadě z jiného důvodu ■ koordinuje poskytování sociálních služeb osobám, jejichž práva

a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby ■ koordinuje poskytování sociálních služeb na svém území a realizu

je a koordinuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé

sociální situace a k sociálnímu začleňování osob

Sociální péče a sociální služby pro staré občany...Sociální péče a sociální služby pro staré občany...

6

Obecní úřad s rozšířenou působností ■ zajišťuje potřebným osobám poskytnutí sociální služby nebo jiné

formy pomoci, a to v nezbytném rozsahu; místní příslušnost se řídí

místem trvalého nebo hlášeného pobytu osoby ■ koordinuje poskytování sociálních služeb a  odborné sociální po

radenství osobám ohroženým sociálním vyloučením z  důvodu

předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu,

osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné

osoby, a  osobám, jejichž způsob života může vést ke  konfl iktu se

společností; přitom spolupracuje se zařízeními pro výkon ústavní

nebo ochranné výchovy, s Vězeňskou službou ČR, Probační a me

diační službou ČR, správními úřady a  územními samosprávnými

celky ■ na základě oznámení poskytovatele zdravotních služeb zjišťuje, zda

je nezbytné poskytnout osobě umístěné ve zdravotnickém zařízení

(ZZ) lůžkové péče služby sociální péče a zprostředkovává možnost

jejich poskytnutí ■ na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociál

ních služeb a realizuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení ne

příznivé sociální situace a  k  sociálnímu začleňování osob; přitom

spolupracuje s KPÚP a KÚ Obec ■ zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupi

nám osob na svém území ■ zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskyto

vání sociálních služeb na svém území ■ spolupracuje s  dalšími obcemi, kraji a  s  poskytovateli sociálních

služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostřed

kování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou ■ může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spo

lupráci s  krajem, poskytovateli sociálních služeb na  území obce

a za účasti příjemců sociální služby ■ spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu

rozvoje sociálních služeb kraje a při určování sítě sociálních služeb

na území kraje

6

Sociální péče – 2. dílSociální péče – 2. díl

Kraj ■ zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupi

nám osob na svém území ■ zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskyto

vání sociálních služeb na svém území ■ spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních

služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostřed

kování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou ■ zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb a určuje síť

sociálních služeb ve spolupráci s obcemi, se zástupci poskytovatelů

sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány so

ciální služby ■ sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb ■ informuje MPSV o plnění plánů rozvoje sociálních služeb ■ zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území

v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb Formy poskytování sociálních služeb

Sociální služby se poskytují jako: ■ pobytové, tj. spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb ■ ambulantní, tj. služby, za  kterými osoba dochází nebo je dopro

vázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí

služby není ubytování ■ terénní, které jsou poskytovány v přirozeném sociálním prostředí

Pro poskytování sociálních služeb se zřizují zařízení sociálních služeb, např. centra denních služeb, denní a  týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče, intervenční centra, zařízení následné péče.

Sociální služby mohou od roku 1990 poskytovat také nestátní subjekty. Od  listopadu 1989 vzniklo v  naší zemi několik stovek občanských sdružení a charitativních organizací různých církví, zaměřených na  provozování sociálních služeb. Jsou to např. domovy pokojného

*


19

Sociální péče a sociální služby pro staré občany...Sociální péče a sociální služby pro staré občany...

6

stáří, azylové domy pro bezdomovce, domy pro matky s  dětmi, pro mládež z narušeného rodinného či kriminálního prostředí, střediska péče o děti týrané či zneužívané, zařízení zaměřená na prevenci drogových závislostí, chráněné domovy pro psychotiky, stacionáře pro mentálně postižené, různé poradny dle typů zdravotního postižení a střediska pro sociální poradenství a rehabilitaci apod.

Kromě služeb (zřizování telefonních stanic pro zdravotně postižené, vydávání zvláštních označení pro postižené motoristy, doporučování a evidence parkovišť, vydávání mezinárodních symbolů přístupnosti vyhovujícím budovám a objektům atd.), se pracovníci středisek zaměřují na depistáž (vyhledávání) sociálně slabých a osamělých těžce zdravotně postižených občanů a řešení jejich problémů s příslušnými úřady státní správy a samosprávy. Společným zájmem všech těchto organizací na regionální úrovni je zejména: ■ pracovní uplatnění zdravotně postižených osob v úzké součinnos

ti s  KPÚP; mezi úspěšná občanská sdružení v  tomto směru patří

např. Solidarita a  Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ■ odstraňování architektonických bariér u  veřejných budov, zaříze

ní občanského vybavení, na  pozemních komunikacích, v  městské

hromadné dopravě apod. ■ integrace zdravotně postižených dětí do školských zařízení běžné

ho typu ■ vydávání zpravodajů a různých informačních tiskovin Poskytovatelé sociálních služeb

Sociální službou je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb. Znamená to, že pokud zabezpečují podporu a pomoc člověku rodinní příslušníci či jiné blízké osoby, nepovažuje se tato činnost za poskytování sociální služby. Stejně tak se nepovažuje za sociální službu činnost, kterou poskytuje osobě subjekt, který není registrován jako poskytovatel sociálních služeb, např. soukromá úklidová služba nebo ubytovna.

Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni nabízet rozsah činností, které jim ukládá § 88 z.  108/06 a  způsob zabezpečení těchto činností musí uvést v žádosti o registraci. Bez této registrace nelze poskytovat žádnou sociální službu. Poskytovatelé jsou povinni: ■ zajišťovat dostupnost informací o druhu, místě, okruhu osob, jimž

poskytují sociální služby, o kapacitě poskytovaných sociálních slu



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.