načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Sociální patologie -- Závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení, 2., rozšířené a aktualizované vydání - Jiří Škoda; Slavomil Fischer

Sociální patologie -- Závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení, 2., rozšířené a aktualizované vydání

Elektronická kniha: Sociální patologie -- Závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení, 2., rozšířené a aktualizované vydání
Autor: ;

Druhé vydání úspěšné publikace bylo rozšířeno o aktuální poznatky teorie a praxe. Vyžádal si je rostoucí zájem odborné i širší veřejnosti o problematiku nežádoucích jevů. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  314
+
-
10,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9% 85%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 231
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 2., rozš. a aktualiz. vyd.
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5046-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Pojednání o sociálně patologických jevech, jejich příčinách a důsledcích pro jedince, okolí i celou společnost. Zároveň kniha nabízí rozbor možných řešení a způsobů nápravy společensky nežádoucích jevů. Vznik publikace souvisí se zvyšujícím se výskytem sociálně patologických jevů. Jedná se o jevy, které společnost negativně vnímá a hodnotí, považuje je za nežádoucí či dokonce nepřijatelné. Tato kniha se zaměřuje především na jevy, které mají vyšší stupeň nebezpečnosti pro stav a vývoj společnosti - sebevražedné chování, užívání psychoaktivních látek, návykové a impulzivní poruchy (sem patří hráčství, pyromanie, kleptomanie apod.), agresivitu a násilí či dokonce kriminalitu a delikvenci. Po teoretickém úvodu do problematiky sociální patologie jsou vytyčeny a popsány jednotlivé okruhy sociálně patologických jevů, doplněné o nástiny možné léčby, nápravy a prevence. Závěrečná kapitola se pak věnuje otázkám kriminality a delikvence, a to včetně popisu práce s odsouzenými a života ve vězení. Kniha je určena odborníkům či studentům, jejichž práce se dotýká dané problematiky, ale i širší veřejnosti.

Popis nakladatele

Druhé vydání úspěšné publikace bylo rozšířeno o aktuální poznatky teorie a praxe. Vyžádal si je rostoucí zájem odborné i širší veřejnosti o problematiku nežádoucích jevů. Samostatná kapitola je věnována novému fenoménu – nelátkovým závislostem. Pozornost je upřena zejména na možnosti, jak tyto negativní jevy řešit. (závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jiří Škoda; Slavomil Fischer - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Slavomil Fischer, Jiří Škoda

Slavomil Fischer, Jiří Škoda

SOCIÁLNÍ PATOLOGIE

SOCIÁLNÍ PATOLOGIE

SOCIÁLNÍ PATOLOGIE

Slavomil Fischer, Jiří Škoda

Druhé vydání úspěšné publikace bylo rozšířeno o aktuální poznatky

teorie a praxe. Vyžádal si je rostoucí zájem odborné i širší veřejnosti

o problematiku škodlivých, pro většinovou společnost nežádoucích

jevů. Samostatná kapitola je například věnována novému fenoménu –

nelátkovým závislostem. Pozornost je upřena zejména na možnosti, jak

tyto negativní jevy řešit.

Pro studium problematiky sociálně patologických jevů je k dispozici jak řada

vysoce odborných knih , tak těch, jež se snaží v lepším případě opopularizaci, v tom horším jdou pouze po senzacích, bez ambice rozkrýt hlubší

souvislosti. Odborných publikací, které by byly přínosem jak pro odborníky

a specialisty, tak i pro studenty a další případné zájemce, je bohužel poskrovnu. Jednou z nich je právě tato kniha. Mohou ji využít jak pracovníci,

kteří se na řešení sociálně deviantních a patologických jevů již v praxipodílejí, tak specialisté na vědeckých pracovištích. Je ale též určenavysokoškolským studentům, kteří se připravují na práci v tzv. pomáhajících profesích, tedy budoucím vychovatelům, sociálním pracovníkům, terapeutům,

etopedům, speciálním pedagogům apod., a studentům učitelských azdravotnických oborů. Vzhledem ke společenskému zájmu o projednávanátémata poslouží i dalším zájemcům z řad širší veřejnosti.

GRADA Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Závažné sociálně patologické jevy, příčiny,

prevence, možnosti řešení

Závažné sociálně patologické jevy, příčiny,

prevence, možnosti řešení

2., rozšířené a aktualizované vydání

2., rozšířené a aktualizované vydání

9 788024 750460

ISBN 978-80-247-5046-0



Slavomil Fischer, Jiří Škoda

SOCIÁLNÍ

PATOLOGIE

Grada Publishing

Závažné sociálně patologické

jevy, příčiny, prevence,

možnosti řešení

2., rozšířené a aktualizované vydání


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena vpapírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude

trestně stíháno. Publikace vznikla na základě grantu GA406/09/0367 – Tvorba, validizace a standardizace nástroje pro diagnostiku delikventního chování (2009–2011, GA0/GA) PhDr. Slavomil Fischer, Ph.D., MBA doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. SOCIÁLNÍ PATOLOGIE Závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení 2., rozšířené a aktualizované vydání TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5634. publikaci Recenzovali: doc. MUDr. Ilja Žukov, CSc. doc. PaedDr. Pavel Doulík, Ph.D. Odpovědná redaktorka Helena Varšavská Sazba a zlom Antonín Plicka Návrh a zpracování obálky Michal Němec Počet stran 232 Vydání 1., 2014 Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice © Grada Publishing, a.s., 2014 Cover Photo © allphoto.cz ISBN 978-80-247-5046-0 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9416-7 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9417-4 (ve formátu EPUB)

————————————————— 5 ———

Obsah

Obsah

Úvod 11

TEORETICkÁ

výChODISkA

1. Základní pojmy sociální patologie a deviace 15

1.1 Sociální deviace a sociální patologie 15

1.2 Sociální patologie z pohledu vědních disciplín 17

Pohled absolutistický 18

Pohled moralizující 18

Medicínský pohled 18

Statistický pohled 18

Relativistický pohled 19 1.3 Shrnutí 19 2. Normalita a abnormalita 21 2.1 Norma a konformita 21 2.2 Vymezení normality, vybraná pojetí 22

Statistické pojetí normality 23

Sociokulturní pojetí normality 24

Norma skupiny 25

Mediální norma 26

Funkční pojetí 26 2.3 Shrnutí 27 3. Zdroje a příčiny sociálně patologických jevů a deviace 29 3.1 Etiologie sociálně patologických jevů a chování 29 3.2 Teorie zdrojů sociální patologie 31

Biologickosychologické teorie 31

Sociálně psychologické teorie 34

Sociologické teorie 37 3.3 Shrnutí 43

PROBLEMATIkA ZÁvAžNýCh

SOCIÁLNě PATOLOGICkýCh JEvů

4. Agresivita a násilí 47

4.1 Vymezení agresivity a násilí z pohledu sociální patologie 47

4.2 Druhy agresivity 48


——— 6 —————————————————

Zlostná agresivita 49

Instrumentální agresivita 49

Spontánní agresivita 49 4.3 Příčiny agresivity a násilí 51

Biologické dispozice 51

Sociokulturní dispozice 52 4.4 Sociální aspekty spojené s agresivitou a násilím 53

Sledování násilí 54

Vandalismus 56 4.5 Prevence a možnosti eliminace agresivity 57

Ovlivňování veřejnosti 57

Psychoterapie 57

Farmakologická léčba 58 4.6 Shrnutí 58 5. Suicidiální jednání 59 5.1 Úvod do problematiky suicidiality 59 5.2 Motivace suicidiálního jednání 63 5.3 Způsoby provedení suicidia 64 5.4 Příčiny suicidiálního jednání 68

Faktory obecně medicínské 69

Faktory psychické 69

Faktory demografické 71

Faktory sociální 72

Biologické predispozice 73 5.5 Postoj společnosti, možnosti řešení a prevence suicidiality 74

Asistovaná sebevražda 76 5.6 Sebepoškozování 77 5.7 Shrnutí 79 6. Zneužívání psychoaktivních látek 81 6.1 Psychoaktivní látky 81 6.2 Poruchy vyvolané v souvislosti se zneužíváním psychoaktivních látek 84 6.3 Faktory zvyšující pravděpodobnost rozvoje závislosti na psychoaktivních látkách 88

Genetické predispozice 88

Biologické predispozice 89

Psychické faktory 89

Sociální faktory 90 6.4 Závislost a škodlivé užívání alkoholu 91

Vznik a rozvoj závislosti 93

Vliv alkoholové závislosti na organismus 94 6.5 Závislost a škodlivé užívání vybraných nealkoholových látek 95

————————————————— 7 ———

Obsah

Vznik a rozvoj závislosti 95

Závislost na nikotinu 96

Závislost na opioidech 97

Závislost na kanabinoidech 100

Závislost na sedativech a hypnotikách 101

Závislost na stimulanciích 102

Závislost na organických rozpouštědlech 104

Závislost na halucinogenech 105 6.6 Sociální důsledky, možnosti léčby a prevence 107

Sociální důsledky alkoholové závislosti 108

Léčení alkoholové závislosti 108

Sociální důsledky závislosti na nealkoholových psychoaktivních

látkách (drogách) 110

Nefarmakologická léčba závislosti na nealkoholových psychoaktivních

látkách (drogách) 111 6.7 Shrnutí 112 7. Návykové a impulzivní poruchy 113 7.1 Společné charakteristiky návykových a impulzivních poruch 113 7.2 Příčiny vzniku návykových a impulzivních poruch 115 7.3 Jednotlivé návykové a impulzivní poruchy 115

Patologické hráčství 115

Patologické zakládání požárů (pyromanie) 117

Patologické kradení (kleptomanie) 119

Trichotillomanie 120

Jiné návykové a impulzivní poruchy 121 7.4 Důsledky návykových a impulzivních poruch 122 7.5 Možnosti léčby návykových a impulzivních poruch 122 7.6 Shrnutí 123 8. Novodobé nelátkové závislosti 125 8.1 Netholismus – závislost na internetu 127 8.2 Oniomanie – závislost na nakupování 131 8.3 Nomofobie – závislost na mobilních telefonech 133 8.4 Workoholismus 137 8.5 Dysmorfofobie, bigorexie 139 8.6 Shrnutí 141 9. Body image a její sociálně patologické projevy 143 9.1 Vymezení základních pojmů 144

Sebesystém (self-system) 144

Sebepojetí (self-concept) 144 ——— 8 ————————————————— 9.2 Tělesné sebepojetí (physical self-concept, body image) 145 9.3 Body image a poruchy příjmu potravy 146 9.4 Body image a obezita 148 9.5 Body image a BMI 149 9.6 Výsměch a body image 150 9.7 Shrnutí 152 10. Sociálně patologické jevy spojené s prostředím rodiny 155 10.1 Rodina jako zdroj vzniku a rozvoje sociálně patologických jevů 155 10.2 Poruchy ve výchově a funkcích rodinného prostředí 156

Poruchy rodičovské role 156

Dysfunkční a afunkční rodina 158

Základní problémy ústavní péče 159 10.3 Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (syndrom CAN) 160

Vymezení pojmu 160

Epidemiologie 161

Fyzické týrání a jeho formy 161

Psychické týrání a jeho formy 161

Sexuální zneužívání a jeho formy 162

Zanedbávání a jeho formy 162

Sekundární viktimizace 163

Münchhausenův syndrom by proxy 163 10.4 Psychická deprivace v dětství 163 10.5 Rizikové faktory a sociální důsledky nevhodného působení rodiny 164

Rizikové faktory a důsledky psychické deprivace 164

Rizikové faktory a důsledky týrání 165

Rizikové faktory a zneužívání 165 10.6 Shrnutí 167 11. kriminalita a delikvence 169 11.1 Vymezení pojmů kriminalita a delikvence 169 11.2 Faktory zvyšující pravděpodobnost vzniku a rozvoje kriminálního

a delikventního chování 170

Biologické faktory 171

Psychické faktory 172

Sociální faktory 172 11.3 Osobnostní charakteristiky delikventů 176 11.4 Riziko nebezpečnosti a motivace k nápravě 179

Míra rizika nebezpečnosti 179

Sofistikovanost, úroveň morální vyspělosti 179

Možnost léčby, motivace a ochota k nápravě 180 11.5 Antisociální chování v důsledku negativního vývoje v dětství a adolescenci 181

————————————————— 9 ———

Obsah

11.6 Typologie delikventní subkultury 183

Socializovaný typ 183

Neurotický typ 184

Nesocializovaný typ (defektně socializovaný, psychopatický) 184

Mentálně insuficientní typ (nedostačivý) 185

Deviantně socializovaný typ 186

Typ s masivní psychickou poruchou (psychotický) 186 11.7 Penitenciární proces a jeho zvláštnosti 187

Psychosociální problémy spojené s obviněním 187

Psychosociální problémy spojené s vazebním uvězněním 188

Reakce na vazební uvěznění 192

Výkon trestu odnětí svobody 196

Prizonizace 197

Sociální specifika výkonu trestu odnětí svobody 200 11.8 Možnosti práce s delikventními jedinci 202

Působení na obviněné 202

Zacházení s odsouzenými 203

Pracovní aktivity a programy 204

Vzdělávání 205

Speciálně výchovné aktivity 205

Zájmové aktivity 206

Utváření vnějších vztahů 207 11.9 Práce se specifickými skupinami odsouzených 208 11.10 Účinnost terapie a práce s odsouzenými 211

Probace a mediace 212 11.11 Shrnutí 213 Použitá literatura 215 Jmenný rejstřík 227 věcný rejstřík 229

————————————————— 11 ———

Úvod

Úvod

Předkládaná publikace navazuje na původní text monografie Sociální patologie. Analýza příčin

a možnosti ovlivňování závažných sociálně patologických jevů vydaný nakladatelstvím Grada Publishing

v roce 2009. Původní publikace byla podrobena značné revizi, nově předkládaný text je doplněn

a  do různé míry rozšířen o  aktuální poznatky z  teorie a  praxe. Doplněny jsou také výsledky

vlastních výzkumných studií a  šetření, které byly realizovány autory v  rámci jejich odborné

činnosti. Většinou tyto výzkumy souvisely s řešením grantových projektů na univerzitní úrovni

nebo i pro Grantovou agenturu ČR (406/09/0367).

Nové zpracování odborné publikace o závažných sociálně patologických jevech si, stejně jako tomu bylo v případě předchozí knihy, vyžádal zájem ze strany odborné, ale i širší veřejnosti. Zájem o  problematiku jevů, které jsou většinovou společností vnímány jako škodlivé a  pro společnost nežádoucí, nebo až nepřijatelné, je stále zvýšený. Pozornost je upřena zejména na možnosti, jak tyto negativní jevy řešit, nebo alespoň usměrnit do společensky přijatelnépodoby. Na to jsme se snažili v této nové publikaci reagovat. Doplnění a rozšíření jednotlivých kapitol knihy se týká samozřejmě také nových skutečností, které souvisejí s příčinami a zdroji sociální patologie. Akcent byl kladen na nové poznatky, které se týkají možnosti jejího řešení. To se odráží ve zvoleném názvu Sociální patologie. Závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení.

Pro studium problematiky sociálně patologických jevů je zcela jistě k dispozici řada velmi erudovaných, vysoce odborných publikací. Tyto monografie jsou ale ve skutečnosti určeny jen úzké skupině odborníků. Porozumění textu a diskutovaným výsledkům předpokládá značnou teoretickou připravenost. Sociální patologie je totiž multidisciplinární disciplína, která se snaží o  popis společensky nepřijatelných jevů z  pohledu různých vědních disciplín a  přináší v  této oblasti zároveň řadu nových výzkumných zjištění, která je nutné reflektovat.

Dále se také můžeme setkat s velkým množstvím publikací, jež se snaží v lepším případěo poularizaci různých případů a událostí, ke které problematika sociálně patologických jevů svádí. Bohužel se může jednat o snahu zaujmout spíše na základě reklamy, senzace, zjednodušujícího přístupu, bez ambice rozkrýt hlubší souvislosti daných sociálně patologických jevů. Odborných publikací, které by byly využitelné jak pro odborníky a  specialisty, tak i  pro studenty a  další případné zájemce, je bohužel poskrovnu.

Naše nově zpracovaná publikace je určena zejména výše naznačeným skupinám zájemců. Publikace může být zcela určitě využita odborníky a pracovníky, kteří se na řešení sociálnědeviantních a patologických jevů již přímo konkrétně podílejí. Své uplatnění nalezne u specialistů a  vědeckých pracovníků. Je ale také určena vysokoškolským studentům všech oborů, jejichž pozdější uplatnění bychom mohli charakterizovat jako pomáhající profese. Je tedy připravena například pro budoucí vychovatele, sociální pracovníky, terapeuty, etopedy, speciálním pedagogy apod. Stejně tak je určena studentům učitelských a  zdravotnických oborů. S  řadou problémů ——— 12 ————————————————— diskutovaných v textu se mohou ve své praxi také setkávat. Vzhledem ke společenskému zájmu o projednávaná témata pak může být využita i dalšími zájemci z řad širší veřejnosti.

Předložený text se nejprve zabývá obecnými teoretickými východisky sociální patologie. Věnuje se vymezení základních pojmů a takových otázek, jako jsou problematika norem a jejich proměny, teorie zdrojů a příčin vzniku a rozvoje sociálně patologických jevů a poruch chování. V další části textu jsou rozebírána zvláště společensky závažná témata. Patří mezi ně problematika závislostí, agresivity a násilí, suicidiality, patologických jevů v prostředí rodiny a v neposlední řadě delikvence a kriminality.

Jsme si vědomi skutečnosti, že předložená publikace nemůže poskytnout vyčerpávajícíinformaci o každém sociálně patologickém jevu. Tato problematika je natolik obsáhlá a složitá, že je otázkou, zda ji vůbec lze celou s ohledem na omezený prostor i čas postihnout a komplexní formou zpracovat. Pozornost je proto věnována jevům s vyšší mírou společenské nebezpečnosti. Pro odborníky, specialisty a další pracovníky působící v oblasti pedagogických a psychosociálních věd je znalost a pochopení souvislostí spojených se vznikem i rozvojem sociálně patologických jevů a chování základní podmínkou úspěšnosti při nacházení možností jejich řešení. Publikace klade při rozboru jednotlivých jevů a možností jejich řešení důraz na morální a etopedickéhledisko. Text je doplněn o  řadu našich vlastních zkušeností a  zkušeností našich kolegů z  praxe. Věříme, že tyto poznatky budou pro ty, kteří si publikaci přečtou, využitelné v  jejich práci a obecně také v životě.

TEORETICká

VýCHODISkA

————————————————— 15 ———

Základní pojmy sociální patologie a deviace

1. Základní pojmy sociální

patologie a deviace

V  posledních letech můžeme zaznamenat značný nárůst jevů, které označujeme jako sociálně

patologické. Jedná se o variabilní škálu jevů, které vnímáme z hlediska společenského hodnocení

jako nechtěné, nežádoucí, nebo až nepřijatelné. každý takový jev má svoji míru společenské

nebezpečnosti. Čím je tato škodlivost a nebezpečnost pro společnost vyšší, tím větší je takézájem o jeho řešení. Problematika takových jevů, jako jsou např. závislostní chování, delikvence,

kriminalita, organizovaný zločin apod., se netýká pouze České republiky. Jedná se o celosvětově

závažné otázky. V  případě, že by současný trend vývoje těchto nežádoucích jevů z  hlediska

kvanti tativního i kvalitativního pokračoval, došlo by zcela jistě k ohrožení vývoje celé společnosti

a jednotlivců, kteří v ní žijí.

Cílem této kapitoly je:

† vysvětlit základní pojmy používané při vymezování patologických a  deviantních jevů

ve společnosti;

† podat stručný přehled různých přístupů a pohledů na sociálně patologické jevy z hlediska

různých vědních disciplín.

klíčová slova: sociální patologie, sociální deviace, sociální dezorganizace, toleranční limit.

1.1 Sociální deviace a sociální patologie

Vyslovíme-li pojem sociální patologie (z lat. pathos – utrpení, choroba), nejedná se o samostatný

vědní obor. Jde o souhrnné označení nezdravých, abnormálních a obecně nežádoucíchspolečenských jevů. Na studiu a popisu těchto jevů se podílí řada vědních disciplín, zejména sociologie,

psychologie, medicína, speciální pedagogika, etopedie a  další. Jednotlivé vědní disciplíny se

zabývají studiem a rozborem příčin a faktorů, které vedly ke vzniku konkrétních sociálněpatologických jevů. Také se zabývají analýzou zdrojů a příčin, které umožňují jejich existenci ve

společnosti. Dále také stanovují a aplikují preventivní a korektivní doporučení a postupy, jejichž

společným cílem je obecně jejich eliminace.

1

Sociální patologie se tedy zabývá zákonitostmita>1

Fischer, S. Etopedie v penitenciární praxi. Ústí nad Labem: UJEP, 2006.


——— 16 —————————————————

kových způsobů chování, které společnost hodnotí jako nežádoucí, protože porušují její sociální,

morální či právní normy.

2

Sociální patologie bylo původně označení jednoho z  odvětví sociologie. Zavedení tohoto

pojmu a odvětví je spojováno s prací H. Spencera, zastánce tzv. organicistického prouduv sociologii. Tato koncepce se vyznačuje důrazem na podobnost rysů lidské společnosti a biologického

organismu. Spencerův přístup hledal paralelu mezi patologií (nemocí) a patologií jako chorobou

společnosti.

3

E. Durkheim považuje sociální patologii za vědu o chorobách a nepříznivýchskutečnostech v rámci dané společnosti, které se stávají její organickou součástí.

V současné době je tento pojem někdy nahrazován a označován jako sociální deviace nebo

také sociální dezorganizace. Pojem sociální patologie se ale od pojmu sociální deviace liší. Jevy,

které jsou označovány za deviantní, nemusí být totiž vždy patologické. Sociálně patologické jevy

jsou vždy pro společnost či jednotlivce negativní, což v případě deviantních jevů platit nemusí.

Proto je při vymezování pojmů vhodné oba pojmy rozlišovat.

Sociální deviace (z lat. deviatio – odchylka, úchylka) je definována jako způsob jednání, které

není konformní vůči společenské normě, jež je akceptována většinovou populací.

4

Jak jsme výše

uvedli, za sociální deviaci je považováno narušení jakékoliv sociální normy. To znamená nejen

takové normy, jejíž porušení může být morálně nebo právním způsobem sankcionováno.

Deviace je obecně definována jako kterákoli odchylka od normální struktury či funkce. Může

se vyskytovat u jakéhokoli jevu v přírodě či ve společnosti. Na rozdíl od sociální patologie je

pojem deviace hodnotově a emocionálně neutrální.

5

V praxi však převládá pojetí deviacev negativním slova smyslu. Proto se můžeme v literatuře

6

setkat s rozlišením deviantních způsobů

chování na deviaci pozitivní a deviaci negativní.

Toto rozlišení zřetelným způsobem poukazuje na skutečnost, že sociální deviací je každá

odchylka od společenské normy. Jde o  jakékoliv překročení normativu, například přehánění,

extrémní postoje a způsoby chování. Příkladem může být alkoholismus a naopak extrémní formy

jeho potírání (prohibice).

Sociální deviace a patologie jsou značně relativní jevy. Je přirozené, že jsme každodenně

svědky porušování různých norem. Vždyť je někdy porušujeme i  my sami. Je nezbytné si

uvědomit, že žádná sociální norma není a ani nemůže být dodržována z důvodu jedinečnosti

individua přesně a stejným způsobem. V každém sociálním prostředí existuje proto nepsaný

toleranční limit. Ten je proměnlivý v čase a z hlediska aktuální úrovně sociokulturníhopoznání konkrétní společnosti. Různé skupiny, jednotlivé společenské subkultury i jednotlivci

se liší svými vzorci chování, které do uvedeného limitu tolerance zapadají. Toleranční limit

bychom mohli vymezit jako míru variability snášenlivosti k  chování a  dodržování norem

druhými jednotlivci.

2

Hrčka, M. Sociální deviace. Praha: Slon, 2001.

3

kapr, J. et al. Sociální deviace, sociologie nemoci a medicíny. Praha: Slon, 1991.

4

Fischer, S. Etopedie v penitenciární praxi. Ústí nad Labem: UJEP, 2006.

5

Hrčka, M. Sociální deviace. Praha: Slon, 2001.

6

kapr, J. et al. Sociální deviace, sociologie nemoci a medicíny. Praha: Slon, 1991.


————————————————— 17 ———

Základní pojmy sociální patologie a deviace

Proto je namístě zmínit koncepci tzv. objektivní deviace.

7

Pro tento přístup zůstává také

rozhodujícím kritériem porušení normy. V rámci jejího překročení však sleduje a zdůrazňuje

splnění dalších podmínek. k těmto podmínkám patří mimo jiné zejména:

† opakovatelnost, porušování normy v čase a v různých teritoriích;

† hromadnost, porušování se musí objevovat ve větších skupinách populace;

† společenská závažnost, která je konkrétnímu chování přisuzována v daném sociokulturním

prostředí;

† etiologická identita, umožňující predikci daného deviantního jevu.

Sociální dezorganizace je spíše pojímána jako narušení nebo rozklad systému noremspolečnosti. Tento pojem uvedla do sociologie a příbuzných disciplín tzv. chicagská škola.

8

Přístup jejích

představitelů byl ekologický a urbanistický. Chicagská škola byla pojmenována podle katedry

sociologie chicagské univerzity (University of Chicago). k nejznámějším patří např. E. F. Frazier,

E. Hughes, F. Znaniecki, R. S. Cavan a dále také E. Surherland a G. H. Mead. Předmětem zájmu

jejich zkoumání byla zejména kriminalita. Důraz byl soustředěn spíše na sociální procesy než na

řešení samotného problému, tj. přímo na konkrétní sociálně patologický jev.

9

Cohen

10

hovoří o  normativním rozkladu a  vzorcích chování ve společnosti. Společnost je

rozkládána jako systém a nemusí dojít k rozkladu všech jeho jednotlivých složek. V důsledku

dezorganizace a normativního rozkladu vznikají životní způsoby a vzorce chování, které jsou

pro společnost patologické.

Sociální patologie a také deviace tedy spíše preferují východisko spočívající v zaměření své

pozornosti na jedince a  etiologii jeho deviantního jednání. koncepce sociální dezorganizace

poukazuje na širší společenské aspekty příčin vzniku patologických jevů.

1.2 Sociální patologie z pohledu

vědních disciplín

Sociální patologii a deviaci je možné posuzovat z mnoha pohledů. Tyto pohledy jsoudeterminovány různými vědními obory, které se na zkoumání a řešení sociálně patologických jevů

v různé míře a v různých souvislostech podílejí. Jsou jimi především sociologie a psychologie

(zejména sociální psychologie a  psychopatologie). Zkoumání i  řešení se týká ale také oborů

medicínských, práva apod. V průběhu zkoumání jednotlivých faktorů a zákonitostí, které se

7

Giddens, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999, s. 185. 8

Munková, G. Sociální deviace. Praha: karolinum, 2001. 9

Hrčka, M. Sociální deviace. Praha: Slon, 2001. 10

kapr, J. et al. Sociální deviace, sociologie nemoci a medicíny. Praha: Slon, 1991. ——— 18 ————————————————— sociálně deviantními jevy souvisejí, se chronologicky v teorii sociální patologie objevilo několik následujících pohledů.

11

Pohled absolutistický

Tento pohled lze charakterizovat jako představu existence absolutně jednoznačnýcha srozumitelných sociálních norem. Tyto normy jsou platné pro všechny členy společnosti, pro všechny

její jednotlivé struktury. Jakékoliv odlišné chování je nepřípustné, a  tudíž deviantní. Jedná se

o pohled a přístup extrémní.

Pohled moralizující

Moralizující pohled lze považovat stejně jako předchozí také za relativně extrémní. Společnost

a její členové jsou dle této koncepce rozlišováni do dvou skupin. První skupinou jsou morálnínedevianti, kteří se vždy řídí společenskými pravidly. Ta zásadně neporušují. Druhá je pak tvořena

tzv. nemorálními devianty. V tomto případě se jedná o asociální jedince, přičemž nemorálnost

je jejich vrozenou dispozicí. Společnost jim pak příslušnost k této kategorii pouze přisuzuje.

Medicínský pohled

Tento pohled si našel a udržel své místo i v současné sociologické literatuře právě v rámci sociální

patologie. Deviantní chování je dáváno do souvislosti se stavem společnosti a je nazíráno jako

příznak její nemoci. Lidský a společenský organismus je vnímán analogicky. Deviace je vnímána

jako nemoc a produkt nesouladu mezi jednotlivými částmi sociálního systému. Rozšířenípatologických jevů signalizuje, že společnost není v pořádku.

Statistický pohled

Tento pohled na sociálně patologické jevy je charakteristický pro vědní obory upřednostňující

empirický výzkum a kvantitativní hledisko před kvalitativním rozborem jednotlivých aspektů,

které s těmito jevy souvisejí. Odchylka v chování je chápána jako určitá vzdálenost od průměru.

Takové jevy, které jsou mimo statistickou normu (mimo směrodatné odchylky), jsou abnormální

a deviantní (ne však vždy patologické). k nedostatkům patří ignorace různých sociálníchsou>11

Bursik, R. J. Urban Dynamics and Ecological Studies of Delinquency. Social Forces, 1983, 63,

s. 393–413.

*



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist