načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: S Pirisem do hrobu a zase zpět - Martin Bergl

S Pirisem do hrobu a zase zpět

Elektronická kniha: S Pirisem do hrobu a zase zpět
Autor:

Už jste někdy pili hruškové víno? A chutnalo vám? Věřili byste tomu, že už 42 let existuje klub, který takový mok uctívá? V edici Dunihlavy a tlamolepy vycházejí Paměti ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  89
+
-
3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » E-knihy jedou
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 65
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-751-2139-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Už jste někdy pili hruškové víno? A chutnalo vám? Věřili byste tomu, že už 42 let existuje klub, který takový mok uctívá? V edici Dunihlavy a tlamolepy vycházejí Paměti celosvětového pirisového praesidenta Máchera Bajšláfera Pornokáchela. Průvodce životem s dunihlavem a tlamolepem aneb jak to tenkrát bylo s Pirisem.

Zařazeno v kategoriích
Martin Bergl - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Martin Bergl

S Pirisem do hrobu a zase

zpět


Upozornění:

Veškerá podobnost s živými lidmi je velmi náhodná. Jsou to jen fiktivní postavy, kterými

si autor honí triko.


Copyright:

Autor: Martin Bergl

Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou

2015

ISBN:

978-80-7512-137-0 (ePub)

978-80-7512-138-7 (mobipocket)

978-80-7512-139-4 (pdf)


Milí zesnulí, vážení pozůstalí!

Doba je hektická, málo času pro živé, natožpak pro mrtvoly, proto u příležitosti letošních

Dušiček zavádí naše pohřební služba HNÁT + HRUŠKA revoluční novinku 30 v 1 (třicet v

jednom). Vítám Vás všechny tímto na Českém pohřbu III. K poklesu do hrobu Vám dnes

večer bude hrát naše kremační skupina HAVRAN a BERKA.

Dobře si všímejte, kdo s Vámi sedí v lokále či u stolu. Až začnou chodit parte se jmény

dotyčných , odpadnou Vám starosti se sháněním černého hubertusu a Vy se jen můžete

pousmát: „ Ale vždyť jemu jsem byl na pohřbu už 21.11.2014 U potůčku. Tolik tedy k

technikáliím dnešního večera.

A nyní trochu duchhovna do toho umírání. Smrt se všeobecně považuje za cosi

neveselého, ba snad tragického v tom lidském životaběhu. Chápu, že Vás ta s kosou může

docela naštvat, máte-li ještě rozdělanou nějakou práci: chcete-li třeba ještě posekat

trávník, či cosi přeříznout. Uvědomte si však, čeho budete svým odchodem ušetřeni :

nebudete muset snášet další Zemanovy bláboly, a i kdyby se třeba opět napil ruský kůň z

Vltavy, Vás už se to týkat nebude, vy budete pěkně rozptýleni na loučce, upěchováni v

urně či prolezlí červy v truhle. Na tu truhlupozorokud jste bylirybářirý jsou červi

pěkně pomstychtivé bestie. Zajímají-li Vás statistiky, pak u nás jdou nejvíce do země

Romové a imigranti. Nejlepšímí hrobníky visegrádské čtyřky jsou pak Slováci Pavol

Hedák a Marek Rigo, kteří na Mistrovství v kopání hrobů letos dosáhli skvělého času 1

hodina a 20 minut, přičemž standartizovaný hrob musí mít hloubku 1,75m+délku 2m

+rozpětí rukou 0,8m.

Nyní něco málo slov o Dušičkách. Začali to Keltové – jejich nový rok začínal 1.11.

svátkem Samitainem. Zatímco v Evropě mají klidný průběh , v anglosaských zemích je to

více o strašení. Hodně aut na silnicích v těchto dnech a přemíra svátečních řidičů za

jejich volanty má zase blahodárný vliv na pohřební byznys jak u nás, tak i v cizině.

Spolek přátel žehu funguje i dnes. Členství stojí 20 000,--Kč a spolek zajistí pohřeb a

kremaci pro své členy. Založen byl roku 1909 a původně se jmenoval výstižně

Krematorium (předobrazem mu byl rakousko-uherský spolek die Flamme (Plamen) z r.

1885. 8.prosince 1899 pak zahájila činnost Společnost pro spalování mrtvol, jejímiž

nejvýraznějšími postavami byl fyzik MUDr. Jindřich Záhoř, pozdější starosta Sokola Josef

Scheiner a Ludvík Čížek. Propagace kremační myšlenky přinesla významný pokrok v

pohřebnictví. Umožnil ho 1.dubna 1919 Národním shromážděním přijatý LEX KVAPIL:

„Pohřbívání ohněm je dovoleno“. A už to jelo, pece už se nezakecaly.

Novodobá kremace dala také vzniknout nové pohřební a hřbitovní kultuře, která odmítá

pompu, zbytečné a neúčelné plýtvání prostředky. Jako bych slyšel hlas pana Kopfrkingla.


Svým pojetím piety navozuje vyváženost , zklidnění a klade důraz na výkon v souvislosti

s ubyváním hřbitovní plochy.

Výjimečnou postavou českého kremačního hnutí byl i Vojta Náprstek. A byl to i ing.

František Mencl, odborník na mostní stavitelství, který inicioval vznik Mezinárodní

kremační federace, ustavené v Londýně.

První krematorium v Rakousku – Uhersku bylo postaveno ve městě Reichenbergu, nyní

Liberci.

Roku 1913 vypracovala firma Rudolf Bitzan aus Dresden projekt , v roce 1915 byl

položen základní kámen a v roce 1917 se už vesele spalovalo.

Ovšem, přátelé, kremacemi veškerý pokrok nekončí. Kdo z Vás odebírá bulletin

amerických pohřebníků FUNERAL WIRE (aneb Pohřební drát), jistě zaregistroval nový

trend v pohřebnictví, a sice alkalickou hydrolýzu, což je rozkladná reakce, při které se

spotřebovává voda a která proběhne takto: Po smrti Vás strčí do velkého papiňáku. Zalijí

Vás louhem a za zvýšeného tlaku povaří při 160 stupních celsia. Proběhne alkalická

hydrolýza, která trvá 3-4 hodiny dle velikosti těla a která Vaše tělo promění v koktejl

bílkovin, kterými se pohnojí kořeny stromů. Výhody oproti kremaci:

neznečišťuje ovzduší a nevypouští plyny

vypouští 20xméně COdvě než klassická kremace

spotřebuje jen 10 procent energie oproti kremaci

chrání půdu a vodu před znečištěním(to je zase výhoda oproti pohřbu do země)

peacemakery a titanové implantáty zůstávají nedotčené a sterilní Ideální pro ekologicky

zaměřené nebožtíky a neboštičky – již patentováno ve 23 státech USA.

Pokud Vám snad pohřeb do země, žehem, či alkalická hydrolýza přijdou příliš fádní,

můžete odjet do Tibetu, kde Vás po smrti sežerou draví ptáci, nebo do Švédska, kde Vás

firma PROMESSA zmrazí na minus 180 stupňů Celsia, pak ponoří do kapalného dusíku a

Vaše zkřehlé ostatky pak vystaví vibracím. Tím vznikne prach , který se opět použije k

hnojení.

Pro nenapravitelné optimisty je tu pak pohřeb kryonický, při kterém se vypustí z těla

krev, nahradí se glycerinem a pak už jen čekáte , jak se pochlapí zdravověda.Pro

zbohatlíky se pak nabízí pohřeb nebeský, kdy jste vystřeleni až tam, kam jen ptáci

mohou (mimochodem tato píseň z filmu EASY RIDER, v české verzi Pavla Bobka Chci

stoupat jak dým, je na osmém místě v hitparádě českých kremačních písní).


Milí zesnulí, vážení pozůstalí-a tedy opět potenciální zesnulí: pokud se domníváte, že

smrtí veškerá sranda končí, mám pro vás dobrou zprávu: at už rozptýleni, hlodáni červy

či utemováni v urně, zažijete i na hřbitově veselé kousky.

3 ženy jdou z diskotéky domů. Zkrátí si cestu přes hřbitov, vtom šílený vítr, polekají se a

utíkají domů celé vyděšené. Druhý den to komentují jejich manželé v hospodě: „Chlapi,

asi nás podvádějí, ta moje včera přišla celá rozjařená.“ ...“Ta moje měla zas potrhané

kalhoty.“ ...“ To nic není. Ta moje přišla nahá a okolo ramen měla fialovou stuhu s

nápisem NIKDY NA TEBE NEZAPOMENEME.KOLEGOVÉ Z PRÁCE.“

Přijde kostra do hospody a povídá: „Prosím pivo a hadr.“

Co hledá jednoruký ve městě? Secondhand.

Přijde princ se zlatým střevíčkem do krematoria a ptá se: „Není tu někde Popelka?“

Přijde hrobník z práce strašně unavený a žena se ho ptá:“ Hodně práce?“ „To ani ne, ale

pochovávali jsme ňákýho Zemana a lidi tolik tleskali, že jsme ho museli 8x vytáhnout.“

Funebrák před panelákem: „Paní,neumřel tu někdo?“ „-Né, to bych musela vědět.“ -A

paní, kde tu bydlí Novákovi?“ - „No , já jsem Nováková.“ - „ Tak to vám vezu děti z

pionýrskýho tábora.“

Pohřební průvod. „Manželka?“ - „Ne, tchýně.“ -“Taky dobrý.“

Líbají se dva na hřbitovní zdi. Jde okolo kamarád: :“Hele, půjč mi ji taky na chvíli...“ - „Dej

pokoj a vyhrabej si svoji!“

U soudu. -“Proč jste hodila manžela po smrti do kontejneru?“ -“On si nepřál nic

okázalého.“


Včera pochovali Nováka. - „Co mu bylo?“ - „ Co by mu bylo? Mrtvej byl !“

Pane doktore, kolik mi zbývá času? -“ Televizní seriály už nerozkoukávat!“

„Babi, uhni!“ - A ona uhnila.“

Milí zesnulí, vážení pozůstalí, nechci Vás již déle zdržovat od pravé nefalšované pohřební

taškařice.

Jak správně podotkl pan kapelník „Sejdeme se na márách“ a já Vám k tomu přeji prima

sešup.

Tak pravil Mácher Bajšláfer Pornokáchel, praesident Piris Klubu a rozjela se pravá

nefalšovaná pirisová zábava. Na přítomných bylo vidět, že téma dnešního večera je

vskutku dobře zvoleno. Inu, v kategorii 60+ je morbidní veselice tím pravým ořechovým

a většina z nás má již sbaleno do kremáče. Nejvíce masek bylo smrťáckých, některé

smrtky dorazily i s kosou. Jedna osoba dorazila s vlastním parte, datovaným na onen

večer, a rozhodila ho po stolech jak jídelní lístek.


DUNIHLAVY A TLAMOLEPY

Ale vás bude jistě zajímat ten PIRIS v názvu. Inu,modří již vědí, a pro ty zbylé je zde

vysvětlení.

Do světového hnutí a slávy dorostla obliba čúča hruškového. S láskou na zlaté časy Pirisu

vzpomíná Mácher Bajšláfer z Liberce , pirisový praesident celé planety. „V roce 1973 ,

během studia školy cestovního ruchu v Karlových Varech jsme objevili v tamější

prodejně ovoce-zelenina nápoj, který se stal naším souputníkem, ač v poslední době už

jen v ideově imaginární podobě, bezmála čtyřicet let. Lahodné hruškové víno Piris

(piris=latinsky hruška) nás jako studenty zaujal především cenou (5,50 Kč za 0,65 l),

pivním uzávěrem a dlouhým dostřelem, působil totiž jako nervový jed. Člověk se ani tak

neopil, jen zapomněl, kde bydlí a jak se jmenuje. V restauraci Jaro v Karlových Varech

(nyní Lady Club Marion) jsme každou středu pořádali kriterijní večírky, kde

nepřekonaným a nepřekonatelným rekordem byly 4 vypité lahve na člena klubu. Z Varů

se Piris klub rozšířil do Prahy, Liberce, Brna a dalších lokalit. s přibývající emigrací

vznikly pobočky i ve Vancouveru, Stockholmu a po Evropě. Pro nás nikdy nebyl Piris jen

levným ožíracím prostředkem.

Vznikla Pirisem inspirovaná literární díla, propagační filmové agitky, sportovní

desetiboj. V roce 1981 došlo k nejhoršímu-Piris zmizel z obchodů. Napsal tedy pirisový

písmák Jaroslav Trakčník žádost za svého invalidního otce, jehož jedinou radostí (krom

rychlé jízdy na invalidním vozíku) je pití Pirisu, aby byla jeho výroba zachována. Ing.

Hampl, vedoucí výroby ve Frutě Mochov, mu s politováním odpověděl, že jejich závod

přešel na výrobu ovocných šťáv a připojil seznam dvaceti podobných samoserů z jiných

závodů, aby si pan Trakčník senior zvolil odpovídající náhražku. To nás pochopitelně

nemohlo uspokojit. Početná pirisová delegace s kompletním pirisovým archivem

dorazila do Fruty Mochov, závod Mnichovo Hradiště, , kde jsme byli vstřícně přijati a

výsledkem této mise byl Piris hruškovo-rybízový, který však zřejmě kvůli luxusní ceně

(13,75 za 0,65) a také proto, že mnozí naši členové se přestali po revoluci realizovat v

pití ovocného vína a vrhli se do podnikání, neměl valný prodejní úspěch.

A tak poslední lahve Pirisu nové generace byly k dostání v roce 1994. Nicméně prožili

jsme s Pirisem nejlepší léta našeho života a jeho idea je věčně živá: S Pirisem a penisem

žijem život velkým snem!”




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist