načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Smrt a nesmrtelnost -- Sociální reprezentace smrti - PhDr. Roman Hytych

Smrt a nesmrtelnost -- Sociální reprezentace smrti

Elektronická kniha: Smrt a nesmrtelnost
Autor: PhDr. Roman Hytych
Podnázev: Sociální reprezentace smrti

„Dovedně žitá přítomnost přináší příjemnou budoucnost“, tak lze jednou větou vyjádřit výsledek výzkumu sociálních reprezentací smrti u populací theravádových mnichů a jejich ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  199
+
-
6,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2008
Počet stran: 227
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace, mapy
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Triton, 2008
ISBN: 978-80-738-7092-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor knihy přijal mnišskou identitu a tak se coby příslušník západní kultury integroval a vlastním způsobem rozvíjel buddhistickou zkušenost. Na základě výzkumu konfrontujícího dvě odlišné kultury dochází Hytych k závěru, že je inspirující především možnost metodického trénování dovedností zvládání smrti. Současně s analýzou přinesl i zdůraznění možnosti transcendence smrti. Průzkum možností jejího dosažení však zůstává na samotném čtenáři... V českém prostředí zkvalitnění duchovního prostředí na onkologickém oddělení spočívá v interpersonálním sdílení zkoumané problematiky. Procesy reprezentování a komunikace jsou spojené nádoby - rozhodně je možné začít vytvářet prostor pro sdílení tématu smrti. Jako vhodný se jeví rámec tematicky zaměřené "skupiny osobního rozvoje", a to nejenom pro pacienty či jejich příbuzné, ale také pro zdravotní pacienty. Studie konfrontuje sociální prezentace zacházení s konceptem smrti v nábožensky odlišných kulturách - na Srí Lance u mnichů školy theraváda a v České republice u zdravotníků a pacientů onkologického oddělení.

Popis nakladatele

„Dovedně žitá přítomnost přináší příjemnou budoucnost“, tak lze jednou větou vyjádřit výsledek výzkumu sociálních reprezentací smrti u populací theravádových mnichů a jejich podpůrců na Srí Lance, který je v historii československé psychologie jedinečným příkladem etnopsychologického výzkumu. Hlavní důraz je v textu kladen na metodologický a empirický aspekt výzkumu, který vychází z teorie sociálních reprezentací. Kulturní zásobárna vědění geograficky situovaná na Srí Lance nabízí respondentům jak běžně sdílenou zásobu výkladů světa, vědění „jak to je“, tak i širokou paletu způsobů zvládání smrti, v každodenním životě trénovaných a aplikovaných dovedností „jak na to“. Aplikované dovednosti společně s účelem jejich praktikování diferencují jednotlivé typy sociálních reprezentací smrti na Srí Lance. Homogenita výkladů „jak to je“, dostupnost praktických dovedností „jak na to“ a sdílená představa či žitá hodnota transcedence smrti, toho nesmrtelného–Nibbāny, jsou těmi aspekty, které diferencují kulturní reprezentace smrti na Srí Lance a v České republice. Závěrečnou tečku knihy tvoří návrh využití výzkumných zjištěných pro změnu stávající praxe nakládání se smrtí (sociální reprezentace smrti)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

TRITON

Praha / Kroměříž

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.1 1Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.1 1 12.8.2008 9:40:2212.8.2008 9:40:22


Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.2 2Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.2 2 12.8.2008 9:40:2712.8.2008 9:40:27


Roman Hytych

SMRT A NESMRTELNOST:

Sociální reprezentace smrti

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.3 3Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.3 3 12.8.2008 9:40:2712.8.2008 9:40:27


Poděkování

Není zde příliš místa, abych mohl vyjádřit poděkování všem, kteří mě

podporovali při vypracování této práce. Na prvním místě chci podě

kovat profesoru PhDr. Ivu Čermákovi, CSc., za opakovanou podpo

ru, která mi byla dostupná po několik let systematické práce na tomto

pojednání. Předkládaný výzkum by nebylo možné provést bez již po

více než 23 století trvajícího vztahu vzájemné podpory buddhistických

mnichů a jejich podpůrců na Srí Lance, kterým zde chci vzdát díky za

možnost žít životem buddhistického mnicha a za vlídné přijetí. Svým

rodičům děkuji za dar života a mnohaletou podporu při nelehkém pro

jektu stávání se člověkem, Aleně za toleranci, podporu a inspirativní

návrhy vedoucí ke zkvalitnění textu. Zcela mimo slova je vděčnost za

dar Dhammy, metody dovedného zvládání života, kterou mě s laska

vostí obdarovával můj učitel Dhammy a mnišského života, ctihodný

Kusalānanda Thera (Dr. Mirko Frýba).

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.4 4Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.4 4 12.8.2008 9:40:2712.8.2008 9:40:27


{yp{vu

30."/):5:$)

4NSU

BOFTNSUFMOPTU

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.5 5Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.5 5 12.8.2008 9:40:2712.8.2008 9:40:27


© Roman Hytych, 2008

© TRITON, 2008

Cover © Renata Brtnická, 2008

Cover photo © Mgr. Alena Rejdáková, 2008

Vydalo Nakladatelství TRITON,

Vykáňská 5, 100 00 Praha 10

www.tridistri.cz

ISBN 978-80-7387-092-8

PhDr. Roman Hytych

SMRT A NESMRTELNOST: Sociální reprezentace smrti

Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani jinak šířena bez

písemného souhlasu vydavatele.

Recenzovali:

Prof. PhDr. Ivo Čermák CSc.,

ředitel Psychologického ústavu Akademie věd ČR,

katedra psychologie Fakulta sociálních studií MU

Doc. PhDr. Michal Miovský, PhD.,

Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF a VFN UK

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.6 6Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.6 6 12.8.2008 9:40:2712.8.2008 9:40:27


/ 7 /

Obsah Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1. Mohou sociální vědy zkoumat smrt? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

1.1 Smrt jako předmět výzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

1.2 Kultura, sociální skupina a osoba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

1.3 Nástin teorie sociálních reprezentací . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 2. Teorie sociálních reprezentací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

2.1 Sociální reprezentace jevu „sociální reprezentace“ . . . . . 30

2.2 Defi nice pojmu sociální reprezentace . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

2.3 Klíčové pojmy teorie sociálních reprezentací . . . . . . . . . . . 37

2.3.1 Geneze sociálních reprezentací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

2.3.2 Struktura sociálních reprezentací . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

2.3.3 Ego-Alter-Objekt (Reprezentace) –

genetický model sociální změny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

2.3.4 Témata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

2.4 Sociální reprezentace v kontextu pojmosloví

sociální psychologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

2.5 Kulturní reprezentace a kulturní psychologie . . . . . . . . . . 53 3. Teoreticko-metodologický rámec výzkumu sociálních

reprezentací smrti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

3.1 Předmět výzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

3.1.1 Použité aspekty teorie sociálních reprezentací . . . . . . . . 57

3.1.2 Volba výzkumné populace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

3.2 Očekávaný přínos výzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

3.3 Užitá metodologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

3.3.1. Zdůvodnění metodologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

3.3.2 Uplatněné metodologické principy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.7 7Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.7 7 12.8.2008 9:40:2712.8.2008 9:40:27


/ 8 / 4. Design výzkumného projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

4.1 Terénní výzkum konfrontovaný analýzou textů . . . . . . . . 75

4.2 Typy zdrojů dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 5. Postup výzkumu sociálních reprezentací smrti . . . . . . . . . . . . 80

5.1 Fáze a strategie výzkumu –

aplikace metodologických principů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

5.2 Stadia výzkumného projektu na Srí Lance . . . . . . . . . . . . . 86 6. Stadium integrace – žití ve výzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

6.1 Účel mnišského života . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

6.2 Rámec mnišského života . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

6.3 Vztah učitele a žáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

6.4 Komplementarita mnicha a laika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 7. Stadium prvotní realizace výzkumného plánu . . . . . . . . . . . . 101

7.1 Krystalizace výzkumných metod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

7.2 Specifi kace výzkumné populace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

7.3 Vyhodnocení stadia prvotní realizace

výzkumného plánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 8. Stadium plné realizace výzkumného plánu . . . . . . . . . . . . . . . 110

8.1 Konečná podoba zkoumané populace . . . . . . . . . . . . . . . . 110

8.2 Hlavní kategorie výzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 9. Sociální reprezentace smrti na Srí Lance . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

9.1 Obdarování mnichů (dāna) a ochranný rituál

(paritta) – příklad interakce mnichů a laiků . . . . . . . . . . 119

9.2 Osy axiálního kódování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

9.2.1 Individuální formulování tematiky

versus interpersonální sdílení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

9.2.2 Osobně ohrožující aspekt smrti versus

význam smrti v kontextu náboženské víry . . . . . . . . . . . 129

9.2.3 Pasivní přijetí smrti versus aktivní

vypořádání se s hrozbou smrti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.8 8Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.8 8 12.8.2008 9:40:2712.8.2008 9:40:27


/ 9 /

9.3 Jednotlivé typy sociálních reprezentací smrti

u zkoumané populace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

9.3.1 Konzument . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

9.3.2 Na miskách vah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

9.3.3 Ověřovatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145

9.4 Vybraný příklad – výjimečnost Ověřovatele . . . . . . . . . 148 10. Zpráva z procesu výzkumu v České republice . . . . . . . . . . . . 158 11. Diskuse a důsledky – dynamika procesu vztahu mysl –

tělo versus stabilita kategorií duše a těla . . . . . . . . . . . . . . . . . 160

11.1 Kulturní reprezentace smrti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162

11.2 Smrt a nesmrtelnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170

11.3 Důsledky sdílených představ

a používaných praktik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 12. Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 Jmenný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 Seznam použité literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 Seznam příloh Příloha 1 Mahā satipaţţhāna sutta

(Rozprava o podkladech všímavosti) – úryvek . . . . . . . . 201

Příloha 2 Pabbajjā (vysvěcení mnicha, odchod do bezdomoví) . . . 208 Příloha 3 Dasasīla (deset etických rozhodnutí) . . . . . . . . . . . . . . . . 210 Příloha 4 Vandanā (pozdrav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 Příloha 5 Dasadhamma sutta (AN X, 48) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 Příloha 6 Gātha (verše) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 Příloha 7 Prvotní podoba otázek strukturujících rozhovor . . . . . . . 215 Příloha 8 Tabulka základních kategorií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 Příloha 9 Kvality Nibbāny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.9 9Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.9 9 12.8.2008 9:40:2712.8.2008 9:40:27


/ 10 / Příloha 10 Prozkoumané mnišské instituce na Srí Lance . . . . . . . . . 226 Seznam použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 Seznam tabulek a obrázků Obrázek 1 Genetický model sociální změny Moscoviciho . . . . . . . . . . 43 Tabulka 1 Dimenze lidského života

a operativní sféra léčebných systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Tabulka 2 Kategorie léčebných systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Obrázek 2 Postuláty metodiky výzkumu –

13 pilířů (Mayring 1990) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Obrázek 3 Pohled z druhé strany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Obrázek 4 Mnich na pochůzce za almužnou (piņdapāta) . . . . . . . . 109 Tabulka 3 Provedené rozhovory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Tabulka 4 Zjištěná demografi cká data respondentů výzkumu . . . . 113 Tabulka 5 Hlavní kategorie výzkumu a jejich podkategorie . . . . . . . 115 Tabulka 6 Ústřední kategorie

„Sdílené představy a užívané praktiky“ . . . . . . . . . . . . . . 117 Obrázek 5 Paritta rituál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 Tabulka 7 Jazykem nesené významy spojené se smrtí . . . . . . . . . . . . 133 Obrázek 6 Cesta k domu zemřelého . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Tabulka 8 Synopse zjištění výzkumu dle tří zdrojů

vytvářených dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 Tabulka 9 Významy a jevy na osách axiálního kódování . . . . . . . . . 165 Obrázek 7 Kulturní reprezentace smrti na Srí Lance . . . . . . . . . . . . 168 Obrázek 8 Kulturní reprezentace smrti v České republice . . . . . . . . 169 Obrázek 9 Memento mori, „Pamatuj na smrt“ . . . . . . . . . . . . . . . . . 184

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.10 10Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.10 10 12.8.2008 9:40:2712.8.2008 9:40:27


/ 11 /

Předmluva

Knih, jako je tato, není na českém trhu mnoho. A ani jedna napsaná českým psychologem. V čem tkví její jedinečnost? Především v etnopsychologickém rozměru terénního výzkumu, který v české odborné produkci nemá obdoby.

Autor srovnává sociální reprezentace zacházení s konceptem smrti v nábožensky zcela odlišných kulturách – na Srí Lance u mnichů školy theraváda a jejich laických stoupenců a v České republice pak u zdravotníků a jejich pacientů na onkologickém oddělení. Buddhistická kultura by se mu neotevřela, pokud by zůstal pouze vnějším pozorovatelem. Výjimečnost jeho přístupu lze tak spatřovat také v tom, že přijal roli badatele žijícího ve výzkumu, tj. stal se na čas mnichem, žil a přemýšlel stejným způsobem jako jeho respondenti. Neustále svoji vnímavost vůči kultuře kultivoval meditací všímavosti a vhledu. Autor knihy přijal mnišskou identitu a tak jako příslušník západní kultury integroval a životem v dané komunitě a též vlastním výzkumem rozvíjel buddhistickou zkušenost. Ta by neměla být opomíjena, a to ani ve výzkumu, neboť do zásobárny vědění lidstva patří. Valerie Bentzová a Jeremy Shapiro (1998)

ji dokonce označují za buddhistický obrat v pozná

vání. Patří k jedné ze čtyř tradic lidského vědění a mohli bychom dokonce tvrdit, že spolu s fenomenologickou, hermeneutickou a kritickou sociální tradicí ve vědě spoluutváří vědění o člověku.

Buddhistická verze vědění akcentuje etické souvislosti výzkumu v míře, která se dosud v západní kultuře objevovala jen sporadicky. Knihou Romana Hytycha tyto principy buddhistického obratu prostupují. Jedním z nich je i uvědomění si vlastních potřeb a motivací s ohledem na výzkum. V praxi to znamená připustit, že touhy, s nimiž vstupujeme na výzkumné pole, jsou zdrojem našich iluzí a utrpení a že se nečekaně vynoří v okamžiku, kdy výzkum zahájíme. Meditace, o nichž se autor zmiňuje, mu zřejmě pomohly zvládnout tuto potíž. Zároveň se neubráníme pocitu, že se tato praxe podobá fenomenologickému „uzávorkování“ empirického já, aby kontury zkoumaného jevu byly zřetelnější. S tím souvisí další problém, s nímž se musí výzkumník buddhistické tradice vyrovnávat, totiž defi nice „druhého“ ve výzkumu. ∗)

Bentz, M.V., Shapiro, J.J. (1998). Mindful inquiry in social research. Thousand Oaks: Sage

Publications

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.11 11Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.11 11 12.8.2008 9:40:2712.8.2008 9:40:27


SMRT A NESMRTELNOST

/ 12 / Buddhismus učí, že naše každodenní zkušenosti oddělenosti od jiných bytostí je iluzorní a pochází ze lpění na iluzi existence ega. Nemusíme s tímto předpokladem souhlasit, avšak jsme-li přiměřeně kritičtí k možnostem zkoumání druhých lidí, pak přijmeme konfrontaci s rizikem, že budeme do našich zjištění projikovat vlastní iluze, fantazie, potřeby apod. Zde pomáhala Romanu Hytychovi buddhistická praxe soucitu, kdy v jeho zorném poli byl trpící a pociťující jedinec, nikoli jen zkoumaná osoba či respondent. Ve výzkumu se pak musel nutně ptát sám sebe, jaký druh dotazování a výzkumného jednání zvolí, aby zároveň zmírnil bolest těch, kteří byli ochotni s ním svoji zkušenost se smrtí sdílet. Zde zase můžeme slyšet souznění s emancipačními snahami sociálně kritického pojetí vědy v západní kultuře. Výzkum Romana Hytycha nás také přesvědčí o tom, že s růstem naší všímavosti vůči druhým, naší pozornosti, kterou věnujeme utrpení druhého s cílem jej zmírňovat, přispíváme – řečeno buddhistickým jazykem – k růstu vlastní spirituální dokonalosti a osvícení, tedy i redukci vlastního utrpení.

Kniha však především představuje mimořádně zdařilý pokus aplikovat teorii sociálních reprezentací na problematiku vnímání smrti. Mezioborový záběr práce je široký – sociologicko-antropologicko-psychologické pole, na němž se autor sebejistě pohybuje. Přitom nejde o arogantní sebedůvěru nadšence, jenž si osobuje právo poučovat o tématu, které je v česko-slovenském odborném kontextu poddimenzováno. Jde o precizní exkurz do oblasti vnímání smrti, opřený o kvalitní zahraniční odborné zdroje. Práce netrpí ani tím, co bychom od mladého, byť nadaného autora očekávali, totiž zaštiťováním se autoritami a obavami z vlastního názoru. Názory jiných slouží Romanu Hytychovi jako fundament, na němž rozvíjí koncízní úvahy vymezené zřetelným úhlem pohledu či interpretační perspektivou – kromě již zmíněného buddhistického respektu k trpícímu člověku a dalších principů, které mají etický přesah, je to teorie sociální reprezentace a metoda „zakotvené teorie“.

Místy se může text jevit jako provokující nezvyklostí předkládané zkušenosti i její následné refl exe. Autor ji ale nevnucuje. Kdo však může říci, že je kompetentnější posoudit, co je to žitá zkušenost buddhistického mnicha a výzkumníka současně? Jeho výzkum je věrohodný, zakotvený v empirických nálezech a pečlivě popsaný a nelze mu upřít badatelskou akribii. Jde o psychologicko-etnologickou studii „par excellence“.

Brno, 10. 3. 2008

Prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc.

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.12 12Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.12 12 12.8.2008 9:40:2712.8.2008 9:40:27


/ 13 /

Úvod Co je to smrt? Už jste si někdy položili takovou otázku a pokusili se na ni – jenom tak pro sebe sama – odpovědět? Nebo jste ji rychle zaháněli pryč tak, jak se to pokoušíte udělat i s každou jinou myšlenkou či představou, která vám smrt připomene? Smrt, tuto nezvratnou jistotu našich životů. A když už se někdy alespoň na chvíli přestanete chovat, jako kdybyste byli nesmrtelní, připustíte si, že jednou tak jako tak umřete – ovlivní to nějak váš každodenní život? Nebo snad smrt vnímáte jinak? Je pro vás vědomí jisté smrti výzvou žít plným a smyslem naplněným životem?

Co pro vás osobně vlastně smrt znamená?

Co vás napadá, když si právě teď přečtete slovo smrt?

Žijete sami s vědomím vlastní smrtelnosti, anebo existuje ve vašem okolí někdo, s kým tuto skutečnost sdílíte?

Co budete dělat, až budete vy sami umírat?

Nejspíš nepatříte k těm, kdo se urputně snaží zabarikádovat sama sebe před nezvratností skutečně probíhajících procesů, které vznikají a zanikají, když už jste se rozhodli otevřít knihu, z jejíhož nadpisu se na vás dívá smrt. Tato práce, jejíž první řádky právě čtete, je vedena mou osobní snahou vyrovnat se s vědomím vlastní smrtelnosti a touhou dozvědět se, jakým způsobem se s faktem smrti vyrovnávají ostatní lidé. Pokud vás již teď toto téma zaujalo, zkuste si, dříve než budete číst dál, odpovědět sami pro sebe na mnou položené otázky, a také na ty, které vás teď bezprostředně napadají. Uděláte si tak svůj vlastní výzkum, výzkum vámi udržovaných reprezentací smrti. Stačí vám na to tužka, papír a trochu odvahy. Pokud se o výsledky tohoto svého výzkumu se mnou chcete podělit, můžete mi je poslat na moji e-mailovou adresu (romhyt@seznam.cz); rád si je přečtu.

Ano, zvládání vědomí smrtelnosti je mým osobním tématem, a proto jsem se rozhodl provést předkládaný výzkum. Nejenom že smrt je součástí života konkrétního vědce, ale je v konci konců součástí života

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.13 13Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.13 13 12.8.2008 9:40:2712.8.2008 9:40:27


SMRT A NESMRTELNOST

/ 14 / každého smrtelníka. I to, o čem se nemluví, může existovat. Téma smrti, způsob, jak se vyrovnat s vědomím toho, že vše co se narodilo, také zemře, mě před mnoha lety přivedlo k Buddhovu učení, a jelikož jsem ryze praktický člověk a zajímají mě spíš procesy „jak na to“ než obsahy vědění „jak to je“, velmi mne oslovil právě na vlastním ozkoušení založený, nebojím se říci empirický způsob poznání par excellence, který Buddha operacionálně defi nuje například v „Rozpravě o podkladech všímavosti“.

1

Vedle provedení zde popisovaného výzkumu soci

álních reprezentací smrti u populace buddhistických mnichů školy theraváda a jejich podpůrců na Srí Lance mě do terénu exotiky „Perly Indického oceánu“ (Pertold 1926–1936), respektive „Ráje bez andělů“ (Zikmund & Hanzelka 1991), vedla osobní touha dále pokračovat v prožitkovém ověřování toho, co učil historický Buddha.

Dlouholetý zájem o epistémé (Foucault 1997; Frýba 2001) dané

kultury a osobní sympatie nejsou překážkou, ale naopak nutným předpokladem pro provádění terénního výzkumu (Mayring 1990). Vedle studia textů se hlavním zdrojem poznání stal několikaletý systematický trénink již zmíněné meditace všímavosti a vhledu, způsobu zacházení s myslí, který byl užit pro introspektivní zaznamenávání dat (kapitola 5) a který dostal přednost před metodou fokusing (Gendlin 1978; Hájek 2002), kterou jsem si dobře osvojil při svém čtyřletém psychoterapeutickém výcviku v satiterapii (Frýba 1993; Kratochvíl 1997).

Připravený design výzkumu počítá vedle popsání sociálních re pre

zentací smrti na Srí Lance, jež jsou nosným tématem tohoto pojednání, také s dalším rozšířením výzkumu v České republice (Hytych 2001, 2002b) ve formě dokončované disertační práce. Součástí metodologického přístupu zakotvené teorie je i způsob vytváření vědecké zprávy. Strauss a Corbinová (1999: 168n.) doporučují vedle intenzivního uvážení výchozích analytických principů (zde kapitoly 3 až 8) 1) Mahāsatipaţţhāna sutta (DN 22) operacionálně defi nuje Buddhovu jedinečnou metodu

překonání všeho utrpení a dosažení toho nejjemnějšího štěstí, meditaci všímavosti a vhle

du (satipaţţhāna-vipassanā). Česky je tato rozprava dostupná v překladu Dr. Mirko Frýby

(v Mahási Sayadó, 1993, viz také Příloha 1).

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.14 14Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.14 14 12.8.2008 9:40:2812.8.2008 9:40:28


/ 15 /

vytvoření příběhu centrální kategorie a střízlivé používání metafor. Těmito principy se řídí i zde předkládaná práce, která je jak „zprávou o výzkumu na cestách“, postupně odkrývající různá zákoutí zkoumané problematiky, tak i rigorózní prací důkladně dodržující zvolený teoreticko-metodologický rámec. Tyto dva prolínající se aspekty formy zpracovaného textu tak důsledně dokumentují výzkumný proces a způsob vytváření dat.

Úvodní kapitola této práce si pokládá za úkol odpovědět na otáz

ku, zda mohou sociální vědy zkoumat smrt. Předesílám, že poté, co na ni kladně odpovím, se podrobně věnuji teorii sociálních reprezentací, z níž vycházím a která určuje systematicky používanou metodu výzkumu, abych v kapitole třetí rozpracoval teoreticko-metodologický rámec výzkumu sociálních reprezentací smrti. Na takových základech lze dokončit přípravu výzkumného projektu specifi kací zvoleného výzkumného designu, čemuž se věnuji v kapitole čtvrté. Kapitola pátá je věnována popisu postupu výzkumu, který je tvořen opakujícími se fázemi výzkumu. V jeho průběhu jsem rozlišil tři stadia, která jsou popsána v kapitolách šest až osm. Zatímco kapitola devátá zhodnocuje předchozí vynaložené úsilí a v úplnosti uvádí obsahově-významová zjištění výzkumu sociálních reprezentací smrti na Srí Lance, je v kapitole desáté načrtnuta zpráva z pokračujícího procesu výzkumu sociálních reprezentací smrti v České republice. Na jejich podkladě se v kapitole jedenácté věnuji diskusi a důsledkům zjištěných kulturních reprezentací smrti, sdílených představ a s nimi spjatých praktik nakládání s vědomím smrti. V závěru vytyčuji otázky pro další výzkum a navrhuji možné alternativy změny v zacházení se smrtí vycházejících z výzkumných zjištění.

Jak ukončit úvod? Třeba přepisem rozhovoru

2

, v němž si výzkum

ník vyměnil roli s jedním z respondentů výzkumu. 2) V tomto přepisu rozhovoru jako i v přepisech následujících používám následující značky:

[..]–pomlka ve výpovědi; {kurzíva}–zaznamenaná nálada; [obyčejné]–výzkumník ve výpo

vědi respondenta či respondent ve výpovědi výzkumníka; (obyčejné)–zaznamenaná činnost;

XXX–nesrozumitelné;

TUČNĚ

–zkratka základní kategorie (Příloha 8).

ÚVOD

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.15 15Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.15 15 12.8.2008 9:40:2812.8.2008 9:40:28


SMRT A NESMRTELNOST

/ 16 /

Výzkumník (V): Tak co tě napadne, když někdo zmíní smrt?

RS

Respondent (R): Mhm, co mě napadne, když se řekne smrt?

VP

[Když se

řekne smrt

Ko

]. [..] hrůza, smutek,

RS e

, je to [..] když [..] odchází nějaká

bytost nebo nějak něco příjemnýho

Lp

[.], ale pak je tam i, teď mi

vyskakuje vzpomínka z meditativního

P zap

, že když něco vodchází,

Sm

takže

je to i zdroj radosti, že to je [.] vlastně příjemný

P pí

, vlastně že když něco

končí

Lp zí

, uklidnění

Ni ch

. Smrt [....] to, že se toho lidi bojí,

Sm

po

že jsem se

toho bál

Sm po

a že to pro mě byla velká výzva něco s tím udělat, s tím

vědomím, že umřu

Sm

výz

[....] nějak to zvládnout

SZ

. Výzva [..] a energie

Sm

výz

, kterou mi to dává, to že vím, že [..] je to jistý, že zemřu

Sm ji

. [..] Že je

to jasná věc, že zemřu, že všechno skončí, všechno živýho, co vzniklo, že

zanikne.

Sm

pl

[...] A že mi to dává sílu se snažit žít smysluplně. Prožít to

naplno, to co je možný prožít.

sm

[...] Mhm, asi tak.

V: Máš tohle téma s kým sdílet?

R: Mhm, je. Mám kolem sebe přátele, s kterýma se o tom můžu bavit,

s kterýma [..] sdílím i velkou část toho mýho pojímaní, že si rozumím

s nima vo tom, že [...], že na to nejsem sám [.] a [.] vím, že to pro mě

bylo důležitý téma, že jsem teda, když už jsem se o tom chtěl bavit, že

nebylo moc lidí, s kterejma bych se o tom mohl bavit, ale že jsem je

vždycky měl [Mhm] z těch přátelskejch kruhů, přátel.

V: Je tam něco, co oni měli společnýho, proč vlastně to pro tebe bylo

možný s těmahle lidma sdílet?

R: Tam, to myslím to společný, to s těma přátelama, právě to, že je to něco

jako výzva, jak se s tím vyrovnat [Mhm], že to je [..] jasná věc v tom

životě, že to takhle je, že zemřu, že cokoliv se narodilo, že zemře. A co

s tím teda! Co s tímhle tím věděním, který [..], který, že jo {důraz}, že to

vyvolává hrůzu, to je [..]. Přijmout to! Takže tady tohle to.

V: Jak to vlastně zvládat, vůbec strategii, jak zvládnout, až to přijde? Co

budeš dělat, až to přijde, až budeš umírat?

R: Mhm. Co já budu dělat, až budu umírat? [...] Že jo, vono taky jak budu

umírat, může to přijít tak, že to bude nějaký delší proces umírání, může

to přijít rychle, nějaká autonehoda třeba, [...] ale když to bude tak, že

budu vědět o sobě, že umírám [...], tak odejít [...] a to je s jakoukoliv

jinou situací {důraz} [...] držet si ten nejlepší postoj mysli ke skutečnosti,

který je mi dostupnej, na který mám, jo? V té konkrétní situaci a pro

který se vlastně trénuji, že to je pro mě použitelný nejenom pro smrt,

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.16 16Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.16 16 12.8.2008 9:40:2812.8.2008 9:40:28


/ 17 /

ale pro jakoukoliv situaci, zaujmout k ní ten nejvhodnější, nejdovednější

postoj tak, aby to šlo hladce a moudře. Takže to nejvyšší, to co je mi

někdy dostupný , to nejjemnější štěstí. Takže to kdyby mi bylo dostupný

v okamžiku smrti, tak to, v okamžiku umírání, a když ne, tak všímavě

se stáhnout k nádechu a výdechu a pozorovat, co se děje [Mhm],

na ty procesy, jak vznikají a zanikají! {důraz} No a když by na to byl

samozřejmě větší čas, tak dovedně zavrhnout se vším všudy ten život.

Uzavřít mezilidský vztahy, uzavřít rozdělaný věci [Mhm] jo, že to je teda

jedna z věcí, co se snažím dělat běžně, mít čistej stůl, co nejčistější stůl

[Mhm], věci mít uzavřený, nenechávat moc věcí votevřenejch, nejasnejch

[..], no, tohle to. V: Skvělý, děkuju. Jaký to teď pro tebe bylo, když jsi odpovídal na ty

otázky? R: Bylo to pro mě zajímavý si to takhle v rozhovoru formulovat, protože je

to [...], je to jednodušší, než si vo tom sám jako tak přemejšlet a je to

jiný {důraz} [Mhm] se o tom s někým bavit, formulovat to jasně, vlastně

[Mhm]. [...] Odpovědět na ty otázky. Takový jako [..] podívání se na to,

jak to mám, a zpřítomnění si toho, vo co mi de v tom životě [Mhm].

Takže to bylo příjemný pro mě.

(zdroj dat: Aiv 1-5)

ÚVOD

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.17 17Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.17 17 12.8.2008 9:40:2812.8.2008 9:40:28


/ 18 /

1

/ /

Mohou sociální vědy zkoumat smrt?

Mohou vůbec sociální vědy zkoumat smrt? Ač tato otázka zní provoka

tivně, je oprávněná. Aby bylo možno v rámci vědy zkoumat určitý jev,

musí být splněno mnoho podmínek. Jednak je zapotřebí mít alespoň

povrchní pojmové pojetí zkoumaného jevu, abychom jej byli schopni

vůbec rozlišit, jednak musíme mít k dispozici vhodné způsoby, princi

py a postupy zkoumání. Primárním předpokladem však zůstává osoba

vědce, kterého daná oblast reality zajímá, který vlastní výzkum zreali

zuje. Realizovat zamýšlený výzkum je však možné jenom potud, pokud

také současná politika vědy, vědou přiřazované zájmy (vested inte

rests) a určující vědecké paradigma (Kuhn 1997) připouští výzkum či

dokonce vůbec samotnou existenci jevu, který vědce zajímá. Není ještě

příliš vzdálená doba vědeckého materialismu či striktního behavioris

mu, jejichž ideologie nekompromisně diktovaly, co zkoumat možné

je a co ne, ať už realitu defi novaly pojmem třídního boje nebo rovnicí

redukující člověka na souhru stimulů a reakcí.

V současném světě sociálních věd, ve vědci sdílené defi nici vědy

najdeme už také například kulturní psychologii (Stiegler, Shweder

& Herdt 1990), teorii sociálních reprezentací (Moscovici 1984, 2000;

Plichtová 2002; Wagner 1994a, b, 1995, 2003), humanitní a transper

sonální psychologii (Braud & Anderson 1998; Gendlin 1964, 1978;

Rogers 1961, 1970, 1998) či kvalitativní způsoby zkoumání reali

ty (Čermák 2000; Čermák & Štěpaníková 1997, 1998; Hájek 2002;

Morgan 2001; Strauss & Corbinová 1999). I sociální vědci si zača

li připouštět, že objektivní výzkum je možný jen tehdy, pokud je do

výzkumného postupu a výsledků výzkumu také systematicky zahrnut

subjekt vědce jako nedílné součásti interakce, která probíhá mezi ním

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.18 18Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.18 18 12.8.2008 9:40:2812.8.2008 9:40:28


MOHOU SOCIÁLNÍ VĚDY ZKOUMAT SMRT?

/ 19 /

a zkoumaným předmětem (Frýba 1996; Hytych 1995; Mayring 1990;

Miovský 2006b; Plichtová 2002). Dohnali tak konečně královnu

věd fyziku, jejíž součástí je už po mnoho desetiletí Einsteinova teorie

relativity či Heisenbergův princip neurčitosti (Bop 2000). Ve svě

tě sociálních věd začalo být možným věnovat se nejen skutečnosti

smrti a jevům s ní spojených (Ariés 2000; Glaser & Strauss 1965;

Kübler-Rossová 1992), ale i mnohým jiným fenoménům, které dříve

nebyly do vědeckého diskurzu připuštěny (například Braud & Ander

son 1998; Harner 1980; Moody 1994; Sheldrake 2002).

Tuto práci jsem otevřel otázkou „Co je to smrt?“ s očekáváním, že

v závěru shrnu významy, jaké k jevu smrt vztahují respondenti mnou

provedeného výzkumu. Očekávám, že budu moci popsat představy,

jaké o smrti sdílejí, a praktiky, jež používají ve svých každodenních

životech za účelem vyrovnání se se smrtí. Tématem první kapitoly

jsou způsoby vědeckého zkoumání smrti. Již provedeným výzku

mům, které podstatným způsobem ovlivnily dnešní vědecké poro

zumění fenoménu smrti, je v krátkosti věnována první podkapitola.

V předkládané práci volím jako východisko pro výzkum fenoménu

smrti teorii sociálních reprezentací, kterou nyní krátce uvedu (podka

pitola 1.3.) a diskusi klíčových pojmů teorie v kontextu terminologie

sociální psychologie se budu podrobněji věnovat v kapitole 2. K pod

statným aspektům teorie použitým ve výzkumném projektu se ještě

jednou vracím v oddílu 3.1.1. Pokaždé se teorii sociálních reprezen

tací věnuji poněkud z jiného úhlu – nejprve spíše metaforicky, poslé

ze teoreticky a nakonec metodologicky. Důvodem je dosud vytvářející

se sociální reprezentace jevu „sociální reprezentace“ v České repub

lice (viz podkapitola 2.1.). Život a fungování člověka, osoby, která

je ústředním předmětem zkoumání psychologie, nelze v žité realitě

každodenního dne vypreparovat z kontextu sociální skupiny, do níž

sama sebe počítá, a kultury, kterou nasává již od prvních dnů života

společně s mateřským mlékem. Proto při zkoumání skutečnosti smrti

beru na zřetel jak osobu samotnou, tak kontext sociální skupiny

a kultury, do níž náleží (podkapitola 1.2.).

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.19 19Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.19 19 12.8.2008 9:40:2812.8.2008 9:40:28


SMRT A NESMRTELNOST

/ 20 /

1.1 Smrt jako předmět výzkumu

Většina autorů, kteří se v současné západní kultuře zabývají smrtí,

se shoduje na tom, že smrt je vytěsňována z veřejného prostoru spo

lečnosti (např. Ariés 2000; Glaser & Strauss 1965; Haškovcová 1998;

Hillman 1997; Jung 1994; Kübler-Rossová 1992; Littlewood 1993;

Mellor 1993; Přidalová 1998). Přestože v 60. letech převážně ve Spo

jených státech bylo téma smrti, umírání a zacházení s umírajícími hoj

ně diskutováno a do určité míry právě díky zájmu vědců došlo k určité

změně – především ve vztahu lékař-pacient (Ariés 2000) – zůstávají

obecné rysy současné institucionalizace smrti stejné: profesionaliza

ce, medikalizace, sekularizace a její vytěsnění. Pozitivní skutečností

je samozřejmě rozvoj hospicového hnutí v posledních desetiletích,

v České republice pak od roku 1992. I ve výzkumech zabývajících se

hospicovým hnutím však stále dominuje medicínský model vnímání

smrti a stárnutí, a pouze výjimečně se prosazuje pohled na smrt jako

na skutečnost otevírající možnost k psychickému a spiri tuálnímu růs

tu (Nakashima & Canda 2005).

Praktiky, s jakými v dnešní době zacházejí moderní západní spo

lečnosti se smrtí, jsou v mnohém obdobné těm, jež aplikují na oblast

„ne-rozumu“, šílenství, jak uvádí např. Foucault (1997). Na rovi

ně psychiky jedince jsou to mechanismy vytěsnění, bagatelizace,

ra cionalizace apod., kdežto na úrovni společnosti jde o institucio

nalizované mechanismy sociální kontroly a dohledu, které izolují

„ne-rozum“ či smrt v organizacích profesionální péče. Obojí má pro

dnešní společnost pachuť nepříjemného a nenormálního, jelikož

společensky akceptované a uznávané je mládí, racionalita a výkon.

Smrt je mezní situací par excellence (Berger & Luckmann 1999), její

vědomí vzbuzuje fundamentální úzkost (Schutz 1962), je událostí,

která ničí uspořádanost a jistotu sociálního světa. Smrt je hrozbou

samozřejmosti každodenního světa, ohrožuje „ontologické bezpečí“

(Giddens 1998; Mellor 1993), a proto je úkolem symbolických světů

ji legitimizovat.

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.20 20Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.20 20 12.8.2008 9:40:2812.8.2008 9:40:28


MOHOU SOCIÁLNÍ VĚDY ZKOUMAT SMRT?

/ 21 /

Výzkum, který by se zabýval přímo sociálními reprezentacemi smrti, jsem s výjimkou práce Bradburyové (1993, 2000) a článku kolektivu autorů Oba, Tavares, de Oliveira (2002) neobjevil, přesto se někteří sociální vědci této oblasti z různých úhlů pohledu dotkli. Výzkum Glasera a Strausse (1965), probíhající v 60. letech v nemocnicích Spojených států, se zaměřoval na studium kontextu, jehož součástí jsou pacienti během umírání (awareness context). Hlavním přínosem výzkumu byl popis jednotlivých typů kontextů uvědomění (uzavřené uvědomění, podezřívavé uvědomění, vzájemné předstírání a otevřené uvědomění), strukturálních podmínek zapříčiňujících jeho změnu, spjatých strategií mezilidské interakce a souvislostí se strukturou organizace, ve které se pacient nachází.

Jiný pohled na proces umírání přinesla švýcarská psychiatrička Kübler-Rossová (1992), která při rozhovorech s umírajícími objevila dnes široce známé fáze zvládání nadcházející smrti (šok, popírání a izolace, zloba a hněv, deprese, smlouvání, příjímání pravdy). Zajímavou otázkou je, zda a jak jsou tyto fáze a způsob, kterým jimi jedinci procházejí, ovlivněny sdílenými představami smrti daných osob.

Oproti předchozím terénním výzkumům je práce Ariése (2000) založena na analýze historických materiálů. V rámci křesťanské kultury zachycuje v posledním tisíciletí střídání následujících modelů smrti (ochočená smrt, smrt sebe sama, smrt vzdálená i blízká, smrt blízkého a převrácená smrt) na základě proměn jednotlivých psychologických parametrů (vědomí sebe sama, obrana společnosti před divokostí přírody, víra v posmrtný život a víra v existenci zla). Jednotlivé modely v daném historickém období v určité sociální skupině převažují a determinují jak běžné společenské praktiky nakládání se smrtí, tak sdílené představy o smrti, umírání, existenci/neexistenci posmrtného života aj.

Zajímavou kvalitativní studii nabízí článek (Nakashima & Canda 2005), který se zabývá možnostmi pozitivně prožívaného procesu umírání pacientů několika hospiců ve Spojených státech. Článek podobně jako i tato práce (viz kapitoly 9, 11) poukazuje na transformativní dopad integrativně uchopeného prožitku utrpení. Smrt a umí

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.21 21Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.21 21 12.8.2008 9:40:2812.8.2008 9:40:28


SMRT A NESMRTELNOST

/ 22 / rání se mohou stát skutečnostmi, které nabízejí možnosti k rozvoji kvality života (well-being). Podobnému pohledu na smrt se věnuje také nedávno publikovaná kniha prezidenta sdružení amerických hospiců (Boyck 2005), která shrnuje jím osobně zaznamenané příběhy „dobrého umírání“

3

. Téma, které je v této práci rozpracováno, se však

zabývá jiným aspektem problému. Jde mi o prozkoumání sociálních reprezentací smrti, jakož i důsledky, které různé sociální reprezentace skutečnosti smrti nesou pro každodenní život respondentů, i tzv. „zdravé populace“ a nejenom u umírajících.

Práce Herzlichové (1973) přispěla k etablování psycho-sociologic

kých výzkumů vycházejících z analýzy interakce člověk-společnost, které berou společenský a kulturní kontext jako nedílnou součást předmětu výzkumu (Plichtová 2002). Svůj výzkum zakládá Herzlichová na nestrukturovaných intenzivních rozhovorech, jejíchž strukturu přizpůsobovala rozvíjení diskutovaného tématu respondentem. Následně je podrobila kvalitativní analýze. Autorka popisuje asymetrie reprezentací zdraví a nemoci a jejich odlišnou strukturu. Sociální reprezentace zdraví byla respondenty zřetelně méně tematizována než sociální reprezentace nemoci, která vytvářela ohnisko rozhovoru. Herzlichová se ve své práci věnované analýze sdílených představ nemoci a zdraví přibližuje k tématu smrti z jiného úhlu – reprezentace nemoci je striktně oddělena od reprezentace smrti, jsou ignorovány souvislosti těchto dvou témat a jako výjimečný případ jsou vymezeny smrtelné nemoci, které jsou však vzácné, vlastně ne-normální.

Nejblíže projektu výzkumu sociálních reprezentací smrti je svým

tematickým zaměřením stať Bradburyové (1993), která zkoumá reprezentace „dobré“ a „špatné“ smrti ve Velké Británii. „Dobrá“ a „špatná“ smrt je rozlišována dle míry kontroly nad nastávajícími událostmi, která souvisí s očekáváním smrti (Strauss 1993). Podrobně téma přibližuje v monografi i „Reprezentace smrti“ (Bradbury 2000), ve které dále roz- 3) Podobné texty začínají v posledních letech vycházet díky publikační činnosti občanského

sdružení Cesta domů, které provozuje jediný domácí hospic v ČR, jakož i velmi přehledné

a informativní webové stránky věnující se tématu smrti a umírání (www.umirani.cz).

Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.22 22Smrt_nesmrtelnost_oprava_dotisk.22 22 12.8.2008 9:40:2812.8.2008 9:40:28




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist