načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Slyším padat sníh - Kim Si-sup

Slyším padat sníh
-7%
sleva

Kniha: Slyším padat sníh
Autor:

Cieľom tejto knihy je poukázať na skutočnosť, akým sp
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: DHARMAGAIA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 5.5.2010
Počet stran: 105
Rozměr: 150x110
Úprava: 103 stran : ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Mewoldang Kim Si-sup hansi
Spolupracovali: ze sinokorejských originálů přeložila Ivana M. Gruberová
ISBN: 978-80-7436-004-6
EAN: 9788074360046
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Cieľom tejto knihy je poukázať na skutočnosť, akým sp

Další popis

Výbor z poezie známého středověkého korejského literáta a buddhistického mnicha (1435-93), jehož verše udivují transcendentní hloubkou i obrazy nezvyklé krásy. Z čínských originálů vybrala, přeložila a předmluvu napsala Ivana M. Gruberová.



Výbor z poezie známého středověkého korejského literáta a buddhistického mnicha (1435-93), jehož verše udivují transcendentní hloubkou i obrazy nezvyklé krásy. Z čínských originálů vybrala, přeložila a předmluvu napsala Ivana M. Gruberová.


Předmětná hesla
Kim, Si-sup, 1435-1493
* 1435-1493
korejští básníci -- 15. stol.
korejská poezie (čínsky) -- 15. stol.
Učení buddhismu -- Korea
Související tituly dle názvu:
Tam za velkou louží hejno supů krouží Tam za velkou louží hejno supů krouží
Kestřánková Agáta
Cena: 115 Kč
Tam za velkou louží hejno supů krouží Tam za velkou louží hejno supů krouží
Kestřánková Agáta
Cena: 36 Kč
Trampem v Sonoře Trampem v Sonoře
May Karel, Dvořáková Olga
Cena: 254 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Kim Si-supKim Si-supKim Si-sup

Kim Si-sup

DharmaGaia

Slyším Slyším Slyším

padat sníhpadat sníhpadat sníh

Slyším

padat sníh

Slyším Slyším Slyším

padat sníh

Slyším

padat sníh

Slyším

padat sníh

Slyším Slyším Slyším

padat sníh

Slyším

Slyším padat sníh

mistrů sonsi (viz výbor Prázdné hory

jsou plné větru a deště, DharmaGaia,

Praha 2002).

Tato knížka přináší první český

překlad třiašedesáti KimSi-su

pových básní z klasické čínštiny.

Studánka ve skále zamrzla a bambusová vrátka

jsou zamčená.

Zůstává mysl — zklidní-li se, není co činit.

Stín okapu vstupuje do okna, když ustávám

v meditaci,

a já, klidný, slyším padat sníh, který se nakupil

na borovici.

Vracím se do hor

...

Do knih podél čtyř stěn se

pustili moli,

na stolku uprostřed se usazuje

prach.

Květy cibulky se mění v četné

plody,

na stromech gingko již rostou

oříšky.

Tiše se opírám o zástěnu a spím,

vítr je mým jediným hostem.

Kim Si-sup (1435–1493),

korejský literát a svého času

i buddhistický mnich(mniš

ským jménem Soldžam, tj.

Zasněžený vrchol), je autorem

tisíců básní hansi v klasické

čínštině, fi losofi ckýchpojed

nání i proslulého Vyprávění

z hory Kumo. Ve své době

sice pohoršoval podivínským

chováním, přesto však byl

a dodnes je v Koreji vážen

pro své nevšední nadání —

dobře se vyznal v buddhismu

a taoismu, v neokonfuciánské

fi losofi i, ba i v tradiční čín ské

medicíně, věštectví a magii.

Mnohé z jeho básní, které psal

během putování po Koreji,

udivují transcendentníhloub

kou i obrazy nezvyklé krásy

a svým laděním připomínají

básně korejských zenových

Knížky pro přemýšlivé lidi

DharmaGaia

na borovici.

Knížky pro přemýšlivé lidi

DharmaGaia



Kim Si-sup

Slyším

padat sníh

Výbor z klasické poezie hansi

korejského básníka

15. století

DharmaGaia 2010

Kim Si-sup

Slyším

padat sníh

Slyším

padat sníh

Slyším

Výbor z klasické poezie hansi

korejského básníka

15. století

DharmaGaia 2010


Ze sinokorejských originálů přeložila Ivana M. Gruberová

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Kim, Si-sup, 1425–1493

Slyším padat sníh : výbor z klasické poezie hansi korejského básníka

15. století / Kim Si-sup ; [ze sinokorejských originálů přeložila Ivana

M. Gruberová]. – Vyd. 1. – Praha : DharmaGaia, 2010. – 103 s. : il.

Název výboru: Mewoldang Kim Si-sup hansi

821.531–1–051 * 821.531–1 * 821.581–1 * 24–1/–9 * (519)

– Kim, Si-sup, 1425–1493

– korejští básníci – 15. stol.

– korejská poezie – 15. stol.

– čínsky psaná poezie – Korea – 15. stol.

– učení buddhismu

– korejská poezie

– výbory

– studie

821.531 – Korejská literatura [11]

Tato kniha byla vydána s laskavou podporou nadace KoreaLitera

ture Translation Institute se sídlem v Soulu v Korejské republice.

The book was published with the generous assistance of the Korea

Literature Translation Institute, Seoul, The Republic of Korea.

Translation & commentary © Ivana M. Gruberová, 2010

Copyright © DharmaGaia 2010

ISBN 978–80–7436–004–6


5

Předmluva

Kim Si-sup (1435–1493), korejský

literát a svého času i buddhistický

mnich (mnišským jménem Soldžam,

tj. Zasněžený vrchol), básník aproza

ik, muž nevšedního ducha, kterýod

mítal autoritu neokonfucianismu jako

jediné státní ideologie království Čoson (dynastie I).

Z pohledu konfuciánských literátů byl přílišnonkon

formní a navíc inklinoval k buddhismu, což bylo tehdy

v Koreji považováno za nehodné velkého muže. Svým

podivínským chováním však vyváděl z míry i buddhis

ty. Nezařaditelný, ale přesto vážený pro své nevšední

nadání, Kim Si-sup se dobře vyznal v buddhismu atao

ismu, v neokonfuciánské filosofii, ba i v tradiční čínské

medicíně, věštectví a magii.

Mnohé z jeho básní hansi v klasické čínštině (čín.

wen-jen, kor. hanmun), které psal během putování po

Koreji, udivují transcendentní hloubkou i obrazyne

zvyklé krásy. Cyklus poutavých příběhů, který napsal

v horách jižně od historického města Kjongdžu apo

jmenoval Nové vyprávění z hory Kumo (kor. Kumo

sinhwa) (česky Vyprávění z hory Kumo, přel. Jaroslav


6

Bařinka, Odeon, Praha 1973), je považován za počátek

krásné prózy v Koreji. Jedná se o pět povídek, z nichž

čtyři jsou bohatě prostoupeny verši; tři z nich podávají

sepětí lásky a smrti postupně v pojetí buddhistickém,

konfuciánském a taoistickém, poslední dvě pakroz

víjejí na pozadí setkání smrtelníka s nadpřirozeným

světem didaktické úvahy a poetické reflexe.

Z buddhologického hlediska je významný rovněž

Kim Si-supův komentář k Uisangovu shrnutíAvatam

saka sútry Hwaomilsungpopkjedo (česky Mistr Uisang:

Mapa říše skutečnosti dle Avatamsaka sútry, přel. I. G.,

DharmaGaia, Praha 2009) ze 7. století zvaný Tehwaom

ilsung pokjedodžu, který Kim Si-sup napsal údajně vpous

tevně Oseam nad klášterem Pektamsa v horáchSorak

san. Ocitujme z něj alespoň několik vět: „Říše skutečnosti

(skt. dharmadhátu) není nic víc než skutečný aspekt všechby

tostí. Jediný opravdový stav světa dharem je duchovně jasný od

počátku, neomezený, širý, prázdný a klidný. Nemá žádnoufor

mu, ale rozprostírá se po celém světě. Nikde nekončí, protožezahr

nuje vše. Je jasný opravdovým očím probuzeného člověka, ale jeho

vlastnosti nelze pochopit. Rozsvěcuje se sám v nitru všech bytostí,

ale důvodu nelze porozumět. Pokud člověk nemá oko moudrosti,

aby prohlédl pravdu a jasnou moudrost beze stopy nevědomosti,

nemůže spatřit úžasnou a tajemnou činnost své vlastní mysli.“

(Buddhist Thought in Korea, Ed. by The KoreanBud

dhist Research Institute, Seoul, 1994, s. 110).


7

Kim Si-sup se narodil roku 1435 v hlavním městědy

nastie I (1392–1910) Hansongu (dnešní Soul), nedaleko

konfuciánské akademie Songgjungwan. Jeho otec byl

vojenským úředníkem z rodiny dvorských hodnostářů

původem ze starobylého Kangnungu na východnímpo

břeží Koreje. Kim Si-sup byl mimořádně nadané dítě:

proslulý konfuciánský filosof Julgok I I (1536–1584) ve

svém Životopisném vyprávění o Kim Si-supovi (KimSi

supdžon) z roku 1582, jež je důležitým zdrojem informací,

dokonce uvádí, že chlapeček rozuměl některýmčín

ským znakům, už když mu bylo pouhých osm měsíců —

mluvit a číst sice ještě neuměl, ale význam některých

znaků prý rozpoznával. A když mu byly tři roky, psal prý

své první verše — prosluly zejména tyto:

Kvítky broskve jsou rudé, vrby se zelenají, třetí lunární měsíc končí.

Na zelené niti navlečené perly — rosa na borovém jehličí.

V pěti letech prý Kim Si-sup už studoval konfuciánské

filosofické spisy Cesta středu (kor. Čungjong) a Velké

učení (kor. Tehak). Zpráva o zázračném dítěti seúdaj

ně rozletěla po Koreji a donesla se i k ušímsamotné

ho panovníka. A tak byl Kim Si-sup v pěti letechpo

zván na královský dvůr osvíceným králem Sedžongem

(vládl 1418–1450); vypravuje se, že panovník bylune

šen Kim Si-supovým literárním talentem a mladičkého


8

básníka obdaroval hedvábím. (Od té doby setradu

je jeden z básníkových četných pseudonymů — Ose,

tj. Pětiletý.)

Kim Si-sup vyrůstal obklopen přízní nejvyššíchkru

hů kolem krále Sedžonga a zdálo se, že před mladým

literátem se rýsuje úspěšná životní dráha, leč nebylo

tomu tak. Po smrti krále Sedžonga a krátce poté i jeho

syna krále Mundžonga nastoupil na trůn jehonezleti

lý vnuk Tandžong a vliv konfuciánských rádců zesílil.

Proti těmto poměrům vystoupil jeden znejschopněj

ších synů krále Sedžonga princ Sujang. Roku 1453bez

ohledně odstranil část politiků kolem svého panujícího

synovce Tandžonga, kterého o dva roky pozdějisesa

dil a poslal do exilu, a sám nastoupil na trůn jako král

Sedžo (vládl 1455–1468). Šestnáctiletý Tandžong byl

pak roku 1457 v Jongwolu v horách východní Koreje

připraven o život.

Mnozí učenci se proti Sedžoovi vzbouřili — jedni

odmítli službu u dvora a uchýlili se do ústraní naven

kově, druzí organizovali povstání s cílem svrhnoutsa

mozvaného panovníka. Král Sedžo odpověděl tvrdými

represemi: povstalci, včetně významných literátů, byli

popraveni a vešli do dějin jako „Šest popravenýchvěr

ných vazalů“ (kor. sajuksin), mnozí jiní vládní úředníci

a učenci byli posláni z hlavního města do vyhnanství.

Mezi těmi, kteří na znamení protestu odmítli úřední


9

hodnost, byl i Kim Si-sup; proslul jako jeden ze šesti

literátů, kterým se v době represí podařilo zůstatnaži

vu — říká se jim „Šest přeživších věrných vazalů“ (kor.

sengjuksin). Tyto změny u dvora způsobily Kim Si-supovi

silný otřes, jenž vedl zřejmě i k narušení jehoduševní

ho zdraví. Podle některých pramenů však Kim Si-sup

bláznovství pouze předstíral, aby si uchoval svoune

závislost a mravní integritu a současně aby poukázal na

absurditu a neúnosnost politických poměrů své doby.

Kim Si-sup se postavil zády ke světu politiky vhlav

ním městě a ve svých jednadvaceti letech se stal

buddhistickým mnichem. Konec 50. a počátek 60. let

15. století trávil toulkami po buddhistických klášterech

a poustevnách v horách. Není snad místa v Koreji,kte

ré by Kim Si-sup nenavštívil. Důvod svého potulného

života vysvětlil následovně: „Od mládí mámnespořáda

nou povahu, sláva a bohatství mne neuspokojují a nestarám se

o světské zaměstnání. Mou jedinou touhou je zůstávat vevzneše

né chudobě věrný smyslu života. Odjakživa jsem se chtěl toulat

po horách a řekách a opěvovat básněmi krásu přírody, když se

setkám s půvabnou scenérií, a tak se chlubit svým přátelům, ale

ani by mne nenapadlo domáhat se sepisováním textů vládního

úřadu. Zažil jsem to, co ve mně vzbudilo rozhořčení (míní se

uzurpace trůnu Sedžoem), a i když se na tomto světě snažím

o kultivování cesty, udržování charakteru v čistotě je otřásánocha

osem v morálních principech společnosti, že se člověk musí stydět


10

a nemůže cestu řádně kultivovat. V tomto případě si myslím, že

bude správné, když se uchýlím do samoty, zůstávaje věrný svým

principům.“ (Encyklopedie korejské literatury, str. 535).

Pobýval zejména u kláštera Jongdžangsa u Kjongdžu

na jihovýchodě Korejského poloostrova (1465–1471).

Vybudoval si tam malý domek nazývaný téžMewol

dang — Síň slivoňového měsíce — kde kromě četných

básní napsal svůj proslulý cyklus příběhů zvaný Nové

vyprávění z hory Kumo. Dále se zdržoval u klášterů

Pchokčchončongsa a Surakčongsa v okrese Jangdžu na

východ od Soulu (od roku 1472 až snad do roku 1481)

a v pohoří Soraksan v okolí Jangjangu u východníhopo

břeží (pravděpodobně několik let někdy po roce 1482),

jmenovitě v poustevně Oseam. (Podle jednohoprame

ne poustevnu Oseam založil právě Kim Si-sup zvaný

Ose, tj. Pětiletý /viz výše/, podle jiného jménopoustev

ny souvisí se zázrakem, který se zde prý udál vestře

dověku díky síle bódhisattvy soucítěníAvalókitéšva

ry /kor. Kwanseum/, jež zachránila pětiletého chlapce

před smrtí hladem a zimou; jisté je, že v této nevelké

poustevně vysoko ve skalnatých horách svého časupo

bývali a tvořili dva význační muži korejské literatury

a buddhismu — v 15. století Kim Si-sup a ve 20. století

Manhe Han Jong-un, jenž zde napsal svou slavnoubás

nickou sbírku Tvoje mlčení (kor. Nimui čchimmuk; přel.

I. G., DharmaGaia, Praha 2003).)


11

Mezitím Kim Si-sup někdy navštěvoval hlavníměs

to. Roku 1481 vykonal obětní obřad na počest svých

předků a ve svých 46 letech založil rodinu. Paní An mu

porodila syna, avšak zanedlouho ona i dítě zemřely

a Kim Si-sup se znovu vrátil do hor k životu tuláka.Po

býval pak zejména v horách Soraksan. Když munáčel

ník okresu Jangjang radil, aby se usadil, odmítl a svoje

stanovisko mu vysvětlil v dopise takto: „Než bychne

probuzený pobýval ve světě lidí, raději se budu až do konce svého

života toulat z místa na místo. Přeji si, aby se i za tisíc let našli

lidé, kteří mi porozumějí“ (Julgok I I: Životopisné vyprávění

o Kim Si-supovi uvedené v doslovu ke knize Mewoldang

Kim Si-sup hansi. Pchjongminsa, Soul 1986, s. 128).

Kim Si-sup zemřel po nemoci ve svých padesáti

osmi letech na jaře 1493 v klášteře Murjangsa v západní

Koreji nedaleko pobřeží Žlutého moře. Na KimSi-su

povo poslední přání, aby jeho tělo nespalovali (pohřeb

žehem se tehdy v Koreji prováděl jen u buddhistických

mnichů, nikoli u konfuciánců), ho dočasně uložili vedle

kláštera. Filosof Julgok I I uvádí, že i po třech letech,

když bylo rozhodnuto o definitivním pohřbu,vypada

la tvář zesnulého jako živá. Věřící se podivili, usoudili,

že Kim Si-sup dosáhl buddhovství, a se vší úctou mu

vystrojili buddhistický pohřeb. Popel po kremaciulo

žili do zvláštní kamenné stúpy. Posmrtné jméno Kim

Si-supa je Čchonggan — Jasná skromnost.


30

Devatenáct básní ve starodávném stylu

13.

Běda ach běda! Vše zrozené

je buďto pošetilé, nebo moudré, jak řeka Ťing-che

a řeka Wej-che

[1]

Zmatek nad zmatek! Celý život činíme to či ono,

ale nic z toho vlastně nestojí za řeč.

Bylo by lepší zout si sandály a odejít pryč,

utéci daleko od hluku a zmatku.

Vodu pít z dlaní

a hladovým útrobám vařit volně rostoucí zeleninu.

[2]

Proč bych se měl hrnout do činění zmatků

a žít v rozporu se světem?

[1] Traduje se, že voda čínské řeky Ťing-che byla kalná,za

tímco voda řeky Wej-che byla čirá. Prý i dlouho po soutoku

obou řek před Čchang-anem se kalná voda a čirá vodanemí

sily, nýbrž plynuly vedle sebe.

[2] „Volně rostoucí zelenina“ — jedná se o merlík (kor.mjong

adžu, lat. Chenopodium album var. centrorubrum Makino).


33

Nocuji v horské vsi

Déšť ustal a na hory padl soumrak,

mezi zelenými stromy stoupá dým.

V údolí na mostě přes potok se válejí mraky,

stezka dole pod horami zarůstá travinami.

Na světské záležitosti vůbec nelze spoléhat,

každý by tedy měl doširoka otevřít svoji mysl;

co třeba setřít světský prach

a svobodně si prozpěvovat v horském lese?

[4]

[4] Mraky a traviny zde symbolizují pouta samsáry (koloběh

znovuzrozování), prozpěvování absolutní svobodu probuzené

mysli v buddhistickém smyslu.


36

V Čamsilu

Deset let se toulám mezi západem a východem.

Takový je úděl pelyňku, jenž roste na mezi.

Má stezka i cesta světa jsou tak příkré, tak strmé!

Lepší bude beze slova vdechovat vůni květin.


38


41

Až jednou zestárnu

Až jednou zestárnu, pro co budu žít?

Má mysl bude svobodná jak otevřený prázdný dům.

Nenechám se znovu zotročit hmotou,

jedinou prací bude být sám sebou.

Nad stráň rozkvetlou zlatými dešti stoupá měsíc,

v bambusovém lese naříká vítr.

Vleču se o holi a donekonečna si recituji básně,

na východní stranu malého pavilonu dopadá stín

květů.


48

Jeden den

Jeden den a zase další...

kdy nastane konec?

Nebe připomíná otáčení kola,

země připomíná stavbu mraveniště.

Dívám se dolů, vzhlížím k výšinám, konce nevidět,

vznikání a zanikání bez začátku, bez konce.

A mezi tím vším člověk a světské starání:

kolikrát se musíme změnit a kolikrát musíme uspět?


54

Deset básní o starých časech

1.

Stydím se za svá konfuciánská studia,

texty odjakživa matou lidské životy.

Na pěšince k nuznému obydlí roste tráva,

vozy na dvoře velikého domu víří prach.

Podlézání mocným je tím nejlepším úskokem,

čistý a vznešený život světští lidé neznají.

Raději budu až do konce života mlčet

a ochraňovat cestu o samotě a v chudobě.


59

Směji se svému iluzornímu životu

a oslavuji svoji vrcholnou samotu

Směji se svému nuznému živobytí,

nemám tedy žádnou stařeckou důstojnost.

Přijdou-li hosté, zachovávám mlčení,

a přijde-li bída, nic si z ní nedělám.

Píšu básně, abych si ulevil ve svojí samotě,

pak odhazuji štětec a zkouším se dotknout prázdnoty.

Stárnu, ale srdce mám stále plné mladistvé síly,

s rozkoší naslouchám větru v borovicích na zahradě.


80

V klášteře Wangnjunsa

[26]

Opuštěný klášter z minulé dynastie,

mnichy nevidět, zůstala jen Buddhova síň.

Záda dřevěných Buddhů provrtali červotoči,

stěny a dveře obrůstají mechem.

Tělo proměn nakonec zmizí,

i barvy malovaných krovů postupně vyblednou.

Pokud se toto děje s neživými věcmi,

co teprve řekneme o světě červeného prachu?!

[26] Wangnjunsa — „Klášter královského kola“ („královským

kolem“ se míní kolo Buddhova učení).


81

Když se stmívá

Přes daleké propasti a přes daleké vrcholy

vrací se osamělý mrak a jeden jediný pták.

Letos budu žít tady v klášteře,

ale do jakých hor zamířím v letech příštích?

Vítr ustal, borovice za oknem se ztišily,

kadidlo dohořelo a meditační síň se uvolnila.

Už jsem se oddělil od světa,

žiju mezi vodou a mraky.


84


85

Všechny peníze, které mi darovali věřící,[28]

jsem utratil za obrazy a knihy a pak jsem se

vrátil do svých hor

Deset let jsem živil svoje útroby volně rostoucí

zeleninou.

[29]

Cožpak jsem mohl stále vyžadovat lahůdky zkrálovské kuchyně? Sláva člověka kazí, a tak je třeba držet se daleko

od ní, prázdné tlachání oslabuje vůli, už se ho nechci

zúčastňovat. Darované peníze jsem již utratil za knihy, zbylé jmění jsem věnoval na splacení obrazů. Plno kaštanů a hlízy taro mi v zahrádce pěkně

dozrávají, rozdělím se o ně s opicemi a celý rok budeme mít

co jíst. [28] Jakožto buddhistický mnich, Kim Si-sup někdy dostával dary od věřících. [29] „Volně rostoucí zelenina“ — jedná se o merlík (kor.mjongadžu, lat. Chenopodium album var. centrorubrum Makino) a amaranth (kor pirum, lat. Amaranthus).

Slyším

padat sníh

Výbor z klasické poezie hansi korejského

básníka 15. století

Z výboru Mewoldang Kim Si-sup hansi (Pchjongminsa, Soul

1986) přeložila a komentářem a poznámkami opatřila

Ivana M. Gruberová.

Vydalo nakladatelství DharmaGaia v Praze roku 2010.

Odpovědná redaktorka Daniela Varadínková.

Typografi e, sazba a fotografi e na str. 2 a 104

martin.tresnak@gmail.com.

Vytiskla tiskarna xPrint, Příbram.

Vydání první. ISBN 978–80–7436–004–6

DharmaGaia – Uhelný trh 1, 110 00 Praha 1,

tel. +420 224 238 551, dharmagaia@dharmagaia.cz,

www.dharmagaia.cz

Distribuce: Kosmas – Lublaňská 34, 120 00 Praha 2,

tel./fax +420 222 510 749, 222 515 407,

kosmas@kosmas, www.kosmas.cz

Naše knihy koupíte s 20% slevou

na www.dharmagaia.cz a www.obchodglobal.cz

Kim Si-supKim Si-supKim Si-sup

Kim Si-sup

DharmaGaia

Slyším Slyším Slyším

padat sníhpadat sníhpadat sníh

Slyším

padat sníh

Slyším Slyším Slyším

padat sníh

Slyším

padat sníh

Slyším

padat sníh

Slyším Slyším Slyším

padat sníh

Slyším

Slyším padat sníh

mistrů sonsi (viz výbor Prázdné hory

jsou plné větru a deště, DharmaGaia,

Praha 2002).

Tato knížka přináší první český

překlad třiašedesáti KimSi-su

pových básní z klasické čínštiny.

Studánka ve skále zamrzla a bambusová vrátka

jsou zamčená.

Zůstává mysl — zklidní-li se, není co činit.

Stín okapu vstupuje do okna, když ustávám

v meditaci,

a já, klidný, slyším padat sníh, který se nakupil

na borovici.

Vracím se do hor

...

Do knih podél čtyř stěn se

pustili moli,

na stolku uprostřed se usazuje

prach.

Květy cibulky se mění v četné

plody,

na stromech gingko již rostou

oříšky.

Tiše se opírám o zástěnu a spím,

vítr je mým jediným hostem.

Kim Si-sup (1435–1493),

korejský literát a svého času

i buddhistický mnich(mniš

ským jménem Soldžam, tj.

Zasněžený vrchol), je autorem

tisíců básní hansi v klasické

čínštině, fi losofi ckýchpojed

nání i proslulého Vyprávění

z hory Kumo. Ve své době

sice pohoršoval podivínským

chováním, přesto však byl

a dodnes je v Koreji vážen

pro své nevšední nadání —

dobře se vyznal v buddhismu

a taoismu, v neokonfuciánské

fi losofi i, ba i v tradiční čín ské

medicíně, věštectví a magii.

Mnohé z jeho básní, které psal

během putování po Koreji,

udivují transcendentníhloub

kou i obrazy nezvyklé krásy

a svým laděním připomínají

básně korejských zenových

Knížky pro přemýšlivé lidi

DharmaGaia

na borovici.

Knížky pro přemýšlivé lidi

DharmaGaia



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist