načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Slunce na sněhu – Ivana Prokopová

Slunce na sněhu

Elektronická kniha: Slunce na sněhu
Autor: Ivana Prokopová

Ivana Prokopová nepíše své básně s programovým nasazením, věnuje se jim spíše ve chvílích volna a odpočinku, kdy intenzivně vnímá svět kolem sebe s jeho drobnými detaily. Ve svých verších především vyjadřuje vztah k rodině, k lidem, které ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  59
+
-
2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EPOCHA
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 53
Rozměr: 19 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Česká poezie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-755-7164-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Ivana Prokopová nepíše své básně s programovým nasazením, věnuje se jim spíše ve chvílích volna a odpočinku, kdy intenzivně vnímá svět kolem sebe s jeho drobnými detaily. Ve svých verších především vyjadřuje vztah k rodině, k lidem, které potkává a k přírodě, která se pro ni stává jednou z největších inspirátorek. Tímto způsobem tak vzniká poetické pásmo s velkým citovým zaujetím, jež v sobě navíc skrývá i okamžiky přemítání nad životem, nad každodenními situacemi, nad poklidným tempem lidského bytí, dávajícím prostor pro zachycení jemných a křehkých reflexí.

Popis nakladatele

Je povoláním aranžérka, v současnosti podniká v oblasti facility managementu. Volný čas věnuje úpravě vlastní zahrady, malování a v poslední době digitální fotografii, kde využívá nové možnosti ke ztvárnění fantazie. Básničky píše nejen z lásky k psaní všeobecně, ale především z lásky k dětem, rodině a lidem, kteří ji obklopují. Největší inspirací je pro ni sama příroda, kterou považuje za součást svého života. Říká o básničkách: Básnička je dobrá, když máš chuť si ji přečíst znovu, třeba i víckrát, ne proto, že jí nerozumíš, ale proto, že její slova jsou příjemná tvé mysli a tvému srdci. Vzbuzuje emoce a dokáže tě přinutit přemýšlet o věcech, které nejsou tak docela běžnou součástí každodenního života, ale které máš skryté uvnitř sebe a které čekají, až se je pokusí vyjádřit někdo jiný třeba v básni. Slunce na sněhu je pokračování básnické sbírky Poskládaná slova (2009) a je určena i těm, kteří básničky obvykle nečtou. Básničky jsou jednou z možností, jak si odpočinout

Zařazeno v kategoriích
Ivana Prokopová - další tituly autora:
Slunce na sněhu Slunce na sněhu
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

SLUNCE NA SNĚHU


SLUNCE

NA SNĚHU

Ivana Prokopová


Copyright © Ivana Prokopová, 2018

Cover © Lukáš Tuma, 2018

Czech Edition © Nakladatelství Epocha, Praha 2018

ISBN 978-7757-164-9


Básníkem může být každý.

Stačí jen poslouchat Vesmír,

zachytit jeho slova a myšlenky

a napsat je ve verších.

I. P.


6

VŠUDYBYL

Kdesi, kdysi, mezi ničím a čímsi,

uprostřed světa, jednoho léta,

žil, byl Všudybyl.

A protože už všude byl

a všechno viděl, o čem snil,

po nepoznaném zatoužil.

Nebylo včera, dnes a ani zítra toho dne

myšlenka Všudybyla napadne,

z ničeho nic si něco umane

poznané z nepoznaného že dostane.

A bloumá sem a zase tam,

odkudsi nikam chodí jen tak sám,

až našel v trní bílý růže květ,

zeptá se květu, zda by mohl přivonět.

Všudybyl náhle cítí nepoznaný cit

a s květem růže bílé chce se konejšit.

O lásce nepoznané počal snít,

všude chce být a všechno vědět,

všechno mít.

Však růže sevře z trnů objetí

a lapí Všudybyla vzápětí,

marně se snaží z trnů vymanit,

proč láska bolí, chtěl by pochopit.

Zašeptá tiše bílé růže květ:

„láska... může i zabíjet.“


7

MELODIE STROMŮ

Náhle přišel vítr z hor,

větve stromů se rozkývaly

a v údolí stínů jako sbor

svou píseň stromy zazpívaly.

Na cestě z hor slyšel ji Kdosi,

v údolí stínů na chvíli se zastavil,

melodii čistou jako kapka rosy

o které kdysi dávno snil.

V té písni bylo slunce žhavé,

rozpalující tváře kamenům do běla,

a kapky deště jako perly pravé,

pěna, co na hladině řeky ulpěla.

Byla tam krása jitra při svítání

a temno noci, mír a klid

a něha v tichém rozjímání,

ve hvězdách čistý jasný svit.

Byla tam vůně lučních květů,

kvetoucích z jara v údolí

a jemný vánek při motýlím letu,

vysoké skály a křídla sokolí.

Ten Kdosi splynul s melodií,

v pomalých krocích víří prach

a tóny tklivé v jeho srdci bijí

jak zvony světa na poplach.


8

Tak nechal plynout nekonečný čas,

v údolí stínů nalezl svůj klid,

prach z cesty setřel ze svých řas,

aby směl pomíjivost uchopit.

Usedl, opřen zády o vrásčitý kmen

statného stromu v údolí,

dal melodii na tisíce jmen,

krásnější není v širém okolí.

V údolí stromy tichou melodii pějí,

vítr se houpe v statných korunách

a tklivé tóny v melodii znějí

tak blízko, téměř na dosah.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.