načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Slovník zahraničních filmových herců konce XX. století II. L – Z -- Bibliografický slovník světových filmových herců konce tisíciletí – Miloš Fikejz

Slovník zahraničních filmových herců konce XX. století II. L - Z -- Bibliografický slovník světových filmových herců konce tisíciletí

Elektronická kniha: Slovník zahraničních filmových herců konce XX. století II. L - Z
Autor: Miloš Fikejz
Podnázev: Bibliografický slovník světových filmových herců konce tisíciletí

–    Rozsáhlá publikace podává v 1200 biofilmografických heslech vyčerpávající přehled o životě a díle významných herců a hereček řady národních kinematografií celého světa (vyjma herců českých) se zvláštním zřetelem na ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  339
+
-
11,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: VOLVOX GLOBATOR
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 1631
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-017-9411-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

   Rozsáhlá publikace podává v 1200 biofilmografických heslech vyčerpávající přehled o životě a díle významných herců a hereček řady národních kinematografií celého světa (vyjma herců českých) se zvláštním zřetelem na jejich význam v kontextu celosvětového vývoje filmu. Slovník zahrnuje ty osobnosti, které aktivně tvořily na přelomu 80. a 90. let bez ohledu na jejich věk.

      Profil každé osobnosti tvoří faktograficky zhuštěné životopisné údaje s přihlédnutím k uměleckým úspěchům včetně ocenění (Oscary, Césary, Zlaté glóby, festivalové ceny a další) na divadle, ve filmu i v jiných tvůrčích oblastech, portrétní fotografie, filmografie a odkazy na články v českém tisku.

Zařazeno v kategoriích
Miloš Fikejz - další tituly autora:
Český film -- Herci a herečky/ I.díl A-K Český film
Český film. Herci a herečky/ II.díl L-Ř Český film. Herci a herečky/ II.díl L-Ř
 (e-book)
Český film: Herci a herečky / III. díl: S–Ž Český film: Herci a herečky / III. díl: S–Ž
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

VOLVOX GLOBATOR

2018


Miloš Fikejz

SLOVNÍK ZAHRANIČNÍCH FILMOVÝCH HERCŮ

KONCE XX. STOLETÍ L‒Z

Vydalo nakladatelství & vydavatelství Volvox Globator

www.volvox.cz jako svou 607. publikaci

Odborná a jazyková redakce Vladimír Hendrich

Fotografie Miloš Fikejz, Falcon, Bonton Film, Warner

Brothers

Obálka Petr Hilský

E-knihu připravil purehtml.cz

Vydání první Praha 2002

Adresa knihkupectví: Štítného 16, Praha 3 - Žižkov

Věnováno mé drahé Jarušce

a redakci Filmového přehledu

Poděkování:

Roman Vacho

Grandhotel Pupp

Tomáš Krejčí

Prague Studios


Aleš Danielis a Milica Pechánková

Bontonfilm

Petr Vácha

Knihkupectví Na Můstku

Karel Kabát

Filmexport Home Video

Iva Hejlíčková

Cinema

Copyright © Miloš Fikejz, 2002

Copyright © Volvox Globator, 2002

ISBN 978-80-7511-090-9


ÚVODEM

Po sedmi letech od vydání publikace Zahraniční herci

současnosti dostáváte do rukou Slovník zahraničních filmových

herců konce 20. století, který je více než dvojnásobně

rozšířenou a doplněnou verzí předchozího titulu. Nynější

publikace, rozdělená do dvou svazků, podává v 1310 heslech

stručný přehled o životě a díle významných herců a hereček

řady národních kinematografií celého světa (vyjma herců

českých a slovenských) se zvláštním zřetelem na jejich význam

v kontextu celosvětového vývoje filmu. Slovník zahrnuje ty

osobnosti, které aktivně tvořily v období posledních patnácti

let (od konce 80. let minulého století do roku 2002). K

tomuto časovému vymezení jsem dospěl na základě zkušenosti

ze své více než dvacetileté knihovnické praxe v Národním

filmovém archivu: dotazy a požadavky čtenářů se totiž

nejčastěji týkají právě herců a hereček z posledních dvou

desetiletí.

Nejtěžším úkolem bylo nalézt společné a jednotné kritérium

pro výběr jednotlivých osobností z celého světa. Téměř

každým dnem se objevují nová jména, prosazují se nové

talenty a rodí se nové hvězdy. Někteří herci se dočkají zenitu

své slávy teprve na sklonku života, i když mají za sebou

bohatou uměleckou kariéru. Navíc ne každý, kdo je u nás

známý z filmového plátna, televizní obrazovky či videa, je

zároveň skutečně významný v mezinárodním měřítku. Ani

počet rolí není rozhodující, kvantita přece nikdy nemůže

zaručit kvalitu. Do slovníku byli začleněni i ti herci, kteří sice


během tohoto období zemřeli, ale až do své smrti výrazně

působili před filmovou kamerou (mj. Y. Montand, K. Kinski,

A. Perkins, B. Lancaster, J. Gielgud, J. Marais, R. Steiger).

Samozřejmě jsem si byl vědom toho, že sestavování hesláře

vždycky narazí na námitky kritiky, proč byl do hesláře

zařazen ten umělec a opomenut umělec jiný. Je nepochybné,

že právě při sestavování hesláře hraje subjekt autora důležitou

roli, i když se poctivě snaží subjektivitu a osobní vkus potlačit.

Problém, který si vynutil konzultace s odborníky z Ústavu

pro jazyk český AV ČR, byla česká podoba cizích jmen. Při

přechylování a skloňování cizích osobních jmen jsem se řídil

publikací Miloslavy Knappové Příjmení v současné češtině

(Liberec 1992). Jména režisérů (mj. Andrej Končalovskij,

Dušan Makavejev, Miloš Forman, Andrej Tarkovskij), kteří se

prosadili jako umělecké osobnosti ve své vlasti a odešli pak do

zahraničí, kde zůstali buď natrvalo, nebo přechodně, jsem

ponechal v jejich původním znění, nepřepisoval jsem je do

podoby, jak jsou uvedena v titulcích jejich zahraničních děl

(Andrei Konchalovsky, Miloš Forman, Dusan Makavejev,

Andrei Tarkovsky).

Jednotlivá hesla se skládají ze tří základních částí.

1. Biografické údaje: umělecké jméno, vlastní jméno,

většinou přesné datum a místo narození (popřípadě i úmrtí),

rodinný původ, studia (názvy škol jsou převážně ponechány v

originálním znění, což také platí o názvech divadel),


zaměstnání a počátek kariéry (divadelní a mimofilmová

činnost). U divadelních her jsem se snažil držet českých názvů,

pod jakými byla uvedena na našich jevištích nebo jak jsou

překládána v našich odborných publikacích. Následuje

charakteristika hereckého typu na příkladech stěžejních

filmových rolí, jimiž na sebe herec upozornil nebo za něž

získal významná ocenění (viz. VYSVĚTLIVKY) a ceny na

významných mezinárodních i národních filmových festivalech.

V závěru životopisné části se pfiipomínají také hercovy zájmy

a ambice (mj. hudba, literatura, sporty, podnikání, politická a

společenská angažovanost), návštěvy naší republiky a jeho

manželství i významní potomci.

2. Filmografie je sestavena jak z celovečerních hraných

filmů určených pro kina (zde byla snaha postihnout všechny

tituly), tak z dlouhometrážních dokumentů a snímků

animovaných, kde je často využit pouze hercův hlas.

Výběrově jsou zastoupeny rovněž filmy televizní a miniseriály.

Řazení jednotlivých filmů je chronologické podle roku

výroby. Na prvním místě je vždy uveden originální název (u

koprodukcí nanejvýš tituly ve tfiech jazycích, oddělené

lomítkem). V závorce následuje český překlad – tučně

vytištěný je distribuční název (tj. film se hrál v českých a

slovenských kinech). Filmy uvedené u nás pouze na videu

nebo vysílané v televizi (Československá televize, Česká

televize, Nova, Premiéra, Prima, HBO, Kabel Plus a Hallmark,

nikoliv satelity a OK3) mají za svým českým tučně vytištěným

názvem připojenu příslušnou zkratku, vysvětlující, v jakém

médiu bylo možno film u nás zhlédnout. Při překladech titulů

jsem se snažil dodržet již jednou užité české názvy nebo


název co možná nejvýstižněji přeložit (vzhledem k obsahu

filmu). Upozorňuji na to, že se některé názvy filmů

uvedených v kinech mohou lišit od jejich názvů při uvedení v

televizi (např. Mise a Misie) či na videu (Medvědi a Medvěd,

Singles a Narkomani); někdy se však liší i tituly filmů,

vydaných na videu a uvedených v televizi už podruhé či

potřetí. V závorce pak následuje plné jméno režiséra; u

povídkových filmů jsou zaznamenána všechna jména režisérů,

ale na prvním místě figuruje vždy ten, v jehož povídce či části

dotyčný herec hrál. Jestliže se určitý herec podílel na filmu

ještě v jiné funkci nebo pouze v jiné funkci (jako autor nebo

spoluautor námětu, scénáře, hudby a písní, producent nebo

spoluproducent, režisér nebo spolurežisér), je tato skutečnost

vyznačena pomocí zkratek (viz VYSVĚTLIVKY) po

středníku za jménem režiséra. Filmografie jsou dovedeny až

do poloviny roku 2002. Ačkoliv autor usiloval o maximální

úplnost a aktuálnost filmografií, je pochopitelné, že se v nich

mohou objevit určité mezery, nepřesnosti a chyby. Za každé

doplnění v tomto směru budou autor i redakce vděčni.

3. Bibliografické údaje jsou řazeny od nejnovějších k

nejstarším a přihlížejí především k nejsnáze dosažitelným

tiskovým materiálům knižním, časopiseckým a novinovým v

českém a slovenském jazyce.

Herecké profily byly zpracovány podle mnoha pramenů

nejrůznějšího druhu a charakteru (viz POUŽITÉ

PRAMENY). Velmi využívaným zdrojem informací byly také


tzv. presskity (propagační materiály pro novináře, jimiž

distribuční firmy vybavují jednotlivé filmy) a různé

internetové databáze, především Internet Movie Database

(IMDb). V některých případech jsem použil autentické údaje,

získané při osobním kontaktu s umělci.

Na závěr chci poděkovat všem, kteří mi během mého

dvanáctiletého úsilí (od května 1990 do července 2002)

všemožně pomáhali, ať už tím, že mi poskytli cenné

informace a užitečné rady, nebo mne upozornili na chyby a

omyly. Děkuji zejména Michaelu Málkovi a redaktorům

časopisu Filmový přehled Tomáši Bartoškovi a Kláře Koubové,

bez jejichž spolupráce bych nikdy nebyl schopen takto

rozsáhlý a náročný projekt realizovat. Za mnohé podnětné

připomínky vděčím Janu Jarošovi, Ljubomíru Olivovi, Miro

Ulmanovi, Vladimíru Hendrichovi, Tomáši Seidlovi, Marcele

Pittermanové, Radimu Valákovi. Mnoho užitečných poznatků

při sběru a zpracování materiálu jsem získal od Galiny

Kopaněvové, Kateřiny Pošové, Milici Pechánkové, Evy

Zaoralové, Evy Hrozkové, Táni Dimitrovové, Aleny

Prokopové, Veroniky Kratochvílové a Stáni Přádné. Zvláštní

poděkování náleží Marii Čtyroké za obětavou pomoc při

redakci textu.

Praha, srpen 2002

Miloš Fikejz


VYSVĚTLIVKY

ZKRATKY

A – animovaný film

ČTV – film uvedený u nás v televizi (ČST, ČT, Premiéra,

Prima a Nova)

D – dokumentární film

film. – filmový

chor. – choreografie

jr. – junior

KTV – film uvedený u nás v kabelové televizi

(HBO, Hallmark, Kabel Plus)

MFF – mezinárodní filmový festival

poč. – počátkem

pol. – polovina

prod. – produkce

r. – režie


sc. – scénář

spol. – společně, spolupráce

TV – televize, televizní, televizní film

V – film uvedený u nás ve videodistribuci

CENY

cena BAFTA – výroční cena Britské akademie filmového a

televizního umění

Cena Clarence Derwenta – nejstarší americká divadelní cena

udělovaná za herecké výkony na newyorských jevištích

Cena Laurence Oliviera – britská divadelní cena udělovaná za

herecké výkony

César – výroční cena Francouzské filmové akademie

Český lev – výroční cena české filmové a televizní akademie

Donatellův David – výroční italská filmová cena

Emmy – výroční cena americké Akademie televizních umění a

věd


Felix – Evropská filmová cena

Obie – americká divadelní cena udělovaná za výkony na

mimobroadwayských scénách

Oscar – cena americké Akademie filmového umění a věd

Theatre World Award – americká divadelní cena

Tony – americká divadelní cena udělovaná za výkony v

inscenacích uvedených na Broadwayi

Zlatý glóbus – výroční cena Sdružení zahraničního tisku v

Hollywoodu


LADDOVÁ Diane

(Rose Diane Ladner)

* 29. listopadu 1932 – Meridian, Missouri (USA)

Je sestřenicí dramatika Tennessee Williamse. Vystudovala St.

Aloysius Academy. Herecké vzdělání získala v New Yorku u

Curta Conwaye a Franka Corsara. Pracovala jako sekretářka,

modelka a tanečnice v nočním klubu Copacabana. Hereckou

dráhu zahájila v sedmnácti letech jako účinkující v

zájezdovém představení hry Michaela V. Gazza Klobouk plný

deště. 1959 debutovala na Broadwayi ve Williamsově dramatu

Sestup Orfeův. Je členkou herecké dílny Actors Studio. Ve

filmu začínala poč. 60. let v nízkorozpočtových filmech. Plně

se prosadila až ve zralém věku, kdy za vedlejší roli servírky

Flo v melodramatu Alice tu už nebydlí (r. M. Scorsese) byla

nominována na Oscara 1974, Zlatý glóbus 1974 a cenu

BAFTA 1975. Další dvě vysoce ceněné úlohy (za obě byla

opět nominována na Oscara) vytvořila ve filmech, jejichž

protagonistkou byla její dcera Laura Dernová: démonická

matka v kontroverzním melodramatu Zběsilost v srdci (r. D.

Lynch); jemná jižanská intelektuálka, matka dospívajícího


chlapce (Lukas Haas), v nostalgické komedii Popínavá růže

(r. M. Coolidgeová). Velmi často spolupracuje s TV;

účinkovala v seriálech The Secret Storm (Tajná bouře), Alice

(1980-81) a jako host se objevila mj. v seriálech Naked City

(1958, Nahé město), Wide Country (1963, Širá země), Mr.

Novak (1963, Pan Novak), Hazel (1963), Gunsmoke (1964,

1967), City of Angels (1976, Město andělů), The Love Boat

(1980, 1984, Lod lásky), Grace Under Fire (1994, Grace v

jednom kole – ČTV). Jako režisérka se uvedla TV černou

komedií Paní Muncková, k níž si napsala scénář podle

románu Elly Lefflandové a ponechala si v ní pro sebe titulní

roli právě ovdovělé Rose Munckové. Po celou svou kariéru se

D. L. vrací na jeviště, mj. v hrách Paddy Chayefského Bohyně,

Lillian Hellmanové Odložené sny, Prestona Jonese Texas

Trilogy a v Ibsenově Heddě Gablerové. Jejím manželem byl

herec Bruce Dern, s nímž si několikrát zahrála před film.

kamerou (Divocí andělé, Rebelové, Dokonalý svět, Paní

Muncková).

FILMOGRAFIE:

1961 – Something Wild (Něco divokého; r. Jack Garfein); 1966

– The Wild Angels (Divocí andělé – V; r. Roger Corman); 1967

– Rebel Rousers (Rebelové – ČTV; r. Martin B. Cohen); 1969 –

The Reivers (Pobertové – ČTV; r. Mark Rydell); 1970 – Macho

Callahan – V (r. Bernard L. Kowalski); WUSA (Stanice WUSA;

r. Stuart Rosenberg); 1971 – The Steagle (r. Paul Sylbert); 1972

– The Devil’s Daughter (TV – Ďáblova dcera; r. Jeannot


Szwarc); 1973 – White Lightning (Na straně zákona – ČTV; r.

Joseph Sargent); 1974 – Chinatown (Čínská čtvrť; r. Roman

Polanski); Alice Doesn’t Live Here Anymore (Alice tu už nebydlí

– (TV/Alice už tu nebydlí – ČTV; r. Martin Scorsese); 1976 –

Embryo – ČTV (r. Ralph Nelson); The November Plan (TV

– Listopadový plán; r. Don Medford); 1978 – Black Beauty (TV

– Černý blesk – ČTV; r. Daniel Haller); Thaddeus Rose and

Eddie (TV – Thaddeus Rose a Eddie; r. Jack Starrett); 1979 –

Willa (TV; r. Claudio Guzman, Joan Darlingová); 1980 – Guyana

Tragedy: The Story of Jim Jones (TV – Guyanská tragédie:

Příběh Jima Jonese; r. William A. Graham); 1981 – All Night

Long (Celou dlouhou noc – ČTV; r. Jean-Claude Tramont);

1982 – Desperate Lives (TV – Zoufalé životy; r. Robert Michael

Lewis); 1983 – Grace Kelly – ČTV (TV; r. Anthony Page);

Something Wicked This Way Comes (Přichází něco zlého; r.

Jack Clayton); 1984 – Married a Centerfold (TV – Vzal jsem si

modelku ‒ ČTV; r. Peter Werner); 1985 – Crime of Innocence

(TV – Zločin nevinnosti; r. Michael Miller); 1987 – Black Widow

(Černá vdova; r. Bob Rafelson); 1988 – Bluegrass (TV; r.

Simon Wincer); Plain Clothes (Obyčejné šaty; r. Martha

Coolidgeová); 1989 – National Lampoon’s Christmas Vacation

(Vánoční prázdniny – V/National Lampoon a vánoční

prázdniny – ČTV; r. Jeremiah S. Chechik); Rock Hudson –

ČTV (TV; r. John Nicolella); 1990 – Wild at Heart (Zběsilost v

srdci; r. David Lynch); The Lookalike (TV – Dvojník; r. Gary


Nelson); 1991 – A Kiss Before Dying (Polibek před smrtí – V; r.

James Dearden); Shadow of a Doubt (TV – Stín nejistoty – V;

r. Karen Arthurová); Rambling Rose (Popínavá růže – V; r.

Martha Coolidgeová); S.P.O.O.K.S./Code Name: Chaos (TV; r.

Anthony Thomas); 1992 – Forever (Navždy; r. Thomas Palmer

jr.); Hold Me Thrill Me Kiss Me (Drž mě, vzruš mě, polib mě; r.

Joel Hirshman); Dr. Quinn, Medicine Woman (TV – Doktorka

Quinnová – ČTV; r. Jeremy Paul Kagan); The Cemetery Club

(Když mi odejdeš – KTV; r. Bili Duke); 1993 – Father Hood

(Táta lump; r. Darrell James Roodt); Carnosaurus – ČTV (r.

Adam Simon); Hush Little Baby (TV – Tiše, děťátko; r. Jorge

Montesi); The Spirit Realm (r. Louis Morneau); 1994 –

Mother/The Haunted Heart (Smrtící láska – ČTV; r. Frank

LaLoggia; + prod.); 1995 – Mrs. Munck (TV – Paní Muncková; r.

Diane Laddová; + sc.); Raging Angels (Zuřící andělé; r. Alan

Smithee); 1996 – Precious/Citizen Ruth (Feťačka – V; r.

Alexander Payne); Cold Lazarus (TV; r. Renny Rye); Ghosts of

Mississippi (Duch minulosti; r. Rob Reiner); 1997 – Westing

Game (TV; r. Terence H. Winkless); 1998 – Primary Colors

(Barvy moci – V; r. Mike Nichols); 1999 – More Than Puppy

Love (TV – Víc než dětská láska; r. Tom Whitus); Can’t Be

Heaven (TV – To ani nemůže být nebe – ČTV; r. Richard

Friedman); 2000 – Best Actress (TV – Nejlepší herečka; r. F.

Harvey Frost); 28 Days (28 dní; r. Betty Thomasová); The Law

of Enclosures (Zákon o zabrání půdy; r. John Greyson); Sharing


the Secret (TV; r. Katt Shea); Redemption of the Ghost

(Vykoupení ducha; r. Richard Friedman); More Than Puppy (Víc

než mládě; r. Tom Whitus); Aftermath (TV – Následky; r.

Lorraine Senna Ferraraová, Robert Ulrich); 2001 – Rain (Déšť;

r. Katherine Lindbergová); Daddy and Them (Táta a oni; r. Billy

Bob Thornton).


LADDOVÁ Cheryl

(Cheryl Jean Stoppelmoore)

* 12. července 1951 – Huron, Jižní Dakota (USA)

Je dcerou inženýra pracujícícho pro Chicago Northwestern

Railroad Company. Už během středoškolských studií se

připojila k hudební skupině Music Shop Band, s níž

procestovala při koncertním turné Spojené státy, až skončila v

Los Angeles. Byla vybrána, aby nazpívala part bubenice

Melody v animovaných TV seriálech o osudech dívčí rockové

skupiny Josie and the Pussycats (1970-72) a Josie and the

Pussycats in Outer Space (1972-74, Josie and the Pussycats

ve vesmíru). Vystudovala herectví u Miltona Katselase a hrála

v TV reklamách. Díky manželství s hercem a producentem

Davidem Alanem Laddem se prosadila jako herečka v TV.

Vytvořila větší roli v dobrodružném kriminálním seriálu

Search (1972-73, Pátrání) a především ztělesnila postavu

detektivky Kris Munroeové v úspěšném kriminálním seriálu

Charlie’s Angels (1976-81, Charlieho andělé). Má na svém

kontě řadu TV filmů, mj. hrála titulní hrdinku životopisného

dramatu Grace Kelly o slavné hollywoodské hvězdě, ale ve


filmu se objevuje pouze ojediněle a výrazněji se neprosadila.

Jednou z mála film. rolí je postava Georgie Cooperové, vážně

nemocné matky dospívající dívky (Sara Gilbertová), jejíž

rodinu tragicky poznamená destruktivní chování její vyzývavé

spolužačky (Drew Barrymoreová), v melodramatu Jedovatý

břečťan (r. K. Sh. Rubenová). Účinkovala v TV kriminálním

seriálu One West Waikiki (1994, Stíny nad Waikiki –

ČTV). 1973-80 byla provdána za Davida Alana Ladda (*

1947), syna producenta Alana Ladda.

FILMOGRAFIE:

1973 – Satan’s School for Girls (TV – Satanova dívčí škola; r.

David Lowell Rich); 1974 – Evil in the Deep/The Treasure of

Jamaica Reef (Zlo v hlubinách; r. Virginia Stoneová); 1979 –

When She Was Bad... (TV – Když zlobila...; r. Peter H. Hunt);

1982 – Kentucky Woman (TV – Žena z Kentucky; r. Walter

Doniger); 1983 – Grace Kelly – ČTV (TV; r. Anthony Page);

Now and Forever (Teď a navždy; r. Adrian Carr); 1984 – Purple

Hearts (Purpurová srdce – V; r. Sidney J. Furie); 1985 –

Romance on the Orient Express (TV – Romance v Orient

expresu – KTV; r. Lawrence Gordon Clark); A Death in

California (TV – Smrt v Kalifornii; r. Delbert Mann); 1986 –

Crossings (TV – Křižovatky – ČTV; r. Karen Arthurová); 1987 –

Deadly Care (TV – Smrtící péče; r. David Anspaugh); 1988 –

Bluegrass (TV; r. Simon Wincer); 1989 – The Fulfillment of Mary


Gray (TV – Naplnění Mary Grayové; r. Piers Haggard);

Millennium (Milénium – ČTV/Tisíciletí – KTV; r. Michael

Anderson); Lisa – V (r. Gary Sherman); 1990 – Jekyll & Hyde

– ČTV (TV; r. David Wickes); The Girl Who Came Between

Them (TV – Dívka, která přišla mezi ně; r. Mel Damski); Crash:

The Mystery of Flight 1501 (TV – Záhada letu 1501 – V; r.

Philip Saville); 1991 – Changes (TV – Osudy – ČTV; r. Charles

Jarrott); Locked Up: A Mother’s Rage/Other Side of Love (TV –

Druhá strana lásky – ČTV; r. Bethany Rooney); 1992 – Poison

Ivy (Jedovatý břečťan – V; r. Katt Shea Rubenová); Dead

Before Dawn (TV – Smrt před svítáním – V/Smrt před

svítáním – ČTV; r. Charles Correll); Broken Promises: Taking

Emily Back (TV – Nesplněné sliby – ČTV; r. Donald Wrye);

1994 – Dancing with Danger (TV – Tanec s nebezpečím; r.

Stuart Cooper); 1995 – Kiss and Tell (TV – Přiznání milenky –

ČTV; r. Andy Wolk); Haunting of Lisa (TV – Lisa – ČTV; r. Don

McBrearty); 1996 – Vows of Deception (TV – Podvodné sliby; r.

Bill L. Norton); 1998 – Permanent Midnight (Nikdy nekončící

půlnoc – V; r. David Veloz); Every Mother’s Worst Fear (TV –

Každá matka překoná strach; r. Bill Norton); 1999 – Perfect

Little Angels (TV – Dokonalí andílkové – KTV; r. Timothy

Bond); A Dog of Flanders (Pes z Flander; r. Kevin Brodie); A

Father’s Son (TV – Otcův syn; r. Michael London jr.).


LAFONTOVÁ Bernadette

* 26. října 1938 – Nîmes, Languedoc-Roussillon (Francie)

Pochází z lékárnické rodiny. Od dětství se věnovala tanci a

baletu, navštěvovala kurzy při opeře v Nimes, kde vystupovala

v různých muzikálech. 1957 se setkala s hercem Gérardem

Blainem, za něhož se provdala a který ji přivedl do Paříže.

Tam ji seznámil s mladým kritikem časopisu Cahiers du

Cinéma Françoisem Truffautem, v jehož krátkém filmu Les

mistons (1958, Uličníci – ČTV) debutovala před kamerou.

Ačkoliv neměla žádné herecké vzdělání ani zkušenosti, stala se

díky svému přirozenému talentu, civilnímu projevu a instinktu

oblíbenou herečkou režisérů rodící se francouzské nové vlny,

z nichž jí největší příležitosti zpočátku poskytl zejm. Claude

Chabrol: venkovská dívka Marie, někdejší milenka jednoho z

hrdinů (Gérard Blain) psychologického snímku Krásný

Serge; jedna ze čtyř prostých prodavaček Jane, která si

zpestřuje svůj jednotvárný život letmými známostmi, v

komedii Hodné holky. Novým impulzem v její kariéře byla

úloha osiřelé dívky Marie, která žije v nuzných podmínkách a

mstí se pokryteckým občanům městečka tím, že svádí místní


muže a ničí jejich rodiny, v satirickém dramatu Pirátova

snoubenka (r. N. Kaplanová). S nepřízní osudu zápasí i

mnohé její další postavy, které vytvořila poč. 70. let: ze

zločinu podezřelá Camille, která vypráví ve vězení sociologovi

svůj životní příběh, v černé komedii podle románu Henryho

Farrella Hezká holka jako já (r. F. Truffaut); Marie, milenka

lehkovážného novináře (Jean-Pierre Léaud), v milostném

dramatu Maminka a děvka (r. J. Eustache). V následujících

desetiletích se uplatnila zejm. jako charakterní herečka ve

vedlejších rolích, z nichž jí největší úspěch, Césara 1985,

vynesla postava Léone, jež se ujala výchovy osiřelé třináctileté

a velmi problémové dívky (Charlotte Gainsbourgová), v

komorním dramatu Nestoudnice (r. C. Miller). 1978 se

poprvé objevila na divadle ve hře Krvavá hraběnka, 1984 se

představila pod režijním vedením Jean-Clauda Brialyho v

milostné komedii Šachy Guitryho Désirés, příležitostně se na

jeviště vrací dodnes. 1978 publikovala své memoáry pod

názvem La fiancée du cinéma (Snoubenka filmu) a 1988

vydala další vzpomínkovou knihu Mes enfants de la balle

(Moje komediantské děti). Nejmladší z jejích třech dětí,

předčasně zesnulá dcera Pauline Lafontová (1963-1988), se

věnovala rovněž herectví. Jejím druhým manželem byl

maďarský sochař Gyorgy (Diourka) Medveczky.

FILMOGRAFIE:

1957 – Giovani mariti (Mladí manželé; r. Mauro Bolognini); 1958

– Le beau Serge (Krásný Serge – ČTV; r. Claude Chabrol); Bal

de nuit (Plesová noc; r. Maurice Cloche); 1959 – A double tour


(Na dva západy – ČTV; r. Claude Chabrol); L’eau à la bouche

(Sliny v ústech; r. Jacques Doniol-Valcroze); 1960 – Les bonnes

femmes (Hodné holky; r. Claude Chabrol); Les mordus

(Fanouškové; r. René Jolivet); Me faire ça à moi (Udělat mi

tohle; r. Pierre Grimblat); 1961 – Les godelureaux (Hejskové; r.

Claude Chabrol); Jusqu’à plus soif (Až dosytosti; r. Maurice

Labro); Tire-au-flanc (Ulejváci; r. Claude de Givray); 1962 – Un

clair de lune à Maubeuge (Svit měsíce nad Maubeuge; r. Jean

Cherasse); Les femmes d’abord (Nejprve ženy; r. Raoul André);

Une grosse tête (Velká hlava; r. Claude Givray); 1963 – ...et

Satan conduit le bal (...a ďábel řídí ples; r. Grisha Dabat); 1964

– Tous les enfants du monde (Všechny děti světa; r. André

Michel); La chasse à l’homme (Honba na muže ‒ ČTV; r.

Edouard Molinaro); 1965 – Le bons vivants (Světáci; r. Georges

Lautner, Gilles Grangier); Pleins feux sur Stanislas (Střílejte na

Stanislava; r. Jean-Charles Dudrumet); Compartiment tueurs

(Zločin v expresu; r. Costa-Gavras); 1966 – Le voleur (Zloděj

z Paříže ‒ ČTV; r. Louis Malle); 1967 – Un idiot à Paris (Idiot v

Paříži; r. Serge Korber); Lamiel (r. Jean Aurel); Les idoles

(Idoly; r. Marc’O); 1968 – Le révélateur (Odhalovatel; r. Philippe

Garrel); L’amour c’est gai, l’amour c’est triste (Láska je veselá,

láska je smutná; r. Jean-Daniel Pollet); 1969 – Le voleur de

crimes (Zloděj zločinů; r. Nadine Trintignantova); La fiancée du

pirate (Pirátova snoubenka; r. Nelly Kaplanova); Paul (r. Diourka

Medveczky); Sex-Power (r. Henry Chapier); 1970 ‒ Élise ou la


vrais vie (Élise aneb Opravdový život; r. Michel Drach); La

décharge (Úleva; r. Jacques Baratier); Cain de nulle part (Cain

odnikud; r. Daniel Daert); 1971 – Valparaiso Valparaiso (r.

Pascal Aubier); Out un: spectre (r. Jacques Rivette); What a

Flash! (Jaký to nápad!; r. Jean-Michel Barjol); Les stances à

Sophie (Sloky pro Sophii; r. Moshé Mizrahi); Catch Me a Spy

(Chyť mi špiona; r. Dick Clement); La famille (Rodina; r. Yvan

Lagrange); L’oeuf (Vejce; r. Jean Herman); 1972 – Une belle fille

comme moi (Hezká holka jako já – ČTV; r. François Truffaut);

Trop jolies pour être honnêtes (Moc hezké na to, aby byly

počestné; r. Richard Balducci); 1973 – La maman et la putain

(Maminka a děvka; r. Jean Eustache); Défense de savoir (Vědět

zakázáno; r. Nadine Trintignantová); L’histoire très bonne et très

joyeuse de Colinot Trousse-Chemise (Příběhy velmi dobrého a

veselého Colinota Košilatého; r. Nina Companeezová); Elles

plus elles (Ony plus ony; r. Peter Foldès); Une baleine qui avait

mal aux dents (Velryba, kterou bolely zuby; r. Jacques Bral); Les

gants blancs du diable (Ďáblovy bílé rukavice; r. Laszlo Szabo);

1974 – Zig zig (Cik-cik; r. Laszlo Szabo); Permette signora che

ami vostra figlia? (Dovolíte, paní, abych miloval vaši dceru?; r.

Gian Luigi Polidoro); 1975 – Un divorce heureux (Šťastný

rozvod; r. Henning Carlsen); Vincent mit l’âne dans un pré

(Vincent nechal osla na louce; r. Pierre Zucca); Strauberg ist da

(Strauberg je tady; r. Mischa Galle); L’ordinateur des pompes

funèbres (Zřízenec pohřební služby; r. Gérard Pirès); La porte


du large (TV – Dveře dokořán; r. Pierre Badel); 1976 – Qu’il est

joli garçon l’assassin de papa (Jak je krásný chlapec-otcovrah; r.

Michel Caputo); Un type comme moi ne devrait jamais mourir

(Někdo jako já by neměl nikdy zemřít; r. Michel Vianey); Le

trouble-fesses (Otravové; r. Raoul Foulon); 1977 – L’irrévolution

(Nerevoluce; r. Philippe Malherbe); Noroit (Severozápadní vítr; r.

Jacques Rivette); 1978 – Chaussette surprise (Ponožka s

překvapením; r. Jean-François Davay); La frisée aux lardons

(Uštěpačná kudrnatka; r. Alain Jaspard); La tortue sur le dos

(Želva na zádech – ČTV; r. Luc Béraud); Violette Nozière

(Violette Nozièreovà; r. Claude Chabrol); 1979 ‒ Certaines

nouvelles (Některé zprávy; r. Jacques Davila); Nous maigrirons

ensemble (Budeme hubnout společně – ČTV; r. Michel

Vocoret); Retour en force (Znovunabytí síly; r. Jean-Pierre

Poiré); Il ladrone (Lotr; r. Pasquale Festa Campanile); La gueule

de l’autre (Huba toho druhého; r. Pierre Tchernia); 1980 – Le roi

des cons (Král blbů; r. Claude Confortés); Une merveilleuse

journée (Nádherný den; r. Claude Vital); 1981 – Si ma gueule

vous plaît (Jestli se vám líbí moje tvář; r. Michel Caputo); 1982 –

On n’est pas sorti de l’auberge (Nevyšlo se z hospody; r. Max

Pécas); Cap Canaille (Mys Canaille; r. Juliet Bertová, Jean-Henri

Roger); 1983 – La bête noire (Černá ovce; r. Patrick Chaput);

Canicule (Období veder; r. Yves Boisset); Un bon petit diable

(Hodný ďáblík; r. Jean-Claude Brialy); L’homme, la bête et la

vertu (TV – Člověk, zvíře a ctnost; r. Marlène Bertinová); 1984 –


Gwendoline – V (r. Just Jaeckin); Les malheurs de Malou (TV –

Malouovy pohromy; r. Jeanne Barbillonová); 1985 – Le pactole

(Zlatý důl; r. Jean-Pierre Mocky); Patte de velours (TV –

Zatahovaci drápky; r. Nelly Kaplanova); Les voleurs de lumière

(TV – Zloději světla; r. Jean Sagols); L’effrontée (Nestoudnice; r.

Claude Miller); Les beaux quartiers (TV – Krásné čtvrti – ČTV; r.

Julien Guiomar); 1986 – Inspecteur Lavardin (Inspektor

Lavardin; r. Claude Chabrol); Waiting for the Moon (Čekání na

měsíc; r. Jill Godmilowová); La divine sieste de papa (TV –

Tatínkova božská siesta; r. A. Nahun); 1987 – Masques (Masky;

r. Claude Chabrol); 1988 – Les saisons du plaisir (Období

rozkoše; r. Jean-Pierre Mocky); Une nuit à l’Assemblée

nationale (Noc v Národním shromáždění; r. Jean-Pierre Mocky);

Prisonnières (Vězeňkyně; r. Charlotte Silverová); 1989 – L’air de

rien (Pramálo; r. Mary Jimenezová); 1990 – Boom Boom (r.

Rosa Vergesová); Sisi – der Film (r. Christoph Böll); Plein fer

(Celé železo; r. Josée Dayanová); La tendresse de l’araignée

(TV – Pavoučí něha – ČTV; r. Paul Vecchiali); 1991 – Cherokee

(r. Pascal Ortega); Dingo (r. Rolf de Heer); Ville à vendre (Dům

na prodej; r. Jean-Pierre Mocky); Sam suffit (r. Virginie

Thévenetová); 1993 – Personne ne m’aime (Nikdo mne nemá

rád; r. Marion Vernouxová); Monsieur Ripois (TV – Pan Ripois; r.

Luc Beraud); Fou de foot (TV; r. Dominique Baron); 1994 – Le

fils de Gascogne (Gascogneův syn; r. Pascal Aubier); 1996 –

Rainbow pour Rimbaud (Duha pro Rimbauda; r. Jean Teule);


Généalogies d’un crime (Genealogie jednoho zločinu; r. Raoul

Ruiz); 1997 – Nous sommes tous encore ici (Všichni jsme tady

klidní; r. Anne-Marie Miéville); Bob Million (TV; r. Michaël

Perrotta); Bébés boum (TV – Radostná událost – ČTV; r. Marc

Angélo); 1998 – Rien sur Robert (Nic o Robertovi; r. Pascal

Bonitzer); 1999 – Recto Verso (r. Jean-Marc Longval); 2000 –

Un possible amour (Snesitelná láska; r. Christophe Lamotte);

Vent de colère (TV – Závan hněvu; r. Michael Raeburn); La part

de l’ombre (TV – Část stínu; r. Philippe Venault); Le

bimillionnaire (TV – Dvoumilionář; r. Michaël Perrotta); 2001 –

Anne Frendo (r. Éric Heumann).


LAFORÊTOVÁ Marie

(Maïtena Doumenach)

* 5. října 1940 – Soulac u Bordeaux (Francie)

Pochází z továrnické rodiny. Odmalička se zajímala o hudbu,

a když jí bylo šestnáct let, začala se učit hrát na kytaru. Po

maturitě uvažovala o studiu filozofie, ale náhoda jí určila jinou

dráhu: přihlásila se do konkurzu Raymonda Rouleaua pro

vysílání stanice Evropa 1 Zrození hvězdy a ve finále, které se

konalo v Cannes, suverénně zvítězila. Poč. 60. let debutovala

jako film. herečka úlohou Francouzky Marge, jejíž bohatý a

marnotratný italský snoubenec (Maurice Ronet) je zavražděn

svým bezcharakterním přítelem (Alain Delon), v

psychologickém dramatu V plném slunci (r. R. Clément). Po

více než desítce rolí osudových dívek exoticky podmanivé

krásy a občas i zničující síly, z nichž vyniká zejm. hrdá řecká

prostitutka Eftichia ve válečném dramatu podle

stejnojmenného románu Uga Pirra Vojandy (r. V. Zurlini),

opustila M. L. koncem 60. let ze zdravotních důvodů na

několik let hereckou dráhu. Místo toho se plně věnovala

pěvecké kariéře; překvapujícího úspěchu dosáhla už 1964


svou první gramofonovou deskou se šlágrem Les vendanges

de l’amour (Vinobraní lásky); její popularita pronikla také za

hranice, jakmile se rozjela na koncertní turné do Kanady

(1968) a Belgie (1969). Vrcholem jejího vystupování byly

1970 recitály v pařížském Bobinu a Olympii. Dodnes si

udržuje jednu z předních pozic mezi interprety francouzské

populární hudby. Před film. kameru se vrátila koncem 70. let

postavou mondénní spisovatelky Edmonde Rostandové, jejímž

půvabům neodolá nekonformní, vysoce postavený policista

(Jean-Paul Belmondo), který se rozhodne skoncovat s korupcí

a gangstery v přímořském městě, v kriminální komedii

Policajt nebo rošťák (r. G. Lautner). V poslední době často

hraje v italských filmech a TV. 1981 publikovala knihu

Contes et legends de ma vie privée (Vyprávění a legendy o

mém soukromém životě). Jejími manželi byli režisér Jean

Gabriel Albicoco, Alain Kahn-Scriber (s ním má tři děti:

Elise-Bethsabée, Mehdi a Deborah), Pierre Cornet a od 1980

je provdána za Pierra Meyera.

FILMOGRAFIE:

1960 – Plein soleil (V plném slunci; r. René Clément); St

Tropez blues (r. Marcel Moussy); 1961 – La fille aux yeux

(Dívka se zlatýma očima; r. Jean-Gabriel Albicocco); Amours

célèbres (Slavné lásky; r. Michel Boisrond); Le rouge et le noir

(TV – Červený a černý; r. Pierre Cardinal); 1962 – Léviathan (r.

Léonard Keigel); Le rat d’Amérique (Krysa z Ameriky; r. Jean

Gabriel Albicocco); 1963 – À cause, à cause d’une femme (To


vše kvůli jedné ženě; r. Michel Deville); 1964 – La chasse à

l’homme (Honba na muže – ČTV; r. Edouard Molinaro); Le

soldatesse (Vojandy; r. Valerio Zurlini); Cherchez l’idole (Honba

za kytarami; r. Michel Boisrond); 1965 – Cent briques et des

tuiles (Prachy a smůla; r. Pierre Grimblat); Marie-Chantal

contre le docteur Kha (Marie Chantal proti doktoru Kha; r.

Claude Chabrol); La redevance du fantôme (TV – Fantomův

dluh; r. Robert Enrico); 1967 – Jack of Diamonds (Kárový

spodek; r. Don Taylor); Le treizière caprice (Třináctý rozmar –

ČTV; r. Roger Boussinot); 1972 – Le petit Poucet (Paleček a

obr; r. Michel Boisrond); 1978 – Flic ou voyou (Policajt nebo

rošťák; r. Georges Lautner); 1982 – Les diplômes du dernier

rang (Absolventi posledního pořadí; r. Christian Gion); Que les

gros salaires lèvent le doigt! (Ať se přihlásí dobře placení

zaměstnanci!; r. Denys Granier-Deferre); 1984 – Les morfalous

(Mrchožrouti – ČTV; r. Henri Verneuil); Joyeuses Pâques

(Veselé velikonoce; r. Georges Lautner); 1985 – La pactole

(Zlatý důl; r. Jean-Pierre Mocky); Tangos, el exilo de Gardel

(Tanga, Gardelův exil; r. Fernando Solanas); 1986 – Sale destin!

(Mizerný osud!; r. Sylvain Madigan); 1987 – Il est génial papy!

(Děda je geniální!; r. Michel Drach); Fucking Fernand (Zasranej

Fernand; r. Gérard Mordillât); 1989 – La folle journée ou le

mariage de Figaro (Bláznivý den aneb Figarova svatba; r. Roger

Coggio); La bugiarda (Lhářka – ČTV; r. Franco Giraldi); 1990 –

L’avaro (Lakomec – ČTV; r. Tonino Cervi); Présume dangereux


(Víra v násilí – V; r. Georges Lautner); Una fredda mattina di

maggio (TV – Chladné májové jitro; r. Vittorio Sindoni); Quattro

piccole donne (TV – Čtyři sestry – ČTV; r. Gianfranco Albano);

1991 – Tutti gli uomini di Sara (Všichni ti Sářini muži; r.

Gianpaolo Tescari); Un cane sciolto 3 (TV – Pes utržený ze

řetězu 3; r. Giorgio Capitani); 1994 – Ainsi soient-elles (Staňte

se; r. Patrick Alessandrin, Lisa Alessandrinová); A che punto è

la notte (TV; r. Nanni Loy); 1995 – Dis-moi oui... (Řekni mi své

ano – ČTV; r. Alexandre Arcady); 1996 – Tykho Moon (r. Enki

Bilal); 1997 – Héroïnes (Playback – V; r. Gérard Krawczyk);

Deserto di fuoco (TV – Ohnivá poušť – ČTV; r. Enzo G.

Castellari); C’est la tangente que je préféré (r. Charlotte

Silverová); 1998 – Villa Vanille (TV – Vila Vanille – ČTV; r. Jean

Sagols); Jeudi 12 (TV – Čtvrtek dvanáctého; r. Patrick Vidal);

2000 – Jeux pour mourir (Hry k umírání; r. Bruno Romy).

ČS. BIBLIOGRAFIE:

Týdeník Televize, 1992, č. 41, s. 9. – Kino, 1983, č. 3, s. 11,16.

– Kino, 1972, č. 22, s. 16.


LAHTIOVÁ Christine

* 14. dubna 1950 – Birmingham, Michigan (USA)

Je nejstarší ze šesti dětí známého chirurga finského původu a

zdravotní sestry. Po absolvování University of Michigan v

Ann Arboru, kde studovala nejprve jazyky a pak dramatické

umění, získala diplom v oboru krásných umění na Florida

State University. Poč. 70. let pobývala ve Velké Británii, kde

byla členkou pantomimického souboru Edinburgh Scotland’s

Travis Theatre. 1973 se vrátila do USA, a než se uplatnila jako

charakterní herečka na newyorských scénách, dělala číšnici a

modelku v TV reklamách. Odbornou hereckou průpravu jí

poskytla Uta Hagenová v Herbert Berghof Studiu. 1978

úspěšně debutovala na Broadwayi ve hře Davida Mameta V

lesích a za svůj výkon byla odměněna cenou Theatre World

Award. Za účinkování ve hře Julese Feiffera Malé vraždy

dostala cenu Obie. Krátce nato se poprvé objevila na film.

plátně jako Gail Packerová, sekretářka Výboru pro etiku

právníků, u níž nalezne pomoc čestný a tvrdohlavý advokát

(Al Pacino), ve společenskokritickém dramatu ...a

spravedlnost pro všechny (r. N. Jewison). Mezi


nominovanými na Oscara 1984 a Zlatý glóbus 1984 se ocitla

díky úloze bývalé tanečnice Hazel Zanussiové, o jejímž

přátelství se sousedkou a spolupracovnicí z továrny (Goldie

Hawnová) vypráví milostná komedie z období 2. světové

války Odpolední směna (r. J. Demme). Velmi zdařile se

vyrovnala také s rolí nezodpovědné a excentrické Sylvie

Fisherové, které byly svěřeny do péče dvě osiřelé neteře, v

komedii podle románu Marilynne Robinsonové Tichá

domácnost (r. B. Forsyth). Za hlavní roli v TV dramatu

pittsburgské dělnické rodiny Není nad domov získala Zlatý

glóbus a nominaci na cenu Emmy a za roli ve sci-fi seriálu

Amerika byla nominována na cenu Emmy a na Zlatý glóbus.

Výraznou postavu svobodné lékařky (cena Emmy 1998)

vytvořila v TV seriálu Chicago Hope (1994, Nemocnice

Chicago Hope – ČTV; r. Michael Pressman). Režírovala

Oscarem oceněný krátký TV snímek Lieberman in Love

(1996, Zamilovaný Lieberman), v němž také vytvořila po

boku Dannyho Aiella hlavní ženskou úlohu. 2000 se postavila

za kameru podruhé jako režisérka komediálního dramatu Můj

první pán s Albertem Brooksem a Leelee Sobieskou. 1989

slavila úspěch na Broadwayi ve hře Wendy Wassersteinové

Heidiny kroniky. Jejím manželem je od 1983 režisér Thomas

Schlamme, s nímž má syna Wilsona (* 1988) a dvojčata

Emmu a Joea (* 1993).

FILMOGRAFIE:

1978 – The Last Tenant (TV – Poslední nájemník; r. Jud Taylor);

Dr. Scorpion (TV; r. Richard Lang); 1979 – ...and Justice for All


(...a spravedlnost pro všechny; r. Norman Jewison); 1980 –

The Henderson Monster (TV – Hendersonská příšera; r. Waris

Hussein); 1981 – Whose Life Is It Anyway? (Čí je to vlastně

život?; r. John Badham); Ladies and Gentlemen, The Fabulous

Stains (Dámy a pánové, The Fabulous Stains; r. Lou Adler);

1982 – The Executioner’s Song (TV – Katova píseň; r. Lawrence

Schiller); 1984 – Swing Shift (Odpolední směna – V; r. Jonathan

Demme); Single Bars, Single Woman (TV – Bary pro svobodné

ženy; r. Harry Winer); 1985 – Love Lives On (TV – Láska žije

dál; r. Larry Peerce); 1986 – Just Between Friends (Jen mezi

přáteli – ČTV/Přítelkyně – ČTV; r. Allan Burns); 1987 –

Housekeeping (Tichá domácnost – ČTV; r. Bill Forsyth);

Stacking (Stohování; r. Martin Rosen); Amerika (TV; r. Donald

Wrye); 1988 – Running on Empty (Čas zastavit se – ČTV; r.

Sidney Lumet); 1989 – Miss Firecracker (Královna krásy –

ČTV; r. Thomas Schlamme); Gross Anatomy (Anatomie pana

člověka – ČTV; r. Thorn Eberhardt); No Place Like Home (TV –

Není nad domov; r. Lee Grantová); 1990 – Funny About Love

(Směšně o lásce; r. Leonard Nimoy); 1991 – The Doctor

(Doktor – ČTV; r. Randa Hainesová); Crazy from the Heart (TV

– Hlas srdce – V/Zblázněné srdce – ČTV; r. Thomas

Schlamme); 1992 – Leaving Normal (Útěk z normálu –

V/Sbohem, město N. – ČTV; r. Edward Zwick); The Fear Inside

(TV – Vnitřní strach; r. Leon Ichaso); The Good Fight (TV –

Dobrý boj – KTV; r. John David Coles); 1995 – Hideway


(Skrýš; r. Brett Leonard); Pie in the Sky (Rumové pralinky –

V(Srdce v oblacích – ČTV; r. Bryan Gordon); A Weekend in the

Country (TV – Víkend – KTV; r. Martin Bergman); 1997 – Hope

(TV – Naděje; r. Goldie Hawnová); Subway Stories: Tales from

the Underground (TV – Příběhy z metra; r. Bob Balaban, Julie

Dashová, Jonathan Demme, Ted Demme, Spike Lee, Abel

Ferrara, Alison Madeanová, Lucas Piatt, Seth Zvi Rosenfeld);

1999 – Trial by Media (Pokus médií; r. Sheldon Larry); 2000 –

My First Mister (Můj první pán; r. Christine Lahtiová).

ČS. BIBLIOGRAFIE:

Ano, 1998, č. 51, s. 12-13.


LAMAS Lorenzo

* 20. ledna 1958 – Santa Monica, Kalifornie (USA)

Jeho otcem je argentinský herec Fernando Lamas (1915-

1982), který se v 50. letech prosadil v Hollywoodu jako

typický představitel hispánských milovníků. Lorenzo vzešel z

jeho třetího manželství s americkou herečkou norského

původu Arlene Dahlovou (*1924). Po rozvodu rodičů

vyrůstal střídavě v Los Angeles a New Yorku. Navštěvoval

soukromé školy a jako těžko zvládnutelné dítě se nakonec

dostal na vojenskou Admiral Farragut Academy, kde se

seznámil s bojovým uměním a nadchl se pro plavání.

Vystudoval veterinářství na Santa Monica City College a

odbornou hereckou průpravu získal ve Filmové herecké dílně

Tonyho Barra v burbankských ateliérech. Hereckou kariéru

zahájil epizodní rolí prostoduchého sportovce Toma Chisuma,

jemuž odloudí dívku (Olivia Newton-Johnová) frajerský

vůdce středoškolské party (John Travolta), ve film. verzi

muzikálu Pomáda (r. R. Kleiser). Daleko víc se však prosadil

v TV, kde účinkoval nebo se objevoval jako host v seriálech

The Love Boat (Loď lásky), Switch (1976, Proměna),


California Fever (Horečka v Kalifornii), Secrets of

Midland Heights (1980, Tajemství Midlandských výšin),

Dancing to the Hits (1986, Hitový tanečník). Popularitu mu

přinesly zejm. úloha sebevědomého mladíka Lance Curnsona

v TV seriálu o problémech rozvětvené vinařské rodiny Falcon

Crest (1981-90, Síla rodu – ČTV) a postava bývalého

policisty podezřelého z vraždy Rena Rainese, který jako

osamělý motorkář hájí spravedlnost na vlastní pěst, v

úspěšném kriminálním seriálu Renegade (1992-94, Odpadlík

– ČTV). Úlohu bývalého agenta CIA a nyní hlavy letecké

společnosti, který má neustále problémy, vytvořil v akčním

seriálu Air America – ČTV (1998). Přivydělával si i jako

herec v reklamách na cigarety a džíny. Díky svému

přitažlivému vzhledu, tělesné zdatnosti a znalosti asijského

bojového umění (získal černé pásy v taekwondu, kempu a jiu

jitsu) se stal hvězdou akčních filmů kategorie B. Jeho drsní

hrdinové v nich nejčastěji mstí a zachraňují, s požehnáním

nadřízených nebo sami za sebe vedou nesmlouvavý boj s

nejrůznějšími zlořády. Stejně tak odhodlaný je i v soukromém

životě, zvláště pokud se jedná o ženské protějšky. Vedle

mnoha vztahů se svými hereckými partnerkami byl třikrát

ženatý. 1983 se rozvedl s Victorií Hilbertovou, 1985 pak s

TV tiskovou mluvčí Michelle Smithovou, s níž má syny

Alvara Joshuu (* 1983) a Shanea (* 1985). 1985-93 byla

jeho třetí manželkou herečka Kathleen Kinmontová. 1996 se

oženil s bývalou modelkou Shauny Sandovou.

FILMOGRAFIE:


1978 – Grease (Pomáda; r. Randal Kleiser); Tilt (r. Rudy

Durand); Take Down (Vítězství na lopatky; r. Keith Merrill); 1980

– Detour to Terror (TV – Cesta teroru; r. Michael 0’Herlihy);

1984 – Body Rock – ČTV (r. Marcelo Epstein); 1990 –

SnakeEater (Poživač hadů – V; r. George Erschbamer);

SnakeEater’s Revenge (Pomsta poživačů hadů – KTV; r. Andre

Link); 1991 – Night of the Warrior (Noc bojovníka; r. Rafal

Zielinski); Final Impact (Poslední srážka – V; r. Joseph Merhi,

Stephen Smoke); Killing Streets (Ulice smrti – V; r. Stephen

Cornwell); SnakeEater II: The Drug Buster (Poživač hadů II; r.

George Erschbamer); 1992 – SnakeEater III: His Law (Poživač

hadů III – V; r. George Erschbamer); C.I.A.: Code Name Alexa

(TV – C.I.A. Krycí jméno: Alexa – ČTV; r. Joseph Merhi); The

Swordsman (Muž s mečem – V; r. Michael Kennedy); 1993 –

Bounty Tracker (Pátrací eso – V; r. Kurt Anderson); 1994 –

Final Round/Human Target (Poslední kolo – KTV; r. George

Erschbamer); Midnight Man/Blood for Blood (Půlnoční samuraj

– V; r. John Weidner); Viper (TV – Zmije – ČTV; r. Tibor

Takács); CIA: Target Alexa II (CIA: Krycí jméno Alexa II; r.

Lorenzo Lamas); Gladiator Cop (Gladiátor Cop – ČTV; r. Nick

Rotundo); 1995 – Mask of Death (Maska smrti – V; r. David

Mitchell); Cybertech P.D. (Absolutní právo – V/Cybertech P.D.

– ČTV; r. Rick King); Smoke on the Water (Kouř ve vodě; r.

Lorenzo Lamas); The Rage (Zuřivost – KTV; r. Sidney J. Furie);

1997 – Undercurrent (Spodní proud; r. Frank Kerr); Black Dawn


(Temný úsvit – ČTV; r. John De Bello); 1998 – Back to Even

(Riskantní sázka – ČTV; r. Rod Hewitt); 1999 – The Muse

(Múza – V; r. Albert Brooks).

ČS. BIBLIOGRAFIE:

Story, 1997, č. 7, s. 38. – Kinorevue, 1996,1 7-8, s. 72-74. –

Satelit, 1996, č. 8, s. 55. – Týdeník Televize, 1995, č. 51. –

Práce (Pécko), 4.11.1995, č. 258. – Film Fan, listopad 1994, č.

47, s. 52-53.


LAMBERT Christophe

(Christophe Guy Denis Lambert)

* 29. března 1957 – Great Neck, New York (USA)

Jako syn Belgičanky a dětského psychologa a pozdějšího

francouzského diplomata v OSN vyrůstal v Ženevě. Po

ukončení vojenské služby u horské stráže v Grenoblu

absolvoval stáž bankovního úředníka v Barclay’s Bank v

Londýně. Jako devatenáctiletý odjel do Paříže, kde pracoval v

butiku jedné své známé a studoval herectví na Státní

konzervatoři dramatického umění. Od poč. 80. let sbíral ve

Francii první herecké zkušenosti v TV a před film. kamerou.

Mezinárodní úspěch mu rázem přinesla postava Tarzana,

vlastním jménem Johna Claytona, osiřelého syna anglických

aristokratů, o jehož dětství a mládí stráveném mezi opicemi a

nelehkém návratu do civilizace vypráví film. adaptace

dobrodružného románu E. R. Burroughse Tarzan (r. H.

Hudson). Idolem zejm. francouzské mládeže se stal díky roli

blonďatého punkera Freda, který nalezl útočiště před světem

násilí v podzemí pařížského metra, jak o tom pojednává

kultovní snímek Podzemka (r. L. Besson). Ke zvýšení jeho


popularity přispěla rovněž úloha skotského horala Connera

MacLeoda, jednoho z nesmrtelných hrdinů, kteří mezi sebou

svádějí během mnoha staletí urputné boje o ovládnutí světa, v

dobrodružných hororech Highlander, Highlander II (obě r.

R. Mulcahy) a Highlander III (r. A. Morahan). Výrazné

kreace předvedl mj. v postavách legendárních osobností z

nedávné minulosti, jejichž pohnuté a tragicky završené osudy

inspirovaly film. tvůrce k natočení životopisných dramat:

sicilský bandita a mafián Salvatore Giuliano ve film. přepisu

románu Maria Puzza Sicilián (r. M. Cimino) a polský kněz

Alec, zavražděný státní bezpečností, v politickém thrilleru Jak

zabít kněze (r. A. Hollandová). Vedle herecké kariéry rozvíjí

své obchodnické aktivity; vlastní řetěz restaurací v Jižní

Americe, vinice na Côte-du-Rhône, má podíl v podniku

Monoprix na výrobu potravin, provozuje hotel s restaurací na

vyhlášené pařížské Kléberově třídě a je spolumajitelem

legendárního podniku Moulin Rouge. 1988-94 měl za

manželku herečku Diane Laneovou, se kterou má dceru

Eleanor Jasmine (* 1994) a po jejímž boku hrál rockového

muzikanta Mika v milostném snímku Mystická krása (r. Ch.

Finch) a šachového velmistra Petera Sandersona, podezřelého

z vraždy, v thrilleru Tah jezdcem (r. C. Schenkel). Od února

1999 je ženatý s obchodnicí s nemovitostmi Jaymis Haftovou.

FILMOGRAFIE:

1979 – Douchka (TV; r. Jean Paul Sassy); 1980 – Le bar

dujéléphone (Bar s telefonem; r. Claude Barrois); Une sale

affaire (Špinavá záležitost; r. Alain Bonnot); 1981 – La dame


de coeur (TV – Srdcová dáma; r. Jean Sagols); Putain d’histoire

d’amour (Zkurvený příběh lásky; r. Gilles Béhat); 1982 –

Légitime violence (Legitimní násilí; r. Serge Leroy); 1984 –

Greystoke: The Legend of Tarzan, Lord of the Apes (Tarzan; r.

Hugh Hudson); Paroles et musique (V záři reflektorů; r. Élie

Choutaqui); 1985 – Subway (Podzemka; r. Luc Besson); 1986 –

Highlander – V (r. Russell Mulcahy); I Love You (Miluji tě –

ČTV; r. Marco Ferreri); 1987 – The Sicilian (Sicilián – ČTV; r.

Michael Cimino); 1988 – To Kill a Priest/Le complot (Jak zabít

kněze – V; r. Agnieszka Hollandová); Love Dream (Mystická

krása – V; r. Charles Finch); 1989 – Why Me? (Proč právě já?

– V/Proč já – ČTV; r. Gene Quintero); 1990 – Highlander II –

The Quickening (Highlander II; r. Russell Mulcahy); 1992 –

Knight Moves (Tah jezdcem; r. Carl Schenkel; + spol. prod.);

Max et Jérémie (Max & Jeremie – V; r. Claire Deversová);

Highlander – ČTV (TV; r. Thomas J. Wright); Fortress (Pevnost

strachu; r. Stuart Gordon); 1993 – Gunmen (r. Deran

Sarafian); Roadflower (Duel v poušti; r. Deran Sarafian); 1994

– Dead Beat (Povaleč; r. Adam Dubov; pouze spol. prod.); 1995

– Highlander III: The Sorcerer (Highlander III; r. Andy

Morahan); The Hunted (Štvanice; r. J. F. Lawton); Nine Months

(Devět měsíců; r. Chris Columbus; pouze spol. prod.); Mortal

Kombat (r. Paul Anderson); Adrenalin: Fear the Rush (r. Albert

Pyun); 1996 – North Star/Tashunga (Tašunga – V; r. Nils Gaup;

+ spol. prod.); Hercule & Sherlock (Herkules a Sherlock; r.


Jeannot Szwarc); Nirvana – V (r. Gabriele Salvatores); Ariette

(Dědictví z Las Vegas – V; r. Claude Zidi); 1997 – Mean Guns

(Podlé zbraně – KTV; r. Albert Pyun); 1999 – Beowulf – V (r. r.

Graham Baker); Resurrection (Vraždy podle Jidáše – V; r.

Russell Mulcahy); Fortress 2: Re-entry (Pevnost strachu 2; r.

Geoff Murphy); Gideon (r. Claudia Hooverová); 2000 –

Vercingétorix/Druids (Král Galů – V; r. Jacques Dorfmann);

Highlander: Endgame (Highlander: Zúčtování – V; r. Douglas

Aarniokoski); 2002 – The Piano Player (Klavírista; r. Jean-Pierre

Roux); Crime Spree (Zločinecké řádění; r. Brad Mirman).

ČS. BIBLIOGRAFIE:

Story, 1999, č. 10, s. 3. – Story, 1996, č. 45, s. 6-7. – Týdeník

Televize, 1996, č. 1, s. 21. – Kinorevue, 1995, č. 12, s. 3

(rozhovor). – Eurotelevízia 1995, č. 14, s. 51. – Zemědělské

noviny, 4.7.1995, s. 15. – 100+1 ZZ, 1993, č. 8, s. 36-38. –

Lidová demokracie, 1993, č. 209, s. 8. – Film Fan, 1992, č. 6, s.

8-9. – Cinema, 1991, č. 7, s. 28. – 100+1 ZZ, 1986, č. 15, s. 40-

42. – Kino, 1985, č. 25, s. 14-15.


LANCASTER Burt

(Burton Stephen Lancaster)

* 2. listopadu 1913 – New York City (USA)

† 20. října 1994 – Los Angeles, Kalifornie (USA)

Vyrůstal jako nejmladší ze čtyř dětí poštovního úředníka v

chudinské části newyorského Východního Harlemu. Od

dětství se věnoval různým sportům (vynikal zejm. v lehké

atletice a košíkové). Po maturitě na DeWitt Clinton High

School začal 1930 díky sportovnímu stipendiu studovat na

New York University, odkud však po dvou letech odešel. Se

svým spolužákem Nickem Cravatem, který měl stejné zájmy a

dobrodružnou povahu, cestoval po Americe, než se spolu

uchytili ve Virginii u cirkusu bratří Kayových, kteří je

angažovali 1932 jako akrobatické duo Lang and Cravat. Když

si však při jednom špatném seskoku 1939 poranil pravou

ruku, musel se s manéží rozloučit. Atmosféru cirkusového

šapitó zakusil znovu při natáčení dramatu Visutá hrazda (r.

C. Reed), v němž hrál ústřední tragickou postavu akrobata

Mika Ribblea, za jejíž ztvárnění byl dokonce oceněn


Stříbrným medvědem na MFF v Západním Berlíně 1958.

1939-42 pracoval v Chicagu jako obchodní cestující pro

firmu Marshalla Fielda, prodával dámské prádlo, nábytek a

pánskou galanterii, dělal detektiva v obchodním domě a

pracoval v koncertní agentuře. 1942 narukoval do armády a

jako konferenciér vojenského estrádního souboru uváděl na

italské frontě kulturní a zábavné programy. 1945 se představil

na Broadwayi rolí seržanta ve hře Harryho Browna Za zvuku

polnice, která se sice udržela na repertoáru pouze pět týdnů,

nicméně mu zajistila smlouvu s hollywoodským producentem

Halem Wallisem. Před film. kamerou debutoval



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.