načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Slovník zahraničních filmových herců konce XX. století I. A – K -- Bibliografický slovník světových filmových herců konce tisíciletí – Miloš Fikejz

Slovník zahraničních filmových herců konce XX. století I. A - K -- Bibliografický slovník světových filmových herců konce tisíciletí

Elektronická kniha: Slovník zahraničních filmových herců konce XX. století I. A - K
Autor: Miloš Fikejz
Podnázev: Bibliografický slovník světových filmových herců konce tisíciletí

–     Rozsáhlá publikace podává v 1200 biofilmografických heslech vyčerpávající přehled o životě a díle významných herců a hereček řady národních kinematografií celého světa (vyjma herců českých) se zvláštním zřetelem na ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  339
+
-
11,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: VOLVOX GLOBATOR
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 1635
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-017-9410-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

    Rozsáhlá publikace podává v 1200 biofilmografických heslech vyčerpávající přehled o životě a díle významných herců a hereček řady národních kinematografií celého světa (vyjma herců českých) se zvláštním zřetelem na jejich význam v kontextu celosvětového vývoje filmu. Slovník zahrnuje ty osobnosti, které aktivně tvořily na přelomu 80. a 90. let bez ohledu na jejich věk.

      Profil každé osobnosti tvoří faktograficky zhuštěné životopisné údaje s přihlédnutím k uměleckým úspěchům včetně ocenění (Oscary, Césary, Zlaté glóby, festivalové ceny a další) na divadle, ve filmu i v jiných tvůrčích oblastech, portrétní fotografie, filmografie a odkazy na články v českém tisku.

Zařazeno v kategoriích
Miloš Fikejz - další tituly autora:
Český film -- Herci a herečky/ I.díl A-K Český film
Český film. Herci a herečky/ II.díl L-Ř Český film. Herci a herečky/ II.díl L-Ř
 (e-book)
Český film: Herci a herečky / III. díl: S–Ž Český film: Herci a herečky / III. díl: S–Ž
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

VOLVOX GLOBATOR

2018


Miloš Fikejz

SLOVNÍK ZAHRANIČNÍCH FILMOVÝCH HERCŮ

KONCE XX. STOLETÍ A‒K

Vydalo nakladatelství & vydavatelství Volvox Globator

www.volvox.cz jako svou 607. publikaci

Odborná a jazyková redakce Vladimír Hendrich

Fotografie Miloš Fikejz, Falcon, Bonton Film, Warner

Brothers

Obálka Petr Hilský

E-knihu připravil purehtml.cz

Vydání první Praha 2002

Adresa knihkupectví: Štítného 16, Praha 3 - Žižkov

Věnováno mé drahé Jarušce

a redakci Filmového přehledu

Poděkování:

Roman Vacho

Grandhotel Pupp

Tomáš Krejčí

Prague Studios


Aleš Danielis a Milica Pechánková

Bontonfilm

Petr Vácha

Knihkupectví Na Můstku

Karel Kabát

Filmexport Home Video

Iva Hejlíčková

Cinema

Copyright © Miloš Fikejz, 2002

Copyright © Volvox Globator, 2002

ISBN 978-80-7511-088-6


ÚVODEM

Po sedmi letech od vydání publikace Zahraniční herci

současnosti dostáváte do rukou Slovník zahraničních filmových

herců konce 20. století, který je více než dvojnásobně

rozšířenou a doplněnou verzí předchozího titulu. Nynější

publikace, rozdělená do dvou svazků, podává v 1310 heslech

stručný přehled o životě a díle významných herců a hereček

řady národních kinematografií celého světa (vyjma herců

českých a slovenských) se zvláštním zřetelem na jejich význam

v kontextu celosvětového vývoje filmu. Slovník zahrnuje ty

osobnosti, které aktivně tvořily v období posledních patnácti

let (od konce 80. let minulého století do roku 2002). K

tomuto časovému vymezení jsem dospěl na základě zkušenosti

ze své více než dvacetileté knihovnické praxe v Národním

filmovém archivu: dotazy a požadavky čtenářů se totiž

nejčastěji týkají právě herců a hereček z posledních dvou

desetiletí.

Nejtěžším úkolem bylo nalézt společné a jednotné kritérium

pro výběr jednotlivých osobností z celého světa. Téměř

každým dnem se objevují nová jména, prosazují se nové

talenty a rodí se nové hvězdy. Někteří herci se dočkají zenitu

své slávy teprve na sklonku života, i když mají za sebou

bohatou uměleckou kariéru. Navíc ne každý, kdo je u nás

známý z filmového plátna, televizní obrazovky či videa, je

zároveň skutečně významný v mezinárodním měřítku. Ani

počet rolí není rozhodující, kvantita přece nikdy nemůže

zaručit kvalitu. Do slovníku byli začleněni i ti herci, kteří sice


během tohoto období zemřeli, ale až do své smrti výrazně

působili před filmovou kamerou (mj. Y. Montand, K. Kinski,

A. Perkins, B. Lancaster, J. Gielgud, J. Marais, R. Steiger).

Samozřejmě jsem si byl vědom toho, že sestavování hesláře

vždycky narazí na námitky kritiky, proč byl do hesláře

zařazen ten umělec a opomenut umělec jiný. Je nepochybné,

že právě při sestavování hesláře hraje subjekt autora důležitou

roli, i když se poctivě snaží subjektivitu a osobní vkus potlačit.

Problém, který si vynutil konzultace s odborníky z Ústavu

pro jazyk český AV ČR, byla česká podoba cizích jmen. Při

přechylování a skloňování cizích osobních jmen jsem se řídil

publikací Miloslavy Knappové Příjmení v současné češtině

(Liberec 1992). Jména režisérů (mj. Andrej Končalovskij,

Dušan Makavejev, Miloš Forman, Andrej Tarkovskij), kteří se

prosadili jako umělecké osobnosti ve své vlasti a odešli pak do

zahraničí, kde zůstali buď natrvalo, nebo přechodně, jsem

ponechal v jejich původním znění, nepřepisoval jsem je do

podoby, jak jsou uvedena v titulcích jejich zahraničních děl

(Andrei Konchalovsky, Miloš Forman, Dusan Makavejev,

Andrei Tarkovsky).

Jednotlivá hesla se skládají ze tří základních částí.

1. Biografické údaje: umělecké jméno, vlastní jméno,

většinou přesné datum a místo narození (popřípadě i úmrtí),

rodinný původ, studia (názvy škol jsou převážně ponechány v

originálním znění, což také platí o názvech divadel),


zaměstnání a počátek kariéry (divadelní a mimofilmová

činnost). U divadelních her jsem se snažil držet českých názvů,

pod jakými byla uvedena na našich jevištích nebo jak jsou

překládána v našich odborných publikacích. Následuje

charakteristika hereckého typu na příkladech stěžejních

filmových rolí, jimiž na sebe herec upozornil nebo za něž

získal významná ocenění (viz. VYSVĚTLIVKY) a ceny na

významných mezinárodních i národních filmových festivalech.

V závěru životopisné části se pfiipomínají také hercovy zájmy

a ambice (mj. hudba, literatura, sporty, podnikání, politická a

společenská angažovanost), návštěvy naší republiky a jeho

manželství i významní potomci.

2. Filmografie je sestavena jak z celovečerních hraných

filmů určených pro kina (zde byla snaha postihnout všechny

tituly), tak z dlouhometrážních dokumentů a snímků

animovaných, kde je často využit pouze hercův hlas.

Výběrově jsou zastoupeny rovněž filmy televizní a miniseriály.

Řazení jednotlivých filmů je chronologické podle roku

výroby. Na prvním místě je vždy uveden originální název (u

koprodukcí nanejvýš tituly ve tfiech jazycích, oddělené

lomítkem). V závorce následuje český překlad – tučně

vytištěný je distribuční název (tj. film se hrál v českých a

slovenských kinech). Filmy uvedené u nás pouze na videu

nebo vysílané v televizi (Československá televize, Česká

televize, Nova, Premiéra, Prima, HBO, Kabel Plus a Hallmark,

nikoliv satelity a OK3) mají za svým českým tučně vytištěným

názvem připojenu příslušnou zkratku, vysvětlující, v jakém

médiu bylo možno film u nás zhlédnout. Při překladech titulů

jsem se snažil dodržet již jednou užité české názvy nebo


název co možná nejvýstižněji přeložit (vzhledem k obsahu

filmu). Upozorňuji na to, že se některé názvy filmů

uvedených v kinech mohou lišit od jejich názvů při uvedení v

televizi (např. Mise a Misie) či na videu (Medvědi a Medvěd,

Singles a Narkomani); někdy se však liší i tituly filmů,

vydaných na videu a uvedených v televizi už podruhé či

potřetí. V závorce pak následuje plné jméno režiséra; u

povídkových filmů jsou zaznamenána všechna jména režisérů,

ale na prvním místě figuruje vždy ten, v jehož povídce či části

dotyčný herec hrál. Jestliže se určitý herec podílel na filmu

ještě v jiné funkci nebo pouze v jiné funkci (jako autor nebo

spoluautor námětu, scénáře, hudby a písní, producent nebo

spoluproducent, režisér nebo spolurežisér), je tato skutečnost

vyznačena pomocí zkratek (viz VYSVĚTLIVKY) po

středníku za jménem režiséra. Filmografie jsou dovedeny až

do poloviny roku 2002. Ačkoliv autor usiloval o maximální

úplnost a aktuálnost filmografií, je pochopitelné, že se v nich

mohou objevit určité mezery, nepřesnosti a chyby. Za každé

doplnění v tomto směru budou autor i redakce vděčni.

3. Bibliografické údaje jsou řazeny od nejnovějších k

nejstarším a přihlížejí především k nejsnáze dosažitelným

tiskovým materiálům knižním, časopiseckým a novinovým v

českém a slovenském jazyce.

Herecké profily byly zpracovány podle mnoha pramenů

nejrůznějšího druhu a charakteru (viz POUŽITÉ

PRAMENY). Velmi využívaným zdrojem informací byly také


tzv. presskity (propagační materiály pro novináře, jimiž

distribuční firmy vybavují jednotlivé filmy) a různé

internetové databáze, především Internet Movie Database

(IMDb). V některých případech jsem použil autentické údaje,

získané při osobním kontaktu s umělci.

Na závěr chci poděkovat všem, kteří mi během mého

dvanáctiletého úsilí (od května 1990 do července 2002)

všemožně pomáhali, ať už tím, že mi poskytli cenné

informace a užitečné rady, nebo mne upozornili na chyby a

omyly. Děkuji zejména Michaelu Málkovi a redaktorům

časopisu Filmový přehled Tomáši Bartoškovi a Kláře Koubové,

bez jejichž spolupráce bych nikdy nebyl schopen takto

rozsáhlý a náročný projekt realizovat. Za mnohé podnětné

připomínky vděčím Janu Jarošovi, Ljubomíru Olivovi, Miro

Ulmanovi, Vladimíru Hendrichovi, Tomáši Seidlovi, Marcele

Pittermanové, Radimu Valákovi. Mnoho užitečných poznatků

při sběru a zpracování materiálu jsem získal od Galiny

Kopaněvové, Kateřiny Pošové, Milici Pechánkové, Evy

Zaoralové, Evy Hrozkové, Táni Dimitrovové, Aleny

Prokopové, Veroniky Kratochvílové a Stáni Přádné. Zvláštní

poděkování náleží Marii Čtyroké za obětavou pomoc při

redakci textu.

Praha, srpen 2002

Miloš Fikejz


VYSVĚTLIVKY

ZKRATKY

A – animovaný film

ČTV – film uvedený u nás v televizi (ČST, ČT, Premiéra,

Prima a Nova)

D – dokumentární film

film. – filmový

chor. – choreografie

jr. – junior

KTV – film uvedený u nás v kabelové televizi

(HBO, Hallmark, Kabel Plus)

MFF – mezinárodní filmový festival

poč. – počátkem

pol. – polovina

prod. – produkce

r. – režie


sc. – scénář

spol. – společně, spolupráce

TV – televize, televizní, televizní film

V – film uvedený u nás ve videodistribuci

CENY

cena BAFTA – výroční cena Britské akademie filmového a

televizního umění

Cena Clarence Derwenta – nejstarší americká divadelní cena

udělovaná za herecké výkony na newyorských jevištích

Cena Laurence Oliviera – britská divadelní cena udělovaná za

herecké výkony

César – výroční cena Francouzské filmové akademie

Český lev – výroční cena české filmové a televizní akademie

Donatellův David – výroční italská filmová cena

Emmy – výroční cena americké Akademie televizních umění a

věd


Felix – Evropská filmová cena

Obie – americká divadelní cena udělovaná za výkony na

mimobroadwayských scénách

Oscar – cena americké Akademie filmového umění a věd

Theatre World Award – americká divadelní cena

Tony – americká divadelní cena udělovaná za výkony v

inscenacích uvedených na Broadwayi

Zlatý glóbus – výroční cena Sdružení zahraničního tisku v

Hollywoodu


ABATANTUONO Diego

* 20. května 1955 – Milán (Itálie)

Vyrůstal jako jedináček v proletářské rodině. Uměleckou

dráhu začínal v milánských kabaretech, kde vytvářel

komickou postavu mazaného prosťáčka, jenž mluví zvláštním

umělým, trochu surreálným jazykem. Koncem 70. let byl

objeven pro film, avšak stereotypní vedlejší role, do jakých byl

obsazován v mnoha komerčně úspěšných komediích nevalné

úrovně (režiséry byli často známí komici Renato Pozzetto,

Paolo Villaggio a Carlo Vanzina), ho časem omrzely, proto na

několik let přerušil spolupráci s filmem. 1984 se představil na

divadle titulní rolí v Moliérově Donu Juanovi a objevil se i v

několika TV inscenacích. Před film. kameru se vrátil v druhé

pol. 80. let úlohou TV režiséra Santalii, který se účastní

pokerové partie několika přátel z mládí, v psychologické

tragikomedii Vánoční dárek (r. P. Avati). Do mezinárodního

povědomí vstoupil zejména díky nostalgicky laděným hořkým


komediím Gabriela Salvatorese. Spolu s ním a se svým

manažerem Mauriziem Tottim založil dokonce produkční

společnost Colorado Films. Ve snímku z divadelního prostředí

Turné ztělesnil jednoho ze dvou herců, jejichž přátelství je

podrobeno zkoušce, když se oba zamilují do jedné dívky

(Laura Moranteová). Neméně dobře se zhostil role seržanta La

Russa, jednoho z devíti vojáků Mussoliniho armády, kteří se

oddávají poč. 40. let idylickému životu na opuštěném řeckém

ostrově, ve snímku Středozemí oceněném Oscarem 1992.

FILMOGRAFIE:

1979 – Saxofone (Saxofon – V; r. Renato Pozzetto); Arrivano i

gatti (Přicházející kočky; r. Carlo Vanzina); 1980 – Fico ďlndia

(Indický fík; r. Steno); Il pap’occhio (Papežovo oko; r. Renzo

Arbore); Fantozzi contro tutti (Maléry pana účetního; r. Paolo

Villaggio); Una vacanza bestiale (Hrozná dovolená; r. Carlo

Vanzina); Prestarni tua moglie (Půjč mi svou manželku; r.

Giuliano Carnimeo); 1981 – II tango della gelosia (Tango

žárlivosti; r. Steno); Eccezziunale... veramente (Výjimečně...

opravdu; r. Carlo Vanzina); I carabinieri (Karabiniéři; r.

Francesco Massaro); I fichissimi (Mládež z periferie; r. Carlo

Vanzina); 1982 – Arrivano i miei (Přicházejí mí příbuzní; r. Nini

Salerno); Attila flagello di dio (Attila, Bič boží; r. Castellano a

Pipolo); Grand hotel Excelsior (r. Castellano a Pipolo); Sballato,

gasato, completamente (Vybalen, zplynován, docela roztaven; r.


Steno); Scusa se è poco (Promiň, že je to málo; r. Marco

Vicario); Viuuulentemente... mia (Násilně... má; r. Carlo

Vanzina); 1983 – Il ras del quartiere (Šéf čtvrti; r. Carlo

Vanzina); 1986 – Regalo di Natale (Vánoční dárek; r. Pupi

Avati); 1987 – Ultimo minuto (Poslední minuta; r. Pupi Avati); Un

ragazzo di Calabria (Chlapec z Kalábrie; r. Luigi Comencini);

Strana la vita (Divný život; r. Giuseppe Bertolucci); 1988 – II

segreto del Sahara (TV – Tajemství Sahary – ČTV; r. Alberto

Negrin); I cammelli (Velbloudi; r. Giuseppe Bertolucci); 1989 –

Marrakech Express (Marrákešský expres; r. Gabriele

Salvatores); Turné (Turné; r. Gabriele Salvatores); 1990 –

Mediterraneo (Středozemí – V; r. Gabriele Salvatores); 1991 –

Vacanze di Natale ’90 (Vánoční prázdniny ’90; r. Enrico Oldoini);

1992 – Nel continente nero (Na černém kontinentu; r. Marco

Risi); Puerto Escondido (r. Gabriele Salvatores); 1993 – Per

amore, solo per amore (Jen z lásky, jen z lásky; r. Giovanni

Veronesi); Arriva la bufera (r. Daniele Luchetti); 1994 – II toro

(Býk; r. Carlo Mazzacurati); 1995 – Camerieri (Číšníci; r. Leone

Pompucci); Viva San Isidro! (r. Alessandro Cappelletti); II

barbiere di Rio (Lazebník z Ria; r. Giovanni Veronesi); 1996 –

Nirvana – V (r. Gabriele Salvatores); Camere da letto (Ložnice;

r. Simona Izzová); 1997 – II testimone dello sposo (Ten

nejlepší muž – V; r. Pupi Avati); Figli di Annibale (Hanibalovy

děti; r. Davide Ferrario; + spol. sc.); La pecora ed il lupo (Ovce

a vlk; r. Leone Pompucci); 1998 – Matrimoni (Manželství; r.


Cristina Comenciniová); Paparazzi (r. Neri Parenti); 1999 – Tifosi

(Fanouškové; r. Neri Parenti); 2000 – Metronotte (Noční hlídač;

r. Francesco Calogero); 2001 – Concorrenza sleane (Nekalá

soutěž; r. Ettore Scola); Mari del sud (Jižní moře; r. Marcello

Cesena); 2002 – Amnésia (r. Gabriele Salvatores).

ČS. BIBLIOGRAFIE:

Kinorevue, 1991, č. 4, s. 16 (rozhovor).


ABRAHAM F. Murray

(Fahrid Murray Abraham)

* 24. října 1939 – Pittsburg, Pensylvánie (USA)

Pochází ze smíšené syrsko-italské rodiny. Herectví se věnoval

už během studií 1959-61 na University of Texas v El Pasu.

Profesionální hereckou kariéru zahájil 1965 na divadle v Los

Angeles a další průpravu absolvoval u Uty Hagenové v

newyorském studiu Herberta Berghofa. Nejprve se uplatnil na

mimobroadwayských scénách, kde na sebe upozornil mj. v

Shakespearových dramatech Macbeth a Král Lear. Za svůj

výkon v Čechovově dramatu Strýček Váňa obdržel cenu Obie.

Na Broadwayi debutoval 1966 ve hře I. B. Singera Tiebele a

její démon. Od poč. 70. let působil také v TV a začal

spolupracovat s významnými film. tvůrci, kteří ho však

dlouho obsazovali pouze do vedlejších rolí. Mezinárodní

popularitu, Oscara 1984 a Zlatý glóbus 1984 mu přinesla


úloha Mozartova žárlivého a intrikánského rivala, dvorního

císařského skladatele Antonia Salieriho ve stejnojmenné film.

adaptaci hry Petera Shaffera Amadeus (r. M. Forman).

Obdobně působivou kreaci předvedl v postavě inkvizitora

Bernarda Guia, fanatického náboženského dogmatika, který

se ve film. přepisu historického románu Umberta Eca Jméno

růže (r. J.-J. Annaud) snaží nemilosrdně zlikvidovat

nepohodlné ideologické odpůrce. Přestože se F. M. A.

prosadil před film. kamerou, zůstává i nadále věrný divadlu a

nezanedbává ani svoji pedagogickou činnost na Brooklyn

College.

FILMOGRAFIE:

1971 – They Might Be Giants (Mohli být velikány; r. Anthony

Harvey); 1973 – Serpico (r. Sidney Lumet); Night Side (TV –

Strana noci; r. Richard Donner); 1975 – The Prisoner of Second

Avenue (Zajatec 2. avenue; r. Melvin Frank); The Sunshine

Boys (Vstupte – ČTV; r. Herbert Ross); 1976 – All the

President’s Men (Všichni prezidentovi muži; r. Alan J. Pakula),

The Ritz (Hotel Ritz – ČTV; r. Richard Lester); 1977 – Madman

(Šílenec; r. Dan Cohen); Sex and the Married Woman (TV – Sex

a vdaná žena; r. Jack Arnold); A.E.S. Hudson Street (TV; r.

Noam Pitlik); 1978 – The Big Fix (Velké účtování – ČTV; r.

Jeremy Paul Kagan); 1982 – Marco Polo (TV; r. Giuliano

Montaldo); 1983 – Scarface (Zjizvená tvář – ČTV; r. Brian De

Palma); 1984 – Amadeus (r. Miloš Forman); 1986 – Der Name


der Rose/Le nom de la rose (Jméno růže; r. JeanJacques

Annaud); Dream West (TV – Sen o Západu; r. Dick Lowry); 1987

– Russicum: I giorni del diavolo (Russicum – V; r. Pasquale

Squitieri); 1989 – Slipstream – V (r. Steven Lisberger); The

Favorite (Favoritka; r. Jack Smight); An Innocent Man (Nevinný

muž – V; r. Peter Yates); Beyond the Stars (Daleko za

hvězdami – V; r. David Saperstein); La batalla de los très

reyes/Drums of Fire (Bitva tří králů; r. Suhejl Ben Barka); 1990 –

The Bonfire of the Vanities (Ohňostroj marnosti – V; r. Brian

De Palma); Largo Desolato (TV; r. Jiří Žižka); A Season of

Giants (TV – Michelangelo: Čas gigantů – ČTV/Michelangelo

– ČTV; r. Jerry London); 1991 – Cadence (Rychlopalba – V; r.

Martin Sheen); Eye of the Widow (Vdovin dohled; r. Andrew V.

McLaglen); Money (Peníze; r. Steven Hilliard Stern); The Evil

Empire/Mobsters (Gangsteři – V; r. Michael Karbelnikoff); First

Circle (TV – První kruh; r. Sheldon Larry); By the Sword

(Tajemství meče V; r. Jeremy Paul Kagan); 1992 – Helena, a

Woman with a Dream (Helena, snící žena; r. Georges-Alain

Vuille); Through an Open Window (Otevřeným oknem; r. Eric

Mendelsohn); 1993 – National Lampoon’s Loaded Weapon 1

(Nabitá zbraň 1; r. Gene Quintano); Last Action Hero

(Poslední akční hrdina; r. John McTiernan); L’affaire (Poslední

karta – ČTV; r. Sergio Gobbi); Nostradamus (r. Roger

Christian); Journey to the Center of the Earth (TV – Cesta do

středu Země; r. Bill Dear); 1994 – Sweet Killing (Sladké vraždy


– V; r. Eddy Matalon); Tichij Don/Quiet Flows the Don (Tichý

Don; r. Sergej Bondarčuk); Surviving the Game (Hra o přežití;

r. Ernest Dickerson); Jamila (r. Monica Teuberová); 1995 – The

Way West (TV – Cesta na Západ; r. Ric Burns; pouze hlas);

Dillinger and Capone (Dillinger a Capone; r. John Purdy); Mighty

Aphrodite (Mocná Afrodíté; r. Woody Allen); 1996 – Children of

the Revolution (Děti revoluce; r. Peter Duncan); Larry

McMurtry’s „Dead Man’s Walk“ (TV – Cesta mrtvého muže –

ČTV; r. Yves Simoneau); Looking for Richard (D – Al Pacino –

Richard III.; r. Al Pacino); 1997 – Mimic (r. Guillermo Del Toro);

Una vacanza all’inferno (Prázdniny v pekle; r. Tonino Valerii);

Eruption (Erupce; r. Gwyneth Gibby); Color of Justice (TV; r.

Jeremy Paul Kagan); 1998 ‒ Star Trek: Insurrection (Star Trek:

Vzpoura; r. Jonathan Frakes); Esther (TV – Ester – ČTV; r.

Raffaelo Mertes); 1999 – Noah’s Ark (TV – Noemova archa –

V; r. John Irvin); Muppets from Space (Muppety z vesmíru; r.

Tim Hill); Excellent Cadavers (TV – Znamenité mrtvoly; r. Ricky

Tognazzi); 2000 – Finding Forrester (Osudové setkání; r. Gus

Van Sant); 2001 – I cavalieri che fecero l’impresa (Výprava

rytířů; r. Pupi Avati); Thir13en Ghosts (13 duchů; r. Steve

Beck); 2002 – Joshua (r. John Purdy).

ČS. BIBLIOGRAFIE:

Kino, 1987, č. 6, s. 9.


ABRILOVÁ Victoria

(Victoria Mérida)

* 4. července 1959 – Madrid (Španělsko)

Když jí byl rok, otec zemřel. Jako osmiletá začala studovat

klasický tanec u Any Lazarové a od čtrnácti let se věnovala

baletu. 1975 hostovala v populárním TV pořadu Un, dos,

tres responda otra vez (Jedna, dva, tři, odpověz ještě

jednou), který posléze sama moderovala stejně tak jako další

pořad 625 líneas (1977, 625 linek). Od pol. 70. let sbírala

herecké zkušenosti před film. kamerou a na divadle jako

členka souborů Tirsa de Moliny a Luise Prendese. Zájem film.

a TV tvůrců o ní vzrostl během 80. let, kdy se ve své vlasti

stala jednou z nejpopulárnějších mladých hereček. Do

mezinárodního povědomí ji uvedl zejména režisér Vicente

Aranda, který v ní nalezl půvabnou protagonistku mnoha

svých filmů; za roli manželky potulného zloděje ve snímku El


Lute, jdi nebo chcípni obdržela cenu na MFF v San

Sebastianu 1987 a úlohou mladé vdovy Luisy v melodramatu

Milenci si vysloužila Stříbrného medvěda na MFF v Berlíně

1991. Prosadila se rovněž v zahraničí, zejména ve Francii, kde

se dokonce rolí žárlivé milenky Belly z psychologického

dramatu Měsíc v kanálu (r. J.-J. Beineix) ucházela o Césara

1983, na něhož byla znovu navržena o rok později za postavu

krásné kleptomanky Patty v dramatu z vězeňského prostředí

Účet (r. D. Amar). Ke zvýšení její světové popularity přispěl v

poslední době režisér Pedro Almodóvar, v jehož milostné

komedii Spoutej mě! vytvořila ústřední part herečky

druhořadých filmů Mariny a jako TV hlasatelka Rebecca, které

komplikuje život dávné trauma, zaujala v jeho melodramatické

komedii s kriminální zápletkou Vysoké podpatky. Za roli ve

filmu Až zemřeme, ani pes po nás neštěkne (r. A. Diaz

Yanes) byla oceněna Stříbrnou mušlí na MFF v San

Sebastianu 1995.

FILMOGRAFIE:

1975 – Obsesión (Posedlost; r. Paco Lara Polop); 1976 – El

hombre que supo amar (Muž, který věděl, jak milovat; r. Miguel

Picazo); El puente (Víkend; r. Juan Antonio Bardem); Robin and

Marian (Robin a Mariana – V; r. Richard Lester); Caperucita y

Roja (Červená Karkulka; r. Luis Revenga); Doña Perfecta

(Dokonalá paní; r. César Fernandéz Ardavín); 1977 – Robin...

frecce, fagioli e karatè (Robin... šípy, fazole a karate; r. Tonino

Ricci); Cambio de sexo (Změna pohlaví; r. Vicente Aranda);


Esposa y amante (Manželka a milenec; r. Angelino Fons); 1979

– La muchacha de las bragas de oro (Dívka ve zlatých

kalhotkách; r. Vicente Aranda); Mater amatísima (Nejmilovanější

matka; r. José Antonio Salgot); La casa del paraíso (Rajský

dům; r. Santiago San Miguel); La barraca (TV – Chalupa; r.

León Klimovski); 1980 – Mieux vaut être riche et bien portant

que fauché et mal foutu (Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na

střeše; r. Max Pecas); Le coeur à l’envers (Srdce naruby; r.

Franck Apprederis); 1981 – Yendo hacia tí/Comin’ at Ya (Přijít do

Ya; r. Ferdinando Baldi); La batalla del porro (Bitka s obušky; r.

Joan Minguellová); Asesinato en el comité central (Vražda na

ústředním výboru; r. Vicente Aranda); Entre paréntesis (V

závorce; r. Simó Fábregas); 1982 – La guérillero (Partyzánka; r.

Pierre Kast); Sem sombra de pecado (Ani stín hříchu; r. José

Fonseca e Costa); La colmena (Úl; r. Mario Camus); J’ai

épousé une ombre (Vdala jsem se za stín; r. Robin Davis); 1983

– Le bâtard (Bastard; r. Bertrand Van Effenterre); Rio abajo/On

the Line (Po proudu; r. José Luis Borau); La lune dans le

caniveau (Měsíc v kanálu – V; r. Jean-Jacques Beineix); Sous

le signe du poisson (Ve znamení Ryb; r. Pierre Zucca); Las

bicicletas son para el verano (Bicykly jsou jen na léto; r. Jaime

Chávarri); 1984 – Le voyage (Cesta; r. Michel Andrieu);

L’addition (Účet; r. Denis Amar); La noche más hermosa (

Nejkrásnější noc; r. Manuel Gutiérrez Aragón); 1985 – After

Darkness (Po temnotě; r. Dominique Othenin-Girard); Rouge


gorge (Červené hrdlo; r. Pierre Zucca); El crimen del capitán

Sánchez (TV – Zločin kapitána Sáncheze; r. Vicente Aranda);

Padre nuestro (Otče náš; r. Francisco Regueiro); La hora bruja

(Čarodějnická hodina; r. Jaime de Armiñán); Tiempo de silencio

(Čas ticha; r. Vicente Aranda); 1986 – Max mon amour (Max,

má láska; r. Nagisa Ošima); Ternosecco (Terno bez amba; r.

Giancarlo Giannini); Los pazos de Ullca (TV; r. Gonzalo

Suárez); 1987 – La ley del deseo (Zákon vášně; r. Pedro

Almodóvar); El Lute, camina o revienta (El Lute, jdi nebo

chcípni; r. Vicente Aranda); El placer de matar (Potěšení ze

zabíjení; r. Félix Rotaeta); Barrios altos (Horní čtvrti města; r.

José Luis García Berlanga); El juego más divertido

(Nejzábavnější hra – ČTV; r. Emilio Martínez-Lázato); Bâton

rouge (r. Rafael Moleón); 1988 – Ada dans la jungle (Ada v

džungli; r. Gérard Zingg); Sans peur et sans reproche (Bez

bázně a hany; r. Gérard Jugnot); 1989 – Si te dicen que caí

(Jestliže ti řeknou, že jsem padl; r. Vicente Aranda); La mujer

lunática (Náměsíčná žena; r. Emilio Martínez-Lázaro); jAtame!

(Spoutej mě!; r. Pedro Almodóvar); 1990 – A solas contigo

(Sám s tebou; r. Eduardo Campoy); Amantes (Milenci – ČTV; r.

Vicente Aranda); Los jinetes del alba (TV – Jezdci úsvitu; r.

Vicente Aranda); 1991 – Tacones lejanos (Vysoké podpatky; r.

Pedro Almodovar); Une époque formidable (Báječné časy –

ČTV; r. Gérard Jugnot); Sandino – ČTV (r. Miguel Littin); 1992 –

Demasiado corazón (Přehnané srdce; r. Eduardo Campoy);


1993 – Intruso (Vetřelec; r. Vicente Aranda); Kika – ČTV (r.

Pedro Almodovar); 1994 – Casque bleu (Modrá přilba –

ČTV/Modré barety – KTV; r. Gérard Jugnot); Jimmy

Hollywood – V (r. Barry Levinson); Gazon maudit (Manželství

po francouzsku – ČTV; r. Josiane Balasková); 1995 – Nadie

hablará de nosotras cuando hayamos muerto (Až zemřeme, ani

pes po nás neštěkne; r. Agustín Diaz Yanes); 1996 – Libertarias

(Volné a svobodné; r. Vicente Aranda); 1997 – La femme du

cosmonaute (Kosmonautova žena; r. Jacques Monnet); 1998 –

Entre las piernas (Mezi tvýma nohama; r. Manuel Gómez

Pereira); Mon père, ma mère, mes frères et mes soeurs (Můj

otec, moje matka, moji bratři a moje sestry; r. Charlotte de

Turckheimová); 1999 – Semana Santa (r. Pepe Danquart); 2000

– 101 Reykjavik (S milenkou mé matky; r. Baltasar Kormákur);

2001 – Mari del sud (Jižní moře; r. Marcello Cesena).

ČS. BIBLIOGRAFIE:

Kino, 1992, č. 18, s. 9. – Film Fan, 1992, č. 9, s. 18-19.


ACKLAND Joss

* 29. února 1928 – Londýn (Velká Británie)

Vystudoval londýnskou Central School of Speech and Drama.

Od pol. 40. let byl činný na divadelních scénách, ale po

prvních úspěších překvapivě přerušil hereckou kariéru a 1954

odjel do střední Afriky, kde se rok věnoval pěstování čaje.

Během pobytu v Africe pracoval dva a půl roku jako

rozhlasový diskžokej v Kapském Městě. Po návratu do Velké

Británie (1957) se připojil k divadelnímu souboru Oxford

Playhouse a pak se stal na tři roky členem souboru divadla

Old Vic, s jehož inscenacemi (Falstaff, Macbeth, Svatá Jana)

absolvoval zájezdy do Sovětského svazu, Polska a USA. Další

tři roky působil jako herec i jako umělecký ředitel Mermaid

Theatre. Na jevištích londýnského West Endu se představil

nejen v dramatech (např. Tramvaj do stanice Touha s Claire

Bloomovou), ale zpíval i tančil v muzikálech Malá noční

hudba, Evita (jako Juan Peron) a Peter Pan. Ve filmu


debutoval 1950 malou úlohou lotra v oceňovaném thrilleru o

atomové hrozbě Sedm dní před polednem (r. J. Boulting).

Pravidelně se však na film. plátně začal objevovat až od 70.

let, kdy postupně zaujal svými portréty záporných postav:

démonický německý lékař Frederick, provádějící nebezpečné

experimenty s lidskou psychikou, v hororu podle divadelní

hry Dennise Reardona Klec štěstí (r. B. Girard); nacistický

maršál Göring v rekonstrukci historických událostí Hitler:

Posledních deset dnů (r. E. De Concini); mafiánský kmotr

Don Masino Croce v přepisu románu Maria Puzza Sicilián (r.

M. Cimino); stárnoucí anglický aristokrat Sir John „Jock“

Delves Broughton, obviněný z vraždy milence své mladé

manželky (Greta Scacchiová), v přepisu knihy Jamese Foxe

podle skutečné události z Keni 40. let White Mischief (r. M.

Radford); cynický plukovník státní bezpečnosti, který se

značnou měrou podílí na likvidaci nepohodlného kněze

(Christopher Lambert), v politickém dramatu podle skutečné

události Jak zabít kněze (r. A. Hollandová); proradný

jihoafrický konzul Arjen Rudd, proti němuž a jeho zabijákům

bojuje dvojice losangeleských policistů (Mel Gibson a Danny

Glover), v akčním thrilleru Smrtonosná zbraň 2 (r. R.

Donner); excentrický učitel latiny Fielding, z něhož se posléze

vyklube vrah, v kriminálním snímku Vražda kvality (r. G.

Millar). Je autorem autobiografické knihy I Must Be in There

Somewhere (Musím tam někde být).

FILMOGRAFIE:

1950 – Seven Days to Noon (Sedm dní před polednem; r. John


Boulting); 1952 – Ghost Ship (Loď duchů; r. Vernon Sewell);

1965 – Rasputin the Mad Monk (Šílený mnich Rasputin; r. Don

Sharp); Angus Slowly Sinking? (TV – Angus se pomalu potápí?;

r. Waris Hussein); Tomorrow Just You Wait (TV – Jen počkej do

zítřka; r. James Ferman); 1966 – Focus (TV – Ohnisko; r. Alan

Gibson); On the March to the Sea (TV – Během března k moři;

r. Alan Gibson); 1969 – Crescendo (r. Alan Gibson); The Three

Sisters (TV – Tři sestry; r. Cedric Messina); 1970 – The House

That Dripped Blood (Dům, ze kterého kapala krev; r. Peter

Duffell); The Lie (TV – Lež; r. Alan Bridges); 1971 – Mr. Forbush

and the Penguins (Pan Forbush a tučňáci; r. Al Viola); Villain

(Zlosyn; r. Michael Tuchner); 1972 – The Happiness Cage (Klec

štěstí; r. Bernard Girard); England Made Me (Anglie mě

utvářela; r. Peter Medak); Kings Cross (TV; r. Gilchrist Calder);

1973 – Gli ultimi dieci giorni di Hitler/ Hitler: The Last Ten Days

(Hitler: Posledních deset dnů; r. Ennio De Concini); Three

Musketeers (Tři mušketýři; r. Richard Lester); Penny Gold (r.

Jack Cardiff); 1974 – The Black Windmill (Černý větrný mlýn; r.

Don Siegel); Great Expectations (TV – Nadějné vyhlídky –

ČTV; r. Joseph Hardy); The Little Prince (Malý princ; r. Stanley

Donen); S.P.Y.S. (r. Irvin Kershner); 1975 – One of Our

Dinosaurs Is Missing (Jeden z našich dinosaurů schází; r.

Robert Stevenson); Operation Daybreak/Price of

Freedom/Seven Men at Daybreak (Operace „Daybreak“ – V; r.

Lewis Gilbert); Royal Flash – V (r. Richard Lester); 1977 –


Silver Bears (Bankéři – ČTV; r. Ivan Passer); 1978 – Watership

Down (r. Martin Rosen; pouze hlas); Who Is Killing the Great

Chefs of Europe? (Kdo zabíjí nejlepší evropské šéfkuchaře?

– ČTV; r. Ted Kotcheff); 1979 – A Nightingale Sang in Berkeley

Square (Slavík zazpíval na Berkeley Square; r. Ralph Thomas);

Saint Jack (Svatý Jack – ČTV; r. Peter Bogdanovich); 1980 –

The Apple (Jablko; r. Menahem Golan); Rough Cut (Hra s

diamanty – ČTV; r. Don Siegel); 1981 – Dangerous Davies, the

Last Detective (TV – Nebezpečný Davies, poslední detektiv; r.

Val Guest); 1982 – Bekenntnisse des Hochstaplers Felix Krull

(TV – Přiznání hochštaplera Felixe Krulla; r. Bernhard Sinkel);

1984 – The Tragedy of Coriolanus (TV – Koriolanova tragédie; r.

Elijah Moshinsky); 1985 – Shadowlands (TV – Země stínů; r.

Norman Stone); Lady Jane – ČTV (r. Trevor Nunn); A Zed &

Two Noughts (Z a dvě nuly; r. Peter Greenaway); 1987 – The

Sicilian (Sicilian – ČTV; r. Michael Cimino); White Mischief

(White Mischief – V/Velký podvod – ČTV; r. Michael Radford);

Queenie (TV – Okovy slávy – V; r. Larry Peerce); It Couldn’t

Happen Here (To by se tady stát nemohlo; r. Jack Bond); 1988

– To Kill a Priest (Jak zabít kněze – V; r. Agnieszka

Hollandová); The Man Who Lived at the Ritz (TV – Muž, který žil

v Ritzu; r. Desmond Davis); Codename: Kyrii (TV – Krycí jméno:

Kyrii; r. lan Sharp); 1989 – Lethal Weapon 2 (Smrtonosná

zbraň 2; r. Richard Donner); First and Last (TV – První a

poslední; r. Alan Dossor); Dimenticare Palermo (Zapomenout na


Palermo; r. Francesco Rosi); Tre colonne in cronaca (Tři sloupce

v denních zprávách; r. Carlo Vanzina); 1990 – The Hunt for Red

October (Hon na ponorku; r. John McTiernan); The Secret Life

of lan Fleming (TV – Ten, kdo stvořil špióna – V; r. Ferdinand

Fairfax); Jekyll & Hyde (TV – Jekyll a Hyde – ČTV; r. David

Wickes); The Object of Beauty (Objekt krásy – V; r. Michael

Lindsay-Hogg); The Bridge (Most; r. Sydney MacCartney); 1991

– A Murder of Quality (TV – Vražda kvality; r. Gavin Millar); Bill

and Ted’s Bogus Journey (Neskutečná cesta Billa a Teda – V;

r. Peter Hewitt); Incident at Victoria Falls/Sherlock Holmes and

the Incident at Victoria Falls (Případ od Viktoriiných vodopádů

– ČTV; r. Bill Corcoran); The Sheltering Desert (Pod ochranou

pouště; r. Reghardt van den Bergh); Once Upon a Crime... (Byl

jednou jeden zločin; r. Eugene Levy); A Woman Named Jackie

(TV – Žena jménem Jackie; r. Larry Peerce); They Do It with

Mirrors (TV – Dělají to zázračně; r. Norman Stone); 1992 –

Project: Shadowchaser (Lovec stínů – Umělý válečník – KTV;

r. John Eyres); The Mighty Ducks (Šampióni 1 – ČTV; r.

Stephen Herek); Des voix dans le jardin (TV – Hlasy v zahradě;

r. Pierre Boutron); 1993 – Nowhere to Run (Není úniku; r.

Robert Harmon); A hercegnö és a kobold (A – Princezna a

skřítek; r. József Gémes; pouze hlas); 1994 – Miracle on 34th

Street (Zázrak v New Yorku; r. Les Mayfield); Giorgino (r.

Laurent Boutonnât); Mother’s Boys (Matčini chlapci; r. Yves

Simoneau); Occhio Pinocchio (r. Francesco Nuti); Jacob: A TNT


Bible Story (TV – Bible – Starý zákon: Jákob – ČTV; r. Peter

Hall); 1995 – Citizen X (TV – Občan X – V; r. Chris Gerolmo); A

Kid in King Arthur’s Court (Yankee na dvoře krále Artuše – V;

r. Michael Gottlieb); Daisies in December (TV – Daisies v

prosinci; r. Mark Haber); 1996 – Deadly Voyage (Smrtící

plavba – KTV; r. John Mackenzie); Surviving Piccaso (Přežila

jsem Picasso; r. James Ivory); D3: The Mighty Ducks

(Šampióni 2 – KTV; r. Robert Lieberman); To the Ends of Time

(Do konce časů; r. Markus Rothkrantz); Hidden in Silence (TV –

Ukrýt se v tichu; r. Richard A. Colla); 1997 – Swept from the

Sea (Zrozeni z moře – V; r. Beeban Kidronová); Firelight

(Světlo z ohně; r. William Nicholson); 1998 – My Giant (Můj obr

– V; r. Michael Lehmann); II figlio di Sandokan (TV –

Sandokanův návrat; r. Sergio Sollima); Heat of the Sun (TV –

Sluneční žár; r. Diarmuid Lawrence, Paul Seed); 1999 – Milk

(Mléko; r. Bill Brookfield); 2000 – Passion of Mind (V moci snů

– V; r. Alain Berliner).


ADAMSOVÁ Brooke

* 8. února 1949 – New York City (USA)

Její otec byl viceprezidentem rozhlasové stanice CBS pro

Spojené státy Robert K. Adams. Studovala na High School of

Performing Arts, navštěvovala Institut of American Ballet a

herecky se vzdělávala u Lee Strasberga. Svoji profesionální

kariéru zahájila jako šestiletá v broadwayské inscenaci

muzikálu E. Y. Harburga, Freda Saida a Burtona Lanea

Divotvorný hrnec. Od čtrnácti let účinkovala v TV, kde

debutovala po boku George C. Scotta v seriálu East Side,

West Side. Po čtyřapůlletém pobytu ve Španělsku se vrátila

na broadwayské scény. Těžiště její herecké práce se během 70.

let přesunulo do TV a filmu, kde se však prosadila teprve

úlohou mladé dívky Abby, která se v milostném dramatu

Nebeské dny (r. T. Malick) spolupodílí s jedním mladíkem

(Richard Gere) na podvodu, jehož obětí se stane nemocný

farmář (Sam Shepard). Roli úspěšné TV producentky Lisy


Simonové vytvořila B. A. jak v jevištním provedení, tak i ve

film. verzi romantické komedie Kevina Wadea Výměna klíčů

(r. B. Kellman). Své herecké aktivity i nadále rozvíjí na

divadle, v TV a ve filmech různých žánrů. V září 1998 se

představila na jevišti kalifornského Pasadena Playhouse jako

TV hvězda Diane Barrowová v komedii Jonathana Tolinse

Když slouží paměť. Od dubna 1992 je jejím manželem herec

Tony Shalhoub.

FILMOGRAFIE:

1974 – F. Scott Fitzgerald and „The Last of the Belles“ (TV – F.

Scott Fitzgerald a „Ta poslední kráska Jihu“; r. George

Schaefer); The Daughters of Joshua Cabe Return (TV – Dcery

Joshuy Caha se vracejí; r. David Lowell Rich); 1975 – Shock

Waves (Šokové vlny; r. Ken Wiederhorn); Who Is the Black

Dahlia? (TV – Kdo je Černá Jiřina?; r. Joseph Pevney); Murder

on Flight 502 (TV – Vražda na letové lince 502; r. George

McCowan); 1976 – Car Wash (Mycí linka – ČTV; r. Michael

Schultz); James Dean – A Legend in His Own Time (TV –

James Dean – Legenda své doby; r. Robert Butler); 1977 –

Nero Wolfe (TV; r. Frank D. Gilroy); 1978 – Days of Heaven

(Nebeské dny; r. Terrence Malick); Invasion of the Body

Snatchers (Invaze zlodějů těl – ČTV; r. Philip Kaufman); 1979 –

Cuba (Kuba – ČTV; r. Richard Lester); A Man, a Woman and a

Bank (Muž, žena a banka; r. Noel Black); 1980 – Tell Me a


Riddle (Řekni mi hádanku; r. Lee Grantová); 1981 – Utilities

(Veřejné služby; r. Harvey Hart); 1983 – The Innocents Abroad

(TV – Neviňátka v cizině – (TV/Našinci na cestách – ČTV; r.

Luciano Sake); The Dead Zone (Mrtvá zóna – V; r. David

Cronenberg); 1984 – Lace (TV; r. Billy Hale); Special People (TV

– Zvláštní lidé; r. Marc Daniels); Haunted (TV ‒ Pronásledovaná;

r. Michael Roemer); Almost You (Téměř ty – ČTV/ Skoro jako

ty – ČTV; r. Adam Brooks); 1985 – Lace II (TV; r. Billy Hale);

Key Exchange (Výměna klíčů; r. Barnet Kellman); The Stuff (r.

Larry Cohen); 1987 – Man on Fire (Muž v palbě – ČTV/Muž na

mušce – KTV; r. Élie Chouraqui); The Lion of Africa (TV –

Africký lev ‒ ČTV; r. Kevin Connor); 1988 – Paul Reiser Out on

a Whim (TV; r. Carl Gottlieb); 1989 – Bridesmaids (TV –

Družičky – ČTV; r. Lila Garrettová); 1991 – Sometimes They

Come Back (Někdy se vrátí – V; r. Tom McLoughlin); Gas Food

Lodging (Natankovat, najíst se a vyspat; r. Allison Andersová);

The Unborn (Nenarozený; r. Rodman Flender); 1993 – The Last

Hit (TV – Poslední fuška; r. Jan Egelson); The Fire This Time (D

– Oheň této doby; r. Randy Holland; pouze hlas); Sleepless

(Bdící; r. Paul Ziller); 1995 – The Baby-Sitter Club (Dívčí klub –

V; r. Melanie Mayronová); 2002 – Made – Up (r. Tony

Shalhoub).

ČS. BIBLIOGRAFIE:


Kino, 1981, č. 15, s. 8.


ADAMSOVÁ Joey Lauren

* 6. ledna 1971 – Little Rock, Arkansas (USA)

Hraje už od dětských let. Po dokončení střední školy se

přestěhovala do Los Angeles a získala hlavní úlohy ve dvou

sitcomech Top of the Heap (1991, Na vrcholu) a Vinnie &

Bobby (1992). Jako host hrála v seriálech Married... with

Children (Ženatý se závazky – ČTV), Double Rush,

Hercules (Herkules – ČTV) a další hlavní roli vytvořila v

dramatickém seriálu Second Noah (1996-97, Noemova

archa – ČTV). Ve filmu se její nejúspěšnější úlohou, za niž

obdržela Cenu chicagských filmových kritiků pro nejslibnější

herečku a byla nominována na Zlatý glóbus 1997, stala

postava lesbické umělkyně Alyssy v oceňovaném nezávislém

snímku, komediálním dramatu Zoufalec (r. K. Smith). Další

výraznou úlohu – právničku Laylu, která se nakonec citově

sblíží s dětinským třicátníkem (Adam Sandler) – vytvořila v

melodramatické komedii Velký táta (r. D. Dugan).


FILMOGRAFIE:

1977 – Exorcist II: The Heretic (Vymítač ďábla 2: Kacíř – V; r.

John Boorman); 1993 – Dazed and Confused (Omámení a

zmatení – ČTV; r. Richard Linklater); Coneheads (Šišouni v

New Yorku; r. Steve Barron); The Program (Program – ČTV; r.

David S. Ward); 1994 – Sleep with Me (Vyspi se se mnou; r.

Rory Kelly); S.F.W. (r. Jefery Levy); The Pros & Cons of

Breathing (Dýchání: Pro a proti; r. Robert Munic); 1995 –

Mallrats (Flákači – V; r. Kevin Smith); Bio-Dome (Bio-Dome –

V/Bio-dóm – ČTV; r. Jason Bloom); 1996 – Michael (r. Nora

Ephronová); Drawing Flies (Přitahovat mouchy; r. Matthew

Gissing, Malcolm Ingram); Chasing Amy (Zoufalec – V/Hledám

Amy – ČTV; r. Kevin Smith); 1998 – A Cool, Dry Place (Studené

suché místo; r. John N. Smith); 1999 – Big Daddy (Velký táta; r.

Dennis Dugan); Bruno (r. Shirley MacLaineová); 2000 –

Beautiful (Krásná; r. Sally Fieldová); 2001 – Harvard Man

(Člověk z Harvardu; r. James Toback); Dr. Dolittle 2 (r. Steve

Carr; pouze hlas); Jay and Silent Bob Strike Back (Jay a Němý

Bob vracejí úder; r. Kevin Smith).


ADDY Mark

* 1963 – York (Velká Británie)

FILMOGRAFIE:

Vystudoval herectví na Royal Academy of Dramatic Arts

(RADA) v Londýně. Účinkoval na různých divadelních

scénách, mj. i na jevišti Královského národního divadla.

Uplatnil se také v TV, zprvu jako host v seriálech A Very

Peculiar Practice (Velmi podivná praxe), Between the Lines

(Mezi předpisy), The Bili (Poldové – ČTV) aj. Vytvořil

hlavní úlohy ve druhé sezóně komediálního seriálu The Thin

Blue Line (1996, Tenká modrá linie – ČTV) a v seriálu

Sunnyside Farm (1997, Sunnysideova farma). Na film.

plátně zaujal (nominace na cenu BAFTA 1997) hned svou

první rolí ‒ postavou obtloustlého Davea, jednoho z šestice

nezaměstnaných mužů, kteří ze zoufalství nacvičí a veřejně


předvedou pánskou striptýzovou show – v úspěšné hořké

komedii Do naha! (r. P. Cattaneo). V Hollywoodu mu byl

svěřen ústřední part hromotluckého brontojeřábníka Freda

Flintstonea v komedii podle populárního kresleného seriálu

Flintstoneovi 2 (r. B. Levant).

1995 – Band of Gold (TV – Zlatá klec – ČTV; r. Charles

Beeson, Richard Laxton, Richard Standeven, Rachel

Talalayová); 1997 – The Heart Surgeon (TV – Chirurg; r. Audrey

Cookeová); The Full Monty (Do naha!; r. Peter Cattaneo); 1998

– Married 2 Malcolm (Malcolmovy manželky; r. James Cellan

Jones); Jack Frost – V (r. Troy Miller); 1999 – The Last Yellow

(Poslední zbabělec; r. Julian Farino); The Flint Street Nativity

(TV – Vánoční představení ve Flint Street; r. Marcus Mortimer);

2000 – The Flintstones in Viva Rock Vegas (Flintstoneovi 2; r.

Brian Levant); The Announcement (Oznámení; r. Troy Miller);

2001 – A Knight’s Tale (Příběh rytíře; r. Brian Helgeland); Down

to Earth (Zpátky na Zem; r. Chris Weitz, Paul Weitz); 2002 –

Time Machine (Stroj času; r. Simon Wells).


ADJANIOVÁ Isabelle

* 27. června 1955 – Paříž (Francie)

Vyrůstala ve smíšené arabsko-německé rodině na pařížském

předměstí. Studovala biologii na Lycée de Courbevoie a

ochotnicky se věnovala divadlu. Jako čtrnáctiletá si zahrála

předměstskou copatou dívku Rose, o jejímž přátelství s

černošským chlapcem vypráví komedie Umouněnec (r. B. T.

Michel). O dva roky později se objevila jako mladá florentská

šlechtična v historickém TV dramatu z doby renesance

Tajemství měděného poháru. Ačkoliv neměla žádné herecké

vzdělání, zaujala svým talentem Roberta Hosseina, který ji

angažoval do role Adeny v dramatu Federica Garcíi Lorcy

Dům doni Bernardy, inscenované na jevišti Kulturního domu

v Remeši. 1973 se stala členkou pařížského divadla Comédie

Française, kde v režii Raymonda Rouleaua slavila úspěch jako

Anežka v Moliérově Škole zen a jako hrdinka pohádkové hry

Jeana Giraudouxe Ondina. Slibně zahájila také svoji film.


kariéru, neboť její role svéhlavé studentky Isabelly, která se v

komedii Facka (r. C. Pinoteau) vzepře autoritě svého

rozvedeného otce-profesora (Lino Ventura), pro ni znamenala

Cenu Suzanne Bianchettiové 1974. Do mezinárodního

povědomí se však zapsala teprve úlohou nešťastně zamilované

dcery Victora Huga, za jejíž ztvárnění v melodramatu Příběh

Adély H. (r. F. Truffaut) byla nominována na Oscara 1975 a

získala Donatellova Davida 1976. Extrémně vypjatou

hereckou polohu si vyzkoušela v psychohororu Posedlost (r.

A. Zulawski), v němž ztělesnila psychicky rozpolcenou Annu,

která opustí svého manžela (Sam Neill), k němuž se po

překonání tělesných a duševních útrap opět vrátí. Touto

působivou kreací si vysloužila Césara 1981 a cenu na MFF v

Cannes 1981. Ta jí byla udělena zároveň za roli varietní

tanečnice z Antil jménem Marya, jejíž polský milenec

(Anthony Higgins) je odsouzen do vězení, pro přechovávání

kradených uměleckých děl v nostalgickém retrodramatu

Quartet (r. J. Ivory). Držitelkou Césara 1983 se stala díky

výkonu, jaký podala v úloze provokativně krásné dívky Elaine

alias Elle, která svého milence (Alain Souchon) využije jako

nástroje pomsty, v psychothrilleru Vražedné léto (r. J.

Becker). Patrně jejím nejnáročnějším hereckým úkolem byl

titulní part v životopisném melodramatu Camille Claudelová

(r. B. Nuytten). Úloha nadané sochařky, kterou slepá láska k

slavnému sochaři Augustu Rodinovi (Gérard Depardieu)

dovede až do ústavu pro choromyslné, jí vynesla Stříbrného

medvěda na MFF v Západním Berlíně 1989, Césara 1988 a

nominaci na Oscara 1989. Po delší tvůrčí odmlce se vrátila

před film. kameru, aby opět vytvořila historickou postavu,

ochránkyni umění, dceru, sestru a manželku francouzských


králů Markétu z Valois, o jejímž pohnutém osudu vypráví

životopisná historická freska podle románu Alexandra

Dumase Královna Margot (r. P. Chéreau). Ani tentokrát ji

neminulo nejprestižnější domácí ocenění, César 1994. Jako

nejlepší herečka 80. let byla 1990 poctěna čestným Césarem.

Na výročním 50. MFF v Cannes 1997 byla předsedkyní

hlavní poroty. V říjnu 2000 se představila na jevišti pařížského

divadla Marigny jako Marguerite Gautierová v dramatizaci

Dumasova románu Dáma s kaméliemi. Z pětiletého vztahu s

hercem Danielem Day-Lewisem má syna Gabriela Kanea (*

1995).

FILMOGRAFIE:

1970 – Le petit bougnat (Umouněnec; r. Bernard T. Michel);

1971 – Faustine et le bel été (Faustina a krásné léto; r. Nina

Companeezová); 1972 – Le secret des Flamands (TV –

Tajemství měděného poháru ‒ ČTV; r. Robert Valey); L’école

des femmes (TV – Škola žen; r. Raymond Rouleau); 1973 –

L’avare (TV – Lakomec; r. René Lucot); 1974 – Ondine (TV; r.

Raymond Rouleau); La gifle (Facka – V; r. Claude Pinoteau);

1975 – L’histoire d’Adèle H. (Příběh Adély H. – ČTV; r. François

Truffaut); 1976 – Le locataire (Nájemník; r. Roman Polanski);

Barocco – ČTV (r. André Téchiné); 1977 – Violette et François

(Violeta a František; r. Jacques Rouffio); 1978 – The Driver

(Řidič; r. Walter Hill); 1979 – Nosferatu, Phantom der Nacht

(Upír Nosferatu – V; r. Werner Herzog); Les soeurs Brontë


(Sestry Brontëovy – ČTV; r. André Téchiné); 1980 ‒

Possession (Posedlost; r. Andrzej Zulawski); Clara et les chics

types (Klára a frajeři; r. Jacques Monnet); 1981 – Quartet (r.

James Ivory); L’année prochaine si tout va bien (Možná v

příštím roce – ČTV; r. Jean-Loup Hubert); Tout feu tout flamme

(Samý oheň, samý žár ‒ ČTV; r. Jean-Paul Rappeneau); 1982

– Mortelle randonnée (Zhoubné pátrání; r. Claude Miller);

Antonieta – V (r. Carlos Saura); 1983 ‒ L’été meurtrier

(Vražedné léto – ČTV; r. Jean Becker); 1985 – Subway

(Podzemka; r. Luc Besson); 1987 – Ishtar – V (r. Elaine

Mayová); 1988 – Camille Claudel (Camille Claudelová – ČTV;

r. Bruno Nuytten); 1993 – Toxic Affair (r. Philoméne Espositová);

1994 – La reine Margot (Královna Margot; r. Patrice Chéreau);

1996 – Diabolique (Ďábelská lest; r. Jeremiah Chechik); 2001 –

La repentie (Kajícnice; r. Laetitia Massonová); 2002 – Adolphe

(r. Benoît Jacquot).

ČS. BIBLIOGRAFIE:

Kinorevue, 1996, č. 7-8, s. 58-59. – Satelit, 1996, č. 20, s. 52-53

(rozhovor). – 100+1 ZZ, 1994, č. 25, s. 44-45 (rozhovor). –

Kinorevue, 1993, č. 19, s. 14-15. – Kino, 1993, č. 4, s. 14-15. –

Květy, 1992, č. 37, s. 18-19. – Květy, 1991, č. 47, s. 30-31

(rozhovor). – Film a divadlo, 1990, č. 8, s. 28-29. – Film a

divadlo, 1989, č. 6, s. 29. – 100+1 ZZ, 1984, č. 18, s. 38-39


(rozhovor). – Ahoj na sobotu, 1984, č. 8. – Kino, 1983, č. 4, s.

8-9. – Kino, 1980, č. 5, s. 15-16. – Kino, 1977, č. 21, s. 14. –

Kino, 1975, č. 5, s. 16.


ADORF Mario

* 8. září 1930 – Curych (Švýcarsko)

Jeho otec, povoláním chirurg, pocházel z jižní Itálie. M. A.

studoval anglickou literaturu, filozofii a divadelní vědu v

Mohuči a Curychu; vedle toho si přivydělával jako

komparsista. 1953-55 navštěvoval hereckou školu Otty

Falckenberga v Mnichově. 1955-60 byl členem mnichovské

činohry Kammerspiele, kde pohostinsky vystupoval až do

1962, kdy podnikl turné s rolí Stanleyho Kowalského v

dramatu Tennessee Williamse Tramvaj do stanice Touha.

První zkušenosti před film. kamerou sbíral už od pol. 50. let,

ale dlouho se uplatňoval pouze v epizodních rolích jako

představitel padouchů: vůdce banditů Santer v indiánce podle

knih Karla Maye Vinnetou I. (r. H. Reinl) nebo masový vrah

Bruno Lüdke v kriminálním dramatu z Třetí říše Noc, ve

které přišel ďábel (r. R. Siodmak). Od. pol. 60. let působil

většinou v Itálii, kde si ve filmech různých žánrů a kvalit


vyzkoušel rozmanité herecké polohy: nebezpečný trestanec

zvaný Řezník v tragikomedii Jízda na tygru (r. L.

Comencini), maloměstský blázen Cucaracha v komedii

Ženich na inzerát (r. A. Pietrangeli) nebo soudce Moser v

politicko-kriminálním snímku Mám strach (r. D. Damiani).

Spolupracoval s mnoha předními evropskými režiséry, avšak

největší příležitosti mu poskytli právě němečtí tvůrci; vynikl v

roli vyšetřujícího komisaře Beizmenna ve film. adaptaci prózy

Heinricha Bölla Ztracená čest Kateřiny Blumové (r. V.

Schlöndorff) a dále v roli otce Oskara Matzeratha (David

Bennent), trpasličího hrdiny ve film. přepisu románové ságy

Güntera Grasse Plechový bubínek (r. V. Schlöndorff). Jeho

tvorba se dodnes vyznačuje značnou nevyrovnaností, což

pramení z přemíry a nevhodného výběru rolí. Je autorem

autobiografické knihy Der Fernstersturz (1996, Defenestrace).

M. A. je laureátem Spolkové film. ceny (1958) a Ceny Ernsta

Lubitsche (1974). Byl hostem MFF v Karlových Varech 1958

a 1964. Jeho první manželkou byla herečka Lis Verhoevenová

a od 1985 je ženatý s herečkou Monique Fayeovou.

FILMOGRAFIE:

1954 – 08/15 – ČTV (r. Paul May); 1955 – 08/15 – II. Teil (08/15

‒ II. díl; r. Paul May); 08/15 – In der Heimat (08/15 – Ve vlasti; r.

Paul May); 1956 – Kirschen in Nachbars Garten (Třešně v

sousedově zahradě; r. Erich Engels); Robinson soli nicht sterben

(Robinson nesmí zemřít ‒ ČTV; r. Josef von Baky); Harte

Manner – heisse Liebe/La ragazza della Salinna (Tvrdí muži –


vřelá láska; r. František Čáp); 1957 – Vater, unser bestes Stuck

(Otec, naše nejlepší součást; r. Gunther Luders); Nachts, wenn

der Teufel kam (Noc, ve které přišel ďábel – ČTV; r. Robert

Siodmak); 1958 – Das Mädchen Rosemarie (Dívka Rosemarie;

r. Rolf Thiele); Der Arzt von Stalingrad (Lékař od Stalingradu; r.

Géza von Radványi); 1959 – Am Tag, als der Regen kam (Den,

kdy přišel déšť; r. Gerd Oswald); Bumerang (r. Alfred

Weidenmann); Das Totenschiff (Loď mrtvých; r. Georg

Tressler); 1960 – Die Schachnovelle (Šachová novela; r. Gerd

Oswald); Mein Schulfreund (Můj spolužák; r. Robert Siodmak);

1961 ‒ La goût de la violence (Chuť surovosti; r. Robert

Mossein); A cavallo della tigre (Jízda na tygru; r. Luigi

Comencini); Qui êtes-vous, monsieur Sorge? (Kdo jste,

doktore Sorge?; r. Yves Ciampi); 1962 – Strasse der

Verheissung (Ulice věštby; r. Imo Moszkowicz); Lulu (r. Géza

von Radványi); La leggenda di Fra Diavolo (Legenda o Fra

Diavolovi; r. Leopoldo Savona); Die endlose Nacht (Nekonečná

noc; r. Will Tremper); 1963 – Moral 63 (Morálka 63; r. Rolf

Thiele); Winnetou I (Vinnetou I.; r. Harold Reinl); La visita

(Ženich na inzerát; r. Antonio Pietrangeli); Vorsicht, Mister

Dodd (Opatrně, pane Dodde; r. Gunther Grawert); Der letzte

Ritt nach Santa Cruz (Poslední jízda do Santa Cruz; r. Rolf

Olsen); 1964 – Station Six-Sahara (Stanice 6-Sahara; r. Seth

Holt); Polizeirevier Davidswache (Policejní okrsek Davidovy

hlídky; r. Jurgen Roland); Estambul 65 (Dobrodruh z Istanbulu;


<



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.