načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Slovníček pojmů z českého jazyka a literatury pro 2. stupeň ZŠ – František Brož

Slovníček pojmů z českého jazyka a literatury pro 2. stupeň ZŠ

Elektronická kniha: Slovníček pojmů z českého jazyka a literatury pro 2. stupeň ZŠ
Autor: František Brož

– Sáhni po našem slovníčku! Díky němu snadno pochopíš pojmy z českého jazyka a literatury, které ti jsou nejasné!. – Každému heslu je věnována jedna stránka. Vše je jednoduše vysvětleno a nechybí tu ani kontrolní úlohy, na kterých si ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  119
+
-
4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » FRAGMENT
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 207
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: ilustroval Aleš Čuma
Skupina třídění: Čeština
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-253-3818-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Sáhni po našem slovníčku! Díky němu snadno pochopíš pojmy z českého jazyka a literatury, které ti jsou nejasné!.

Každému heslu je věnována jedna stránka. Vše je jednoduše vysvětleno a nechybí tu ani kontrolní úlohy, na kterých si otestuješ, jestli už všemu rozumíš.

Pokud se připravuješ na státní přijímací zkoušky, jistě oceníš příklady toho, jak může být znalost daného hesla ověřována v didaktickém testu z českého jazyka a literatury, který připravuje CERMAT.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
František Brož - další tituly autora:
Testové úlohy nejen pro deváťáky -- český jazyk Testové úlohy nejen pro deváťáky
Netradiční testové úlohy z české jazyka Netradiční testové úlohy z české jazyka
Český jazyk a literatura II. -- Sbírka testových úloh k maturitní zkoušce Český jazyk a literatura II.
Hrátky se sportem pro děti -- Sporty, pravidla, zajímavosti v křížovkách a rébusech Hrátky se sportem pro děti
Přijímací zkoušky na střední školy – český jazyk Přijímací zkoušky na střední školy – český jazyk
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Slovníček pojmů z českého

jazyka a literatury

pro 2. stupeň ZŠ

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.fragment.cz

www.albatrosmedia.cz

Mgr. František Brož

Slovníček pojmů z českého jazyka a literatury pro 2. stupeň ZŠ

Copyright © Albatros Media a. s., 2018

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.



Milí mladí přátelé,

otevřeli jste tuto knihu, takže nejspíš hledáte něco, co jste se sice už učili, ale teď si

na to nemůžete vzpomenout, nebo jste to prostě zapomněli. Možná také uvažujete

o tom, že byste šli studovat na střední školu. Slovníček pojmů vám může být užiteč

ným pomocníkem jak při přípravě do školy, tak při přípravě na jednotné přijímací

zkoušky. Můžete si tu zopakovat nebo oživit základní poznatky z hodin českého ja

zyka a literatury, které jste v rámci školní docházky absolvovali. Můžete si vyzkou

šet, jestli znalosti a dovednosti, které máte, dokážete uplatnit při řešení testových

úloh. Slovníček vám pomůže zorientovat se v požadavcích na vědomosti a doved

nosti, které mohou být ověřovány v rámci jednotné přijímací zkoušky. A také vám

tak trochu nastaví zrcadlo, které odhalí, co vlastně umíte.



Anekdota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Antonymum . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Argot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Báje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Bajka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Balada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Báseň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Blahopřání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Citoslovce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Čas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Čas budoucí . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Čas minulý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Čas přítomný . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Čeština hovorová . . . . . . . . . . . . . 21 Čeština nespisovná . . . . . . . . . . . 22 Čeština obecná . . . . . . . . . . . . . . 23 Čeština spisovná . . . . . . . . . . . . . 24 Číslo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Číslo jednotné . . . . . . . . . . . . . . . 26 Číslo množné . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Číslovka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Číslovka – druhy . . . . . . . . . . . . . 29 Dobrodružná literatura . . . . . . . 30 Dopis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Doplněk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

Dotazník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Drama . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Dvojhláska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

Epigram . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

Epika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

Epos . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Fantasy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

Hádanka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

Hláska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Hromadné jméno . . . . . . . . . . . . 42

Humoristická literatura . . . . . . . 43

Interpunkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

Inzerát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

Komedie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

Komiks . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

Kompozice literární . . . . . . . . . . . 48

Koncovka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

Kontrast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

Kořen slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

Legenda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

Lyrika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Metafora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

Mluvnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Obsah Nářečí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Nonsensová literatura . . . . . . . . 57 Osoba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Pád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Personifikace . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Podmět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Podmět holý . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Podmět několikanásobný . . . . . 63 Podmět nevyjádřený . . . . . . . . . 64 Podmět rozvitý . . . . . . . . . . . . . . 65 Podmět všeobecný . . . . . . . . . . . 66 Podstatné jméno . . . . . . . . . . . . . 67 Poezie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Pohádka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Poměr důsledkový . . . . . . . . . . . 70 Poměr odporovací . . . . . . . . . . . . 71 Poměr příčinný . . . . . . . . . . . . . . . 72 Poměr slučovací . . . . . . . . . . . . . . 73 Poměr stupňovací . . . . . . . . . . . . 74 Poměr vylučovací . . . . . . . . . . . . 75 Pomnožné jméno . . . . . . . . . . . . 76 Pořekadlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Postava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Pověst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Povídka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Pranostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Pravopis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Pravopis lexikální . . . . . . . . . . . . 83 Pravopis morfologický . . . . . . . . 84 Pravopis syntaktický . . . . . . . . . . 85 Próza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Předložka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Předmět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Předpona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Přídavné jméno . . . . . . . . . . . . . . 90 Přídavné jméno – druhy . . . . . . 91 Přípona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

Přirovnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

Příslovce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

Příslovečná spřežka . . . . . . . . . . . 95

Příslovečné určení . . . . . . . . . . . . 96

Příslovečné určení času . . . . . . . 97

Příslovečné určení míry . . . . . . . 98

Příslovečné určení místa . . . . . . 99

Příslovečné určení

podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . 100

Příslovečné určení příčiny . . . . 101

Příslovečné určení přípustky . 102

Příslovečné určení účelu . . . . . 103

Příslovečné určení způsobu . . . 104

Přísloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

Přísudek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

Přísudek holý . . . . . . . . . . . . . . . 107

Přísudek jmenný . . . . . . . . . . . . 108

Přísudek jmenný se sponou . . . 109

Přísudek rozvitý . . . . . . . . . . . . . 110

Přísudek slovesný . . . . . . . . . . . 111

Přívlastek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

Přívlastek neshodný . . . . . . . . . 113

Přívlastek postupně

rozvíjející . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

Přívlastek shodný . . . . . . . . . . . 115

Přívlastek těsný . . . . . . . . . . . . . 116

Přívlastek volný . . . . . . . . . . . . . 117

Rčení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

Reklama . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

Rod jmenný . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Rod mužský . . . . . . . . . . . . . . . . 121

Rod střední . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 2

Rod ženský . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 3

Román . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

Romance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 5

Rozpočítadlo . . . . . . . . . . . . . . . . 126

Rým . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127


Řeč nepřímá . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Řeč přímá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Říkadlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 Samohláska . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Sci-fi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Slabika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Slang . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 4 Sloveso . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Slovní druh neohebný . . . . . . . 136 Slovní druh ohebný . . . . . . . . . 137 Slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Slovo citově zabarvené . . . . . . 139 Slovo jednoznačné . . . . . . . . . . 14 0 Slovo mnohoznačné . . . . . . . . . 141 Slovo nadřazené . . . . . . . . . . . . 142 Slovo podřazené . . . . . . . . . . . . 143 Slovo příbuzné . . . . . . . . . . . . . . 14 4 Slovo souřadné . . . . . . . . . . . . . 145 slovo zdrobnělé . . . . . . . . . . . . 14 6 složené tvary sloves . . . . . . . . . 147 Souhláska . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 8 Souvětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Souvětí podřadné . . . . . . . . . . . 150 souvětí souřadné . . . . . . . . . . . . 151 spojka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 spojka podřadicí . . . . . . . . . . . . 153 Spojka souřadicí . . . . . . . . . . . . . 15 4 Stupňování přídavných

jmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

Stupňování příslovcí . . . . . . . . . 156 Synonymum . . . . . . . . . . . . . . . . 157 Téma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 Tragédie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Tvoření slov – odvozování . . . . 160 Tvoření slov – skládání . . . . . . . 161 Tvoření slov – zkracování . . . . 162 Ústní lidová slovesnost . . . . . . 163

Verš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 4

Verš volný . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165

Věta dvojčlenná . . . . . . . . . . . . . 166

Věta hlavní . . . . . . . . . . . . . . . . . 167

Věta jednočlenná . . . . . . . . . . . 168

Věta jednoduchá . . . . . . . . . . . . 169

Věta oznamovací . . . . . . . . . . . . 170

Věta přací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

Věta rozkazovací . . . . . . . . . . . . 17 2

Věta tázací . . . . . . . . . . . . . . . . . 173

Věta uvozovací . . . . . . . . . . . . . . 174

Věta vedlejší . . . . . . . . . . . . . . . . 175

Věta vedlejší – druhy . . . . . . . . 176

Věta zvolací . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 7

Větný člen . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

Větný člen několikanásobný . . . 179

Větný člen rozvíjející . . . . . . . . . 180

Větný člen základní . . . . . . . . . 181

Větný ekvivalent . . . . . . . . . . . . 182

Vid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183

Vid dokonavý . . . . . . . . . . . . . . . 18 4

Vid nedokonavý . . . . . . . . . . . . . 185

Vyjmenovaná slova . . . . . . . . . . 186

Vzory podstatných jmen . . . . . 187

Vzory přídavných jmen . . . . . . 188

Zájmeno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

Zájmeno – druhy . . . . . . . . . . . . 19 0

Základní skladební dvojice . . . 191

Zpráva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192

Způsob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193

Způsob oznamovací . . . . . . . . . 19 4

Způsob podmiňovací . . . . . . . . 195

Způsob rozkazovací . . . . . . . . . 19 6

Řešení úloh . . . . . . . . . . . . . . 197

Zdroje výchozích textů . . 205


8

anekdota Co to je?

útvar ústní lidové slovesnosti;

krátký příběh s účelem pobavit čtenáře/posluchače;

humorná příhoda zesměšňující osoby, skupinu osob, národy, povolání, situaci apod.;

založena na dvojznačnosti, rozporu;

výrazná pointa;

typ anekdoty: vtip

Co dovedu? – rozliším anekdotu od jiných literárních žánrů – najdu v textu charakteristické rysy anekdoty – porozumím textu anekdoty Jak může vypadat testová úloha? 1. Která z následujících možností je anekdotou?

a) Veverka sedí na stromě a louská oříšky.

Rozlouskne první – stříbrné šaty.

Rozlouskne druhý – zlaté šaty.

Rozlouskne třetí – diamantové šaty.

Veverka se rozpláče, schoulí se na větvičku a vzlyká: „Já se asi kvůli tý

pohádce nikdy nenažeru.“

b) Drnditonda zalistoval ve své učebnici matematiky a přečetl: „Sedlák má

zahradu s osmi jabloněmi. Z prvních tří jabloní sklidí po dvaceti jablcích,

z ostatních po dvanácti. Na jablečný závin potřebuje šest jablek. Kolik

závinů může upéct ze sklizených jablek?“

Tonda zaúpěl. Zdálo se mu to stále složitější a složitější, ale Kuře nad tím

mávlo křídlem.

„Kurfucius praví: Moudrý sedlák nikoliv závin dělá, nýbrž kompot.

Lahodněji ten chutná.“

Drnditonda si opět toto velké moudro zapsal.

c) „To bych rád věděl, vy mořské prase, co si asi teď myslíte.“

„Poslušně hlásím, že já vůbec nemyslím.“

„Himldonrvetr,“ hulákal jeden z členů komise, břinkaje šavlí, „tak von

vůbec nemyslí.“ antonymum Co to je?

opozitum;

slovo protikladného významu;

vznik různými způsoby v závislosti na situaci (vítězství – porážka, přijít – odejít,

čekat – nečekat);

většina slov antonymum nemá (míč, kniha, nábytek)

Co dovedu? – přiřadím k daným slovům slovo opačného významu – přiřadím k pojmenováním antonyma v různých kontextech Jak může vypadat testová úloha? 1. Napište slovo opačného významu k přídavnému jménu zdravý: Výchozí text k úloze 2 Výprava složená převážně z britských a dánských vědců se po skončení bouře vydala jižním směrem. 2. Které z následujících slov lze nahradit antonymem tak, aby se smysl výchozího

textu změnil v opak?

a) jižním

b) vědc ů

c) směrem

d) dánských 3. Mezi kterou z  následujících dvojic je významový vztah nejbližší vztahu mezi

slovy PODJEZD a NADJEZD?

a) podíl – nadílka

b) podojit – nadojit

c) podávat – nadávat

d) podchod – nadchod argot Co to je?

útvar nespisovné češtiny;

mluva lidí na okraji společnosti,

vlastně specifický slang;

obtížná srozumitelnost mimo okruh

uživatelů;

kriminální a vězeňské prostředí

(amina, švestky, vybílit, zpívat);

pronikání do běžného jazyka

(pasák, želízka, čokl)

Co dovedu? – odvodím smysl výrazu z argotu v kontextu – rozliším slovo z argotu a jiných útvarů češtiny – odhadnu příslušnost slova k argotu Jak může vypadat testová úloha? 1. Rozhodněte o  každé z  následujících možností, zda se v  ní vyskytuje výraz

z argotu (ANO), či nikoli (NE):

ANO NE

1.1 Káču vybílil, což vo to, ale špenáti ho brzo lapli.

1.2 Polož toho lahváče a padej namíchat ňákou maltu.

1.3 Ten má mergle vždycky, ale je to děsnej chrapoun.

1.4 Byl to takovej malej hajzlík, ale prsty měl hodně dlouhý. Výchozí text k úloze 2 Když jsem ho poprvé potkal v parku, zděsil sem se. Dlouhý rozevlátý háro, strniště zakrývalo zbytek ksichtu, špinavý hadry. Pěknej santusák. No, kdybyste ho potkali v lese, položíte šrajtofli na pařez a zdrháte. 2. Který z  následujících výrazů nejlépe vystihuje význam slova santusák ve

v ýchozím textu?

a) tramp

b) opilec

c) vagabu nd

d) bezdomovec báje Co to je?

mýtus;

zpravidla anonymní literární útvar;

symbolické vyprávění o světě a jeho fungování (vznik, přírodní úkazy, bohové);

vystupují v ní bohové, bájní hrdinové...;

souhrn národních bájí – bájesloví (mytologie)

Co dovedu? – naleznu v textu charakteristické znaky báje – odliším báji od jiných literárních útvarů – porozumím textu báje Jak může vypadat testová úloha? 1. Která z následujících možností je ukázkou báje?

a) „Kacíři jsou to!“ Nakrátko zastřižené vlasy se Johance leskly ve světle,

které se do místnosti prodíralo úzkým okénkem. „Přijali zločineckou

pověru, rozvracejí chrámy, pálí obrazy vytvořené pro svaté vzpomínky...“

dívce se v pláči zlomil hlas. „Nezapomeň, že máš své poslání. Jsi Panna

orleánská a díky tobě na francouzský trůn dosedl Karel VII., a ne jakýsi

anglický přivandrovalec.“

b) Smutně chodil po zemi Prométheus, potomek božského rodu Titánů,

a marně hledal živé bytosti, které by chodily vzpřímeně jako on a které

by se mu podobaly tváří. Viděl však hlínu, dávající život trávě, rostlinám

a stromům, a spatřil husté deště snášející se na zem. Dešťová voda

udržovala v přírodě život, a tam, kde nepršelo, umíraly stromy i keře

a narůstala poušť.

c) Tvůj dům je chudě zařízený a těch pár zrnek a kůrka chleba k obědu,

to nejsou právě vybrané lahůdky. Já žiji v domě u bohatých lidí. Tam

se všechno jen leskne, běhám po perských kobercích a o pochoutkách,

které si denně dopřávám, se tobě může jen zdát. Abys neřekla, že jsem

nevděčná, zvu tě na oplátku na návštěvu k sobě. A když se ti v mém

domě zalíbí, můžeš u mě zůstat napořád. bajka Co to je?

krátký literární útvar psaný prózou nebo veršem;

v závěru zpravidla stručné a výstižné ponaučení;

založena na personifikaci – zvířata (věci, rostliny) jednají jako lidé;

kritika mezilidských vztahů, lidských vlastností;

první bajky připisovány Ezopovi (asi 6. st. př. n. l.) Co dovedu? – rozeznám v textu charakteristické rysy bajky – rozliším bajku od jiných literárních žánrů – porozumím smyslu bajky Jak může vypadat testová úloha? Výchozí text k úlohám 1–2 Vlk měl velký hlad, toulal se lesem a  přemýšlel, jak sehnat něco dobrého k  jídlu. Náhle uviděl na vysokém skalisku kozu. Klidně okusovala trávu a větvičky a nevěděla, že ji vlk pozoruje. „Tebe bych si dal k obědu a možná by mi zbylo i na večeři,“ pomyslel si vlk. Ale protože nedokázal lézt po skalách, pomalu se loučil s myšlenkou na dobrý oběd. „Kdybych tak mohl kozu přilákat k sobě dolů,“ řekl si v duchu. A dostal nápad: „Dobrý den, kozičko,“ pozdravil zdvořile, „to máme dnes krásný den. Závidím ti, jak jsi obratná, když dokážeš vyšplhat po kamení do takové výšky. Ale proč na skalisku okusuješ ubohou travičku? Tady pod skálou je tráva vysoká, šťavnatá a jemná jako hedvábí. Seběhni dolů, uvidíš, jak si pochutnáš!“ Koza nebyla hloupá. Hned uhodla, o co vlkovi jde: „Vlku, divím se, že se najednou staráš o mé dobro a zajímá tě, zda je tráva, kterou jím, zelená nebo suchá. Nesháníš spíš pochoutku pro sebe? Kdybych seběhla dolů, co se se mnou stane?“ Pak si už vlka nevšímala a dál se pásla na skalisku. Vlk musel odejít s nepořízenou. 1. Která z následujících možností nejlépe vystihuje výchozí text, a je tedy nej­

spíše i jeho názvem?

a) Vlk a koza

b) Hloupá koza

c) Vlkova večeře

d) Koza na skalisku

2. Vyjádřete ponaučení, které vyplývá z výchozího textu: balada Co to je?

lyrickoepická báseň;

pochmurný děj s rychlým spádem;

zhuštěný děj s mezerami a náznaky;

často nadpřirozené bytosti;

obvykle tragický závěr

Co dovedu? – rozeznám v textu charakteristické rysy balady – rozliším baladu od jiných literárních žánrů – porozumím textu balady Jak může vypadat testová úloha? 1. Která z následujících ukázek je nejspíše závěrečnou slokou balady?

a) Pojď si proň, ty polednice,

pojď, vem si ho, zlostníka!“ –

A hle, tu kdos u světnice

dvéře zlehka odmyká.

b) Malá, hnědá, tváři divé

pod plachetkou osoba;

o berličce, hnáty křivé,

hlas – vichřice podoba!

c) Ve mdlobách tu matka leží,

k ňadrám dítě přimknuté;

matku vzkřísil ještě stěží,

avšak dítě – zalknuté.

d) Poledne v tom okamžení,

táta přijde z roboty:

a mně hasne u vaření

pro tebe, ty zlobo, ty! báseň Co to je?

veršovaný literární text;

lyrický – lyrickoepický – epický text;

obvykle členění do strof (slok);

jedinečný text vybudovaný ze specifických významových a zvukových jazykových

prostředků

Co dovedu? – rozliším báseň od jiných literárních textů – určím počet strof (slok) v básni – poznám v básni rým a verš – doplním podle smyslu a principu výstavby textu vynechané místo v básni – porozumím smyslu specifických jazykových prostředků v básni – rozliším lyrickou, lyrickoepickou a epickou báseň Jak může vypadat testová úloha? Výchozí text k úlohám 1–2 Tak vás tu máme bratři z krve Kainovy Poslové noci která do zad bodá dýku tak vás tu máme bratři vnuci Stalinovi Však ne tak jako včera Dnes už bez šeříků 1. Určete počet veršů ve výchozím textu: 2. Ke které z následujících možností odkazuje druhý verš výchozího textu?

a) antická báje o Tróji

b) biblická bratrovražda

c) moc středověkého Ruska

d) myšlenka slovanské vzájemnosti


15

blahopřání Co to je?

gratulace;

projev při příležitosti významného dne (výročí, narozeniny, svatba...);

různá podoba: mluvený projev, telefonát, pohlednice, telegram, textová zpráva...;

zpravidla vyjadřuje přání všeho nejlepšího Co dovedu? – rozeznám blahopřání od jiných slohových útvarů – dovedu napsat blahopřání – najdu v textu blahopřání jeho charakteristické rysy – rozliším, k jaké příležitosti je určeno dané blahopřání Jak může vypadat testová úloha? Výchozí text k úloze 1 Text na pohlednici: Ahoj Dominiku, přejeme ti všechno nejlepší k tvým čtrnáctým narozeninám! 1. Určete, jaký nutný údaj chybí ve výchozím textu: Výchozí text k úloze 2 Te x t d o p i s u : Vážená paní Satrapová, dovolte, abychom Vám při příležitosti Vašeho životního jubilea popřáli do dalších let mnoho zdraví, štěstí a spokojenosti. Pavel Troufal, místostarosta obce 2. Uveď te, k čemu přeje místostarosta paní Satrapové:

Bum!

Žuch!

Au!

Ja u !

citoslovce Co to je?

neohebný slovní druh;

vyjadřuje emocionální reakci na nějaký podnět (nazdar, hurá);

napodobuje zvuk (prásk, vrkú);

navazuje kontakt (haló)

Co dovedu? – poznám citoslovce – rozliším citoslovce od jiných slovních druhů Jak může vypadat testová úloha? Výchozí text k úloze 1 Hele, nech si to svoje kuku, kuku! Akorát mi plašíš bažanty! 1. Vypište z výchozího textu citoslovce: 2. Které z následujících slov je citoslovce?

a) sk rz

b) nu ž e

c) mimo

d) nechť 3. Ve které z následujících možností není citoslovce?

a) Ozvalo se mohutné prásk a můstek se zřítil.

b) Hej, nechtěli byste na nás laskavě počkat?!

c) Buď tady v jednu budeš, nebo si mě nepřej!

d) Panečku, to není jen tak, pořídit si nové auto. čas Co to je?

gramatická kategorie sloves;

označuje, kdy se děje to, co je vyjadřováno slovesem;

čas minulý (spal jsem) – přítomný (sedím) – budoucí (bude čekat)

Co dovedu? – rozeznám v textu čas minulý, přítomný a budoucí – utvořím tvary sloves v příslušném čase – určím čas u sloves Jak může vypadat testová úloha? 1. Rozhodněte o  každé z  následujících vět, zda vyjadřuje dění v  budoucnosti

(ANO), či nikoli (NE):

ANO NE

1.1 Náčelník tlupy se rozhoduje pro návrat do blízkého údolí.

1.2 S tímto nevelkým zavazadlem dojedeš na nejbližší poštu.

1.3 Některé surovinové zdroje se v oblasti vyčerpají do dvou let.

1.4 Stanice technické kontroly z toho pořizuje obrazový záznam. Výchozí text k úloze 2 Na sklonku minulého roku se konečně domluvili zástupci našich dopravců se svými rakouskými kolegy, což usnadní českým občanům cestování k  našim jižním sousedům, ať už pojedou do školy, práce, nebo jen na krátkodobý výlet. Půjde tak poměrně levně vyrazit do příhraničních oblastí a na vybraných tratích i do vzdálenějších měst. Naopak Rakušanům se zlevní cesty do jižních Čech a na jižní Moravu. Obě strany předpokládají, že pohyb v této části česko-rakouské hranice bude intenzivnější, než jaký panoval v minulosti. 2. Vypište z výchozího textu slovesa v minulém čase: čas budoucí Co to je?

gramatická kategorie sloves;

označuje, že to, co je vyjadřováno slovesem, se teprve bude dít;

jednoduchá forma: tvoří se od dokonavých sloves, vyjadřuje ukončení děje

po promluvě (napíšu, uvařím);

složená forma: tvoří se od nedokonavých sloves, vyjadřuje děj následující

po promluvě (budu psát, budu vařit)

Co dovedu? – rozeznám budoucí čas od ostatních časů – utvořím budoucí čas sloves – rozliším jednoduchou a složenou formu budoucího času – rozeznám v textu sloveso/slovesa v budoucím čase Jak může vypadat testová úloha? 1. Ve které z následujících možností vyjadřuje sloveso budoucnost?

a) Letecký speciál zajišťuje spojení obou velkoměst dvakrát týdně.

b) Při nejlepší vůli se mi nedaří přijít na princip fungování přístroje.

c) S výraznějším oteplením bych na začátku února raději nepočítal.

d) Do příštího utkání musíme natrénovat přechod z obrany do útoku. 2. Rozhodněte o  každé z  následujících vět, zda obsahuje jednoduchou (J), či

složenou (S) formu budoucího času:

J S

2.1 Pestrá květena místních luk a lesíků do dvaceti let asi zmizí.

2.2 K vaší nesmyslné otázce se raději vůbec nebudu vyjadřovat.

2.3 Letošní motocyklové závody v Sedlčanech proběhnou v září.

2.4 V nějakém infocentru se budeme muset zeptat na další cestu. 3. Utvořte budoucí čas sloves zlomil, studuje, podvedl, podváděl: čas minulý Co to je?

gramatická kategorie sloves;

označuje, že to, co je vyjadřováno slovesem, se dělo před promluvou (snídala

v posteli, kopíroval dokumenty)

Co dovedu? – rozeznám minulý čas od ostatních časů – utvořím minulý čas sloves – naleznu v textu sloveso/slovesa v minulém čase Jak může vypadat testová úloha? Výchozí text k úloze 1 Expozice v místním muzeu připomíná dobu, kdy lidé netušili, že jednou se budou moci spojit s člověkem třeba na druhé straně zeměkoule. Lidé si tehdy ještě nepředstavovali, že je možné mluvit s člověkem, kterého nevidí a který ani není v doslechu. 1. Vypište z výchozího textu všechna slovesa v minulém čase: 2. Rozhodněte o každé z následujících vět, zda vyjadřuje dění v minulosti (ANO),

či nikoli (NE):

ANO NE

2.1 Zvířata si po dlouhé zimě konečně mohou oddechnout.

2.2 Vaší stížností se už zabývalo nejužší vedení společnosti.

2.3 Turistická sezóna letos v horách končí dříve než obvykle.

2.4 Tak jako už několikrát dokázali i teď výsledek utkání obrátit. čas přítomný Co to je?

gramatická kategorie sloves;

označuje, že to, co je vyjadřováno slovesem, se děje v současnosti (obědvám);

může vyjadřovat budoucnost (Ve středu jdu na operaci.);

vyjadřuje rovněž trvalé děje (pět a pět je deset, vlk je šelma)

Co dovedu? – rozeznám přítomný čas od ostatních časů – utvořím přítomný čas sloves – rozliším, zda přítomný čas vyjadřuje současnost nebo budoucnost – rozeznám v textu sloveso/slovesa v přítomném čase Jak může vypadat testová úloha? 1. Rozhodněte o  každé z  následujících vět, zda vyjadřuje přítomnost (P), či

budoucnost (B)?

P B

1.1 O dovolené si konečně přečtu ten nový historický román.

1.2 Každý rok jedeme alespoň jednou na výlet do blízkých hor.

1.3 Slavnosti květin se každoročně neobejdou bez dražby tulipánů.

1.4 Před nástupem na příští jízdu budu muset zkontrolovat těsnění. 2. Utvořte přítomný čas sloves leštila, zakopávala, protestoval: Výchozí text k úloze 3 V  druhé polovině srpna pravidelně vyrážíme do lesů, abychom zjistili, jestli už začaly růst naše oblíbené druhy hub. Rádi bychom se dočkali stejné houbařské nadílky jako loni, kdy nám košíky mnohdy nestačily. I letos se moc těším. 3. Vypište z výchozího textu všechna slovesa v přítomném čase: čeština hovorová Co to je?

mluvená forma spisovné češtiny;

užití v polooficiální a neoficiální komunikaci;

uplatnění hovorových jazykových prostředků (panelák, míň, můžou...);

jednodušší syntaktická výstavba

Co dovedu? – rozliším spisovné a nespisovné tvary slov – naleznu v textu hovorové jazykové prostředky – nahradím slovo hovorové slovem plně spisovným Jak může vypadat testová úloha? Výchozí text k úloze 1 Nejsem teda úplně dnešní, ale to, co se mi stalo včera, mě dostalo. Zrovna jsem četovala s Markem, když zazvonil telefon. Volal šéf, že ten projekt nám schválili. To budou hokejisti rádi, blekotala jsem do telefonu. A on mě pozval na véču. 1. Který z následujících výrazů z výchozího textu je nespisovný, a nepatří tak do

hovorové češtiny?

a) šéf

b) véč a

c) hokejisti

d) četovala 2. Rozhodněte o  každé z  následujících částí výchozího textu, zda je napsána

hovorovou češtinou (ANO), či nikoli (NE):

ANO NE

2.1 co se mi stalo včera

2.2 ten projekt nám schválili

2.3 nejsem teda úplně dnešní

2.4 blekotala jsem do telefonu čeština nespisovná Co to je?

forma češtiny užívaná v běžné komunikaci na většině území státu

(zlatej, s pekařema, šrajtofle);

nářečí: jazyk regionu (jihozápadočeská nářečí);

jazyk určité profese (zednický slang: kalfas, rajblík, kleťák);

jazyk zájmové skupiny (sportovní slang: halfvolej, housle, plichta, kanár);

jazyk lidí z okraje společnosti (argot: čórnout, mergle, benga) Co dovedu? – rozliším spisovné a nespisovné tvary slov – rozeznám spisovná a nespisovná slova – nahradím nespisovné slovo slovem spisovným – posoudím vhodnost užití nespisovného výrazu v textu – převedu nespisovně napsaný text do spisovné češtiny Jak může vypadat testová úloha? Výchozí text k úloze 1 Vůbec nechápu, jak sme mohli s těma Rumunama prohrát. Dyť sme byli skoro celej zápas lepší! Kdyby Jardova parádní bomba z trestňáku neskončila na tyči, bylo by to po poločase jednodušší. 1. Přepište výchozí text do spisovného jazyka: Výchozí text k úloze 2 Prej tu pokladnu otevřeli obyčejnýma kleštěma. Buď byli hodně šikovný, nebo byla káča špatně zabezpečená. V každým případě se zloději pěkně napakovali. 2. Vypište z výchozího textu nespisovné výrazy: 3. Převeď te větu „Tendle mač se nám moc nepoved.“ do spisovného jazyka: čeština obecná Co to je?

nespisovná forma češtiny;

výrazy spisovné i hovorové češtiny + nářeční prvky (středočeské aj.)

používá se v běžné komunikaci;

interdialekt používaný hlavně v Čechách a na západě Moravy;

není kodifikována;

vývoj rychlejší než u spisovné češtiny;

abysme, flaška, chcou, čumět, znaj ho Co dovedu? – poznám projevy obecné češtiny v textu – nahradím slovo z obecné češtiny slovem spisovným – posoudím vhodnost užití výrazu z obecné češtiny v textu Jak může vypadat testová úloha? Výchozí text k úlohám 1–2 Kdybysme nenašli pod mašinou tu flašku, nikoho by nenapadlo, že je závislák. V  práci jede jak motorová myš, do rachoty chodí včas. Tak jsme ho začli sledovat a nestačili čučet, co v něm za směnu zmizne. Přitom pořád makal jak šroub. Pomalu nám to docvaklo. Náš nejlepší pracant je norek. Teď jen přijít na to, jak mu pomoct. 1. Nalezněte ve výchozím textu pasáže vyjadřující dobrý pracovní výkon: 2. Rozhodněte o  každé z  následujících částí výchozího textu, zda je napsána

obecnou češtinou (ANO), či nikoli (NE):

ANO NE

2.1 do rachoty chodí včas

2.2 přijít na to, jak mu pomoct

2.3 nenašli pod mašinou tu flašku

2.4 jsme ho začli sledovat a nestačili čučet


24

čeština spisovná Co to je?

psaná i mluvená forma češtiny v úřední a oficiální komunikaci;

psaní v souladu s jazykovými normami a příručkami;

spisovná výslovnost;

spisovná slovní zásoba;

správné tvoření slov;

spisovné časování, skloňování;

správná výstavba textu (věty, souvětí) Co dovedu? – rozliším spisovné a nespisovné tvary slov – rozliším spisovná a nespisovná slova – nahradím slovo nespisovné slovem spisovným Jak může vypadat testová úloha? 1. Rozhodněte o každém z následujících slovních spojení, zda je spisovné (ANO),

či nikoli (NE):

ANO NE

1.1 totálně zpackaná kampaň

1.2 vypelichanej starej kocour

1.3 šmátnout ve tmě po vypínači

1.4 vohřát svačinku v mikrovlnce

Výchozí text k úloze 2 Jedenáckou pojedu dom poprvé. Konečně mi jednou neujela desítka, tak budu doma dřív, tedy jesli zase někde neprdne kolej. Véču sice ani tak nestíhám, ale snad se eště nezkazila gulážová polívka v lednici. 2. Přepište výchozí text do spisovné češtiny: číslo Co to je?

gramatická kategorie podstatných a přídavných jmen, zájmen, sloves a některých

číslovek;

vyjadřuje protiklad jednotlivosti (jednotné číslo) a mnohosti (množné číslo);

u sloves úzká souvislost s osobou;

u podstatných jmen také pomnožná jména (šachy, vrata) a hromadná jména

(kamení, učivo)

Co dovedu? – rozeznám podstatná jména, přídavná jména, zájmena, slovesa, případně

číslovky v jednotném a množném čísle

– určím číslo u sloves, podstatných a přídavných jmen, zájmen, případně číslovek – utvořím příslušné tvary sloves, podstatných a přídavných jmen, zájmen,

případně číslovek v jednotném i množném čísle

Jak může vypadat testová úloha? Výchozí text k úlohám 1–3 V  našich podmínkách se takové vzácné druhy rostlin vyskytují velmi zřídka. A když už se nějaká taková rarita objeví, všichni místo jejího nálezu tají, aby náhodou, a to ještě v lepším případě, vzácná rostlinka neskončila na zahrádce nějakého nenechavce. A že by se jich určitě našlo dost. 1. Vypište z výchozího textu všechna přídavná jména v množném čísle: 2. Vypište z výchozího textu všechna podstatná jména v množném čísle: 3. Vypište z výchozího textu všechna zájmena v množném čísle: číslo jednotné Co to je?

gramatická kategorie podstatných a přídavných jmen, zájmen a sloves;

u jmen vyjadřuje, že něčeho je počet 1;

u sloves vyjadřuje, že něco dělá jeden subjekt (sedím) nebo se jednomu subjektu

něco děje (auto se opravuje);

označuje počitatelné předměty (višeň), nepočitatelné věci (dřevo), jevy (rychlost),

děje (střelba), vlastnosti (mládí)

Co dovedu? – rozeznám podstatná a přídavná jména, zájmena a slovesa v jednotném

a množném čísle

– určím číslo u sloves, podstatných a přídavných jmen a zájmen – utvořím příslušné tvary sloves, podstatných a přídavných jmen a zájmen

v jednotném i množném čísle

Jak může vypadat testová úloha? 1. Převeď te větu „Východoafričtí atletičtí vytrvalci se na olympijské hry při

pravovali ve vysokohorských tréninkových střediscích.“ do jednotného čís­

la tak, aby věta dávala smysl: 2. Utvořte tvar slovního spojení třešeň a broskev v 6. pádu čísla jednotného: 3. Ve které z následujících možností jsou uvedena jen slovesa v jednotném čísle?

a) odešel by, napsal bych dopis, čmelák bzučí

b) rajčata dozrála, vlaky nejezdily, síť se protrhla

c) představení zrušeno, strach zvítězil, hosté stojí

d) fouká vítr, nepřesvědčili jste mne, hřebík se ohnul číslo množné Co to je?

gramatická kategorie podstatných a přídavných jmen, zájmen a sloves;

u jmen vyjadřuje, že něčeho je počet větší než 1;

u sloves vyjadřuje, že něco dělá více subjektů (sedíme) nebo se více než jednomu

subjektu něco děje (auta se opravují);

označuje počitatelné předměty (višně), nepočitatelné věci (sladkosti) a jevy (výdaje);

jen množné číslo mají slova pomnožná (plavky) Co dovedu? – rozeznám podstatná a přídavná jména, zájmena a slovesa v jednotném

a množném čísle

– určím číslo u sloves, podstatných a přídavných jmen a zájmen – utvořím příslušné tvary sloves, podstatných a přídavných jmen a zájmen

v jednotném i množném čísle

Jak může vypadat testová úloha? 1. Utvořte tvar slovního spojení gazela pronásledovaná lvem v  3. pádu čísla

množného:

2. Převeď te slovní spojení s nepolapitelným aligátorem do množného čísla: 3. Ve které z následujících možností jsou uvedena jen slova v množném čísle?

a) tyto, ramena, naštvaní

b) moderní, ono, krokodýli

c) venkovští, jeho, porážka

d) špagety, spravedliví, tvůj


28

číslovka Co to je?

numerale;

ohebný (skloňovaný) slovní druh;

vyjadřuje počitatelné (osm, patery) i nepočitatelné (trochu, mnoho) množství;

vyjadřuje pořadí (třetí), vlastnost/opakovanost/násobenost (dvojitý), část celku

(pětina)

Co dovedu? – poznám číslovku – rozliším číslovky od jiných slovních druhů – určím pád, číslo a rod číslovek Jak může vypadat testová úloha? 1. Ve které z následujících vět není číslovka?

a) Pro oba páry se stalo mistrovství světa vrcholem kariéry.

b) Minimální počet produktů se v nabídkách objevoval často.

c) Dnešní soupeři se v minulosti střetli ve finále už několikrát.

d) Více než padesát dotázaných odpovědělo na otázku kladně. Výchozí text k úloze 2 V  dnešním mužském krasobruslení jsou čtverné skoky samozřejmostí. Mnoha sportovcům trvá několik let, než se jim podaří tento obtížný prvek nacvičit tak, aby ho mohli předvést třeba třikrát během jedné jízdy. 2. Vypište z výchozího textu

všechny číslovky: číslovka – druhy Co to je?

základní: vyjadřují počet, pojmenovávají čísla (málo, pětina, sedm, třicet osm);

řadové: vyjadřují pořadí (třetí, poprvé);

druhové: vyjadřují počet druhů (trojí dveře);

násobné: vyjadřují násobenost/opakovanost/vlastnost (dvakrát, několikrát, dvojitý)

Co dovedu? – určím druh číslovek – přiřadím číslovku k jejímu druhu – rozeznám jednotlivé druhy číslovek Jak může vypadat testová úloha? 1. Přiřaď te věty podle zastoupených číslovek k příslušnému druhu číslovek:

1. V podobné situaci už jsme přece byli mockrát.

2. Hosté spadli na patnácté místo v ligové tabulce.

3. Do hlavního závodu postoupili čtyři naši skokani.

a) číslovka řadová

b) číslovka druhová

c) číslovka základní

d) číslovka násobná Výchozí text k úloze 2 Větší část uchazečů o pořádání olympijských her nesplnila ani na druhý pokus základní kritérium, kterým je podpora ze strany státu. Ze hry je tak i  dvojnásobný pořadatel olympijského zápolení z let 1932 a 1984. 2. Vypište z výchozího textu všechny základní číslovky: dobrodružná literatura Co to je?

čtenářsky nenáročný zábavný literární žánr;

kladný hrdina v nebezpečných situacích;

charakteristické vlastnosti kladných hrdinů: mravnost, fyzická zdatnost, intelekt;

nevšední, často exotické prostředí;

indiánky, westerny, kovbojky, námořní romány...;

původně i detektivky, sci-fi, fantasy (dnes chápáno spíše jako samostatné žánry)

Co dovedu? – rozeznám dobrodružnou literaturu od jiných žánrů – poznám charakteristické rysy dobrodružné literatury v textu – porozumím textu dobrodružné literatury Jak může vypadat testová úloha? 1. Která z následujících možností je ukázkou dobrodružné literatury?

a) A tak na prašném hřišti Záboje, kde se toho odpoledne nic nehrálo, sešla

se parta opravdu úctyhodná, nejméně deset diváků a časoměřičů, kromě

přihlášených čtyř běžců Bílka, Klapetka, Vintery a Rejska. Pustota hřiště

vynikala tím více, že někde mezi půlkou a velkým čtvercem se motaly dvě

uprášené postavy, které cvičily s hadrákem patičky.

b) Poslušně hlásím, že to mohu vysvětlit náramně jednoduchým způsobem.

U nás v ulici je uhlíř, ten měl úplně nevinnýho dvouletýho chlapečka a ten

jednou se dostal pěšky z Vinohrad až do Libně, kde ho strážník našel

sedět na chodníku. Tak toho chlapečka odved na komisařství a zavřeli je

tam, to dvouletý dítě.

c) Maráthové se bili statečně. Ráo, který se objevil v průlomu v domnění, že

svou přítomností podlomí bojovnost obránců Bhagavápuru, byl zasažen

kulí a padl. Poručíka Finneyho, který vedl anglickou pěchotu v útoku na

průlom, zajali.

Bitva trvala již více než dvě hodiny, a Angličané měli ještě stále dost sil,

aby útočili...



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.