načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Slovenské klenoty UNESCO - Jozef Petro

Slovenské klenoty UNESCO
-15%
sleva

Kniha: Slovenské klenoty UNESCO
Autor: Jozef Petro

- Dokážete vyjmenovat alespoň šest slovenských památek, které jsou zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO? - Objevte skryté kouzlo nádherných slovenských památek, které jsou ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  299 Kč 254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017
Počet stran: 112
Rozměr: 182 x 248 mm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: fotografie Jozef Petro, Shutterstock
Skupina třídění: Kulturní památky historického období obecně
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Datum vydání: 3. 8. 2017
ISBN: 9788026415756
EAN: 9788026415756
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Dokážete vyjmenovat alespoň šest slovenských památek, které jsou zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO?

Objevte skryté kouzlo nádherných slovenských památek, které jsou natolik cenné, že byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO, aby se uchovaly dalším generacím. Navštivte místa, která jsou jednou provždy spojena se slovenskou historií. Nechte se navnadit jedinečnými přírodními krásami. Seznamte se se slovenskými nehmotnými památkami na seznamu UNESCO. Kniha Vám mimoto nabídne tipy na výlety za neméně krásnými a zajímavými památkami, které usilují o zápis na seznam.

Průvodce, kterého držíte v rukou, Vám nabízí:

* plno zajímavostí o slovenských klenotech UNESCO

* historické souvislosti

* turistické informace

* nádherné barevné fotografie

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Jozef Petro - další tituly autora:
 (e-book)
2 000 nejužívanějších anglických příjmení -- výslovnostní slovník 2 000 nejužívanějších anglických příjmení
 (e-book)
2 000 nejužívanějších anglických jmen -- výslovnostní slovník 2 000 nejužívanějších anglických jmen
 (e-book)
Angličtina na internetu -- anglicko-český slovník Angličtina na internetu
 (e-book)
2 000 amerických a britských rockových skupin -- výslovnostní slovník 2 000 amerických a britských rockových skupin
České klenoty UNESCO České klenoty UNESCO
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

14

Nový zámek v Banské Štiavnici Důvod zapsání: Banská Štiavnica a její okolí jsou krásným příkladem důležitého středověkého hornického města a současně příkladem hornického centra, ve kterém dolování rud pokračovalo až do současnosti, kdy město bylo nucené změnit svůj charakter. Rok zapsání: 1993 Poloha: N 48°27‘29‘‘ E18°53‘07‘‘, střední Slovensko Nejbližší větší město: Zvolen (32 km severovýchodně od Banské Štiavnice) Doprava: Autem: Nejkratší trasa z Prahy je dlouhá 500 km a vede po dálnici D1 do Brna a dále Bratislavy. Odtud po dálnici D1 směrem na Trnavu, potom po dálniční silnici R1 směrem na Banskou Bystrici a Zvolen, poté je třeba odbočit z R1 asi 10 km před Zvolenem. Vlakem: Z Bratislavy do Banské Štiavnice je to asi 240 km, ve vlaku strávíte asi 4 hodiny a u většiny spojů počítejte se dvěma přestupy. Nejedná se tedy o úplně ideální spojení. Autobusem: Ani autobus není zcela ideálním prostředkem pro cestu. Z Bratislavy počítejte s dobou 3,5–4 hodiny cesty a s jedním přestupem. Lepší spojení je ze Zvolena, vzdálenost je kolem 30 km, doba jízdy asi 45 minut. Otevírací doba: V sezoně jsou památky většinou otevřené denně od 9 do 17 hod., mimo sezonu počítejte s tím, že v pondělí je zavírací den. Vstupné: Vstupy do jednotlivých objektů se pohybují přibližně do 100 Kč. Web: www.banskastiavnica.sk, www. banskastiavnica.travel, www.muzeumbs.sk, www.bajkomktajchom.sk

Podobně jako hodně jiných středověkých

hornických měst je také Banská Štiavnica

rozprostřená na svazích hor, konkrétně

Štiavnických vrchů. Při pohledu na

satelitní mapu zjistíte, že město leží

uprostřed kotliny obklopené horami, na

místě kaldery (jícnu sopky) vytvořené

z propadlého vulkánu před miliony

let. Láva, která se zde z vnitřku země

dostala na povrch, vyplavila také stříbro

a zlato. Již v době bronzové a železné

tady lidé kutali a dobývali rudu a tato

tradice se udržela až do středověku.

Dokument z roku 1156 mluví o tomto

regionu jako o „zemi dolů“ (lat. terra

banensium). V polovině 13. století

se tu usadili horníci z Tyrolska

a město obdrželo právo dolovat rudu.

Z tohoto období (konkrétně z roku

Banská Štiavnica – historické jádro a technické památky


Pohled na Starý zámok. Vpravo od něj si můžete všimnout sousoší svaté Trojice a gotického kostela sv. Kateřiny

byl přebudován na městský hrad,

jehož úkolem byla obrana města před

tureckými nájezdy. Dnes se někdejší hrad

a pevnost nazývá Starý zámok a vypíná

se nad centrem města. Na místě druhého

kostela, románské baziliky sv. Mikuláše,

dnes stojí kostel Nanebevzetí Panny

Marie (místní mu říkají německý),

který se nachází dole ve městě. Kolem

cesty vedoucí mezi těmito kostely byly

postaveny nejdříve osamocené domy,

ty se ale v průběhu let spojily a vznikla

tak řadová zástavba, jak ji známe dnes.

Půdorys dnešního centra je v podstatě

identický se středověkou Banskou

Štiavnicí. 1275) pochází také první městský znak. Město – ležící na svazích kopců nazývaných Glanzenberg a Paradajz – se stalo prvním hornickým městem na Slovensku. Starý zámok a kostel Nanebevzetí Panny Marie Již od svých počátků byla Banská Štiavnica bohatým městem. Svědčí o tom existence dvou kostelů z první poloviny 13. století. Ten první stál na vyvýšenině pod kopcem Paradajz a v dalších stoletích

Na náměstí svaté Trojice Vás okamžitě

upoutá krásné sousoší svaté Trojice Pohled na vnitřní část Starého zámku. Foto: Jozef Petro

Od roku 1860 bylo v budově sídlo,

posluchárny a expozice mineralogických

sbírek Báňské akademie. Také dnes se

v Berggerichtu, který v dnešní podobě

vznikl v 16. století spojením dvou

měšťanských samostatně stojících domů,

nachází mineralogická sbírka. Pokud máte

zájem seznámit se se štolami, kde se těžilo

stříbro a zlato, naskýtá se vám právě zde

první příležitost. Ve dvoře Berggerichtu

se nachází vchod do jedné ze tří štol, které

jsou ve městě a v bezprostředním okolí

přístupné návštěvníkům. Štola Michal

je krátká (její délka je pouhých 75 metrů)

a je vhodná pro první seznámení se

životem středověkých horníků. Nedaleko

odtud v Kammerhofské ulici u penzionu Náměstí svaté Trojice Vzhledem ke své poloze na svazích několika kopců je Banská Štiavnica městem křivolakých, úzkých uliček a malých náměstí. Jako centrum města lze označit náměstí svaté Trojice, připomínající spíše ulici, a jeho bezprostřední okolí. Náměstí lemují výstavné dvojpatrové budovy, které patřily bohatým měšťanům a obchodníkům. O bohatství jejich majitelů svědčí četné fresky a dekorativní výzdoba oken a fasád. Pozornost všech návštěvníků okamžitě přitáhne sousoší svaté Trojice z poloviny 18. století – zdobí střed protáhlého náměstí, postaveného na památku obětem moru. Náměstí dominuje budova Horního soudu, pro kterou místní stále používají německé označení Berggericht (nejvyšší hornická soudní instituce, sídlící zde od konce 18. století). Kousek od náměstí svaté Trojice naleznete Sousoší Panny Marie Immaculaty. Na fotografii detail ze sousoší. Foto: Jozef Petro

pomazaných hlav navštívil štolu

v roce 1852 samotný císař František Josef I.

Dolní část náměstí svaté Trojice uzavírá

gotický kostel sv. Kateřiny z konce

15. století. Místní mu říkají slovenský,

protože od roku 1658 se v něm káže

ve slovenském jazyce. Hned vedle něj stojí

budova radnice: Původně gotický dům,

v němž od počátku zasedali radní města, byl

v průběhu staletí několikrát přestavován;

jeho současná podoba je z 18. století. Kachelman najdete štolu Glanzenberg – v hloubce asi 40 metrů vás provede po trase dlouhé 450 metrů přímo pod ulicemi města. První písemná zmínka o štole, kterou v minulosti navštěvovaly významné osobnosti, je z roku 1560. V roce 1751 tady pod zem „fáral“ František Lotrinský, manžel císařovny Marie Terezie. Tuto událost a návštěvy dalších osobností z vídeňského dvora připomínají památné tabule. Jako poslední z rakouských Gotický kostel sv. Kateřiny

jako místo, odkud se řídila práce v dolech.

Dnes v budově sídlí muzeum s expozicí

o dějinách důlního průmyslu na Slovensku.

Největšího rozkvětu dosáhla Banská

Štiavnica v 15.–16. století, kdy vznikla

řada renesančních budov a dobývání

zlata a stříbra zažilo svou zlatou éru.

Místní horníci tehdy nemohli tušit, že

v roce 1521 Hernando Cortés dobyl říši Z tohoto období pochází také sousoší stojící hned vedle radnice. Asi 200 metrů od kostela sv. Kateřiny v Kammerhofské ulici č. 2 se nachází Kammerhof (v překladu z němčiny Komorní dvůr), v minulosti jedna z nejdůležitějších budov města. Jedná se vlastně o komplex několika částečně gotických budov, které byly v 16. století spojeny v jeden celek; sloužily

Nad Banskou Štiavnicou se tyčí Nový

zámok. Foto: Jozef Petro

Ten vznikl přestavbou původní románské

baziliky, která tu stála v první polovině

13. století. Na přelomu 15. a 16. století

byla bazilika přestavěna na gotický kostel;

ten pak v první polovině 16. století prošel

přestavbou na protitureckou pevnost. Bylo

to období, kdy po vyhrané bitvě u Moháče

v roce 1526 obsadili Turci Budapešť

a celé Dolní Uhersko, odkud vyráželi

na loupežné výpravy na území Horního

Uherska (dnešního Slovenska).

Nový zámok

Další významnou a zdálky viditelnou

památkou ve městě je Nový zámok,

stojící na jednom z kopců, který je hezky

vidět z vyhlídky u Starého zámku. Jedná

se o renesanční pevnost postavenou

počátkem druhé poloviny 16. století,

která sloužila na ochranu obyvatel města Aztéků a následně si přisvojil jejich zemi s četnými zásobami stříbra. V následujících desetiletích zavedli Španělé v Mexiku a Peru průmyslové dobývání stříbra a zajistili jeho vývoz do Evropy, což způsobilo pád cen stříbra. Kutání stříbrných rud se tak nejenom tady, ale například i v Kutné Hoře stalo nerentabilním. Jiskru naděje přineslo první použití střelného prachu v důlním průmyslu na světě, k němuž došlo právě v Banské Štiavnici v roce 1627. To umožnilo rychlé vydolování povrchových zásob rudy. Práce se pak přenesla do dolů, což s sebou ale přinášelo problémy s podzemní vodou, která zaplavovala šachty. Rovněž musely být vymyšlené nové postupy a technologie dolování, a Banská Štiavnica se tak v 18. století stala centrem vzdělávání důlních specialistů pro celou rakouskou monarchii. Za tímto účelem zde byla v letech 1762–1764 založena Báňská akademie.

Pokud se vydáte od sousoší sv. Trojice

do kopce, za několik minut se dostanete k nám již známému Starému zámku. Turci na Slovensku Střední Evropa – tedy Uhersko, Rakousko, Čechy a Morava – zažívala počátkem 16. století perné období, které se neslo ve znamení expanze Osmanů. Poté, co osmanští sultánové obsadili Balkán, si začali dělat zálusk na další území směrem na západ a za svůj cíl si vybrali Vídeň. V roce 1526 se u maďarského města Moháč setkala vojska osmanského sultána Sulejmana I. a vojska Vladislava II. Jagellonského, krále českého, uherského a chorvatského. Bitva, kterou Vladislav II. Jagellonský prohrál a při níž na útěku zemřel, otevřela osmanským Turkům cestu do Uherska. Obsadili Budapešť a Dolní Uhersko, tedy dnešní Maďarsko. Z uherských nížin pak podnikali

výpady na území dnešního Slovenska. Tyto

nájezdy zanechaly v paměti národa hlubokou

stopu, o čemž svědčí také skutečnost,

že i když se vše odehrálo před téměř 500 lety,

legendy o tureckém nebezpečí jsou stále

živé. Tedy alespoň v knihách, pohádkách

a jejich filmovém zpracování.

Z vítězství tureckého vojska u Moháče

se netěšili pouze Turci, ale ze „své“ porážky

se mohli radovat také Habsburkové.

Smrtí Vladislava II. Jagellonského se totiž

uvolnil český a uherský trůn a Habsburk

Ferdinand I. se následně stal uherským

i českým králem. Tím se Habsburkové

dostali mezi elitu evropských panovníků

a určovali osud Evropy až do roku 1918. Pohled na Kalvárii, která se tyčí nad městem

17. století. Uvnitř se nacházelo zařízení,

které klepáním na dřevo svolávalo horníky

do práce.

Kalvárie

Panorama Banské Štiavnice vizuálně

dotváří Kalvárie, nacházející se na okraji

města. Jedná se o barokní soubor staveb

z poloviny 18. století: kostel, kaple, schody

a v přírodě stojící plastiky. Kalvárie je

postavena na strmém kopci nazývaném

Scharfenberg. Stavění kalvárií (české

označení Golgoty, tedy vrchu, na němž byl

ukřižován Ježíš Kristus) nebo křížových

cest jako volných napodobenin poslední

cesty Ježíše před svým ukřižováním bylo

počínaje 15. stoletím velice oblíbenou

činností bohatých jedinců, farností nebo

i měst, což byl také případ Banské Štiavnice. před Turky. Byla součástí rozsáhlého signalizačního systému rozmístěného po kopcích středního Slovenska, jehož základem byly tzv. hlásky (vartovky), tedy kamenné nebo dřevěné věže, které pomocí kouřových signálů upozorňovaly nejbližší hlásku o blížícím se nebezpečí. A protože se hlásky nezachovaly (výjimkou je kamenná hláska nazývaná Vartovka, která se nachází ve 20 km vzdálené Krupině), je banskoštiavnický Nový zámok jedním z mála svědků tohoto bezpečnostního protitureckého systému ze 17. století. Klopačka Z dalších památek nedaleko Nového zámku odkazujících na hornickou tradici města stojí za zmínku tzv. Klopačka – barokní budova s věží, postavená koncem



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist