načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Skrze mne -- (myšlenky, texty a básně) - Miroslav Hrabica

Skrze mne -- (myšlenky, texty a básně)
-16%
sleva

Kniha: Skrze mne -- (myšlenky, texty a básně)
Autor:

Kniha je souborem 1424 krátkých myšlenek, 311 básniček, 117 textů a několika dalších autorových zápisků. Každý člověk se snaží být užitečný a má ostatní lidi rád. Každého ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  245 Kč 206
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
6,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » HRABICA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 08.10.2014
Počet stran: 311
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
Vazba: kniha, brožovaná vazba
ISBN: 9788090409118
EAN: 9788090409118
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha je souborem 1424 krátkých myšlenek, 311 básniček, 117 textů a několika dalších autorových zápisků. Každý člověk se snaží být užitečný a má ostatní lidi rád. Každého také potěší, když ho pochválí jeho partner, vedoucí v práci či kamarád. Někdy se ale štěstí i zdraví k nám zády obrátí, nejbližší lidé a známí nám nepomohou a ani pár vět s námi neztratí. V těchto chvílích potřebuje člověk přítele, který mu smysl událostí ozřejmí, dodá mu sil a přičiní se, aby tváře všech byly zase veselé.
Jistým pomocníkem a oporou Ti může tato kniha být. Poradí Ti i nabídne, kudy lze k pohodě a zdraví znovu dojít. Laskavé a moudré věty se v ní v různých podobách opakují, čtenáře těší, léčí i Vzhůru pozdvihují. Co mu bylo dáno, to Ti autor v této publikaci předává a další vývoj všeho hlavně na Tobě ponechává. S otevřeným srdcem si čti nabízené myšlenky, texty a básně. Jednej i smýšlej poctivě, a budeš žít s celou svou rodinou šťastně.
((myšlenky, texty a básně))

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Miroslav Hrabica - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Skrze mne -- (myšlenky, texty a básně)" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

SKRZE MNE

(myšlenky, texty a básně)

Miroslav Hrabica

Motto:

Dokud budu žít a slova Shůry slyšet, dotud je budu Vám k dispozici dávat,

abyste se mohli více radovat a starosti snáze překonávat.

M. H.

ÚVOD

Když hledáš smysl života, potkáváš správné i mylné představy jiných lidí. Hledáš-li své uplatnění a štěstí, přicházejí Ti do cesty kromě nadějných impulzů, situací a osob též připomínky na Tvé dávné omyly. Když hledáš Poznání, poslouchej v bludišti minulosti a během zápasů diametrálně odlišných duchovních světů dobro, aby sis chvályhodně zvládnutoupřítomností vytvořil pohodový život v budoucnosti.

Ani spokojený lidský život není bez překážek a obtížných zkoušek. Dokážeš-li naslouchat Tobě Bohem dané duchovní ochraně a rovněž ji poslouchat, projdeš komplikovanými místy svého života poměrně snadno, jako by ses nad danými situacemi vznášel a jen pozoroval své reakce a širší souvislosti, aniž bys uvázl ve světských léčkách a ušpinil sechybnými reakcemi na okolní dění a ještě nezralé chování druhých lidí.

Když si trvale uvědomuješ přítomnost svého duchovního vedení a vždy rozpoznáš, co je impulz od čistých sil a co vábení druhé strany, dostal jsi veliké požehnání. Úmysly drtivé většiny duchovně hledajících lidí bývají v základu dobré, jenže následně více či méně chybně realizované. Každý z nás má různě živé ego, a je-li ještě silné, potom dotyčný vnímá spíše hlasy a nabídky, jež mu přinášejí na první pohled něco zdánlivě úžasného a jeho momentální složitou situaci řešícího, avšak jsou-li tyto informace a možnosti ozářeny Pravdou, ukážou se bezcennými, zdržujícími a daného jedince odvádí od důležitých úkolů a smysluplných příležitostí, které jsou pro něho připraveny.

Tato kniha Ti pomůže, abys chyboval co nejméně a charakterově zrál. Osloví Tě, pokud na sobě skutečně pracuješ a laskavostí i milosrdenstvím obrušuješ hrany svého jednání. Potěší Tě, jestliže svým konáním přinášíš ostatním lidem užitek a směruješ je (stejně jako sebe) Domů, do krásných a porozumění plných duchovních sfér, kde si jednou odpočinou, pak se zase vtělí a budou znovu přispívat k tomu, aby svět byl lepší a lidé k sobě příjemnější.

V publikaci „Skrze mne“ je moc dobrých rad i sladkých pohlazení, byť někomu se bude zdát její obsah fádní, prostý a místy až naivní. V životě si často, aby ses vnitřně pozvedl a dočerpal své psychické a tím i fyzické síly, rád poslechneš příjemnou hudbu či si přečteš text, který Tě pohladí po duši, ocení Tvé, zatím možná málo úspěšné, dobré snahy a dodá Ti víru: „Vždyť na své zkoušky a trápení nejsem sám (sama) a vše (s Boží pomocí) úspěšně zvládnu.“

Některé myšlenky se v knize v různých podobách opakují a možná si uvědomíš, že jsi již podobnou radu, úvahu či báseň četl v „mých“ dříve vydaných knihách „Láska – cesta ke zdraví i Bohu“, „Pohlazení pro duši“,

3


„Tobě“ či „Řeč srdce“. Když zvoláš: „Tohle již znám, snažím se dodržovat

a většinou i žiji,“ a budeš s obsahem textu souznít, ber to jako úspěch

i signál, že jsi na dlouhé cestě k Bohu a Blaženosti už mnohé zvládl.

Kniha „Skrze mne“ Tě zaujme, máš-li již za sebou analytické arozumové etapy svých životů a přibližuješ se vyšším duchovním sférám, do

nichž nahlédne pouze člověk, jenž má dobré srdce, porozumění pro jiné,

miluje život a váží si lidí takových, jací jsou. Splyneš-li s jejím obsahem,

asi již dokážeš spokojeně žít také v těžkých, Bohem Tobě nastavených

podmínkách a jsi nebo se stáváš vzorem, jak se chovat i smýšlet, hlavně

svým rodinným příslušníkům, spolupracovníkům a známým.

Obvykle na to, co skutečně hodně potřebujeme, míváme málokdy čas.

Někdy i přečtení jedné stránky duši a psychiku pozvedávajícího textu

nás (údajně) zdržuje, a tedy bývá na obtíž. Bytosti ze světa, který je od

Boha odvrácený, nám vytrvale denně našeptávají, že číst takové texty je

pouze mrhání časem a nic nám nepřinese. Abychom jejich úkladům

odolávali a zároveň svůj čas i síly šetřili, je vhodné si pravidelně, třeba

ráno a večer, přečíst pár vět, v nichž je síla i moudrost Svatého Ducha,

všeobjímající láska a jejichž poselství nás pozitivně naladí a někdy

potřebně vyburcuje. Připomenutí si krátkých „věčných pravd“ je nám

někdy příjemným pohlazením, jindy lehkým plácnutím na zadek anebo

varovným klepnutím do čela.

Často i lidem, kteří smysl života vědomě hledají a v Boha věří, chybí

radost. Své úkoly jakžtakž zvládáme, ale úsměv na tváři přitom zřídka

míváme. Chybí nám radost, k níž nepotřebujeme žádnou významnou

příležitost (např. oslavu narozenin) ani berličky alkoholu, sladkostí či

smyslnosti. Chybí nám radost z každého našeho nadechnutí, z prožívání

a pozorování obyčejných událostí rychle plynoucích dnů. Abychom si

chuť do života obnovovali a měli se krásně, k tomu nám třeba poslouží,

když si polohlasně přečteme rýmované texty nebo básně. Dále uváděné

básničky všedního obsahu mír v sobě mají a všem lidem bezpečnou

cestu Vzhůru otevírají. Opravdu veliké věci rodí se z prostého základu,

pěkná slova a zpěvný rým plní duši jako klenoty truhlici pokladů.

Jisté zklidnění mysli, které vyžaduje četba této knihy, bývá mnohdy

náročný úkol. Její řádky zvolna vymazávají nedůležité myšlenky, a místo

nich do mysli vkládají kvalitní očistné a sebekritické úvahy. To, jak často

bude člověk „Skrze mne“ otevírat a číst, trochu ukáže, jak je duchovně

vyspělý. Osoba s kvalitními duchovními základy a dobrým charakterem

se nechá knihou „táhnout“ Vzhůru. Naopak jedinec, jenž se ocitl na „pláni

duchovní“ spíše ze zvědavosti a nevědomky se snaží seznámit s něčím,

čím by se mohl před druhými „ukázat“, bude mít s četbou jisté problémy

a asi se při ní bude nespokojeně ošívat. Komu prozatím vládne hlavně

4

rozum, opomíjí vnuknutí Shůry a poslouchá spíše pobídky z nižších

duchovních úrovní, ten knihu pravděpodobně brzy odloží. Neustojí boj

se sebou samým a spokojený se svým dosavadním životem, smýšlením

i jednáním nenalezne sílu, aby „hrdinně“ bojoval o svůj duševní vzestup

a své „místo na slunci“.

Zkříží-li „Skrze mne“ cestu spíše pragmatickému člověku a chvíli do ní

nakoukne, asi si pomyslí: „Je to psaní o ničem, nic jím nezískám.“ Čemu

člověk naslouchá a co žije, to ho drží ve svých poutech anebo ho hladí.

Ctnostný a duševně bohatý život podporuje stoupání člověka Vzhůru,

zavrtání se do běžných světských starostí bez pravidelného obracení se

ke Stvořiteli naopak dotyčného přiková k materiálnímu a nepřipustí větší

a déletrvající osvobození jeho duše a zklidnění nitra. Za kým každý z nás

spěchá a po čem „pláče“, takový má pak život, přátele i našeptávače.

V této publikaci nenajdeš návod na duchovní osvícení, ale ze všech

jejích stránek na Tebe dýchne láska – k lidem, životu a Bohu. Probouzí

každodenními starostmi ubíjený vnitřní život a rozvíjí ho. Čti sinásledující myšlenky, jež jsou plné touhy po Bohu, oslavují Pána a skládej Otci

i Synovi k nohám s prosbami své starosti a děkuj jim za četné radosti.

Toužíš i můžeš se zbavit okovů svých povinností i závislostí a poté

sice žít na Zemi a plnit své rodinné i pracovní úkoly, ale s duchemzakotveným „v nebi“. Bez úsilí a pomoci odjinud to ale obvykle nejde. Určitou

pomoc k odpoutání se od pozemských vazeb i pochopení jejich jisté

prospěšnosti Ti nabízí tato kniha. Najdi sílu a trpělivost k jejímu čtení.

Když u ní vydržíš, budeš duchem stále silnější a chováním lepší člověk.

A o to by všem, zejména hledajícím, lidem mělo hlavně jít – zanechat po

sobě stopu plnou lásky a porozumění. Nakoukneš-li přitom do Poznání,

bude to sladká šlehačka na chutném a jinými lidmi vyhledávaném dortu

Tvého života.

Važ si dostávaných darů a nemrhej jimi. Skoro žádný chlebodárce

nerozdává věčně, pokud nevidí pozitivní výsledky svého dosavadního

milosrdenství. Jediným veskrze ušlechtilým dárcem, který miluje všechny

a všem pořád pomáhá, je Bůh, k němuž Tě bude tato kniha obracet.

Neboj se Lásky, z níž jsi utkaný. I případná varovná a kritická slova ber

jako dar a vzácnou možnost zamyslet se, poznat své chyby a napravit je.

Neboj se přivinout k Bohu, který je pramenem Tvých sil i věčným zdrojem

trvalého štěstí.

Nechť se Ti, milý čtenáři, stanou následující krátké myšlenky, texty

a básně přáteli, umocní kvalitu Tvé služby druhým lidem a zušlechtí Tě.

Ať Ti pomáhají ve složitých chvílích a v těch radostných Tě posunují

moudře a o cosi rychleji vpřed a Vzhůru. Následující řádky Ti pomohou

vnímat a vidět, jak Tebe i ostatní lidi navštěvuje, chrání i učí Bůh a povedou

5


Tě k němu. Když se Ti něco podaří, děkuj Mu. Pokud se Ti život trochu

zamotá a budeš chybovat, omluv se Mu. Očisti ze sebe smítka, která na

Tobě při řešení životních peripetií ulpěla, shoď zbytečnou zátěž a poté

zase s důvěrou jako balonek naplněný heliem směřuj přirozeně vzhůru

k Otci. Miř vysoko, avšak o sobě smýšlej skromně a nízce. Neboť mnoho

je v Tobě dobra, ale zároveň asi ještě daleko více toho, co může být

lepší a zářivější.

Přeji Ti příjemnou četbu a ze srdce Ti upřímně děkuji za vše dobré,

co jsi doposud pro lidi vykonal(a). M. H.

6

KALEIDOSKOP ŠTĚSTÍ A ZDRAVÍ (I)

1. Dokud budu žít, dotud Tě budu hladit, prosit i varovat: „K lepšímu se

měň, pozitiva druhých viz i snaž se následovat.“ Dokud budu žít, dotud

budu hlásat myšlenky, jejichž naplňování Ti šťastný život zajistí a nestaneš

se svodů a Temnoty snadnou kořistí.

2. Proč jsem se k Tobě zase s radami vrátil? Protože jsi mnohé během

uplynulých let z mysli vytrousil a z jednání ztratil.

3. Vlastním příkladem ukazuj lidem Lásku, vždyť je to součást Tvé cesty

k ní.

4. Na druhé si dovoluješ, jiné kritizuješ, ale aby ses popasoval sám se

sebou, k tomu najdeš odvahu málokdy. Štěstí není naplňování Tvých

představ na úkor jiných lidí.

5. Na cestě k Poznání používej obě nohy – impulzy svého srdce i moudrost

rozumu. Jinak brzy zabloudíš a daleko nedojdeš.

6. Všechno v životě dělej vyváženě a k tomu se neustále vzorně chovej

ke své ženě. A když Tě něco štve a mrzí, svou zlobu či splín zažeň brzy.

7. Chceš-li druhému ulevit od nemoci, zkus mu rozzářením jeho srdce

pomoci. Komu nitro otevíráš, s ním duchovně rosteš i někdy zmíráš.

8. Srdcem konej, když na Tebe problém doráží, a hlavu si dej spíše (jako

rytíř přilbu) pod paži. Pak se Tvůj (hlavně intuicí vedený) život povede

a Temno se svými úklady proti Tobě nic nesvede.

9. Dneska ses lekl houkající sanitky – jako kdybys cítil, že když nezvolníš,

může vézt brzy i Tebe.

10. I snaha dosáhnout něčeho vznešeného vychází často z ega. Tvá

duše nemá zvláštních tužeb, netouží po cestách ani po Cestě. Postačí jí,

když se bude koupat v lásce.

11. Někdy vhodným odmítnutím požadavků a přání druhého člověka

pro něho uděláš víc, než kdybys mu dal vše, po čem on právě touží

a za čím se skoro až žene. Ponechávej řešení ekonomických křížovek

i jistých vztahů těm, kteří je mají vyřešit.

7


8

12. „Čím více Tě, můj Bože, poznávám, tím více se nicotným, slepým

a hluchým shledávám.“ Je dobře, že takto smýšlíš, své nitro hladíš a na

ego máš bič. Bůh je skutečně nejlepší učitel, ochránce i ranhojič.

13. Kdo Tě zlořečil, tomu odpusť a přej pěkný život, protože Tě zároveň

učil lásce.

14. Až budeš plný lásky, neublíží Ti kameny, které na Tebe hodí druzí lidé

špatnými skutky a pomluvami.

15. Je čas opravdu Tvůj nepřítel, nebo možnost konat požehnané a všem

přínosné dílo?

16. Nikdo není bez viny, nikdo není bez břemene. Všichni jsme se někdy

nějak odvrátili od lásky.

17. Dokázal jsi obětovat ze svého, protože jsi nelpěl. Obětoval jsi i to,

co jsi ještě potřeboval, neboť ses vcítil do situace ještě potřebnějšího.

Děkuji Ti za to.

18. Zanalyzuješ-li někomu a pomůžeš odstranit jeho problém, vykonáš

stejnou službu, jako když jinému trpícímu hezky zazpíváš. Pomoc lidem

i oživení jejich nadějí se ukrývá v různých podobách.

19. Kolem toho, co máš v životě právě udělat, naděláš moc zbytečných

řečí. Mnohdy je Tvé vyjadřování až příliš plamenné a odsunuje do pozadí

vhodný skutek.

20. Pravda je jako kapka rosy – čistá a prostá. Možná proto ji prozatím

poměrně málo následuješ. Jsi zbytečně moc akční i nadměrně zaměřený

na sebe a své zájmy.

21. Jedinci, kteří různými způsoby správně hledají, se na konci duchovní

cesty na stejném místě shledají.

22. Odpadl jsi, zabloudil do ponurých krajin a šedivý jsi jako myška. Žij

zase vzorně a buď trpělivý, neboť obtížně se znovu dosahuje ztracená

duchovní výška.

23. Opravdu si přeješ, aby všichni správně hledali Pravdu a brzy dorazili

do Cíle? Nebude Ti vadit, když Tě mnozí předběhnou?

9

24. Sportovec, u něhož během závodu převáží nezištná pomoc soupeři,

který se ocitl v potížích, nad možností stát na stupních vítězů, je vskutku

rytíř a zářný vzor. V životě jednej fair play.

25. Kdybys měl vyhrát podvodem, tak radši vůbec nezávoď. Když máš

nutkání někoho pomlouvat, raději mlč. Chceš-li ošidit bližního nebo stát,

hodláš ubrat z mísy i sobě.

26. Chtivost a chytračení jemnou pavučinu Tvé moudrosti i lidství trhají

a Tvé srdce i ledviny snadnou práci pak v těle nemají.

27. Nehodnoť šlechetnost svého ducha ani své práce cenu. Přenechej

to druhým lidem a hlavně Bohu – pánu Tvému.

28. Moc se snažíš splnit vše precizně a podle plánu. Pak Tě z toho bolí

hlava, jíž uštědřuješ co chvíli ránu. Častěji vypínej rozum a volej: „Pane,

vůle Tvá se děj.“ Za pár dní se určitě dobře vyspíš i celkově Ti bude hej.

29. Minimálně v životě plánovat přináší občas méně peněz anebo malou

„zajížďku“. Ale mnohem horší je opomíjení nápověd srdce, které přivolá

mnoho tvrdých mezilidských „oříšků“.

30. Své názory a záměry předkládej pravidelně ke schválení Stvořiteli.

Po konzultaci s Ním se Tvůj život zklidní i rozveselí.

31. Život moc analyzuješ a jde z Tebe málo příjemného teplíčka. Láska

ani moudrost netryskají z hlavy, ale ze šlechetného lidského srdíčka.

32. Odkloníš-li se od Boha, přispěchá k Tobě (také všudypřítomný)

Svůdce a ovládne Tvé myšlenky i činy. Odvrhneš-li Boha na delší čas,

Temno se Tě zmocní zcela a obklopíš se stíny.

33. Přátelství bývá někdy víc než láska a dodává sílu dlouhé roky. Važ si

všech lidí, s nimiž osud spojil Tvé kroky.

34. Zrada vyrůstá z povrchního vztahu, pomoc se ze skutečné lásky vynoří.

Čistá duše Tě nikdy nezklame a vždycky podpoří.

35. Přítel, jemuž se líbíš a hodně Ti nadbíhá, není příliš dobrý kamarád.

Známý, jehož dáš, byť ve vší slušnosti, před svého partnera, Ti pozvolna

méně či více pokazí šťastný manželský život. 327. Miluji Tě, jaký jsi, a tak zůstávám klidná, ač nyní je naše komunikace opravdu bídná. 328. Tvůj skutek mě bolel, ale vím, že jsi to myslel dobře a Tvá nevraživost byla jen odrazem utrpení, které právě prožíváš. 329. Trpělivě uznávej své chyby a nadále čiň jen to, co se Ti na jiných líbí. 330. Bezděky denně naplňoval vůli Boží, a proto ho vyhledávali lidé mnozí. 331. Děti by chtěly jen dostávat a brát. Jenže úkolem rodičů a blízkých je poupata šlechtit a vychovat. 332. Nevtělení ochránci k Tobě obvykle promluví, když nic nečekáš,nežádáš a přitom jsi laskavý a dobrý. 333. Pros, aby Ti Bůh byl nablízku a naplňovala Tě jeho dobrota. A touha poznat ho budiž nejvyšší ambicí Tvého života. 334. Dokud budeš Bohu ve svém nitru naslouchat a ze studny moudrosti pít, dotud pro jiné dostatek optimismu, naděje i síly k uzdravení budeš mít. 335. Píchla Tě vosa? Asi ses nepoučil, co Tě život předtím učil. Zárodkem každé bolesti promarněná šance bývá, doprovází ji nevyslyšená prosba či zbytečná chyba. 336. I řekl Bůh, když dary rozdával: „Tobě dám nejvíce, protože jsi nic pro sebe nežádal.“„Dostaneš schopnost vnímat pocity lidí, léčit je i odvádět od kola utrpení. Tvá slova a ruce mnohé životy kladně změní.“ 337. Trpělivě se učil tím, že všechno klidně a důkladně pozoroval, většinou mlčel a nenápadně se choval. Tím v sobě vystavěl chrám moudrosti, která lidem zodpověděla všechny otázky a vedla je ke ctnosti. 338. Radosti si rád pro sebe ponecháváš, své problémy nejradši na bedra jiných dáváš. Dělej to naopak. 339. „Vždyť na mou bolest a onemocnění musí existovat nějaký lék,“ voláš a hledáš ho. Hledáš ho stále vně a ani Tě nenapadne podívat se do sebe, stydět se a kát. Chceš se o něco nebo někoho opřít, jenže máš se naučit na vlastních nohách stát.

35

OD SRDCE K SRDCI

Zrození

Už málokdo z Tvé rodiny si výjimečně vzpomene na den, kdy ses

narodil a prvně nakoukl na tento svět. Rychle jsi rostl a k uvědomělému

samostatnému jednání vyspěl přibližně za patnáct let. Přišel jsi své dávné

chyby a diskutabilní jednání napravovat, učit se lásce a k ostatním lidem

pěkně se chovat.

Denně se hodně lidí rodí. Přibližně stejný počet jich svlékne tělo a anděl

smrti je Domů k Otci doprovodí. V životě každého člověka je jedno velké

narození a k němu nesčetně malých začátků a něčeho zrození.

Stále se v Tobě rodí mnohé nové myšlenky, plány a skutky, denně

jsou Ti nabízeny různě kvalitní příležitosti a řešíš drobná nedorozumění

i vážnější mezilidské půtky. Častokrát od Tebe někdo nebo něco odchází

a v kronice minulosti své místo a stránku nachází.

Denně se v Tobě rodí touha žít i nové naděje a obnovuje se víra v Tvé

nejbližší, spolupracovníky a přátele. Každý den také pocity marnosti,

strachu a smutku poznáváš, tím spíše pokud si s ohněm pokušení rád

pohráváš. Co svými postoji, myšlenkami a činy živíš a čemu dáváš růst,

to Tě pak ovládá a určuje charakter Tvého života – buď bude radosti plný,

nebo jí pust.

Ať v Tobě klíčí a rodí se jen chvályhodné činy a krásná sdělení, po nichž

lidské duše touží a všichni je ocení. Naopak špatné vlastnosti a sklony

ať v Tobě umírají, abys byl člověk, jehož lidé s důvěrou hojně vyhledávají.

Druhé lidi živ chválou, podepírej pomocí a zářným příkladem vlastního

jednání je zbavuj starostí a nemocí. Rozdávej optimismus všem, kteří Ti

cestu zkříží, a stále jim ukazuj, kde svými kroky míří.

Ať v Tobě roste hlavně úcta a láska, a spadne z Tebe sobectví, jehož

kousek má v sobě každý, maska. S mírností beránka pořád za Otcem

cupitej, přiměřeně o své tělo a hlavně o svou duši dbej. Zušlechťuj své

okolí obdobně jako sebe, kolem Tebe nechť září úsměvy z tváří, které,

než Tě potkaly, byly bledé. Pomáhej potřebným, aniž odměnu očekáváš,

a dobrovolně ať se svých představ kvůli druhým vzdáváš. Denně živ

svou skromnost i pokoru, abys odolal svodům a neustále stoupal Nahoru.

Každý den Tvého života, který otevřením očí začíná, nechť je plný

zrození přínosných skutků a myšlenek, k nimž lidstvo své naděje upíná.

Láska

Celý svůj život hledáš pro plnění jeho zkoušek a svých povinností sílu.

Hledáš vhodný způsob odpočinku, chceš být jiným užitečný a vycházet

s nimi v míru. Někdo najde smysl svého života v práci, druhý v péči o děti, jiného hodně povzbuzují jeho koníčky, další při poslechu hudby mimo realitu na pár minut uletí. Charakterově méně zralí lidé hledají své štěstí v majetku, náročnější v cestování a hodně osob chybně v zážitcích, které jsou spojeny se sexem, konzumací alkoholu či v nezřízeném hodování.

Za vším lidským přínosným snažením i tím, co dělá našim duchovním

ochráncům vrásky, je jediné a prosté – hledání lásky. Hledáme příjemné

teplo, které ze srdce vychází a zbavuje naše dny smutku a nesnází.

Láska je sebe druhým bezbřehé dávání, láska je krásného v ostatních

vidění i hledání. Láska je největší a nejčistší životní síla, a jestliže s ní

ohleduplně zacházíš, jsi Otci milý muž nebo žena milá. Kdo najde lásku

a příkladně ji žije, je jako slunce, jež všichni lidé každé ráno s nadějí

vyhlížejí. Druzí dotyčného potřebují stejně jako do pokrmů sůl a vmyšlenkách i slovně se na něho obracejí.

„Mám Tě ráda jako sůl,“ řekla Maruška v pohádce svému tatínkovi

králi, on se na ni kvůli tomu rozhněval a divné věci se pak dály. Půlroční

zrušení peněz by lidstvo přežilo, ale bez slunce by za mnohem kratší čas

už nebylo. I Ty často odmítáš prosté a jednoduché, zavrhuješ spolehlivou

a rychlou cestou ke Štěstí – na očích máš někdy klapky a uši hluché.

Nevyčerpatelným zdrojem lásky je Bůh, jehož moc odmítá a od něhož

utíká jen člověk, který má u něho veliký dluh. Tiše vstup do svého nitra,

přiviň se k Otci, a nabírej do sebe lásku. Brzy se Ti začne více dařitpracovně i líbit v partnerském svazku. Ponoř se do Lásky, a poznáš, že je víc

než zevní svět a zbytečné je rozdělovat, uchvacovat a druhým závidět.

Moudré je poznávat toho, od něhož jsi na svět přišel a do jehož království

se jednou s určitým vysvědčením vrátíš. Otec Tě mnohému naučí a pár

svých nedostatků během přátelství s ním ztratíš.

Koho máš rád? Kolika lidem jsi pochvalou a pohlazením utišil po lásce

hlad? Jak hluboké a široké je moře lásky ve Tvém srdíčku? Umíš je rozdat,

spontánně se roztančit či druhým zazpívat pěknou písničku? Kolik lidí

svými myšlenkami a prosbami hýčkáš a velebíš? Jak pokorně umíš nést

svůj a zčásti i jejich kříž? Dokážeš všechny ocenit a najít na nich mnoho

hezkého? Dokážeš lidem, kteří Ti hodně zkomplikovali život, říct něco

nadějného a milého? Buď jako Kristus, který všechny lidi miluje a nad

našimi promarněnými šancemi tiše hořekuje. Važ si i lidí pragmatických

i trochu protivných, zachovávej optimismus a nadhled rovněž v časech

nevlídných. Když Tě lidé pomlouvají, prvotně pocit, že je láska míjí, mají.

Buď jako Pán jedině z lásky stvořený – buď slušný, milý a sloužit všem

potřebným v Tvé blízkosti připravený.

Vážíš-li si druhých i máš přiměřeně rád sebe, dáváš úrodu bohatou,

či přesněji je dávána skrze Tebe. Své potíže a osudem dané prověrky

charakteru řeš naplněn pokojem s klidným hlasem a sázej na důvěru.

37

Láska je, když doma se vším pomáháš a pět dnů v týdnu přes osm

hodin poctivě pracuješ. Láska sílí, pokud ve dnech volna na zaměstnání

zapomeneš a svému životnímu partnerovi se plně věnuješ. Láska je,

když opomíjíš své důležité postavení v rodině a Vaše děti jakorovnocenný kamarád učíš, hraješ si s nimi a hýčkáš úsměvy, slovy i na klíně.

Žitá láska svítí na Tvé i jiných lidí nezralé vlastnosti. Vymazává je,

prohlubuje kázeň a soustřeďuje se na rozvoj ctností. Láska po druhém

bezmezně touží, ale zároveň mu svobodu dává. Láska objímá, avšak

nevlastní, dostatek osobního volna svým nejbližším dopřává. Láska jedná

spontánně, nic v ní není naučené. Láska je jednání, které tryská přímo

z Pramene.

Láska je opravdu zdrojem všeho, tedy i rozmanitých radostí života

Tvého. Přeji Ti, abys to brzy poznal a neochvějně lásce věřil, abys své

city bez obav projevoval a milosrdenstvím skutky druhých lidí měřil.

Prožívej partnerskou, rodičovskou, dětskou i adolescentní lásku a dobré

mezilidské vztahy utužuj, prosluněnými cestami kráčej a svoje poslání

zlepšit trochu svět naplňuj. Až jednou odložíš své tělo, Tebou rozdaná

láska tady zůstane žít a při setkání s Pánem se nebudeš muset stydět

a rdít. Láska je to, co Ti chybí. Láska je to, co se všem líbí. Rozdávej ji

vůkol. Je to Tvůj největší životní úkol.

City, intuice a mimosmyslové vnímání

Shůry daným darem je mysl plnou poznatků z určitého oboru mít,

avšak ještě větším darem je správně, vedený srdcem a city, pořád žít.

Moudré je rozvíjet svou intuici, kterou pragmatismus zavírá na petlici.

Signálům nitra a svědomí málo nasloucháme, zřídka je využíváme, a proto

do problémů často upadáme.

Cit je projevovaná šlechetnost, jemnost jednání i druhého člověka

pozorné vyslechnutí. Cit je vlastních představ odevzdávání a vstřícnost

ve vztazích, ne jejich sobecké hrocení či majetnické na někoho se upnutí.

O hloubce Tvých citů vyprávějí duhové paprsky z Tvého srdce zářící.

Učí se jim především mužská část populace – dědové, otcové i mladíci.

Projevovaný laskavý cit je přínosem pro život i rodinu obdobně jako milá

a moudrá žena. Jsi-li citlivý, tak duchovně rosteš a Bohu saháš možná už

po kolena.

Probuď v sobě pozitivní city, rozsviť svého srdce lampičku, a rázem

budeš mít hodně dobrých nápadů i opatrnosti „v malíčku“. Když se řídíš

intuicí a nasloucháš Pravdě, během chvilky mnohé pochopíš a někdy

zažiješ, o čem doposud jenom sníš.

Cit je jako nádherný příběh, kterého si toužíš denně alespoň pár

minut užívat, ale většinou je Ti dopřáno jen občas ho ve filmech vidět či bych s Tvým přispěním dosáhl poznání, jež se v lék pro mnohonemocných promění! Maria, nezasloužím si Tvou přízeň a lásku, byť miluji Tě celým svým srdíčkem. Sestoupíš-li přesto ke mně a poctíš návštěvou, budu nejšťastnější bytostí pod sluncem a navždy Tvým pomocníčkem.“ Bůh, andělé a bohabojnost

Andělé slouží Bohu a do obdobné služby lidem jsi najat byl. Máš jiným

nabízet svůj um, pomáhat v nesnázích a vlastním příkladem ukazovat

správný životní styl. Jestliže dáváš, dostáváš. Jakmile druhé stejně jako

sebe miluješ, vnímáš také jejich díky, lásku a z přátelství s nimi profituješ.

Sounáležitostí s druhými stoupáš k Otci mávaje křídly bílými.

Andělé slouží spontánně a jejich vstup do života kohokoliv bývá cenný.

Ale jak jsi na tom Ty? Sloužíš pokorně, bez námitek a očekávání odměny?

Vážíš si také lidí, kteří Ti udělali či dělají život těžkým a asi nadále budou

proti Tobě úklady kout? Když Ti do mysli někdy zabloudí, vyprošuješ jim

svými myšlenkami Boží přízeň, anebo pro ně žádáš přísný soud?

Máš sice sloužit druhým, ale život má být radostí i pro Tebe. Udělej

jiným život hezký, avšak nezapomínej přitom ani na sebe.

Boha a jeho anděly pořád chval a jednej tak, aby ses jedním z nichvýhledově stal. Rozdávej potřebným i to, co máš sám velmi rád. Odměna

přijde – u vskutku duchovního člověka se sen může skutečností stát.

Jak uslyšíš slovo Bůh, zjihni, ztiš se a čekej, co se bude dít. Vnímej,

jak pouhé vyřčení tohoto slova může okolní atmosféru nádherně, nebo

napjatě pozměnit.

Se stejnou úctou, jako když voláš Boha, přistupuj ke všem lidem,

neboť Ti pomáhají, učí a svou nekázní vedou ke skromnosti a pokoře.

Budeš-li spoléhat pouze na sebe, často budeš bloudit; naopak s druhými

se navzájem podepřeš a snáze ocitneš Nahoře.

Všechno je Bohem dáno a hodně je jím také Tobě pomáháno. Jakým

způsobem zvládneš a k dobru všech lidí využiješ životní učivo, které Ti

s ohledem na skutky tohoto a minulých životů spravedlivě náleží, to

hlavně na Tvé snaze, vytrvalosti a ušlechtilosti záleží. Optimálně své síly

využívej. Vedený především srdcem a intuicí jednej i vnímej, a hlavně na

dopady svého konání do osudů jiných lidí se pozorně dívej. Se srdcem

na dlani vycházej lidem vstříc. Potěší je to, byť kromě srdíčka nebudeš mít

v ruce i tašce pro ně víc.

Řekneš-li srdcem slovo Bůh nebo vyšleš upřímnou prosbu za druhé

k Němu, a přitom se Tvé horní končetiny k nebi pozvednou, z rukou

vytvořeným kalichem do Tebe vstoupí hektolitry lásky a Tvé síly se stanou

studnicí bezednou. Skrze Tebe pak bude činěno – pro lidi, pro Boha i pro

Tvé dobré jméno.

69

Uděláš-li jeden krok k Bohu, což lze snadno i v současné pragmatické

době, udělá Bůh tisíc kroků k Tobě. Jenže ten první krok musí být zcela

dobrovolně Tvůj. Třeba tím, že zvoláš: „Bože, prosím Tě, veď mě životem,

buď mým učitelem a před četnými nástrahami i Zlem mě ochraňuj.“

Vztah k Bohu si buduješ dlouhé roky. Dnes mu neochvějně věříš, ale

vzpomeň si na své první nesmělé k Němu kroky. Dříve jsi preferoval život

veselý a hojný, nyní jsi člověk hlavně optimistický a bohabojný. Vědomí,

že nesmíš Otce zklamat, Ti někdy zabrání učinit skutky, které by z Tebe

udělaly herce velkých dramat. Doporučení Desatera lidi zdánlivě svazují.

Ale ti, kdo je dodržují, se mnohokrát přesvědčí, že v nouzi jsou pro ně

pomocí největší. Rozum si přešlap a hřích lehce zdůvodní, co na tom, že

špatným skutkem se naruší psychika na pár dní. Stane-li se určitá chyba

normálem a omylů je více, po psychice se začnou ozývat srdce, ledviny,

pohlavní orgány a plíce. A proto raději vydrž být bohabojný, chceš-li mít

život klidný a přitom na věci i zážitky docela hojný.

Bůh je naše láska a veliká ochrana, bez něho jsme jako srnka na

pospas smečce vlků vydaná. K Bohu se bez obav denně upínej a spolu

s Ním o svém životě rozjímej. Cti Boha, neboť je pramenem všeho, co je

dobré a již vstoupilo či ještě vstoupí do života Tvého.

Smrt

Všechno má svůj začátek i konec a obsahuje sladkost i kříž. Všechno

se narodí dvakrát – nejpozději smrtí svůj nový duchovní začátek uvidíš.

V prachu pozemských problémů zprvu ležíš a jejich řešením stoupáš

výš. Odstraníš-li všechny své chyby, tak ještě během života Otce uvidíš.

Vše jednou začne a také skončí. Někoho na světě právě vítají, s jiným se

zase loučí.

Snaž se hodně prospěšného udělat, nežli z těla vyjdeš a branou smrti

si pro svou celoživotní výplatu přijdeš. Skoro vše Tebou vytvořené, třeba

dům, auto, láska, bolest, zrada, na světě zůstává. V beztělné říši člověk

za pozitivní počiny pohlazení, za špatné skutky očistné kúry dostává.

Po smrti určitě nedojdeš zatracení, ale jisté formy utrpení Tě čekat

mohou, a Tvé nynější peníze, kontakty ani výjimečné schopnosti proti

spravedlivé odměně a Boží vůli nic nezmohou. Uděláš-li spoustu chyb,

neskončíš v kotli, v němž se bude temná kapalina vařit. Avšaknepříjemnými pocity týrán asi budeš a toužit své, již imaginární, hrdlo trochu svlažit.

V říši ducha můžeš zažít i příhody veselé, ačkoli Tvými kamarády

nebudou přímo andělé. Kouzelné je divadlo života a smrti. Zvědavost, co

je čeká za oponou života, lidi mnoha generací pátrat po tom nutí.

Smrt je jen další narození a pro lidského ducha velký zlom. Po smrti

se jako ze Světla utkaná bytost zjeví zemřelému On. Nebožtík Bohu ukáže, co vytvořil, rozdal a s čím dalším přichází i v jakém duševním rozpoložení se nachází. Otec pozná, zda ztráty světského, jež na Zemi zanechal, ještě lituje, či se od materiálních statků již odpoutal a nadšeně svobodný do Jeho království vpluje.

Možná celý život jsi v Boha nevěřil, křesťanům ses smál a v Jeho jménu

někdy láteřil. Vždy jsi jednal a mluvil, jak se Ti to právě hodilo, a najednou

umřeš – pozemské zaslepení skončilo.

Žij tak, aby smrt pro Tebe příjemnou zastávkou byla a až v hodně

zralém věku a při solidním stavu těla i mysli se pro Tebe zastavila.

Každý se jednou smrti dočká a také skoro na každého, kdo odejde

za oponu až druhý, jeho pozemský partner na druhém břehu počká. Pak

spolu někde na lavičce s výhledem na moře či velký rybník budou vedle

sebe oba trochu našedlí duchové sedět a na své ještě vtělené blízké ze

záhrobí hledět. Vzpomínkou, modlitbou k Bohu jim stále pomohou, ale

něco za ně udělat a vyřídit už opravdu nemohou.

Zemřelí si v říši Ducha různě dlouho odpočinou, pak se znovu narodí

a s lidským hemžením v nějaké lokalitě světa splynou.

Koloběh života a smrti nikdo nezastaví. Přeji Ti v duši pokoj a v celém

životě optimismus, štěstí, lásku i zdraví.

71

BÁSNIČKY Z DUŠIČKY (I)

Dokud budu žít

Dokud budu žít, dotud budu u Vás prosebně tlouci

a něžně Vám říkat i zpívat slova lásky vroucí.

Dokud budu žít, dotud Vám patří mé síly i ruce

a ukazovat Vám budu Cestu svitem svého srdce.

Dokud budu žít, dotud budu nepřehlédnutelně hlásat,

držte se moudrých Božích rad i lety prověřených dobrých zásad.

Zpívám dál

Zpívám dál pro lidi, kteří na poučná slova slyší,

zpívám dál pro ty, kteří jsou pokorní a spíše tišší.

Zpívám dál také pro koníky chtivé a vzpurné,

zpívám dál, aby lidské osudy nebyly tak chmurné.

Zpívám dál písně plné citů a tužeb nitra,

zpívám dál o tom, že svět je hezký a bude i zítra.

Zpívám dál z mého do Tvého srdce,

zpívám dál a při modlitbě za nás mívám sepjaté ruce.

Zpívám dál, aby mě každý nemocný a trpící slyšel i pochopil,

zpívám dál, aby k lepší budoucnosti s chutí vykročil.

Zpívám dál, ale někdy také o samotě v duši pláči,

zpívám dál, na tváři každého člověka se láska i bolest zračí.

Zpívám dál, vždyť bez zpěvu radostného života není,

zpívám dál, neboť když jen mlčíme, podobni jsme kameni.

Zpívám dál, abych urychlil našich duší vývoj a vzkříšení,

zpívám dál, že Bůh s naší pomocí vše pozitivně pozmění.

Zpívám dál, ač někdy nevydám ani hlásku a chovám se tiše,

zpívám dál a děkuji Bohu, že nám tyto řádky skrze mě píše.

Čím je člověk

Čím je člověk při jednání mírnější,

tím bývá také úspěšnější a šťastnější.

Čím více a upřímně člověk jiným a Otci děkuje,

tím více si ho lidé váží a partner miluje.

Čím pokorněji člověk nese kříže, pod nimiž občas padá,

tím méně, ač má těžký život, pláče a strádá.

Čím člověk méně myslí na sebe a duchem je víc u lidí,

tím více má otevřené oči a lásky kolem sebe uvidí.

Čím je člověk Bohu a jeho milosrdenství i moudrosti blíže,

tím snáze překonává různé potíže oproštěn od zemské tíže. Od lásky denně utíkáme Od lásky denně utíkáme, světským se opíjíme, šancemi zajíkáme, od lásky denně utíkáme, následně plni různých bolestí naříkáme. Od lásky denně utíkáme, mnozí si tím sami okovy strádání nasazují, od lásky denně utíkáme, šeď a tma našich myšlenek světlo pohlcují. Od lásky denně utíkáme chybnými snahami či kvůli dogmatické víře, od lásky denně utíkáme, aby nám lepší pokrmy servírovali na talíře. Od lásky denně utíkáme, a každý z nás se cítí najednou tak sám, od lásky denně utíkáme a zapomínáme na svá srdce – Boží chrám. Po Tobě, má paní, toužím Má paní, moc se soužím, dneska se jako stín ploužím, neboť je mi smutno – po Tobě zase velmi srdcem toužím. Mnohý by mi asi, jaký mám pestrý život, docela záviděl, ale mně je teskno, jsem na cestách a už dva dny jsem Tě neviděl. Toužím po Tobě tak jako vždycky, už dvacet let – silně citově i eroticky. Toužím s Tebou mluvit, chválit Tě, hladit i líbat a mazlit se z „dušičky“, až nebude se nikdo dívat. Toužím zasadit strom v zahradě a předat Ti svou sílu, žít s Tebou, to je nasnadě, nadále šťastně, v pohodě a míru. Nejsem hoden pohlazení Nejsem hoden pohlazení, mnoho dobra už nyní ve mně není. Nejsem hoden pohlazení, mám bujnou mysl, tělo plné vášní a krev se ve mně pění. Nejsem hoden pohlazení, svůdce duší a pán temna na mě již své zuby cení. Nejsem hoden pohlazení, neboť pomlouval jsem blízké i huboval na své světem trmácení. Nejsem hoden pohlazení, provázeny chybami jsou mé skutky každodenní. Nejsem hoden pohlazení, ale když lituji svých vin, situace se pomalu mění. Nejsem hoden pohlazení, proto se přimknu k dobru a upřímně dám na modlení. Nejsem hoden pohlazení, málo rozdávám lásku, bez jejíhož tepla štěstí není. Nejsem hoden pohlazení, a přesto Bůh mi věří a má ve mně stále zalíbení.

73

Pane, pomoz mi

Pane, pomoz mi, aby mé srdce dobrem jasně zářilo

a špatností, zášti ani sobectví ve mně nebylo.

Pane, veď mě, abych se Ti plně odevzdal

a kříže různých zkoušek pokorně na svá bedra vzal.

Pane, žehnej mi a vždycky při mně stůj,

mé blízké, všechny lidi i celou Zemi laskavě opatruj.

Mohli bychom, ale

Mohli bychom slyšet, ale nás omezující slyšet nechceme

a činíme, co je špatné, ale co díky svobodné vůli můžeme.

Mohli bychom vidět, ale radši zavřeme oči a nevidíme,

že jsme chtiví a sobečtí, a navíc se za tyto vlastnosti ani nestydíme.

Mohli bychom konat, ale prospěšné pro celek málokdy děláme,

a pak si sami na mučednickém kole vlastní údy napínáme.

Mohli bychom cítit, ale jsme neteční a pocity druhých opomíjíme,

a tak nás životem provází bolest a obloukem míjí, o čem sníme.

U moře

U moře jsem po jedenadvaceti letech opět byl,

děti si to moc přály, nebyl to můj záměr ani vysněný cíl.

Scenérie krásná, ale lidí, kteří tam žili, mně bylo líto

a divil jsem se, jak v kamenité půdě vypěstují brambory či žito.

Doma jsem potkal nezaměstnaného; pobyt u moře mi záviděl

a já jsem si uvědomil, jak se mám dobře, a velmi jsem se zastyděl.

Nechceš-li plýtvat

Nechceš-li plýtvat myšlenkami ani slovy,

pamatuj si, že vlastním příkladem člověk jiným nejvíc poví.

Nechceš-li plýtvat energií ani činy,

vyhledávej klid, žij prostě, radostně a bez pocitů viny.

Chceš-li se vyvázat z koloběhu pozemského bytí,

jdi vždy v Božích stopách a svatozář nad hlavou budeš jednou míti.

Nechť se Vám v životě daří

Nechť se Vám v životě stále moc daří

a mile se všichni v okolí na Vás tváří.

A bude-li se někdo výjimečně trochu mračit,

povzneste se nad to a přestaňte na něho i průběh událostí tlačit.

Nechť spokojenost a pohoda kolem i ve Vás vládne

a větší starosti či těžší nemoci nepoznáte žádné. 701. Ve srovnání s klady lidí, které jsi dnes potkal, jsi ubohý. Přesto se pořád naparuješ a ceníš si jen svůj um a vlohy. 702. Pokud si všimneš svých charakterových vad, stanou se Tvou velkou příležitostí. 703. Políčka životních osudů zúrodňuješ, když z nich kameny vyhazuješ. Zatím je převážně přehazuješ z místa na místo tím, že své trable řešíš opakovaně plytce. Víc vnímej své duchovní vedení – píše Ti na obloze, šeptá do nitra i skryto je v malé výtce. 704. Srovnáš-li své chování s Ježíšovým, pak promítnuto do tělesné výšky je Bůh bytost, která má hlavu až v oblacích. 705. Jak se začneš cítit být dobrým a moudrým, chop se raději pořádné a těžké práce, abys na podobná hloupá hodnocení rychle zapomněl. 706. Ach, ženská srdce, proč v dnešní době tak málo záříte? Ach ženská něho, kde ses ztratila, kudy něžné víly chodíte? 707. Muži vždy dobývali svět, dělili si ho i sbírali ceny. V současnosti se stejně nerozvážně chovají i mnohé ženy. 708. Zlost na druhé Ti komplikuje život nejvíce. Zaměř se na sebe a najdeš dost pozitiv na všech lidech z ulice. 709. Tvá žena je křehká bytost, kterou nesmíš zraňovat. Tvá žena je moudrá ochránkyně minimalizující možnost, že budeš chybovat. 710. Čím větší máš běžné denní nároky, tím k bolestem a hrobu dělášvýraznější pokroky. 711. Odlož přebytečné, abys mohl zažít jedinečné. 712. Vstříc Bohu jdi ne jen někdy malými skoky, nýbrž každý den jistými kroky. 713. Přijmi, že dost mylně na dění vůkol pohlížíš, a tím se k Dokonalému o kousek přiblížíš. 714. Pokoušen budeš, ale hřešit nemusíš.

119

ÚVAHY, RADY A PROSBY (I)

Prosba autora

„Bože, prosím Tě, pomáhej svým dětem, aby se Tě nebály, do svých

srdcí Tě pozvaly a zde napsané přijaly i pro svůj prospěch využily. Otevírej

jim ještě více srdce a probouzej jejich city, aby Tě milovaly stejně vřele

jako Ty je. Pomoz lidem zapomenout, co pokřiveného o Tobě slyšeli i říkali,

i kterak někteří „věřící“ špatně jednali. Obejmi své děti, aby se s důvěrou

a radostí přimknuly k podstatě této knihy, jíž je Tvá láska.

Po návštěvách Tebe upřímnými modlitbami učiň své děti obětavými,

mírnými, pokornými a duchem silnými, aby chvályhodně prospěly vnáročných životních zkouškách, odolaly veškerým svodům a neopustily

Tě ani v obtížných chvílích. Prozař je a uděl jim milost vnímat Tě srdcem

i všemi smysly. Neprosím Tě o nové světské či duchovní poznatky a zážitky

pro ně. Stačí, když jim pomůžeš láskyplně se zbavit všeho, co je od Tebe

odděluje a brání pravdivě vidět vlastní život i okolní dění.

Děkuji Ti, Otče, za vyslyšení mé prosby i za četné milosti, které denně

sesíláš čtenářům této knihy, mně i všem lidem.“

Rozpouštění dávných chyb

Dům se staví a zařizuje uvážlivým tempem. Obdobně postupněrozmotává každý člověk součky na provázku svých životů. V blízkosti budoucího

domu musí být vybudovány inženýrské sítě (člověk se narodí do určité

rodiny) a stavbaři si připraví staveniště (člověk se svobodně rozhodne,

jak bude žít a o co usilovat). Pak zhotoví základy, a až jejich beton ztvrdne

do potřebné pevnosti, začnou stavět stěny domu, stropy, provádětrozvody, omítky a podlahy. Poměrně dlouho po zahájení je dům ve stavu,

kdy je možné začít ho vybavovat nábytkem.

Lidský život se podobá stavbě domu. Mnohdy jsme špatnými stavbaři,

protože nemáme z Dobra vytvořené pevné základy, avšak spěcháme za

naplněním svých představ a přitom nehledíme na dopady svého jednání

na druhé lidi. Některé dny (obvykle víkendy) se nám zdají krátké, jiné(pracovních úkolů a rodinných povinností plné) zase neskutečně dlouhé. Také

stavba někdy „běží jako po drátkách“, jindy ji zdrží, či až zastaví špatné

počasí nebo nějaký technický problém.

Stavbu každého domu realizuje více lidé, a obdobně každému člověku

pomáhají s jeho starostmi a též s ním sdílejí radosti jeho příbuzní, přátelé

a spolupracovníci. Součků na provázku svých životů, jež volají porozpletení, máme všichni hodně, protože doposud i v minulých životech jsme

měli v zorném poli hlavně sebe, za vlastními představami jsme spěchali a na názory jiných nedali. Štěstí se nám tím vzdálilo a potíží notně přibylo. Ve svém duchu máme zapsané příběhy prostých pastevců, krutýchbojovníků, lidí ponižovaných, laskavě věřících i tvrdohlavých dogmatiků. Tím vším jsme prošli, to vše utvářelo naši současnost. Chyb bylo hodně, lásky mnohem míň, a tak náš současný život je těžký a vytrácí se z něho radost.

Naštěstí kromě viditelné a hmatatelné pomoci se opíráme o bytosti

a síly neuchopitelné. Ty nám, seč mohou, brání odchýlit se od správného

řešení a trpělivého rozplétání zbytečných nedorozumění. Jenže my se žít

poctivě a slušně mnohdy bráníme, často jsme nespokojeni, někdy i křičíme

a dostavbu domu i krásný život si kazíme. Nevyužíváme mnohépříležitosti a posléze upadáme do ponurých nálad či lhostejnosti.

Změnit život k lepšímu znamená zlepšit hlavně sebe, jednat s ostatními

vstřícně, chápat je a bez reptání nést svůj kříž. Vzorem k tomu i pomocí

jsou nám Otec i jeho Syn, kteří se nevnucují. Nejvyšší přijde na naši stavbu,

jen když si to pokorně vyprosíme. Je-li člověk v nesnázích, Bůh ho chytne

za ruku a zajistí mu pěkné počasí, v němž se dobře staví (i potíže řeší),

i příznivý vítr, který osvěží jeho zpocené čelo a zklidní atmosféru v rodině.

Spřátel se s Láskou, a Tvůj život vždy příjemně poplyne. V klidu a zalitý

Světlem více součků rozmotáš, a kromě vlastní spokojenosti i rozesmátou

partnerku i Vaše děti máš. Trpělivě zvládej jednotlivé třídy a zkoušky životní

školy a srovnáš sobě i svým blízkým na cestě četné hory i doly.

Dbej na to, abys vědomé vedení Bohem a úctu k němu i lidem nikdy

neztratil. Nemusíš ani v Boha věřit, stačí, abys podle Desatera čipodobných cenných rad neustále žil. Když o Tobě lidé budou říkat: „Je to hodný

člověk a život se mu vydařil,“ postavil jsi hezký dům i příkladně žil.

Vzácné jsou v životě člověka chvíle

Vzácné jsou v životě člověka chvíle, kdy zcela otevře své srdce, pocítí

hloubku vlastních citů a uvědomí si, jak vroucně miluje svého partnera,

děti, a cítí, že jsou jeho neoddělitelnou součástí i jak by jeho život byl bez

nich prázdný.

Vzácné jsou v životě člověka chvíle, kdy celou svou bytostí touží jen

po tom, aby pokoj vládl v něm i kolem něho a všichni lidé byli šťastní,

a všechny ostatní záležitosti vnímá jako málo důležité či zbytečné azavádějící.

Vzácné jsou v životě člověka chvíle, kdy úplně zapomene na svoje

chtivé a sobecké „já“, vnímá z pozice „my“ a potřeby celku upřednostňuje

před svými. Vzácné jsou v životě člověka chvíle, kdy je Člověkem.

Vzácné jsou v životě člověka chvíle, kdy pláče štěstím, uvědomuje si

Boží blízkost a Shůry i lidmi nabízenou lásku. Vzácné jsou v životě člověka

chvíle, kdy, ač je nedokonalý a slabý, celý nádherně září.

121

Požehnán byl, je a bude den

Požehnán byl den, kdy jsi začal vnímat Mou všudypřítomnost.Požehnán byl den, kdy jsi ve svém nitru prvně uslyšel Můj hlas a vytvořil zemi

s nebem spojující most. Požehnán byl den, kdy jsi vědomě uposlechl Mou

radu a svých plánů ses vzdal. Požehnán byl den, kdy ses ke Mně, když

jsem byl převlečený za chudáka, sklonil a rohlík s jogurtem jsi Mi k jídlu

dal. Požehnán byl den, kdy jsi druhým začal o Mně laskavě hovořit azpívat. Požehnán byl den, kdy se první člověk díky Tvým skutkům a slovům

ke Mně zase obrátil a chápavě se počal na jednání ostatních dívat.

Požehnán je den, kdy Mě voláš, děkuješ Mi, modlíš se za svou očistu

a odpuštění vyprošuješ druhým. Požehnán je den, kdy partnerovi a jeho

potřebám dáš přednost přede Mnou, jelikož víš, že trpělivý být umím.

Požehnán je den, kdy na materiální příležitosti zapomeneš a přednostně

srdcem vnímáš vůli Mou. Požehnán je den, kdy lidé kolem jsou zasaženi

Tvým optimismem a do sebe nabírají pohodovou energii Tvou.Požehnán je den, kdy zázraky nečekáš, bez uvažování potřebným rozdáváš

a jiným lidem ochotně sloužíš. Požehnán je den, kdy nade vše a před

všechny Mě postavíš a ukazuješ Mi, jak vroucně po Mně toužíš.

Požehnán bude den, kdy slůvko „já“ nahradíš natrvalo slovem „my“.

Požehnán bude den, kdy obejmeš lidi dobré i ty, kteří velmi chybují, jiné

sužují i kazí jejich sny. Požehnán bude den, kdy Vzhůru vzlétneš a nesměle

zaklepeš na dveře příbytku Mého. Požehnán bude a v nebi oslavený den,

kdy (možná ještě za života svého) uzříš Mě – pána svého.

Zůstaň klidný

Když Tě někdo okrade, zůstaň klidný, neboť předtím jsi v jiné formě

určitě též něco někomu vzal. Budou-li k Tobě druzí protivní, nevrlí a místo

milého jednání a vděčnosti Tě trápit, zůstaň klidný, neboť sám se málokdy

vzorně chováš a povrchně vnímáš, jak Tvé skutky a slova působí na

jiné lidi. Pokud se Tvé děti dostanou do potíží, nenič své tělo přehnanou

prací pro ně a ani svou psychiku pitváním jejich starostí, protože cos

mohl, to jsi jim už dal, a z toho, jak dobře jsi je vychoval, budou v příštích

dnech při svých zkouškách čerpat. Dostaneš-li výpověď z práce, v níž

zůstal méně výkonný oblíbenec vedoucího, zůstaň klidný, neboť asi

nastal čas na změnu a máš se učit něčemu novému. Zradí-li Tě partner

či kamarád, nermuť se a zůstaň klidný, jelikož Tě bude brzy potřebovat

a Ty mu ve své reakci na jeho prosbu ukážeš, co je to láska a jak by se lidé

měli k sobě chovat. Odvrátí-li se od Tebe hodně známých, nepropadej

panice a zůstaň klidný, jelikož máš jedinečnou příležitost přimknout se

k Bohu a díky naslouchání Mistru být lepší. Začne-li Tě něco hodně bolet

(kolena, v zádech apod.), nebo onemocníš, zůstaň klidný, protože jsi jen 1095. Čím víc církev nabízí věřícím nové způsoby přijímání, méně pokorné pozice v jistých úsecích mše a snaží se být modernější, tím jsou její ovečky od Pána a Lásky obvykle vzdálenější. 1096. Koleno Tě dost bolí, bederní páteř také cítíš, tak kdy už se konečně záchranného kruhu (nápravy sebe) chytíš? 1097. Je Tvůj vztah k Bohu a čistým bytostem opravdu vroucí? Cos dosud obětoval pro Pána a slávu nehynoucí? 1098. Byl dobrý a dokázal přiměřeně aktivní být – čili spontánně v Božích stopách jít. Časem se i toto jeho úsilí rozplynulo a bělostné do Otce tiše vplulo. 1099. Odevzdal se Bohu, a trvale přebýval v Blaženosti. I ve Tvé duši je schopnost povznést se nad marnivosti. 1100. Ego Tě zotročuje plány, všude se hrne a velmi spěchá. Naopak Bůh Ti při rozhodování dostatek svobody a klidu vždy ponechá. 1101. Na něco či někoho se vymlouvat je snazší, než pravidelně poklekat, ztišovat se a opravdu upřímně se kát. 1102. Říkáš, že církev dělá chyby a kněží s lidmi, co se jim zlíbí. Ale kolik mší jsi navštívil a vskutku srdcem prožil? Kolikrát jsi pokorně Boha prosil, aby Ti vlil do hlavy moudrost, do srdce lásku a sílu do žil? 1103. Chceš důvěrně poznat Boha a jeho slávu v nebíčku? Vymaž své ego a pečlivě se starej o dušičku. 1104. Pro šťastný život spíše než plnou „prkenici“ potřebuješ dobře naslouchat své intuici. 1105. Někdy je moudré lákavý návrh jiného člověka opakovaně odmítat, byť na tváři minimálně jednoho z těch dvou se bude pak obraznespokojenosti promítat. 1106. Dokážeš detailně rozebírat druhé lidi a zvědavě naslouchat tomu, co se Tě netýká. Avšak jak někdo zatřese Tvým egem, většinou po Tvé reakci zavzlyká.

189

DOPORUČENÉ JEDNÁNÍ

Vyprávěj

Vyprávěj lidem o všem, co jsi doposud prožil. Vyprávěj jim o lásce

ke své ženě či svému muži, i jak ses jí nebo jemu kdysi dvořil. Vyprávěj

lidem o slzách, které jsi v očích mnohdy měl, i jak Ti bylo pomáháno

plnit a dospět k tomu, co bylo správné a zároveň jsi chtěl. Vyprávěj

lidem o tom, kolikrát v životě ses musel zapřít a pokořit, a mnohé své

plány výrazně pozměnit či dokonce odložit. Vyprávěj lidem o lásce,

bolestech i svých schopnostech, dále o četných zážitcích, prohrách i Tobě

Bohem udělených milostech.

Vyprávěj lidem o tom, jak jsi mnohé během života nezvládl a sám dál

už nemohl, i kterak Ti při Tvých zkouškách další člověk, anděl či sám

Pán pomohl. Vyprávěj lidem, jak jsi poznal, že darovat je víc, než něco mít,

i jak nádherné je mysl zklidnit, ego rozpustit a pro jiné hlavně žít. Vyprávěj

lidem, že v ústraní a tichu s podporou skromnosti se rodí Vítězství, i jak

jsi došel s potem na čele ke štěstí. Vyprávěj lidem, že poctivost je k trvalé

spokojenosti univerzální cesta, ač každý z nás je v něčem jiném dobrý

a z trochu odlišného těsta. Vyprávěj lidem, že různé jsou jejich tužby,

city a vlastnosti, ale že všichni velmi toužíme po lásce, pohodě a věrnosti.

Vyprávěj lidem, jak po celý život jsi ruku v ruce s Bohem šel a jak

krásný jsi díky tomu, ač někdy nebyl vůbec lehký, svůj život měl.

Mlč

Mlč ve chvílích, kdy jiní moc mluví, a jako ryba mezi útesy nástrahami

života bezpečně propluješ. Mlč a někdy méně reaguj, tím mnohdy nejlépe

jiného podpoříš i mu ukážeš, že ho miluješ. Mlč, vždyť zbytečných slov

a vět slyší každý člověk denně bezpočet. Mlč, mluv spíše málo a moudře

rozlišuj, co říct a čeho je vhodné se vystříhat, co není úkol ani prospěch

Tvůj. Mlč, když ucítíš, že každé další slovo by byl pouze olej do ohně

přilitý. Mlč a smiř se s tím, že hlouposti z úst budou vypouštět všichni

lidé (a někdy i Ty).

Mlč, aby mohlo být Tobě více do nitra duchovním vedenímpromlouváno. Mlč, nevzdoruj lidem ani Bohu, ale říkej jim: „Udělám to a pomohu

Ti, ať máš na chvilku klid a vystaráno.“ Mlč, a hovořit skrze Tebe bude

k ostatním lidem vyšší svět. Mlč, někdy i zdánlivou pasivitou lze chválu

na život pět. Mlč, a tím se i druzí v Tvé přítomnosti náležitě ztiší a časem

užasnou, že též oni Pánem jim dané ochránce a učitele slyší.

Mlč, a tiše rozdávej džbány živé vody, kterou každý člověk i celý svět

potřebuje. Mlč, neboť kdo pořád mluví, obvykle pro sebe hodně chce

a své bližní moc nemiluje. Zpívej

Zpívej o světě, jak je na něm dobře a plno krás, uvolni zpěvem své

emoce, rozehřej srdce a zjemni hlas.

Zpívej, vždyť zpěv z hloubi duše lidé většinou už neznají. Zpívej si a též

jim, a možná pozitivní změny jejich úvahy doznají. Zpívej, neboť vradostném zpěvu najde každý člověk potřebnou životní sílu. Zpívej, a lidi

písněmi sbližuj i přiváděj k porozumění a smíru.

Rád a často si z duše nahlas zazpívej, a přitom se kolem sebe laskavě

podívej, jak lidské květiny zalité Tvým zpěvem sílí a chod světa je najednou

ke všem více milý.

V životě, v němž pevné místo zaujímá radostný a příjemný zpěv, je

málo násilí, sobectví, nerealizovatelných velkých přání a chybí v něm

hněv. Zpívej a krásu svého nitra jiným ukazuj, zpívej si při práci i odpočinku

a po nebi přitom myšlenkami spokojeně jako mráček pluj.

Zpívej si od srdce a poznáš nové dimenze bytí. Zpívej a svými písněmi

Vzhůru pros, aby každý člověk mohl šťastně a dlouho žíti.

Važ si druhých

Někdy poděkování za odvedenou práci či službu pro člověka více

znamená než pěkná peněžní odměna. Někdy hlavně obyčejné poděkování

člověk očekává, a uslyší-li je, bývá chvilku šťastný – škoda jen, že se to

málokdy stává. Každý chce být a také je druhým prospěšný, někdo je

milý a empatický, jiný velmi přemýšlivý, inteligentní a pracovně úspěšný.

Važ si druhých, neboť jsi v jejich vlastnostech celičký rozpuštěn. Jsi

stvořen z nejvýraznějších vlastností mužů i žen. V sobě máš něco ze všech

lidí, jež denně potkáváš, jichž si vážíš, či s nimiž si lehkomyslně pohráváš.

Sám, bez spolupráce s jinými jsi slabý odvar člověka, víc hlav víc ví,

pravdivěji cítí a starostí se míň leká. Když čekáš, že se druzí budou k Tobě

hezky chovat, musíš jim předem to, co mají rozdávat, vzorně a dlouho

ukazovat.

Jak k ostatním lidem a jejich potřebám přistupuješ, tak příjemné si

následující dny vymodeluješ. Budou plné hřejivého sluníčka, či je občas

zašpiní v chování kaňka a neshod kapička?

Co rozdáváš, to se k Tobě jistě někdy vrátí, čili druzí Tě buď pochválí,

nebo Tě pomluví a zatratí. Važ si těch, s nimiž žiješ, jednáš či se potkáváš,

a ukazuj jim svou dobrotivost i cit, aby se všem lidem žilo v době ovládané

trhem, penězi a vlastním prospěchem o maličko líp. Kdybys po lidech

špatné myšlenky vrhal, sám by sis nejprve psychiku roztrhal, a pokud by

se stejně chybné pár měsíců dělo, onemocnělo by záhy i Tvé tělo.

Co chceš od jiných lidí dostávat, to všem bez rozdílu nabízej a dávej,

radostně a vstřícně jdi celým dnem, usínej i vstávej. Uč se skromnosti,

191

pokoře, pracovat, odpočívat, vážit si druhých i obětovat pro ně svépředstavy. Na sobě toho můžeš hodně vylepšit, a tím posloužit i jiným, kteří

si o Tobě názor kladně poopraví.

Odpouštěj

Odpouštěj lidem trápení a bolesti, které Ti způsobili, aby i Tobě byly

odpuštěny Tvé prohřešky a všichni jsme spokojeně žili. Ukazuj vlastním

příkladem druhým lásku, abys sám její sladkost poznával a Tvůj přístup

k ostatním lidem pozitivních změn pořád doznával.

Kdo málo odpouští, málo též miluje. Kdo málo odpouští, tohošlechetnost i spontánní radost rozum nelítostně převálcuje.

Odpouštěj, neboť odpuštění je živá voda pro každou duši. Každý

někdy z jiných úst uslyšel: „Ublížil jsi, a tak trpíš spravedlivě,“ či: „Kdo se

chce vyléčit, nejprve odpustit musí.“ Ale málokdo pocítil, jak je krásné,

když se druhý k němu chová obět



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist