načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Školáci v pohybu -- Tělesná výchova v praxi - Hana Dvořáková

Školáci v pohybu -- Tělesná výchova v praxi

Elektronická kniha: Školáci v pohybu
Autor: Hana Dvořáková
Podnázev: Tělesná výchova v praxi

Publikace seznamuje učitele prvního stupně ZŠ, cvičitele a trenéry mladších školáků i rodiče se základními způsoby řízení a organizace tělesné výchovy. Ukazuje moderní možnosti ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  161
+
-
5,4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 144
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Sport. Hry. Tělesná cvičení
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2012
ISBN: 978-80-247-3733-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace seznamuje učitele prvního stupně ZŠ, cvičitele a trenéry mladších školáků i rodiče se základními způsoby řízení a organizace tělesné výchovy. Ukazuje moderní možnosti realizace TV v praxi, přináší konkrétní příklady vyučovacích jednotek a ukázky cvičení, které lze s dětmi v rámci pohybové přípravy provádět nejen v hodinách tělesné výchovy, ale i v rámci běžného školního režimu.

Popis nakladatele

Publikace seznamuje učitele prvního stupně ZŠ, cvičitele a trenéry mladších školáků i rodiče se základními způsoby řízení a organizace tělesné výchovy. Ukazuje moderní možnosti realizace TV v praxi, přináší konkrétní příklady vyučovacích jednotek a ukázky cvičení, které lze s dětmi v rámci pohybové přípravy provádět nejen v hodinách tělesné výchovy, ale i v rámci běžného školního režimu. (tělesná výchova v praxi)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Hana Dvořáková - další tituly autora:
Sportujeme s nejmenšími dětmi Sportujeme s nejmenšími dětmi
Školáci v pohybu -- Tělesná výchova v praxi Školáci v pohybu
Nad Černými lesy Nad Černými lesy
Rozvíjíme dovednosti hrubé a jemné motoriky dětí Rozvíjíme dovednosti hrubé a jemné motoriky dětí
Tělesná výchova na 1. stupni základní školy Tělesná výchova na 1. stupni základní školy
 
K elektronické knize "Školáci v pohybu -- Tělesná výchova v praxi" doporučujeme také:
 (e-book)
Předškoláci v pohybu 3 -- Cvičíme jako opice a lev Předškoláci v pohybu 3
 (e-book)
Předškoláci v pohybu 2 -- Cvičíme jako zajíc, žába a had Předškoláci v pohybu 2
 (e-book)
Předškoláci v pohybu -- Cvičíme jako myška, kočka a pejsek Předškoláci v pohybu
 (e-book)
Tělesná výchova na 2. stupni základních škol Tělesná výchova na 2. stupni základních škol
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Publikace seznamuje učitele prvního stupně ZŠ, cvičitele a trenéry

mladších školáků i rodiče se základními způsoby řízení a organizace

tělesné výchovy. Ukazuje moderní možnosti realizace TV v praxi, při

náší konkrétní příklady vyučovacích jednotek a ukázky cvičení, které lze

s dětmi v rámci pohybové přípravy provádět nejen v hodinách tělesné

výchovy, ale i v rámci běžného školního režimu. Grada Publishing, a. s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401 fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz www.grada.cz

Školáci

v pohybu

Školáci

Školáci v pohybu

Hana Dvořáková

v pohybu

tělesná výchova v praxi

Hana Dvořáková

Doporučujeme



Grada Publishing

Hana Dvořáková

Školáci

v pohybu

tělesná výchova v praxi


Za trpělivost a aktivitu děkuji těm, kteří pomohli zrealizovat fotografickou část knížky a vyzkoušeli činnosti a hry na vlastní kůži. Byly to děti Základní školy Donovalská v Praze 11 spolu s panem učitelem Mgr. Tomášem Markem.

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy ne

smí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez

předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy

bude trestně stíháno. Hana Dvořáková Školáci v pohybu tělesná výchova v praxi Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel. +420 324 264 401, fax: +420 324 264 400 jako svou 4663. publikaci Fotografie Miroslav Šneberger Ilustrace Petra Řezníčková Odpovědná redaktorka Magdaléna Jimelová Jazyková úprava Gabriela Janů Sazba Šimon Jimel Návrh a grafická úprava obálky Jakub Náprstek Počet stran 144 První vydání, Praha 2012 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2012 SBN 978-80-247-3733-1 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7642-2 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7643-9 (elektronická verze ve formátu EPUB)

Obsah

Úvod .......................................................................................................................7

Školáci v pohybu? ................................................................................................8

Co nabízí škola ..................................................................................................12

Naučit se něco nového ......................................................................................13

Být zdatnější ...................................................................................................... 14

Zdatnost v hodině tělesné výchovy .........................................................17

Být samostatný a umět spolupracovat .............................................................18

Řízení pohybových aktivit ................................................................................20

Organizace a řízení v částech jednotky TV ....................................................23

Organizace a řízení úvodní části cvičební jednotky .........................................25

Aktivity v zástupu .....................................................................................26

Aktivity v kruhu .........................................................................................30

Rytmizované aktivity v kruhu ..................................................................32

Aktivity s padákem ...................................................................................33

Aktivity volně v prostoru ..........................................................................33

Rytmizovaný pohyb se změnami rytmu a tempa ...................................35

Honičky ..................................................................................................... 37

Zahřívací část ve dvojici ...........................................................................41

Aktivity podle písemných pokynů ............................................................43

Využití náčiní ............................................................................................46

Nářadí – lavičky .......................................................................................52

Organizace a řízení rozcvičení ...........................................................................53

Rozcvičení v kruhu ..................................................................................59

Rozcvičení volně v prostoru.....................................................................60

Rozcvičení na značkách .......................................................................... 61

Rozcvičení s náčiním ............................................................................... 61

Rozcvičení na nářadí ...............................................................................64

Rozcvičení ve dvojicích ............................................................................65

Možnosti aktivace dětí ............................................................................66 Organizace a řízení hlavní části jednotky ........................................................70

Hromadné řízení .......................................................................................71

Hromadný nácvik frontálně .....................................................................72

Nácvik a procvičování hromadně proudově ...........................................82

Skupinové řízení .......................................................................................88

Skupiny se stejnými pomůckami a nářadím ..........................................89

Skupiny s různými pomůckami a nářadím .............................................99

Cvičení na více stanovištích ..................................................................102

Výcvik – kondice ...............................................................................................112

Skupinové soutěže ................................................................................116

Jednoduché pohybové hry ....................................................................119

Průpravné sportovní hry ........................................................................123

Organizace a řízení závěrečné části ..............................................................124

Závěrečné uvolnění a protažení ............................................................128

Relaxace .................................................................................................129

Popis jednotky tělesné výchovy ve třetí třídě ..............................................130

Literatura .........................................................................................................139

7

úVODúVOD

Úvod

Být učitelem je poslání. Učitelem se člověk rodí, a pokud nemá někte

ré předpoklady, velmi obtížně je získává studiem nebo praxí. Učitelé

i trenéři velmi často učí a trénují tak, jak byli v dětství sami vyučováni

a trénováni. Proto je tak obtížné měnit zavedené postupy, a dokonce

i obsahy výuky. Není se pak co divit, že někdy výuka neodpovídá nejen

novým pedagogickým koncepcím, ale také již nevyhovuje dětem jiné

generace. Ale vždyť děti jsou přece stále stejné... V mnohém ano, ale

v mnohém také ne. A to v pozitivním i negativním smyslu. Jsou jistě více

informované, jsou spíše partnery ve vzdělávacím procesu než objekty

tohoto vzdělávání, může se stát, že v úzké oblasti znají více než učitel.

Na druhé straně kvůli liberální výchově jsou bez jistoty, bez pravidel

a také bez zábran. Učitel má obtížnou roli děti získat, podnítit jejich

zájem, podpořit jejich aktivitu, vzbudit jejich nadšení.

Obsah činností v tělesné výchově a sportu je dán známým vývojem dítě

te a jeho anatomicko-fyziologickými předpoklady. Je možné jej inovovat

relativně méně, a to především pomocí nových a zajímavých pomůcek

a nových her. Avšak způsoby řízení a organizace by se měly inovovat

podstatněji. Není dobré setrvávat v klasické rakousko-uherské autori

tativní disciplíně a zdůrazňování chyb, ale naopak se snažit podpořit

vlastní aktivitu dětí na jejich individuální úrovni, ocenit osobní pokroky,

rozvíjet spolupráci a být efektivní i zábavný.

Příklady, které obsahuje tato knížka, se zaměřují především na mož

nosti řízení a organizace jednotek tělesné výchovy s cílem práci zefek

tivnit. Tato knížka se tudíž nezabývá metodikou, tedy postupem nácviku

jednotlivých dovedností. Metodické poznámky jsou zde vždy součástí

organizační formy, např. metodické karty. Organizace a řízení vycházejí

z běžné a často užívané praxe a pokračují ne zcela typickými náměty na

činnosti v jednotkách tělesné výchovy. Nemohou být ovšem vyčerpávají

cí, každý učitel či trenér má ověřené mnohé vlastní organizační postupy

a způsoby řízení, které s jistotou užívá.

ŠkOLáCi V POHybu

Školáci v pohybu?

Děti 3. třídy vběhnou do tělocvičny a sedají si na lavičku, jak mají se

svojí učitelkou domluveno. Paní učitelka přichází a seznámí je s progra

mem hodiny. Zkontroluje oblečení, ozdoby a pak již začne hra...

Tato paní učitelka se sama s podivem ptá, jak dlouho budou děti toto

pravidlo čekání na lavičce, které zavedla kdysi v první třídě, ještě dodr

žovat...

Pokud učitel děti nezklame, dokáží dodržovat domluvená pravidla, se

řadit se i čekat, protože vědí, že je čeká něco zajímavého, že hodina

bude zábavná, aktivní, intenzivní a všichni se něco naučí a v mnohém

se zlepší.

Některé výzkumy v devadesátých letech přinášely informace, že oblíbe

nost tělesné výchovy klesá a předmět, který byl dříve považován za výji

mečný a dětmi oblíbený, se najednou stával postrachem. Při zjišťování

názorů dospělých občanů zpětně na tělesnou výchovu ve škole (Mužík,

2010) se ukázalo, že asi 20 % respondentů bylo s pojetím a realizací tě

lesné výchovy spokojeno, přičemž naopak 21 % vyjádřilo nespokojenost

se špatně vedenými hodinami. Učitel byl pro 10 % pozitivním činitelem,

naopak 13 % uvádí právě špatného učitele jako důvod nespokojenosti

s tělesnou výchovou.

A jak je to se současnými dětmi? Zdá se, že se chtějí méně pohybovat či

se nechtějí pohybovat vůbec. Mají zcela jiné zájmy. Přitom teorie mluví

o základní biologické potřebě pohybu v dětství. Má šanci se ještě tako

vá potřeba prosadit vedle dalších nabídek a lákadel? Pociťují ji dnešní

děti? Existuje opravdu biologická dětská potřeba pohybu, jak o ní mluví

Maslow, Matějček a další?

Výzkum o postojích žáků k tělesné výchově slovenského autora Bartíka

(2009) ve 4. ročnících základní školy potvrdil pozitivní postoj dětí k tě

lesné výchově, ovšem s dominantní závislostí na pedagogovi, na pou

žívaných metodách a na jeho schopnosti motivovat a aktivovat žáky. Ukázal také na rozpor mezi postojem žáků a jejich reálnou potřebou, protože se ukazuje, že děti se nehrnou do aktivit, pokud vyžadují větší úsilí a zapojení vůle. To koresponduje s osobními pocity učitelů starších

9

ŠkOLáCi V POHybu?

žáků i mládeže, že ti nechtějí překonávat vyšší tělesné nároky, námahu

nebo dokonce bolest. Šetření Mužíka a Pecha (2010) však u českých

dětí z 5. tříd základní školy prokazuje každodenní potřebu pohybu. Až

90 % dětí nepovažuje pohyb za zbytečné unavování těla, což poněkud

odporuje často prezentovaným dojmům dospělých. Vysoká většina

těchto dětí také považuje pohyb za stejně důležitý jako jídlo a spánek.

Toto šetření ukazuje také na pozitivní působení školní a zájmové těles

né výchovy a sportu při budování trvalejšího vztahu k pohybovým aktivi

tám. Děti si také ve více jak 80 % nedovedou představit, že by ve škole

tělesná výchova nebyla.

Velmi zajímavé jsou však informace, co děti oceňují na pohybových ak

tivitách, s čím si pohyb spojují. Podle zjištění Mužíka a Pecha (2010) je

při pohybu důležité také poznávání nových míst a kontakt s kamarády.

Hlavním cílem většiny dětí, především dívek, není se srovnávat a sou

těžit, u chlapců je soutěživost výraznější. Očekávání amerických dětí se

týkalo zábavy a prožitků, ale zároveň touhy něco se naučit a dozvědět,

posílit se a zlepšit, udělat něco pro sebe, a tím také být úspěšný.

Zdá se tedy, že učitel prvního stupně školy či trenér mladšího žactva má

dobré vstupní předpoklady díky trvající potřebě pohybu u dětí do jede

nácti let. Také by však měl vycházet z toho, co děti s pohybem spojují,

co vnímají jako prospěšné, co očekávají, a to se pokusit realizovat.

Z pozorování hodin tělesné výchovy na prvním stupni základní školy

(Malenická, 2003) vyplynulo, že převážná většina těchto hodin má vel

mi podobný obsah a jsou užívány podobné metody práce. Obsahem je

honička nebo hra na rybičky a rybáře, rozcvička v úzkém stoji rozkroč

ném začne úklony hlavou a pokračuje kroužením v zápěstí, loktech a ra

menou... Dále proběhnou štafetové soutěže a pak se hraje vybíjená...

Zdá se, že nejméně 60 let probíhá TV stále stejně! Jak asi může vyho

vovat dětem moderním, sebevědomým, samostatným, informovaným

z mnoha zdrojů, přivyklým na nové způsoby komunikace, nové vztahy,

moderní pomůcky? Jistě, většinou se podřídí, spokojí se s uvedeným

opakovaným obsahem a jsou nadšené možností zahrát si vybíjenou.

S věkem pak jejich emoce opadají, aktivita klesá, a pohyb se jim stá

ŠkOLáCi V POHybu

vá lhostejným nebo dokonce protivným. Následkem toho pak dochází

ke snižování aktivity dětí, zhoršení jejich zdatnosti, k růstu nadváhy, obezity a dalších civilizačních zdravotních problémů. Bunc (2010) dokladuje, že současný základní problém s nadváhou a obezitou dětí není způsoben horšími předpoklady dětí obézních, ale neadekvátní pohybovou aktivitou. Zjistil totiž, že aktivní svalová hmota dětí proporcionálních a dětí s nadváhou či obézních nevykazuje výrazné rozdíly, a předpoklady pro pohybovou zátěž tedy nejsou závislé na hmotnosti. Důvodem menší aktivity a prohlubování problémů je však nižší motivace obézních dětí a jejich větší pohodlnost. Tento autor také považuje období mladšího školního věku za senzitivní a zásadní období pro vytváření vztahu a návyku k pohybovým aktivitám. Za odpovědného činitele ve vytváření tohoto vztahu považuje školu a školní prostředí a požaduje změnu v roli učitele tímto směrem. Požadovaný směr by se měl vyznačovat odklonem od srovnávacího výkonového pojetí tělesné výchovy a nacházením takových cest, které by aktivovaly co největší počet dětí, tedy i dětí bez dobrých fyzických předpokladů pro tělesnou výchovu a sport. Měly by se nacházet takové činnosti, které by přinášely zážitky i emoce, ale i pocity osobního růstu a zlepšování. Tělesná výchova by měla směřovat k zdravotním benefitům, a to nejen aktuálním podporováním zdatnosti svalové i aerobní, ale také učením, co zdatnost je, jaký má vztah ke zdraví a jak si každý může svou vlastní zdatnost sledovat, kontrolovat a rozvíjet. Tyto poznatky bývají ve škole spíše opomíjeny (Mužík, Hošková, 2010), přičemž učitelé dokáží prakticky realizovat hodinu rozvíjející např. aerobní zdatnost, avšak v žádné ze sledovaných hodin se nevyskytla informace pro žáky, proč je tato činnost prováděna a jak je možné vlastní zdatnost sledovat a rozvíjet (Malenická, 2003). Dalším přetrvávajícím trendem ve školách a třídách a v tělesné výchově především je vytváření atmosféry soupeření místo atmosféry spolupráce a vzájemné podpory. Některé alternativní programy staví na zcela odlišných základech, než je srovnávání dětí, myšlenkou je podpora individuálního rozvoje. Existují učitelé, kteří soutěže v tělesné výchově rea

11

ŠkOLáCi V POHybu?

lizují minimálně. Podle Suchomela (2006) je totiž rozdílnost individuál

ních somatických předpokladů v jedné třídě až pět let, proto srovnávání

je v podstatě zcela nesprávné.

Z běžné praxe je zřejmé, že děti dobře znají soutěžení a vylučování neú

spěšných spolužáků ze hry, ale tyto děti často velmi rozpačitě a neznale

reagují na činnosti a hry, kde je zapotřebí vzájemný respekt, pomoc,

spolupráce, domluva na společné akci. Z toho vyplývá, že se s takovými

činnostmi a hrami téměř nesetkávají, ačkoliv v současné pedagogic

ké koncepci jsou právě komunikace a kooperace výrazně podporovány

a předpokládá se také, že práce v týmu je předpokladem úspěchu v bu

doucnosti.

ŠkOLáCi V POHybu

Co nabízí škola

Hlavním cílem snažení pedagogů ve škole i ve sportovních kroužcích

a oddílech je, nebo by mělo být, aby si dítě pohyb oblíbilo a ten se pak stal pravidelnou součástí způsobu života dítěte i budoucího dospělého, a to ve smyslu pěstování zdraví, zdatnosti, regenerace a rekreace, ale i jako smysluplná a psychicky a sociálně uspokojující aktivita volného času po celý život. Pro toto dlouhodobé ovlivňování je právě věk mladšího školního věku zásadním a senzitivním obdobím (Bunc, 2010). Pro tento dlouhodobý cíl je tedy z hlediska dítěte třeba: • Dát dítěti možnost naučit se pohybovým dovednostem, které by

v dětství i jako dospělý mohl využívat ve svém způsobu života. • S pomocí učitele rozvíjet aktuální tělesnou zdatnost (kondici), ale

zároveň se dozvědět, jak ji sledovat a rozvíjet i v budoucnosti. Je

nutné si uvědomit, že zdatnost je charakterizována jako schopnost

vyrovnat se s nároky okolí, a to jak v psychickém, tak v tělesném

smyslu. Pohybové činnosti ovlivňují obě tyto stránky a speciálně se

zaměřují na tělesnou zdatnost, a tím prevenci civilizačních onemoc

nění (Malina, 1990, Corbin, Pangrazi, 1992, 1993, Bunc, 1993,

Dvořáková, 1994, 2007). • Pomocí pohybu mít možnost naučit se zvládat svět kolem sebe,

svět materiální i sociální, prakticky se seznámit s prostorem, mate

riály, pomůckami, rozvíjet vnímání, poznávat své osobní možnosti,

zvládat pravidla, vnímat vztahy. • Pomocí pohybu prožívat pozitivně různé individuální i sociální si

tuace, ale dokázat je i řešit. V těchto situacích je třeba vynaložené

úsilí a překonání nepříjemných pocitů odměněno pocitem společné

ho úspěchu, pocitem překonání sebe sama a samozřejmě i vnějším

oceněním. Cílem školní tělesné výchovy by tedy nemělo být soutěžení a reprezentování školy vybranými dětmi, ale aktivita všech dětí!

13

CO nabízí ŠkOLa

naučit se něco nového

Naučit se něco nového znamená zvládnout nové dovednosti, ale také

se něco dozvědět. V každé skupině dětí je často obtížné stanovit jednot

ný cíl, tedy co se děti mají naučit. Ve školní třídě je to obtížnější z toho

důvodu, že děti mají zcela různé zájmy a jsou velmi rozdílné z hlediska

pohybové úrovně a zkušenosti. V zájmovém sportovním kroužku je již

skupina homogennější.

Výběr cílů samozřejmě vyplývá ze znalosti úrovně dětí, jejich předpokla

dů tělesných, pohybových, ale i psychických a sociálních, z úrovně dosa

vadních dovedností, z jejich zájmů. Jedná se pak o dovednosti z oblasti

ovládání vlastního těla – pohyby a polohy částí těla a základní motoriky,

důležité jsou základy sportů, tedy gymnastické činnosti, herní činnosti

– základy sportovních her co nejrůznějšího charakteru, atletické čin

nosti, základy úpolů, tanec, turistika, plavání, zimní činnosti – lyžování

a bruslení, cyklistika. Čím širší je nabídka těchto činností, tím více dětí

může některý sport zaujmout tak, že při něm setrvá po delší dobu, pří

padně po celý život.

Pro realizaci pak jsou směrodatné a také omezující podmínky školy,

její prostorové možnosti, vybavení zařízením a pomůckami, ale i mož

nosti personálního zajištění. Vzhledem k řadě problémů se zajištěním

bezpečnosti při pohybové činnosti se pedagogové pochopitelně obávají

mnohé aktivity s dětmi realizovat.

I přes stejný věk mají děti ve třídě velmi různé předpoklady. Akcelerova

ný či zpomalený tělesný růst nebo úroveň tělesného a mentálního zrání

může způsobit výrazný rozdíl předpokladů mezi jednotlivci (Suchomel,

2006). Proto je vždy velkým problémem vybrat takové cíle a takové úko

ly, které by odpovídaly možnostem většiny dětí. Snahou učitele je, aby

se každé dítě mohlo něco naučit a aby tedy pokročilo ve své úrovni.

To souvisí se zásadou přiměřenosti, kde nepřiměřené – příliš náročné

nebo naopak příliš lehké – vede k nezájmu dětí. Děti začnou „zlobit“.

Dobrý učitel či trenér tyto situace obvykle řeší intuitivně: dítěti, kterému

předložený úkol nejde, více pomáhá, více jej povzbuzuje a stanovuje

mu přiměřené kroky k postupnému dosažení cíle. Dětem, pro které je

ŠkOLáCi V POHybu

naopak úkol příliš jednoduchý a hned jej dokáží, učitel často přidává na

obtížnosti. Je možné však tento stav a potřeby respektovat již předem.

Velmi vhodným prostředkem je např. využití stylu s nabídkou (viz dále

příklady nácviku).

Učení se nové dovednosti probíhá většinou v začátku hlavní části jed

notky, kdy jsou již děti rozcvičeny, ale ještě ne unaveny a jsou schopné

se soustředit. Podle podmínek a typu úkolu je možné nacvičovat hro

madně nebo skupinově (viz dále).

S praktickým učením se dovednostem souvisí i nové poznatky. Je běž

né, že se děti učí pravidlům her, seznámí se s pomůckami, jiným míčem

na basketbal, hokejkou pro florbal, švédskou bednou či trampolínou,

naučí se, jak se s nimi zachází a seznámí se s bezpečnostními zásada

mi.

Děti by se však měly také dozvědět, proč se rozcvičují, jakou působnost

mají některé cviky a polohy. Děti přece samy vnímají své tělo a je vhod

né je upozornit na to, že v dané poloze nepříjemně cítí zkrácené svaly,

a právě proto je třeba je protahovat a v jakých polohách. Stejně přivítají informace o posílení svalů, které ochabují. Velkým přínosem může pak být to, že děti více, lépe a přesněji začnou vnímat své tělo a jeho části a především rozumí, proč řadu pohybů dělají. Podobné, věku přiměřené informace, by měly děti získat o funkci vnitřních oběhových orgánů a o prevenci civilizačních onemocnění a vytrvalostních aktivitách, které na tyto funkce působí pozitivně. Mohou se naučit pozorovat srdeční frekvenci a sledovat vlastní objem vhodných aktivit během dne a týdne, hodnotit se a plánovat svůj režim.

být zdatnější

Zdravotně zaměřená aktivita má pozitivní vliv na oběhové funkce a mluvíme o aerobní zdatnosti. Kromě toho je třeba rozvíjet sílu a silovou vytrvalost svalů – tedy svalovou zdatnost – včetně jejich pružnosti, která by mohla omezovat flexibilitu. Jmenované složky zdatnosti, spolu se složením těla, jsou přijímány v celém světě jako základní hlediska hodnocení zdatnosti ve vztahu ke zdraví. Ve světě i u nás jsou také stan

CO nabízí ŠkOLa

dardizovány a používány testové baterie, které ve vztahu k věku hodnotí

úroveň této zdravotně orientované zdatnosti a mohou být i hlediskem

pro práci pedagoga (UNIFITTEST, EUROFIT, KIDFIT, FITNESSGRAMM).

Ve vztahu ke zdraví a tělesné zdatnosti dětí se doporučuje, aby se děti

mladšího školního věku pohybovaly každodenně. Různí autoři stanovují

minimální hodnoty každodenního pohybu dětí, které by podle nich zajiš

ťovaly alespoň základní úroveň zdatnosti.

Nejčastěji se doporučuje hodina pohybu denně ve střední intenzitě, při

čemž je možné tuto dobu realizovat v kratších časových úsecích 10–15

minut (Corbin, Pangrazi, 2003, USDHHS, USDA, 2005, Sigmund, Frömel,

2005) nebo 30–60 minut denně v kratších úsecích a k tomu třikrát

týdně se pohybovat nepřetržitou zátěží po dobu 20 minut. Autoři Biddle,

Sallis, Cavill (1998) doporučují 60–90 minut denně a k tomu dvakrát

týdně cvičení pro rozvoj síly a pohyblivosti, tedy pro svalovou zdatnost

a flexibilitu. Pro prevenci obezity se však za minimální hraniční akti

vitu považuje 12 000 kroků pro děvčata, 15 000 kroků pro chlapce

denně, což znamená 120–150 minut aktivity, ovšem v nižší intenzitě

chůze (Tudor-Locke, Pangrazi, Corbin, Welk, 1996, Pangrazi, Corbin et

al. 2004). Z uvedeného je zřejmý požadavek každodenní aktivity cel

kového (lokomočního) charakteru se zvýšením srdeční frekvence na

50–85 % maxima srdeční frekvence za minutu, což někteří autoři (Sie

gel, 1988 in Heller, 1996) určují pro děti mladšího školního věku na

interval mezi 150–196 tepy za minutu.

Výše uvedený požadavek každodenního pohybu i v kratších časových

úsecích by měl být proto respektován také v režimu dne školy i mimo

školního období jak pro zdravotní význam, tak i z hlediska individuální

potřeby pohybu dětí. Pohyb pak ve škole může usnadňovat soustředění

i zvládnutí látky. Pohyb zde může být, a nejčastěji také bývá, realizován ve formě spontánního pohybu o přestávkách, kdy je možné aktivity dětí podnítit pomůckami, zařízením i určitým nenásilným ovlivňováním v podobě námětu na jednoduché hry. Tady se osvědčily např. balanční pomůcky ve třídě, velké i menší balony (gymbally, overbaly), hrací pole na podlaze třídy nebo chodby (panák, barvy...), z her např. Honzo, vstávej aj. Podněty lze nalézt např. v publikacích Krejčí a Baumeltové (1999, 2001).

+


16

ŠkOLáCi V POHybu

Pohyb v rámci výuky jiných předmětů však přináší další hodnoty: • Krátká pohybová chvilka odbourá únavu a podpoří nové sou

středění dětí. • Záměrně volené pohyby usnadní zvládnutí učené dovednosti,

např. uvolnění ruky před psaním. • Pohyb podpoří pochopení učené látky tělesným prožitkem –

přičítání a odčítání při chůzi vpřed (vzhůru po schodech) a vzad

(po schodech dolů), vytváření obrazců z geometrie vlastním

tělem nebo se spolužáky, procvičování počítání (molekuly) aj.,

ale i zvládání mnohem zásadnějších pojmů, vpravo-vlevo, dole

-nahoře, šikmo..., které souvisejí s orientací v prostoru, s před

stavou o prostoru, s pohybovou pamětí, pohybovým rytmem... • Vyrovnávací cvičení – záměrná cvičení pro správné držení těla

– vřazená do sedavých hodin výuky, jsou prevencí i vyrovnáním

vznikajícího vadného držení těla, které právě sezením v lavi

cích výrazně stoupá. • Pohyb bývá také používán jako terapie, kdy poučený učitel

může vhodnou formou reagovat na projevy dyspraxie, snížené

koncentrace pozornosti, LMD apod. Pohyb určitého charakteru

bývá právě pro děti s těmito problémy vhodným prostředkem

terapie nebo alespoň jim usnadňuje plnění zadaných požadav

ků z jiného předmětu střídáním zadané klidové práce s krátkým

pohybovým úkolem u dětí s problémy soustředění (např. vypo

čítat příklady nebo napsat několik řádků písmen). Pohyb může

pomoci ve školní praxi, ale při vhodném vedení i ve zlepšení

úrovně pohybových dovedností (Kolář et al., 2011, Pokorná,

2001, O’Dell, Cook, 2000, Dennison, Dennisonová, 1993 aj.). • V zahraničí i u nás se realizují projekty, které se snaží o odbou

rání některých typických současných projevů, např. dojíždění

do školy autem apod. Vytvářejí se proto programy, podporu

jící docházku do školy pěšky společně pod vedením jednoho

z rodičů (Spuren zur Schule, Spurbusse apod.), ošetřuje se

bezpečnost cest do školy zjišťováním míst, které děti pociťují

jako nebezpečné, a pohyb se podporuje i vytvářením příjemné

ho a podnětného prostředí pro pohybové činnosti ve škole, na

školním dvoře a v jejím okolí (Bewegte Schule).

17

CO nabízí ŠkOLa

zdatnost v hodině tělesné výchovy

Tělesná výchova je realizována dvakrát týdně a samozřejmě pouze cvi

čení v těchto hodinách nemůže zdatnost plně zajistit. Úkolem pedagoga

v tělesné výchově je naučit děti dovednostem, které by k pěstování zdat

nosti mohly přispět, informovat žáka o jeho zdatnosti a o možnostech

jeho zlepšování. Jak a proč rozvíjet svalovou a aerobní zdatnost a flexi

bilitu se děti dozvídají při praktických cvičeních v hodinách. Základním

českým ukazatelem zdatnosti ve vztahu k věku od 6 do 60 let je stan

dardizovaná testová baterie UNIFITTEST (Měkota, Kovář, Chytráčková

et al., 2002). Ta by mohla být určitým hlediskem pro práci pedagoga

a především pro samostatné sebehodnocení dětí. V žádném případě

ovšem nemá sloužit ke známkování dětí! V zahraničí jsou běžně pou

žívány podobné testové baterie (EUROFIT, FITNESSGRAM, KIDFIT aj.).

UNIFITTEST byl několikrát publikován, přesto však není v praxi dobře

znám a využíván. Každý učitel však může své děti hodnotit na základě

prvních zjištěných údajů a změřených základních výkonů na začátku

školního roku. Ty pak společně s dětmi dlouhodobě sleduje a každé in

dividuální zlepšení oceňuje.

Rozvoj přiměřené svalové síly a vytrvalosti i flexibility je obvykle cílem

zaměřených cvičení v průpravné části tělovýchovné jednotky i v různých

cvičeních v hlavní části při lezení, šplhání, přitahování, skákání apod.,

u starších dětí přímo v kondičním programu posilovacích cvičení v při

měřeném kruhovém tréninku (viz dále v kondiční části jednotky). Tato

cvičení pomáhají v prevenci vadného držení těla, kdy se snaží zajistit

vyrovnanou sílu a pružnost svalů i pohyblivost v kloubech pro jejich op

timální funkci, která by předcházela svalové nerovnováze a následně

vadnému držení těla a ortopedickým potížím.

Možností, jak lze hodnotit svalovou sílu, je pro dynamickou sílu dolních

končetin skok do dálky z místa, pro svaly břišní sedy-lehy ve vhodné for

mě (optimálně bez švihu), sílu horních končetin zhodnotí délka výdrže

ve shybu na hrazdě. Flexibilita se zjišťuje především dosahem v sedu

na špičky nohou.

18

ŠkOLáCi V POHybu

aerobní zdatnost je rozvíjena v každé dobře vedené jednotce, pokud

děti jsou stále v pohybu, a tím je jejich tepová frekvence po delší dobu

zvýšena. Spontánní aktivita dětí odpovídá požadavkům pro rozvoj ae

robní zdatnosti, ale je stále omezována prostorem, časem apod. Proto

vytváření podmínek pro tyto aktivity a jejich podpora jsou velmi pro

spěšné. Dlouhodobější monotónní aktivita je však pro děti nepřitažlivá,

takže není vhodné zadávat dětem pouze obíhat tělocvičnu nebo hřiště.

Činností, kterou děti dokáží vykonávat dlouho a s individuálně přiměře

nou intenzitou, jsou hry. Hra, která děti baví, je také dokáže v pohybu

udržet. V mladším školním věku jsou to i zcela jednoduché hry, které

děti dokáží hrát opakovaně, dlouho a znovu je vyžadují. Takovými hrami

jsou i různé typy honiček a honičky se záchranou, vždy však je nutné

upravit poměr mezi prostorem, počtem dětí a počtem honičů tak, aby

byli nuceni být všichni v pohybu. Hry na sochy, hry se záchranou na

určitých místech (Oheň, voda..., Na žraloky apod.) opět děti vydrží hrát

dlouho.

Samozřejmě hry míčové – zaháněná, přihrávaná, míčová válka, háze

ná, fotbal a celá řada her s upravenými jednoduchými pravidly – také

naplňují požadavky vytrvalostní dětské aktivity. Nejméně je tomu u kla

sické vybíjené, kdy se řada dětí pohybuje minimálně, skrývá se před

míčem a je velmi málo aktivní. Lépe požadavky na intenzitu splňuje

vybíjená všech proti všem se zpětným vřazováním dětí do hry. Příklady

her a činností viz v kondiční části lekce.

Hodnotit aerobní zdatnost je možné pomocí testů dlouhodobější loko

moce po dobu 6, 9 nebo 12 minut, během na 1 km, specifickým testem

je vícestupňový vytrvalostní člunkový běh. Opět je třeba u dětí velmi

pozitivně ocenit každé zlepšení.

být samostatný a umět spolupracovat

Pomocí pohybových činností je však zasahována a rozvíjena i psychická

a sociální stránka osobnosti dítěte, což souvisí nejen s třetím okruhem

RVP ZV, ale podporuje i vytváření požadovaných základních životních

kompetencí i řady dalších kompetencí z dalších okruhů vzdělávání.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist