načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Skanzeny – Petr Dvořáček

Skanzeny
-11%
sleva

Kniha: Skanzeny
Autor: Petr Dvořáček

Muzea lidové architektury v přírodě v České republice a Slovenské republice
Titul je na partnerském skladu >10ks - doručujeme za 2 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  359 Kč 320
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
10,7
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » ANAG
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2019
Počet stran: 223
Rozměr: 243,0x197,0x22,0 mm
Úprava: barevné ilustrace, mapy
Skupina třídění: Muzea. Muzeologie. Muzejnictví. Výstavy
Hmotnost: 0,884kg
Jazyk: česky
Vazba: Pevná bez přebalu lesklá
Datum vydání: 201907
ISBN: 978-80-7554-224-3
EAN: 9788075542243
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Významnou součástí naší národní identity je tradiční lidová kultura. S tou se však dnes už v její autentické podobě téměř nesetkáme. Moderní městský životní styl se prosadil i na venkově. Kroje a zvyky byly z návsí vytlačeny jen na pódia, zmizela i většina staveb lidové architektury.

Skanzeny neboli muzea lidové architektury v přírodě
Přesto občas pociťujeme touhu vrátit se do světa našich předků s jeho prostotou a přirozenou krásou. Místem, kde se nám to může alespoň na chvíli podařit, jsou skanzeny, jak jim u nás říkáme, neboli muzea lidové architektury v přírodě. Skanzen spojuje prostředí zachovaných nebo rekonstruovaných památek lidové architektury s dalšími doklady tradičního způsobu života našich předků, zemědělství, řemesel a zvyků, poslední dobou často i se živými ukázkami.

Aktuální stav muzeí lidové architektury České republiky a Slovenska
Rožnovské Valašské muzeum v přírodě zná u nás snad každý. Méně se už ví, že větších nebo menších skanzenů jsou u nás bezmála tři desítky. Podobně známý je na Slovensku skanzen v Martině, zájemci však mohou navštívit více než desítku dalších muzeí i v ostatních slovenských regionech. A skanzenů stále přibývá, protože s postupem moderního životního stylu a soustředění života do měst roste i zájem o příležitostné návraty ke kořenům. Zřizovatelem většiny skanzenů je stát prostřednictvím svých muzejních institucí. V posledních desetiletích však nové skanzeny zřizují i obce, neziskové organizace, a dokonce i soukromé osoby. Pozornosti se dostalo nejen materiální kultuře českých a slovenských etnografických regionů, ale i památkám na německé obyvatele českého pohraničí nebo Rusíny na východním Slovensku. Tato kniha zachycuje aktuální stav muzeí lidové architektury České republiky a Slovenska v roce 2019 a poskytuje o něm informace včetně bohaté fotodokumentace.

(muzea lidové architektury v přírodě v České republice a Slovenské republice)
Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Petr Dvořáček - další tituly autora:
 (Mapa knižní)
Historická města České republiky -- Malá obrazová encyklopedie Historická města České republiky
Putování po hradech a zámcích - Nový úplný průvodce Čechy, Morava, Slezsko Putování po hradech a zámcích
To nejzajímavější z měst a obcí To nejzajímavější z měst a obcí
Tajemná místa naší země Tajemná místa naší země
Posvátná místa zemí Koruny české II. Posvátná místa zemí Koruny české II.
O naší vlasti Co by měl každý znát -- od pravěku do osvícenství O naší vlasti Co by měl každý znát
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

SKANZENY

MUZEA LIDOVÉ ARCHITEKTURY V PŘÍRODĚ

V ČESKÉ REPUBLICE

Petr Dvořáček A SLOVENSKÉ REPUBLICE


Skanzeny

Muzea lidové architektury v přírodě v České republice a Slovenské republice

Petr Dvořáček

Vydalo nakladatelství ANAG

Odpovědná redaktorka Mgr. Pavlína Šestáková

Sazba David Dvořáček

Tisk a vazba FINIDR, s.r.o., Lípová 1965, Český Těšín, 737 01

ISBN 978-80-7554-224-3

ANAG, spol. s r. o.

Kollárovo nám. 698/7, 779 00 Olomouc

tel.: 585 757 411, fax: 585 418 867

e-mail: obchod@anag.cz

www.anag.cz

Fotografie © Petr Dvořáček, 2019

Text © Petr Dvořáček, 2019

© Nakladatelství ANAG, 2019


Úvodem

Snahy zachovat památky lidové architektury se u nás poprvé objevují koncem období národního obrození. Klíčový význam měly pro toto úsilí dvě velké pražské výstavní akce – Jubilejní zemská výstava roku 1891 a Národopisná výstava českoslovanská roku 1895. Tam totiž byly poprvé postaveny repliky lidových staveb charakteristických pro nejvýznamnější národopisné regiony zemí Koruny české. Konání výstav bylo podnětem ke vzniku prvních stálých muzejních expozic lidové architektury v Přerově nad Labem a v Rožnově pod Radhoštěm.

S tím souvisí i zajímavá historie slova skanzen. Čeští organizátoři ochrany těchto památek totiž navštívili první muzeum lidových staveb v přírodě, švédský Skansen (hradby) ve Stockholmu, založený už roku 1891. Návštěva na ně natolik zapůsobila, že chtěli u nás zřídit podobný „skanzen“. A tak se toto slovo stalo obecným označením pro muzea v přírodě a přeneslo se od nás i do dalších středoevropských jazyků, přestože odborníci dávají přednost označení muzeum v přírodě.

Takové muzeum lidové architektury v přírodě má ovšem svá specifika, bez nichž by šlo jen o mrtvé stavební památky. Mělo by mít přístupné interiéry s dobovým zařízením a mělo by dokumentovat nejenom historickou stavební kulturu regionu, nýbrž i projevy tradičního způsobu života jeho obyvatel, tedy hospodaření, řemesla, oděv, stravu, zvyky a folklór. Proto se dnes provozovatelé většiny skanzenů snaží své expozice oživit. Návštěvníci se tak mohou seznámit nejen s materiálními památkami, ale i s tradičním způsobem života.

Do našeho přehledu jsme tedy zařadili především muzea v přírodě naplňující definici skanzenu po všech stránkách. Nelze však pominout ani dvě vesnické památkové rezervace, které sice nejsou skanzeny v pravém smyslu slova, avšak plní alespoň některé funkce a skýtají jedinečně úplný a původní obraz tradičního sídla – české Holašovice a slovenský Vlkolínec. Kvalitu těchto památkových celků potvrdil zápis do prestižního seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Výběr doplňují malá lokální muzea v jediné usedlosti, často zřizovaná obcí, nebo dokonce jednotlivci či spolky. Zde sice nejde o rozsáhlá muzea, zato tu obvykle nechybí právě to tradiční oživení. Z technických památek byly zařazeny mlýny a hamry, v nichž je národopisná část expozice rovnocenná technické části.

Skanzeny prožívají v posledních letech rozsáhlé změny. Mění se jejich zřizovatelé a vedle státních muzejních institucí se objevují zcela noví – obce, spolky i soukromníci. Vyrůstá řada nových skanzenů, ty starší jsou rekonstruovány a rozšiřovány. Proto je pravděpodobné, že některé údaje platné v době vydání knihy se změní (a proto také neuvádíme otevírací dobu, která se v průběhu roku a akcí pro veřejnost mění nejvíce). Přesto věříme, že kniha bude čtenáři dobrým průvodcem na cestách za mizejícím tradičním životem venkova, který se poslední dobou stává znovu atraktivním.

3


Obsah ČESKÁ REPUBLIKA MAPA SKANZENŮ...............................................6

BOLATICE

Skanzen lidových tradic a řemesel.........................8

DOLÁNKY U TURNOVA

Dlaskův statek.........................................................10

DOUBRAVA

Muzeum Skanzen Doubrava................................14

HLUK

Domy č. p. 283 a 284...........................................18

HOLAŠOVICE

Vesnická památková rezervace v seznamu UNESCO..............................................20

HOSLOVICE

Areál vodního mlýna............................................26

HRADEC KRÁLOVÉ

Šrámkův statek.......................................................30

CHANOVICE

Skanzen lidové architektury jihozápadních Čech...............................................32

CHOMUTOV

Skanzen Stará Ves...................................................38

KOUŘIM

Muzeum lidových staveb.......................................42

KRAVAŘE U ČESKÉ LÍPY

Vísecká rychta – expozice lidového bydlení.......48

KUŽELOV

Větrný mlýn............................................................50

PERTOLTICE

Vesnické muzeum Pertoltice................................52

POHLEĎ

Selské muzeum Michalův statek..........................54

PŘEROV NAD LABEM

Polabské národopisné muzeum v přírodě.......58

PŘÍKAZY

Expozice lidové architektury

„Hanácké skanzen“.................................................66

ROŽNOV POD RADHOŠTĚM

Valašské muzeum v přírodě.................................70

RYMICE

Soubor lidových staveb..........................................86

STRÁŽNICE

Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy...........92

TRHOVÉ SVINY

Skanzen a technická památka Buškův hamr...100

TŘEBECHOVICE–KRŇOVICE

Podorlický skanzen.............................................102

TŘEBÍZ

Národopisné muzeum Slánska..........................108

4


UHERSKÉ HRADIŠTĚ Skanzen Rochus...................................................112

VALAŠSKÉ KLOBOUKY

Skanzen jižního Valašska....................................116

VELKÉ KARLOVICE

Karlovské muzeum..............................................118

VESELÝ KOPEC, HLINSKO

Muzeum v přírodě Vysočina.............................120

VLČNOV

Rolnický dům č. p. 57........................................132

VYSOKÝ CHLUMEC

Muzeum vesnických staveb středního Povltaví................................................134

ZBEČNO

Hamousův statek.................................................140

ZUBRNICE

Soubor lidové architektury.................................142

ŽELEZNÝ BROD

Národopisná expozice Běliště............................148

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

MAPA SKANZENŮ...........................................150

BARDEJOVSKÉ KÚPELE

Skanzen lidové architektury Horního Šariše......................................................152

BOŠÁCA

Muzeum Bošácké doliny.....................................158

BRHLOVCE

Skalní obydlí.........................................................160

ČIČMANY

Vesnická památková rezervace...........................162

HUMENNÉ

Expozice lidové architektury a bydlení............166

MARTIN

Muzeum slovenské dědiny.................................172

MYJAVA – TURÁ LÚKA

Selský dvůr............................................................180

NITRA

Slovenské zemědělské muzeum.........................182

PRIBYLINA

Muzeum liptovské dědiny...................................186

STARÁ ĽUBOVŇA

Ľubovňanský skanzen.........................................192

SVIDNÍK

Muzeum ukrajinské vesnice...............................198

VLKOLÍNEC

Památková rezervace UNESCO.........................204

VYCHYLOVKA

Muzeum Kysucké dědiny....................................210

ZUBEREC-BRESTOVÁ

Muzeum oravské dědiny....................................216

5


DOLÁNKY

DOUBRAVA

HOLAŠOVICE

HOSLOVICE

HRAD

KRÁLO

CHANOVICE

CHOMUTOV

KOUŘIM

KRAVAŘE U Č. L.

PERTOLTICE

PŘEROV NAD LABEM

TRHOVÉ

SVINY

TŘEBÍZ

VESE

KOPE

VYSOKÝ CHLUMEC

ZBEČNO

ZUBRNICE

ŽELEZNÝ

BROD

POHLE


BOLATICE

HLUK

EC

OVÉ

KUŽELOV

PŘÍKAZY

ROŽNOV POD

RADHOŠTĚM

RYMICE

STRÁŽNICE

TŘEBECHOVICE

POD OREBEM

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

VALAŠSKÉ

KLOBOUKY

VELKÉ

KARLOVICE

ELÝ

EC

VLČNOV

ČESKÁ REPUBLIKA

HLINSKO


14

Adresa: Doubrava 3 350 02 Lipová u Chebu Kontakty: 354 593 302 skanzen.doubrava@cbox.cz https://skanzendoubrava.webnode.cz/ skanzendoubrava/

Malý skanzen Doubrava je výjimečný ze dvou dů

vodů.Jde o soukromé muzeum, které navíc upo

míná na lidovou kulturu někdejších německých

obyvatel Chebska. Nachází se 15 kilometrů jihový

chodně od Chebu v malé obci Doubrava, správně

spadající pod obec Lipová. Vzhledem k výjimeč

nému zachování řady domů i celkového charak

teru zástavby byla Doubrava roku 1995 prohláše

na za vesnickou památkovou rezervaci. Ráz obce

a okolí tvoří vedle památek lidové architektury i řada

památných stromů (duby, buky, lípy) starých více než

300 let. V obci je hřebčín s největším stádem arabských

plnokrevníků v České republice. Majitel tzv. Rustlero

va statku Karel Schmied zde v roce 1991 otevřel jedno

z prvních soukromých muzeí u nás. Zpřístupnil tak ve

řejnosti památku mimořádné hodnoty, protože typic

ký čtyřstranný uzavřený dvorec z roku 1751 s hrázdě

ným obytným domem je nejstarší dochovanou used

lostí typu chebského hrázděného statku. Pozoruhodná

je zejména dekorativní hrázděná konstrukce štítů.

DOUBRAVA

Muzeum Skanzen Doubrava


15

Majitel sem však soustředil i sbírku historických předmětů denní

potřeby, nábytku, nářadí, ale třeba i hraček z okolí, takže v interiérech

mohla být instalována expozice chebské lidové architektury, zeměděl

ského nářadí, nástrojů a nábytku a dalších předmětů z 18. až 20. sto

letí. Sbírky i výstavní prostory jsou průběžně rozšiřovány – kromě

venkovní expozice pod špýcharem je možno v současnosti zhlédnout

dalších 7 tematických expozic v interiérech. V přízemí objektu býva

lých stájí je zřízena stylová restaurace.


Adresa:

373 84 Holašovice

Sezónní infocentrum: Holašovice 43

373 84 Jankov 46

Kontakty:

387 982 133, 387 982 145

obec@jankovcb.cz

Vesnice Holašovice leží 14 kilometrů západně od Českých Budějovic, na jižním okraji etnografické oblasti jihočeských Blat. Není sice skanzenem v pravém smyslu, nesmí zde však chybět, protože je prvním a zatím jediným naším souborem lidové architektury zapsaným do prestižního seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vzhledem k tomu, že v etnograficky bohatých jižních Čechách zatím skanzen chybí, je zřejmé, že Holašovice ho do jisté míry nahrazují.

Dochovala se zde (zejména na návsi) téměř nenaruše

ná zástavba domů s charakteristickými zdobenými ští

ty ve stylu selského baroka, většinou ze 70. let 19. sto

letí. Většina staveb však má středověký půdorys. Mi

mořádnou hodnotu tedy představuje i celek, který je

téměř neporušenou ukázkou jihočeského vesnického

urbanismu navazujícího na středověkou parcelaci. Sel

ský dvůr č. p. 6 je sídlem stejné rodiny bez přerušení od

roku 1530. Obec založená v první polovině 13. století

přešla roku 1292 do držení kláštera ve Vyšším Brodě,

kterému patřila až do zrušení roboty roku 1848. Osíd

lení zde bylo po vymření původních obyvatel při moru

v letech 1520–1525 převážně německé. Je tedy trochu

paradoxní, že právě tato obec je dnes prezentována

jako typicky jihočeská. Faktem však je, že zdejší lido

vá architektura si osvojila charakteristické rysy oblasti

bez ohledu na jazykovou odlišnost obyvatel.

Kolem obdélníkové návsi o rozměrech 210 × 70 me

trů stálo 17 statků, od kterých se v 19. století oddě

lily menší usedlosti, takže v současné době jejich

počet činí 23 a tvoří je celkem 120 budov. Každý sta

tek se skládal z trojprostorového domu hospodáře

s navazujícím chlévem a menšího tzv. výměnku, který

obývali rodiče hospodáře. Na něj navazovaly další hos

podářské budovy a dvůr uzavírala stodola. U větších

statků tzv. dvouláníků dodnes stojí ve dvoře špýchar,

do kterého se uskladňovalo obilí. Stavebním materiá

lem je kámen zděný na hliněnou maltu. Uprostřed ná

vsi stojí kaple, obecní kovárna a vedle ní dům kováře.

Kovárna sloužila svému účelu ještě po druhé světové

válce a její průčelí dosud zdobí štuková výzdoba s mo

tivy kovářského náčiní. Obydlí kováře bylo přeměněno

na obchod.

20

HOLAŠOVICE

Vesnická památková rezervace v seznamu UNESCO


27

Popis objektů

Obytný dům s mlýnicí

Patrové stavení téměř čtvercového půdorysu je kryto valbovou doškovou střechou. Mlýnice je zděná

z kamene, obytná část, komory a šalanda jsou roubené. Ze vstupní síně je přístup do čtyř prostor. Čer

ná kuchyně je upravena pro novější provoz sporáku s pecí. Ve světnici se dochovalo vybavení z 20. let

minulého století a dřevěná podlaha ze širokých prken. Mlýnice v levé části se zachovala se vším pomoc

ným vybavením a používaným nářadím. Unikátní je jednoduché české složení.

Chlévy, kolna, stodola

S vlastní budovou mlýna uzavírá dvůr obdélná zděná kamenná budova chlévů se sedlovou střechou

krytou došky. Na chlévy navazuje kolna pro vozy, zemědělské stroje a nářadí. Podstřeší sloužilo k ulože

ní sena. Za mlýnem na svahu stojí samostatně obdélníková stodola se sedlovou střechou, krytou rovněž

došky. Za ní se dochoval žentour.


Evangelický toleranční kostel z Huslenek

Rekonstrukce zaniklé huslenské toleranční modlitebny z roku 1786 umožňující na základě Toleranč

ního patentu praktikovat i nekatolické vyznání. Jednolodní halová roubená stavba s valbovou střechou

nesměla mít věž. Interiér modlitebny luterské církve zachovával podélnou dispozici se stolem Páně

a kazatelnou při užší straně proti vchodu. Mobiliář byl vyroben podomácku členy sboru.

Kovárna z Lutoniny

Kamenné provozní přízemí pochází z roku 1889. Srubová sýpka v patře je z roku 1852 a byla na kovárnu

vyzvednuta dodatečně. Kovadlina pochází z roku 1734.

Větrný mlýn z Kladník

Nejstarší a nejrozšířenější typ větrného mlýna, zvaný beraní. Patrový dřevěný mlýn byl postaven v první

polovině 19. století v Kladníkách poblíž hradu Helfštýn u Lipníka nad Bečvou. Mlecí mechanismus je

stále funkční.

83


BOŠÁCA

BRHLOVCE

ČIČMANY

MARTIN

MYJAVA

– TURÁ LÚKA

NITRA

SLOVENSKÁ

REPUBLIKA

VYCHYLOVKA


BARDEJOVSKÉ

KÚPELE

HUMENNÉ

PRIBYLINA

STARÁ ĽUBOVŇA

ZUBEREC

-BRESTOVÁ

VLKOLÍNEC

SVIDNÍK


Adresa:

086 31 Bardejovské Kúpele

Kontakty:

+421 544 722 072

sarmus@nextra.sk

www.muzeumbardejov.sk/

expozic/skanzen.htm

Přestože jsou na Slovensku skanzeny známější a navštěvovanější, primát nejstaršího patří Muzeu lidové architektury Horního Šariše. Bardejovský skanzen byl založen roku 1965 jako první muzejní expozice tohoto druhu na Slovensku. Rozkládá se na ploše 1,5 hektaru v horní části parkově upraveného areálu bardejovských lázní. Je zde umístěno 30 objektů lidové architektury slovenského a rusínského obyvatelstva oblasti Horního Šariše a severního Zem

plína. Nové objekty přibyly po celkové obnově ro

ku 2009. Většina jich pochází z 19. a 20. století a patří

k okruhu dřevěných staveb karpatského typu. Z části

byly přeneseny z původních míst, z části jsou replika

mi původních objektů.

Nepřehlédnutelnými dominantami jsou dva dře

věné kostely – kostel sv. Mikuláše z obce Zboj a řec

kokatolický kostel z obce Mikulášová. Oba kostely

pocházejí z lemkovských obcí, kde byly postaveny

v 18. století. Z doby vzniku jsou i jejich ikonostasy

a další prvky vnitřního zařízení.

Zajímavostí jsou dva dřevěné obytné domky, je

jichž výjimečnost spočívá v úplnosti celku usedlosti

i s hospodářskými stavbami a dochovaným vnitřním

zařízením. Další mimořádný exponát najdeme mezi

zdejšími technickými památkami. Je to unikátní, vo

dou poháněné zařízení na vrtání dřevěných vodovod

ních rour z kmenů. Zajímavá je také valcha, podobná

zařízení však najdeme i jinde. Celková obnova v ro

ce 2009 obohatila areál o tři nové stavby, domy z Bar

dejova a Richvaldu a zvonici z Janovců.

V lázeňské vile Rákoczi u vchodu do areálu skan

zenu je umístěna národopisná expozice Šarišského

muzea. Zde si mohou návštěvníci prohlédnout mimo

jiné i nádherné, bohatě vyšívané šarišské kroje. V areá

lu se v letním období konají folklorní slavnosti s vy

stoupeními hudebních a tanečních souborů a prezen

tace lidových řemeslníků. K nejpopulárnějším patří

Hrnčířská sobota, Den řemesel, Šarišská neděle nebo

Slovenský národní den.

Muzeum je dostupné z velkého parkoviště v areálu

lázní nebo městskou dopravou z historického Bardejo

va (památka UNESCO).

152

BARDEJOVSKÉ KÚPELE

Skanzen lidové architektury Horního Šariše


157


Adresa:

935 02 Brhlovce 142

Kontakty:

+421 366 312 112, +421 917 316 856

tmlevice@nextra.sk

www.muzeumlevice.sk

Naprosto unikátním skanzenem je expozice Skalní obydlí v obci Brhlovce. V roce 1992 zde Tekovské muzeum Levice zřídilo muzejní expozici, která dokumentuje zdejší zvláštní formu lidového obydlí. Podle tradice mají tyto příbytky vytesané ve skalách svůj původ ve snaze obyvatel chránit se před nájezdy Turků v 16. a 17. století. Skutečnost je ovšem méně romantická. Zdejší kámen – sopečný tuf – byl dobře opracovatelný, a tak se kamenictví, kterému se obyvatelé naučili od italských stavitelů místního zámečku, stalo pro mnohé z nich zdrojem obživy. A právě s těžbou

kamene souvisel zřejmě i vznik ve skále vytesaných

obytných a hospodářských prostor.

Expozici tvoří jeden zděný dům z konce 19. stole

tí, druhý s datováním 1932. Oba nepříliš staré domy

ovšem ukrývají svou jedinečnost v zadních traktech.

Navazují na ně totiž prostory vysekané ve dvou pod

lažích do skály. Interiér je zařízený podle funkce jed

notlivých místnosti dobovým nábytkem a inventářem

a dokumentuje tuto jedinečnou ukázku lidového stavi

telství a bydlení v podobě, do jaké dospěla v průběhu

svého stavebního vývoje od konce 19. století do polo

viny 20. století.

Není to ovšem jediná veřejnosti otevřená ukázka

lidového stavitelství v regionu. V Tekovském muzeu si

lze sjednat také prohlídku vodního mlýna Pavla Turča

na v Bohunicích. Pozoruhodná památka byla zpřístup

něna po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1978.

160

BRHLOVCE

Skalní obydlí


Adresa: Jahodnícke háje 036 80 Martin Kontakty: +421 432 458 116 msd@snm.sk www.snm.sk/?muzeum-slovenskej -dediny-uvodna-stranka, www.skanzenmartin.sk

Největším, nejstarším a nejznámějším slovenským

skanzenem je patrně Muzeum slovenské dědiny

v Martině. Prezentuje tradiční bydlení a způsob života

na slovenském venkově v 19. a na počátku 20. století.

Na ploše přes 15 hektarů je umístěno celkem 143 ob

jektů, převážně staveb lidové architektury oblasti seve

rozápadního Slovenska, z nichž ve 22 je zpřístupněn

také interiér s expozicí vnitřního zařízení a vybavení.

Hospodářské objekty jsou ovšem uspořádány do celků

usedlostí, takže v seznamu objektů nejsou samostatně

uvedeny.

Záměr výstavby muzea vznikl už v roce 1931

a u jeho zrodu stál i architekt Dušan Jurkovič, známý

rekonstrukcí památkové obce Čičmany. První trans

fer objektu z původního místa do nového areálu se

uskutečnil roku 1943. První část expozice však byla

zpřístupněna až roku 1972. Původně mělo muzeum

pokrýt celé Slovensko, brzy se však ukázalo, že tak vel

korysý záměr je nerealizovatelný. Dnes tedy skanzen

představuje slovenské regiony Orava (1972), Kysuce

– Podjavorníky (1972, 1986), Liptov (1976) a Turiec,

jehož výstavba zatím není dokončena.

Jednotlivě i ve skupinách odpovídajících přiro

zenému uspořádání na původních místech jsou zde

rozmístěny především všechny typy obytných domů

různých sociálních vrstev, často i s původním vnitř

ním zařízením. Některé domy jsou součástí usedlostí

s hospodářskými budovami v původní konfiguraci.

Toto uspořádání, rozsah areálu i jeho poloha (od měs

ta je oddělen nízkými zalesněnými kopci) vyvolávají

dojem, že se pohybujeme volnou krajinou s historic

kým osídlením.

Od roku 2004 provozovatel muzea – Slovenské

národní muzeum – úzce spolupracuje při budování

a správě skanzenu s místním občanským sdružením

Jahodnícke háje.

V dobře dostupném areálu se koná řada akcí, při

nichž se návštěvníci mohou seznámit s lidovými zvyky

a řemesly nebo shlédnout vystoupení folklorních sou

borů (Nolčovská neděle, Chvála chlebu, Hody v Turci,

Michalský jarmark, Vánoce na dědině aj.).

172

MARTIN

Muzeum slovenské dědiny


- kovárna z Torysy

- mlýn ze Sulína

- hájovna z Malého Lipníka

Popis vybraných objektů

Kostel Archanděla Michaela z Matysové

Řeckokatolický kostel byl na původním

místě postaven roku 1833, do skanzenu

byl přemístěn roku 1979. Je to roubená

jednolodní stavba s polygonálním zá

věrem. Trojřadý ikonostas byl do koste

la přesunut odjinud, je starší než kostel,

pochází z 18. století. Boční oltář je ještě

o něco starší. Kostel byl roku 1991 znovu

vysvěcen a slouží opět svému účelu.

193


Významnou součástí naší národní identity je tradiční lidová kultura. S tou se však v její autentické podobě dnes

už téměř nesetkáme. Přesto občas pociťujeme touhu vrátit se do světa našich předků s jeho prostou a přirozenou

krásou. Místem, kde se nám to může alespoň na chvíli podařit, jsou skanzeny, jak jim u nás říkáme, neboli mu

zea lidové architektury v přírodě. Skanzen spojuje prostředí zachovaných nebo rekonstruovaných památek lidové

architektury s dalšími doklady tradičního způsobu života našich předků.

Rožnovské Valašské muzeum v přírodě zná u nás snad každý. Méně se už ví, že větších nebo menších skanzenů jsou

u nás více než tři desítky. Podobně je na Slovensku známý skanzen v Martině, zájemce však může ještě navštívit

třináct dalších muzeí v jiných slovenských regionech.

A skanzenů stále přibývá, protože roste i zájem o příležitostné návraty ke kořenům. Zřizovatelem většiny skanzenů

je stát. V posledních desetiletích však nové skanzeny zřizují i obce, neziskové organizace, a dokonce i soukromé

osoby. Pozornosti se dostává nejen českým a slovenským etnografickým regionům, ale i památkám na německé

obyvatele pohraničí nebo Rusíny na východním Slovensku.

Tato kniha zachycuje aktuální stav muzeí lidové architektury České a Slovenské republiky v roce 2019 a poskytuje

o něm informace včetně bohaté fotodokumentace.

Doporučená cena 359 Kč

www.anag.cz




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.