E-kniha: Šité korálky -- korálkové šperky – Jitka Sůsová

Šité korálky

Jitka Sůsová

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 220 386 401,fax: +420 220 386 400

jako svou 3564. publikaci

Odpovědná redaktorka Jana Minářová

Sazba a grafi cká úprava Hana Švarcová

Fotografi e na obálce Ondřej Soukup

Fotografi e v knize Mgr. Vladimír Ondračka, Mgr. Jitka Sůsová

Návrh grafi cké úpravy a obálky Zuzana Brečanová

Počet stran 112

První vydání, Praha 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2009

Cover Design © Zuzana Brečanová, 2009

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo

registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-2636-6

5

obsah

úvod 7 historie 8 materiál 10 pomůcky 18 zásady a rady 21 druhy stehů 22

herringbone 22 peyote steh 32 brick stitch 40 plochý steh 42

pravoúhlý steh 48 síťový steh 50 volný styl 52 šité šperky 54

přívěsky 54 náramky 78 náhrdelníky 90 soupravy 96 hodinky 108 Techniky šití korálků jsou hodně rozšířené např. v Americe, kde tyto techniky navazují na indiánské tradice a vycházejí z nich. Nádherná díla tvoří rovněž příslušníci afrických kmenů. S šitými korálky jsem se setkala náhodou při koupi zahraničního časopisu obsahujícího některé základní návody a postupy, ukázky několika šperků z korálků a záměrně ponechávajícího nekonečný prostor pro fantazii. Okamžitě jsem šitým šperkům propadla a tato vášeň mě neopustila a nedá se očekávat, že by opustila někdy v budoucnu. Podstatné je, že tyto techniky jsou u nás dnes něčím neotřelým, neokoukaným, na čem si ženy mohou vyzkoušet použití jehly a nitě úplně jiným způsobem, než jsou zvyklé... a také si připomenout časy našich babiček, které šití korálků znaly... často se mi stalo, že mi kamarádky řekly – „ tohle jsem přece viděla u babičky, když jsem byla malá, ta měla podobný náhrdelník“..., a co může být hezčího, než znovu objevit a oprášit si staré techniky a dát jim nový kabát, styl a zapojit naši nekonečnou fantazii?

Když si korálkový náhrdelník koupíte – mů

žete jej nosit, ale když se vám přestane líbit

– odložíte jej nebo vyhodíte. Když si ho však

vyrobíte sami tak víte, že ho můžete změnit,

použít jinak, dotvořit jej... Korálky vám dá

vají možnost bezbřehé fantazie, hry, radosti

z tvorby. Proto se šití korálků nebojte; když

se práce nepovede, není nic jednoduššího

než práci rozpárat a začít znovu. Korálky si

od vás žádají jen málo. Chuť zkusit něco no

vého, hrát si a zapojit svou fantazii. Hrajte si

a já se vám k tomu pokusím pomoci svými

návody, které si sami můžete dále rozpra

covat, dotvářet, měnit a vzájemně se inspi

rovat.

Dovolte mi poděkovat zejména manželovi,

synovi a mamince za nekonečnou trpěli

vost a podporu mého tvoření. Zvykli si na

všudypřítomnost korálků, které se u nás

doma vyskytují někdy i v kožíšcích našich

koček.

Rovněž velmi děkuji za podporu a rady

všem tvořivým kamarádkám a hlavně ko

legovi, „fotografujícímu právníku“ Vláďovi,

který má na knize díky svým krásným foto

grafi ím velký podíl.

Jitka Sůsová

úvod

Na našem trhu se již objevilo několik knížek týkajících se postupů při výrobě šperků z korálků a jiných dalších materiálů, většinou jde o překlady zahraniční literatury. Zatím jsem však neobjevila dílo českého autora či autorky, týkající se postupů při tvoření šitých šperků, při kterých stačí použít jen korálky, jehlu a nit... Zkusím tedy tuto mezeru zaplnit.

historie

Odjakživa bylo smyslem bižuterie učinit jedince nápadnějším, a tím zvýraznit jeho pozici v hierarchii skupiny, jejímž je členem. Proto je zcela logické, že bižuterie a zdobení se bylo a samozřejmě dodnes je doménou zejména ženské části populace. Původní bižuterie byla vyráběna z rostlinných a živočišných materiálů – např. kostí a semínek rostlin. Později, s rozvojem výroby nástrojů a objevem kovů, se ke zdobení začaly využívat zejména výrazně barevné, ale přitom relativně měkké přírodní minerály, které by-lo možné bez větších potíží opracovat do použitelné podoby – tyrkys, karneol, korály, jantar a další. Po objevu kovů, zejména zlata, byl význam kamenů pro šperkařství velmi posílen. Ve starověku i středověku nebyla příliš důležitá hodnota kamene, ale rozhodující byl zejména barevný a optický efekt, proto se na mnoha špercích objevují vedle sebe použité jak pravé drahé kameny, tak i polodrahokamy a kameny ze skla. Již do doby kolem roku 1500 se datuje výroba skleněných perlí ve formě válečků sekaných z barevných tyčinek v Benátkách. Obrovského rozmachu posléze doznává v 17. století benátská výroba skleněných bižuterních kamenů. Benátčané vynalezli skleněnou kompozici, tj. nízkotavitelné barevné sklo s vysokým indexem lomu. Takto vyráběné skleněné kameny se dodávaly do celé Evropy a účinně tak konkurovaly zavedeným brusírnám drahých kamenů a polodrahokamů. Mezi ně patřily již po dlouhou dobu brusírny v Turnově a okolí, které zpracovávaly kameny z nalezišť v Podkrkonoší, zejména z Kozákova.

Možná Vás ani nepřekvapí, že za rozma

chem průmyslové sklářské výroby v Če

chách stojí vlastně průmyslová špionáž.

Bratři Fišerové, kteří několik let strávili

v Benátkách, získali potřebné receptury

a v roce 1711 zahájili výrobu skla v Turnově

a to tak úspěšně, že již první tavby svou

kvalitou předčily benátské kompozice. Češi

měli odjakživa šikovné ruce. Bratrům Fiše

rům je rovněž připisován vynález tažení skle

něných tyčí a vynález mačkání brusírenské

suroviny pomocí mačkárenských kleští, ač

koli se v té době stále ještě používalo odlé

vání skloviny do hliněných formiček. Bratři

Fišerové tak vlastně založili český bižuterní

průmysl.

V roce 1715 se již výroba skleněných ka

menů v Turnově rozmohla natolik, že bylo

ustaveno „Bratrstvo kunstu štajnšnajdrov

ského“, které v té době na Turnovsku provo

zovalo 70 osob se 20 tovaryši a 20 učni.

Koncem 18. století se významně rozvinula

výroba skleněných perlí ve Smržovce, kde

se jí věnovalo několik výrobců. Na trh se do

stávají pod názvem „šmelc“, který se vyrábí

z kulatých nebo šestihranných skleněných

stéblin, které se sekají a zbavují ostrých hran

zatavením nebo broušením. V roce 1760

zavedl vídeňský klenotník Joseph Strasser

v Paříži výrobu kamenů ze skelné kompo

zice na bázi vysokoolovnatých skel – nám

dobře známý štras, pojmenovaný po svém

objeviteli. V Turnově se tato olovnatá skla

začala vyrábět brzy na to, v letech 1770 –

1790, a jsou v pozdější době spojena ze

jména se jménem Antonína Paclta. Bižuterie představuje významný fenomén i z archeologického hlediska; spolu s nálezy zbraní a nástrojů je pro nás podstatným zdrojem znalostí o našem původu a kulturní historii. V této době se sklářství postupně rozvíjí a centrum české výroby skleněné bižuterie a bižuterních kamenů se posunuje více k severu, do Hodkovic, Rychnova a na Rádlo. V polovině 19. století se bižuterní výroba rozvinula na úroveň světově dominujícího regionu na Jablonecku. Tenkrát se skleněné kameny brousily ručně po jednom kuse, později po několika kusech najednou s nástrojem, který se nazýval „mašinka“, „aparát“ nebo „denklík“. Brousící a lešticí stroje byly poháněny nejprve šlapáním, později vodní silou. V průběhu padesátých let 19. století začal Josef Riedel ve své sklářské huti vyrábět trubičky různých barev z tzv. atlasovaného skla. Jeho syn, Josef Riedel mladší, přivezl roku 1886 z Benátek první sekací stroj a o dva roky později fi rma Riedel zřídila v Příchovicích továrnu na výrobu perlí s denní produkcí 10 tun perliček. O něco později byly sekací stroje instalovány i v dalších továrnách. Velmi významný pokrok v průmyslové výrobě skleněných kamenů nastal v letech 1890–1895, kdy Daniel Swarovski z Jiřetína u Jablonce nad Nisou (jinak vynikající technik a vynálezce mnoha zařízení pro bižuterní průmysl) zkonstruoval elektricky poháněný stroj pro hromadné broušení a leštění skleněných bižuterních kamenů, především šatonů. V roce 1895 se Daniel Swarovski odstěhoval z Čech do Tyrolska, kde ve městě Wattens vybudoval fi rmu, která je dodnes lídrem světového trhu se skleněnými kameny. Do první světové války bylo založeno v Čechách několik dalších fi rem, po válce pak vznikají další.

V roce 1906 bylo ustanoveno Společenstvo

výrobců rokajlu, jehož účelem byl pravdě

podobně pokus regulovat poměry v této

branži. Na výstavě českých Němců v Liberci

byly představeny perličky o průměru 0,8 –

2 mm v různých barvách zdobené brusem,

malbou nebo stříbrem. Kolem roku 1911 se

staly módním hitem dámské kabelky plete

né z perliček.

Počátkem 30. let bylo v Jablonci registro

váno 11 fi rem, které se zabývaly broušením

kamenů. Za první republiky se vývoz skle

něných kamenů z Jablonce pohyboval mezi

150 a 300 tunami ročně.

Po druhé světové válce byla bohužel vět

šina brusíren kamenů na Jablonecku, Li

berecku a Turnovsku konfi skována nebo

znárodněna. V roce 1948 byl zřízen národní

podnik Preciosa, do kterého byla část býva

lých výroben začleněna. O deset let později,

v roce 1958, byl založen koncern Jablonec

ká bižuterie, který se zabývá zejména výro

bou sklářské suroviny, bižuterie, užitkového

skla, skleněných fi gurek a květin, svítidel

a osvětlovacího skla a dalších produktů.

Technologie výroby perliček, jejich zušlech

tění a výrobkové inovace, pak prošly výraz

ným vývojem a modernizací zejména po

roce 1989, jako součást výroby a.s. Ornela.

Po roce 1989 byly rovněž obnoveny nebo

nově založeny menší sklárny, kde drobní

výrobci vyrábějí množství krásné skleněné

bižuterie, skleněných kamenů a dalších

bižuterních komponentů s využitím mo

derních technologií. Text v knize se bude jen hemžit různými „korálkářskými“ termíny, názvy korálků a jejich druhů, názvy komponentů. Některé jsou známé a používáné běžně, jiné nejsou tak obvyklé a mohly by být bez bližšího vysvětlení trochu zavádějící nebo byste nevěděli, co si pod daným názvem představit. Pro ještě větší názornost doplním text fotografi emi a barevnými obrázky postupů. Začnu od těch nejjednodušších a zároveň nejčastějších. Kde to bude možné a účelné, uvedu i anglický název, abyste se lépe orientovali, např. při hledání na internetu. Rokajl (název pochází z francouzštiny, „rocaille“ a znamená kamínek, angl. seed beads, tedy doslova „semínkové korálky“) Anglický název je výstižnější, nemyslíte? Tyto drobné korálky zná snad každý, jsou to ty nejdrobnější skleněné korálky (ale i ty mají své velikosti a tvary). Jde o drobné zakulacené perličky, nejčastěji mírně zploštělého tvaru, s kruhovou nebo hranatou dírkou. Škála barevnosti je nesmírně rozsáhlá, často s barevnými efekty na povrchu korálku nebo v dírce. Nejčastěji se setkáte s kulatým rokajlem velikostí 6, 8, 11 a 15 – čím vyšší číslo, tím menší korálek, což vám možná může připadat nelogické. Velikost korálku se odvozuje od počtu korálků, které se, řazené vedle sebe, vejdou do délkové míry – palce. Rokajl se vyrábí v mnoha různých povrchových úpravách: Iris, nebo častěji AB (aurora borealis, tedy polární záře) – kovově duhový povrchový lesk korálku Mat – korálky s matným povrchem

Rokajlové korálky s barevným

průtahem – rokajlový korálek je často

průhledný a otvor korálku potažený

stříbrně, zlatě nebo barevně

Opaque – neprůhledné skleněné korálky

Transparent – průhledné skleněné korálky

materiál

11

Mezi rokajl se řadí i trubičky (někdy i pod

názvem „válečky“, angl. tube beads). Jsou

velmi oblíbené, dobře se s nimi pracuje ze

jména začátečníkům u některých stehů jako

je peyote, protože se na rozdíl od kulatých

rokajlů lépe skládají do vzorů a práce dob

ře drží tvar. Je však velmi důležité při koupi

válečků, jejichž délka a průměr se pohybuje

kolem 1,5 mm, dávat pozor, zda jsou váleč

ky stejně dlouhé a silné. Stává se, že levnější

válečky mají nestejnou délku a tloušťku, což

působí v práci, a zejména ve vzorech, znač

né obtíže. České válečky mívají hrany os

třejší, zatímco např. japonské miyuki nebo

TOHO korálky mají hrany zaoblené.

Čípky (nebo také „tyčinky“, angl. bugles,

bugle beads), jsou dalším druhem rokajlu.

Mají tvar jako trubičky, ale jsou mnohem

delší, obvykle cca od 3 mm až do např. 5 cm.

Tak velké čípky zde nevyužijeme (jsou ale

krásné např. při šití vánočních hvězdiček),

my budeme používat čípky o velikosti asi

5 mm. Povrch korálku je v úpravách stejný

jako u rokajlových korálků.

12

Mačkané korálky

(mačkané perle, angl. pressed beads)

Velmi oblíbené korálky nejrůznějších tvarů

a barev používané pro výrobu náhrdelníků

a dalších ozdob. Patří sem kuličky, olivy, soud

ky, kostičky, hrušky, lístečky, válečky, srdíčka,

zvonky, vrtulky, jazýčky apod. Mačkané perle

jsou, jak už název napovídá, mačkány ruč

ně nebo strojově ze skleněných polotovarů

– mačkárenských tyčí a následně opraco

vávány a povrchově upravovány. Velikost je

různá, cca od 2 – 30 mm.

materiál

13 Ohňovky (fire polished beads) Další velmi oblíbený druh korálků. Jsou to skleněné perle různých tvarů a velikostí, které jsou broušeny na válcových syntetických brusech z umělého korundu nebo na brusech z přírodního pískovce. Dříve se obroušené perly leštily ohněm (odtud název „ohňovky“) na šamotových talířích v lešticích pecích, které byly vytápěny tvrdým dřevem. Později se perle leštily v pecích vytápěných plynem. Dnes se ohňovky leští v elektrických pásových nebo komorových pecích.

Stejně jako mačkané perle mají ohňovky

různý tvar – kuličky, olivy, sluníčka, válečky,

hrušky, kostky apod. Velikosti se pohybují

cca od 3 do 17 mm. Voskované perle Voskované perle nejsou zvláštním druhem korálků, jde pouze o samostatnou technologii povrchové úpravy mačkaných (někdy i plastových) perlí, kterou se vytváří imitace vzhledu pravých přírodních perlí. Základní surovinou jsou mačkané perle převážně z alabastrové slonoviny. V současnosti se také používají mačkané perle z krystalové skloviny i broušené krystalové a černé ohňovky. V minulosti bylo základní surovinou pro povrchovou úpravu voskovaných perlí tzv. rybí stříbro, které se získávalo z rybích šupin. Dnes se používají pasty na bázi titanu a bismutu.

Bižuterní napodobeniny pravých perlí se

vyráběly již na konci 18. století. Vlastní výro

bu dříve používaného rybího stříbra zavedl

Francouz Jaguin využitím rybích šupin. Vý

robek nazval „Essence D ́Orient“ a vyráběl

je tak, že sloučeninu vléval do dutých fou

kaných perlí, čímž docílil efekt pravé perly.

Aby byly perle těžší a odolnější, vléval do

vnitř ještě vosk – odtud název voskované

perle

Také voskované perle mají různý tvar – kula

té, olivky, kolečka, válečky, různé fantazijní

tvary a další. I tyto perle mají různou veli

kost – cca od 3 do 25 mm. Sama voskovky

velmi ráda používám, jsou elegantní, nád

herně se kombinují s rokajlovými i jinými

druhy korálků.

materiál

15 Vinuté perle (lampové perle) Jedná se o druh skleněných perlí, který byl v minulosti vyráběn výhradně v Itálii (již zmíněné Benátky a Murano), odtud pochází jejich anglický název „Venetian Beads“). Výroba těchto perlí je ruční, každá perle je vlastně originál a nenajdete dvě perle naprosto totožné. S ohledem na ruční výrobu jsou samozřejmě nepoměrně dražší, než např. rokajl nebo strojně mačkané perle. Často jsou malými uměleckými dílky, které vyžadují nejen zručnost a nadání, ale i příslušnou kvalifi kaci. Základní surovinou je lampové sklo, tj. skleněné tyčinky bez dírky o průměru 7 – 12 mm a délce 50 – 75 cm. Jak již plyne ze samotné

ho názvu, vyrábějí se tyto perle navíjením

nad plynovým hořákem. Konce tyčinek se

nahřívají nad plamenem a navíjejí na drát.

Dříve byla výroba vinutých perlí výhradně

domácká, u stolu a lampy (hořáku). K vý

robě se používaly speciálně seřízené stoly

s měchy, ve kterých se stlačoval vzduch šla

páním na pedály a hnal se hořáky na kahan,

aby se usměrnil plamen přímo na skleněné

tyčinky. Zpočátku se používal k pohonu

benzín, později plyn.

Drát, na který se sklovina navíjí, je namo

čen v hlince, aby se perle po vychladnutí

snadněji stahovaly z drátu a nepřilepily se

k němu. V rozehřátém stavu se perle různě

upravují, nanášejí se dekorační vrstvy nebo

se tvar upravuje pomocí různých kovových

pomůcek.

+

16

Práskané korálky

Velmi krásné skleněné korálky s trochu směš

ným jménem, které neznamená, že se s ko

rálky práská o zem. Korálky mají díky speci

ální technologii výroby popraskaný vzhled,

který není jen na povrchu korálku, ale v ce

lém korálku. Vypadají křehce, ale jsou do

statečně pevné. Mohou být jak jednobarev

né, tak i vícebarevné, s hladkým povrchem

i s povrchem broušeným, ve velikostech cca

od 6 do 18 mm.

materiál

17

Plastové korálky

Neohrnujte nad nimi nos. Dnešní plastové

korálky jsou naprosto rozdílné od těch, které

si pamatujete třeba z dětství. Dnes jsou vy

ráběny v mnoha tvarech, výbrusech, odstí

nech a často jsou na první pohled k neroze

znání od skleněných korálků. Jejich velkou

výhodou je jejich nízká hmotnost. Vyrábí se

ve velikostech cca od 3 mm do 20 mm.

Na fotografi i je postříbřený řetízek, trubička s očkem a šlupny

18 Korálky vám však pro samotnou práci samozřejmě nebudou stačit, potřebujete ještě něco – materiál na šití a kovové komponenty. Základní pomůckou je materiál, kterým budete šít. Nejčastěji používám bezbarvý vlasec nebo silonovou nit o síle 0,15 mm, je to velmi tenký materiál. Je pevný, dobře se s ním pracuje, mezi korálky téměř není vidět a hlavně má jednu zásadní a důležitou vlastnost – projde lehce ouškem tenké korálkovací jehly. Vlasec můžete zakoupit i v prodejnách s potřebami pro rybáře. Dnes je již možné u nás v obchodech s korálky zakoupit i speciální plochou nylonovou nit NYMO o průměru 2 mm v bílé a černé barvě. Černé NYMO můžete vidět na některých obrázcích s postupy, ve kterých je důležité, abyste viděli, kudy nit vede. Tato nit rovněž dobře projde ouškem korálkovací jehly.

Zmíněná korálkovací jehla je delší, tenčí

a hlavně – má delší a tenčí ouško, než jsou

běžné jehly používané na šití látek. Zároveň

je tato jehla měkčí než běžné jehly, takže

není výjimkou, že se jehla může i ohnout

nebo zlomit. Mírné ohnutí jehly většinou není

na závadu a dá se s ní i tak dobře pracovat,

nicméně při nákupu mějte na paměti mož

nost zlomení jehly a kupte jich proto raději

hned několik.

Rovněž budete potřebovat zapínání pod

le vaší fantazie – karabinky s protidíly,

dvoudílné americké záponky (velké očko

a protidíl – kolíček), kovové kroužky, kalo

ty, zamačkávací rokajl... Tyto komponenty

běžně zakoupíte v kamenných i interneto

vých obchodech s korálky a jejich použití,

zejména těch méně běžných, si vysvětlíme

při popisu jednotlivých projektů.

pomůcky