

Elektronická kniha:
Šité korálky
Autor:
Jitka Sůsová
Podnázev: korálkové šperky
Nakladatelství: | » Grada |
Dostupné formáty ke stažení: | |
Zabezpečení proti tisku a kopírování: | ano |
Médium: | e-book |
Rok vydání: | 2009 |
Počet stran: | 111 |
Rozměr: | 25 cm |
Úprava: | barevné ilustrace |
Vydání: | 1. vyd. |
Skupina třídění: | Kresba. Umělecká řemesla |
Jazyk: | česky |
ADOBE DRM: | bez |
Nakladatelské údaje: | Praha, Grada, 2009 |
ISBN: | 978-80-247-2636-6 |
Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Na našem trhu se již objevilo několik knížek týkajících se postupů při výrobě šperků z korálků a jiných dalších materiálů, zatím však chybí kniha týkající se postupů při tvoření šperků šitých, při kterých stačí použít jen korálky, jehlu a nit. Podstatné je, že tyto techniky jsou něčím novým, neotřelým, neokoukaným, na čem si můžete vyzkoušet použití jehly a nitě úplně jiným způsobem, než na jaký jste zvyklé... a taky si připomenout časy našich babiček.. často se mi stalo, že mi kamarádky řekly - " tohle jsem přece viděla u babičky, když jsem byla malá, ta podobný náhrdelník mělaa"... a co může být hezčího, než si připomenout a oprášit staré techniky a dát jim nový kabát, styl a zapojit naši nekonečnou fantazii?
Elektronické knihy > Ostatní > Publikace
Ostatní > Publikace > Obrazové publikace
Katalog předmětový > B > Bižuterie
Katalog předmětový > R > Ruční práce z korálků
Katalog vybraných autorů > S > Sůsová – Jitka Sůsová
Katalog nakladatelství > G > Grada
Šité korálky
Jitka Sůsová
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, Praha 7
obchod@grada.cz, www.grada.cz
tel.: +420 220 386 401,fax: +420 220 386 400
jako svou 3564. publikaci
Odpovědná redaktorka Jana Minářová
Sazba a grafi cká úprava Hana Švarcová
Fotografi e na obálce Ondřej Soukup
Fotografi e v knize Mgr. Vladimír Ondračka, Mgr. Jitka Sůsová
Návrh grafi cké úpravy a obálky Zuzana Brečanová
Počet stran 112
První vydání, Praha 2009
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.
Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod
© Grada Publishing, a.s., 2009
Cover Design © Zuzana Brečanová, 2009
Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo
registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
ISBN 978-80-247-2636-6
5
obsah
úvod 7 historie 8 materiál 10 pomůcky 18 zásady a rady 21 druhy stehů 22
herringbone 22 peyote steh 32 brick stitch 40 plochý steh 42
pravoúhlý steh 48 síťový steh 50 volný styl 52 šité šperky 54
přívěsky 54 náramky 78 náhrdelníky 90 soupravy 96 hodinky 108 Techniky šití korálků jsou hodně rozšířené např. v Americe, kde tyto techniky navazují na indiánské tradice a vycházejí z nich. Nádherná díla tvoří rovněž příslušníci afrických kmenů. S šitými korálky jsem se setkala náhodou při koupi zahraničního časopisu obsahujícího některé základní návody a postupy, ukázky několika šperků z korálků a záměrně ponechávajícího nekonečný prostor pro fantazii. Okamžitě jsem šitým šperkům propadla a tato vášeň mě neopustila a nedá se očekávat, že by opustila někdy v budoucnu. Podstatné je, že tyto techniky jsou u nás dnes něčím neotřelým, neokoukaným, na čem si ženy mohou vyzkoušet použití jehly a nitě úplně jiným způsobem, než jsou zvyklé... a také si připomenout časy našich babiček, které šití korálků znaly... často se mi stalo, že mi kamarádky řekly – „ tohle jsem přece viděla u babičky, když jsem byla malá, ta měla podobný náhrdelník“..., a co může být hezčího, než znovu objevit a oprášit si staré techniky a dát jim nový kabát, styl a zapojit naši nekonečnou fantazii?
Když si korálkový náhrdelník koupíte – mů
žete jej nosit, ale když se vám přestane líbit
– odložíte jej nebo vyhodíte. Když si ho však
vyrobíte sami tak víte, že ho můžete změnit,
použít jinak, dotvořit jej... Korálky vám dá
vají možnost bezbřehé fantazie, hry, radosti
z tvorby. Proto se šití korálků nebojte; když
se práce nepovede, není nic jednoduššího
než práci rozpárat a začít znovu. Korálky si
od vás žádají jen málo. Chuť zkusit něco no
vého, hrát si a zapojit svou fantazii. Hrajte si
a já se vám k tomu pokusím pomoci svými
návody, které si sami můžete dále rozpra
covat, dotvářet, měnit a vzájemně se inspi
rovat.
Dovolte mi poděkovat zejména manželovi,
synovi a mamince za nekonečnou trpěli
vost a podporu mého tvoření. Zvykli si na
všudypřítomnost korálků, které se u nás
doma vyskytují někdy i v kožíšcích našich
koček.
Rovněž velmi děkuji za podporu a rady
všem tvořivým kamarádkám a hlavně ko
legovi, „fotografujícímu právníku“ Vláďovi,
který má na knize díky svým krásným foto
grafi ím velký podíl.
Jitka Sůsová
úvod
Na našem trhu se již objevilo několik knížek týkajících se postupů při výrobě šperků z korálků a jiných dalších materiálů, většinou jde o překlady zahraniční literatury. Zatím jsem však neobjevila dílo českého autora či autorky, týkající se postupů při tvoření šitých šperků, při kterých stačí použít jen korálky, jehlu a nit... Zkusím tedy tuto mezeru zaplnit.
historie
Odjakživa bylo smyslem bižuterie učinit jedince nápadnějším, a tím zvýraznit jeho pozici v hierarchii skupiny, jejímž je členem. Proto je zcela logické, že bižuterie a zdobení se bylo a samozřejmě dodnes je doménou zejména ženské části populace. Původní bižuterie byla vyráběna z rostlinných a živočišných materiálů – např. kostí a semínek rostlin. Později, s rozvojem výroby nástrojů a objevem kovů, se ke zdobení začaly využívat zejména výrazně barevné, ale přitom relativně měkké přírodní minerály, které by-lo možné bez větších potíží opracovat do použitelné podoby – tyrkys, karneol, korály, jantar a další. Po objevu kovů, zejména zlata, byl význam kamenů pro šperkařství velmi posílen. Ve starověku i středověku nebyla příliš důležitá hodnota kamene, ale rozhodující byl zejména barevný a optický efekt, proto se na mnoha špercích objevují vedle sebe použité jak pravé drahé kameny, tak i polodrahokamy a kameny ze skla. Již do doby kolem roku 1500 se datuje výroba skleněných perlí ve formě válečků sekaných z barevných tyčinek v Benátkách. Obrovského rozmachu posléze doznává v 17. století benátská výroba skleněných bižuterních kamenů. Benátčané vynalezli skleněnou kompozici, tj. nízkotavitelné barevné sklo s vysokým indexem lomu. Takto vyráběné skleněné kameny se dodávaly do celé Evropy a účinně tak konkurovaly zavedeným brusírnám drahých kamenů a polodrahokamů. Mezi ně patřily již po dlouhou dobu brusírny v Turnově a okolí, které zpracovávaly kameny z nalezišť v Podkrkonoší, zejména z Kozákova.
Možná Vás ani nepřekvapí, že za rozma
chem průmyslové sklářské výroby v Če
chách stojí vlastně průmyslová špionáž.
Bratři Fišerové, kteří několik let strávili
v Benátkách, získali potřebné receptury
a v roce 1711 zahájili výrobu skla v Turnově
a to tak úspěšně, že již první tavby svou
kvalitou předčily benátské kompozice. Češi
měli odjakživa šikovné ruce. Bratrům Fiše
rům je rovněž připisován vynález tažení skle
něných tyčí a vynález mačkání brusírenské
suroviny pomocí mačkárenských kleští, ač
koli se v té době stále ještě používalo odlé
vání skloviny do hliněných formiček. Bratři
Fišerové tak vlastně založili český bižuterní
průmysl.
V roce 1715 se již výroba skleněných ka
menů v Turnově rozmohla natolik, že bylo
ustaveno „Bratrstvo kunstu štajnšnajdrov
ského“, které v té době na Turnovsku provo
zovalo 70 osob se 20 tovaryši a 20 učni.
Koncem 18. století se významně rozvinula
výroba skleněných perlí ve Smržovce, kde
se jí věnovalo několik výrobců. Na trh se do
stávají pod názvem „šmelc“, který se vyrábí
z kulatých nebo šestihranných skleněných
stéblin, které se sekají a zbavují ostrých hran
zatavením nebo broušením. V roce 1760
zavedl vídeňský klenotník Joseph Strasser
v Paříži výrobu kamenů ze skelné kompo
zice na bázi vysokoolovnatých skel – nám
dobře známý štras, pojmenovaný po svém
objeviteli. V Turnově se tato olovnatá skla
začala vyrábět brzy na to, v letech 1770 –
1790, a jsou v pozdější době spojena ze
jména se jménem Antonína Paclta. Bižuterie představuje významný fenomén i z archeologického hlediska; spolu s nálezy zbraní a nástrojů je pro nás podstatným zdrojem znalostí o našem původu a kulturní historii. V této době se sklářství postupně rozvíjí a centrum české výroby skleněné bižuterie a bižuterních kamenů se posunuje více k severu, do Hodkovic, Rychnova a na Rádlo. V polovině 19. století se bižuterní výroba rozvinula na úroveň světově dominujícího regionu na Jablonecku. Tenkrát se skleněné kameny brousily ručně po jednom kuse, později po několika kusech najednou s nástrojem, který se nazýval „mašinka“, „aparát“ nebo „denklík“. Brousící a lešticí stroje byly poháněny nejprve šlapáním, později vodní silou. V průběhu padesátých let 19. století začal Josef Riedel ve své sklářské huti vyrábět trubičky různých barev z tzv. atlasovaného skla. Jeho syn, Josef Riedel mladší, přivezl roku 1886 z Benátek první sekací stroj a o dva roky později fi rma Riedel zřídila v Příchovicích továrnu na výrobu perlí s denní produkcí 10 tun perliček. O něco později byly sekací stroje instalovány i v dalších továrnách. Velmi významný pokrok v průmyslové výrobě skleněných kamenů nastal v letech 1890–1895, kdy Daniel Swarovski z Jiřetína u Jablonce nad Nisou (jinak vynikající technik a vynálezce mnoha zařízení pro bižuterní průmysl) zkonstruoval elektricky poháněný stroj pro hromadné broušení a leštění skleněných bižuterních kamenů, především šatonů. V roce 1895 se Daniel Swarovski odstěhoval z Čech do Tyrolska, kde ve městě Wattens vybudoval fi rmu, která je dodnes lídrem světového trhu se skleněnými kameny. Do první světové války bylo založeno v Čechách několik dalších fi rem, po válce pak vznikají další.
V roce 1906 bylo ustanoveno Společenstvo
výrobců rokajlu, jehož účelem byl pravdě
podobně pokus regulovat poměry v této
branži. Na výstavě českých Němců v Liberci
byly představeny perličky o průměru 0,8 –
2 mm v různých barvách zdobené brusem,
malbou nebo stříbrem. Kolem roku 1911 se
staly módním hitem dámské kabelky plete
né z perliček.
Počátkem 30. let bylo v Jablonci registro
váno 11 fi rem, které se zabývaly broušením
kamenů. Za první republiky se vývoz skle
něných kamenů z Jablonce pohyboval mezi
150 a 300 tunami ročně.
Po druhé světové válce byla bohužel vět
šina brusíren kamenů na Jablonecku, Li
berecku a Turnovsku konfi skována nebo
znárodněna. V roce 1948 byl zřízen národní
podnik Preciosa, do kterého byla část býva
lých výroben začleněna. O deset let později,
v roce 1958, byl založen koncern Jablonec
ká bižuterie, který se zabývá zejména výro
bou sklářské suroviny, bižuterie, užitkového
skla, skleněných fi gurek a květin, svítidel
a osvětlovacího skla a dalších produktů.
Technologie výroby perliček, jejich zušlech
tění a výrobkové inovace, pak prošly výraz
ným vývojem a modernizací zejména po
roce 1989, jako součást výroby a.s. Ornela.
Po roce 1989 byly rovněž obnoveny nebo
nově založeny menší sklárny, kde drobní
výrobci vyrábějí množství krásné skleněné
bižuterie, skleněných kamenů a dalších
bižuterních komponentů s využitím mo
derních technologií. Text v knize se bude jen hemžit různými „korálkářskými“ termíny, názvy korálků a jejich druhů, názvy komponentů. Některé jsou známé a používáné běžně, jiné nejsou tak obvyklé a mohly by být bez bližšího vysvětlení trochu zavádějící nebo byste nevěděli, co si pod daným názvem představit. Pro ještě větší názornost doplním text fotografi emi a barevnými obrázky postupů. Začnu od těch nejjednodušších a zároveň nejčastějších. Kde to bude možné a účelné, uvedu i anglický název, abyste se lépe orientovali, např. při hledání na internetu. Rokajl (název pochází z francouzštiny, „rocaille“ a znamená kamínek, angl. seed beads, tedy doslova „semínkové korálky“) Anglický název je výstižnější, nemyslíte? Tyto drobné korálky zná snad každý, jsou to ty nejdrobnější skleněné korálky (ale i ty mají své velikosti a tvary). Jde o drobné zakulacené perličky, nejčastěji mírně zploštělého tvaru, s kruhovou nebo hranatou dírkou. Škála barevnosti je nesmírně rozsáhlá, často s barevnými efekty na povrchu korálku nebo v dírce. Nejčastěji se setkáte s kulatým rokajlem velikostí 6, 8, 11 a 15 – čím vyšší číslo, tím menší korálek, což vám možná může připadat nelogické. Velikost korálku se odvozuje od počtu korálků, které se, řazené vedle sebe, vejdou do délkové míry – palce. Rokajl se vyrábí v mnoha různých povrchových úpravách: Iris, nebo častěji AB (aurora borealis, tedy polární záře) – kovově duhový povrchový lesk korálku Mat – korálky s matným povrchem
Rokajlové korálky s barevným
průtahem – rokajlový korálek je často
průhledný a otvor korálku potažený
stříbrně, zlatě nebo barevně
Opaque – neprůhledné skleněné korálky
Transparent – průhledné skleněné korálky
materiál
11
Mezi rokajl se řadí i trubičky (někdy i pod
názvem „válečky“, angl. tube beads). Jsou
velmi oblíbené, dobře se s nimi pracuje ze
jména začátečníkům u některých stehů jako
je peyote, protože se na rozdíl od kulatých
rokajlů lépe skládají do vzorů a práce dob
ře drží tvar. Je však velmi důležité při koupi
válečků, jejichž délka a průměr se pohybuje
kolem 1,5 mm, dávat pozor, zda jsou váleč
ky stejně dlouhé a silné. Stává se, že levnější
válečky mají nestejnou délku a tloušťku, což
působí v práci, a zejména ve vzorech, znač
né obtíže. České válečky mívají hrany os
třejší, zatímco např. japonské miyuki nebo
TOHO korálky mají hrany zaoblené.
Čípky (nebo také „tyčinky“, angl. bugles,
bugle beads), jsou dalším druhem rokajlu.
Mají tvar jako trubičky, ale jsou mnohem
delší, obvykle cca od 3 mm až do např. 5 cm.
Tak velké čípky zde nevyužijeme (jsou ale
krásné např. při šití vánočních hvězdiček),
my budeme používat čípky o velikosti asi
5 mm. Povrch korálku je v úpravách stejný
jako u rokajlových korálků.
12
Mačkané korálky
(mačkané perle, angl. pressed beads)
Velmi oblíbené korálky nejrůznějších tvarů
a barev používané pro výrobu náhrdelníků
a dalších ozdob. Patří sem kuličky, olivy, soud
ky, kostičky, hrušky, lístečky, válečky, srdíčka,
zvonky, vrtulky, jazýčky apod. Mačkané perle
jsou, jak už název napovídá, mačkány ruč
ně nebo strojově ze skleněných polotovarů
– mačkárenských tyčí a následně opraco
vávány a povrchově upravovány. Velikost je
různá, cca od 2 – 30 mm.
materiál
13 Ohňovky (fire polished beads) Další velmi oblíbený druh korálků. Jsou to skleněné perle různých tvarů a velikostí, které jsou broušeny na válcových syntetických brusech z umělého korundu nebo na brusech z přírodního pískovce. Dříve se obroušené perly leštily ohněm (odtud název „ohňovky“) na šamotových talířích v lešticích pecích, které byly vytápěny tvrdým dřevem. Později se perle leštily v pecích vytápěných plynem. Dnes se ohňovky leští v elektrických pásových nebo komorových pecích.
Stejně jako mačkané perle mají ohňovky
různý tvar – kuličky, olivy, sluníčka, válečky,
hrušky, kostky apod. Velikosti se pohybují
cca od 3 do 17 mm. Voskované perle Voskované perle nejsou zvláštním druhem korálků, jde pouze o samostatnou technologii povrchové úpravy mačkaných (někdy i plastových) perlí, kterou se vytváří imitace vzhledu pravých přírodních perlí. Základní surovinou jsou mačkané perle převážně z alabastrové slonoviny. V současnosti se také používají mačkané perle z krystalové skloviny i broušené krystalové a černé ohňovky. V minulosti bylo základní surovinou pro povrchovou úpravu voskovaných perlí tzv. rybí stříbro, které se získávalo z rybích šupin. Dnes se používají pasty na bázi titanu a bismutu.
Bižuterní napodobeniny pravých perlí se
vyráběly již na konci 18. století. Vlastní výro
bu dříve používaného rybího stříbra zavedl
Francouz Jaguin využitím rybích šupin. Vý
robek nazval „Essence D ́Orient“ a vyráběl
je tak, že sloučeninu vléval do dutých fou
kaných perlí, čímž docílil efekt pravé perly.
Aby byly perle těžší a odolnější, vléval do
vnitř ještě vosk – odtud název voskované
perle
Také voskované perle mají různý tvar – kula
té, olivky, kolečka, válečky, různé fantazijní
tvary a další. I tyto perle mají různou veli
kost – cca od 3 do 25 mm. Sama voskovky
velmi ráda používám, jsou elegantní, nád
herně se kombinují s rokajlovými i jinými
druhy korálků.
materiál
15 Vinuté perle (lampové perle) Jedná se o druh skleněných perlí, který byl v minulosti vyráběn výhradně v Itálii (již zmíněné Benátky a Murano), odtud pochází jejich anglický název „Venetian Beads“). Výroba těchto perlí je ruční, každá perle je vlastně originál a nenajdete dvě perle naprosto totožné. S ohledem na ruční výrobu jsou samozřejmě nepoměrně dražší, než např. rokajl nebo strojně mačkané perle. Často jsou malými uměleckými dílky, které vyžadují nejen zručnost a nadání, ale i příslušnou kvalifi kaci. Základní surovinou je lampové sklo, tj. skleněné tyčinky bez dírky o průměru 7 – 12 mm a délce 50 – 75 cm. Jak již plyne ze samotné
ho názvu, vyrábějí se tyto perle navíjením
nad plynovým hořákem. Konce tyčinek se
nahřívají nad plamenem a navíjejí na drát.
Dříve byla výroba vinutých perlí výhradně
domácká, u stolu a lampy (hořáku). K vý
robě se používaly speciálně seřízené stoly
s měchy, ve kterých se stlačoval vzduch šla
páním na pedály a hnal se hořáky na kahan,
aby se usměrnil plamen přímo na skleněné
tyčinky. Zpočátku se používal k pohonu
benzín, později plyn.
Drát, na který se sklovina navíjí, je namo
čen v hlince, aby se perle po vychladnutí
snadněji stahovaly z drátu a nepřilepily se
k němu. V rozehřátém stavu se perle různě
upravují, nanášejí se dekorační vrstvy nebo
se tvar upravuje pomocí různých kovových
pomůcek.
+
16
Práskané korálky
Velmi krásné skleněné korálky s trochu směš
ným jménem, které neznamená, že se s ko
rálky práská o zem. Korálky mají díky speci
ální technologii výroby popraskaný vzhled,
který není jen na povrchu korálku, ale v ce
lém korálku. Vypadají křehce, ale jsou do
statečně pevné. Mohou být jak jednobarev
né, tak i vícebarevné, s hladkým povrchem
i s povrchem broušeným, ve velikostech cca
od 6 do 18 mm.
materiál
17
Plastové korálky
Neohrnujte nad nimi nos. Dnešní plastové
korálky jsou naprosto rozdílné od těch, které
si pamatujete třeba z dětství. Dnes jsou vy
ráběny v mnoha tvarech, výbrusech, odstí
nech a často jsou na první pohled k neroze
znání od skleněných korálků. Jejich velkou
výhodou je jejich nízká hmotnost. Vyrábí se
ve velikostech cca od 3 mm do 20 mm.
Na fotografi i je postříbřený řetízek, trubička s očkem a šlupny
18 Korálky vám však pro samotnou práci samozřejmě nebudou stačit, potřebujete ještě něco – materiál na šití a kovové komponenty. Základní pomůckou je materiál, kterým budete šít. Nejčastěji používám bezbarvý vlasec nebo silonovou nit o síle 0,15 mm, je to velmi tenký materiál. Je pevný, dobře se s ním pracuje, mezi korálky téměř není vidět a hlavně má jednu zásadní a důležitou vlastnost – projde lehce ouškem tenké korálkovací jehly. Vlasec můžete zakoupit i v prodejnách s potřebami pro rybáře. Dnes je již možné u nás v obchodech s korálky zakoupit i speciální plochou nylonovou nit NYMO o průměru 2 mm v bílé a černé barvě. Černé NYMO můžete vidět na některých obrázcích s postupy, ve kterých je důležité, abyste viděli, kudy nit vede. Tato nit rovněž dobře projde ouškem korálkovací jehly.
Zmíněná korálkovací jehla je delší, tenčí
a hlavně – má delší a tenčí ouško, než jsou
běžné jehly používané na šití látek. Zároveň
je tato jehla měkčí než běžné jehly, takže
není výjimkou, že se jehla může i ohnout
nebo zlomit. Mírné ohnutí jehly většinou není
na závadu a dá se s ní i tak dobře pracovat,
nicméně při nákupu mějte na paměti mož
nost zlomení jehly a kupte jich proto raději
hned několik.
Rovněž budete potřebovat zapínání pod
le vaší fantazie – karabinky s protidíly,
dvoudílné americké záponky (velké očko
a protidíl – kolíček), kovové kroužky, kalo
ty, zamačkávací rokajl... Tyto komponenty
běžně zakoupíte v kamenných i interneto
vých obchodech s korálky a jejich použití,
zejména těch méně běžných, si vysvětlíme
při popisu jednotlivých projektů.
pomůcky