Kniha: Simion Výtažník – Pétru Cimpoesu

Jak se lze vyrovnat s tím, že se hroutí všechno, co bylo tak dlouho stabilní, ač zcela vyprázdněné od smyslu, marné či rutinní? A mohou všechny změny, jimiž jsou zmítáni, přivést lidi k něčemu lepšímu? Obyvatelé paneláku, tohoto symbolu socialismu v jednom rumunském městě, vláčejí na cestě k demokracii, plné nejistot a pochyb, své zvyky a schémata chování ze "starých časů". Nikde na této cestě však není vidět "Duch" a "Mravnost". Starý Simion, jeden z obyvatel domu, se proto uchýlí jako poustevník do klidu domovního výtahu, aby tam v modlitbách po mnoho dní volal po nápravě mravů. Dojde k ní, když v roce 2000 sestoupí Simionem prorokovaný Ježíš Kristus, aby kandidoval v prezidentských volbách a znovu se tak pro lidi obětoval? Jeho programem bude Desatero. Má s ním nějakou šanci? A andělé, poslové boží, bude je tu někdo poslouchat - a porozumí? Groteskní příběh setkání "nízké" každodennosti s metafyzičnem, duchovnem, nás v barvité drobnokresbě s ironií nikoli sžíravou, nýbrž vcelku laskavou, seznamuje se světem, který se od toho našeho liší jen snad rozměrem jednotlivých problémů - nikoli jejich druhem. Romám o andělích a Moldavanech. Obyvatelé paneláku v rumunském provinčním městě jako hutný a barvitý vzorek společnosti "promíchané" třeskem převratu a cesty od Ceauceskovské diktatury k čemusi novému nebo alespoň jinému.

Živelný vypravěč Petru Cimpoeşu vnáší svým Simionem Výtažníkem do rumunské prózy posledních desetiletí, silně poznamenané postmodernistickým pokusnictvím, výrazně svěží tón. Přechodné období po „velkém třesku“ v prosinci 1989 je v románu vnímáno jako jeden obrovský očistec, v kterém se mísí vznešené s nízkým, směšné s tragickým, nevinnost s vinou. S autorem pronikáme do uzavřeného světa jednoho panelového domu v moldavském městě Bacău, jehož obyvatelé tvoří hutný vzorek rumunské společnosti po pádu ceauşescovské diktatury. Na klopotné cestě k demokracii s sebou při hledání vlastní identity vláčejí těžké břemeno verbálních klišé a vyprázdněných rituálů, osvojených v minulosti. Neutuchající pochyby a společenskou nejistotu se snaží rozptýlit jeden z obyvatel domu, stařík Simion, který se na dva týdny jako někdejší poustevníci do pouště uchýlí do domovního výtahu a odtamtud začne volat po nápravě mravů… Cimpoeşu ve své metafyzické, drobnokresebné pseudoreportáži s gustem vytváří roztodivné situace plné ironie, trpkého humoru a satirických šlehů. Z nich patrně nejprovokativnější je ta, kdy podle Simionova proroctví sestoupí Ježíš Kristus v předvečer prezidentských voleb roku 2000 na zem, aby se ucházel o místo hlavy státu, a tak se znovu pro lidi obětoval. Jeho program je velmi prostý: Desatero. Zvolí si ho Rumuni, když se vznikem křesťanství je spjata už jejich vlastní etnogeneze? I co vás nemá. Počáteční nadšení brzy vystřídá sžíravá skepse, která ostatně přetrvává i v závěru románu, kdy nájemníci po Simionově tajemném odchodu mohou výtah opět používat. ((román o andělích a Moldavanech))