načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Sex, víno a cigarety - Petra Zhřívalová

Sex, víno a cigarety
-15%
sleva

Kniha: Sex, víno a cigarety
Autor:

Leona studuje třetí ročník antropologie v Praze a vypadá to, že kromě studia pro ni není nic důležité. Dokud nepotká Vlada. S ním se naučí dotýkat se hranic svých možností jak v ... (celý popis)


hodnoceni - 78.8%hodnoceni - 78.8%hodnoceni - 78.8%hodnoceni - 78.8%hodnoceni - 78.8% 95%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: XYZ
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2011-11-16
Počet stran: 328
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 322 stran
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
ISBN: 9788073885977
EAN: 9788073885977
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Leona studuje třetí ročník antropologie v Praze a vypadá to, že kromě studia pro ni není nic důležité. Dokud nepotká Vlada. S ním se naučí dotýkat se hranic svých možností jak v oblasti citů, tak i sexu, ale s postupujícím časem začíná tápat v tom, co je ještě možné vejménu osudového vztahu snést
Příběh s lehkostí přenáší čtenáře do let nedávno minulých a s nesentimentální nostalgií oprašuje kouzlo studentského života tehdejších vysokoškoláků. Atmosféru roku 1994 dokresluje i popis každodenních drobností, jako jeoblečení, parfémy, cigarety, káva, víno a jídlo a právě díky těmto zdánlivým detailům kniha také voní a chutná.

(román o hledání hranic mezi citem, sexem, závislostí a vlastním životem)

Související tituly dle názvu:
Sex, víno a cigarety Sex, víno a cigarety
Zhřívalová Petra
Cena: 246 Kč
Sex, víno a cigarety Sex, víno a cigarety
Zhřívalová Petra
Cena: 169 Kč
Máme rádi víno Máme rádi víno
Kraus Ivan, Křesťan Rudolf, Špaček Ladislav
Cena: 178 Kč
Máme rádi víno (Úsměvné vyprávění o víně a vinařích) Máme rádi víno (Úsměvné vyprávění o víně a vinařích)
Piskač Alan, Kraus Ivan, Křesťan Rudolf, Špaček Ladislav, Vajčner Martin, Smrčka Josef
Cena: 138 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

6

L

eona stála v pomalu se sunoucí frontě v jídelně Právnické fakulty Univerzity Karlovy a labužnicky se rozhlížela kolem.

Předmětem jejího zájmu však nebylo vydávané jídlo, které nikterak

nevybočovalo ze zoufalé nabídky menz v roce 1994. Mlsně siprohlížela přítomné studenty. Leona studovala antropologii nanedaleké fi lozofi cké fakultě a již v prvním semestru prvního ročníku

odhalila, že ti vymydlení mladíci v padnoucím oblečení putující

okolo její mateřské fakulty na metro jsou studenty práv. Jak sezklamáním zjistila, neexistovala možnost studovat předměty na jiných

fakultách téže univerzity, takže nepohrdla alespoň možnostíspolečného stravování s těmito oku lahodícími bytostmi.

Co se týče spolužáků, bylo studium na fi lozofi cké fakultě tristní.

Leona měla na prvním semináři pocit hraničící s jistotou, že všichni

přítomní nositelé chromozomu Y si přivydělávají jako kompars vpoulárním Jesus Christ superstar a jsou líní si po představení sundávat

kostým. Dlouhé vlasy, vousy, podivné haleny a kraťasy z přírodních

materiálů, nebylo divu, že Leona měla od prvního ročníkuprospěchové stipendium, ve škole nic nerozptylovalo její pozornost.

Leona se s o to větším zalíbením oddávala pozorování zadku

výstavního studenta práv stojícího pár metrů před ní. Dokonalé,

absolutně dokonalé, není nic, co by víc rozptylovalo depresi než

pohled na perfektně tvarovaný zadek oblečený do prvotřídních

džín, k tomu pěkně uzavřené boty a žádné sandály, z kterých trčí

chlupy na prstech u nohou a žluté přerostlé nehty. Leona se zasnila,

jestli dotyčný má pod džíny boxerky, nebo spíš slipy.

Áááááá. Leona vyjekla bolestí, jakou dostala ťafku do zad. Vykřikla asi nahlas, protože pan Dokonalý zadek se otočil, přejel ji

očima a pak se zase lhostejně obrátil ke svému kolegovi apokračoval v hovoru. Leona se otočila směrem k tušenému původci bolesti

a uviděla holku, která nejspíš byla plnorodou sestrou Axela Rose.

Včetně šátku ve vlasech.

„Promiň, nějak jsem se zamyslela...a myslela jsem... že už se to

hejbe... ta fronta myslím...“ Axla Roseová pohlédla omluvně k tácu,


7

který držela v rukou a jehož přední hranu vryla Leoně před chvílí

do zad. Pak neodolala a pohlédla dál k Dokonalému zadku, takže

Leoně v ten moment došlo, co byl důvod jejího zamyšlení. Leona

automaticky položila otázku, kterou se tak intenzivně zabývala.

„Slipy, nebo boxerky?“

Axla se nejdřív zarazila, pak ale svým hrdelním smíchemrozvibrovala celé přízemí, až sklidila pohoršený pohled Dokonalého zadka.

„Boxerky,“ dodala, když se dostatečně vysmála a přisedala kLeonimu stolku. Leona vrhla rychlý pohled k Dokonalému zadku a labužnicky přivřela oči.

„Taky bych to tak viděla,“ odtušila pak směrem k Axle. Axla si soustředěně nahrnula rizoto na vidličku, ucpala jím veškeroukapacitu svých ústa a pak zahuhlala.

„Já jsem Veronika.“

„Leona.“

Axla polkla a pak se upřímně podivila. „Leona? Neznámnikoho, kdo se jmenuje Leona. Ale ty máš i takovej divnej přízvuk. Odkud jsi?“

„Z Opavy,“ odpověděla Leona způsobně.

„Z Opavy? To je u Ostravy, ne?“

Leonu po dvou a půl letech v Praze podobné otázky nechávaly chladnou, takže jen přikývla. Axla se však divila dál. „To máš domů děsně daleko ne, neměla bys lepší studovat v Brně neboOlomouci?“

Leona pokrčila rameny. „To měla, jenomže já to právě domů chtěla mít co nejdál.“

Axla se rozesmála a zaskočilo jí sousto, které nestačila polknout. Leona rychle vyskočila a praštila ji do zad, Axla hekla a smála se dál.

„Naprostej souhlas, od rodičů co nejdál. Se máš, bydlíš na koleji na Hvězdě, nebo v Tróji?“ Nacpala si plnou pusu jídlem a vočekávání odpovědi se soustředěně zadívala na Leonu. Leona spořádaně dožvýkala: „Na Větrníku.“


8

Axla se zřejmě připravovala na kariéru policistky, protožepokračovala neúnavně ve výslechu dál. „V kterým seš ročníku?“

„Ve třetím.“

Axla si ji začala prohlížet ještě pozorněji. „Faaakt? Vůbec těneznám, chodíš na přednášky? Já teda jenom občas, ale zase mám paměť na lidi.“

Leona se usmála: „Já ale chodím do třeťáku na fi lozofi cké.“

Axla se zatvářila šokovaně. „Ty nestuduješ práva? Tak jak to, že tady obědváš? Od někoho sis koupila lístky na oběd?“

Leona se rozesmála. „Jo, koupila jsem si lístky na oběd tady od té paní v okénku,“ mávla rukou směrem ke vchodu do menzy. Na nechápavý výraz spoluobědvající dodala: „Když máš index zvysoké, můžeš si přeci koupit oběd na kterékoli fakultě.“

Axla přikývla na znamení, že chápe, ale výraz jejího obličejeprozrazoval, že se nadále tématu intenzivně v myšlenkách věnuje. „To v tý vaší menze musej vařit totálně hnusný blafy, když chodíš sem,“ zveřejnila nakonec výsledek svého tichého rozboru.

Leona zavrtěla hlavou. „Já sem nechodím kvůli jídlu.“

Axla zvědavě natáhla hlavu blíž k ní, Leona pokračovala opoznání důvěrněji.

„Dělám výzkum vlivu studijního oboru na maskulinní chování, tak tady sbírám materiál.“

Axla se na ni zahleděla se směsicí obdivu a rozpaků. „To jedobrý, ale moc nechápu, co zkoumáš.“

Leona se zakřenila. „Zkoumám, jestli jsou tu stejní trotlové jako na fi lozofi i, anebo zda by byli trošku použitelní v posteli.“

Axla propukla v hurónský smích a Leoně už ani nevadilo, že strhla pozornost celé menzy, a přidala se k ní.

„Co studuješ za obor?“ zeptala se, když se dosytosti vynasmála.

„Antropologii.“

„Tak o tom jsem v životě neslyšela, ale musí to bejt krásnýstudium. A ty výzkumy děláš prakticky, nebo jenom teoreticky?“

Leona na ni mrkla. „Oboje.“


9

Axla se zas rozesmála. „A už máš nějaký výsledky toho výzkumu? To by mě totiž děsně zajímalo.“

Leona s úsměvem kývla hlavou a s vážnou tváří spustila.„Velikost vzorku mi zatím nedovoluje zobecňovat a dosavadní výsledky tedy spíše naznačují určité trendy, nežli popisují skutečný stavsituace, nicméně jsem dospěla k tomu, že u studentů práv nemusíš předstírat zájem o téma jejich diplomové práce a ani nezkoumají tvou způsobilost vést intelektuální debaty.“

„Co? Musíš s fi lozofama diskutovat, aby došlo na sex? To jehrůza!“ řekla Axla procítěně a také značně hlasitě, takže se hlavystudentů zase otočily k jejich stolu, včetně Dokonalého zadku, avšak lhostejný výraz v jeho obličeji vystřídal nepředstíraný zájem.

Leona s Axlou okamžitě zavětřily příležitost. Najednou na sebe pohlédly jako možné konkurentky, Axla se spokojeně usmála, cítila se být vítězkou tohoto tichého a bleskového duelu.

Leona tušila, že by asi Axla souboj vyhrála, ale rozhodně ne spřevahou. Axla byla přesvědčena o opaku, zálibně se usmívala směrem k Dokonalému zadku a koketně potřásla svými dlouhými hustými vlasy barvy lesního medu. Leona v duchu prováděla vyhodnocení jejího vzhledu: že má dlouhé vlasy, to nic moc neznamená, klukům je účes v zásadě lhostejný, obličej má příjemný, i když možnátrochu moc kulatý, ale oči ani ústa nejsou nějak nápadně přitažlivé. Prsa má veliká, v tomhle bodě je Leona hodně handicapovaná, ale mínusem Axly je zase velký zadek a silnější stehna. Axla je prostě prototypem kypré slovanské děvy. Leona si v duchu povzdechla. Se svým vzhledem spokojená nebyla, úzký obličej, hnědé očizvýrazněné pečlivě vytrhaným obočím, rovný, ale trochu ostrý nos arovná čárka úst. K tomu štíhlá postava a prsa z prvního stupnězákladní školy, jak se Leoně smávala její starší, vyvinutější sestra. Jediné, co byla ochotná vzít na milost, byly poměrně dlouhé štíhlé nohy a úzké boky. Proto také tvořily základ jejího oblečení kvalitní džíny, na které byla smířená vydat i velkou část měsíčního výdělku.Přemýšlela, komu by dal víc bodů Dokonalý zadek. Dospěla k závěru,


10

že pokud by on pískal jejich souboj, skončil by nejspíš nerozhodně,

neboť typy, jako je on, viděla výlučně v objetí pěstěných spolužaček,

které vypadaly jak holky z reklamy na vložky. Svůj závěr doplnila

hlubokým povzdechem, který kupodivu Axla správně dešifrovala

a stočila pohled od Dokonalého zadku, jenž se zase plně věnoval

konverzaci se svými spolustolovníky, zpátky k Leoně.

„Máš pravdu, to je beznadějný. Myslím, že chodí s jednouholkou z ročníku, vydělává si jako manekýna. Radši mi řekni ještě něco o tom svým výzkumu, to mě vážně dost zaujalo!“

Leona přejela Axlin obličej zkoumavým pohledem, má výraz opravdového zaujetí. Leona se přátelsky usmála.

„Nemám to zatím moc zpracovaný, můj výzkum je teprve vzačátcích.“

Axla se zatvářila dost zklamaně. „Aha.“

Pak s nadějí vyhrkla.

„Hele, a nemáš nějaký tušení, jestli je rozdíl v týhle oblasti mezi Čechama a Američanama?“

Leona zavrtěl hlavou a Axla smutně pokývala bradou.

„Tak to je velká škoda... dělám totiž asistentku jednomuamíkovi, na pár hodin tejdně, a ten je naprosto neskolitelnej. Dělám na tom už rok a furt nic.“

„Jestli on nebude fi lozof, zkus na něj vybalit něco zeSchopenhauera.“

Axla propukla v hurónský smích, Leona se s chutí přidala.

„Máš dneska odpo nějakej program?“ zeptala se nečekaně Axla.

„Ani ne.“

„Bezva, tak ti ukážu jeden suprovej bar a tam mi pořádněpovykládáš, co vlastně studuješ!“

  




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist