Kniha: Sešity 2´10 -- Rozhovory ´36; Stříbrný vítr – výběr z tvorby Šestatřisátníků

Sborník z tvorby literární skupiny Šestatřicátníci, která byla otištěna v samizdatových časopisech Rozhovory 36 a Stříbrný vítr. Šestatřicátníci se stali neformálním literárním seskupením, jehož členové se ve svých sedmnácti letech semkli kolem Václava Havla a po dva roky (1953-54) publikovali svou tvorbu ve strojopisném periodiku "Rozhovory 36". V tomto samizdatovém časopise našli autoři prostor, na kterém mohli bez omezení vyjádřit své literární, politické a filozofické názory a vytvářeli tak možnosti "alternativního svobodného světa", který se pochopitelně lišil od tehdejšího režimu. Ukázky z pěti čísel "Rozhovorů 36" jsou zde pak doplněny i vybranými příspěvky z básnické revue "Stříbrný vítr", kterou tato skupina rovněž vydávala. Přihlásila se v ní k odkazu šrámkovské poetiky a snad i proto "hlavním jednotícím znakem" jejich poezie měla být "novost a mládí". Sborník zahajuje studie Martina C. Putny, jemuž se hnutí Šestařicátníků jeví jako jeden z prvních pokusů o "vytvoření něčeho", co pak představovala Charta 77".

Sešit je sestaven z tvorby Šestatřicátníků, uveřejňované v samizdatových časopisech Rozhovory 36 a Stříbrný vítr. V knize se objevují mimo jiné Havlovy neznámé texty z jeho nejranějšího období, objevené v hlubinách Hrádečku.

Šestatřicátníci byli "první partou", kterou kolem sebe Václav Havel shromáždil, když jemu a všem ostatním bylo sedmnáct let. Šlo zajisté o "partu" dosti výjimečnou - partu teenagerů s ambicemi literárními, politickými a filosofickými, jež se cílevědomě míjely s literárními, politickými a filosofickými proudy své doby, nejtemnějších stalinských let. Václav Havel tehdy činí vlastně totéž, co bude činit v šedesátých letech, když se pokusí nalézt platformu nezávislé tvorby a myšlení napříč směry v časopise Tvář. A činí totéž, co bude činit v sedmdesátých letech, když zorganizuje další společenství nezávislých osobností kultury, myšlení i politiky - Chartu 77. A činí koneckonců totéž, co bude činit v devadesátých letech, když bude navzdory tendenci k naprosté identifikaci politiky se stranictvím hlásat "nepolitickou politiku" - politiku, jejímiž nositeli by měly být integrální nezávislé osobnosti, pro které je politická příslušnost jen druhotná. Kdyby pro nic jiného, tedy proto je poučné číst tyto nejranější, teenagerovské texty Václava Havla a členů jeho "první party" - jeho "protocharty".

(z předmluvy Martina C. Putny ke knize Rozhovory 36, Stříbrný vítr) (výběr z tvorby Šestatřicátníků)