načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství - Irena Lhotková

Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství

Elektronická kniha: Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství
Autor:

Publikace Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství reaguje na současnou situaci ve školství, kdy si ředitelé volí své další pracovní směřování. Autorky v ní představují ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  220
+
-
7,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Wolters Kluwer
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 96
Rozměr: 24 cm
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-747-8349-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství reaguje na současnou situaci ve školství, kdy si ředitelé volí své další pracovní směřování. Autorky v ní představují nástroje rozhodování, které mohou ředitelé využít při volbě své cesty.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Irena Lhotková - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Sebeřízení vedoucího

pracovníka ve školství

Irena LHOTKOVÁ, Ivana ŠNÝDROVÁ, Michaela TURECKIOVÁ


Sebeřízení

vedoucího pracovníka

ve školství


Sebeřízení

vedoucího pracovníka

ve školství

LHOTKOVÁ, I., ŠNÝDROVÁ, I., TURECKIOVÁ, M.


Vzor citace: LHOTKOVÁ, I., ŠNÝDROVÁ, I., TURECKIOVÁ, M. Sebeřízení vedoucího

pracovníka ve školství. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013. 98 s.

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Lhotková, Irena

Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství / Lhotková I., Šnýdrová I., Tureckiová M.

-- Praha : Wolters Kluwer ČR, 2013. -- 98 s.

ISBN 978-80-7478-349-4

371.111 * 159.923.5 * 159.923.2 * 005.962.11 * 331.44 * 159.944.4 * 613.62:616.89-008.44

– ředitelé škol

– sebeřízení

– sebepoznání

– management času

– stres z povolání

– syndrom vyhoření

– příručky

371 - Školství (organizace) [22]

Autoři jednotlivých kapitol:

PhDr. Michaela Tureckiová, CSc.kapitola 1

Mgr. Irena Lhotková, Ph.D.kapitola 2

PhDr. Ivana Šnýdrová, CSc.kapitola 3

Recenzenti: doc. PaedDr. Mária Pisoňová, Ph.D., mim. prof.

prof. PhDr. Dušan Šimek

© Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012

ISBN 978-80-7478-349-4 (váz./brož.)

ISBN 978-80-7478-350-0 (pdf)

ISBN 978-80-7478-351-7 (mobi)


OBSAH

O AUTORECH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

ÚVOD. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

1.SEBEPOZNÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.1 Úvod do problematiky a definice základních termínů . . . 9

1.2 Interní zdroje – sebeuvědomění a sebepřijetí . . . . . . . . . . . 11

1.3 Další možnosti a způsoby sebepoznání –

vztah vnitřního a vnějšího světa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

1.4 Od sebepoznání a sebeřízení ke strategickému řízení

a vedení lidí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

2.PRÁCE S ČASEM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

2.1 Stanovení cílů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

2.2 Analýza času . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

2.3 Nástroje řízení času . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

2.4 Předávání odpovědnosti a pravomocí . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

2.4.1 Vymezení základních termínů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

2.4.2 Nutnost delegování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

2.4.3 Postup při delegování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

2.4.4 Výhody a nevýhody delegování . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

2.4.5 Úkoly vhodné k delegování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

2.4.6 Výběr pracovníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

2.4.7 Průběžná kontrola a zpětná vazba . . . . . . . . . . . . . . . 64

2.4.8 Příklady nesprávného delegování . . . . . . . . . . . . . . . 66

3.PROBLEMATIKA STRESU A SYNDROMU VYHOŘENÍ . . . 71

3.1 Problematika stresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

3.2 Prevence syndromu vyhoření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

3.3 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

LITERATURA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

REJSTŘÍK. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

SEZNAM TESTŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

5

Obsah


O AUTORECH

Mgr. Irena Lhotková, Ph.D., vystudovala učitelství matematiky a fyziky

na MFF UK v Praze, doktorské studium pedagogiky absolvovala na

PedF UK v Praze. Je ředitelkou Základní školy Bohumila Hrabala

v Praze a odbornou asistentkou na katedře Centrum školskéhomanagementu PedF UK v Praze, kde garantuje výuku modulu Vedení

lidí. V rámci své publikační činnosti se věnuje problematice vedení

lidí, především kompetencím ředitelů škol a středního managementu.

PhDr. Michaela Tureckiová, CSc.,je absolventkou pregraduálního ipostgraduálního studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze,

kde také dlouhodobě působila jako akademická pracovnice. Jecertifikovanou lektorkou a konzultantkou pro oblast rozvoje lidskéhopotenciálu a personálního (people) managementu. Ve své pedagogické,vědecko-výzkumné a publikační činnosti se zaměřuje zejména na další

profesní vzdělávání a rozvoj dospělých v prostředí společenských

změn. Věnuje se uplatňování kompetenčního přístupu v celoživotním

učení a problematice managementu vzdělávání. Přednáší nauniverzitách a v institucích vzdělávání dospělých v České republice i vzahraničí. Je členkou předsednictva České andragogické společnosti aexertní rady People management fora.

PhDr. Ivana Šnýdrová, CSc.,vystudovala psychologii na FF UK v Praze.

Pracovala jako klinický psycholog v Psychiatrické léčebně v Bohnicích,

dlouhá léta přednášela psychologii jako odborná asistentka na katedře

andragogiky a personálního řízení na FF UK v Praze a v současné době

působí na VŠEM v Praze. Je autorkou řady odborných článků,monografií a studijních textů.

6

Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství


ÚVOD

Známá pravda „Pokud chcete vést ostatní, tak se nejdříve musíte naučit vést sám

sebe.“(Adair, 2009) vyjadřuje podstatu toho, že sebeřízení je základemja

kékoliv manažerské nebo lídrovské činnosti.

PublikaceSebeřízení vedoucího pracovníka ve školství reaguje na současnou

situaci ve školství, kdy si ředitelé (a možná nejen v souvislosti se šestiletým

funkčním obdobím) volí své další pracovní směřování. Vlivem vlastního

sebepoznávání i delšího setrvání ve funkci možná přehodnotili své silné

a slabé stránky, změnili své cíle a řada z nich jistě čelí syndromu vyhoření.

Jak tedy dál? Svou volbu mohou porovnat s výsledky výzkumného šetření

(2007–2009) Masarykovy univerzity v Brně sledujícího kariérní dráhuře

ditele školy. Výzkumníci rozdělili profesní dráhuředitele školy do čtyř

období – fáze 0 před vstupem do ředitelny, fáze 1 po vstupu do ředitelny,

fáze 2 osobní zkoušky a poslední fáze, fáze 3, nazvaná zesílenáreflexe.

A právě ona je rozhodující pro další směřování ředitele školy. Zesílenáre

flexe obvykle nastává u ředitelů škol mezi 5.–8. rokem ve funkci. Pokud

chce ředitel ze školy odejít, nachází si výzvy mimo rámec školy. Je otázkou,

zda výzvy existují a zda budou ředitele uspokojovat. Dřívější výzvou pro

odcházející ředitele škol byla práce v České školní inspekci – platí todo

sud? Mnozí ředitelé ze škol, kde byly vypsány konkurzy, hledali výzvy na

jiných školách – a někteří je opravdu našli. A jsou skutečným přínosem –

jejich stávající znalosti a zkušenosti odbourávají začátečnické chyby apři

tom vnášejí nové nápady a zcela jistě i nadšení. Ředitelé, kteří šli vletoš

ním roce do konkurzů na „svoji“ školu, představují druhou skupinu –ob

jevili výzvy v rámci své školy (úpravu školního vzdělávacího programu,

nové oblasti doplňkové činnosti nebo projekt) a plně se na ně soustředí.

Třetí skupinou jsou ředitelé, kteří dali přednost osobním prioritám: buď

mají důchodový věk a odešli trávit klidné dny do soukromí, anebo jsou ve

škole tak trochu v ústraní a velkou většinu jejich povinností převzal někdo

jiný.

Autorky ve své publikaci představují nástroje rozhodování, které mohou

ředitelé využít při volbě své cesty. Text je kombinací teoretickýchvýchodi

sek a reflexe současné praxe a skládá se ze tří kapitol:

1) Sebepoznání

2) Práce s časem

3) Problematika stresu a syndromu vyhoření

7

Úvod


U ředitelů škol je důkladné a uvědomělé sebepoznání předpokladem pro

efektivní zvládání jejich profesních funkcí, včetně vedení a řízení ostatních

pracovníků. Sebepoznávání jako důležitá součást sebepojetí je v podstatě

celoživotním procesem. Realistický obraz vlastní osoby se získává obvykle

právě až v dospělosti. A není neobvyklé, že v určitých životních situacích

může dojít k přehodnocování, doplňování a upřesňování sebepoznání.Ta

kovým obdobím může být například právě přijetí ředitelských rolí.Otáz

ky kladené při sebepoznání jsou nejenom podstatnou složkou utváření

a zpřesňování sebepojetí, ale pomáhají také úspěšněji komunikovat

s ostatními, případně v roli manažera ovlivňovat jeho jednání a výkon. To

vše činí z procesu sebepoznání a jeho vědomého rozvíjení rovněžvýznam

nou manažerskou kompetenci a nástroj rozvoje emoční inteligence.Sebe

poznání nám určí naše silné a slabé stránky, a tím i napoví, jaké cíle jsoure

álné. Pro naplnění těchto cílů je pro ředitele školy, stejně jako pro každého

manažera či lídra, nejdůležitější práce s časem. Práce s časem vychází

z přesného vymezení cílů, neopomíjí analýzu času a dále pracuje s nástroji

řízení času. A to včetně delegování umožňujícího demokratické řízení

a vedení školy. V současné době mají stresory útočící na jedince narůstající

tendenci a s tím, jak narůstá stres vespolečnosti, dochází stále více kselhá

vání adaptace jedince na rychle se měnící životní podmínky. Častěji než

dříve dochází ke kumulaci účinků působících stresorů, tedy k tzv.chronic

kému stresu, který stále častěji ústí ve stav vyhoření. V rámci posledníka

pitoly proto bude pojednáno též o nápravě následků chronického stresu,

respektive syndromu vyhoření. Na základě znalosti rizikových faktorů lze

odvodit vhodnou prevenci a aktivity, které by mohly předejít nežádoucím

stavům plynoucím z nadměrné zátěže.

Poznámka na závěr:Převažující mužský rod (ředitel) a soustředění se na jednu

instituci (škola) neznamená opomíjení žen nebo školských zařízení, ale slouží

k jednoduššímu a přehlednějšímu vyjadřování.

Za autorský tým Irena Lhotková

8

Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství


1. SEBEPOZNÁNÍ

V této kapitole se budeme zabývat sebepoznáním. Je vhodné si hned vúvodu ujasnit, že sebepoznání nepatří mezi manažerské techniky. Jejich použití

je však v uvědomělém rozvoji sebepoznání možné. Dokonce můžemepovažovat za výhodu, pokud ředitel školy tyto techniky zná a umí je používat.

Sebepoznání pomáhá školským manažerům k dotváření a zpřesňováníobrazu o sobě samém (systémsebepojetí), k účinnějšímu seberozvoji asebeřízení a také jim umožňuje zlepšit se v interakci s ostatními a při vedení lidí.

Pomocí záměrného a řízeného sebepoznání si ředitelé škol také častouvědomí, jakou souvislost mají jejich vnitřní prožívání a vnější jednání, naučí

se lépe projevovat své myšlenky acítění, naslouchat svým emocím acháat reakce svého organismu (tělesné projevy) na vnitřní a vnější faktory.

V textu kapitoly jsou uvedeny základní procesy a zdroje sebepoznání.Budeme se zabývat tím, jak využít sebepoznání při stanovení svých osobních

a pracovních cílů, při zjišťování vlastních interních zdrojů pro dosahování

životních a pracovních cílů a cílů školy, kterou ředitel manažersky řídí.Sebepoznání přispívá k osobnímu rozvoji ředitele školy a můžeoptimalizovat jeho kompetence, včetně stylu řízení. Kapitola představuje cestu, jak

toho dosáhnout, obsahuje zobecnělé příklady využití technik sebepoznání

a úkoly k zamyšlení, které mohou využít v procesu vlastního sebepoznání

asebeřízení. Sebepoznání je pochopitelně utvářené interakcí s ostatními lidmi a reakcemi a adaptací jedinců na různé podněty a situace. V kapitole je pozornost věnována i těmto zdrojům sebepoznání. Ředitel školy plní role manažera, lídra i pedagogického pracovníka nebo vykonavatele procesů. Ředitel je hlavním představitelem a zástupcem školy v celé řadě náročných a významných situací. Je proto nezbytné, aby vystupoval jako autentická a zralá osobnost. Pro ředitele škol je protosebeoznání významnou klíčovou osobní a sebereflexivní kompetencí, která jim napomáhá úspěšně zvládat jejich pracovní role.

1.1 Úvod do problematiky a definice základních termínů

Sebepoznání je pojem známý z psychologie a pochopitelně také zmanagementu. Používá se pro popis toho, jak se v průběhu svého života učímenahlížet sami na sebe, jaký obraz si o sobě vytváříme (sebepoznání je součást

sebepojetí). Sebepoznání je v podstatě celoživotním procesem. Toznamená, že se postupně utváří, doplňuje a stabilizuje v průběhu života jedince.

Komplexnější a realističtější pohled na sebe získáváme až v dospělosti.

K přehodnocení či zpřesnění „sebeobrazu“ může dojít také vědomě, vpro>9

Sebepoznání




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist