načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství - Irena Lhotková

-6%
sleva

Elektronická kniha: Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství
Autor:

Publikace Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství reaguje na současnou situaci ve školství, kdy si ředitelé volí své další pracovní směřování. Autorky v ní představují ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  220 Kč 206
+
-
6,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Wolters Kluwer
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 96
Rozměr: 24 cm
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-747-8349-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství reaguje na současnou situaci ve školství, kdy si ředitelé volí své další pracovní směřování. Autorky v ní představují nástroje rozhodování, které mohou ředitelé využít při volbě své cesty.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Irena Lhotková - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství Irena LHOTKOVÁ, Ivana ŠNÝDROVÁ, Michaela TURECKIOVÁ Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství LHOTKOVÁ, I., ŠNÝDROVÁ, I., TURECKIOVÁ, M. Vzor citace: LHOTKOVÁ, I., ŠNÝDROVÁ, I., TURECKIOVÁ, M. Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013. 98 s. KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Lhotková, Irena Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství / Lhotková I., Šnýdrová I., Tureckiová M. -- Praha : Wolters Kluwer ČR, 2013. -- 98 s. ISBN 978-80-7478-349-4 371.111 * 159.923.5 * 159.923.2 * 005.962.11 * 331.44 * 159.944.4 * 613.62:616.89-008.44 – ředitelé škol – sebeřízení – sebepoznání – management času – stres z povolání – syndrom vyhoření – příručky 371 - Školství (organizace) [22] Autoři jednotlivých kapitol: PhDr. Michaela Tureckiová, CSc.kapitola 1 Mgr. Irena Lhotková, Ph.D.kapitola 2 PhDr. Ivana Šnýdrová, CSc.kapitola 3 Recenzenti: doc. PaedDr. Mária Pisoňová, Ph.D., mim. prof. prof. PhDr. Dušan Šimek © Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 ISBN 978-80-7478-349-4 (váz./brož.) ISBN 978-80-7478-350-0 (pdf) ISBN 978-80-7478-351-7 (mobi) OBSAH O AUTORECH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 ÚVOD. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1.SEBEPOZNÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1.1 Úvod do problematiky a definice základních termínů . . . 9 1.2 Interní zdroje – sebeuvědomění a sebepřijetí . . . . . . . . . . . 11 1.3 Další možnosti a způsoby sebepoznání – vztah vnitřního a vnějšího světa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.4 Od sebepoznání a sebeřízení ke strategickému řízení a vedení lidí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.PRÁCE S ČASEM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 2.1 Stanovení cílů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 2.2 Analýza času . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 2.3 Nástroje řízení času . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 2.4 Předávání odpovědnosti a pravomocí . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 2.4.1 Vymezení základních termínů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 2.4.2 Nutnost delegování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 2.4.3 Postup při delegování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 2.4.4 Výhody a nevýhody delegování . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 2.4.5 Úkoly vhodné k delegování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 2.4.6 Výběr pracovníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 2.4.7 Průběžná kontrola a zpětná vazba . . . . . . . . . . . . . . . 64 2.4.8 Příklady nesprávného delegování . . . . . . . . . . . . . . . 66 3.PROBLEMATIKA STRESU A SYNDROMU VYHOŘENÍ . . . 71 3.1 Problematika stresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 3.2 Prevence syndromu vyhoření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 3.3 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 LITERATURA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 REJSTŘÍK. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 SEZNAM TESTŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 5 Obsah O AUTORECH Mgr. Irena Lhotková, Ph.D., vystudovala učitelství matematiky a fyziky na MFF UK v Praze, doktorské studium pedagogiky absolvovala na PedF UK v Praze. Je ředitelkou Základní školy Bohumila Hrabala v Praze a odbornou asistentkou na katedře Centrum školského managementu PedF UK v Praze, kde garantuje výuku modulu Vedení lidí. V rámci své publikační činnosti se věnuje problematice vedení lidí, především kompetencím ředitelů škol a středního managementu. PhDr. Michaela Tureckiová, CSc.,je absolventkou pregraduálního i postgraduálního studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také dlouhodobě působila jako akademická pracovnice. Je certifikovanou lektorkou a konzultantkou pro oblast rozvoje lidského potenciálu a personálního (people) managementu. Ve své pedagogické, vědecko-výzkumné a publikační činnosti se zaměřuje zejména na další profesní vzdělávání a rozvoj dospělých v prostředí společenských změn. Věnuje se uplatňování kompetenčního přístupu v celoživotním učení a problematice managementu vzdělávání. Přednáší na univerzitách a v institucích vzdělávání dospělých v České republice i v zahraničí. Je členkou předsednictva České andragogické společnosti a expertní rady People management fora. PhDr. Ivana Šnýdrová, CSc.,vystudovala psychologii na FF UK v Praze. Pracovala jako klinický psycholog v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, dlouhá léta přednášela psychologii jako odborná asistentka na katedře andragogiky a personálního řízení na FF UK v Praze a v současné době působí na VŠEM v Praze. Je autorkou řady odborných článků, monografií a studijních textů. 6 Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství ÚVOD Známá pravda „Pokud chcete vést ostatní, tak se nejdříve musíte naučit vést sám sebe.“(Adair, 2009) vyjadřuje podstatu toho, že sebeřízení je základem jakékoliv manažerské nebo lídrovské činnosti. PublikaceSebeřízení vedoucího pracovníka ve školství reaguje na současnou situaci ve školství, kdy si ředitelé (a možná nejen v souvislosti se šestiletým funkčním obdobím) volí své další pracovní směřování. Vlivem vlastního sebepoznávání i delšího setrvání ve funkci možná přehodnotili své silné a slabé stránky, změnili své cíle a řada z nich jistě čelí syndromu vyhoření. Jak tedy dál? Svou volbu mohou porovnat s výsledky výzkumného šetření (2007–2009) Masarykovy univerzity v Brně sledujícího kariérní dráhu ředitele školy. Výzkumníci rozdělili profesní dráhuředitele školy do čtyř období – fáze 0 před vstupem do ředitelny, fáze 1 po vstupu do ředitelny, fáze 2 osobní zkoušky a poslední fáze, fáze 3, nazvaná zesílenáreflexe. A právě ona je rozhodující pro další směřování ředitele školy. Zesílená reflexe obvykle nastává u ředitelů škol mezi 5.–8. rokem ve funkci. Pokud chce ředitel ze školy odejít, nachází si výzvy mimo rámec školy. Je otázkou, zda výzvy existují a zda budou ředitele uspokojovat. Dřívější výzvou pro odcházející ředitele škol byla práce v České školní inspekci – platí to dosud? Mnozí ředitelé ze škol, kde byly vypsány konkurzy, hledali výzvy na jiných školách – a někteří je opravdu našli. A jsou skutečným přínosem – jejich stávající znalosti a zkušenosti odbourávají začátečnické chyby a přitom vnášejí nové nápady a zcela jistě i nadšení. Ředitelé, kteří šli v letošním roce do konkurzů na „svoji“ školu, představují druhou skupinu – objevili výzvy v rámci své školy (úpravu školního vzdělávacího programu, nové oblasti doplňkové činnosti nebo projekt) a plně se na ně soustředí. Třetí skupinou jsou ředitelé, kteří dali přednost osobním prioritám: buď mají důchodový věk a odešli trávit klidné dny do soukromí, anebo jsou ve škole tak trochu v ústraní a velkou většinu jejich povinností převzal někdo jiný. Autorky ve své publikaci představují nástroje rozhodování, které mohou ředitelé využít při volbě své cesty. Text je kombinací teoretických východisek a reflexe současné praxe a skládá se ze tří kapitol: 1) Sebepoznání 2) Práce s časem 3) Problematika stresu a syndromu vyhoření 7 Úvod U ředitelů škol je důkladné a uvědomělé sebepoznání předpokladem pro efektivní zvládání jejich profesních funkcí, včetně vedení a řízení ostatních pracovníků. Sebepoznávání jako důležitá součást sebepojetí je v podstatě celoživotním procesem. Realistický obraz vlastní osoby se získává obvykle právě až v dospělosti. A není neobvyklé, že v určitých životních situacích může dojít k přehodnocování, doplňování a upřesňování sebepoznání. Takovým obdobím může být například právě přijetí ředitelských rolí. Otázky kladené při sebepoznání jsou nejenom podstatnou složkou utváření a zpřesňování sebepojetí, ale pomáhají také úspěšněji komunikovat s ostatními, případně v roli manažera ovlivňovat jeho jednání a výkon. To vše činí z procesu sebepoznání a jeho vědomého rozvíjení rovněž významnou manažerskou kompetenci a nástroj rozvoje emoční inteligence. Sebepoznání nám určí naše silné a slabé stránky, a tím i napoví, jaké cíle jsou reálné. Pro naplnění těchto cílů je pro ředitele školy, stejně jako pro každého manažera či lídra, nejdůležitější práce s časem. Práce s časem vychází z přesného vymezení cílů, neopomíjí analýzu času a dále pracuje s nástroji řízení času. A to včetně delegování umožňujícího demokratické řízení a vedení školy. V současné době mají stresory útočící na jedince narůstající tendenci a s tím, jak narůstá stres vespolečnosti, dochází stále více k selhávání adaptace jedince na rychle se měnící životní podmínky. Častěji než dříve dochází ke kumulaci účinků působících stresorů, tedy k tzv. chronickému stresu, který stále častěji ústí ve stav vyhoření. V rámci poslední kapitoly proto bude pojednáno též o nápravě následků chronického stresu, respektive syndromu vyhoření. Na základě znalosti rizikových faktorů lze odvodit vhodnou prevenci a aktivity, které by mohly předejít nežádoucím stavům plynoucím z nadměrné zátěže. Poznámka na závěr:Převažující mužský rod (ředitel) a soustředění se na jednu instituci (škola) neznamená opomíjení žen nebo školských zařízení, ale slouží k jednoduššímu a přehlednějšímu vyjadřování. Za autorský tým Irena Lhotková 8 Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství 1. SEBEPOZNÁNÍ V této kapitole se budeme zabývat sebepoznáním. Je vhodné si hned v úvodu ujasnit, že sebepoznání nepatří mezi manažerské techniky. Jejich použití je však v uvědomělém rozvoji sebepoznání možné. Dokonce můžeme považovat za výhodu, pokud ředitel školy tyto techniky zná a umí je používat. Sebepoznání pomáhá školským manažerům k dotváření a zpřesňování obrazu o sobě samém (systémsebepojetí), k účinnějšímu seberozvoji a sebeřízení a také jim umožňuje zlepšit se v interakci s ostatními a při vedení lidí. Pomocí záměrného a řízeného sebepoznání si ředitelé škol také často uvědomí, jakou souvislost mají jejich vnitřní prožívání a vnější jednání, naučí se lépe projevovat své myšlenky acítění, naslouchat svým emocím a chápat reakce svého organismu (tělesné projevy) na vnitřní a vnější faktory. V textu kapitoly jsou uvedeny základní procesy a zdroje sebepoznání. Budeme se zabývat tím, jak využít sebepoznání při stanovení svých osobních a pracovních cílů, při zjišťování vlastních interních zdrojů pro dosahování životních a pracovních cílů a cílů školy, kterou ředitel manažersky řídí. Sebepoznání přispívá k osobnímu rozvoji ředitele školy a může optimalizovat jeho kompetence, včetně stylu řízení. Kapitola představuje cestu, jak toho dosáhnout, obsahuje zobecnělé příklady využití technik sebepoznání a úkoly k zamyšlení, které mohou využít v procesu vlastního sebepoznání asebeřízení. Sebepoznání je pochopitelně utvářené interakcí s ostatními lidmi a reakcemi a adaptací jedinců na různé podněty a situace. V kapitole je pozornost věnována i těmto zdrojům sebepoznání. Ředitel školy plní role manažera, lídra i pedagogického pracovníka nebo vykonavatele procesů. Ředitel je hlavním představitelem a zástupcem školy v celé řadě náročných a významných situací. Je proto nezbytné, aby vystupoval jako autentická a zralá osobnost. Pro ředitele škol je proto sebepoznání významnou klíčovou osobní a sebereflexivní kompetencí, která jim napomáhá úspěšně zvládat jejich pracovní role. 1.1 Úvod do problematiky a definice základních termínů Sebepoznání je pojem známý z psychologie a pochopitelně také z managementu. Používá se pro popis toho, jak se v průběhu svého života učíme nahlížet sami na sebe, jaký obraz si o sobě vytváříme (sebepoznání je součást sebepojetí). Sebepoznání je v podstatě celoživotním procesem. To znamená, že se postupně utváří, doplňuje a stabilizuje v průběhu života jedince. Komplexnější a realističtější pohled na sebe získáváme až v dospělosti. K přehodnocení či zpřesnění „sebeobrazu“ může dojít také vědomě, v pro- 9 Sebepoznání


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.