načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Sebepoznání, sebeřízení a stres -- Praktický atlas sebezvládání - 2., aktualizované a doplněné vydání - Jiří Plamínek

Sebepoznání, sebeřízení a stres -- Praktický atlas sebezvládání - 2., aktualizované a doplněné vydání

Elektronická kniha: Sebepoznání, sebeřízení a stres -- Praktický atlas sebezvládání - 2., aktualizované a doplněné vydání
Autor:

Druhé vydání úspěšné knihy uznávaného konzultanta a lektora je opět strukturováné ve formě praktického atlasu s více než 70 velkými schématy. Dozvíte se více o vlastních ... (celý popis)


hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 178
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 2., aktualiz. a dopl. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-2593-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Druhé vydání úspěšné knihy uznávaného konzultanta a lektora je opět strukturováné ve formě praktického atlasu s více než 70 velkými schématy. Dozvíte se více o vlastních zdrojích, budete přemýšlet, které výsledky sebepoznání jsou konstantami vašeho života a které parametry můžete změnit. Budete se ptát, zda to, co můžete změnit, také změnit chcete. Dozvíte se, jak řídit své cíle, své činnosti a svůj čas. Budete se zabývat vytvářením návyků, které vedou k požadovaným změnám, a na příkladu uvidíte, jak mohou jednotlivé sebeřídící aktivity vypadat v praxi. V poslední části knihy zjistíte, co je to stres, odkud se bere, co s námi dělá a co my můžeme dělat s ním. Na závěr autor zmiňuje nejčastější zdroje příjemného napětí a pocitů klidu a vyrovnanosti. Nabízí několik námětů k úvahám o vývoji přístupu lidí k životu a o hledání vnitřního klidu, který umožňuje získat od každodenních starostí života rozumný odstup a potřebný nadhled. (praktický atlas sebezvládání)

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Sebepoznání, sebeřízení a stres Sebepoznání, sebeřízení a stres
Plamínek Jiří
Cena: 246 Kč
Sebepoznání, sebeřízení a stres Sebepoznání, sebeřízení a stres
Plamínek Jiří
Cena: 246 Kč
Vedení lidí, týmů a firem Vedení lidí, týmů a firem
Plamínek Jiří
Cena: 254 Kč
Vedení lidí, týmů a firem Vedení lidí, týmů a firem
Plamínek Jiří
Cena: 254 Kč
Zvládněte stres metodou Inner game Zvládněte stres metodou Inner game
Gallwey W. Timothy, Hanzelik Edd, Horton John
Cena: 495 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Volnost člověka je omezená.

Nejsme osvobozeni od životních podmínek,

máme však svobodu zaujímat k nim postoje.

Podmínky nás tedy nepodmiňují zcela.

V daných mezích záleží na nás,

zda se jim podrobíme a vzdáme se, anebo ne.

V těchto mezích

máme také možnost postavit se nad podmínky.

(Viktor Emil Frankl,

Th e unheard cry for meaning:

Psychotherapy and humanism, 1978;

volně přeloženo)


RNDr. Jiří Plamínek, CSc.

Sebepoznání, sebeřízení a stres

Praktický atlas sebezvládání

2., aktualizované a doplněné vydání

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 3278. publikaci

Odpovědná redaktorka Mgr. Marie Zelinová

Sazba Jan Šístek

Počet stran 184

Druhé vydání, Praha 2008

Vytiskla tiskárna PB tisk

Prokopská 8, Příbram VI

© Grada Publishing, a.s., 2008

Cover Photo © fotobanka allphoto images

ISBN 978-80-247-2593-2


5

Obsah

O autorovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Řekli o knize... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Poznámka ke druhému vydání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Než začnete číst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

1. Sebepoznání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

1.1 Anatomie úspěchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

1.2 Lidské zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

1.3 Lidská práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

1.4 Péče o zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

1.5 Struktura osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

1.6 Sdílené dědictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

1.7 Preference podnětů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

1.8 Účel a prostředky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

1.9 Výzvy a bezpečí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

1.10 První typologická exkurze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

1.11 Práce s podněty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

1.12 Zdroje informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

1.13 Příjem informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

1.14 Zpracování informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

1.15 Rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

1.16 Druhá typologická exkurze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

1.17 Proč se učíme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

1.18 Jak se učíme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

1.19 Čemu se učíme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

1.20 Vztah k principům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

1.21 Vztah k lidem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

1.22 Třetí typologická exkurze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

1.23 Skupinové chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

1.24 Čtvrtá typologická exkurze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

1.25 Obsazování rolí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

1.26 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

1.27 Vznik požadavků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

1.28 Požadované schopnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

1.29 „Měkké“ schopnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

1.30 Požadované postoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 2. Sebeřízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

2.1 Změna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

2.2 Umění možného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

2.3 Zdroje kolem nás . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

2.4 Řízení změny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

2.5 Člověk v rolích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

2.6 Relativní důležitost rolí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

2.7 Strategické cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98


SEBEPOZNÁNÍ, SEBEŘÍZENÍ A STRES6

2.8 Relativní důležitost cílů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

2.9 Dílčí a postupné cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

2.10 Pravidelné činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

2.11 Posuzování činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

2.12 Přemisťování činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

2.13 Výběr a utřídění činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

2.14 Distribuce času . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

2.15 Vnitřní faktory kvality času . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

2.16 Vnější faktory kvality času . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

2.17 Přidělování času činnostem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 3. Zvládání stresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

3.1 Zátěž a stres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

3.2 Fyziologie stresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

3.3 Eustres a distres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

3.4 Působení eustresu a distresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130

3.5 Motor aktivit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132

3.6 Psychologie stresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

3.7 Stresové situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

3.8 Sociologie stresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

3.9 Cyklus zvládání distresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140

3.10 Poznání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

3.11 Předpověď . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

3.12 Další postup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146

3.13 Prevence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

3.14 Příprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150

3.15 Připravenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152

3.16 Percepce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

3.17 Stres a sebeřízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156

3.18 Příklad a poučení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

3.19 Hledání štěstí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160

3.20 Hledání rovnováhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162

3.21 Hledání svobody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164

3.22 Hledání míry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166

3.23 Hledání synergie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

3.24 Hledání smyslu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 Doporučená literatura a další zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 Přehled tabulí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177


O AUTOROVI 7

O autorovi

RNDr. Jiří Plamínek, CSc.

Autor se k tématu sebeřízení dostal spletitou cestou.

Původním povoláním je přírodovědec. V osmdesátých

letech jej k zájmu o řešení konfl iktů inspiroval zápas

naší těžce zkoušené přírody s tehdejším plánovaným

hospodářstvím. Zkušenosti s těmito ekologickýmikonfl ikty jej po roce 1989 přivedly do státní správy (v letech

1990 – 1992 působil na Federálním výboru pro životní

prostředí), ale především ke studiu obecných zákonitostí

řešení konfl iktů a k zaměření na mediaci, tedy zvládání

sporů za účasti neutrálního zprostředkovatele.

Počátkem devadesátých let začal mediaci používat

v praxi a stal se prvním československým mediátorem.

Vzpomínkou na tuto pionýrskou dobu je jeho příručka Řešení konfl iktů a umění rozhodovat

z roku 1994. V té době se již věnoval mediaci a tréninkům vyjednavačů na plný úvazek

jako nezávislý konzultant. Jeho služeb začaly využívat české, zahraniční i mezinárodní fi rmy

a instituce. V letech 1992 – 1994 například působil jako národní koordinátor programu

UNITAR s názvem Confl ict Resolution and Decision Making Programme, v období let

1994 – 1996 pracoval pro tréninkový program Johns Hopkins University jako koordinátor

trenérů pro Českou republiku.

Tehdy se začal stále častěji setkávat s konfl ikty, jejichž příčinou nebyly odlišné zájmy zúčastněných, ale nepříznivě nastavené podmínky ve fi rmách a v institucích. Protože je nastavování podmínek významnou součástí řízení, dostal se touto cestou k tematicemanagementu. Využil analogie mezi ději v přírodních ekosystémech a ve fi rmách a vytvořil teorii vitality a metodiku synergického managementu, které umožňují diagnostiku a usnadňují vitalizaci fi rem. Zkušenosti z tohoto období shrnul v knize Synergický management, vydané v roce 2000.

Příčiny konfl iktů jsou ovšem rozmanité. K tématu managementu fi rem proto postupně přibylo vedení lidí a ovlivňování vztahů ve skupinách a v týmech, popsané v knize Vedení lidí, týmů a fi rem, jež nedávno vyšla v nakladatelství Grada Publishing již ve třetím vydání. S tímto tematickým košatěním byla nově spojena orientace převážně na české prostředí. V posledních letech autor spolupracuje téměř výhradně s tuzemskými fi rmami a mezi jeho klienty dnes patří největší i nejznámější z nich, stejně jako některé zajímavé české malé a střední podniky.

Říká, že k sepsání atlasu Sebeřízení jej vedl „mnohdy téměř otrokářský vztah některých českých manažerů k sobě samým, a to i těch, kteří jsou zjevně úspěšní ve vedení jiných lidí“. Nezůstalo jen u této knihy. Téma sebeřízení zpracoval pro plánovací systém fi rmy ADK a vytvořil metodiku tréninku základních sebeřídicích dovedností. Metodice rozvoje firemních systémů a lidských zdrojů se v poslední době věnuje nejvíce. Navrhuje diagnostické a vzdělávací programy a jako poradce či lektor je testuje v našich fi rmách a institucích. Je


SEBEPOZNÁNÍ, SEBEŘÍZENÍ A STRES8

autorem nebo spoluautorem zhruba dvaceti knih (kromě výše jmenovaných například Teorie

vitality, Řešení problémů a rozhodování, Tajemství motivace, Vedení porad nebo příručky Jak

řešit konfl ikty), dlouhé řady tréninkových programů (tradičních i e-learningových) a napsal

také desítky odborných a popularizačních článků.

Kontaktovat jej můžete na adrese jplaminek@seznam.cz.


ŘEKLI O KNIZE... 9

Řekli o knize...

„Knihy pana Plamínka jsou věcné, praktické a užitečné v běžné fi remní praxi. Na rozdíl od

mnoha „manažerských“ příruček neslibují zázraky a doživotní Štěstí. Kniha Sebepoznání,

sebeřízení a stres pomůže manažerovi utřídit si tu obrovskou spoustu podnětů, jimž je ve

svém profesionálním životě vystaven. Díky tomu dokáže čtenář pracovat efektivněji aspo

kojeněji.“

Petr Stuchlík

místopředseda představenstva Fincentrum, a. s.

„Jedinečnost této knihy spočívá v tom, že kromě srozumitelného a uceleného návodu, jak

zvládat vlastní život, ukazuje i možnosti nastavení podmínek tam, kde jsou největší zdroje

únavy a stresu – tedy ve fi rmách, ve kterých pracujeme.

Spolu s předcházející knihou – Vedení lidí, týmů a fi rem – tak vzniká komplexní,pocho

pitelný a praxí ověřený koncept řízení lidských zdrojů, který může být inspirací i návodem

pro manažery, personalisty i řadové zaměstnance všech kategorií fi rem a institucí.“

Roman Fišer

jednatel společnosti Process Song, s. r. o.


SEBEPOZNÁNÍ, SEBEŘÍZENÍ A STRES10

Úvod

V roce 2002 jsem našemu knižnímu trhu nabídl knížku Vedení lidí, týmů a fi rem. Do

podoby atlasu jsem v ní shrnul a uspořádal nejužitečnější témata managementu. Při jejím

sepisování jsem myslel na všechny čtenáře, kteří o něco usilují a nemohou toho dosáhnout

jinak než prostřednictvím jiných lidí. Tím jsou lákáni a vtahováni do světa managementu,

a to třeba i přesto, že název a popis jejich pracovní pozice slova jako manažer, řízení nebo

vedení vůbec neobsahuje.

Už v té době jsem dobře věděl, že téma dosahování úspěchu jsem tím vyčerpal jen zčásti. Rezervy a potíže s vedením a řízením totiž nemusíme mít jen ve vztahu k jiným lidem, ale i k sobě. Ne vždy jsou tyto rezervy malé a obtíže snáze řešitelné, ba právě naopak – často můžeme s překvapením zjistit, že sebezvládání je těžším oříškem než vedení jiných lidí, za jejichž práci nebo výchovu odpovídáme.

Zvědavě jsem tehdy čekal, jak bude nová manažerská příručka přijata. Forma atlasu, v němž jsou obrázky a text rovnoprávně zastoupeny, je při výkladu managementu, pokud vím, přece jen krajně neobvyklá. Nese však patrnou výhodu, neboť je přehledná, usnadňuje pochopení souvislostí a výrazně šetří čas čtenáře.

Knížka byla přijata vlídně, a to mne pobídlo k doplnění zbývajících témat. Vedení lidí, týmů a fi rem tak dostalo o rok mladšího brášku v podobě atlasu Sebeřízení, jehož druhé, doplněné vydání s názvem Sebepoznání, sebeřízení a stres máte nyní před sebou. Účel Žijeme ve světě rozptýlené pozornosti. Kolem nás se vynořují potíže a příležitosti, a sotva se s nimi stačíme trochu vyrovnat nebo jen seznámit, už na naši pozornost útočí něco jiného. I při plavbě v těchto rozbouřených vodách ovšem toužíme vzít život do vlastních rukou, dát mu smysl, vytesat z něho tvar, navléknout korálky vjemů na jednu nit. A samozřejmě mít na to čas.

Kniha Sebepoznání, sebeřízení a stres vypráví o cestách, jak na to. Má zcela stejný účel jako můj první atlas – pomáhat lidem, kteří chtějí něčeho dosáhnout, k úspěchu a kespokojenosti. Tomuto účelu podřizuje doslova vše – od obsahu přes způsob výkladu a obrazovou formu až po zdroje, ze kterých čerpá. Obsah Ve třech kapitolách jsou postupně probrána tři témata – sebepoznání, sebeřízení a zvládání stresu. V rámci sebepoznání se podíváme nejdříve do světa zděděných, v zásaděnezměnitelných vlastností – abychom je poznali, uměli je pozitivně přijmout a zvykli si je využívat. Poté překročíme hranice neovlivnitelnosti a vstoupíme do světa vlastností naučených. Postupně navštívíme místa, na která máme stále větší vliv, a exkurzi do vlastního nitra ukončíme u názorů, motivů, znalostí a dovedností, jež můžeme vědomě vytvářet a přímo ovlivňovat.

Následně budeme přemýšlet o cestách, jak tento vliv účinně uplatňovat v reálném životě. To již budeme oběma nohama na teritoriu sebeřízení. Shrneme osvědčené zkušenosti s


ÚVOD 11

zením změn, stanovováním cílů, posuzováním jejich důležitosti, řízením činností a řízením

času, a nakonec i se zvládáním nepříjemného napětí (takzvaného distresu) a vyvoláváním

pocitů opačných, tedy napětí příjemného (eustresu).

Forma

Snaha o stručnost a úsilí o přehlednost spolu (stejně jako v případě mého prvního atlasu)

počaly formu, v níž se pravidelně střídají obrázky s textem. Na většině dvoustran této knihy

tedy naleznete vpravo kreslené tabule, které obsahují schémata ilustrující výklad, a vlevo

vysvětlující text, který k tabuli patří.

Každá kapitola je otevřena dvoustránkovým úvodem, jehož hlavním smyslem jepropojovat jednotlivá témata v jednotný tok výkladu. Všechny tyto texty proto obsahují, je-li to možné, stručné shrnutí předchozího vyprávění a nástin jeho dalšího směřování. Adresáti I když v knížce často mluvím o manažerech, ve skutečnosti prakticky vše, o čem píšu, platí pro kohokoliv. Téma se týká naší lidské podstaty a popisované zákonitosti jsou společné nám všem bez rozdílu. Člověk na manažerské pozici možná více cítí potřebu efektivně řídit svůj život, ovšem principy, které mu při tom pomohou, jsou stejné jako u jiných profesí, a v zásadě stejná je i jeho šance uspět.

Ostatně snaha mít život nějakým způsobem pod kontrolou je všelidská. Nelišíme se v tom, zda ji cítíme, ale právě ve způsobech, které nám při řízení vlastního života vyhovují nebo kterých jsme schopni. Kniha je proto určena všem myslitelným skupinám čtenářů; jen u podkapitol o managementu změn, cílů, činností a času, v nichž padne nejvíce doporučení, vás, své čtenáře, v pravou chvíli upozorním, že zatímco pro někoho mohou tytopodkapitoly sloužit jako doslovné návody k chování, pro jiného jsou spíše vodítkem k intuitivnímu uchopení a volné inspiraci.

Když jsem knihu sepisoval, intenzivně jsem myslel také na specifi ckou skupinu adresátů, kterou jsou specialisté na rozvoj lidských zdrojů. Kdo se začte do následujícího textu, brzy zjistí, že mezi rozvojem sebe sama a péčí o rozvoj jiných lidí nevidím žádný principiální rozdíl. V obou případech je centrem zájmu člověk, pro něhož platí principy a souvislosti popsané v této knize. To, že v prvním případě máme k tomuto člověku (tedy k sobě)bezprostřední, přímý přístup, situaci nemusí vždy zlehčovat. Abych nepostavil zeď mezi soukromým a pracovním životem člověka, snažím se svůj výklad zasazovat nejen do kontextu osobního a rodinného života, ale i do kontextu práce pro fi rmu, instituci, společnost. Zdroje Čerpal jsem z literatury, kterou mám k dispozici. Některé oblasti jsou v ní zpracovány doslova s mravenčí pílí, ovšem stává se, že výsledky této píle do sebe příliš nezapadají. To platí zejména pro různé teorie osobnosti, které tvoří neviditelné pozadí sebepoznání. Čtení příslušnýchpublikací vzbuzuje nutkavý dojem, jako by snad každý jen trochu ambiciózní psycholog musel přispěchat s vlastní teorií, pokud možno alespoň zčásti popírající představy kolegů.

Jiné oblasti, zejména pak souvislosti mezi různými jevy a teoriemi, zůstávají často natolik nepovšimnuty, že malý krůček kterýmkoliv směrem už může znamenat posun za hranici


SEBEPOZNÁNÍ, SEBEŘÍZENÍ A STRES12

stávajícího lidského poznání. Za této situace mi nezbylo nic jiného než z množství možných

pohledů vybírat v souladu s účelem knihy a bílá místa opatrně kolorovat.

Při výběru témat pro jednotlivé kapitoly jsem si stále pokládal otázku, zda se uvedením příslušných poznatků chci pochlubit, co všechno jsem přečetl, nebo zda je zmiňuji proto, že se mi osvědčují v kontaktu s mými klienty, a je tedy pravděpodobné, že budou stejně spolehlivě pomáhat i vám, uživatelům této příručky. Kdykoliv jsem shledal, že zmíněným výkladem nezamýšlím pomoci sobě, ale jiným, pustil jsem se do vyprávění.

Dalším významným zdrojem, z něhož jsem čerpal při psaní této knihy, byla moje dnes už letitá praxe. Mám obrovskou výsadu, že se mohu stýkat s lidmi, kteří – ať již svoupřirozenou moudrostí nebo vytrvalým sebezdokonalováním – dokázali převzít pozoruhodnou kontrolu nad vlastním životem a žít v souladu s principy, které jsou v této knize shrnuty. Je vždy pěkné sledovat přeměny teorie v praxi a při sebeřízení je tento požitek o to větší, protože jsou vidět přímé důsledky úspěchu, projevující se nejen společenskou užitečností, ale i osobní spokojeností člověka, který v oboru sebeřízení uspěl. Metoda Usilovně jsem se snažil dávat přednost důvodu před návodem. Vysvětlení, tedy poskytnutí odpovědi na otázku „proč?“, má ve výkladu bez výjimky daleko výsadnější postavení než pouhý popis postupů, kuchařka shrnující odpovědi na otázku „jak?“.

Jsem hluboce přesvědčen, že takový přístup zvyšuje praktickou použitelnost knihy.Pochopení příčin funkčnosti metodických postupů totiž umožňuje používat tyto postupy nejen v rutinních, ale i ve zcela nestandardních situacích. Kdo ví pouze „jak“, a nikoli „proč“, má pochopitelně svázané ruce, pokud potřebuje naučený postup modifi kovat a přizpůsobit své jednání neobvyklým, třeba i krizovým podmínkám.

Knížky jako tento atlas jsou velmi náročné na způsob výkladu. Tajemné světy našich osobností nejsou právě jednoznačné, lehce předvídatelné a snadno popsatelné. Napsat o nich prakticky použitelnou příručku znamená do jisté míry obětovat představu stoprocentně exaktního vyjadřování. Tam, kde jsem musel s ohledem na rozsah a účel této příručky volit mezi přesností a srozumitelností, s těžkým srdcem jsem preferoval srozumitelnost. Někdy jsem upustil od diskuse určitých okrajových podmínek, které nastávají s nízkou pravděpodobností, nebo nezmínil výjimky, jejichž praktický význam se blíží nule. Ve všech těchto případech jsem ovšem dával bedlivý pozor, abych podstatu věci pouze zjednodušil, a nikoliv zkreslil. Autorství Můj výklad může vzbuzovat dojem, že obsahuje dlouhou řadu nových báječných postupů, které jsem osobně objevil a nyní je šířím ku prospěchu celého lidstva. Nebylo mým úmyslem takový dojem vytvořit. Realita je pochopitelně zcela jiná. Ve skutečnosti jsem spíše shrnul dobře známé jednotlivosti, často vyplývající z uplatnění našeho nejužitečnějšího nástroje – zdravého rozumu –, občas jsem je nově pospojoval a mnohde i zdůraznil souvislosti, které nejsou vždy na první pohled ostře viditelné.

Někdy bylo těžké rozhodnout, kde končí copyright zdravého rozumu a začíná autorské právo někoho konkrétního, ať již moje nebo mých kolegů z oboru. Tam, kde vědoměnavazuji na poznatky někoho jiného, cituji přímo v textu. Kde si zakládám na tom, že jde o


ÚVOD 13

sledky mých pozorování, experimentů a úvah, naznačuji to osobními formulacemi v první

osobě jednotného čísla. S ohledem na omezený rozsah a praktické ladění příručky neuvádím

v závěru kompletní seznam použité literatury, ale jen výběr literatury doporučené.

Přání

Když se člověk leskne novotou a mládí mu kouká z každého činu a slova, přirozeně touží po

tom, aby vynikl. Obávám se, že již nějaký čas neodpovídám tomuto popisu. Vedle nevýhod

v tom nacházím i řadu příjemností. Méně mi záleží na efektu a více na užitku.

V textu atlasu přesto zhusta používám značně košatý slovník a nápadná jazyková spojení. V úvodu každé kapitoly jsem si navíc zahrál na lidového mudrlanta, když jsem se pokusil stručně zformulovat vybraná podstatná sdělení příslušných kapitol do jakýchsi gnóm či aforismů.

Doufám, že čtenáři omluví tyto výstřelky a pochopí, že mají udržet jejich zájem apozornost – vždy, když po nich sáhnu, upřímně věřím, že vstoupily do služeb užitečnosti, ne laciného efektu.

Ostatně, pokud shledáte tento atlas užitečným, budete se k němu vracet a rozvíjet jeho myšlenky, naplní se mé největší přání v souvislosti s touto knihou. Jiří Plamínek jplaminek@seznam.cz Poznámka ke druhému vydání Vážení a milí čtenáři, váš zájem o mé knížky, díky němuž některé z nich mohly vyjít ve druhém a případně i ve třetím vydání, mne upřímně těší. Umožnil mi zpracovat také téma sebeřízení nově, v souladu s čerstvými postřehy a zkušenostmi. V tomto druhém vydání původního atlasu Sebeřízení najdete některé nové tabule, úplně nové uspořádání textu a rovněž malou úvahu pod názvem Než začnete číst na téma, zda, proč a jaký pořádek vnášet do vlastního života. Pořádek totiž může někomu pomoci, ale jinému ublížit. Nejužitečnějším nástrojem pro rozhodování o vlastním životě nejsou pochopitelně příručky, byť napsané s nejlepšími úmysly, ale starý dobrý zdravý rozum. Proto přeji vám všem, abyste ho měli co nejvíce.

V přátelské úctě váš

Jiří Plamínek

jplaminek@seznam.cz


SEBEPOZNÁNÍ, SEBEŘÍZENÍ A STRES14

Než začnete číst

Sebepoznání, sebeřízení a sebezvládání jsou poněkud nebezpečná témata. Na přelomukaždého roku vídám mnohé své bližní, jak s dobrým předsevzetím usedají k zakoupeným

drahým diářům a plánují své příští dny, vedeni pocitem, že jenom tak mohou dosáhnout

tolik kýženého úspěchu nebo závratného pocitu štěstí. Když pak v průběhu ledna přejdou

do svého obvyklého režimu spontánního chování a intuitivního rozhodování, pronásledují

je pocity viny a osobního selhání.

Jde-li přitom vůbec o nějakou chybu, došlo k ní již v prosinci, v době, kdy se rozhodli navléci svému času racionální uzdu. Racionální přístup k sobě a k životu může být velmi užitečný, ale stejně tak může pustošit kvalitu vlastního života a vztahy k ostatním lidem. Nejsem proto žádným věrozvěstem plánování. Jen jsem už ve své praxi viděl mnoho lidí, kterým by zamyšlení nad sebou a nad vlastním životem prospělo. Smysl života Je-li smyslem řízení sebe sama vyšší objektivní kvalita života a vyšší subjektivní lidskáspokojenost, je zcela normální se ptát, zda na nás na řízené cestě životem nakonec nečíhá více pastí než při intuitivním křižování oceánem relativního chaosu kolem nás. K výběru máme dvě krajní odpovědi i celou škálu možností přechodných.

Ve vztahu k sobě i k okolí se můžeme spolehnout na přirozený běh věcí. Příroda, z jejíchž zákonitostí při svém výkladu často čerpám, také nemá cíle, a přesto dosahuje zajímavých výsledků. Cestou pokusů a omylů se jí z biologické prapolévky, obsahující jen několik jednoduchých organických látek, podařilo během několika mála miliard let vytvořit laskavého čtenáře, který si na to, co zde píšu, dokáže udělat vlastní názor.

Ostatně, odstraníme-li ze svých úvah břímě času a sebestřednosti, můžeme spatřit, žesystémy všech myslitelných úrovní, včetně nás samých, dělají přesně to, co dělat mají – vyvíjejí se. Můžeme si tedy říci: buďme rádi, že jsme alespoň na čas u toho. A užijme si to.

Pokud nám tento přístup nesedí, můžeme začít do svého života racionálně a systematicky zasahovat – třeba způsoby popsanými v této knize. Můžeme si navíc uvědomit, že parametry světa, který nás obklopuje, všichni spoluvytváříme, a snažit se do něho aktivně a systematicky vnášet pořádek a rozum a ovlivňovat jej. Je to možné a legitimní, má to smysl.

Kdo se ovšem rozhodne věnovat své úsilí snižování entropie ve svém životě, měl by vědět, že jde o běh na dlouhou trať v prostředí se ztíženou orientací, ale s velmi zajímavými cenami pro ty, kteří v průběhu života protrhnou cílovou pásku návyku dívat se pravidelně dopředu i dozadu.

Máme tedy svobodu volit cestu. Oba popsané přístupy k životu jsou pochopitelné apřijatelné a navíc – jak už jsem poznamenal výše – mohou v praxi počít řadu přechodů akombinací, a tím i připouštět existenci zlaté střední cesty. Pojem zlatého středu je ostatně jedním z nejpozoruhodnějších objevů zdravého rozumu a je jistě starší než náš letopočet, neboť již v dobách antiky byla rčení jako aurea via media nebo aurea mediocritas velmi oblíbená.

Stejnou svobodu jako v případě cest ovšem máme i při volbě cílů a při přemýšlení o smyslu vlastního života. Odpovědět na otázku po smyslu vlastního snažení může každý


NEŽ ZAČNETE ČÍST 15

nejlépe sám za sebe. Smysl života nelze diktovat, vkládat jej zvenčí. Podle Viktora Emila

Frankla (Th e unheard cry for meaning, 1978) je přítomen ve všech životních situacích a jeho

hledání je hlavní odpovědností každého z nás. Tato slova vyřkl člověk pohnutého osudu

a pozoruhodných zásluh, rozhodně se vyplatí o nich přemýšlet o něco déle, než je v naší

uspěchané době zvykem.

Dosahování úspěchu

Tato příručka nese název Sebepoznání, sebeřízení a stres, ale s podobnou mírou přesnosti by

mohla být pojmenována Dosahování úspěchu. S pojmem úspěch je ovšem třeba hospodařit

opatrně. Pokouším-li se představit si nějak intuitivně obsah tohoto slova, docházím kzávěru, že jde o stav, kdy je dosaženo toho, čeho mělo být dosaženo. Sebepoznání, sebeřízení

a sebezvládání k dosahování tohoto kýženého stavu – úspěchu – významně přispívají.

V subjektivním vnímání úspěchu nebývá žádný rozpor: úspěch nastává, když přání splyne s realitou. Horší je to s objektivním pohledem. Můžeme usilovat o něco, co nám ve svém důsledku prospěch nepřinese (kupříkladu o slávu, která se může po celoživotním snažení lehce rozplynout v plytké nic).

Z poradenské práce vím, že osobní defi nice úspěchu o kvalitě života lidí významně spolurozhoduje. Hodně záleží na tom, zda za úspěch považujeme dosažení určitého bodu (například nějaké výše příjmu) nebo dosažení takového bodu a čehokoliv, co je v našich očích ještě lepší. Obojí je možné. Pokud prohlásíte, že úspěchem v nějakém sportovním klání by bylo desáté místo, pravděpodobně tím míníte, že by bylo dobré umístit se i na místě devátém, neřku-li prvním.

Nekontrolované šíření tohoto pohledu na úspěch ovšem může způsobovat potíže. Pokud se členové domácnosti dohodnou, že by bylo dobré mít měsíční příjem v určité výši, funkční automatickou pračku nebo solidní auto, je třeba si dobře rozmyslet, zda za úspěch budou považovat také příjem dvojnásobný, automatickou pračku s vestavěným topinkovačem a auto se zlatým volantem.

Lepší bývá nepřítelem dobrého. Vždy je proto účelné se ptát, zda za úsilí získat lepší než dobré, ke kterému nás tolik vábí například reklama, neplatíme něčím, co není na první pohled tak výmluvné jako výplatní páska, daňové přiznání nebo nablýskaný výrobek, ale co se časem stejně připomene. Nemusí to být jen zdraví nebo mezilidské vztahy, může jít i o budoucí pocit spokojenosti při bilancování vlastního života.

„Mít maximum“ jako pojetí úspěchu má tedy zajímavou alternativu – „mít optimum“.

Vzhledem k tomu, co jsem napsal o svobodě volby, mohu otázku, které pojetí vede k vyšší

kvalitě života (a onomu objektivnímu úspěchu), v této příručce jen položit, nemohu na ni

odpovídat.

Hledání štěstí

Součástí obsahu této nevelké knížky je i sebepoznání. Bez pochopení a přijetí sebe sama

můžeme těžko pomýšlet na jakékoliv hlubší úvahy o vlastním životě. Příslušnou kapitolu

proto mohu doporučit i všem těm, kterým je již nyní zřejmé, že s nějakým systematickým

přístupem k životu nechtějí mít nic společného.

Sebepoznáním můžeme objevit celý kompletní vesmír, další nekonečno, o kterém jsme dosud nemuseli mít ani tušení. Dozvíme se více o vlastních výhodách, ale i o tom, co naší

+


SEBEPOZNÁNÍ, SEBEŘÍZENÍ A STRES16

silnou stránkou není. Budeme přemýšlet, které výsledky sebestudia jsou konstantami našeho

života a které parametry můžeme změnit. Budeme se ptát, zda to, co můžeme změnit, také

změnit chceme. Aniž bych chtěl tlumit případné nadšení pro vlastní zdokonalování, rovnou

říkám, že většinu z toho, co zjistíme, budeme měnit jen stěží – ať již proto, že to není ani

teoreticky možné, nebo proto, že není rozumné se o to prakticky snažit.

Tím nejdůležitějším, co dostaneme, je proto příležitost vnitřně přijmout vše, co nás charakterizuje, a to včetně odhalených slabin, a začít se mít rádi se vším dobrým i se vším, co se nám na první pohled líbilo méně. Toto sebepřijetí je cestou k vnitřní stabilitě a nutným předpokladem kvalitních vztahů s okolím.

Úspěšní lidé jsou pověstní dobrým hospodařením s vlastními i externími zdroji. Protože se znají, umějí využít svých silných stránek a řešit potíže spojené se stránkami slabými – buď cestou osobního rozvoje, nebo spoluprací s lidmi, kteří jim mohou chybějící zdrojenabídnout. Protože se akceptují, nepřenášejí na své okolí vlastní nejistotu a působí důvěryhodně. Ostatní lidé je proto rádi napodobují, následují je, neboť cítí jejich osobní sílu.

Hledání sebe sama a dobrý vztah k tomu, co nacházíme, doporučují různí myslitelé již dlouhá staletí. Takový zen například přináší množství ponaučení typu „čím dále jdeš, tím méně víš“ nebo „pohleď dovnitř, Ty jsi Buddha“, která obratnou zkratkou vyjadřují v zásadě totéž, co jsem se zde pokusil vysvětlit jazykem současné doby. K pocitu osobní spokojenosti nevede moderní dálnice, ale prostá stezka.





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist