načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Schizofrenie v dětství a adolescenci - Eva Malá

  > > > > Schizofrenie v dětství a adolescenci  

Elektronická kniha: Schizofrenie v dětství a adolescenci
Autor:

Ztráta reality, narušení vztahu k sobě samému a k vnějšímu světu. To a mnohem více je schizofrenie. Tato duševní porucha však bohužel nezasahuje jen dospělé, ale i děti. Právě ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  209
+
-
Doporučená cena:  246 Kč
15%
naše sleva
7
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Počet stran: 1
Úprava: v. (v různém stránkování) : ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
Médium: e-book
Téma: děti, psychózy, duševní poruchy
ADOBE DRM: bez
ISBN: 80-247-0737-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Ztráta reality, narušení vztahu k sobě samému a k vnějšímu světu. To a mnohem více je schizofrenie. Tato duševní porucha však bohužel nezasahuje jen dospělé, ale i děti. Právě diagnóza schizofrenie v dětství a adolescenci je jednou z nejvážnějších. Jedinečná publikace doc. MUDr. Evy Malé, CSc. Schizofrenie v dětství a adolescenci mapuje do detailu tuto těžkou chorobu a přináší mnoho příkladů z praxe. Kniha pohlíží na schizofrenii z hlediska dětské a dorostové psychiatrie a zaměřuje se na diagnózu, klasifikaci a léčbu nemoci (farmakoterapie, inzulinová terapie, psychoterapie).

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Eva Malá - další tituly autora:
Psychiatrie Psychiatrie
Malá, Eva; Pavlovský, Pavel
Cena: 154 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






���������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������
���������������������������������� ����������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������������������
������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� �����������
���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� �������������
����������������������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������� �
������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ���������
������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������
����������������������������������
���������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������������������
������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� �����������
���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� �������������
����������������������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������� �
������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ���������
������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������





���������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������
���������������������������������� ����������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������������������
������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� �����������
���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� �������������
����������������������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������� �
������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ���������
������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������
����������������������������������





doc. MUDr. Eva Malá, CSc.
SCHIZOFRENIE V DÌTSTVÍ A ADOLESCENCI
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7
tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400
www.grada.cz
jako svou 2233. publikaci
Odpovìdná redaktorka Helena Varšavská
Sazba a zlom Milan Vokál
Foto archiv autorky
Fotografie v knize mají dokumentární povahu, nebyly poøizovány pro publikaèní úèely,
proto je není možno reprodukovat v lepší kvalitì.
Poèet stran 196
Vydání 1., 2005
Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s.
Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod
© Grada Publishing, a.s., 2005
Obrázek na obálce © MUDr. Pavel Žáèek
Recenzovali:
prof. MUDr. Petr Zvolský, DrSc.
doc. MUDr. Ivo Paclt, CSc.
ISBN 80-247-0737-3
1
Schizofrenie osvit.vp
6. dubna 2005 13:25:50
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





OBSAH
VÌNOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
1. DIAGNÓZA SCHIZOFRENIE A HISTORICKÝ ÚVOD. . . . . . . . . . . . . 9
2. SCHIZOFRENIE V DÌTSTVÍ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
2.1 Schizofrenie v dìtství z pohledu zaèátku tøetího tisíciletí . . . . . . . . . . . . 25
2.2 Pohled domácích autorù na schizofrenii u dìtí a adolescentù . . . . . . . . . . . 38
3. SCHIZOFRENIE V ADOLESCENCI. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
3.1 Diagnóza schizofrenie v adolescenci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
4. KONCEPÈNÍ MODELY. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
4.1 Genetický model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
4.2 Model intrauterinnì naèasované „chyby“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
4.3 Neurotransmiterový model a morfologické zmìny . . . . . . . . . . . . . . . 71
4.4 Neurovývojový a neurodegenerativní model vzniku schizofrenie . . . . . . . . 72
4.5 Teorie kortikolimbického rozpojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
4.6 Kortikokortikální rozpojení (rozštìp) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76
5. TEORIE SCHIZOFRENIE A ZOBRAZOVACÍ METODY
U SCHIZOFRENIE V DÌTSTVÍ A V ADOLESCENCI. . . . . . . . . . . . . 79
5.1 Neurotransmiterová teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
5.2 Teorie diskonekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85
5.3 Základní závìry, které jsou zároveò otázkami v roce 2004 i 2005 . . . . . . . . 87
6. RODINY SCHIZOFRENIKÙ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89
7. PERINATÁLNÍ ANAMNÉZA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
8. RIZIKOVÉ DÌTI. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101
9. NEUROLOGICKÉ VYŠETØENÍ A OTÁZKA VÝVOJOVÉHO
OPOŽDÌNÍ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
10. DEPRESE A SUICIDÁLNÍ TENDENCE. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107
11. PROGNÓZA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
12. MORTALITA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
13. LÉÈENÍ SCHIZOFRENIE. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
13.1 Farmakoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
13.1.1 Farmakologické strategie léèení psychických poruch v 80.
a 90. letech 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
13.1.2 Farmakoterapie konce druhého tisícíletí a zaèátek tøetího –
éra antipsychotik „atypických“ SDA
(serotonin-dopaminových antipsychotik) . . . . . . . . . . . . . . 118
2
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:51
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





13.1.3 Farmakoterapie dìtí a adolescentù . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
13.1.4 Reference domácích autorù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130
13.1.5 Udržovací farmakoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132
13.1.6 Farmakorezistence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132
13.1.7 Vedlejší nežádoucí úèinky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133
13.1. 8Struèné shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134
13.1.9 Elektrokunvulzivní terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136
13.1.10 Transkraniální magnetická stimulace . . . . . . . . . . . . . . . . 137
13.2 Psychoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
13.2.1 Psychoterapeutické vedení schizofrenních dìtí . . . . . . . . . . . 137
13.2.2 Terapeutické vedení schizofrenních adolescentù . . . . . . . . . . 141
ZÁVÌREM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143
PØÍLOHA 1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145
28letá retrospektivnì-prospektivní longitudinální studie pacientù
s diagnózou schizofrenie v dìtství a adolescenci (E. Malá) . . . . . . . . . . . 145
Struèný souhrn 28leté longitudinální studie 120 dìtských
a adolescentních schizofrenikù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153
Relevantní anamnestická data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154
PØÍLOHA 2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157
Diagnostická kritéria schizofrenie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157
LITERATURA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175
REJSTØÍK. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193
3
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:51
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





VÌNOVÁNÍ
Vìnováno mé rodinì, prof. J. Fischerovi a prof. M. Belferovi.
Prof. MUDr. Jan Fischer, DrSc. (1913–1976)
Založil u nás obor dìtské a dorostové psychiatrie,
aèkoliv klinik, celou svou duší byl teoretik. Studoval
kybernetiku, statistiku, navzdory totalitnímu režimu
propagoval pøístupy dynamické psychoterapie, podílel
se na mnoha výzkumných pracích a mezinárodních
studiích, napsal první èeskou uèebnici dìtské
psychiatrie. Založil postgraduální vzdìlávání a získání
odbornosti (atestaci z oboru), vybudoval první Dìtskou
psychiatrickou kliniku (Praha, FN Motol).
Prof. MUDr. Myron Lowell Belfer, Ph.D.
Je profesorem dìtské a dorostové psychiatrie na
Harvardské univerzitì v Bostonu a expertem-konzultantem
pro tento obor pøi WHO, pracující na vývoji globálního
plánu duševního zdraví mládeže na celém svìtì a spe -
ciálnì vrozvojových zemích. Jako prezident
Mezinárodní asociacedìtské a dorostové psychiatrie (IACAPAP)
se po „sametové revoluci“ jako jeden z prvních zajímal
o naši psychiatrii a postgraduální vzdìlávání a umožnil
ÈR vstup do evropských i celosvìtových odborných
struktur i úèast na rùzných mezinárodních kongresech.
Je vynikajícím pedagogem a svou noblesou a
skromností vzorem pro ostatní.
VÌNOVÁNÍ / 7
4
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:52
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





PODÌKOVÁNÍ
Zvláštní podìkování si dovolím vyslovit obìma recenzentùm za jejich cenné
pøipomínky, vlídné a peèlivé posouzení.
Upøímné podìkování za velkou pomoc pøi realizaci knihy patøí paní redaktorce
H. Varšavské, paní instruktorce E. Sekaninové za precizní administrativní zpracová -
vání a ing. Z. Smrèkovi za èetné rešeršní služby.
8/ SCHIZOFRENIE V DÌTSTVÍ A ADOLESCENCI
5
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:53
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





1. DIAGNÓZA SCHIZOFRENIE A HISTORICKÝ
ÚVOD
Termín psychóza, publikovaný v roce 1845 E. von Feuchterslebem, prodìlal
mnoho zmìn, dnes je dokonce opouštìn a není používán jednotnì ani v dìtské
psychiatrii, ani v psychiatrii dospìlých. Bìžnì pod pojmem psychóza rozumíme tìžkou
duševní poruchu, jejíž rámec tvoøí porucha vztahù pacienta – jak k sobì samému,
k ostatním osobám, tak k realitì. Vztahy buï chybí nebo jsou narušeny, pacient je
pøevádí do svého vlastního imaginárního svìta, kam jej není možné následovat
.
Poruchy vnímání reality jsou provázeny zmìnami chování (napø. autistické odtažení,
manické extravagantní jednání atd.), které nelze druhými empaticky pochopit. Psychóza
se zdá býti pøerušením smyslu života.
Schizofrenie v dìtství mùže být zcela srovnána se schizofrenií dospìlých, s
výjimkou zvláštních rysù a specifických modifikací klinického obrazu konkrétního
vývojového stadia, ve kterém se dítì nachází (buï vìkem nebo stupnìm intelektového
vývoje) (Eggers, 1982).
Tab. 1Historický rùst a rùzné etapy vymezování pojmu schizofrenie (Kaplan,
Sadock, 1982).
1860Morel demence praecox
1870Hecker hebefrenie
1871
1863–1868 Kahlbaumkatatonie
1874
1861Griesinger primäre Verrücktheit
1868Sander paranoid
1896Kraepelin dementia praecox
E. Kraepeli n– 1896shrnuje rùzné psychotické syndromy pod diagnostickou
jednotku dementia praecox a ve svém popisu jí dává do vínku nepøíznivou prognózu –
koneènou deterioraci. Vydìluje tøi základní typy demence praecox: katatonní,
hebefrenní a paranoidní.
DIAGNÓZA SCHIZOFRENIE A HISTORICKÝ ÚVOD /9
6
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:53
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





E. Bleuler pøichází s novou koncepcí dementia praecox i s novým termínem,
schizofrenie, který volnì pøeložen znamená „rozštìp mysli“. Dle Bleulera je rozštìp
hlavním pøíznakem a je daleko více typický než finální deteriorace. Deterioraci nepokládá
za nezbytný rys schizofrenie. Ke Kraepelinovu dìlení pøidává 4. typ – schizofrenii
simplexní. Tyto ètyøi typy jsou v podstatì akceptovány dodneška jako základní
schizofrenní syndromy, ve kterých se objevují všechny prùbìhové variace mezi úzdravou
na jednom konci a devastací organismu s následnou deteriorací-demencí na konci
druhém (Eggers, 1982).
Hecker – 1871ve své monografii podrobnì popisuje hebefrenii – jednu ze
základních schizofrenií, typickou pro adolescentní období. Je to duševní porucha, která
je bizarní a ve které nejapné vtipkování, chichotání, grimasování, manýrismy a
pseudofilosofování jsou spojeny s ostatními psychotickými fenomény. Hebe –
adolescentní dcera Dia a Hery, byla dle øecké mytologie bohyní mladosti a byla èíšnicí
10/ SCHIZOFRENIE V DÌTSTVÍ A ADOLESCENCI
SCHIZOPHASIA
RECCURENT
CATONIA
AFFEKT-LADEN
PARAPHRENIA
SCHIZOPHRENIA
SPECTRUM DISEASES
Kety Etal
1975
PSEUDONEUROTIC
Hoch-Polatin
1949
SCHIZOAFFECTIVE
Kasanin
1933
ONEIROID
Mayer-Gross
1923
SIMPLEX
Bleuler
1911
Diem
1903
SCHIZOPHRENIA
Bleuler
1911
DEMENTIA PRAECOX
Kraepelin
1896
ATYPICAL
SCHIZOPHRENIAS
Leonhard
1960
SCHIZOPHRENI FORM
Langfeldt
1939
PARAPHRENIA
Kraepelin 1912
Kahlbaum 1863
DÉMENCE PRAECOX
Morel 1860
PARANOID
Sander 1868
HEBEPHRENIC
Hecker 1870
CATATONIC
Kahlbaum 1868
STOPOROUS
EXCITED
Obr. 1Historický vývoj klasifikaèního konceptu schizofrenií. (Pøevzato: Kaplan, H. J.,
Sadok, B.J.: Schizophrenic disorders. In Comprehensive text book of psychiatry III.
Baltimore, London, Wiliams, Wilkins 1982.)
7
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:53
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





bohù. Usrkávala víno, které opatrovala, mìla obèas „špièku“, chichotala se, chovala
se nepøimìøenì a byla pošetile hloupouèká (Kisker, 1977). Bohužel, hebefrenici
mimo tyto symptomy mají výrazné psychotické poruchy myšlení a vnímání a znám -
ky dezintegrace celé osobnosti. Èasto proces konèí tìžkou regresí a deteriorací.
De Sanctis – 1906popisuje psychózu u dìtí pøed pubertou a nazývá ji dementia
precocissima.
Od antiky až do støedovìku nejsou dùkazy, že by existoval organizovaný zájem
o vývoj a chování dítìte. Po francouzské revoluci se zaèíná zájem veøejnosti obracet
na handicapované dìti a roku 1784 Hauy v Paøíži otevírá první školu pro slepé dìti.
Devatenácté století je charakterizováno rozvojem péèe o mentálnì retardované.
V našich zemích patøí zásluha Karlu S. Amerlingovi, který jde s dobou a jako lékaø
a pedagog má vynikající erudici a hluboké pochopení pro tuto problematiku. Zaèí -
nají se budovatprvní centra pro mentálnì defektní dìti. Objevují se první zmínky
o psychotickém dítìti. Roku 1860 vychází Morelova monografiePsychosen im
Kindesalter. Wieck (1965) udává, že první popis melancholie s halucinacemi u dìtí je
z roku 1862. Eminghaus vydává knihuDie geistigen Störungen des Kindesalters
1887 (Wieck,1965). Charpentier píše o „demences précoces simples des enfants
normaux“. Kraepelin – 1896 pøesnì a jasnì popisuje symptomy duševních nemocí a jako
první se zmiòuje o dementia praecox (Kraepelin, 1919). Vyzdvihuje, že u malého poètu
pacientù zaèíná schizofrenie v dìtském vìku (myšleno od 10 let). Udává 3,5 % dìtí
s diagnózou schizofrenie z 1054 dospìlých pacientù s toutéž diagnózou. Binet a Simon –
1905 publikují psychometrické testy. Sante de Sanctis (1905–1908) vlastnì pod
názvem dementia praecocissima první charakterizuje dìtskou schizofrenii jako
specifickou entitu. Weygant – 190 8(Vondráèek, 1967) rozlišuje mezi Hellerovou infantilní
demencí, idiocií a dìtskou schizofrenií.
E. Bleuler – 1911pøi popisu základních symptomù schizofrenie (didaktická4A–
autismus, ambivalence, poruchy afektù a asociací) uvádí jako první – termín autismus.
Autismem je vlastnì vyjadøovaná porucha myšlení. Myšlení je neproduktivní, pasivní,
pacient je pohroužen do vnitøního svìta snù a fantazií. Pozdìji se spíše než autistické
myšlení zaèal používat termín myšlení dereistické. Kanner oznaèení použil v názvu
nové diagnostické jednotky infantilní autismus. Autismus zùstal vyhrazen, ale až
v 90. letech minulého století, diagnostické kategorii pervazivních poruch.
Homburger – 1926 vydává knihu o psychopatologii v dìtství, Freudová rozpracovává
psychoanalytické principy léèení dìtí a seznamuje odborníky s terapií hrou. Tramer na
sjezdu švýcarské psychiatrické asociace 1933 zakládá nový obor medicíny s názvem
Kinderpsychiatriea zároveò tak nazývá èasopis, který vychází od roku 1934.
Vznikají první velké práce o dìtských psychózách, speciálnì o schizofrenii v dìtském vìku.
V našem písemnictví Funk (1929) popisuje desetiletého chlapce, který mìl po
chøipce záchvaty nepøirozeného strachu a lekavosti, ve 14 letech ataku s pozitivními
psychotickými symptomy, pak stuporem a za tøi mìsíce kompletní remisi. Pøi dalších
kontrolách pøetrvávala pouze „tìžkopádnost“. Otec chlapce byl psychotik. Funk
uvádí, že psychózy v dìtském vìku tvoøí 0,55 % všech psychóz.
Potter, Despert(Potter, 1933) a Bradley (Bradley, 1955) v roce 1933 stanovují
nová diagnostická kritéria (viz pøílohu Diagnostická kritéria) a zájem pedopsychiatrù
se obrací k dìtským psychózám, klasifikaci duševních poruch a otázce vzdìlávání.
(Jen namátkou jména svìtovì známá – Asperger, Benderová, Cameron, Goldfarb,
Kanner, Lutz, Mahlerová, Stutte, Suchareva, Tramer, Van Krevelen, Villinger). V
letech 1935–1936 o dìtské schizofrenii psali Homburger, Tramer a Stern. Dle Stutteho
DIAGNÓZA SCHIZOFRENIE A HISTORICKÝ ÚVOD /11
8
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:53
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





(Wieck, 1965) se schizofrenie v dìtství vyskytuje 3,5× èastìji u chlapcù než u dívek.
Lutz (Wieck, 1965) rozdìluje dìtské schizofrenie dle prùbìhu na plíživì zaèínající,
nevýrazné ataky a na bouølivé akutní nebo subakutní ataky, provázené èasto katatonií.
Z diferenciálnì diagnostického hlediska rozebírá schizofrenie a schizofrenní
psychózy na bázi organického poškození mozku.Villinger prohlašuje, že diagnóza dìtské
schizofrenie je možná; základním symptomem je autisticky zmìnìné já (ich, ego)
a veškerý smysl života. Duševní stavy schizofrenních dìtí nelze vìdecky pøesnì
popsat, ale pochopení dezintegrace vìdomí je možné. Villinger rozdìloval schizofrenie
u dìtí podle vývojové fáze do 10 let, prepubertální do 14 let a schizofrenii
mladistvých od 14 do 1 8let. Intenzivnì studoval a pak popsal prodromy, kdy se objevují
náhlé neodùvodnìné poruchy chování, zmìny nálady, autistické projevy. Dítì se
izoluje, nebo naopak hledá pomoc u svého okolí. Jindy je nápadný pøechodný autismus,
denní snìní (s poruchami myšlení a vnímání nebo bez nich) a pak regresivní chování,
které mùže konèit defektem. V roce 1942Lauretta Benderová v Bellevue Hospital
v New Yorku popsala podobný klinický syndrom. Myslela si, že je vyjádøením dìtské
schizofrenie. Vytvoøila nyní znovu moderní hypotézu, že dìtská schizofrenie je
výsledkem opoždìného zrání mozku a celého plodu v embryonální dobì, které se pak
projeví primitivním pøizpùsobováním se prostøedí ve formì bizarního chování. Když
se onemocnìní projeví, je v mnoha pøípadech tak devastující, že vypadá jako
retardace. Jedná se ovšem o pseudoretardaci. Benderová pøi stanovení schizofrenie v dìtství
klade dùraz na dva základní aspekty – za prvé aspekt zhodnocení poruch integrace
vzorcù chování, za druhé urèení psychopatologie dle vývojových kritérií.Diagnóza
je vývojová a neurologickás perzistujícími ostrùvky primitivní organizace CNS.
Kognitivní abnormityse týkají speciálnì poruchy percepce obrazu vlastního tìla.
Za nejdùležitìjší diagnostické kritérium je považována vše pronikajícíanxieta (viz
pøílohu Diagnostická kritéria). V pracích Benderové (Quay, 1972) a Fischové je
patrný výrazný vliv Gesella a Gestalt psychologie. Schizofrenní dítì je takové, které má
patologické projevy v každé rovinì CNS a na každém poli integrace tìchto funkcí. To
znamená v rovinì funkcí vegetativních, motorických, percepèních, kognitivních,
intelektuálních, emoèních a sociálních. Benderová byla kritizována mnoha autory, že
bìhem 20 let vyšetøila tisíc schizofrenikù a diagnóza schizofrenie tvoøí 8% všech
jejích pacientù. Dle Reisera (1963) to nelze vysvìtlit ani tím, že se speciálnì o tyto
pacienty zajímá. Benderová se však hájila, že velká èást jejích dìtských pacientù má
i v dospìlosti diagnózu schizofrenie. Avšak dle Eisenberga (1957) pro diagnózu v
dospìlosti má velký význam diagnóza v dìtství a vìtšina autorù ji pouze pøepisuje.
Peèlivé studie, které provìøovaly diagnostická kritéria Benderové – (Fischová,
Halpern, Shapiro a Wille, 1965; Fischová, Shapiro, Shapirová, Campbellová a Wille,
1968), dokázaly praktickou validitu jejího klasifikaèního systému. Wolff a Chessová
(1964) podobnì jako Benderová považují psychózy v dìtství zaporuchy maturace,
ve kterých ostrùvky fixovaného primitivního chování perzistují v reaktivních vzorcích
chování. Nyní, po 40 letech, se tato koncepce jeví jako vysoce moderní, odpovídající
posledním výzkumùm na poli schizofrenie. Bergman,Escalona a kol. (Wolman et al.,
1978) publikovali kazuistiku 5 dìtí s „neobvyklou senzitivitou“ k senzorické
stimulaci. Dìti byly pøecitlivìlé napø. na svìtlo, na zvuky, barvu, byly „vysoce zranitelné“
a nesnášely žádnou stresovou situaci. Mìly nerovnomìrné rozložení intelektových
schopností. Nebyly tolerantní ke zmìnám, byly negativistické, s afektními záchvaty
zlosti. Pro takové dìti se snažil roku 1954Rudolf Ekstein vytvoøit novou
diagnostickou jednotku, tzv.hranièní (borderline) psychotické dítì. Dítì má pøíznaky, které
12/ SCHIZOFRENIE V DÌTSTVÍ A ADOLESCENCI
9
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:54
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





lze øadit jak mezi neurotické, tak psychotické. Beata Ranková (1949) informuje o tìž -
ké emoèní poruše v dìtství, která vede k atypickému vývoji. Avšak tzv.„atypické
dítì Rankové“mìlo tak nejasná diagnostická kritéria, že vlastnì tato kategorie,
zrovna tak jako Eksteinova snaha o nové oznaèení „hranièní dítì“, nemìly žádnou
diferenciálnì diagnostickou hodnotu. Kvalitativnì odlišný klinický syndrom, který je
dnes oznaèen jakoinfantilní autismus, je publikován roku 1943 Leo Kannerem.
Ten popsal skupinu 11 dìtí, které „pøišly na svìt sneschopností navázat citový
kontakt, stejnì jako jiné dìti pøicházejí na svìt s intelektovým nebo fyzickým
defektem. Normální fyzický vzhled a dobrá mechanická pamì vedly Kannera k závìru, že
dìti se narodily s dobrým intelektovým potenciálem. Dìti byly extrémnì osamìlé
a uzavøené ve svém vlastním svìtì. V psychomotorických testech dosahovaly
slabých výsledkù. Rodièe, dle Kannera, charakterizovali své dítì jako uzavøené ve
vlastní skoøápce, které je šastné, když je ponecháno o samotì. Dítì se nemazlí, vyhýbá se
fyzickému kontaktu, nevyjadøuje emoce (viz pøílohu Diagnostická kritéria). První
potvrzení existence Kannerova syndromu v Evropì pøišlo v roce 1952 odVa
nKrevelenaz Holandska a Sterna z Francie. Van Krevelen vytyèil nutnost zkoumání organické
pøíèiny a kritizoval Kannerovu psychoanalytickouteorii. Popsal jak Kannerùv
infantilní autismus (1952), takautistickou psychopatii Aspergera (1962 a 1971). U dìtí
s Aspergerovým syndromem není postižen intelekt, ale vázne motorická koordinace
a prostorová percepce. Èasté je sociální selhání pro tìžké obsese a zvláštní zájmy,
kterým dìti vìnují veškerý èas (Rutter, 1976). V 50. a 60. letech se autismus stal módní
netraumatizující diagnózou pro mentálnì postižené dìti, u kterých se vyskytlo bizarní
chování. Do konce století nebyl vztah mezi infantilním autismem a dìtskou
schizofrenií jednotnì rozøešen. Nìkteøí autoøi (Creack, Eaton, Menolascino, O’Corman, Ornitz,
Ritvo) oba syndromy oddìlovali, ale øadilije do jedné diagnostické kategorie. Druzí
považovali autismus pouze za jeden z rùzných typù dìtské schizofrenie (Bettleheim,
Ferster, Mahlerová, Schopler, Ruttenberger, Zaslow); pro tøetí skupinu byl autismus
separátní diagnostickou kategorií (Arbib, Dwel, Eisenberg, Kahn, Kanner, Magaro,
Meèíø, Miller, Rimland, Rutter). Tito autoøi zastávají názor, že autismus a dìtská
schizofrenie jsou symptomaticky odlišné, ale etiologicky podobné (Sankar, 1976).
To znamená, že obì poruchy mají stejné defekty a nedostatky integrace psychických
funkcí. Klinické rozdíly jsou zpùsobeny vývojovým obdobím, kdy dojde k poruše.
DIAGNÓZA SCHIZOFRENIE A HISTORICKÝ ÚVOD /13
Prof. MUDr. Leo Kanner (1894–1981)
Narodil se v Rakousku, vystudoval v Nìmecku, odešel
do USA (1924), kde založil obor dìtská psychiatrie,
napsal první uèebnici dìtské psychiatrie a stal se
expertem, který první popsal autismus v dìtství.
10
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:54
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





Autoøi uznávají klasický popis infantilního autismu podle Kannera, Mahlerové,
Rimlanda a Ruttera, který je struènì charakterizován tìmito znaky:
1. nedostatek vztahù k objektùm,
2. trvání na udržování stejného pomocí stereotypního chování,
3. nedostateèné užití øeèi a jazyka pro komunikaèní úèely,
4. zaèátek pøed 2. rokem vìku.
Udávají, že rozhodující je užitíøeèi. Jestliže dítì používá jazyk pro více než jen pro
jednoduché okamžité opakování, není dle jejich názoru autistické. U autistického
dítìte nedochází k pojmovému vývoji myšlení. Schizofrenní dìti mají špatný kontakt
s realitou pro fantazie, bludy a halucinace, ale vývoj myšlení není tangován. Rozdíly
v chování psychotických dìtí nejsou zpùsobeny rùznými syndromy, ale vìkovým
obdobím – rùzností vývojové úrovnì, ve které se objeví. Jeri a Sanchez (Sankar, 1976)
popisují 3 pøípady dìtské schizofrenie se zaèátkem mezi 6.–10. rokem, které mìly
tytéž pøíznaky, jako jsou popisovány u schizofrenie dospìlých, ale navíc také poruchy
øeèového projevu, tìžkosti v uèení a poruchy tìlesného schématu. Mook (Sankar,
1976) studoval 20 schizofrenních dìtí a zjistil, že jejich vývoj myšlení je, dle Piageta,
na preoperacionálním stupni vývoje, to znamená vývojové období od 2 do 6 let.
Kolvin (1971) se spolupracovníky rozlišili dvì skupiny nemocných dle hlavních
symptomù. Pro psychózy, které vznikly bìhem prvních let života, byly typické dva hlavní
pøíznaky – vyhýbání se oènímu kontaktu a abnormální roztržitost. U psychóz s
pozdìjším zaèátkem byly pøítomny pozitivní symptomy (nejèastìji halucinace). Kolvin
nachází vztah mezi zaèátkem onemocnìní a intelektovými schopnostmi. Èím nižší
schopnosti, tím døívìjší zaèátek. Autistické dìti dle Kolvina nikdy nedosáhnou
prvního stupnì integrace, to jestseparace percepèních a kognitivních procesù, kdežto
schizofrenní dìti odlišují sebe od druhých.
Názor, že obì poruchy jsourozdílné klinické jednotky, podporuje:
nZaèátek vzniku onemocnìní. Schizofrenie má dva vrcholy nahromadìní výskytu – v dìtství do 10 let
a ve støední adolescenci (kolem 14.–15. roku), infantilní autismus musí zaèínat pøed 30. mìsícem
vìku. Graf 1 na stranì 15 ukazuje zaèátek prvních pøíznakù schizofrenie dle vìku (Kolvin, Makita,
Rutter).
nOdlišný prùbìh – remise a relapsy jsou více charakteristické pro schizofrenii než pro autismus
(Rutter, 1968).
nPsychopatologie – z prospektivních studií vyplývá, že autistické dìti velice zøídka mají pozdìji
halucinace nebo bludy.
Pøesto existují výjimky. Pettyová a Ornitz (Petty et al., 1984) popsali velmi
podrobnì tøi nepochybnì autistické dìti, které se pozdìji staly schizofreniky a mìly
psychotické poruchy myšlení i vnímání. Cantor kritizuje možnost vývoje autismu do
schizofrenie a spíše ji považuje (dle souèasné terminologie) za komorbiditu.
Vývojové faktory sice mohou modifikovat patologické projevy a abnormity v rozdílném
vìku, ne však zmìnu diagnózy. Avšak Pettyová a Ornitz v prospektivní studii 30
autistických dìtí zjistiliu7znich v pozdìjším vìku jasné schizofrenní symptomy dle
DSM-III.
Další novou diagnózou se stalAspergerùv syndrom. Asperger – 1944 popsal
autistickou psychopatii. U dìtí zpravidla nacházel motorickou neobratnost, zvláštní
omezené zájmy, bizarní komunikaci a sociální ataktiènost, pøi èasto (v nìkterých sub-
14/ SCHIZOFRENIE V DÌTSTVÍ A ADOLESCENCI
11
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:54
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





testech) nadprùmìrném IQ. L. Wingová se podrobnì zabývala dìtmi s Aspergero -
vým syndromem, kde základními symptomy jsou:
nporuchy motorických vzorcù chování (vèetnì podivného držení tìla),
npedantická forma øeèi s èetnými perseveracemi,
nchudá nonverbální komunikace,
nneschopnost empatie a emoèní odezvy neadekvátní sociální interakce.
V souèasné dobì trvají diskuse o tom, zda Aspergerùv syndrom je samostatnou no -
zologickou jednotkou, èi pouze typem vysoce funkèního autismu.
V roce 1952Mahlerová a Gosliner popisují pacienty, pro jejichž symptomový
komplex vytvoøili novou diagnostickou jednotku,symbiotickou psychózu. Bìhem
prvních 12–1 8mìsícù je dítì témìø vegetativní tvor, symbioticky závislý na matce.
Probìhne-li dobøe tato vývojová fáze, nastává od 1 8mìsícù období separace a
individuace. Mahlerová tvrdí, že mechanismy symbiotické psychózy – introjektivnì
protektivní – (znovuvytvoøení symbiotické jednoty s matkou), jsou naprosto odlišné od
autismu. U autismu se nevyvine žádná reálná vazba, se kterou by dítì zaèínalo.
Klinické symptomy symbiotické psychózy lze pozorovat od 2 1/2 do 5 let s maximem
výskytu kolem 4. roku života. Matky symbiotických dìtí, dle autorù, jsou úzkostnì
vlastnické, overprotektivní a žárlivì bránící bìžným kontaktùm dítìte s okolním
svìtem. Teorie Mahlerové je striktnì psychoanalytická a patøí do skupiny názorù, které
kladly stav dítìte za vinu matce. Dìti nejsou interpersonálnì dostateènì stimulovány,
a tudíž se nenauèí komunikovat. Mahlerová ve své pozdìjší práci objasòuje
sebezraòování u autistických dìtí jako patologický pokus o získání pocitu, že existují. Autoerotické
chování je nahrazeno autoagresivním. V tluèení hlavou, kousání a v dalších
sebezraDIAGNÓZA SCHIZOFRENIE A HISTORICKÝ ÚVOD /15
70
60
80
50
40
30
20
10
0
302010
vìk(vletech)
%
Vztah mezi vìkem
zaèátku sch a pohlavím
2–4:1vmladšímvìku:
1 : 1 v adolescenci:
80 % pøed 30. rokem
50 % pøed 25. rokem
20 % pøed 17. rokem
1 % pøed 10. rokem
5 % pøed 15. rokem
Graf 1Manifestace schizofrenie
12
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:55
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





òujících aktivitách lze, dle Mahlerové, najít vždy orální, anální nebo falický obsah.
Místo komplexní identity získávají alespoò pocit svého tìla a své existence.
Také americký mytholog Bruno Bettleheim tvrdil, že všichni rodièe autistických
dìtí mají skryté vnitøní pøání, aby dítì neexistovalo. Dle jeho názoru pøichází dítì na
svìt aktivní, vysílá signály a pøijímá informace z vnìjšího svìta. Pokud s ním ale
okolní svìt nekomunikuje a neposkytuje mu láskyplné bezpeèí, je frustrované a stává
se autistickým. Stáhne se do svìta fantazie a odmítá svou vlastní existenci a identitu.
DleWolmana se normálnì èást „jᓠ(ega) vyvíjí v „superego“ oidipovským
konfliktem. U dìtí sesymbiotickým syndromem dochází k vývoji superega døíve, na
análním, nebo dokonce na orálním stupni vývoje. Pøedèasná formace superega vede
k omnipotentním bludùm s èastým tématem záchrany nebo znièení svìta. Dìti, které
ztratily souvislost s realitou, mají pocit, že jsou schopny zachránit nebo znièit své
rodièe. Symbiotický syndrom identifikace dítìte s matkou brání dalšímu vývoji, jiným
identifikacím, samostatnému myšlení a nezávislým akcím. Dítì se vyhýbá dìtem,
není schopno k nim najít vztah a všechny jeho myšlenky a pocity smìøují k matce.
Vinou patologické identifikace je separace strašnou hrozbou. Motorické a emoèní
vzorce symbiotických dìtí se podobají symptomùm dospìlých s diagnózou katatonní
schizofrenie. Dítì je bez vlastní iniciativy, zájmù, ctižádosti. Opakuje, co matka øíká,
snaží se èíst její myšlenky a plnit její pøání. Dítì stále sleduje svou matku, zahrnuje ji
otázkami, aby se ubezpeèilo, že oba myslí stejnì. Není schopno se o ni s nikým dìlit.
I nejmenší odchylka od pravidelného øádu a nejmenší frustrace vyvolávají u dítìte
panické stavy a katatonní reakce.
Rodiny autistických dìtí (ojedinìle rodiny, kde dítì mìlo diagnózu symbiotická
psychóza) studovali Kanner, Neefield, Rank, Rosen (1953) a snažili se vytipovat
urèité spoleèné charakteristiky. Nacházeli rodièe, více matky, narcistické, chladné
a podráždìné. U pøíbuzných jak prvého, tak druhého stupnì více intelektovì èi
umìlecky nadaných jedincù. Zároveò uvádìli vyšším socio-ekonomický status rodin.
Pozdìjší americký výzkum 264 rodin s autistickými dìtmi ukázal, že rodièe s vyšším
vzdìláním více vyhledávají psychiatrickou pomoc než rodièe s nižší erudicí. Lépe
rozpoznají první odlišnosti svých dìtí a v dùsledku lepší informovanosti mají také
vìtší možnost vyhledat speciálního odborníka. Vìtšinou mají také finanèní
prostøedky na to, aby dítì i opakovanì dopravovali na místo vyšetøení. To potvrzuje i
Wingová, pøestože léèení poskytovala zdarma.
Kaufmannjako první kritizuje výše popsaný koncept schizofrenogenních rodin,
který traumatizoval nìkolik let zoufalé rodièe nemocných dìtí. Rodièùm kladlivinu
za onemocnìní dítìte nejen laická veøejnost, rodina, ale hlavnì i odborníci.
Rimland, sám otec syna s autismem, striktnì odmítl teorii o rodièovské vinì.
Publikoval první dotazník pro rodièe (pro dìti od tøí do sedmi let), který má za úkol oddìlit
dìti s autismem od dìtí se schizofrenií (Diagnostic Check list for Behavior-disturbed
Children). V roce 1971 L. Kanner zaèíná vydávat èasopis Journal of Autism and
Childhood Schizophrenia, který se pozdìji mìní na Journal of Autism and
Developmental Disorders.
Dle Ranka, Putmana a dalších autorù (1955) mnoho symptomù popisovaných
u dospìlých schizofrenikù charakterizuje dìtskou schizofrenii. Jsou to jak negativní,
tak pozitivní pøíznaky, napø. odtažení se od lidí, ponoøení se do fantazijního svìta,
mutismus nebo autistické užití jazyka, bizarní postoje, stereotypie, agresivní rapty,
identifikace s neživými objekty nebo zvíøaty, obèasné impulzivní jednání (Mahlerová,
1952).
16/ SCHIZOFRENIE V DÌTSTVÍ A ADOLESCENCI
13
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:55
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





U nás Janota (1948) v pøednášce O výskytu MD psychózy v dìtském
vìkuvyzdvihuje diagnostické nesnáze u dìtí a udává, že èasto, hlavnì v pubertì, jsou
maniodepresivní poruchy mylnì považovány za první ataku schizofrenie a naopak. V tomtéž roce
Fischer a Hejlová uveøejòují kazuistiku schizofrenie u pìtiapùlletého dítìte. Do
popøedí zájmu se dostává rodina, studují se patologické rodiny, hlavnì se
schizofrenními dìtmi, a rozvíjí se rodinná terapie. Pøi studiu rodin vznikají prospektivní studie
a studie rizikových dìtí – dìtí psychotických rodièù. Jedná se o práce skupin:
Mednickovy, Schulsingerovy a Rosenthalovy (Mednick et al., 1974), do kterých jsou
zapojeny pedopsychiatrické týmy celého svìta. U nás studii o rizikových dìtech zaèal,
ale bohužel nedokonèil Fischer s týmem pracovníkù motolské kliniky. O infantilní
autismus se zajímala Nesnídalová, která napsala první èeskou útlou monografii.
Zhodnocení vývoje názorù na dìtskou schizofrenii do 60. let minulého století
podávají Kanner, Rutter a Wingová (Wing, 1967), která vtipnì poznamenává, že po
dobrém zaèátku se objevují studie, které jsou rozvláèné, málo pøihlížející k
diagnostickým kritériím a jsou spíše logickými konstrukcemi v myslích autorù, než aby se
vyskytovaly u dìtských pacientù.
První velké práce odìtských psychózách a speciálnì schizofrenii spadají do let
1910–1950. V tomto období se stanovují diagnostická kritéria, popisují symptomy,
prùbìh onemocnìní a prognóza. Jsou spojeny se jmény odborníkù Asperger,
Benderová, Fishová, Goldfarb, Kanner, Lutz, Mahlerová, Stutte, Suchareva, Tramer, van
Krevelen, Villinger. V dalších letech se obrací zájem k rodinì, vznikají prospektivní studie
rizikových dìtí, dìtí psychotických rodièù (Mednick, Schlusinger). Pozitivní je, že se
dìtský autismus zaèíná vydìlovat jako jasná diagnostická kategorie a definitivnì konèí
obviòování rodièù („matka lednièka, typická matka autistického dítìte,
schizofrenogenní matka“ atd.). Pøibývá také dùkazù o organickém podkladu poruchy.
Zaèátkem 70. let dvacátého stoletíBenderová (Tramer, 1962) shrnula svoje
názory na schizofrenii, kterou charakterizuje jako globální poruchu organismu. Jde o
poruchu somatickou, neurologickou, afektivní, kognitivní, intelektuální a sociální.
Nemusí být vždy psychózou (diagnostickou entitou), mùže být jen syndromem.
Na základì tohoto se zaèínají objevovat práce o hranièních stavech (borderline).
Anglickými, nìmeckými a ruskými autory je dìtská schizofrenie považována za
samostatnou nozologickou jednotku, vyskytující se jak v dìtství, v adolescenci, tak
v dospìlosti.
Rutter(Shepherd, Davis, 1968) pokraèoval ve studiu Kannerova infantilního
autismu. Zvláštní nefunkèní používání jazyka poté, co se vyvine øeè, vidìl jako
sekundární, navazující na primárnì porušené interpersonální vztahy.
Diagnostická kritéria dle Ruttera:
nautismus, samotáøství, ztráta zájmu o lidi, vyhýbání se oènímu kontaktu, minimální výrazová
zmìna v oblièeji, absence vøelého zájmu, sympatie, empatie;
nnedostateèná odpovìï na zvukové podnìty (dìti se jeví jako hluché);
nretardace øeèového vývoje – polovina dìtí s touto diagnózou vùbec nemluví, u tìch, které mluví, jsou
tøi ètvrtiny øeèové produkce tvoøeny echoholaliemi, perseveracemi a nedokonalou vìtnou stavbou;
typické je nepoužívání osobních zájmen – nemluví v první a druhé osobì, ale pouze ve tøetí;
nrituály a kompulzivní fenomény, zahrnující abnormální zacházení s objekty a rezistenci ke zmìnì
s obsedantními projevy a myšlenkami na smrt;
ndìti nejsou roztržité, naopak vydrží celé hodiny sedìt u jedné monotónní èinnosti (napø. toèit
koleèkem);
ntendence k sebepoškozování (napø. kousání zápìstí, bouchání hlavou);
nstereotypie – komplikované opakované pohyby obvykle celým tìlem nebo manýrování rukama
a prsty.
DIAGNÓZA SCHIZOFRENIE A HISTORICKÝ ÚVOD /17
14
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:55
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





L. Kanner referuje o ostrùvkovitých vynikajících výkonech autistických dìtí
(napø. v hudbì, aritmetice a mechanické pamìti). Osoby s takovými schopnostmi
jsou známé pod výrazem autistiètí géniové – „autistic savant“ (viz známý americký
film Rainman). Kanner považoval dìti s autismem za inteligentní a oduševnìlé, bez
jakékoli formy mentální retardace. Všichni autoøi vyzdvihují dva nezbytné
symptomy pro diagnózu Kannerova infantilního autismu:
a) extrémní vlastní izolaci,
b) obsedantnost a perseveraci stejného.
Zároveò musí být naprosto vylouèeno jakékoliv organické poškození CNS.
18/ SCHIZOFRENIE V DÌTSTVÍ A ADOLESCENCI
Sir Michael Rutter, prof. MUDr.
Profesor vývojové psychologie v Londýnì se narodil
v Libanonu roku 1933. Promoval v roce 1955, absolvo -
val postgraduální trénink v psychiatrii, neurologii,
pediatrii a kardiologii ve Velké Británii a v USA. Od roku
1973 je vedoucím kliniky Dìtské a adolescentní
psychiatrie, dále øeditelem Lékaøského výzkumu v dìtské
psychiatrii (MRC), prezidentem Spoleènosti pro výzkum
dìtského vývoje a Mezinárodní spoleènosti pro výzkum
v dìtské a adolescentní psychiatrii. Je èlenem øady
odborných spoleèností na celém svìtì a získal mnoho
èestných doktorátù na prestižních univerzitách. Napsal
38 knih a pøes 400 odborných èlánkù. V roce 1987 byl
zvolen èlenem Královské spoleènosti a roku 1992
jmenován lordem.
Obr. 2„Cesta“. Chlapec, 9 let, vysokofunkèní autismus.
15
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:56
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





Kanner naléhá na odlišení tohoto syndromu od diagnózy dìtské schizofrenie. Dle
Eisenberga a Kannera (1956) pøi diagnóze infantilního autismu musí být vylouèena
neurologická dysfunkce, aèkoliv mnoha autory (napø. Schoen a Yanet) je diagnosti -
kována. Pravdìpodobnì se to dá vysvìtlit výbìrem urèitých dìtí z urèitých
spoleèenských vrstev, protože Kanner též nenachází psychiatrickou zátìž, pøestože mnoha
autory již od Benderové je o ní referováno.
DIAGNÓZA SCHIZOFRENIE A HISTORICKÝ ÚVOD /19
katafonní
simplexní
paranoidní
nediferencovaná
hebefrenní
SCH
DSM-IV
MKN-10
dìtský autismus
Rettùv syndrom
hyperaktivní porucha
smentální retardací
Aspergerùv syndromatypický
autismus
dìtské
psychózy
Goldfarb
Rutter
1961–64
symbiotická
psychóza
Mahler
1852
INFANTILNÍ
DEMENCE
Heller
1908
atypické
dítì
Rank
1949
1987
PERVAZIVNÍ
PORUCHY
Rutter
van Krevelen
1952
Asperger
1944
Kanner
1943
AUTISMUS
Kanner
1943
SCH EARLY ONSET
Rutter 1966
Creak
1961
CHILDHOOD
SCHIZOPH.
Fish
1957
Bender
1947
Bowen
+
Bradley
1934–41
Potter
1935
DEMENTIA
PRAECOCISSIMA
De Sanctis
1906
DEM.
PRAECOX
Morel
1860
HEBEFRENIE
Hecker
1870
Obr. 3Pokus o zachycení vývoje klasifikaèního konceptu schizofrenií z hlediska
dìtské a dorostové psychiatrie.
16
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:57
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen





Goldfarb (1961, 1964) provedl velice peèlivé studie 30 psychotických dìt í a z nich
vyvozuje, že dìti lze rozdìlit do dvou subkategorií. V první jsou pøítomny drobné
organické poruchy, druhá je bez organických poruch (skupina organická –
neorganická). Pøístupy ke Goldfarbovì subklasifikaci (Romano, 1968) jsou založeny na
dùležitosti adaptivních funkcí, které souvisejí s vývojovým stadiem dítìte. Všechny tyto
funkce jsou výraznì zhoršeny u schizofrenních dìtí. Chování schizofrenního dítìte je
výsledkem mezihry vnitøních faktorù (bioneurologická integrita) a zevních faktorù
(hlavnì rodinné klima – viz pøílohu Diagnostická kritéria).
Spoleèná diagnostická kritéria schizofreniev dìtství jsou vìtšinou používána
dle skupinyCreakové.Jedná se o hrubé narušení citového, emoèního vztahu k lidem,
s neuvìdomováním si své vlastní identity – neodpovídající danému vìkovému období.
Dìti si nepøimìøenì hrají s objekty bez pochopení jejich funkce a mají výrazný odpor
ke zmìnì okolí, se snahou ze všech sil zachovat a znovu vytvoøit totéž. Jsou
zjišovány rùzné poruchy percepce a z toho vyplývající abnormní percepèní zkušenosti.
Nejèastìjší a nejmarkantnìjší fenomén je akutní, abnormní, nelogická anxieta. Stanovení
øeèového vývoje je dùležité pro prognózu. Vývoj øeèi mùže být správný, ale odpovídá
vývojovým charakteristikám mladšího vìku, nebo je vývoj atypický se zvláštními
øeèovými projevy. Tam, kde øeè úplnì chybí a dítì se ji nikdy nenauèí, je prognóza
nejhorší. Dále jsou pøítomny poruchy motorických reakcí a pohybových výrazových
vzorcù (toèení se, tøepání rukama, bizarní postoje, chùze atd.). Na pozadí výrazného
snížení intelektových schopností existují ostrùvky normálních nebo skoro
normálních až výjimeèných intelektových funkcí a dovedností. Poruchy, které dìti vykazují,
hodnì závisejí na referencích od rodiny a jsou popisovány na mnoha úrovních, od
osobních charakteristik pøes vývojovì-neurologické opoždìní maturace až po
sociální a rodinnou maladaptaci (viz pøílohu Diagnostická kritéria).
Dle referencí matekGoldfarb a Meyers diagnostikovali u 23 dìtí schizofrenní
psychózu bez neurologické dysfunkceau21sneurologickým poškozením. Tam, kde
nacházeli cerebrální dysfunkci, byla porucha spojena s nízkým IQ a špatnou
prognózou. Skupina dìtí s organickou psychózou trpí dle Bircha a Walkera speciálním
druhem cerebrální dysfunkce. Dysfunkcí, která je dnes nazývána dyskonekcí, se vysvìtlují
percepèní zvláštnosti, projevující se odlišnými, špatnì diskriminujícími odpovìïmi
na zrakové, èichové a sluchové podnìty. Odpovìdi jsou díky generalizaci nìkdy
hypersenzitivní (napø. na zvukovou stimulaci), jindy jakoby bez reakce – jako by podnìt
nebyl dítìtem vùbec zaregistrován. Diagnóza schizofrenie pøedpokládádefekt „já“
na všech úrovních receptivních, integrativních a výkonných, èili zhoršení všech
kognitivních a adaptivních funkcínemocného jedince. Schizofrenní dìti mají
výraznou poruchu v možnosti pøijímání informací, nedokážou je zpracovat, integrovat,
kategorizovat a použít je k logickým instrukcím. Dále nejsou schopny navázat vztah
k ostatním, jsou èasto mutistické a dezorientované, tím je narušen proces poznávání
a zpìtnì zase socializace. Nejvýraznìji je postižena øeè a komunikace, ale neexistují
typické specifické schizofrenní vzory øeèové poruchy. Typické jsou vyhýbavé
odpovìdi a zvýšená anxieta. (Malá)
Autoøi se snaží podle testu, který urèuje funkce „jᓠdítìte, rozlišit tíži poškození:
nvelmi tìžké poškození – dítì nediferencuje dùležité osoby (napø. matku od ostatních); nemá s
nikým kontakt, nemluví nebo negestikuluje ve smyslu komunikace, vyhýbá se pohledu, je
pøecitlivìlé na zvuky, poznává a rozlišuje ústy a èicháním, je témìø neschopné péèe samo o sebe a není
schopné výuky;
20/ SCHIZOFRENIE V DÌTSTVÍ A ADOLESCENCI
17
Schizofrenie osvit.vp
5. dubna 2005 17:17:57
Color profile: Generic CMYK printer profile
Composite Default screen






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist