načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Sbírka klauzurních prací z trestního práva hmotného a procesního, 3. vydání

Sbírka klauzurních prací z trestního práva hmotného a procesního, 3. vydání

Elektronická kniha: Sbírka klauzurních prací z trestního práva hmotného a procesního, 3. vydání

–  . – Soubor více než 40 klauzurních prací s propracovanou koncepcí a metodikou jejich hodnocení připravený katedrou trestního práva PF UK. – Klauzurní práce jsou spolehlivým prostředkem kontroly studijních výsledků a účinně ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  338
+
-
11,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Wolters Kluwer
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Počet stran: 328
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-747-8090-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

 .

Soubor více než 40 klauzurních prací s propracovanou koncepcí a metodikou jejich hodnocení připravený katedrou trestního práva PF UK.

Klauzurní práce jsou spolehlivým prostředkem kontroly studijních výsledků a účinně stimulují k trestněprávnímu studiu. Publikace na konkrétních příkladech učí, jak interpretovat trestněprávní normy a aplikovat je na případy, analyzovat trestní kauzy a na patřičné úrovni je rozhodovat.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

TOM¡ä GÿIVNA

RUDOLF VOKOUN

OTO NOVOTN›

JIÿÕ HERCZEG

JANA NAVR¡TILOV¡

JIÿÕ ÿÕHA

MARIE VANDUCHOV¡

SbÌrka

klauzurnÌch pracÌ

z trestnÌho pr·va

hmotnÈho a procesnÌho

SbÌrka klauzurnÌch pracÌ z trestnÌho

pr·va hmotnÈho a procesnÌho

.

3., aktualizovanÈ vyd·nÌ

podle novÈho trestnÌho z·konÌku

ISBN 978-80-7357-607-3


SBÕRKA KLAUZURNÕCH PRACÕ

Z TRESTNÕHO PR¡VA HMOTN...HO

A PROCESNÕHO

SbÌrka

klauzurnÌch pracÌ

z trestnÌho pr·va

hmotnÈho a procesnÌho

doc. JUDr. et Bc. TOM¡ä GÿIVNA, Ph.D.

JUDr. RUDOLF VOKOUN, CSc.

prof. JUDr. OTO NOVOTN›, CSc.

doc. JUDr. et Mgr. JIÿÕ HERCZEG, Ph.D.

JUDr. et Mgr. JANA NAVR¡TILOV¡, Ph.D.

JUDr. et Bc. JIÿÕ ÿÕHA, Ph.D.

JUDr. MARIE VANDUCHOV¡, CSc.

3., aktualizovanÈ vyd·nÌ

podle novÈho trestnÌho z·konÌku


SbÌrka

klauzurnÌch pracÌ

z trestnÌho pr·va

hmotnÈho a procesnÌho

doc. JUDr. et Bc. TOM¡ä GÿIVNA, Ph.D.

JUDr. RUDOLF VOKOUN, CSc.

prof. JUDr. OTO NOVOTN›, CSc.

doc. JUDr. et Mgr. JIÿÕ HERCZEG, Ph.D.

JUDr. et Mgr. JANA NAVR¡TILOV¡, Ph.D.

JUDr. et Bc. JIÿÕ ÿÕHA, Ph.D.

JUDr. MARIE VANDUCHOV¡, CSc.

3., aktualizovanÈ vyd·nÌ

podle novÈho trestnÌho z·konÌku


Vzor citace: GŘIVNA, T., VOKOUN, R., NOVOTNÝ, O., at al.

Sbírka klauzurních prací z trestního práva hmotného

a procesního. 3., aktualizované vydání. Praha :

Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, 328 s. Právní stav publikace je k 1. 1. 2011. © doc. JUDr. et Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D., JUDr. Rudolf Vokoun, CSc., prof. JUDr. Oto Novotný, CSc., doc. JUDr. et Mgr. Jiří Herczeg, Ph.D., JUDr. et Mgr. Jana Navrátilová, Ph.D., JUDr. et Bc. Jiří Říha, Ph.D., JUDr. Marie Vanduchová, CSc., 2011 ISBN 80-7537-097-1 (1. vydání) ISBN 978-80-7357-345-4 (2. vydání) ISBN 978-80-7357-607-3 Vydává Wolters Kluwer ČR, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3 v roce 2011 jako 823. publikaci. Odpovědná redaktorka PhDr. Marie Novotná. Stran 328. Sazba PageDTP.cz. Tisk Serifa, Jinonická 80, 150 00 Praha 5. www.wkcr.cz, e-mail: knihy@wkcr.cz, tel.: 246 040 405, 246 040 444, fax: 246 040 401. Seznam autorů doc. JUDr. et Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D. – vedoucí autorského kolekti

vu; formální požadavky na KLP a metodický návod jejich řešení;

klauzurní práce č. 17–22 JUDr. Rudolf Vokoun, CSc. – vedoucí autorského kolektivu; klauzurní

práce č. 1–16 prof. JUDr. Oto Novotný, CSc. – předmluvy, revize 1. vydání doc. JUDr. et Mgr. Jiří Herczeg, Ph.D. – klauzurní práce č. 23–25 JUDr. et Mgr. Jana Navrátilová, Ph.D. – klauzurní práce č. 26, 27 JUDr. et Bc. Jiří Říha, Ph.D. – klauzurní práce č. 28–33 JUDr. Marie Vanduchová, CSc. – klauzurní práce č. 34–42 Rejstříky zpracovala Bc. Kristina Škrabalová 5

OBSAH

Předmluva k 1. vydání ........................................................................ 7

Předmluva k 2. Vydání ....................................................................... 8

Předmluva k 3. Vydání ....................................................................... 9

Formální požadavky na klauzurní práce a metodický návod

pro řešení ........................................................................................... 10

Klauzurní zadání s řešením

1. Daňové přiznání ............................................................. 21

2. Egonovo trápení ............................................................. 28

3. Exekutor ........................................................................ 34

4. Kočičí zlato .................................................................... 39

5. Na samotě u lesa ............................................................ 44

6. Na šikmé ploše .............................................................. 49

7. Pokyn osudu .................................................................. 54

8. Zákeřný manžel ............................................................. 59

9. Zlá Izabela ..................................................................... 64

10. Zločin v McDonaldu ...................................................... 71

11. Jonáš a Melicharová ...................................................... 78

12. Malér advokáta Pravoslava ............................................ 84

13. Vtipálek ......................................................................... 91

14. Gejza .............................................................................. 99

15. Smolař .......................................................................... 107

16. Boříkovy lapálie ........................................................... 116

17. Dva kamarádi ............................................................... 123

18. Tři kamarádi ................................................................ 130

19. Zbabělci ....................................................................... 140

20. Hrdina .......................................................................... 147

21. Místo trestu orální sex ................................................. 154

22. Umění milovat ............................................................. 161

23. Kamarádi z mokré čtvrti .............................................. 168

24. Nákup bez placení ....................................................... 176

25. Nechtěné těhotenství ................................................... 182

26. Milující otec ................................................................. 189

27. Pan učitel ..................................................................... 194

28. BMW Z5 ...................................................................... 201


6

Obsah

29. Kruhový objezd ........................................................... 211

30. Řidič ............................................................................ 219

31. Falešné bankovky ........................................................ 228

32. Opilý bagrista .............................................................. 237

33. Tržnice SAPA .............................................................. 246

34. Holohlaví v akci .......................................................... 255

35. V zajetí drog ................................................................ 262

36. Dopravní nehoda v ulici Na Jezerce ............................ 269

37. Odmítnutý tanečník ..................................................... 275

38. Falešný kriminalista ..................................................... 281

39. Nehodná matka ............................................................ 288

40. Dobrodružná jízda ....................................................... 295

41. Osudná křeč ................................................................. 301

42. Pomůžeme si sami! ...................................................... 308

Seznam Zkratek .............................................................................. 315

Rejstříky ........................................................................................... 316 7

PŘEDMLUVA K 1. VYDÁNÍ

Do devadesátých let minulého století měly formy pedagogické kontroly na Právnické fakultě Univerzity Karlovy zásadně povahu ústních zkoušek (určitou výjimku představovaly hlavně diplomové práce, příp. ročníkové práce). Začátkem devadesátých let byly na fakultě v rámci reformy právnického studia postupně zaváděny klauzurní práce. Jako jedna z prvních začala tuto formu kontroly studijních výsledků uplatňovat katedra trestního práva. První klauzurní práci nazvanou „Dva lupiči“ zadala katedra trestního práva přihlášeným studentům dne 2. června 1992. Katedra věnovala řadu let velkou pozornost propracování koncepce a metodiky klauzurních prací i jejich hodnocení a ke 13. výročí uplatňování této formy kontroly vydává soubor svých klauzurních prací tiskem. Vychází tak vstříc mnohým studentům, kteří si zveřejněné klauzurní práce a jejich řešení opisovali a rozmnožovali, navzájem si je půjčovali, a tak v současné době mnoho těchto prací mezi studenty koluje. Zadávání klauzurních prací se katedře trestního práva jednoznačně osvědčilo. Klauzurní práce mají dvě základní funkce: na jedné straně mohou být spolehlivým prostředkem kontroly studijních výsledků a na druhé straně mohou účinně stimulovat k trestněprávnímu studiu. Mají některé přednosti zejména ve srovnání s ústními zkouškami. Dávají katedře větší možnosti, aby uplatňovala vůči všem studentům stejné požadavky a stejný stupeň náročnosti. To proto, že jedna klauzurní práce se zadává velké skupině studentů (100–300 zkoušených), katedra zpracovává pro posuzovatele jednotné řešení, které posléze zveřejňuje, a navíc jde o písemnou zkoušku, u níž zůstává na fakultě dokumentace, takže lze klasifikaci přezkoumat. To vše umožňuje výrazně větší průhlednost tohoto způsobu zkoušení. Další předností je delší doba zkoušky, což umožňuje studentům lépe čelit nervozitě a trémě. Zatímco ústní zkouška je hlavně zkouškou znalostí, při klauzurní práci se ověřuje i schopnost studenta pracovat se zákonem a aplikovat ho v konkrétní kauze, ale ověřuje se i úroveň jeho právnického písemného vyjadřování. Předkládaný soubor klauzurních prací představuje práce vzniklé na katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Autoři jsou si vědomi předností tohoto souboru, ale i jeho slabin (např. nepokrývá dostatečně celou trestněprávní matérii). Přesto považují jeho publikaci za správný krok na správné cestě. V Praze dne 23. května 2005 prof. JUDr. Oto Novotný, CSc.

katedra trestního práva Právnické

fakulty Univerzity Karlovy

PŘEDMLUVA K 2. VYDÁNÍ

Johann Wolfgang Goethe ve svém slavném díle „Faust“ (Praha : Státní nakladatelství krásné literatury, 1965, překlad Otokara Fischera, s. 87) vložil Mefistofelovi do úst tato slova: „Šedá, můj příteli, je všechna teorie a žití zlatý strom se zelená.“ Tato slova adresoval Mefistofeles žákovi chtivému poučení a hořícímu pro studie. Mefistofelův výrok jistě připouští více interpretací, nás však zajímá hlavně to, jak zvýrazňuje význam společenské praxe, lidských aktivit a lidských životů. I v trestněprávní oblasti má spojení teoretických výkladů se společenskou praxí prvořadý význam. Mnozí studenti, kterým je po teoretickém seznámení s trestněprávními instituty všechno jasné, najednou oněmí a upadnou do hlubokých rozpaků, mají-li tyto instituty uplatňovat v praxi. Teoretické seznámení studentů se základy trestněprávní nauky i se zákonnou podobou trestněprávních institutů nestačí. Je třeba naučit se pracovat s trestním zákonem a trestním řádem, interpretovat a aplikovat trestněprávní normy, analyzovat konkrétní trestní kauzy a na patřičné úrovni je rozhodovat. Právě v těchto směrech může být pro studenty i studentky velkým přínosem Sbírka klauzurních prací z trestního práva hmotného a procesního zpracovaná učiteli katedry trestního práva na Právnické fakultě v Praze. První vydání tohoto souboru klauzurních prací vyšlo před třemi lety, v roce 2005. Studenty právnických fakult bylo přátelsky přijato a v současné době je již rozebráno. Osudy prvního vydání autorský kolektiv potěšily a přiměly k přípravě druhého vydání, které je upravené a rozšířené. V Praze dne 25. dubna 2008 prof. JUDr. Oto Novotný, CSc.

katedra trestního práva Právnické

fakulty Univerzity Karlovy

PŘEDMLUVA K 3. VYDÁNÍ

Od roku 2010 má Česká republika nový trestní zákoník (zák. č. 40/2009 Sb.), který celé české trestní právo hmotné modernizoval v souladu s mezinárodními závazky České republiky i světovými a evropskými trendy. Nové české trestní právo hmotné je podstatně propracovanější než předchozí právní úprava, zavedlo bipartici trestných činů (zločiny, přečiny), upravilo některé instituty, které dosud upraveny nebyly (např. skutkový a právní omyl, tzv. nepřímé pachatelství, svolení poškozeného), celkově zpřísnilo postih násilných trestných činů, zavedlo některé nové alternativní tresty (např. domácí vězení), obsahuje některé nové trestné činy (např. nebezpečné pronásledování), některé dosavadní trestné činy dekriminalizovalo (např. řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění) a přineslo i řadu dalších významných změn. Ve srovnání se změnami v oblasti trestního práva hmotného jsou změny v trestním právu procesním (viz zvláště zák. č. 41/2009 Sb.) podstatně méně významné. Popsaná novela přiměla autorský kolektiv Sbírky klauzurních prací z trestního práva, aby připravil do tisku její třetí vydání. Bylo třeba přezkoumat klauzurní zadání i jejich řešení z pohledu nové zákonné úpravy a obohatit sbírku o několik nových prací. V Praze dne 11. 1. 2011 prof. JUDr. Oto Novotný, CSc.

Katedra trestního práva Právnické

fakulty Univerzity Karlovy

FORMÁLNÍ POŽADAVKY

NA KLAUZURNÍ PRÁCE

A METODICKÝ NÁVOD PRO ŘEŠENÍ

I. Soubor klauzurních prací Při sestavování souboru klauzurních prací sledovali autoři několik pedagogických cílů. Především jsme dbali na to, aby otázky postihovaly co nejširší okruh problémů tak, aby si mohl student procvičit všechny důležité instituty. Složitějším nebo v praxi frekventovaným otázkám je věnována pozornost opakovaně. Záměrem pedagogů je připravit klauzurní práce vždy s obdobným stupněm obtížnosti. Hodnocení obtížnosti je však značně subjektivní a teprve zadání prací studentům a jejich vypracování prověří správnost názoru pedagogů na obtížnost klauzurní práce. Proto i v předkládaném souboru se vyskytují klauzurní práce, u nichž budou mít studenti za to, že jsou obtížnější nebo jednodušší. Jsme si toho vědomi. Sbírka je doplněna rejstříkem. Jestliže činí studentovi obtíže řešit určitý problém, má proto možnost podle rej stříku vyhledat, ve které klauzurní práci se stejná nebo obdobná úloha řeší. II. Obecně k zadání a řešení V prvé řadě by si student měl pečlivě přečíst zadání (třeba několikrát), a to nejprve celé zadání. I zdánlivě nepodstatné maličkosti mohou být pro řešení mimořádně důležité (např. ze způsobu vedení útoku, použitých prostředků a způsobených zranění lze dovodit úmyslnou formu zavinění ve vztahu ke způsobenému následku, popř. účinku). Přitom vychází student z následujících předpokladů, není -li v textu výslovně, nebo alespoň nepřímo, uvedeno něco jiného: 1. Osoba označená jako obviněný je příčetná a z hlediska věku trest‑

ně odpovědná. V textu zadání však může být např. uvedeno „chlapec

navštěvující I. stupeň základní školy“, z čehož lze učinit závěr, že se

jednalo o dítě mladší 15 let. 2. Čin byl spáchán na území ČR, občanem ČR. V zadání může však

být výslovně uvedeno něco jiného o státní příslušnosti některého z ak

térů nebo o místu spáchání trestného činu, je -li otázka zaměřena na

řešení místní působnosti trestního zákona. 3. Způsob provedení činu popsaný v zadání je jednáním ve smyslu

trestního práva (jako projev vůle ve vnějším světě). Zcela výjimečně by mohlo zadání ukazovat na skutečnost, že o jednání nejde z důvodu chybějící fyzické složky – projevu (např. pokud jde o pouhou myšlenku, která se netrestá) – nebo psychické složky – vůle (např. pokud by šlo o křeč, vis absoluta, reflexní pohyb).

4. Čin nebyl spáchán za existence některé z okolností vylučujících

protiprávnost. Také v tomto případě však může ze zadání vyplývat opak.

5. Pro správné vyřešení otázek bude student potřebovat pouze tyto

zákony (znění jiných právních předpisů není pro řešení třeba): – zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších změn

a doplnění, – zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve

znění pozdějších změn a doplnění, – zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy

a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zá‑

kon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších změn

a doplnění. Vzhledem k akcesorické povaze trestního práva se však nelze u některých trestných činů určité vázanosti na jiné právní předpisy zcela vyhnout (zejména u trestných činů hospodářských). Bude -li student potřebovat k řešení znění některého jiného předpisu, bude na to v textu zadání pamatováno, tedy taková norma bude součástí zadání nebo bude v zadání konstatováno, že určitá mimotrestní norma byla porušena. Zcela výjimečně se znalost některých (notoricky známých) norem předpokládá.

6. Při řešení otázek je podstatné znění zákonů účinné v den konání

klauzurní práce. Není třeba se zabývat časovou působností trestních zákonů. Výjimečně může být v poznámce k zadání uvedeno, že pro řešení je nutné vzít v úvahu určitá ustanovení trestního zákona, která nabyla účinnosti po spáchání činu, nebo je v poznámce uvedeno znění určitého ustanovení v době spáchání činu (tj. účelem je upozornit na nutnost řešit časovou působnost). V takovém případě autoři zadání vyberou a uvedou všechna ustanovení, která jsou pro posouzení časové působnosti relevantní. Studenti tak nebudou muset porovnávat všechna ustanovení starého a nového trestního zákona za účelem posouzení, co je pro pachatele příznivější (§ 2 odst. 1 věta za středníkem TZ).

7. Otázky se vždy vztahují k textu uvedenému před otázkami. Má -li

tomu být v konkrétním případě jinak, je výslovně uvedeno, ke které části se otázka vztahuje – např. „Posuďte jednání uvedené v otázce č. 4 pro případ, že ...“.

Formální požadavky na klauzurní práce a metodický návod pro řešení


12

8. Nemá ‑li student v zadání dostatek skutkových podkladů pro kva‑

lifikaci činu, v žádném případě si skutkový děj nedotváří. Pro

případ, že nelze otázku vyřešit jednoznačně, uvede alternativy, popř.

varianty řešení. III. Formální požadavky na citace Je žádoucí, aby studenti při citaci předpisů užívali ustálených zkratek. Například „TZ“ nebo „tr. zák.“ pro označení zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění. Obdobně zkratku „TŘ“ nebo „tr. řád“ pro zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších změn a doplnění, anebo zkratku „ZSM“ či „ZSVM“ pro zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších změn a doplnění. Na tomto místě upozorňujeme, že označení trestní zákon je širší než označení trestní zákoník (srov. § 110 TZ). Jestliže by student uvedl odkaz na „§ 15 trestního zákona“, není bez znalosti kontextu zřejmé, zdali míní § 15 TZ, nebo § 15 ZSM. Jelikož trestní zákoník zavedl bipartici trestných činů na přečiny a zločiny (§ 14), je zapotřebí, aby student vždy uvedl, zdali se jedná o pře‑ čin nebo zločin. Například „pachatel se dopustil přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 TZ“ nebo „pachatel se dopustil zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) TZ“. Jednotlivé paragrafy je nutné citovat přesně včetně odstavců, popř. také s uvedením příslušné aliney

1

a písmen (např. přechovává-li pa

chatel nástroj vytvořený k padělání veřejné listiny, bude citace uvedena takto: § 348 odst. 1 al. 3 TZ). Přesně musí být uveden i název příslušného ustanovení (např. přečin padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 al. 3 TZ). Při citaci jednotlivých ustanovení se postupuje tak, že mezi označením paragrafu, odstavce a písmene se nepíší čárky, čárka se však píše, odkazuje -li se na více paragrafů, odstavců nebo písmen [např. § 20 odst. 1, § 205 odst. 1 písm. b), e), odst. 4 písm. a), c), odst. 6 TZ]. Byl -li činem naplněn zároveň znak kvalifikované skutkové podstaty (tj. okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby), je nutné citovat i skutkovou podstatu základní, neboť kvalifikační znak doplňuje základní znaky skutkové podstaty. Bez návaznosti na znaky základní skutkové 1

Termínem „alinea“ se rozumí část ustanovení, kdy skutková podstata má v rámci

jednoho odstavce určitého paragrafu několik graficky oddělených částí (určitých

„pododstavců“). Např. § 207 odst. 1 TZ má dvě aliney (1. „Kdo se zmocní ...“ a 2.

„Kdo na cizím majetku ...“). Formální požadavky na klauzurní práce a metodický návod pro řešení podstaty by kvalifikovaná skutková podstata nedávala smysl.

2

Například

vykonal -li pachatel soulož s osobou mladší 15 let a tímto činem způsobil smrt, citujeme správně takto: § 187 odst. 1, odst. 4 TZ. U privilegované skutkové podstaty to neplatí, neboť obsahuje všechny znaky skutkové podstaty základní (srov. § 142 k § 140 TZ). Byl -li čin spáchán ve spolupachatelství, je to nutné také vyjádřit v citaci paragrafu (např. spolupachatelství na trestném činu pohlavního zneužití takto: § 23, § 187 odst. 1 TZ). Obdobně je třeba vyjádřit jinou formu účastenství [např. návod k trestnému činu pohlavního zneužití takto: § 24 odst. 1 písm. b), § 187 odst. 1 TZ]. Stejným způsobem postupujeme při citaci trestního zákoníku, jestliže pachatel sice čin nedokonal, ale jeho jednání lze kvalifikovat jako některé z vývojových stadií trestného činu (např. pokus o spáchání zločinu pohlavního zneužití budeme citovat takto: § 21 odst. 1, 187 odst. 1 TZ). Byl -li trestný čin spáchán ve formě pokračování, i tato okolnost musí nalézt své vyjádření v citaci zákona (pokračování ve zločinu pohlavního zneužití ve formě spolupachatelství citujeme např. takto: § 23, 187 odst. 1 TZ ve formě pokračování podle § 116 TZ). V případě souběhu více trestných činů je vždy potřeba přesně určit, které trestné činy se sbíhají, o jaký druh souběhu se jedná (jednočinný) či vícečinný) a uvést přesně citaci ustanovení (viz výše). Například „Karel se dopustil v jednočinném souběhu přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), c), odst. 3 TZ a přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 TZ“. IV. Metodický návod pro řešení Níže předkládáme studentům stručnou rukověť, jak postupovat při řešení otázek položených v klauzurním zadání (v každém klauzurním zadání je 7 otázek). Není nezbytně nutné, aby student tímto způsobem postupoval, naopak může si vytvořit metodiku vlastní, která mu lépe vyhovuje. Rozhodující je správné řešení s odůvodněním, z něhož je patrné, jak student k řešení dospěl. Přesto vyžadujeme alespoň základní členění řešení a jeho obsahovou náplň, jak uvádíme v následujících čtyřech odstavcích. Řešení každé otázky má vždy dvě části, a to 1. odpověď s uvedením příslušného ustanovení a 2. odůvodnění. Otázky na sebe vesměs nena- 2

Jestliže má kvalifikovaná skutková podstata charakter skutkové podstaty samostatné,

tj. obsahuje i všechny znaky základní skutkové podstaty, citujeme ji také samostatně

(např. zvlášť závažný zločin vraždy podle § 140 odst. 2 TZ).

Formální požadavky na klauzurní práce a metodický návod pro řešení


14

vazují, takže není vyloučeno, aby student komplikovanější otázku pře

skočil a vrátil se k ní později. Výjimečně je nutné k řešení některé otázky

správně vyřešit otázku předchozí. Typickým příkladem je určení věcné

příslušnosti soudu, k čemuž je zapotřebí správně hmotněprávně kvali

fikovat jednání pachatele. Jiným případem závislosti na správné hmot

něprávní kvalifikaci bude určení promlčecí doby, určení rozpětí sazby

pro uložení trestu odnětí svobody při souběhu trestných činů nebo při

modifikaci trestních sazeb (např. podle § 43, § 58, § 59, § 108 TZ, § 31

odst. 1 ZSVM), možnost konání zkráceného přípravného řízení, možnost

rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního řízení apod.

Odůvodnění hmotněprávních odpovědí je zpravidla tvořeno zdůvod‑

něním všech znaků použité právní kvalifikace.

Při porovnání skutkového děje s textem zákona se reprodukuje jen rele

vantní část skutkové podstaty, neuvádí se ty varianty skutkové podstaty,

resp. jejich znaky, pod které daný případ nesubsumujeme. Uvádíme pouze

tu variantu, jejíž znaky pachatel svým jednáním skutečně naplnil, tedy

která odpovídá jednání pachatele [např. u úvěrového podvodu podle § 211

odst. 1 TZ neuvádíme všechny v úvahu připadající formy podvodného

jednání – uvedení nepravdivých, hrubě zkreslených údajů, zamlčení pod

statných údajů – ale uvedeme jen tu formu podvodného jednání, kterou

byl trestný čin skutečně spáchán (např. zamlčením podstatných údajů)].

Následuje závěrečné porovnání (konfrontace) skutkového děje s tex‑

tem zákona obdobně, jak to činí soud v rozsudku. Např. obviněný Jo

sef dne 4. 11. 2010 kolem 16.20 hod. v Praze 6 v prodejně HORNBACH

z volného prodeje vzal 3 ks zahradních nůžek v hodnotě 15 000 Kč, které

si uschoval pod bundou, a poté bez zaplacení prošel prostorem pokladen,

tedy přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil, a způsobil tak škodu nikoli

nepatrnou, čímž spáchal přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) TZ.

Odůvodnění procesních odpovědí zásadně předpokládá uvést, které

ustanovení trestního řádu danou situaci řeší a proč toto ustanovení

na daný případ aplikujeme.

A. Hmotněprávní kvalifikace popsaného případu

Po pečlivém přečtení celého zadání může student přistoupit k řešení jed

notlivých otázek. Při trestněprávní kvalifikaci je prioritní zjistit napl‑

nění všech formálních znaků trestného činu. Teprve při závěru, že čin

vykazuje všechny formální znaky trestného činu, lze posuzovat, zdali se

uplatní trestní odpovědnost a trestněprávní důsledky s ní spojené s ohle

dem na zásadu subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2 TZ). U formálních

znaků postupujeme nejprve od znaků skutkové podstaty (zprvu základní

a poté kvalifikované) ke znakům obecným (věk, příčetnost).

Formální požadavky na klauzurní práce a metodický návod pro řešení


15

Doporučujeme, aby student nejprve kvalifikoval jednání pachatele podle všech v úvahu připadajících ustanovení a teprve posléze zkoumal, zda je jejich souběh možný. Klíčem ke správné kvalifikaci činu je určení objektu, pak naplnění dalších znaků trestného činu. Podle správně určeného objektu je možné zúžit okruh potenciálních trestných činů, a to na příslušnou hlavu trestního zákoníku, kde jsou trestné činy řazeny podle druhového (skupinového) objektu. Takové řešení však nemusí být vždy úplně správné. Je nezbytné si uvědomit, že zasažený zájem může být chráněn i v jiných hlavách trestního zákoníku [např. právo na život je objektem nejen u trestných činů uvedených v hlavě I zvláštní části TZ – trestné činy proti životu a zdraví, ale také např. v hlavě VII – § 272 odst. 1, odst. 3 písm. a); hlavě IX – § 312; hlavě X – § 323 odst. 1, odst. 4 apod.]. Máme -li určen okruh trestných činů podle chráněného zájmu, můžeme mezi nimi provést výběr na základě objektivní stránky trestného činu (zejména jednání a následku). Trestné činy se mezi sebou liší nejzřetelněji právě objektivní stránkou. Jednání je projev vůle ve vnějším světě. Je proto nezbytné soustředit pozornost na to, zda pachatel skutečně jednal, tj. zda projevoval vůli, což by bylo vyloučeno např. při mimovolním pohybu v křeči apod.

3

Při zkoumání jednání je třeba mít na paměti obě

formy jednání, tj. konání i opomenutí. Zejména u trestných činů, jejichž znakem je účinek, může mít jednání formu opomenutí za splnění podmínek § 112 TZ. Je třeba se také zabývat otázkou, zda se může trestného činu dopustit kdokoliv (míněno kdokoliv, kdo je trestně odpovědný), anebo je okruh pachatelů omezen, tj. trestní zákoník vyžaduje od pachatele jeho zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení (§ 114 TZ). Tak tomu je např. u trestných činů vojenských (hlava XII zvláštní části TZ), jejichž pachatelem může být pouze voják (§ 114 odst. 1 věta druhá TZ). Význam pro správnou kvalifikaci činu hraje také subjektivní stránka trestného činu, zejména zavinění. Některé trestné činy lze spáchat jen úmyslně (např. § 140 TZ), některé jen z nedbalosti (§ 303 TZ), jiné oběma formami zavinění (§ 196 odst. 1 TZ), výjimečně může být nedbalost omezena jen na hrubou (§ 232 TZ) nebo úmysl jen na přímý (§ 174 TZ – „s cílem“). U kvalifikovaných skutkových podstat postačí ve vztahu ke kvalifikačnímu znaku zpravidla nedbalostní forma zavinění [jinak např. 3

Alternativním postupem je řešení této otázky jako první, tedy ještě před úvahou o ob

jektu trestného činu, neboť tato úvaha by v případě, že nejde o jednání, byla nadbyteč

ná. V rámci objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu bychom se pak měli

ptát pouze na povahu jednání ve smyslu znaků příslušné skutkové podstaty – např.

jestli šlo o omezení osobní svobody, nebo už zbavení, zda pachatel užil násilí apod.

Formální požadavky na klauzurní práce a metodický návod pro řešení


16

§ 272 odst. 1, odst. 3 písm. a) TZ]. Je proto nutné zdůvodnit konkrétní

formu zavinění (např. v čem spočívalo srozumění u even tuálního úmyslu

nebo proč pachatel o určité skutečnosti vědět měl a mohl u nevědomé

nedbalosti apod.). U přípravy k trestnému činu a pokusu trestného činu

je subjektivní stránka zvláště důležitá, neboť zatímco nejsou naplněny

všechny znaky objektivní stránky trestného činu, subjektivní stránka je

úplná (úmysl spáchat trestný čin). Obdobně u účastenství v užším slova

smyslu nemusí být objektivní stránka trestného činu naplněna, rozhodu

jící však bude úmysl účastníka. Zde je však nutné dbát na zásadu akceso

rity účastenství (tj. pachatel se musí o čin alespoň pokusit), jinak se může

jednat pouze o některou z forem přípravy k trestnému činu.

Znakem trestného činu je také protiprávnost. Chybí -li protiprávnost, ne

jde o trestný čin. Typické důvody vyloučení protiprávnosti jsou uvedeny

především v § 28 až § 32 TZ. Dojde -li student k závěru, že je u činu

vyloučena protiprávnost, musí to náležitě zdůvodnit s poukazem na zá

konné ustanovení, popř. i za použití analogie. Přitom zejména odůvodní,

zdali byly splněny podmínky jednání za okolnosti vylučující protipráv

nost, tedy že nedošlo k excesu.

Po posouzení všech znaků skutkové podstaty je možné přistoupit ke

znakům obecným (věk, příčetnost). Je -li aktér mladší 18 let, vyžaduje

se jeho označení podle zákona č. 218/2003 Sb. (mladistvý, dítě mladší

15 let), stejně jako označení činu (provinění, čin jinak trestný). Vůbec je

nutné respektovat zvláštnosti odpovědnosti za protiprávní činy mládeže

včetně ukládaných opatření za jejich spáchání podle citovaného zákona.

Nepříčetnost, připadá -li v úvahu, se odůvodňuje tak, aby z odůvodnění

vyplývaly všechny její znaky (viz § 26 TZ). Byl -li trestný čin spáchán

pod vlivem návykové látky, je nezbytné posoudit stav před aplikací ná

vykové látky a po ní a okolnosti, které předcházely uvedení se do tohoto

stavu. Na základě těchto zjištění lze učinit závěr o trestní odpovědnosti

pachatele (trestně neodpovědný, zmenšeně příčetný, actio libera in causa

culposa, actio libera in causa dolosa, § 360 odst. 1, § 274 TZ). U trestné

ho činu opilství podle § 360 odst. 1 TZ student odůvodní, který kvazide

likt byl spáchán.

Poté, co se student vypořádá s formální stránkou trestného činu, měl by

případně zdůvodnit, proč aplikuje zásadu subsidiarity trestní represe, a to

rozborem znaků uvedených v § 12 odst. 2 TZ, zejména v čem spatřuje ne

dostatek společenské škodlivosti (ke kritériím srov. srov. § 39 odst. 2 TZ)

a proč postačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.

Došlo -li ke spáchání trestného činu za součinnosti více osob, je nutné

posoudit jejich účast na trestném činu individuálně. V případě účastenství

je třeba rozhodnout, zda se jednalo o spolupachatelství, nebo někte rou

Formální požadavky na klauzurní práce a metodický návod pro řešení


17

z forem účastenství v užším slova smyslu (organizátorství, návod a pomoc). O pachatelství se bude jednat i tehdy, jestliže pachatel úmyslně využije ke spáchání trestného činu tzv. živý nástroj (např. osobu trestně neodpovědnou pro věk). V tomto případě je nutné zdůvodnit jak činnost živého nástroje, tak osoby stojící v pozadí jako nepřímý pachatel (viz § 22 odst. 2 TZ). Tyto případy je nezbytné odlišovat od případu, kdy pachatel neví, že druhá osoba – živý nástroj – nejedná (popř. nejedná zaviněně nebo jedná kulpózně). Tento zvláštní případ omylu by bylo lze podle okolností kvalifikovat jako přípravu k trestnému činu ve formě pokusu účastenství na trestném činu. U spolupachatelství se vyžaduje zdůvodnění společného jednání, aby došlo k odlišení od souběžného pachatelství a od jiných forem účastenství v širším smyslu. U účastenství se vyžaduje uvedení jeho konkrétní formy (organizátorství, návod, pomoc), dále vztah ke konkrétnímu trestnému činu konkrétního pachatele, to vše za předpokladu, že byla splněna podmínka akcesority účastenství. Jestliže jednání pachatele nedospělo do stadia dokonaného trestného činu, je nutné označit příslušné vývojové stadium (a odůvodnit je – např. v čem spočívalo úmyslné vytváření podmínek pro spáchání trestného činu nebo proč šlo o jednání bezprostředně směřující k dokonání trestného činu) spolu s uvedením trestného činu, k jehož dokonání jednání směřovalo. Zvláště upozorňujeme na nezbytnost vypořádat se s tím, zda je příprava vůbec u konkrétního trestného činu trestná (viz § 20 odst. 1 TZ). V této souvislosti je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost předčasně dokonaným trestným činům a jiným případům, kdy není příprava a pokus možný. Problémem bývá také tzv. kvalifikovaná příprava a pokus (nutno odlišovat od pokusu kvalifikovaného trestného činu).

4

Subsumujeme -li jednání pachatele pod některou kvalifikovanou skut‑ kovou podstatu, je nevyhnutelné zdůvodnit, která z okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby byla naplněna a jak. Další velmi obtížnou otázkou bývá vyřešení souběhu trestných činů a vyloučení jednočinného souběhu v konkrétním případě. Základem je rozlišení, o kolik skutků se v popsaném případě jedná. Podle počtu skutků a jejich právní kvalifikace se pak rozlišuje souběh jednočinný a vícečinný, stejnorodý a nestejnorodý. Student by měl odůvodnit, proč jde o ten či onen druh souběhu, popř. proč je jednočinný souběh vyloučen.

5

4

K tomu blíže srov. Novotný, O., Vanduchová, M., Šámal, P. et al. Trestní právo hmot‑

né 1. Obecná část. 6. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, str. 296 (pokus

kvalifikovaného trestného činu), str. 304 (kvalifikovaný pokus). 5

K tomu blíže srov. Novotný, O., Vanduchová, M., Šámal, P., et al. Cit. dílo. Str. 331–340.

Formální požadavky na klauzurní práce a metodický návod pro řešení


18

Formální požadavky na klauzurní práce a metodický návod pro řešení

Student by měl též zvážit, zda nedošlo k zániku trestní odpovědnosti

(§ 33 až § 35, § 20 odst. 3, § 21 odst. 3, § 24 odst. 3 TZ, § 7, § 8 ZSVM,

smrt pachatele, milost prezidenta republiky, zvláštní případy účinné lítos

ti – § 197, § 242, § 362 TZ) nebo trestu (zejména § 94, § 95 TZ).

Poměrně často se objevuje otázka sankcí, resp. jejich ukládání. Zde je

nutné znát, které tresty (trestní opatření) lze uložit samostatně a za jakých

podmínek, i když nejsou uvedeny ve zvláštní části trestního zákona, a kdy

lze uložit i více trestů vedle sebe (§ 53 TZ). Při výměře trestu (trestního

opatření) mohou hrát roli ustanovení o modifikaci trestních sazeb (např.

§ 108 TZ, § 31 odst. 1 ZSVM). Dále je třeba zvážit případné uložení

úhrnného, souhrnného nebo společného trestu (§ 43 až § 45 TZ). Čas

to se zapomíná, že v rámci vykonávacího řízení může dojít k významné

modifikaci již uloženého trestu, popř. i k upuštění od výkonu trestu (hla

va XXI. TŘ). Předmětem dotazu mohou být také výchovná (§ 15 – § 20

ZSVM) a ochranná opatření (§ 21 až § 23 ZSVM, § 96 až § 104 TZ),

popř. opatření podle § 93 ZSVM.

Na závěr k hmotněprávní části lze poznamenat, že tam, kde zákon uží

vá pojmu definovaného v trestním zákoníku, je zcela nezbytné, aby

student na příslušné ustanovení poukázal (např. opomenutí – § 112 TZ;

pokračování v trestném činu – § 116 TZ; spáchání trestného činu nási

lím – § 119 TZ; výše škody – § 138 TZ; úplatek – § 334 odst. 1 TZ apod.).

U základních pojmů nevyložených v trestním zákoně se vyžaduje odů

vodnění podle judikatury a nauky (např. organizovaná skupina, trestné

činy hromadné a trvající apod.).

B. Řešení procesních otázek

Řešení otázek z trestního práva procesního nevyžaduje systematiku uve

denou shora u hmotněprávního posouzení. To však neznamená, že by

otázky z trestního řízení byly vždy jednoduché. Ustanovení trestního

řádu (obdobně jako trestního zákona) jsou navzájem provázána, proto

řešení bude nezřídka vyžadovat aplikaci několika ustanovení trestního

řádu zároveň. Na rozdíl od trestního zákona se zde otevírá širší prostor

pro aplikaci analogie, která však i zde má své meze. Při výkladu a analo

gii je třeba respektovat základní zásady trestního řízení, jejichž stručný

výčet nalezneme v § 2 TŘ. Při výkladu student používá standardních

výkladových postupů (jazykový, logický, systematický, omezeně histo

rický a teleologický). Některé pojmy jsou definovány v § 12 TŘ.

Tak jako trestní zákoník má svoji obecnou část, má trestní řád společná

ustanovení (§ 1–156 TŘ). Na to je třeba pamatovat při odpovědích na

položené otázky. Některé odpovědi tak budou správné jen při aplikaci

společného ustanovení ve spojení s ustanovením jiné části trestního řádu.


19

Formální požadavky na klauzurní práce a metodický návod pro řešení

Například ustanovení o rozsudku nalezneme nejen ve společných ustano

veních (§ 120 až 133, § 139 TŘ), ale také v rámci části třetí trestního řádu

upravující řízení před soudem (§ 225 až 230 TŘ). Jiným příkladem pro

použití systematického výkladu jsou zvláštní způsoby řízení (§ 290 až

314n TŘ), které stanoví jen určité odchylky od obecné úpravy. V samo

statném zákoně (ZSVM) je upraveno řízení v trestních věcech mladist

vých. Tento zákon je lex specialis ve vztahu k trestnímu řádu.



21

Příklad č. 1

Daňové přiznání

Miloš podal finančnímu úřadu daňové přiznání k dani darovací.

Ještě dříve, než byla na základě tohoto daňového přiznání Milošovi daň vyměřena, provedl u něj finanční úřad kontrolu. Při této kontro­ le bylo zjištěno, že Miloš záměrně ve svém daňovém přiznání uve­ dl nepravdivé údaje, čímž snížil svoji daňovou povinnost o částku 60 000 Kč. Finanční úřad proto Milošovi vyměřil daň ve správné výši. Asi za týden poté vyhledal Miloše Ludvík, který pracoval jako údržbář na finančním úřadu. Nabídl se, že pokud mu Miloš dá 20 000 Kč, zařídí u ředitele finančního úřadu, aby mu za jeho podvod neuložil finanční sankci, k čemuž je ze zákona oprávněn, neboť ředitel je jeho dobrý známý a jistě to pro něj rád a nezištně udělá. Miloš Ludvíkovi slíbil, že mu příští den požadovanou částku přinese.

Otázky

1 Jak právně posoudíme Milošovo jednání? Odůvodněte.

2 Jaký význam pro právní posouzení Milošova jednání by měla

skutečnost, že finanční úřad nezjistil nesprávnost v daňovém

přiznání, a daň proto vyměřil v částce o 60 000 Kč nižší, než

měla být vyměřena? Miloš vyměřenou daň zaplatil, ale po ně‑

kolika týdnech sám rozdíl na dani doplatil, protože se obával,

že případná další kontrola v následujících letech by mohla

jeho podvod odhalit. Odůvodněte.

3 Jsou orgány činné v trestním řízení vázány pravomocným

rozhodnutím příslušného finančního úřadu o výši částky,

o kterou Miloš snížil svoji daňovou povinnost? Odůvodněte.

4 Za čin uvedený v zadání byl Milošovi okresním soudem pra‑

vomocně uložen trest odnětí svobody v trvání 9 měsíců, jehož

výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 1 roku, a dále

peněžitý trest. Poslední měsíční splátku peněžitého trestu

zaplatil Miloš krátce před uplynutím zkušební doby. Ihned

poté, co uplynula zkušební doba, v jejímž průběhu Miloš vedl Příklad č. 1

22

řádný život, podal Miloš soudu žádost, aby rozhodl, že se ve

zkušební době osvědčil. Pokud soud jeho žádosti vyhoví, bude

ve výpise z evidence rejstříku trestů i nadále uváděn uložený

podmíněný trest odnětí svobody? Odůvodněte.

5 V průběhu vyšetřování si Milošův obhájce stěžoval státnímu

zástupci, že nebyl policejním orgánem vyrozuměn o termínu

podání vysvětlení jednoho z kontrolorů finančního úřadu, ač‑

koliv výslovně požádal o vyrozumívání o všech vyšetřovacích

úkonech. Byla tato výtka důvodná za předpokladu, že v da‑

ném případě se nejednalo o úkon, který by nebylo možno od‑

ložit, ani o případ, že by vyrozumění obhájce nebylo možno

zajistit? Odůvodněte.

6 V řízení proti Ludvíkovi okresní soud vyhlásil zprošťující

rozsudek. Na základě odvolání státního zástupce podaného

v Ludvíkův neprospěch odvolací soud znovu provedl někte‑

ré důkazy, které již byly provedeny v řízení před okresním

soudem a navíc provedl i nové důkazy, jichž se státní zástup‑

ce ve svém odvolání domáhal a které skutečně vinu Ludvíka

spolehlivě prokazovaly. Poté odvolací soud uznal Ludvíka

vinným žalovaným skutkem. Bylo jeho rozhodnutí v souladu

s trestním řádem? Odůvodněte.

7 Předpokládejme, že o Milošově vině bylo rozhodnuto trest‑

ním příkazem. Miloš proti trestnímu příkazu podal včas od‑

por, a to podáním do podatelny soudu. Druhý den si vše roz‑

myslel a podáním, učiněným rovněž do podatelny soudu, vzal

svůj odpor zpět. Jaké bude mít toto zpětvzetí odporu právní

důsledky? Odůvodněte. Poznámky ...............................................................................................................................

...............................................................................................................................

...............................................................................................................................

...............................................................................................................................

...............................................................................................................................

...............................................................................................................................

...............................................................................................................................

...............................................................................................................................


Daňové přiznání

23

Řešení

1 Miloš se dopustil ve vícečinném souběhu pokusu přečinu

zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 21

odst. 1, § 240 odst. 1 TZ a přečinu nepřímého úplatkářství

podle § 333 odst. 2 TZ. Miloš ve svém daňovém přiznání záměrně uvedl nepravdivé údaje, aby tak snížil svoji daňovou povinnost. V důsledku provedené kontroly však daň byla finančním úřadem vyměřena ve správné výši. Uvedení nepravdivých údajů v daňovém přiznání v úmyslu snížit daňovou povinnost je jednáním bezprostředně směřujícím ke zkrácení daně, neboť na základě takového „nesprávného“ daňového přiznání by mělo dojít k vyměření nižší daně, než jaká by odpovídala skutečnosti. (Trestným činem podle § 240 odst. 1 TZ není nezaplacení daně, ale takové jednání, jímž pachatel dociluje, aby mu daň nebyla vyměřena vůbec nebo v nižší výši.) V důsledku kontroly však nedošlo ke zkrácení daně, neboť daň byla vyměřena ve správné výši. Jedná se proto o jednání ve stadiu pokusu ve smyslu § 21 odst. 1 TZ. Částka 60 000 Kč představuje podle § 138 odst. 1 TZ zkrácení daně ve větším rozsahu. Miloš slíbil Ludvíkovi 20 000 Kč za to, aby u ředitele finančního úřadu zařídil, aby mu neuložil finanční sankci, k čemuž je ze zákona oprávněn. Částka 20 000 Kč, kterou Miloš slíbil Ludvíkovi, je neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení, které se má dostat uplácenému a na kterou není nárok. Jedná se proto o úplatek ve smyslu § 334 odst. 1 TZ. Ředitel finančního úřadu je odpovědným úředníkem orgánu státní správy, který plní úkoly státu a společnosti a používá přitom svěřené pravomoci. Jedná se proto o úřední osobu ve smyslu § 127 odst. 1 písm. d) TZ. Uložení finanční sankce na základě zákona v řízení ve věcech daní a poplatků je výkonem pravomoci úřední osoby. Úplatek nebyl určen pro ředitele finančního úřadu (srov. v zadání: „... že to pro Ludvíka nezištně udělá ...“), ale přímo pro Ludvíka, a to za to, že bude svým vlivem působit na ředitele finančního úřadu, aby nevyužil své pravomoci uložit Milošovi finanční sankci. Skutek je souhrnem všech vnějších projevů vůle pachatele, které jsou příčinou následku významného z hlediska trestního práva, pokud jsou zahrnuty zaviněním. Miloš nejdříve úmyslně uvedl nepravdivé údaje do daňového přiznání, aby tím zkrátil daň. Teprve poté slíbil Ludvíkovi úplatek v úmyslu, že bude svým vlivem působit na výkon pravomoci ředitele finančního úřadu. Obě Milošova jednání (uvedení nepravdivých údajů v daňovém přiznání a slib úplatku) směřovala k jinému trestně Příklad č. 1

24

relevantnímu následku (zkrácení daňové povinnosti, ovlivnění veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci). Jedná se proto o dva samostatné skutky. Oba skutky byly spáchány dříve, než byl proti Milošovi vyhlášen soudem prvého stupně odsuzující rozsudek (doručen trestní příkaz). Jedná se proto o souběh vícečinný. Tedy Miloš: – jednak uskutečnil jednání, které bezprostředně směřovalo ke zkrácení

daně ve větším rozsahu, a to v úmyslu daň ve větším rozsahu zkrátit,

přičemž k dokonání činu (ke zkrácení daně) nedošlo,

– jednak jinému slíbil úplatek za to, že bude svým vlivem působit na

výkon pravomoci veřejného činitele.

2 Trestnost dokonaného přečinu zkrácení daně, poplatku a po‑

dobné povinné platby podle § 240 odst. 1 TZ by zanikla účin‑

nou lítostí ve smyslu § 33 TZ. Jestliže Miloš uvedl ve svém daňovém přiznání nepravdivé údaje a dosáhl tak toho, že mu finanční úřad vyměřil daň o 60 000 Kč nižší, než měla být vyměřena, zkrátil ve větším rozsahu (§ 138 odst. 1 TZ) daň a dokonal tak přečin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve smyslu § 240 odst. 1 TZ. Škodlivý následek, spočívající ve zkrácení daně, byl napraven jejím dodatečným doplacením. Miloš tak učinil z obavy, že případná další kontrola v následujících letech by mohla jeho „podvod“ odhalit. Obecná, konkrétními okolnostmi nepodložená obava z odhalení a případného trestního stíhání nevylučuje dobrovolnost Milošova jednání. (Dobrovolnost by zpravidla byla vyloučena tehdy, pokud by Milošovo jednání bylo již odhaleno, bezprostředně by mu hrozilo trestní stíhání nebo bylo dokonce již zahájeno.) Miloš tedy škodlivý následek napravil dobrovolně. Podle § 33 TZ trestnost trestného činu podle § 240 TZ zaniká, jestliže pachatel dobrovolně škodlivý následek trestného činu napravil.

3 Podle § 9 odst. 1 TŘ orgány činné v trestním řízení nejsou

vázány pravomocným rozhodnutím příslušného finanční‑

ho úřadu o výši částky, o kterou Miloš snížil svoji daňovou

povinnost, neboť na posouzení této otázky závisí rozhodnutí

o vině. Orgány činné v trestním řízení si takovou otázku po‑

soudí jako otázku předběžnou. Předběžné (prejudiciální) otázky jsou takové otázky, které nejsou předmětem daného trestního řízení, ale na jejich vyřešení závisí mj. rozhodnutí o vlastním předmětu trestního řízení.

Daňové přiznání

25

Orgány činné v trestním řízení jsou zásadně vázány pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného státního orgánu (tj. též finančního úřadu) o předběžné otázce, pokud takové rozhodnutí již bylo vydáno. Nejsou však vázány takovými rozhodnutími (byť by to byla pravomocná rozhodnutí příslušných orgánů), na kterých závisí rozhodnutí o vině obviněného. Na posouzení otázky, v jakém rozsahu byla daň zkrácena, závisí závěr, zda obviněný naplnil zákonný znak objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu podle § 240 TZ, zda daň zkrátil ve „větším rozsahu“, tj. posouzení viny obviněného. Takovou otázku si proto orgány činné v trestním řízení posoudí samostatně jako otázku předběžnou, a to bez ohledu na již existující pravomocné rozhodnutí příslušného finančního orgánu.

4 Ve výpisu z evidence rejstříku trestů bude i nadále uváděn

uložený podmíněný trest odnětí svobody, neboť dosud neuply‑

nula doba k zahlazení peněžitého trestu podle § 105 odst. 1

písm. e) TZ a ve smyslu § 105 odst. 5, 6 TZ lze odsouzení za‑

hladit pouze jako celek. Pokud soud rozhodne, že se osoba odsouzená k podmíněnému trestu odnětí svobody ve zkušební době osvědčila, na pachatele se podle § 83 odst. 4 TZ zpravidla hledí, jako by nebyl odsouzen. Takzvaná fikce neodsouzení zde nastává přímo ze zákona a není rozhodováno o zahlazení odsouzení. Podle § 105 odst. 1 písm. e) TZ při uložení peněžitého trestu za úmyslný trestný čin soud odsouzení zahladí, vedl -li odsouzený po jeho výkonu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně jednoho roku. Oba tresty byly Milošovi uloženy týmž rozsudkem, takže po uplynutí jednoroční zkušební doby podmíněného odsouzení ještě nemohla uplynout jednoroční doba k zahlazení peněžitého trestu, když Miloš poslední splátku peněžitého trestu zaplatil teprve krátce před uplynutím zkušební doby. Z ustanovení § 105 odst. 5 a 6 TZ vyplývá, že v případech, kdy pachateli bylo uloženo více trestů vedle sebe, účinek, že na pachatele se hledí, jako by nebyl odsouzen, může nastat až najednou ve vztahu k odsouzení za určitý skutek jako celku. Účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, tedy nastane až zahlazením odsouzení k peněžitému trestu. Do té doby se neuplatní ani fikce, že se na pachatele, který se ve zkušební době podmíněného odsouzení osvědčil, hledí, jako by nebyl odsouzen. Ve výpise z evidence rejstříku trestů jsou uváděna všechna pravomocná odsouzení soudy České republiky (též soudy působícími dříve na území České republiky a výjimečně i soudy cizozemskými), pokud nebyla zahlazena nebo pokud se ohledně nich neuplatní zákonná fikce, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen. Příklad č. 1

26

[Teoreticky by bylo možné, aby účinek, že se na pachatele ohledně obou uložených trestů hledí, jako by nebyl odsouzen, nastal již v době rozhodování o osvědčení se podmíněně odsouzeného. Bylo by tomu tak tehdy, pokud by soud rozhodl nejen ohledně podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody tak, že se odsouzený ve zkušební době osvědčil, ale současně by za podmínek § 105 odst. 3 TZ (tj. že odsouzený svým velmi dobrým chováním prokázal, že se napravil) k žádosti odsouzeného odsouzení k peněžitému trestu zahladil i před uplynutím doby uvedené v § 105 odst. 1 písm. e) TZ. Takovouto žádost však v posuzovaném případě Miloš nepodal.]

5 Výtka nebyla důvodná, protože podle § 165 odst. 2 TŘ je ob‑

hájce oprávněn být přítomen pouze u takových vyšetřovacích

úkonů, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení

před soudem, přičemž podle § 158 odst. 5 TŘ úřední záznam

o podaném vysvětlení nelze v řízení před soudem použít jako

důkaz. Podle § 165 odst. 3 TŘ, oznámí -li obhájce, že se chce účastnit vyšetřovacího úkonu, uvedeného v § 165 odst. 2 TŘ, je policejní orgán povinen obhájce o takovém úkonu vyrozumět. Podle § 165 odst. 2 TŘ je obhájce oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem. Podle § 158 odst. 5 TŘ se o obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, sepíše úřední záznam. Nestanoví -li trestní řád jinak (tak by tomu bylo ve zjednodušeném řízení za podmínek § 314d odst. 2 TŘ, což však není daný případ, neboť o Milošově činu se nekonalo zkrácené přípravné řízení, ale řádné vyšetřování po zahájení trestního stíhání), úřední záznam nelze v řízení před soudem použít jako důkaz.

6 Rozhodnutí odvolacího soudu, jímž uznal Ludvíka vinným ža‑

lovaným skutkem, bylo v rozporu s § 259 odst. 5 písm. a) TŘ. Podle § 259 odst. 4 TŘ může odvolací soud změnit napadený rozsudek v neprospěch obžalovaného na podkladě odvolání státního zástupce, které bylo podáno v neprospěch obžalovaného. Podle § 259 odst. 3 TŘ se odvolací soud při svém rozhodování může odchýlit od skutkového zjištění soudu prvého stupně, jestliže v odvolacím řízení provede znovu pro skutkové zjištění podstatné důkazy, které již byly provedeny v nalézacím řízení, resp. pokud provede důkazy, které nebyly provedeny v hlavním líčení. Obě tyto zákonné podmínky byly v posuzovaném případu splněny.

Daňové přiznání

27

Avšak podle § 259 odst. 5 písm. a) TŘ nemůže odvolací soud uznat obžalovaného vinným skutkem, pro který byl napadeným rozsudkem zproštěn. (Odvolací soud měl podle § 258 odst. 1 písm. c) TŘ napadený rozsudek zrušit a podle § 259 odst. 1 TŘ věc vrátit soudu prvého stupně se závazným pokynem podle § 264 odst. 1 TŘ provést důkazy, které byly žalobcem navrženy.)

7 Zpětvzetí odporu nebude mít žádné právní důsledky, ne‑

boť podle § 314g odst. 2 TŘ se již včasným podáním odporu

oprávněnou osobou trestní příkaz ruší. Miloš jako obviněný je podle § 314g odst. 1 TŘ osobou oprávněnou podat odpor proti trestnímu příkazu. Podle § 314g odst. 2 TŘ se včasným podáním odporu oprávněnou osobou trestní příkaz ruší. Ke zrušení trestního příkazu dochází přímo ze zákona, tj. bez toho, že by samosoudce o zrušení trestního příkazu vydával jakékoliv rozhodnutí. Účinky zpětvzetí (analogicky např. podle zpětvzetí odvolání podle § 250 odst. 2 TŘ) zde tedy nemohou vůbec nastat.

Příklad č. 2

Egonovo trápení

Egon, občan Spolkové republiky Německo, prohrál při své návště­

vě v Praze v kartách s Borisem částku 600 000 Kč. Dluh nezaplatil a z Prahy odcestoval. Boris proto požádal svého známého Jiřího, aby jej svým autem odvezl do Spolkové republiky Německo. Když přijeli k domu, kde Egon bydlel, zůstal Jiří čekat v autě a Boris šel sám do bytu Egona. Egon však odmítal Borisovi otevřít. Boris, ve­ den snahou získat svoji výhru i za cenu násilí, vykopl dveře a vstoupil do bytu. V bytě Boris Egonovi pohrozil, že pokud mu dluh nezaplatí, vrátí se za několik dnů i se svými přáteli, kteří Egona zbijí. Aby tomu předešel, vystavil Egon Borisovi příkaz k vyplacení odpovídající část­ ky v eurech v pokladně svého podniku. Boris poté z bytu odešel do tohoto podniku, kde byl německou policií zadržen dříve, než mu byly peníze vyplaceny. Vykopnutím dveří Egonova bytu vznikla jen nepatrná škoda.

Otázky

1 Jak trestněprávně posoudíme Borisovo jednání? Odůvodně‑

te.

2 Jaký význam pro trestněprávní posouzení Borisova jednání

by mělo, pokud by Boris ve snaze získat svoji výhru místo po‑

hrůžky zbitím Egona několikrát silně udeřil pěstí do obli čeje

a způsobil mu tím zlomeninu nosu? Toto si vyžádalo chirur‑

gický zákrok s dobou léčení 10 dnů v nemocnici, ale nezane‑

chalo žádné trvalé následky. Odůvodněte.

3 Předpokládejme, že Boris byl občanem Ukrajiny a měl v Čes‑

ké republice povolen trvalý pobyt. Může být trestnost jeho

činu posouzena podle trestního zákona České republiky?

Odůvodněte.

4 Obžalovaný Jiří byl v hlavním líčení zproštěn obžaloby, neboť

se nepodařilo prokázat, že věděl, za jakým účelem vezl Borise

Egonovo trápení

29

do Spolkové republiky Německo. Odvolání proti zprošťující‑

mu rozs



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.