načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Šaman, mudrc, léčitel -- Jak léčit sebe i druhé energetickou medicínou původních obyvatel Ameriky – Alberto Villoldo

Šaman, mudrc, léčitel -- Jak léčit sebe i druhé energetickou medicínou původních obyvatel Ameriky

Elektronická kniha: Šaman, mudrc, léčitel
Autor: Alberto Villoldo
Podnázev: Jak léčit sebe i druhé energetickou medicínou původních obyvatel Ameriky

– Villoldo uvádí, že ústředním pojmem šamanského léčení je světelné energetické pole, jež má obklopovat naše fyzická těla. Učí nás vnímat a čistit otisky nemoci v tomto energetickém obalu a léčit tak sebe i druhé, stejně jako nemocím ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  225
+
-
7,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 71.1%hodnoceni - 71.1%hodnoceni - 71.1%hodnoceni - 71.1%hodnoceni - 71.1% 80%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Maitrea
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 241
Rozměr: 21 cm
Úprava: xvii, 241 stran: ilustrace
Vydání: První vydání v českém jazyce
Spolupracovali: přeložila Kateřina Fojtíková
Skupina třídění: Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-750-0343-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Villoldo uvádí, že ústředním pojmem šamanského léčení je světelné energetické pole, jež má obklopovat naše fyzická těla. Učí nás vnímat a čistit otisky nemoci v tomto energetickém obalu a léčit tak sebe i druhé, stejně jako nemocím předcházet. Zkoumá také otázku života po smrti a naviguje nás tímto záhadným a nepoznaným územím s vědeckým přehledem i moudrostí šamana.

Kniha je protkána úžasnými poučnými příběhy o síle původního energetického léčitelství amerického kontinentu. Jeden z příběhů popisuje, jak autor v Peru onemocněl zápalem plic. Antibiotika nezabírala, a tak jej jeho mentor Don Antonio provedl iluminačním procesem, aby odstranil z těla toxiny. Táž šamanská technika umožnila Villoldovi uvolnit stagnující energii ze světelného pole mladé ženy, jejíž manželství skomíralo kvůli jejímu strachu z opuštění, které zažila v předešlých vztazích. Díky šamanské práci žena znovu našla důvěru v druhé a manželství ožilo.

Kniha oplývá prastarou moudrostí i současnými technikami, jimiž můžeme léčit sebe a druhé, i pokročilejšími metodami šamanských mistrů, jež nyní mohou být sdíleny širším publikem.

(jak léčit sebe i druhé energetickou medicínou původních obyvatel Ameriky)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Alberto Villoldo - další tituly autora:
Návrat duše -- Šamanská cesta do minulosti a ozdravení budoucnosti Návrat duše
Šamanská léčba duchem -- Prastaré postupy pro dokonalé zdraví Šamanská léčba duchem
Šaman, mudrc, léčitel Šaman, mudrc, léčitel
Srdce Šamana Srdce Šamana
Přechodové rituály -- Posvátná cesta ke zralosti Přechodové rituály
 (e-book)
Přechodové rituály Přechodové rituály
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Přeložila Kateřina Fojtíková


K ATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Villoldo, Alberto

[Shaman, healer, sage. Česky]

Šaman, mudrc, léčitel: jak léčit sebe i druhé energetickou medicínou původních oby

vatel Ameriky / Alberto Villoldo ; z anglické verze Shaman, healer, sage ... přeložila

Kateřina Fojtíková. -- První vydání v českém jazyce. -- Praha: Maitrea, 2018

ISBN 978-80-7500-343-0

615.8:577.337 * 577.337 * 615.89 * 133.5:118 * 133.4:2-382 * 615.8-022.214 * (035)

– energetická medicína

– energetický systém člověka

– lidové léčitelství

– čakry

– šamanismus

– autoterapie

– příručky

615.8 - Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství [14]

Alberto Villoldo, Ph.D.

Šaman, mudrc, léčitel

Jak léčit sebe i druhé energetickou medicínou

původních obyvatel Ameriky

Copyright © Alberto Villoldo, 2000

Translation © Kateřina Fojtíková, 2017

Czech edition © MAITREA a.s., Praha 2018

ISBN 978-80-7500-343-0


Mé matce Eleně z celého srdce


Milí čtenáři,

snažíme se, aby naše knihy byly perfektní. Pokud i  přesto objevíte v  knize

nějakou chybu, napište nám na nakladatelstvi@maitrea.cz a my ji rádi opravíme.

Děkujeme, Váš nakladatel.


OBSAH

PODĚKOVÁNÍ .................................................................... ix

ÚVOD ................................................................................. xi

ČÁST I. – UČENÍ ŠAMANŮ .................................................................... 1

KAPITOLA PRVNÍ

Léčení a nekonečno ................................................................ 5

KAPITOLA DRUHÁ

Světelní léčitelé .................................................................... 19

KAPITOLA TŘETÍ

Světelné energetické pole ....................................................... 35

ČÁST II. – SVĚTELNÝ SVĚT ................................................................. 61

KAPITOLA ČTVRTÁ

Čakry .................................................................................. 63

KAPITOLA PÁTÁ

Šamanské vidění ................................................................ 103

KAPITOLA ŠESTÁ

Posvátný prostor ................................................................. 131

ČÁST III. – PRÁCE ŠAMANA ............................................................ 147

KAPITOLA SEDMÁ

Iluminační proces ............................................................... 149

KAPITOLA OSMÁ

Šamanská extrakce ............................................................. 169

KAPITOLA DEVÁTÁ

Smrt, umírání a přechod na druhý břeh ............................... 199

EPILOG ............................................................................ 225

DALŠÍ KNIHY ALBERTA VILLOLDA ............................... 231

REJSTŘÍK ........................................................................ 233

OHLASY NA KNIHU ŠAMAN, MUDRC, LÉČITEL ........... 241

ix

PODĚKOVÁNÍ

ŽÁDNÁ SLOVA NEDOSTAČUJÍ K V YJÁDŘENÍ VDĚČNOSTI lidem,

kteří umožnili vznik této knihy. První z  nich je především můj

mentor, Don Antonio, který měl tu vizi, trpělivost a vytrvalost učit

mladého antropologa ze Západu  šamanskému umění. Má redak

torka Patty Giftová z vydavatelství Random House mne doprová

zela k nejvyšším vrcholům And, aby se ponořila do studia léčitelství

u posledních starších z tradice Inků. Jsem jí nesmírně vděčný za to,

že přivedla tuto knihu do světa. Srdečné díky patří Lauře Woodové

a Normandi Ellisové za jejich pomoc při strukturování rukopisu,

Stanleymu Krippnerovi za  víru v  mé schopnosti a  podporu v  za

čátcích mého výzkumu a  mé agentce Sue Bergerové za  vytrvalé

povzbuzování. Dále chci ocenit účast studentů a  fakulty Healing

the Light Body School (Školy léčení světelného těla) na  formování

technik a praktik zde probíraných, a též neúnavnou lásku a podpo

ru Lisy Summerlotové.

xi

ÚVOD

TATO KNIHA JE V ÝSLEDKEM mého učení u inckých šamanů. In

kové, obyvatelé jedné z největších amerických civilizací a budova

telé Machu Picchu, žili ve  městech v  oblacích a  procházeli se po

dlážděných ulicích omývaných systémem městských kanálů. In

čtí šamani praktikovali energetické léčení po více než pět tisíc let

a  předávali své vědění orální tradicí z  generace na  generaci. Učil

jsem se u těch nejskvělejších inckých léčitelů a léčitelek pětadvacet

let. Rituály, které jsem podstupoval vysoko v Andách a v Amazo

nii, byly udržovány prastarou tradicí a  někdy vyžadovaly měsíce

příprav. Osvobozovaly život šamanského učně od sevření strachem,

nenasytnosti, násilí a predátorské sexuality. Na mé cestě mne pro

vázel starý Inka jménem Antonio Morales. Dobrodružné putování

s  Donem Antoniem v  oblasti Amazonu a  pohoří And je zazna

menáno v  mých předchozích knihách Dance of the Four Winds

(Tanec čtyř větrů) a Island of the Sun (Sluneční ostrov).

Techniky léčení duchem a světlem, které najdete v této knize,

jsou mou současnou interpretací starodávných léčivých praktik.

Variace na  šamanský způsob vidění, jež nazývám „druhou po

zorností“ (second awareness) i extrakční proces se v Severní a Jižní

Americe stále užívají. Rituály smrti pocházejí z  Amazonie a  tvo

ří část poznání objeveného muži a  ženami, kteří překročili naše

vnímání času a smrti. Iluminační proces jsem vypracoval se svým

mentorem Donem Antoniem na  základě  pozůstatků téměř zapo

menutých inckých technik léčení prostřednictvím světelného ener

getického pole. Tyto techniky jsou mimořádně mocné a  účinné. xii Je možné je používat pouze za předpokladu uplatňování nejpevnější etiky a integrity.

Část první této knihy představuje základy víry, z  nichž tyto praktiky vycházejí. Část druhá přináší techniky učící šamanskému vidění, vytváření posvátného prostoru a  cvičení, s  nimiž můžete experimentovat za  účelem osobního léčení. Prosím, neužívejte je pro  léčení druhých, aniž byste podstoupili odpovídající výcvik se zkušeným šamanem. Třetí část předkládá pokročilé techniky, které může vykonávat jedině zkušený šaman, člověk, který podstoupil učení pod dozorem skutečného mistra. Tyto kapitoly popisují postupy pro odblokování imunitní reakce, extrakce přivtělených (intruzivních) energií a entit a způsob doprovázení bližního při jeho návratu do světa Ducha (Spirit world).

Existují jistá nebezpečí spojená s energetickým léčením, a to jak pro  klienta, tak pro  léčitele. Příliš mnoho špatně vyučených šamanů vykonává energetické léčení bez pochopení mechanických zákonů lidského energetického pole. Viděl jsem lidi s  diagnózou rakoviny, kteří podstoupili „energetické léčení“ nádoru, jež jen rozšířilo ložiska nemoci po celém těle. Ke své nevíře odhalili, že jisté formy energie rakovině prospívají. Viděl jsem také lidi trpící vážnými psychologickými potížemi, kteří byli ošetřeni nekvalifikovanými léčiteli, a jejich potíže se zhoršily a neurotické symptomy nebo disfunkční pojetí světa se jen posílily.

Jedním takovým případem byla žena, která mne navštívila poté, co přišla o  dítě při automobilové nehodě. Byla u  jasnovidce, jenž jí řekl, že její malá holčička je vždy při ní a že jediné, co je zapotřebí, je, aby se „otevřela“ a  vnímala dceřinu přítomnost. Matka pocítila okamžitou úlevu, přesto po několika dnech začala trpět nespavostí. Po týdnu beze spánku mě přišla navštívit. Její první slova byla, že chce zemřít a je připravená vzít si život. Provedl jsem

Šaman, mudrc, léčitel


xiii

test na určení přítomnosti intruzivní energie (viz kapitola 8) a ten

vyšel pozitivně. Duch děvčátka se připojil k  matčině světelnému

energetickému poli, kde hledal útočiště před zmatkem a  rozruše

ním, které duše prožívá po traumatické smrti. Léčitelova rada, aby

matka „byla otevřená“, byť dobře míněná, držela matku i  dceru

v náročném emočním chaosu a duševní bolesti.

Při našem prvním sezení propustila matka dceru do rukou svě

telných léčitelů, kteří ji odnesli do světla říše Ducha. Bylo pro ni

těžké nechat své dítě jít. Během iluminačního procesu viděla smrt

jako bránu do  nekonečna a  zažila na  vlastní kůži, že  její dcera je

od ní oddělena jen tenkým závojem. Krátce nato zase mohla klid

ně spát. Poté jsme zapečetili otvor v matčině světelném energetic

kém poli, jímž duch dítěte vstoupil. Trhlina v jejím energetickém

poli zela jako otevřená rána a působila jako pozvání pro nepřátel

ské duchovní entity a  rušivé energie. Několik následných sezení

jsme strávili léčením matčina žalu. Vybídl jsem ji, aby navštívila

psychoterapeuta specializujícího se na podporu těch, kteří se zota

vují z hluboké ztráty. Jsem přesvědčen, že kdyby žena následovala

radu jasnovidce, spáchala by sebevraždu. Namísto toho se s odva

hou a oddaností vydala vlastní cestou léčení. Dnes je talentovanou

a soucitnou léčitelkou provázející ty, kdo utrpěli ztrátu a prožívají

zármutek.

ČERNÁ A BÍLÁ MAGIE

Bylo mi jen něco přes dvacet, když mi při přípravách na expedici

do Amazonie volali z nadace, jež sponzorovala můj výzkum. Potře

bovali antropologa, který by dokončil studii zabývající se voodoo

léčiteli na  Haiti. Zdráhal jsem se, neboť jsem byl jen velmi málo

obeznámen s haitskými léčitelskými praktikami afrického původu.

Úvod


xiv

Nadační úředník mi vysvětlil, že  by šlo jen o  deset dní asistence

při projektu nadřízeného antropologa a přemluvil mě, když zmínil,

že posuzuje mou grantovou žádost o návrat do Amazonie. Pět dní

nato jsem přistál v Port-au-Prince. Zmíněný nadřízený antropolog,

muž na prahu čtyřicítky, strávil většinu toho roku na Haiti. Řekl

mi, že  Francouzi, kteří ostrov kolonizovali, byli těmi nejhoršími

otrokáři Nového světa. Zatímco průměrná délka života afrického

otroka po jeho příjezdu do  Ameriky byla třicet let, délka života

nebožáka dopluvšího na Haiti vycházela na pouhé dva roky. Dále

mi objasnil, že voodoo bylo původně léčitelskou praktikou z oblasti

subsaharské Afriky, jež se na Haiti začala používat k ničení nepřá

tel, především krutých otrokářů. Šlo o identické techniky. Tentýž

postup, jakým jste někoho léčili, mohl jinému ublížit. Praktiky

užívané k stimulaci imunitního systému, aby došlo k vymýcení ra

kovinového nádoru, se zrovna tak daly použít k zpustošení imunit

ního systému do takové míry, že zemřít na zápal plic bylo otázkou

několika týdnů.

Bylo mi jen něco přes dvacet a  byl jsem přesvědčen, že  vím

všechno nejlépe. Černá magie, jak jsem se domníval, mohla fun

govat jen na  ty, kteří v  ní věří. Pokud jste se neupsali víře v  její

existenci, nemohla vás nijak ovlivnit. Pamatuji si, jak jsem tuto

teorii věcně představil svému nadřízenému antropologovi v  malé

kavárně na nábřeží. Podíval se na mě a usmál se. „Rád se s tebou

o  to vsadím,“ řekl jsem. „Beru,“ odpověděl. Vsadili jsme se o  sto

dolarů, že na mě voodoo nezapůsobí. Vyrazili jsme do domu voo

doo kněze, se kterým antropolog pracoval. Starý muž žil ve zchát

ralé dřevěné chatrči na kopci nad městem. Můj kolega nás zběžně

představil  v  místní haitské kreolštině, jíž plynně hovořil, a  hned

přistoupil k vysvětlení, že jsem nevěřící Tomáš, přesvědčený, že sta

řec svá kouzla jen předstírá a že by mi rád dal lekci. Rozuměl jsem

Šaman, mudrc, léčitel


xv

francouzsky dost na  to, abych pochytil pár slov. „Neubližuj mu,“ řekl. Starý muž se ke mně otočil a usmál se. „Ty chtít věřit?“ zeptal se mě lámanou angličtinou a hlasitě se zasmál. Domluvili jsme se, že se pustí do díla následující pondělí, až budu zpět v Kalifornii.

Ve smluvený den jsem byl na večeři s přáteli, při níž jsem vyprávěl o  své zkušenosti z  Haiti a  léčivé moci voodoo. Poučoval jsem je o tom, že víra je podstatnou přísadou jak pro léčení nemocných, tak pro ublížení nepřátelům. Pokud žiješ mimo rámec těchto přesvědčení, pak to prostě nefunguje, vysvětloval jsem. Já sám jsem toho živým důkazem, neboť právě tento večer na  mě pracuje ten nejzákeřnější voodoo kněz na Haiti, a to zcela bezvýsledně. Všichni pozvedli sklenice s vínem a připili na mé zdraví. To bylo v pondělí večer. V úterý a ve středu jsem se cítil dobře, ve čtvrtek odpoledne mě však rozbolela hlava tak, že z toho do večera byla těžká migréna. O osmé hodině se mi zkroutila střeva, mé vnitřnosti se svíjely v křeči a nekontrolovaně jsem zvracel. O půlnoci zazvonil telefon a  na druhé straně se ozval antropolog z  Haiti. Ukázalo se, že  se nestihli věnovat mému případu v  pondělí, jak jsme se domluvili, a  dostali se k  tomu až dnes. Právě se po skončení obřadu vrátil na hotel a chtěl vědět, zda jsem něco pocítil. Zasténal jsem do telefonu, aby se vrátil za oním voodoo knězem a požádal jej, aby ihned odčinil to, co spáchal, ať už je to cokoli. V ten okamžik by i smrt byla vítanou úlevou.

Následující ráno jsem byl téměř vyléčený a  dokázal jsem přesvědčit sám sebe, že jsem jen chytil nějakou střevní infekci. Vydal jsem se do  univerzitního zdravotnického zařízení, kde mě doktor vyšetřil a vyvrátil, že bych měl jakékoli parazity. Ta lekce mě přišla na sto dolarů, což v té době byla pro čerstvého absolventa pořádná suma, a stála mě jednu z nejhorších nocí mého života. Přišel jsem na  to, že  tak jako můžete energetickým léčením lidem pomoci,

Úvod


xvi můžete jim také ublížit. Později jsem zjistil, že  energetické léčení prováděné chatrně vzdělaným šamanem se často rovná černé magii, bez ohledu na  to, jak dobře je léčitel mínil. Černá magie se nepěstuje jen na  Haiti a  v  bažinách Lousiany, ale všude, kde dobromyslní, avšak špatně vyučení jedinci, vztahují ruce na druhé, pokoušejí se je léčit a  přitom na  ně nevědomě přenášejí toxickou energii. Studenti občas namítají, že se to přece nemůže stát, když k druhému vysíláme lásku, neboť jde o čistou a posvátnou energii. Těmto studentům připomínám, co všechno jsme schopni způsobit druhým ve jménu lásky. Časem jsem objevil ještě další druh černé magie. Jsou jím negativní myšlenky a  přesvědčení, které blokují naši osobní sílu a ničivě působí na imunitní systém.

Nejdůležitějším poučením onoho večera však pro mne bylo uvědomění si klíčové role léčitelovy etiky a  záměru. Podstatná část desetiletého šamanského výcviku se zaobírá rozvíjením nejpevnější etiky, systému hodnot, jenž se opírá o  hlubokou úctu ke  všemu živému. Jedině tak mohou být techniky léčení řádně zvládnuty. Doktor studující západní medicínu také stráví studiem svého řemesla nejméně pět let. Je moudré svěřit péči o vlastní zdraví někomu, kdo absolvoval víkendový workshop energetického léčení?

Jedná se tu o dilema studentů ze Západu, kteří se účastní krátkých výcviků v energetickém léčení i šamanismu. Pokud vás volá praxe energetické medicíny, věnujte čas vzdělání u učitelů, jejichž integrita, moudrost a technická znalost vám pomohou k rozvoji vašich vlastních duchovních darů.

Mou cestu k  šamanismu vedla touha po celistvosti. Léčením zranění vlastní duše jsem se naučil milovat sebe i druhé. Šel jsem stezkou zraněného léčitele a naučil se transformovat bolest, smutek, vztek a stud, které jsem v sobě nosil, na zdroje síly a soucitu. Dokázal jsem cítit bolest druhého, protože jsem věděl, co je to utrpení.

Šaman, mudrc, léčitel


xvii

V  naší Škole léčení světelného těla nastoupí každý student cestu

vlastního léčení, na níž transformuje zranění své duše na zdroje síly.

Učí se, že je to jeden z největších darů, který později předá svým

klientům: příležitost objevit sílu, jež se v  bolesti skrývá. Studenti

také objeví, že léčení není procedura, kterou provádí léčitel, ale ces

ta, na kterou se klient vydává.

Na závěr chci uvést, že léčivé metody představené v této knize

jsou mou vlastní syntézou a interpretací starých léčivých praktik.

Nehovořím za své učitele ani za Inky či za šamany původních oby

vatel Ameriky. Byť jsem měl tu čest učit se u  nejlepších inckých

léčitelů, nenárokuji si právo prezentovat systém inckých tradic. Lé

čivé praktiky, které zde popisuji, představují, co jsem se naučil bě

hem svého šamanského výcviku. Beru na sebe plnou zodpovědnost

za jejich krásu i nedostatky.

Úvod


ČÁST I.

UČENÍ

ŠAMANŮ

ŠAMANI PŮVODNÍCH NÁRODŮ AMERIKY praktikují energetic

kou medicínu již více než pět tisíc let. Někteří léčitelé věří, že jejich

duchovní rodokmen sahá ještě dále. Pamatují si příběhy předávané

z babičky na vnučku, které vyprávějí o tom, jak Země byla mladá.

Přestože první obyvatelé obou Amerik vládli celistvým poznáním

astronomie, pokročilou matematikou a důmyslnou architekturou,

nikdy se u nich nerozvinulo písmo, jak tomu bylo jinde. Vzdělanci

přehlíželi duchovní tradice původních obyvatel Ameriky ve  pro

spěch judaismu, křesťanství a budhismu, které za sebou zanechaly

písemné záznamy. Zatímco západní teologové studují například

budhismus po více než dvě staletí, je to otázkou jen posledních

čtyřiceti let*, co se objevil serióznější zájem o studium duchovního

odkazu původních obyvatel Ameriky. Studium šamanismu bylo

přenecháno antropologům, kteří až na pozoruhodné výjimky, jako

je Margaret Meadová, byli jen chabě vzděláni ke studiu ducha.

* Autor v původním textu z roku 2000 odkazuje k šedesátým letům 20. století (pozn.

překl.).


2

Masová destrukce severoamerických Indiánů evropskými přistěhovalci svedla zbylé původní obyvatelstvo do choroboplodných rezervací, kde starší pečlivě strážili duchovní tradice. Pochopitelně se zdráhali sdílet své dědictví s bílými podrobiteli. Peruánským Indiánům se nedařilo o  nic lépe. Španělští konkvistadoři přišli do  Peru především hledat zlato, a  nechali proto incké duchovní tradice do značné míry neporušené. Nicméně to, co konkvistadoři přehlédli, se misionáři snažili vyhladit.

Ta vyzáblá partička zlatokopů, která doplula ke  břehům Jižní Ameriky, s  sebou přinesla pro  Indiány nepochopitelnou snůšku přesvědčení. Prvním z  nich bylo, že  všechna potrava světa je Bohem svěřena lidem, přesněji Evropanům vládnoucím všem zvířatům i  rostlinám na  zemi. Druhé tvrzení předpokládalo, že  lidé nemohou komunikovat s řekami, zvířaty a horami, natož pak s Bohem. A do třetice, že lidstvo musí počkat až na konec světa a času, aby zakusilo nekonečno.

Nic absurdnějšího si tehdejší obyvatelé Ameriky nemohli představit. Zatímco Evropané věřili, že byli vykázáni z mýtické rajské zahrady, Indiáni chápali svou úlohu na zemi jako její správci a pečovatelé. Mohli dál rozprávět s  burácejícími řekami a  šeptajícími horami a stále naslouchat božímu hlasu ve větru. Ve španělských kronikách dochovaných v  Peru se vypráví, jak dobyvatel Pizarro věnoval vládci Inků Atahualpovi Bibli s vysvětlením, že jde o slovo boží. Inka si přiložil svazek k uchu, hodnou chvíli pečlivě naslouchal, a pak odhodil svatou knihu se slovy: „Co je to za Boha, který nemluví?“

Domorodé obyvatele nemátlo jen mlčení evropského Boha, ale také jeho mužský rod. Spolu s dobyvateli přišla patriarchální mytologie zastrašující tradice postavené na  femininní síle. Před příchodem Španělů reprezentovala božský princip sama Matka Zem

Šaman, mudrc, léčitel


3

a její ženské tvary jako jeskyně, laguny a jiné vstupy do země. Evropané nastolili mužský posvátný princip, falus aneb strom života, a kostelní věže napřáhli k nebi. Ženský aspekt země se přestal uctívat a respektovat. Stromy, lesy i zvířata byly vydány napospas plundrování.

Ještě dnes se držíme tohoto rozdělujícího pohledu. Jsme přesvědčeni, že pokud něco nevidíme dýchat, hýbat se či růst, tak je to neživé. Energii považujeme za palivo pocházející ze zdrojů jako je dřevo, ropa nebo uhlí, které prostě užíváme. Starověk chápal energii jako živé předivo univerza. Energie se manifestovala ve  stvořeném. Snad nejpřínosněji pro  naši dobu toto pojetí zformuloval Albert Einstein, když rovnicí E = MC

2

vyjádřil vztah mezi energií

a  hmotou. Na  Západě se identifikujeme s  onou stranou rovnice, na níž je hmota, svou přirozeností konečná. Šaman se identifikuje s energií, jejíž podstatou je nekonečno.

Je zde další zásadní rozdíl mezi původními a současnými Američany. My, lidé Západu, dnes žijeme pravidly. Naše společnost řízená předpisy se spoléhá na dokumenty, jako jsou ústava, desatero přikázání nebo zákony schvalované zvolenými zástupci, které mají vnést řád do našich životů. Chceme-li měnit svět, změníme pravidla (precepts), předpisy či zákony. Staří Řekové se zase řídili pojmy (concepts). Spíše než pravidla je zajímaly ideje. Věřili, že  samotná myšlenka může změnit svět, že  není nic mocnějšího než idea, na níž dozrál čas. Šamani se řídí vjemy (percept). Chtějí-li změnit svět, změní nejprve své vnímání a tedy i svůj vztah k životu. Vyvolají obrazy nových možností a vnější svět se změní. Právě proto shromáždění inckých stařešinů medituje a vizualizuje svět takový, jaký by jej rádi předali svým dětem.

Jedním z důvodů, proč se praktiky energetického léčení tak úzkostlivě střežily, je, že byly snadno zaměňovány za pouhou sbírku

4

technik, zrovna tak jako bývá západní medicína chápána jako pou

há řada procedur. Mylně se domníváme, že  můžeme ovládnout

mistrovství energetického léčení tím, že se naučíme jakási pravidla.

Šamanovi nejde o pravidla či pojmy, šamanovi jde o vizi a o Du

cha. A  tak i  když se léčivé praktiky často liší vesnici od  vesnice,

Duch zůstává neměnný. Při skutečném léčení nejde o nic menšího

než o  to, abychom se dokázali otevřít vizi naší vyléčené podstaty

a dotkli se nekonečna.

Šaman, mudrc, léčitel

KAPITOLA PRVNÍ

LÉČENÍ A NEKONEČNO

Kráčeli jsme mnoho dnů. Řekl jsem Antoniovi, že rád za

platím za autobus nebo taxi, ale nechtěl o tom nic slyšet.

Nenechal mě dokonce ani najmout koně. „Můj lid vždy chodil pěšky,“ řekl. A s nadšením poukazoval na to, jak mě hravě předběhne, i když je mu už téměř sedmdesát.

Když jsme dorazili do  Sillustani, sundal jsem si boty a  smočil chodidla v ledovém jezeře. Je to přízračné místo, hřbitov rozprostírající se desítky mil podobně jako Údolí králů v Egyptě. V gigantických kamenných věžích jsou tu na břehu jezera Titicaca pohřbeni pouze šamani, králové a královny. Ti nejlepší mistři kameníci pocházejí z  této země. Jak se mohla taková pokročilá technologie rozvinout právě tady u jezera na vrcholu světa?

Antonio mi vysvětlil, že  kamenné věže neboli chulpas nemají pouze připomínat zemřelé šamany, slouží jim jako dočasné domovy, když se vracejí navštívit náš svět. Jsou to zcela osvobození mocní duchové, kteří se mohou zhmotnit kdykoli chtějí. Tato informace mi nepřidala na klidu. Přišli jsme tu strávit noc a vykonat obřad k uctění těchto prastarých šamanů.

„Vystoupili za hranice času,“ řekl Antonio. Upozornil mne, že pokud se má víra v realitu opírá o přesvědčení, že čas se odvíjí pouze jedním směrem, pak budu otřesen zážitkem vlastní budoucnosti. „Vyžaduje to skutečnou zručnost ochutnat budoucnost a nedovolit vlastnímu poznání, aby pokazilo tvé skutky nebo přítomnost.“

(Z DENÍKŮ)


6

KE K ARIÉŘE PSYCHOLOGA A  POZDĚJI LÉK AŘSKÉHO antropo

loga mě přivedla fascinace lidskou myslí. V  osmdesátých letech

jsem trávil stovky hodin v anatomických laboratořích. Chtěl jsem

se dozvědět, jak může mysl působit na  tělesné zdraví či nemoc.

Tou dobou jsem se nezajímal o duchovno, ať už v tradiční formě

či v New Age variacích. Byl jsem přesvědčen, že jedinou spolehli

vou metodou poznávání je věda. Jednoho dne jsem na Kalifornské

univerzitě krájel mozkovou tkáň, abych připravil vzorky pro  mi

kroskopický výzkum. Mozek je nejúžasnější tělesný orgán. Díky

svým štěrbinám připomíná vlašský ořech těžký téměř půl druhého

kilogramu. Tyto zářezy a  závity vznikly jako jediná možnost, jak

mohla příroda přizpůsobit tenkou, ale rozsáhlou vrstvu šedé kůry

mozkové (neokortex) tvaru naší hlavy, aniž by se musela zvětšit leb

ka. Evoluce lidské rasy zde narazila na  anatomicky nepřekonatel

nou překážku při vývoji inteligentnějšího mozku. Pánevní pletenec

by totiž nevydržel, měla-li by porodním kanálem projít větší hlava.

Pod mikroskopem se dají pozorovat miliony synapsí, jež pro

pojují každou mozkovou buňku s  jejími sousedy výjimečnou sítí

živých vláken. Tyto neuronové sítě přenášejí rozsáhlé množství

motorických a senzorických dat. A přece je tato fascinace mozkem

výhradně věcí Západu. Například Egypťané se mozku věnovali jen

velmi málo, po smrti jej zkapalňovali a odváděli z těla, byť ostatní

tělesné orgány mumifikovali. Ten den jsme se v  laboratoři zaobí

rali otázkou, zda se lidská mysl omezuje na  funkci mozku, nebo

(když na to přijde) těla vůbec. Věděl jsem, že kdyby byl mozek tak

jednoduchý, abychom mu dokázali porozumět, my sami bychom

byli o tolik jednoduší, že bychom se k tomu nedobrali. A tak bez

ohledu na  to, jak úzkostlivě jsme zkoumali vzorky mozku, mysl

nám stále unikala. Čím více jsem se o mozku dozvídal, tím víc mě

mysl mátla.

Šaman, mudrc, léčitel


7

Byl jsem přesvědčen, že lidská rasa dokázala přežít miliony let před nástupem moderní medicíny, protože vědomí těla (body-mind) znalo vlastní cesty ke  zdraví. Přežili jsme rány, které se zanítily a  kosti polámané pádem do  rokle cestou pro  vodu. Jít k  doktorovi bylo ještě před sedmdesáti lety našemu zdraví nebezpečnější než zůstat doma a nechat vědomí těla volný průběh. Na počátku dvacátého století medicína vynikala pouze v  oblasti diagnostiky. Ještě stále postrádala léčebné techniky, účinné léky a  chirurgické zákroky, které se rozvinuly až v období druhé světové války. Například penicilin, první antibiotikum, se ještě před rokem 1940 nepoužíval. Vezmeme-li do úvahy neutěšený stav medicíny do poloviny dvacátého století, jak dokázali naši předkové celé ty tisíce let přežít ve  zdraví? Věděly přírodní společnosti něco o  mysli a  těle, něco starodávného, co jsme zapomněli a  snažíme se to znovu objevit v laboratoři?

Dnes už zavedený pojem psychosomatické nemoci byl původně spojován s hypochondrií: „je to vše jen ve tvé hlavě“. Až později byl až příliš skutečný vliv mysli na tělo potvrzen výzkumem. V jistém smyslu jsme se všichni stali experty na psychosomatické nemoci již v raném věku. Když se mi nechtělo do školy, dokázal jsem ve svých šesti letech vykázat symptomy nachlazení během několika minut. Psychosomatická nemoc se staví proti každému instinktu přežít, jež mají naše těla naprogramována tři sta milionů let dlouhou evolucí. Jak mocná musí být mysl, když přemůže všechny tyto mechanismy přežití a sebezáchovy. Jen si představme, co by se stalo, kdybychom mohli sešikovat tyto síly k vytvoření psychosomatického zdraví!

Za posledních pár desítek let se rozvinul obor psychologické neuroimunologie (PNI) studující vliv nálad, myšlenek a  emocí na naše zdraví. Výzkumníci v tomto oboru objevili, že naše mysl nesídlí v  mozku, je spíše rozprostřena po celém těle. Doktorka

Kapitola první: Léčení a nekonečno


8

Candace Pertová zjistila, že  neuropeptidy, molekuly, které konti

nuálně proplachují naši krev a zaplavují prostory mezi všemi buň

kami, téměř okamžitě reagují na každý pocit a náladu a účinně tak

mění naše tělo v jednu velkou vibrující a pulzující „mysl“. Naše tělo

jako celek zakouší každou emoci, kterou máme. Propast mezi myslí

a tělem se vyřešila objevem jediné molekuly. Přišli jsme také na to,

jak funguje psychosomatická nemoc. Víme, že když jsme v depresi,

každá buňka našeho těla to cítí, naše imunita je snížená a je prav

děpodobnější, že onemocníme. Víme, že smích, není-li přímo nej

lepším lékem, pak je zcela jistě jedním z nejúčinnějších. Roky poté,

co jsem opustil laboratoř, objevili výzkumníci v oboru PNI to, co

šamani vždy věděli, a totiž že tělo a mysl jsou jedním. Vědci však

stále postrádají jistý prvek, který je jádrem veškerého šamanského

léčitelství, totiž Ducha.

HLEDÁNÍ DUCHA

Ve věku zhruba pětadvaceti let jsem se stal nejmladším klinickým

profesorem na Sanfranciské státní univerzitě. Vedl jsem vlastní la

boratoř biologické seberegulace, která zkoumala, jak energetické

léčení a  vizualizace mění chemické složení mozku. Technikami

energetického léčení jsme byli schopni zvýšit produkci endorfinů,

přirozených chemických látek  mozku snižujících bolest a  vyvolá

vajících extatické stavy, téměř o  padesát procent. Ačkoliv jsme se

studenty učinili fascinující objevy, mé rozčarování narůstalo. Moh

li jsme sice ovlivnit chemické složení mozku, ale ani v nejmenším

jsme netušili, jak pomoci člověku trpícímu vážnou nemocí opět

nabýt zdraví. Byli jsme jako děti, které objeví, že lze smíchat bláto

a vodu a proměnit je v hlínu. Šlo mi o víc. Chtěl jsem přijít na to,

jak vybudovat hliněné domy anebo přinejmenším dělat keramiku.

Šaman, mudrc, léčitel


9

Jednoho dne jsem si v biologické laboratoři uvědomil, že se mé výzkumy musí týkat většího celku, a  ne se zaměřovat na  menší a menší částice. Mikroskop nebyl vhodným nástrojem na zodpovězení otázek, jež jsem si kladl. Potřeboval jsem najít rozsáhlejší systém, než jsou neuronové sítě mozku. Těch, kdo zkoumali takzvaný hardware, už bylo dost. Já jsem se chtěl naučit programovat systém. Žijí-li někde odborníci, kteří vědí, jak nasměrovat výjimečné možnosti lidské mysli k  léčení těla, byl jsem připraven je najít. Musel jsem se dozvědět, co vědí. Antropologické příběhy napovídaly, že existují národy jako například australští Aboriginci a peruánští Inkové, jež tvrdí, že takové poznání uchovávají.

Pár týdnů nato jsem rezignoval na svou funkci na univerzitě. Mí kolegové byli přesvědčeni, že jsem se zbláznil, když jsem zahazoval slibnou akademickou kariéru. Vyměnil jsem svou laboratoř za pohorky a letenku do Amazonie. Vydal jsem se učit u výzkumníků, jejichž pohled se neomezuje čočkami mikroskopu. U  lidí, jejichž poznání zahrnuje více než měřitelný materiální svět, o  němž mě učili jako o  jediné realitě. Chtěl jsem se setkat s  lidmi, kteří vnímají prostor mezi řádky a vidí světelná vlákna, jež animují vše živé. Chtěl jsem studovat s badateli, kteří znají onu stranu Einsteinovy rovnice E = MC

2

, jež hovoří o energii.

Můj výzkum mě nakonec zavedl z amazonského pralesa do pohoří peruánských And, kde jsem potkal Dona Antonia, jemuž zbývalo jen pár let do  sedmdesátky. Z  pohledu člověka zvyklého na západní standardy byl chudý. Nejenže neměl televizi, neměl ani elektřinu. Tvrdil ovšem, že  okusil nekonečno. „Jsme světelné bytosti na cestě ke hvězdám,“ řekl mi jednou. „Ale budeš muset zažít nekonečno, abys tomu porozuměl.“ Pamatuji si, že jsem se usmíval, když mi léčitel poprvé řekl, že jsme tuláci po hvězdách a že jsme tu od počátku času. Malebný folklór, pomyslel jsem si, smyšlenky

Kapitola první: Léčení a nekonečno


10 starého muže, který se zdráhá čelit nevyhnutelnosti vlastní smrti. Byl jsem přesvědčený, že se dumání Dona Antonia podobá archetypálním strukturám psyché, jak je popsal Carl Gustav Jung. Antonio interpretoval svůj mýtus doslovně, ne symbolicky jako já. Nediskutoval jsem s ním. Pomyslel jsem na to, jak bych své babičce, pravověrné katoličce, vysvětlil, že Panna Marie ve skutečnosti neporodila jako panna, že jde o metaforu zobrazující zrození Krista coby osvíceného syna Božího. Nikdy by to nepřijala. Pro ni byl panenský porod historickým faktem. Předpokládal jsem, že v případě úvah Dona Antonia o nesmrtelnosti se jedná o totéž. Pro oba staré lidi se kouzelná metafora stala dogmatem. Mytolog Joseph Campbell říkával, že realitu tvoří mýty, které nedokážeme prohlédnout. Proto je pozice antropologa v jiné kultuře tak snadná. Tomu, kdo stojí mimo ni, je přece vše tak jasné jako císařovy nové šaty.

Občas jsem se pokoušel Antoniovi ukázat, že císař je nahý a že zaměňuje mytologii za fakta. Tedy až do té doby, než jsem byl při tom, když doprovázel umírající misionářku. Vesnice zapadlá ve svahu byla zbudována okolo velké incké ruiny. Díly žulových městských hradeb byly tak precizně stesány a seskládány, že je na místě po staletí drželo pouhé tření.

Na hraně náhorní plošiny Inkové vybudovali pevnost, výspu své civilizace. Dnes, o  tisíc let později, žijí jejich potomci mezi ruinami a obhospodařují terasy svažující se z kopců. Na nádvoří se pasou slepice, prasata a lamy. Indiánská žena drtí v hmoždíři kukuřici. Starý muž nás vpustil do jedné z chýší. Stíny se prodlužovaly a  očím chvíli trvalo, než se přizpůsobily potemnělé místnosti. Žena s hlavou zahalenou černým šátkem a se svíčkou v ruce šeptala modlitby u čela postele, složené z palety podepřené dvěma dřevěnými přepravkami ve středu pokoje.

Šaman, mudrc, léčitel


11

Na paletě ležela žena po bradu přikrytá indiánskou dekou. Byla tak vychrtlá, že nebylo možné odhadnout její věk. Žloutenkou zbarvená kůže jí těsně obepínala lebku, šlachy na krku byly ostře zbrázděné. Vlasy měla krátké a šedé, oči z propadlých důlků prázdně zíraly do  stropu. Ani se nepohnula, nic nenasvědčovalo tomu, že by zaznamenala naši přítomnost.

Antonio se otočil, podíval se na mne a pozvedl svíci. Přikročil jsem k němu a vzal ji. Přejel rukou nad ženiným obličejem, ale její oči dál upřeně zíraly do  stropu. Na  hrudi jí spočíval stříbrný krucifix růžence, který měla okolo krku.

„Misionářka,“ zašeptal Antonio. „Před dvěma dny ji sem zdola přinesli Indiáni.“ Pokynul rukou za  svah směrem k džungli.

„Selhaly jí játra,“ řekl jsem. „Myslím, že je v kómatu.“ Zeptal jsem se, co můžeme dělat.

„Nic. Dnes večer zemře. Můžeme jen pomoci osvobodit jejího ducha.“

Dvacet až třicet svíček proměnilo chýši ze slámy a  hlíny na kapli. Seděl jsem u dveří na pytli kukuřičných slupek a sledoval společnost usazenou na druhé straně místnosti. Pokoj izolovaný před večerním chladem hrubými hliněnými stěnami byl tolika svíčkami přímo vyhřátý.

Antonio přešel do  čela postele, velice jemně nadzvedl ženě hlavu a sňal růženec. Vložil jí jej do levé dlaně a sevřel prsty. Pak mi naznačil, abych sfoukl svíčky.

Zatímco stará Indiánka tiše zpívala, přiblížil jsem se k malé liště, která lemovala stěny jako police. Ohlédl jsem se přes rameno. Antoniovy oči byly zavřené, ruka položená na čele ležící ženy, rty se pohybovaly téměř neznatelně. Pokoj osvětlovaly tři svíce a ve vzduchu visel dým těch zhasnutých.

Kapitola první: Léčení a nekonečno


12

Don Antonio přesunul ruce do bodu zhruba dva a půl centimetru nad srdcem. Nataženým ukazováčkem a prsteníčkem kroužil proti směru hodinových ručiček a zároveň spirálovitým pohybem zvedal ruku do mraku dýmu. Srdeční čakra. Zopakoval pohyb třikrát a začal s třetí čakrou. Nejprve opsal prsty dokonalý kruh o průměru osmi centimetrů, jen dva centimetry nad  povrchem kůže na  solárním plexu. Pomalu a pak rychleji kroužil prsty dále od těla směrem nahoru. Přesunul se k hluboké jamce pod krkem, pak k žaludku, k čelu a temeni.

„Podívej,“ řekl.

Pozvedl jsem zrak z jeho obličeje a podíval se na tělo, na velice slabé zvedání a klesání hrudi. Nato mě Antonio uhodil do hlavy.

Bylo to rychlé jako blesk. Jeho loket vyrazil a zasadil do mého čela tvrdý a ostrý úder. Na okamžik se mi zatočila hlava. Ruka mi v reflexu vystřelila.

„Podívej,“ řekl.

Byl to pouhý okamžik, nic víc. Nad  tělem se něco zalesklo, něco mlžného a  průsvitného, asi dva a  půl centimetru nad  obrysy těla. A pak to bylo pryč. Antonio mě pevně chytil za paži a odvedl k čelu postele.

„Teď se podívej. Rozostři pohled.“

A tam to bylo. Rozostřená, ale zjevně přítomná, velice jemná záře, teď asi devět centimetrů nad kůží. Jakoby světelný tvar těla ženy vystoupil z  pouhého masa. Musel jsem se soustředit, abych nezaostřil zrak. Cítil jsem, jak mi po zádech nečekaně přeběhl mráz.

„Opravdu to vidím?“ zašeptal jsem.

„Ano, vidíš to, příteli,“ odpověděl starý Indián. „Podívanou, na niž jsme zapomněli, podívanou zamlženou časem a rozumem.“

„Co je to?“

„To je ona,“ řekl. „To je její podstata, její světelné tělo. Ona by to nazvala duší. Chce odejít.“

Šaman, mudrc, léčitel


13

Antonio pokračoval v práci další hodinu. Se stejnou trpělivostí a  intenzitou zopakoval proceduru, jíž už jsem byl svědkem. Bez zaváhání se oddal práci, kterou měl před sebou. Pak se shýbl k ženině hlavě a  se rty těsně u  jejího ucha něco zašeptal. Její hruď se náhle zvedla, zalapala po dechu, jak rychle nabrala vzduch do plic. Zůstal tam.

„Vy d e c hn i ! “

Ozvalo se dlouhé zasípání, zdánlivě pracný povzdech, když její poslední dech vyšel z prsou otevřenými ústy. Jakoby koutkem oka jsem zahlédl, jak se náhle mléčná světelnost vznesla a slila v něco amorfního. Něco beztvarého, průsvitného a  opálově mléčného se vznášelo nad  její hrudí. Viděl jsem, jak se tato forma pohybuje nad jejím hrdlem a hlavou, a pak tam najednou nebyla. Po celé chýši se rozprostřel pocit hlubokého míru.

„Co to bylo?“ ozval se můj hlas šeptem.

„To, co Inkové nazývají wiracocha.“ Antonio konečky svých prstů zavřel misionářce oči. „Jsem rád, že jsi to viděl.“

(VILLOLDO A JENDRESEN: TANEC ČTYŘ VĚTRŮ)

Více než o dvacet let později jsem porozuměl starému Indiá

novi a jeho tvrzení, že člověk může ochutnat nekonečno. Pochopil jsem, že zkušenost nekonečna nás může léčit a transformovat. Může nás osvobodit od dočasných pout, jež nás svazují s nemocí a stárnutím. Během dvou desítek let strávených s šamany v pralesích a vysokých andských horách jsem zjistil, že více než z masa a kosti jsem tvořen duchem a světlem. Tímto pochopením je nasycena každá buňka mého těla. Jsem přesvědčený, že to proměnilo způsob, jakým léčím, jakým stárnu a jakým zemřu. Zážitek nekonečna je jádrem iluminačního procesu, základní léčitelské praxe sdílené v této knize.

Kapitola první: Léčení a nekonečno


14

„LÉČIT SE“ VERSUS „BÝT LÉČEN“

Během svého šamanského učednictví jsem dospěl k  poznání,

že existuje rozdíl mezi léčením (healing) a léčebným zákrokem (cu

ring). Léčebný zákrok předpokládá nápravu, koriguje vnější pro

blém, jenž vyvstane, asi jako když zalepíte splasklou pneumatiku,

ošetříte hadí kousnutí či podstoupíte chemoterapii, abyste měli

nádor pod kontrolou. Nepomůže vám však vyhnout se hřebíkům

na cestě, hadům v lese ani nemoci, jež nádor způsobila. Proces lé

čení zahrnuje mnohem víc – směřuje k  celistvosti a  transformuje

život člověka. Nemusí nutně vést k vyléčení na fyzické úrovni, byť

i  to většinou proběhne. Byl jsem svědkem mnoha lékařských zá

kroků, které nepřispěly k léčení. A byl jsem přítomen také situacím,

kdy docházelo k velkému léčení, a přitom pacient zemřel. K léčení

dospějeme skrze setkání s nekonečnem. Známkou úspěšného léče

ní je nový pocit nalezeného míru a pohody, posílení a propojení se

se vším živým.

Pár týdnů po události s  misionářkou jsem se vrátil z  výletu

do hor nedaleko Machu Picchu se zápalem plic. Ani celá sada an

tibiotik nepomohla zmírnit infekci a záchvaty kašle ne a ne ustat.

Při každém zakašlání se mé břišní svaly stáhly v křeči. V akutních

bolestech jsem přišel k Donu Antoniovi. Starý Indián mě požádal,

abych si lehl na  kožešinový přehoz v  nohách postele. Posadil se

na polštář vedle mé hlavy a začal s léčením. Zavolal čtyři základ

ní směry a vzýval Nebe a Zemi. Poté pozvedl ruce, rozhrnul jimi

vzduch nad hlavou a pomalu je spouštěl dolů k tělu, jakoby rozši

řoval okraje neviditelné bubliny. Pak zopakoval tentýž pohyb, ten

tokrát roztahoval okraje neviditelné bubliny dopředu a zakryl mě

jí jako dekou. Okamžitě jsem se cítil pohodlně a v bezpečí. Vnitřní

dialog mé mysli se vytratil a já se ponořil do stavu ticha a pokoje,

Šaman, mudrc, léčitel


15

jaký jsem znal jen z meditace. Z dálky jsem slyšel, jak mě Antoniův hlas navádí, abychom dýchali v jednom rytmu a všiml jsem si, jak se mi zrychluje dech a ladí se s jeho tempem. Cítil jsem, jak Antonio krouží prsty nad mým krkem proti směru hodinových ručiček a vytahuje hmotu lepkavou jako cukrová vata. To vše jsem vnímal zcela letmo, jakoby se to dělo někomu jinému nebo jako bych to viděl ve snu. Nic mě nemohlo vyvést z klidu. A pak se začala má levá paže nečekaně škubat. „To odchází toxická energie z  tvého systému,“ řekl Don Antonio. „Neboj se. Dej tomu volný průběh.“ Trhání přešlo do levého ramene a pak do mé pravé nohy. Dělo se to zcela nechtěně, asi jako když sebou člověk někdy trhne předtím, než usne, až na to, že to neustávalo a nabíralo na intenzitě. Pak to přestalo, právě tak náhle jako to začalo a já jsem usnul.

Uplynula téměř hodina, než jsem se probudil a pohlédl na hodinky. Antonio stále ještě seděl vedle mne a v rukou držel mou hlavu. Zeptal se mě, jak se cítím. V duchu jsem prošel své tělo a zjistil, že nejsem schopen se pohnout. Podivuhodné bylo, že mě to nijak neznepokojilo. Měl jsem pocit, jako bych plaval v  tichém teplém moři. Antonio mi začal masírovat hlavu a po chvíli jsem už mohl protáhnout ruce i nohy a posadit se. Měl jsem pocit, jako bych se právě probudil z vydatného celonočního spánku a bolest hrudi byla ta tam. Zeptal jsem se Antonia, co udělal. „Říkáme tomu Hampe neboli energetické léčení,“ vysvětloval. „Strávil jsi téměř hodinu v nekonečnu,“ dodal s úsměvem. „Ale to je jen slovní obrat, protože v bezčasí nelze setrvat po dobu, jež by se dala změřit.“

Léčil mě pouze během jednoho sezení, a kašel téměř okamžitě ustoupil. Můj imunitní systém se nastartoval a cítil jsem, že jsem na cestě k zotavení. Ještě důležitější však byla hloubka léčení, která dalece přesáhla tuto konkrétní kúru. Po jedné léčivé seanci ve mne roky přetrvával pocit klidu a  pokoje, jenž bych dokázal popsat

Kapitola první: Léčení a nekonečno


16 jedině jako stav milosti, odpuštění a požehnání. Ochutnal jsem, co to znamená osvobodit se z pout, která mě svazovala s dávnými časy, s bolestnou minulostí, vinou, lítostí i s nadějemi a obavami z budoucnosti. Zakusil jsem mír. Byl jsem vychováván ve víře, že takovou milost lze dosáhnout pouze prostřednictvím modlitby, na níž odpoví velkorysá boží láska.

„Neuděluji nikomu milost ani nic podobného,“ rychle odvětil Don Antonio. „Já jen držím posvátný prostor, v němž ses dotknul nekonečna. Tu skutečnou práci jsi vykonal ty sám.“ Antonio mě obeznámil s tím, že vytvořil posvátný prostor, v němž mohlo dojít k  léčení. Energie tohoto prostoru a  pomoc bytostí světla ze světa Ducha mě posílila, abych dokázal léčit sám sebe.

Cesta šamana, jak jsem zjistil, je cestou síly, tedy přímým ujednáním se silami Ducha. Nikdy předtím jsem ji nezakusil. Křesťanská výchova mě naučila obracet se k Bohu a bezchybně odříkávat večerní modlitby. Později jsem se naučil meditovat. Modlitba i  meditace zůstaly podstatnou součástí mé životní praxe dodnes. Cesta síly je však o něčem jiném. Vyžaduje přímou zkušenost s Duchem na jemu vlastním území, totiž v nekonečnu. Když se spojíme s mocnými energiemi světelného světa* (luminous world), dochází k obrovskému léčení. Během takového procesu odhodíme omezenou identitu, za níž se pokládáme a zažíváme neohraničenou jednotu se Stvořitelem a s celým Stvořením.

Léčitelské praktiky, jaké jsem se naučil a s pomocí mého indiánského mentora upravil, jsou starověkými postupy pro vytváření posvátného prostoru, v němž se mohou odehrávat zázraky. Umožňují vstoupit do nekonečna a zakusit osvícení (illumination) okamžikem * Pozn. překl.: Villoldo užívá adjektivum luminous jako atribut energetické povahy světa dosažitelné šamanským viděním neboli druhou pozorností (Luminous warrior, Homo Luminus, Luminous beings, Luminous energy field...)

Šaman, mudrc, léčitel


17

bezčasí. Iluminační proces* je klíčovou šamanskou technikou, jíž tato kniha představuje. Vstoupíme-li do  vod nekonečna, svlékneme minulost i budoucnost a jsme jen tady a teď. Nevážeme se již na  bolestné příběhy z  minula a  osobní historie už neurčuje naši budoucnost. Není to tak, že  by se minulost zázrakem pročistila. Ztráta, bolest a  smutek, které jsme prožili, zůstanou s  námi jako vzpomínka; nemohou však nadále definovat to, kým jsme. Zjistíme, že  nejsme svými příběhy o  sobě samých. Zážitek nekonečna otřese iluzí smrti, nemoci a stárnutí. Nejde o pouhý psychologický či spirituální proces, každá buňka našeho těla je tím dotekem informována a obnovena. Náš imunitní systém jakoby se oprostil z  otěží a  fyzické i  emocionální léčení probíhalo na  zrychlené obrátky. Zázraky se stanou běžnou okolností a  spontánní vyléčení, pro  západní medicínu tak záhadná a  nepochopitelná, všední záležitostí. Vstoupíme do  proudu duchovního osvobozování neboli osvěcování. V přítomnosti nekonečna jsme schopni zažít, čím jsme byli, než jsme se narodili, a kým budeme, až zemřeme.

Šaman, u  kterého jsem se učil, věřil, že  je schopen vystopovat svou světelnou přirozenost, již my nazýváme duší, úplně stejně jako umí vystopovat jelena v  lese. Tvrdil, že  sledoval světelná vlákna vlastní bytosti až k velkému třesku na počátku času, i do budoucnosti, v níž zakusil, kým se stává a ještě dál, do bodu, do kterého se náš vesmír vrátí a z něhož byl stvořen.

Zkušenost nekonečna by se neměla plést s  věčností. Věčnost představuje nekonečný počet dní. Váže se k času, ke stárnutí a umírání. Nekonečno předchází čas jako takový a  bylo zde před jeho * Pozn. překl.: Illumination proces – závěrečná fáze energetického léčení, kdy po odstranění těžkých energií a negativních otisků z energetického těla klienta, jej šaman informuje světlem pocházejícím ze spojení se stvořitelem a přepisuje jím nežádoucí záznamy v energetickém těle. Více viz část třetí, kapitola sedmá.

Kapitola první: Léčení a nekonečno


18

zrozením. A  protože nekonečno se nikdy nezrodilo, nikdy neze

mře. Naše nekonečné „já“ tu bylo před životem a smrtí a nikdy ne

vstoupí do řeky času. Nezrodilo se s vaším tělem a nezahyne s ním.

V nekonečnu vystoupíte z lineárního času a vstoupíte do posvátné

ho. Protože už se nebudete identifikovat výhradně s časem a s fy

zickou formou, jež stárne a umírá, smrt konec vašich dnů neohrozí.

Takový stav osvobození je jádrem mnoha mystických tradic všude

na světě. Šamani objevili praktické metodologie pro dosažení toho

to cíle. Můj mentor pochopil, že jeho světelná přirozenost je trvalá.

Rádi bychom tomu věřili a  tušíme, že  je to pravda, ale jen málo

z  nás to ví s  takovou jistotou. Nepomůže číst o  tom v  knihách.

Antonio mi jednou vysvětloval, že šaman rozlišuje získávání infor

mací od skutečného poznání. Informace představuje porozumění,

že  voda sestává ze dvou atomů vodíku a  jednoho atomu kyslíku

(H

2

O). Poznání obsáhne povahu vody do té míry, že budete umět

vyvolat déšť.

Několik let jsme s Donem Antoniem rozvíjeli a kultivovali ilu

minační proces, který se zakládá na léčitelské praxi, jež byla konkvi

stadory a církví téměř zničena. Iluminační proces nám umožňuje

okusit nekonečno a obnovit se ze zdroje, jenž oživuje a informuje

vše živé. Samozřejmě není nutné, abyste kvůli odřené holeni vy

hledávali duchovní zjevení, stačí, když si ránu vyčistíte a ovážete.

Pokud ovšem selhává váš imunitní systém, váš blízký čelí vážné

nemoci nebo přehráváte tytéž bolestné životní vzorce stále dokola,

možná je na  čase nahlédnout za  hmotu a  za konečnost do  léčivé

praxe založené na zkušenosti nekonečna.

Šaman, mudrc, léčitel


19

KAPITOLA DRUHÁ

SVĚTELNÍ LÉČITELÉ

Na obědě nám profesor Lancho vyprávěl o historii obrov

ských obrazců na pouštním dně. Coby hlavní archeolog re

gionu Nazca je nejmocnějším mužem v oblasti. Schvaluje každou

archeologickou vykopávku a na povel má policejní jednotku, která

zajišťuje, aby se na místech výkopů nekradlo. Znám jej léta. Když

zatkne vykradače chrámu, zabere jejich kořist, a  tu pak předá

do regionálního muzea. Vykradači hrobů jdou do vězení. Některé

z kusů, jež nalézá, jsou tisíce let staré. Narazí-li Lancho na arte

fakt, o němž si myslí, že se mi bude líbit, uloží mi jej stranou. Tak

to chodí v Latinské Americe. On není zástupcem zákona. On sám

je zákon. A my dva jsme přátelé. Dnes mi přinesl dárek v krabici

od bot. „Něco takového nemají ani v muzeích,“ řekl. Otevřel jsem

krabici a uviděl předloktí mumie. Na zápěstí bylo tetování se zna

ky vysoce postavené šamanské kněžky. Lancho mi už dříve věnoval

zajímavé kousky, tento však všechny předčil svou podivností. An

tonio nebyl znesvěcením hrobu této šamanky nijak nadšen. Dnes

večer vykonáme obřad v poušti, na místě kresby gigantického koli

bříka. Přinesu mumifikovanou paži s sebou a pohřbím ji, vrátím

ji Zemi, kam patří.

S  obřadem jsme skončili o  půlnoci. Vstoupili jsme do  obrov

ských obrazců na pouštním dně, abychom přijali energii kolibří

ka, ztělesňující vytrvalost, kterou šamani na  svou dlouhou cestu

potřebují. Umístil jsem mumifikované předloktí na  kraj oltáře,

prosté tkané látky, v níž Antonio nosí své léčitelské kameny. Ve tmě


20 se zdálo, jakoby se prsty hýbaly a  volaly nás. Antonio zavřel oči a začal zpívat a štěrkat chrastítkem. Otočil se ke mně. Jeho laskavé a hluboké hnědé oči se proměnily, měl jsem pocit, že se dívám do  očí jestřába. „Ona trpí,“ řekl odhodlaným hlasem. „Mučí se kvůli svému lidu, který byl na tomto místě před mnoha lety zmasakrován Španěly. Musíme jí pomoci.“ Znovu otevřel obřad a začal pískat a zpívat, aby povolal duchy těchto lidí.

Antonio nemohl uvěřit vlastním očím. V  poušti před námi se objevila řada entit a  před oltářem se seřadily tucty duchů. Antonio jim ministroval, každému sdělil, že je čas k odpočinku a k návratu domů do světa Ducha. Povolal řadu generací léčitelů a  léčitelek, bytostí světla, aby jim přišli pomoci a jeden po druhém byli zbaveni bolesti. „Ona nemůže dojít pokoje, dokud její lidé nebudou oplakáni a poléčeni,“ řekl. Pokaždé, když jeden z  duchů přistoupil, pocítil jsem jeho bolest. Bolest dítěte, které přišlo o matku i otce; bolest mladé ženy, která ztratila milého; bolest muže, který přišel o domov.

Tak to šlo celou noc. Při svítání, když byl poslední z  duchů poléčen, mi Antonio dal pokyn, abych pohřbil předloktí. „Teď už může najít klid,“ řekl. „Proto se k tobě prostřednictvím toho archeologa dostala. Všechno to zařídila z druhé strany. Věděla, že sem dojdeme a pomůžeme jejímu lidu při léčení.“

Cesty ducha jsou rozhodně podivné...

(Z DENÍKŮ)

Stal jsem se prvním severoamerickým antropologem s rozsáhlejšími styky s národem Q’ero, tedy s posledními pozůstalými Inky, žijícími izolovaně na vrcholcích And. Ti stále hovoří kečujsky a za posledních pět set let se dostali do kontaktu s církví či státem jen minimálně. Jejich šamanské praktiky zůstaly i po dobytí incké říše

Šaman, mudrc, léčitel


21

Španěly netknuté a nepoznamenané učením misionářů. Q’ero jsou legendární strážci inckých proroctví. Léčitelé tohoto národa, včetně mého mentora Dona Antonia, věří, že jejich duchovní dědictví sahá do časů před stovkami tisíc let. Pamatují si příběhy předávané z  babičky na  vnučku, jež vyprávějí o  době před příchodem lidí. Duchovní moudrost jejich předků přináší učení o  životě, o  cestě za  smrt do  nekonečna a  techniky léčení člověka prostřednictvím jeho světelného energetického pole.

Masové hubení Indiánů prvními osadníky amerického kontinentu vyhladilo duchovní tradice většiny původních kmenů. Léčivé praktiky, jež přežily indiánskou genocidu, byly pečlivě střeženy. Je pochopitelné, že šamani původních amerických společenství byli čím dál tím méně ochotní sdílet své dědictví s bělochy. Španělští konkvistadoři a misionáři, kteří je doprovázeli, zničili školy léčení v  Cuzcu. Incké chrámy byly zdemolovány a na jejich místě se z týchž kamenů stavěly kostely. Incká léčitelská tradice už nebyla udržována organizovaným řádem šamanských kněží, ty nyní vytrvale pronásledovala inkvizice. Incké duchovní a  léčitelské praktiky se začaly předávat ústní tradicí. Když katolická církev zakázala rituály a ceremonie pohanských národů, duchovní učení se rozsypala jako vlákna tkaniny zmítané vichřicí času. Vše, co po pěti set letech zůstalo, jsou útržky přísně střežené pozůstalými šamany a léčiteli.

Myslíme si, že  inkvizice je věcí minulosti, že  toto brutální uspořádání skončilo nástupem osvícenectví, a  je to do  značné míry pravda. Inkvizice zavřela své úřady před mnoha lety, ovšem až na  jednu zemi, Peru, domov Inků. Pos



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.