načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Sádrokarton - Miroslav Nyč

Sádrokarton

Elektronická kniha: Sádrokarton
Autor: Miroslav Nyč

Příručka seznamuje se stavebním materiálem sádrokartonem, jeho technickými vlastnostmi, technologií stavění a širokou možností použití. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  289
+
-
9,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2005
Počet stran: 328
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (některé barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Stavební hmoty
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2005
ISBN: 80-247-0986-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka seznamuje se stavebním materiálem sádrokartonem, jeho technickými vlastnostmi, technologií stavění a širokou možností použití.

Popis nakladatele

Publikace shrnuje současnou úroveň znalostí o sádrokartonových konstrukcích a materiálech. Seznámíte se zde s mnohostranným použitím výrobků na bázi sádry ve stavebnictví, často v aplikacích, které nás při běžném pohledu ani nenapadnou. Moderně pojatá koncepce odborné knihy představuje detailně strukturovaný text (druhy sádrokartonových desek, rozměrové tolerance, použití, profily, šrouby, tmely, vlastnosti, montáž, chyby při montáži atd.) v kombinaci se srozumitelným a jednoduchým výkladem tak, aby kniha byla zajímavá pro širokou veřejnost.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

2

Poděkování

Tato kniha vznikla díky zkušenostem těch, kterým sádrokarton učaroval, i těch, pro něž

se stal „jen“ zdrojem obživy. Jim bych chtěl věnovat tuto knihu.



5

Obsah

1 Úvod – sádrokarton dnes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

2 Slovník základních pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

3 Konstrukce suché výstavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

3.1 Oblasti použití konstrukcí a materiálů suché výstavby . . . . . . . . . . . . . . 15 3.2 Přednosti a zápory použití konstrukcí suché výstavby . . . . . . . . . . . . . . . 18 3.3 Přehled konstrukcí se sádrovými a příbuznými deskami . . . . . . . . . . . . . 19

4 Materiál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

4.1 Sádra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

4.1.1 Proměny sádrovce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

4.1.2 Základní vlastnosti sádry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

4.1.3 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 4.2 Sádrové desky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

4.2.1 Sádrokartonové desky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

4.2.2 Sádrokartonové a sádrové kazety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

4.2.3 Sádrovláknité desky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

4.2.4 Speciální protipožární desky na bázi sádry . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 4.3 Cementové desky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

4.3.1 Druhy cementových desek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

4.3.2 Vlastnosti cementových desek bez dřevní hmoty . . . . . . . . . . . . 42

4.3.3 Třída reakce na oheň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

4.3.4 Typy hran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

4.3.5 Rozměry cementových desek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 4.4 Profily pro konstrukce ze sádrových desek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

4.4.1 Ocelové profily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

4.4.2 Speciální profily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

4.4.3 Kvalita profilů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

4.4.4 Dřevěné profily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 4.5 Šrouby pro konstrukce ze sádrových desek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 4.6 Hřebíky a sponky pro konstrukce ze sádrových desek . . . . . . . . . . . . . . 52 4.7 Nýty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 4.8 Šrouby pro konstrukce z cementových desek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 4.9 Tmely pro konstrukce ze sádrových desek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

4.9.1 Tmely na bázi sádry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

4.9.2 Tmely disperzní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

4.9.3 Tmely pro základní tmelení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

4.9.4 Tmely pro finální tmelení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

4.9.5 Celoplošné sádrové stěrky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

4.9.6 Lepidla na spáry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

4.9.7 Osazovací sádrová malta pro suché omítky . . . . . . . . . . . . . . . . 58

4.10 Výztužné pásky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

4.11 Penetrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

4.12 Závěsy, spoje, dráty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

4.13 Nosiče sanitárních předmětů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

4.14 Izolace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

4.14.1 Izolace z minerální vlny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

4.14.2 Pěnový polystyren EPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

4.15 Hmoždinky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

4.16 Tenkovrstvé omítky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

4.17 Revizní klapky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

4.18 Posuvné dveře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

4.19 Ostatní pomocný materiál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

4.20 Pojistné a parotěsné fólie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

4.21 Izolace proti ostřikující vodě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

4.22 Vyrovnávací hmoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

4.23 Suché podsypy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

4.24 Sádrové omítky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

4.25 Lité sádrové podlahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

4.26 Nářadí a nástroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

4.27 Doprava a skladování materiálů suché výstavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 5 Stavebně fyzikální vlastnosti materiálů a konstrukcí suché výstavby . . . . . . . 101

5.1 Požární vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

5.2 Akustické vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

5.3 Tepelné vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

5.4 Vlhkostní vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

5.5 Dilatace a objemové změny materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 6 Základní pracovní postupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

6.1 Práce s deskami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

6.2 Práce s profily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

6.3 Šroubování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

6.4 Tmelení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

6.5 Broušení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

6.6 Ohýbání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

6.7 Frézování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 7 Konstrukce suché výstavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

7.1 Příčky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

7.2 Předsazené stěny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188

7.3 Šachtové stěny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

7.4 Podhledy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206

7.5 Kazetové podhledy se sádrovými deskami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230

7.6 Architektonické konstrukce podhledů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233

7.7 Podlahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237

7.7.1 Suché plovoucí podlahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237


7

7.7.2 Dutinové a dvojité podlahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250

7.7.3 Lité sádrové podlahy (potěry) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258

7.8 Podkroví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 262

7.9 Bytová jádra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274

7.10 Obklady sloupů a nosníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277

7.11 Kabelové kanály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282

7.12 Vzduchotechnické kanály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283

7.13 Konstrukce chránící před vysokofrekvenčním elektromagnetickým

polem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284

7.14 Konstrukce chránící proti roentgenovému záření . . . . . . . . . . . . . . . . 285

7.15 Samonosné systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287 8 Povrchové úpravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291 9 Typické aplikace konstrukcí suché výstavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 297

9.1 Použití sádrokartonu v prostorách se zvýšenou vzdušnou vlhkostí . . . . 297

9.2 Systémy suché výstavby pro exteriér a vlhké prostředí – cementové

desky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 298

9.2.1 Použití, výhody a nevýhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 298

9.2.2 Základní pracovní operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299

10 Zvláštnosti sádrovláknitých desek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 311 11 Zvláštnosti protipožárních sádrovláknitých desek se skelnou tkaninou . . . . 315 12 Klimatické podmínky montáže sádrokartonových konstrukcí . . . . . . . . . . . 317 13 Spotřeby materiálu a montážní časy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 323 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 1 Úvod – sádrokarton dnes Není to tak dávno, co jsme o mobilních telefonech, satelitní komunikaci, internetu a letech na Mars mohli číst pouze ve vědecko fantastických románech. Ve stejnou dobu jsme se ve všech učebnicích mohli dočíst, že sádrové konstrukce jsou určeny pouze pro podřadné nebo pomocné konstrukce. Ani jedno již není pravda. S trochou nadsázky můžeme říci, že moderní komunikační prostředky jako produkty budoucnosti doprovodily do 21. století produkt mnohokrát vyzkoušený minulostí – kombinaci sádry a papíru jménem sádrokarton. Vše, co charakterizuje naši současnost, ať již jsou to rychlá občerstvení, zábavní a prodejní centra, rychlé změny okolí či potřeba rychle a levně bydlet, je neodmyslitelně spojeno právě se sádrokartonem a moderními produkty ze sádry.

Sádrokarton a produkty ze sádry tak, jak je známe dnes, jsou za prvé výsledkem pokroku výrobních technologií a rozvojem přepravních možností, za druhé snahou přiblížit stavební výrobu co nejvíce tovární výrobě s vysokým stupněm finalizace produktů. To vše přináší to hlavní – úsporu času, nákladů a nižší závislost stavebních prací na počasí. Ne nadarmo je montáž sádrokartonových konstrukcí součástí tzv. suché výstavby – tedy stavění s minimálním množstvím mokrých procesů, jež jsou hlavní příčinou sezónnosti stavebních prací.

Změna životního stylu v Evropě konce 20. století a začátku 21. století, směřující k nutnosti rychlejší adaptace interiéru budov na měnící se potřeby a požadavky, otevřela brány pro nebývale široké použití sádrokartonu a suché výstavby obecně ve stavebnictví. Konstrukce suché výstavby nabízejí kromě rychlé výstavby i na první pohled ne zcela zřejmou výhodu. Velmi snadno se odstraňují či přizpůsobují novým požadavkům obyvatel.

Cílem této knihy je přiblížit rozmanité možnosti použití výrobků ze sádry ve stavebnictví, seznámit se s vlastnostmi materiálu či jednotlivých konstrukcí, shrnout montážní zásady a v neposlední řadě ukázat, že sádra a produkty z ní nás obklopují skutečně na každém kroku.

Neboť je nepochybné, že stejně jako divadlo umocňuje herecký výkon, tvoří sádrokarton prostředí pro moderního člověka budoucnosti.

Tato kniha nemá za cíl nahradit firemní literaturu. Jejím cílem je nabídnout ucelený přehled o materiálech a konstrukcích suché výstavby. Hodnoty v tabulkách jsou orientační, neboť konkrétní hodnoty u jednotlivých materiálů od různých výrobců se mohou lišit. 2 Slovník základních pojmů Bytové jádro v širším slova smyslu sociální zařízení bytu (WC, koupelna)

sdružené okolo svislé šachty v níž vedou hlavní rozvody

domu (voda, plyn, odpadní potrubí, vzduchotechnika apod).

V užším slova smyslu se jedná o prefabrikované (továrně pře

dem vyrobené) bytové jádro osazené v panelových domech

sdružující koupelnu a WC; Dutinová podlaha konstrukce podlahy skládající se z ocelových stojek, na nichž

jsou položeny desky z různých materiálů buď v několika vrst

vách, nebo v kombinaci se sádrovým potěrem rozprostřeným

na deskách. Vzniklý prostor mezi stávající hrubou a podlahou

se opět využívá pro vedení nejrůznějších rozvodů. Na roz

díl od dvojitých podlah se jedná o podlahy nerozebíratelné

a vstup do dutiny pod nimi je možný pouze prostřednictvím

revizních otvorů; Dvojitá podlaha konstrukce podlahy skládající se z ocelových stojek na nichž

jsou položeny čtvercové desky (600×600 mm) tvořící pod

lahu. Vzniklý prostor mezi stávající a dvojitou podlahou se

využívá pro vedení nejrůznějších rozvodů. Typické pro dvo

jité podlahy je, že jsou rozebíratelné odklopením libovolné

podlahové desky; Fabion je obloukový přechod mezi stěnou a stropem tvořený maltou

nebo jiným materiálem. V případě klasických omítek se dělá

láhví od piva; Instalační příčka je příčka, jejíž dutý prostor uvnitř je využit a připraven pro

vedení rozměrnějších domovních instalací (např. odpadní

roury WC v horizontálním směru apod.), které se nevejdou

do běžných příček; Kazetové podhledy jedná se většinou o rozebíratelné podhledy umožňující poz

dější přístup do prostoru nad nimi. Kazetové proto, že se

skládají z jednotlivých desek (kazet) z různých materiálů,

většinou rozměru 600×600 mm nebo 625×625 mm, vkláda

ných do kovového či jiného rastru; Lehká sádrokartonová plovoucí podlaha

je podlaha položená na vrstvu tepelné nebo zvukové izo

lace a tvořící podklad pod nášlapnou vrstvu jako je koberec,

lamelové parkety, dlažbu apod. Plovoucí se jí říká proto, že

není mechanicky spojena s podkladem ani okolními kon

strukcemi. To má příznivý vliv na akustické vlastnosti pod

lahy. U lehkých plovoucích podlah jsou na vrstvu izolace

montovány suchou cestou dílce podlahy ze sádrokartonu

nebo jiných materiálů (z dřevotřísky, z dřevoštěpkových

desek, z cementových desek apod.).

Pozor! Název plovoucí podlaha se v současnosti hojně

používá i pro volně pokládané lamelové parkety. Lehká plo

voucí podlaha ze sádrokartonu tvoří rovný podklad pro tuto

plovoucí lamelovou podlahu; Lité sádrové potěry samonivelační podlahové potěry na bázi sádry sloužící jako

rovný a hladký podklad pro nášlapné vrstvy podlahy. Lijí se

na nosnou konstrukci podlahy; Mramorové tenkovrstvé omítky

tenkovrstvé omítky s přísadou mramorové moučky tvo

řící vysoce hladké povrchy podobné mramoru. Jsou další

možností povrchové úpravy sádrokartonových konstrukcí

do reprezentativních prostor; Obklady kabelových kanálů

sdružená kabelová vedení jsou obkládána především z dů

vodu požární ochrany; Obklady sloupů a nosníků

ať již ocelových či dřevěných jsou prováděny z hlediska este

tického nebo z důvodů tepelných či požární ochrany; Obklady vzduchotechniky

obklady vzduchotechnických kanálů se provádějí z důvodu

požární ochrany, a to jak ve směru šíření ze vzduchotech

nického kanálu ven, tak dovnitř do vzduchotechnického

kanálu; Plovoucí podlaha je pojem pro podlahu, která není v žádném bodě spojena

pevně s podkladem nebo obvodovými konstrukcemi. Rozlišu

jeme těžké plovoucí (cementový potěr rozprostřený na mine

rální izolaci) a lehképlovoucí podlahy, kde na izolaci jsou

uloženy desky z různých materiálů; Podhledy jsou lehké, většinou zavěšené, stropní konstrukce pod vlast

ním nosným stropem. Plní funkci estetickou, požární nebo

akustickou a prostor mezi nosným stropem a podhledem je

využíván pro skryté vedení různých instalací. Jejich masové

použití v současné výstavbě vychází z toho, že i přes velké

možnosti techniky je manipulace s nosnými prvky stropu

obtížná a tudíž zdaleka ne tak přesná jako s lehkými prvky

podhledu. Oproti nosným prvkům stropu podhledy umožňují

velkou tvarovou svobodu při návrhu; Podkroví poslední patro budovy pod krovem, často přebudováno na

obytné; Předsazená stěna je lehká stěna postavená před stávající většinou nosnou stěnu,

zlepšující původní parametry stěny (tepelné, zvukové, požární

apod.). Příkladem může být například sádrokartonová předsa

zená stěna přistavěná k původní stěně kamenné; Příčky jsou nenosné stěny, které rozdělují prostor bytu nebo domu

na jednotlivé místnosti. Nenosné se jim říká proto, že nejsou

oporou pro stropy a je tedy možné je snadno přemisťovat

bez ohrožení nosné funkce budovy. Vedle funkce dělící plní

i požadavky akustické, požární a tepelné; Sádrokartonové desky desky se sádrovým jádrem a papírovým pláštěm; Sádrové desky souhrnný název pro desky na bázi sádry. Název je v souladu

s evropskou normou ČSN EN 520 Sádrokartonové desky –

Definice, požadavky a zkušební metody; Sádrové omítky omítky na bázi sádry, použitelné pro vnitřní prostředí; Sádrovláknité desky desky se sádrovým jádrem vyztuženým většinou dalšími

vlákny nebo rozvlákněným papírem. Povrch desky není opat

řen papírovým pláštěm; Suchá omítka místo klasického omítání maltou je možné na stěnu nalepit

speciálním sádrovým lepidlem sádrokartonové desky a tím

vyloučit mokrý proces. Také suchá omítka může zlepšovat

tepelné nebo akustické parametry stěny původní; Suchá výstavba v širším smyslu pojem zahrnující stavební technologie, u kte

rých se používají pouze minimálně mokré procesy nebo jsou

vyloučeny zcela. Velmi silně je tento název vžitý právě pro

sádrokartonové a příbuzné technologie; Šachtová stěna je většinou jednostranně opláštěná příčka použitá pro obe

stavění nejrůznějších šachet či nik. Velmi často jsou na ni

kladeny požární požadavky; Šlechtěné omítky jedna z možných povrchových úprav sádrokartonových kon

strukcí. Jedná se o tenkovrstvé omítky, které je možné pomocí

zrnitosti plniva různým způsobem strukturovat. 3 Konstrukce suché výstavby 3.1 Oblasti použití konstrukcí

a materiálů suché výstavby

Jak již bylo řečeno v úvodu, ve starších učebnicích ještě najdete, že sádrové/sádrokartonové materiály byly určeny na podřadné a pomocné konstrukce. Ve své době nebylo divu. Sádrokartonové desky byly z dnešního pohledu bližší spíše deskám sádrovláknitým (rozvlákněný papír byl v sádrovém jádru a deska neměla karton na povrchu), jejich rozměrová i tvarová přesnost nebyla valná, chyběly odpovídající upevňovací a závěsné prostředky (šrouby, závěsy atd.), spáry se tmelily obyčejnou sádrou, která neměla ani odpovídající pevnost ani ji nebylo možné snadno brousit. Výsledky tomu odpovídaly. Praskání spár, koroze hřebíků, jimiž se desky připevňovaly, s jejich prokreslením až do malby, pochybná akustická hodnota konstrukcí.

Masivní rozšíření konstrukcí suché výstavby v současné kvalitě je v Evropě datováno do počátku 70. let minulého století. U nás v ČR se novodobé dějiny suché výstavby začínají počítat od počátku 90. let 20. století, kdy se k nám začaly dovážet a později i u nás vyrábět sádrokartonové desky tak, jak je známe dnes. S nimi samozřejmě i další příslušenství, které dnes považujeme již za samozřejmost (tmely, profily, šrouby, závěsy atd.).

Převážná část konstrukcí a materiálu suché výstavby (o výjimkách bude ještě řeč) se používají v interiéru, neboť stykem s vysokou vlhkostí či povětrnostními podmínkami degradují.

Použití v interiéru je velmi široké. K základním konstrukcím patří sádrokartonové příčky a podhledy, které dnes již zdaleka nejsou doménou veřejných staveb, ale stávají se běžnou součástí staveb pro bydlení. Kromě rychlosti montáže a nízké hmotnosti nabízejí i funkci požárních předělů a vzhledem k malé plošné hmotnosti překvapivě vysoké hodnoty zvukové izolace. Ty jsou nejen srovnatelné s několikanásobně hmotnějšími konstrukcemi zděnými či betonovými, ale v oblasti lehčených zdících hmot se mohou pochlubit jednoznačně příznivějšími hodnotami zvukové izolace!

Pod krátkým slovem podhledy se skrývá velké množství tvarově rozmanitých stropních konstrukcí, které mají vedle funkce čistě technické (požární ochrana stropů, zvuková izolace, skrytí kabelových či jiných vedení) především funkci estetickou a podstatně se podílejí na celkovém vzhledovém vyznění interiéru. Nejedná se zdaleka pouze o podhledy hladké. Do jejich rodiny patří rovněž podhledy děrované či kazetové, regulující dozvuk místnosti. Vedle této čistě technické vlastnosti na dojem po vstupu do místnosti s děrovanými akustickými podhledy určitě nezapomenete.

Svislé konstrukce doplňují předsazené a šachtové stěny. Předsazené stěny jsou alternativou ke klasické omítce nebo se používají tam, kde omítky nelze použít (obklad zavěšených fasád z interiéru apod.). Šachtové stěny jsou jednostranně opláštěné příčky k obestavění různých šachet. U obou výše zmiňovaných konstrukcí se hojně využívají jejich požárně ochranné vlastnosti a jejich vlastnosti akustické.

K méně známým aplikacím patří protipožární podokenní fasádní pásy, zabraňující šíření požáru mezi jednotlivými patry u metalických prosklených fasád.

Stále větší množství TZB (technická zařízení budov) vede k využití sádrových desek i pro obklady vzduchotechnických a kabelových kanálů, které pak mají především estetickou a požárně ochrannou funkci.

Rostoucí oblíbenost vykazují v posledních letech i podlahy na bázi sádry. Přesáhneme-li zde trochu hranice suché výstavby, jejich výčet začíná na litých sádrových samonivelačních potěrech a vyrovnávacích stěrkách (alternativa k potěrům cementovým), pokračuje symbiózou suché výstavby a mokrých procesů v podlahách dutinových (dutinové podlahy na ocelových či plastových stojkách, na nichž je bednění ze sádrokartonové/sádrovláknité desky, to vše zalité sádrovým samonivelačním potěrem), dále jsou tu čistě suché technologie sádrovláknitých dutinových a dvojitých podlah a výčet končí suchými sádrokartonovými či sádrovláknitými plovoucími podlahami.

Obklady nosníků a sloupů sádrovými deskami jistě nikoho nepřekvapí. Funkce je zde opět estetická a požárně ochranná.

Samostatnou kapitolou jsou potom obytná podkroví, kde jsou technologie suché výstavby nepostradatelné a kde se využívají všechny výše zmíněné typy konstrukcí najednou.

Překročíme-li opět trochu hranice suché výstavby, ovšem s rukama umazanýma od sádry, nesmíme zapomenout na sádrové omítky (opět vám přichází na mysl jejich použití pro podřadné a pomocné konstrukce?). Renesance těchto omítek vychází z jednoduchého zpracování, vysoké přilnavosti, jednovrstvého nanášení, malé náchylnosti k prasklinám a vysoké hladkosti povrchu. O zdravotních aspektech jejich práce s vlhkostí ani nemluvě. K rukám od sádry a kapajícím šosům (překlad – mokré technologie pracující se sádrovými produkty) patří i oblast sádrových vyrovnávacích hmot na stěny a stropy a tenkovrstvých stěrek. Jejich používání není zdaleka tak rozšířené jako ve světě a zatím nepřekročilo hranice firem specializující se paradoxně na oblast suché výstavby. Růst jejich oblíbenosti i mimo oblast suché výstavby lze předpokládat díky jejich snadnému zpracování, vysoké přilnavosti, široké paletě možného povrchového pojednání a hlavně rychlého vysychání.

Nejnovějším trendem v oblasti suché výstavby jsou cementové desky bez dřevní hmoty a konstrukce z nich, jejichž použití není omezeno pouze na interiér. Naopak. Jsou určeny pro použití tam, kde již desky na bázi sádry kvůli vlhkosti nevyhovují – exteriér a prostory s vysokou vzdušnou vlhkostí. K jejich přednostem kromě vodostálosti patří i minimální objemové změny, což je předurčuje k podobnému provádění jako u sádrokartonu, tj. s malým počtem dilatačních spár. Shrnutí Konstrukce suché výstavby se používají převážně v interiéru. Limitní pro jejich použití je vlhkost, neboť jsou většinou na bázi sádry či materiálů, jimž vysoká vlhkost škodí. Pro běžné bytové koupelny, WC či obdobné prostory občanských staveb jsou bez problémů použitelné. Kromě funkce estetické vykazují konstrukce suché výstavby i vynikající funkce technické. Slouží ve stavebních konstrukcích jako pasivní prvky požární ochrany (obklady sloupů, protipožární předěly), mají srovnatelné respektive lepší akusticko izolační vlastnosti ve srovnání s klasickými zděnými konstrukcemi při několikanásobně nižší hmotnosti. Z hlediska tepelně technických vlastností nelze říci, že by desky na bázi sádry byly tepelný vodič či naopak čistý izolant (λ = 0,21 W/m·K). Použití konstrukcí suché výstavby je jak v rekonstrukcích, tak v novostavbách, ve stavbách občanských i bytových, stejně tak jako skladech. Z hlediska stavební technologie a převažující nosné konstrukce není jejich užití omezeno. Používání je možné ve stavbách zděných, ocelových, dřevěných či na bázi dřeva i železobetonových.

Pro prostory s vysokou vlhkostí a do exteriéru jsou vhodné systémy na bázi cemen

tových desek bez dřevní hmoty.

Obr. 3.1 Provedení akusticky pohltivé stěny

z děrovaných sádrokartonových desek (ČVUT Praha)

Obr. 3.2 Tvarová rozmanitost je u sádrokartonu samozřejmostí 3.2 Přednosti a zápory použití

konstrukcí suché výstavby

K přednostem suché výstavby patří zejména: • rychlost montáže; • suchý proces montáže; • nízká hmotnost; • snadný transport materiálu; • mnohostrannost použití – z jednoho materiálu (sádrokartonová deska) lze vytvořit

velké množství konstrukcí;

• snadné opracování a práce s materiálem; • široká paleta systémových navzájem se doplňujících produktů; • vynikající protipožární vlastnosti; • nehořlavost; • srovnatelné nebo lepší akustické parametry ve vztahu ke zděným konstrukcím; • cca 4× až 5× nižší hmotnost oproti konvenčním konstrukcím; • tvarová rozmanitost; Obr. 3.3 Sádrokarton nad hlavami novodobých poutníků v nákupních centrech v kombinaci s přirozeným osvětlením

Obr. 3.4 Nejen pro velké stavby,

ale i pro drobné úpravy

+


19

• příznivé mikroklima – reguluje vlhkost v místnosti akumulací vlhkosti v době pře

bytku vlhkosti v ovzduší a v době nedostatku ji uvolňuje zpět, což má příznivý dopad

na dýchací cesty; • sádra a produkty z ní nepatří mezi zdravotně nebezpečné látky. Není dráždivá pro

biologické organismy (tedy ani pro člověka); • základní surovina pro výrobu sádrokartonových desek se získává jako vedlejší pro

dukt činnosti tepelných elektráren; • vysoký stupeň zprůmyslnění výroby při zachování jedinečnosti a individuality

projevu; • tvarová i rozměrová přesnost výroby; • relativně jednoduché odstranění; • snadné dodatečné úpravy; • jednoduché vedení instalací TZB (technická zařízení budov). Zápory suché výstavby naopak jsou: • degradace vlhkostí – nelze je použít v prostorách se zemní vlhkostí nebo trvale

vysokou vzdušnou vlhkostí (rel. vlhkost nad 75 % při 20 °C); • použití pouze jako nenosné prvky; • vysoká prašnost při broušení tmelů, ačkoli jak bylo uvedeno výše sádrový prach

nepatří mezi zdravotně nebezpečné látky; • dutý zvuk při poklepání na stěnu – zvláště pro příznivce masivních konstrukcí; • nutnost použití nerez nebo plastového nářadí pro zpracování – černá ocel běžného

nářadí zanechává v sádře neodstranitelné rezavé stopy; • citlivost na UV záření a vlhkost – žloutnutí kartonu při dlouhodobé expozici oběma

faktory; • přílišná rovinnost a hladkost povrchu – to, co je většinou výhodou těchto konstruk

cí, může být při rekonstrukci historických budov překážkou; • jednoduchost montáže přímo vybízí k práci bez patřičných znalostí a dovedností.

Využít přednosti technologie suché výstavby beze zbytku však vyžaduje jednak

řemeslnou zručnost, ale také znalost akustiky, tepelné techniky, požární problema

tiky i statiky. 3.3 Přehled konstrukcí se sádrovými

a příbuznými deskami

Svislé konstrukce: • příčky; • instalační příčky; • předsazené stěny; • suché omítky; • šachtové stěny; • nenosné fasádní požární pásy; • bezpečnostní příčky – příčky s garantovanou odolností proti průniku cizí osoby; • obklady sloupů; • posuvné dveře.

20

Vodorovné konstrukce:

• podhledy hladké;

• podhledy kazetové;

• podhledy děrované (akustické);

• opláštění šikmin podkroví;

• dekorační prvky podhledů – římsy, oblouky, klenby apod.;

• obklady kabelových kanálů;

• obklady vzduchotechniky;

• obklady nosníků;

• suché plovoucí podlahy;

• suché dutinové podlahy;

• dutinové podlahy se sádrovým potěrem;

• dvojité podlahy.

Další stavební technologie na bázi sádry nebo se suchou výstavbou související:

• sádrové samonivelační potěry;

• sádrové samonivelační podlahové vyrovnávací hmoty;

• sádrové omítky;

• sádrové stěrky na stěny;

• flexibilní lepidla na dlažby a obklady;

• vodoizolační nátěry;

• spárovací hmoty pro obklady a dlažby;

• silikonové a akrylátové těsnící hmoty;

• šlechtěné dekorativní omítky;

• mramorové tenkovrstvé omítky. 4 Materiál 4.1 Sádra Sádra patří k nejstarším materiálům používaným ve stavebnictví. K jejím přednostem patřila dostupnost a snadné zpracování.

Geologický původ sádry spadá do období prvohor, druhohor i třetihor, kde vznikala krystalizací přesycených vodných roztoků mořských mělčin. Dalším přírodním zdrojem sádry je také lasturový vápenec vznikající rozpadem lastur druhohorních živočichů. Lze říci, že nejstarší zdroje sádry vznikly před 240 miliony let, nejmladší před 205 miliony let.

Zdrojem sádry nejsou pouze přírodní naleziště, ale též některé výrobní procesy, při kterých vzniká sádra jako vedlejší produkt. K nejdůležitější sádře tohoto typu patří tzv. REA–sádra (z německého „Rauchgasentschwefelungsanlagen“), vznikající při odsíření kouřových zplodin tepelných elektráren. Pokud jste se při předchozích řádcích trochu zarazili, potom vězte, že takto vzniká jemnozrnná sádra vysoké čistoty, jejíž hmotnostní aktivita radia Ra

226

je okolo 12 Bq/kg sádry. Maximální hmotnostní aktivita

radia Ra

226

pro obytné místnosti je podle vyhlášky č. 307/2002 Státního úřadu pro

jadernou bezpečnost ze dne 13. června 2002 o radiační ochraně 150 Bq/kg hmoty. Pro srovnání: hmotnostní aktivita radia pálených cihel je cca 20–40 Bq/kg hmoty! Ve svém okolí najdete jen málo hmot kromě sádry, jež by v tomto ohledu byly bezpečnější. Ti, kteří se již opět pousmáli, mohou číst dál a pro ty druhé je nejvyšší čas se zavřít do akvária – jenom nevím, z jakého bude materiálu.

Obr. 4.1 Závod na výrobu sádrokartonových desek (bílé haly) může být na prvních

stránkách ekologických učebnic; nejenže nezatěžuje přírodu, ale dokonce přispívá

k odstranění zplodin z ovzduší; šedé věže v pozadí patří tepelné elektrárně


22

Je nutné říci, že u nás i v Evropě je právě REA–sádra v současnosti převažujícím zdro

jem pro výrobu sádrokartonových desek i ostatních sádrových produktů. Její zpracování

nezatěžuje životní prostředí, vedle závodů na výrobu sádrokartonových desek zpraco

vávajícím REA–sádru nenajdete žádné rozsáhlé lomy devastující krajinu či zatěžující

okolí prachem a hlukem, nenajdete tam ani poddolovaná území (přinejmenším ne ta,

vzniklá dobýváním sádry).

4.1.1 Proměny sádrovce

Poetika materiálů ze sádry ve stavebnictví spočívá v procesu CaSO

4

– H

2

O, srozumi

telněji řečeno různorodostí vlastností sádry podle obsahu krystalicky vázané vody v ní.

Jde o vratný proces, který umožňuje procesem odstranění nebo snížení množství krys

talicky vázané vody vytvořit pojivo pro sádrové výrobky, které se opětovným přidáním

vody na stavbě zkrystalizují opět v pevný sádrovec (než se tak stane se nazývá dobou

zpracovatelnosti malty či omítky). Zbytek vody po krystalizaci se vypaří. Uvolňování

a naopak přijímání krystalicky vázané vody vypadá následovně:

CaSO

4

× 2·H

2

O + energie → CaSO

4

×

1

/

2

·H

2

O + 1

1

/

2

·H

2

O (1)

CaSO

4

× 2·H

2

O + energie → CaSO

4

× 2·H

2

O (2)

sádrovec (síran vápenatý) pálená sádra

Proces opačný je:

CaSO

4

×

1

/

2

·H

2

O + 1

1

/

2

·H

2

O → CaSO

4

× 2 H

2

O + Energie (3)

CaSO

4

+ 2·H

2

O → CaSO

4

× 2 H

2

O + Energie (4)

pálená sádra sádrovec (síran vápenatý)

U vzorce (1) jsou ze sádrovce (chemicky síran vápenatý) působením teploty mezi 40

až 180 °C uvolněny 1

1

/

2

molekuly kryslalicky vázané vody, čímž vzniká tzv. polohydrát

síranu vápenatého nebo chcete-li polohydrát sádrovce (CaSO

4

×

1

/

2

H

2

O). Ten je zákla

dem pro výrobu sádrokartonových desek, sádrových omítek či štukatérské a modelářské

sádry, tedy výchozí surovinou pro většinu výrobků ze sádry. Polohydrátu síranu vápena

tého se podle teploty a dalších podmínek přeměny říká také α sádra nebo β sádra.

Vzorec (2) potom ukazuje odstranění krystalicky vázané vody ze síranu vápenatého

(sádrovce) při teplotách mezi 200 °C až 1180 °C, čímž vzniká CaSO

4

, tzv. anhydrit,

který je základní surovinou například pro lité sádrové potěry. Kromě popisované výroby

se anhydrit vyskytuje také v přírodní formě, kde vznikl ze sádrovce za vysokých teplot

a tlaků, a je tedy možné ho přímo těžit.

Vzorce (3) a (4) potom představují proces opačný neboli přijímání vody obou surovin

(polohydrát síranu vápenatého (3) a anhydritu (4) do své krystalické mřížky a přeměnu

polohydrátu zpět na sádrovec. Nadbytečná voda nespotřebovaná pro proces krystalizace

(tuhnutí) se odpaří.

α sádra (chemicky α polohydrát) se vyrábí průmyslově za působení atmosférického

nebo vyššího tlaku za přítomnosti vody při teplotách mezi 80 °C až 180 °C. Podle

výrobního zařízení se mu také říká autoklávovaná sádra. Vyznačuje se vysokou pevností

v tlaku (cca 40–55 MPa), nízkou pórovitostí a vysokou tvrdostí.

β sádra (chemicky β polohydrát) vzniká při průmyslové výrobě pálením sádrovce

při teplotách 120

°C až 180 °C. Oproti α sádře se vyznačuje menšími pevnostmi (cca

15 MPa).




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist