načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Rychlá řídítka -- Československé a české závodní motocykly - osudy konstruktérů, jezdců i jejich strojů - Jiří Wohlmuth

Rychlá řídítka -- Československé a české závodní motocykly - osudy konstruktérů, jezdců i jejich strojů

Elektronická kniha: Rychlá řídítka -- Československé a české závodní motocykly - osudy konstruktérů, jezdců i jejich strojů
Autor:

Kniha Rychlá řídítka nabízí čtenáři soubor jednadvaceti fundovaně vytvořených medailonů českých závodních motocyklových značek a jejich tvůrců, jejichž zářné chvíle na ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  69
+
-
2,3
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 172
Rozměr: 25 cm
Úprava: ilustrace (některé barev.), portréty
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-3488-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha představuje soubor jednadvaceti motocyklových závodních značek a jejich konstruktérů, jenž působily na závodních tratích převážně v období sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Publikace mapuje řadu zajímavých technických řešení, která se převážným dílem zrodila ve skromných amatérských podmínkách. Kvalitu a úroveň strojů to ale nijak nepoznamenalo. Kniha doplněná více než 300 fotografiemi, v řadě případů dosud nepublikovaných, představuje i zatím "nejmladší" českou značku, která představila svůj závodní motocykly až na začátku nového tisíciletí.

Popis nakladatele

Kniha Rychlá řídítka nabízí čtenáři soubor jednadvaceti fundovaně vytvořených medailonů českých závodních motocyklových značek a jejich tvůrců, jejichž zářné chvíle na závodních tratích pokrývají značnou část druhé poloviny 20. století. Všechny představované značky měly rozhodující podíl na udržení a rozvoji tohoto dnes velmi populárního sportu u nás. Publikace mapuje nezlomné úsilí a neutuchající vynalézavost českých konstruktérů a zasvěcuje nás do celé řady pozoruhodných technických řešení, která se převážným dílem zrodila v nelehkých podmínkách, často bez dostatečného technického a materiálního zázemí. Kvalitu a vynikající úroveň strojů to ovšem ani v nejmenším nepoznamenalo - naopak. Kniha doplněná více než 300 unikátními fotografiemi, ve valné většině poprvé publikovanými, nás seznamuje také se zatím nejmladší českou motocyklovou značku, která představila svůj závodní stroj teprve nedávno, na začátku nového tisíciletí. (československé a české silniční závodní motocykly - osudy konstruktérů, jezdců i jejich strojů)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

RYCHLÁ

ŘÍDÍTKA

ČESKOSLOVENSKÉ A ČESKÉ SILNIČNÍ ZÁVODNÍ MOTOCYKLY

OSUDY KONSTRUKTÉRŮ, JEZDCŮ I JEJICH STROJŮ

Jiří Wohlmuth

Grada Publishing


Autor této publikace upřímně děkuje všem jmenovaným za mimořádnou ochotu při poskytování

potřebných informací i jiných detailů nutných k dokončení této práce.

Karlu Bouškovi, Jiřímu Cirnfusovi, Jiřímu Franekovi, Bedřichu Fendrichovi, Doc. Ing. Stanislavu

Gregorovi, Ph.D., Zbyňku Havrdovi, Kamilu Hrušeckému, Zdeňku Klimešovi, Zdeňku Kyselému,

Miroslavu Labusovi, Hansi Maierovi, Janu Martofovi, Zdeno Metzkerovi, Mgr. Arnoštu Nezmeškalovi,

Ing. Václavu Pauerovi, CSc., Hynku Pavlišovi, Pavlu Petráčkovi, Antonínu Plevákovi, Jindře Pučové,

Ing. Františku Pudilovi (in memoriam), Ing. Ivanu Pudilovi, Václavu Rathouskému, Františku Sladkému,

Bohumilu Stašovi, Jiřímu Stloukalovi, Ing. Zdeňku Tichému, Josefu a Luďku Vicherovým, Jaroslavu

Vojáčkovi a Pavlu Zubatému.

Zvláštní poděkování patří nakladatelství Grada Publishing, a.s., Ing. Radomíru Matulíkovi,

Národnímu technickému muzeu v Praze, Technickému muzeu v Brně, Oldřichovi Prokopovi,

majiteli soukromé sbírky Václavovi Svobodovi a redakci časopisu Automobil.

PODĚKOVÁNÍ

Jiří Wohlmuth

Rychlá řídítka

Československé a české silniční závodní motocykly

Osudy konstruktérů, jezdců i jejich strojů

Vydala Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 4143. publikaci

Odpovědný redaktor Michal Karas

Grafi cká úprava a sazba Grafi cké studio Hozák

Návrh a grafi cká úprava obálky Grafi cké studio Hozák

Počet stran 172

První vydání, Praha 2010

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

© Grada Publishing, a. s., 2010

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-3488-0


OBSAH

Úvod ................................................................................................................................................................................ 7

AHRA • Václav Rathouský ........................................................................................................... 8

BV • Josef Vichera, Luděk Vichera .......................................................................................... 18

ČSAO • Zbyněk Havrda ............................................................................................................. 24

ČZ • Ing. František Pudil .......................................................................................................... 28

FAD • František Dvořák ............................................................................................................ 36

FGR • Miroslav Felgr ................................................................................................................. 44

GRS • Doc. Ing. Stanislav Gregora, PhD. ................................................................................ 50

HYKATI • Hynek Pavliš, Kamil Hrušecký, Tibor Hrušecký .................................................... 56

JAHA • Antonín Plevák ............................................................................................................. 60

JAKENTA • Zdeněk Kyselý ........................................................................................................ 64

JAWA • Ing. Zdeněk Tichý ........................................................................................................ 70

JUVENTA • Bedřich Fendrich ................................................................................................... 82

KLEVA • Josef Křížek ................................................................................................................ 90

MBS • Bohumil Staša ................................................................................................................ 96

MS • Miroslav Stružka ............................................................................................................ 102

MTX • Jiří Stloukal .................................................................................................................. 108

PAUER • Ing. Václav Pauer, CSc. ........................................................................................... 114

PERTI • Pavel Petráček .......................................................................................................... 120

RAVO • Vlastimil Rain .............................................................................................................. 126

TATRAN • Kolektiv Zdeno Nagyho ......................................................................................... 138

VAB • Bohuslav Vaňous ........................................................................................................... 146

ZUPA • Pavel Zubatý ............................................................................................................... 152

Závěr ........................................................................................................................................................................... 158

Rejstřík ....................................................................................................................................................................... 159

Fotografie, fotoarchivy, knihy .................................................................................................................................. 159

Barevná příloha ......................................................................................................................................................... 161



7

Je to zajímavé, kolik nadšenců a potažmo i generací zlákal vynález motoru, pak jeho výkonu

a síly a posléze závodní rychlosti. Zdaleka to nebyl jen kredit renomovaných továren azna

ček. Nosilo se to i v daleko skromnějších poměrech.

Historie československého a později českého silničního motocyklového závodění z pohledu

techniky a technického vývoje prošla za posledního půl století velice zajímavým vývojem.

Ten by neměl být zapomenut. Nebylo by to slušné vůči těm, kteří mu zasvětili svůj život,

a navíc mít povědomí o umu i zručnosti našich předků patří k dobrému vzdělání.

Od poloviny padesátých let začaly naše dvě nejznámější motocyklové továrny, Jawa a ČZ,

postupně zaplňovat náš strojový park, když staré a nevyhovující motocykly, především ještě

s předválečným rodokmenem, dostály konce své existence. Na domácí technice vyrostla

řada skvělých jezdců i světového formátu a pozice tohoto sportu se zdála být neotřesitelná.

Až do začátku sedmdesátých let. Tehdy továrny zanechaly výroby a vývoje a ze slavných

jezdců zůstal jeden či dva. Pravda, byly to někdy možná nerovné boje, kdy tovární technika

byla mnohdy nad sílu amatérských možností, ale byla řada těch, kteří se nikdy nevzdali. I to

bylo nespornou hodnotou té doby.

Pak nastal soumrak motocyklového závodění. Stále se zvyšující fi nanční nároky na stavbu

závodních motocyklů i jisté politické uvolnění v dovozu zahraniční techniky znamenaly

potvrzení toho, že nic netrvá věčně. A tak tato bezesporu zajímavá kapitola historie našeho

závodění se svého konce dočkala v závěru osmdesátých let minulého století.

Dnes, s odstupem času, je ale jisté, že zmíněná situace otevřela zřejmě nejzajímavější a určitě

pro mnohé dnes zapomenutou kapitolu našeho závodění. Řada více či méně zdařilýchkon

strukcí postavených v amatérských podmínkách díky nezměrné píli, talentu, sebeodříkání

i umu se stala podnětem k napsání této publikace. Představovanou škálu motocyklů azna

ček je možné z technického pohledu řadit do dvou kategorií. V té první, která je dnes vzávo

dech veteránů označuje jako clubsport, najdeme stroje postavené ze sériových dílů a dílů

upravených pro závody (např. Jaha, Kleva, Metalex, Pauer). Do druhé kategorie můžeme

zařadit motocykly ostatních značek. Ty jsou výhradně konstruovány pro závody, nejsou

u nich používány sériové díly a lze je tak zařadit mezi speciální závodní motocykly ve smyslu

technických pravidel příslušejícím motocyklům velkých cen mistrovství světa.

Na přelomu tisíciletí se stal strojový park už jednoznačnou záležitostí zahraničních značek.

Signalizovalo to, že se u nás zlepšují poměry i fi nanční možnosti k pořízení podobnétech

niky, i když je otázkou, za jakých to bylo osobních obětí. Otazníkem rovněž bylo, zdazlep

šení zázemí bude mít reciproční odezvu v podobě nových talentů. Dnes víme, že se to daří,

a jména našich se znovu zapisují do výsledků nejprestižnějších světových závodů.

Dlouho ale také zůstávala otázka, zda se ještě v zemi tak bohaté na zkušenosti se stavbou

závodních motocyklů podaří postavit další domácí stroj schopný konkurence. Rok 2002 dal

na tuto otázku odpověď, a tím tak bylo potvrzeno konstatování z úvodu – že motocyklové

závodění z pohledu techniky prošlo u nás za posledního půl století více než zajímavým

vývojem.

ÚVOD


AHRA

Václav Rathouský


9

Některé z tehdejších dílen v Hradci Králové stojí dodnes. Zcela právem

by na nich mohla být pamětní deska. Zde se narodil vůbec nejúspěšnější

československý malolitrážní silniční závodní motocykl.

Rodáka z Přepych na Rychnovsku (*20. května 1931) zavedly motocyklové zájmy počát

kem padesátých let minulého století do Hradce Králové. V roce 1956 si vyzkoušel závodění

v terénu, včetně zimní soutěže, které v té době bylo velmi populární. O dva roky později

si vyzkoušel i silnici, ale po nějaké době ho začalo více přitahovat konstruktérské řemeslo.

V dílnách ČSAO tak byl postaven jeden z prvních Rathouského motocyklů – tříválcová tři

stapadesátka s uspořádáním válců do V, podobně jako u německého stroje DKW. Psal se rok

1959 a sám Rathouský s ním úspěšně startoval na řadě okruhů. Ale později stroj prodal, a ten

se bohužel dodnes nezachoval.

Z nastoupené cesty už neustoupil a všechny jeho pozdější konstrukce nesly pečeť vlastní

práce a vlastních nápadů.

Ve východočeské metropoli se brzy seznámil s o osm let mladším motocyklovýmnadšen

cem Zbyňkem Havrdou. Václav Rathouský, jako tehdejší zaměstnanec ČSAO Hradec Krá

lové, se stal v roce 1968 díky pochopení ředitele Ing. Maixnera spolu se Zbyňkem Havrdou,

Oldřichem Vlasákem a Jiřím Žohou členem divize vyrábějící závodní motocykly AHRA(Auto

opravny HRAdec Králové).

Ještě před tím, o vánocích 1967, si závodník Havrda zkouší první prototyp nového moto

cyklu pod označením ČSAO 50. Kolektiv nové Ahry byl mimořádně tvůrčí a v prvnímpolo

letí roku 1968 bylo postaveno 8 strojů Ahra 50, jako produkčních se vzduchem chlazeným


Rychlá řídítka

10

jednoválcem objemu 49,6 cm

3

(∅ 38,8 ×

42 mm) o výkonu 12 k (8,8 kW)/15 000 min

-1

a další dva „tovární“ pro Rathouského aHavrdu. Motor měl válce z lehkých kovů, akumulátorové zapalování, východoněmecký

karburátor BVF 22 mm. Stroj měl primární

převod ozubenými koly, lamelovou suchou

spojku a šestistupňovou převodovku. Byl

zabudován do dvojitého uzavřeného rámu

z chrommolybdenových trubek, vpředu

hydraulicky tlumená teleskopická vidlice,

vzadu kyvná vidlice s hydraulickými tlumiči.

Vpředu i vzadu byly osazeny jednoběžné

bubnové brzdy ∅ 140 mm. Ahra měla klasická 18" kola s drátovým výpletem naduralových ráfcích Borrani, pneu Dunlop 2,00–18

vpředu, 2,20–18 vzadu, palivovou nádrž 10 l

a při hmotnosti 60 kg dosahovala rychlosti

150 km/h. Její první vítězství viděli diváci

25. května 1969 v Hořicích. První start královéhradeckého motocyklu na mistrovství republiky 25. května 1969 na okruhu v Hořicích. S číslem 2 Zbyněk Havrda, číslo 6 František Kročka a číslo 1 Bohumil Kovář na Tatranech Detail vzduchem chlazeného jednoválce Ahra 50

AHRA • Václav Rathouský

11

V roce 1970 přišla zásadní inovace továrních

modelů v podobě změny chlazení motoru

na kapalinové, změny doznal i podvozek

včetně dvojnáběžných účinnějších brzd.

Ahra 50 zvítězila v závodě mistrovství re

publiky 1970 v Gottwaldově a Ostravě, Ha

vrda se těšil z postu vicemistra republiky

a vedle něho a Rathouského usedli za její

řídítka také vyškovský Miloslav Sedlák aho

řický Jiří Šafránek. Následně v roce 1971zís

kal Havrda titul mistra ČSSR. 18. července

1971 pátým místem v GP Československa

v Brně dokázala Ahra 50 v rukou ZbyňkaHa

vrdy jako jediný československý motocykl

proniknout mezi nejlepší stroje mistrovství

světa v nejslabší objemové třídě a stala se

nejúspěšnější malolitrážním závodním mo

tocyklem v naší historii.

Konstruktér Václav Rathouský s vodou chlazenou padesátkou v roce 1971

Padesátka Ahra v roce 1979

Rychlá řídítka

12

Oboustranný pohled na kapalinou chlazený motor jednoválce Ahra 50

Zbyněk Havrda (startovní číslo 25) na startu památné Velké ceny Československa v roce 1971, v níž skočil pátý

AHRA • Václav Rathouský

13

Nejúspěšnější období vyvrcholilo o rok později dalším Havrdovým titulem vicemistrarepub

liky 1972.

To už ale byla téměř rok po administrativním rozhodnutí činnost závodního oddělení zastavena.

V té době byla na prknech konstruktéra Rathouského připravena Ahra 50 třetí generace supra

veným podvozkem, pozměněnou kapotáží, jiným karburátorem BVF 24 a vyšším výkonem na

hranici 15 k (11,0 kW). Posledním bodovaným ziskem bylo pro značku 4. místo Miroslava Švorce

14. srpna 1983 na okruhu v Kopčanech. Cel

kem bylo vyrobeno 12 exemplářů.

Po skončení objemové třídy padesátek se

Václav Rathouský rozhodl provést dalšíino

vaci osvědčeného a úspěšného motocyklu.

V upraveném rámu se objevil nový motor

o objemu 80 cm

3

(∅ 47 × 46 mm) a výkonu

18,4 kW (25 k), stroj měl 17" kolo vpředu

a 18" vzadu. Jednoduché kotoučové brzdy

vpředu i vzadu s ocelovými odvrtávanými

kotouči. Stroj měl premiéru v sezóně 1984,

kdy s ním startoval královéhradeckýzávod

ník Vlastimil Grejcar. Poté s ním startoval

i Rathouského syn Karel a sedm sezón se

držel v první republikové desítce. Nejlepším

jeho výsledkem bylo páté místo, kterého

dosáhl v roce 1990. Celkem byly postaveny

dva exempláře.

Rathouský jako tvůrce vůbec nejúspěšněj

šího malolitrážního silničního závodního

stroje domácí provenience stál postupně

i u zrodu a stavby silnější jednoválcovésto

pětadvacítky. Václav Rathouský na Ahře 50 na trati hořického okruhu

Oboustranný pohled na jednoválcovou padesátku Ahra (1972) po sejmutí kapotáže

Rychlá řídítka

14

Rokem 1969 se začala psát poslední kapitola královéhradeckých stopětadvacítek

z konstruktérské dílny Václava Rathouského.

Poprvé s označením Ahra. Nový stroj zůstal věrný původní koncepci dvoudobého

vzduchem chlazeného jednoválce (∅ 55 ×

52 mm, objem 124,5 cm

3

) s rozvodem sání

šoupátkem, měl však nový podvozek, ačkoli

rám z ocelových trubek měl mnohospolečných prvků se slabší Ahrou 50. Zůstalo i pro

stroje Ahra typické pravostranné řazení.

Ahra 125 měla karburátor Jikov 34, klasické

bubnové brzdy ∅ 200/160 (vpředu/vzadu),

18" kola Borrani s drátovým výpletem avýkon nad 25 k (18,4 kW). Držela se v republikovém mistrovství neuvěřitelných 15 let,

a své nejúspěšnější období si prožila v rozmezí let 1969–1979.

Havrdovo šesté místo v mistrovstvírepubliky z roku 1967 zopakoval Rathouský o dva roky později. 27. září 1970 vyhrál Havrda v Písku první závod se stopětadvacítkou, aby v následujícím ročníku obsadil druhé místo v mistrovství Československa. Alevůbec z nejúspěšnější sezóny se královéhradecký kolektiv těšil v roce 1974, kdy Havrda zvítězil v Písku, Hořicích a České Třebové a podruhé skončil v republikovém šampionátu na druhém místě. Havrda následně odešel, ale nadšenec Rathouský závodil a konstruoval dál. Na začátku sedmdesátých let byla dokončena šoupátková vodou chlazená Ahra 125 s uspořádáním válců vedle sebe (∅ 43 × 42 mm). Motocykl byl ale poruchový a nesplňoval naděje, které do něho byly vkládány. Dnes je uložen v soukromé sbírce. Také jednoválcová verze byla postupem času inovována. Dostala kotoučové brzdy vlastní výroby, přední vidlici Ahra i nový rám z ocelových trubek kruhového průřezu, v němž vypružení zadní vidlice zajišťovala jediná pružící jednotka typu Cantilever.

Méně známá osmdesátka Ahra

Kapalinou chlazený jednoválec Ahra 125 v detailu


AHRA • Václav Rathouský

15

Poslední Ahra 125 s kotoučovými brzdami, paprskovými koly a odpružením Cantilever

Oboustranný pohled na stopětadvacítku Ahra, která se ještě dnes jako originál zúčastňuje veteránských podniků

+


Rychlá řídítka

16

V Hradci Králové byla zahájena i stavbanej

silnějšího motocyklu Ahra, dvoudobédvou

válcové dvěstěpadesátky. Nebyla ovšem

konstruktérem Rathouským dokončena.

Vedle Havrdy a Rathouského startoval

s Ahrou 125 také Vlastimil Grejcar z Hradce

Králové, to už ale bylo v závěru historie

značky. Naposledy stroj startoval v roce

1984.

Celkem byly postaveny čtyři stroje.

Dvoudobý kapalinou chlazený řadový dvouválec Ahra 125 v detailu

Dvouválcová stopětadvacítka je dnes uložena v depozitáři soukromé sbírky


AHRA • Václav Rathouský

17

50 cm

3

25. 5. 1969 Hořice 1. (Zbyněk Havrda) MR (6)

22. 6. 1969 Karviná 6. (Zbyněk Havrda) MR

7. 6. 1970 Gottwaldov 1. (Zbyněk Havrda) MR (2)

23. 8. 1970 Ostrava 1. (Zbyněk Havrda) MR

23. 5. 1971 Nové Mesto n. Váhom 1. (Zbyněk Havrda) MR (1)

6. 6. 1971 Litomyšl 2. (Zbyněk Havrda) MR

9. 7. 1971 Sachsenring 9. (Zbyněk Havrda) MS (21)

18. 7. 1971 Brno 5. (Zbyněk Havrda) MS

5. 9. 1971 Písek 1. (Zbyněk Havrda) MR

3. 10. 1971 Velké Meziříčí 3. (Zbyněk Havrda) MR

28. 5. 1972 Hoříce 2. (Zbyněk Havrda) MR (2)

4. 6. 1972 Nové Mesto n. Váhom 1. (Zbyněk Havrda) MR

18. 6. 1972 Rijeka 11. (Zbyněk Havrda) MS (40)

11. 7. 1972 Sachsenring 10. (Zbyněk Havrda) MS

13. 8. 1972 Prievidza 1. (Zbyněk Havrda) MR

8. 10. 1972 Bratislava 2. (Zbyněk Havrda) MR

15. 10. 1972 Nový Bor 2. (Zbyněk Havrda) MR

13. 5. 1973 Dobruška 5. (Jan Barták) MR (8)

27. 5. 1973 Hoříce 4. (Václav Rathouský) MR (7)

17. 6. 1973 Ústí nad Labem 4. (Jiří Šafránek) MR (6)

1. 7. 1973 Nové Mesto n. Váhom 5. (Jan Barták) MR

28. 8. 1973 Těrlicko 3. (Jiří Šafránek) MR

1. 5. 1974 Hlučín 2. (Miloslav Sedlák) MR (5)

19. 5. 1974 Dobruška 8. (Václav Rathouský) MR (14)

9. 6. 1974 Ústí nad Labem 3. (Miloslav Sedlák) MR

21. 7. 1974 Nové Mesto n. Váhom 3. (Zbyněk Havrda) MR (7)

28. 7. 1974 Žďár n. Sázavou 5. (Zbyněk Havrda) MR

11. 5. 1975 Dobruška 2. (Jiří Šafránek) MR (2)

1. 6. 1975 Znojmo 3. (Jiří Šafránek) MR

15. 6. 1975 Ústí n. Labem 8. (Jiří Šafránek) MR

21. 9. 1975 Velké Meziříčí 4. (Jiří Šafránek) MR

30. 5. 1976 Hořice 5. (Jiří Šafránek) MR (13)

4. 7. 1976 Žďár n. Sázavou 8. (Vladimír Samšeňák) MR (16)

19. 9. 1976 Velké Meziříčí 10. (Miroslav Švorc) MR (12)

26. 9. 1976 Jindřichův Hradec 7. (Miroslav Švorc) MR

21. 8. 1977 Kopčany 6. (Miroslav Švorc) MR (14)

11. 9. 1977 Jindřichův Hradec 7. (Miroslav Švorc) MR

14. 5.1978 Brno Bohunice 5. (Miroslav Švorc) MR (9)

30. 7. 1978 Jindřichův Hradec 9. (Miroslav Švorc) MR

8. 10. 1978 Hradec Králové 7. (Miroslav Švorc) MR

15. 7. 1979 Kopčany 3. (Miroslav Švorc) MR (8)

23. 9. 1979 Znojmo 4. (Miroslav Švorc) MR

14. 10. 1979 Žďár nad Sázavou 8. (Vlastimil Grejcar) MR (15)

6. 7. 1980 Nové Mesto n. Váhom 12. (Vlastimil Grejcar) MR (19)

27. 7. 1980 Kopčany 11. (Vlastimil Grejcar) MR

5. 10. 1980 Znojmo 11. (Vlastimil Grejcar) MR

3. 5. 1981 Letohrad 8. (Vlastimil Grejcar) MR (15)

8.5.1983 Městec Králové 6. (Miroslav Švorc) MR (6)

22.5.1983 Hořice 8. (Vlastimil Grejcar) MR (12)

26.6.1983 Letohrad 9. (Vlastimil Grejcar) MR

3.7.1983 Malacky 2. (Miroslav Švorc) MR

14.8.1983 Kopčany 4. (Miroslav Švorc) MR

80 cm

3

29.4.1984 Letohrad 9. (Karel Rathouský) MR (13)

27.5.1984 Hořice 8. (Karel Rathouský) MR

17.6.1984 Holíč 6. (Vlastimil Grejcar) MR (9)

1.7.1984 Malacky 7. (Vlastimil Grejcar) MR

15.7.1984 Kopčany 7. (Karel Rathouský) MR

19.8.1984 Velké Meziříčí 5. (Karel Rathouský) MR

26.5.1985 Letohrad 9. (Vlastimil Grejcar) MR (9)

16.6.1985 Uherské Hradiště 10. (Vlastimil Grejcar) MR

4.8.1985 Holíč 7. (Vlastimil Grejcar) MR

8.9.1985 Kopčany 8. (Vlastimil Grejcar) MR

6.10.1985 Jindřichův Hradec 5. (Vlastimil Grejcar) MR

3.5.1986 Letohrad 8. (Vlastimil Grejcar) MR (14)

22.6.1986 Most 6. (Karel Rathouský) MR (7)

6.7.1986 Kopčany 5. (Karel Rathouský) MR

20.7.1986 Jindřichův Hradec 4. (Karel Rathouský) MR

9.8.1986 Holíč 5. (Karel Rathouský) MR

7.6.1987 Kněžpole 4. (Karel Rathouský) MR (10)

28.6.1987 Kopčany 5. (Karel Rathouský) MR

25.7.1987 Brno 6. (Vlastimil Grejcar) MR (12)

9.8.1987 Holíč 7. (Vlastimil Grejcar) MR

29.5.1988 Hořice 6. (Karel Rathouský) MR (7)

5.6.1988 Kněžpole 7. (Karel Rathouský) MR

26.6.1988 Kopčany 4. (Karel Rathouský) MR

21.8.1988 Banská Bystrica 5. (Vlastimil Grejcar) MR (10)

25.6.1989 Kopčany 6. (Vlastimil Grejcar) MR (11)

16.7.1989 Brno 5. (Karel Rathouský) MR (6)

24.9.1989 Hranice na Moravě 6. (Karel Rathouský) MR

27.5.1990 Hořice 7. (Karel Rathouský) MR (5)

15.7.1990 Kopčany 5. (Karel Rathouský) MR

12.8.1990 Brno 3. (Karel Rathouský) MR

23.9.1990 Hranice na Moravě 5. (Karel Rathouský) MR

26.5.1991 Hořice 5. (Vlastimil Grejcar) MR (11)

18.8.1991 Brno 5. (Karel Rathouský) MR (8)

26.4.1992 Brno 8. (Vlastimil Grejcar) MR (10)

17.5.1992 Městec Králové 6. (Karel Rathouský) MR (7)

19.7.1992 Most 3. (Karel Rathouský) MR

26.7.1992 Kopčany 5. (Vlastimil Grejcar) MR

125 cm

3

22.6.1969 Karviná 6. (Václav Rathouský) MR (6)

10.8.1969 Velké Meziříčí 6. (Václav Rathouský) MR

21.9.1969 Písek 2. (Václav Rathouský) MR

5.10.1969 Ostrava 7. (Václav Rathouský) MR

7.6.1970 Gottwaldov 9. (Václav Rathouský) MR (17)

27.9.1970 Písek 1. (Zbyněk Havrda) MR (1)

6.6.1971 Litomyšl 1. (Václav Rathouský) MR (2)

5.9.1971 Písek 2. (Václav Rathouský) MR

3.10.1971 Velké Meziříčí 3. (Václav Rathouský) MR

1.7.1972 Jičín 2. (Václav Rathouský) MR (6)

19.8.1972 Těrlicko 5. (Václav Rathouský) MR

3.6.1973 Klatovy 2. (Zbyněk Havrda) MR (8)

24.6.1973 Jičín 7. (Václav Rathouský) MR (13)

9.9.1973 Písek 9. (Václav Rathouský) MR

21.4.1974 Písek 4. (Václav Rathouský) MR (12)

26.5.1974 Hořice 2. (Zbyněk Havrda) MR (2)

28.7.1974 Žďár nad Sázavou 3. (Zbyněk Havrda) MR

11.8.1974 Česká Třebová 2. (Zbyněk Havrda) MR

29.9.1974 Velké Meziříčí 3. (Zbyněk Havrda) MR

27.7.1975 Žďár nad Sázavou 6. (Václav Rathouský) MR (11)

21.9.1975 Velké Meziříčí 9. (Václav Rathouský) MR

4.7.1976 Žďár nad Sázavou 12. (Václav Rathouský) MR (20)

19.9.1976 Velké Meziříčí 12. (Václav Rathouský) MR

26.9.1976 Jindřichův Hradec 11. (Václav Rathouský) MR

17.7.1977 Nové Mesto n. Váhom 7. (Václav Rathouský) MR (14)

2.7.1978 Kopčany 11. (Václav Rathouský) MR (20)

7.10.1979 Hradec Králové 11. (Václav Rathouský) MR (15)

14.10.1979 Žďár nad Sázavou 13. (Václav Rathouský) MR

6.7.1980 Nové Mesto n. Váhom 11. (Vlastimil Grejcar) MR (23)

5.10.1980 Znojmo 15. (Vlastimil Grejcar) MR

13.9.1981 Znojmo 10. (Václav Rathouský) MR (15)

4.10.1981 Praha 9. (Václav Rathouský) MR

18.7.1982 Městec Králové 10. (Václav Rathouský) MR (14)

Přehled nejúspěšnějších výsledků


BV

Luděk

Vichera

Josef Vichera




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist