načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Rychlá řídítka -- Československé a české silniční závodní motocykly – osudy konstruktérů, jezdců i jejich strojů – 2., rozšířené vydání – Jiří Wohlmuth

Rychlá řídítka -- Československé a české silniční závodní motocykly - osudy konstruktérů, jezdců i jejich strojů - 2., rozšířené vydání

Elektronická kniha: Rychlá řídítka -- Československé a české silniční závodní motocykly - osudy konstruktérů, jezdců i jejich strojů
Autor: Jiří Wohlmuth
Podnázev: 2., rozšířené vydání

Další kniha z oblíbené edice TEN - technická elita národa, přináší ve svém druhém vydání neobyčejný soubor šestadvaceti českých a slovenských motocyklových značek. Nově je ve druhém rozšířeném vydání zdokumentována (mimo jiné) snaha o
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  314
+
-
10,5
bo za nákup

hodnoceni - 83%hodnoceni - 83%hodnoceni - 83%hodnoceni - 83%hodnoceni - 83% 96%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 191
Rozměr: 25 cm
Úprava: xvi stran obrazové přílohy: ilustrace (některé barevné), portréty
Vydání: 2., rozš. vyd.
Skupina třídění: Dopravní prostředky
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2013
ISBN: 978-80-247-3947-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Další kniha z oblíbené edice TEN - technická elita národa, přináší ve svém druhém vydání neobyčejný soubor šestadvaceti českých a slovenských motocyklových značek. Nově je ve druhém rozšířeném vydání zdokumentována (mimo jiné) snaha o stavbu prvního motocyklu třídy MotoGP u nás i poslední počin značky FGR, která se svým silničním speciálem vstoupila v roce 2012 do třídy Moto3 mistrovství světa.

Popis nakladatele

Šestadvacet původních českých a slovenských motocyklových značek - jejich historie, konstrukce strojů i osudy konstruktérů a závodníků, kteří s ohromným nasazením dokázali vyrobit pozoruhodné závodní stroje. (československé a české silniční závodní motocykly : osudy konstruktérů, jezdců i jejich strojů)

Další popis

Další kniha s názvem Rychlá řídítka z oblíbené edice TEN - technická elita národa, přináší ve svém druhém vydání neobyčejný soubor šestadvaceti českých a slovenských motocyklových značek. Nově je ve druhém rozšířeném vydání zdokumentována (mimo jiné) snaha o stavbu prvního motocyklu třídy MotoGP u nás i poslední počin značky FGR, která se svým silničním speciálem vstoupila v roce 2012 do třídy Moto3 mistrovství světa. Publikace mapuje nezlomné úsilí a neutuchající vynalézavost českých konstruktérů a zasvěcuje nás do celé řady pozoruhodných technických řešení zrozených často v nelehkých podmínkách. Každá kapitola knihy je vzácným medailonem o životě odvážných tvůrců i o jejich výsledcích, které psaly historii našich silničních motocyklových závodů v posledním čtvrtstoletí minulého milénia. Více než 300 unikátních fotografií doplňuje vedle rozšířené barevné přílohy nově i několik fragmentů dochovaných výkresů z výrobních dokumentací, které snad nejvýmluvněji dokládají a přibližují dobu v


Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jiří Wohlmuth - další tituly autora:
Jawa kývačka -- motocyklové typy 351-361 Jawa kývačka
 (e-book)
Jawa 50 Pionýr -- historie, vývoj, technika, sport - 2., rozšířené vydání Jawa 50 Pionýr -- historie, vývoj, technika, sport
Středočeské závody a okruhy -- Století středočeského silničního závodění Středočeské závody a okruhy
 (e-book)
Středočeské závody a okruhy -- Století středočeského silničního závodění Středočeské závody a okruhy
Severočeské závody a okruhy -- Století klasických závodních okruhů v severních Čechách Severočeské závody a okruhy
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Ing. Jiří Wohlmuth (*1948)

Absolvent VŠD v Žilině (1971) působil jako stavební inženýr investora na vel

kých železničních stavbách především v hlavním městě. Knižně zpracoval

historii budování železničních koridorů v Čechách i největší pražské želez

niční stavby v novém století, tzv. Nového spojení. Motocyklovým závodům

a technice se věnuje celý život, je v kontaktu s řadou našich závodníků a kon

struktérů. Publikuje od roku 1974. Je stálým spolupracovníkem časopisu

Automobil, rediguje zpravodaj Svazu závodníků veteránů AČR, spolupracoval

na encyklopedii motoristického sportu Století rychlosti, jeho první kniha Svět

velkých cen vyšla v roce 1981. Další kniha s názvem Rychlá řídítka z oblíbené edice TEN – technická elita národa, přináší ve svém druhém vydání neobyčejný soubor šestadvaceti českých a slovenských motocyklových značek. Nově je ve druhém rozšířeném vydání zdokumentována (mimo jiné) snaha o stavbu prvního motocyklu třídy MotoGP u nás i poslední počin značky FGR, která se svým silničním speciálem vstoupila v roce 2012 do třídy Moto3 mistrovství světa. Publikace mapuje nezlomné úsilí a neutuchající vynalézavost českých konstruktérů a zasvěcuje nás do celé řady pozoruhodných technických řešení zrozených často v nelehkých podmínkách. Každá kapitola knihy je vzácným medailonem o životě odvážných tvůrců i o jejich výsledcích, které psaly historii našich silničních motocyklových závodů v posledním čtvrtstoletí minulého milénia. Více než 300 unikátních fotografi í doplňuje vedle rozšířené barevné přílohy nově i několik fragmentů dochovaných výkresů z výrobních dokumentací, které snad nejvýmluvněji dokládají a přibližují dobu vzniku dodnes unikátních závodních strojů. Grada Publishing, a. s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

RYCHLÁ

ŘÍDÍTKA

ČESKOSLOVENSKÉ A ČESKÉ SILNIČNÍ ZÁVODNÍ MOTOCYKLY

OSUDY KONSTRUKTÉRŮ, JEZDCŮ I JEJICH STROJŮ

Jiří Wohlmuth

Jiří Wohlmuth

RYCHLÁ ŘÍDÍTKA

AHRA / BLATA / BOHEMIA / BV / ČSAO / ČZ / FAD / FGR / GRS / HYKATI / JAHA / JAKENTA / JAWA

JUVENTA / KLEVA / MALI / MBS / MOK / MS / MTX / PAUER / PERTI / RAVO / TATRAN / VAB / ZUPA

2

.

rozšířené vydání

2

.



RYCHLÁ

ŘÍDÍTKA

Československé a České silniČní závodní motocykly

osudy konstruktérů, jezdců i jejich strojů

Jiří Wohlmuth

Grada Publishing

2

.

rozšířené vydání


Jiří Wohlmuth Rychlá řídítka Československé a české silniční závodní motocykly Osudy konstruktérů, jezdců i jejich strojů druhé, rozšířené vydání TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a. s. U Průhonu 22, Praha 7 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 5014. publikaci Odpovědná redaktorka Jitka Zamrzlová Grafická úprava a sazba Jakub Náprstek Návrh a grafická úprava obálky Jakub Náprstek Počet stran 208 První vydání, Praha 2013 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a. s., 2013 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-3947-2 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-7960-7 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7963-8 (ve formátu EPUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

OBSAH

Úvod .................................................................................................. 7

AHRA • Václav Rathouský ...................................................... 8

BLATA • Pavel Blata ............................................................ 18

BOHEMIA • Karel Handschuh .................................................. 22

BV • Josef Vichera, Luděk Vichera .......................................... 26

ČSAO • Zbyněk Havrda .......................................................... 32

ČZ • Ing. František Pudil ....................................................... 36

FAD • František Dvořák ........................................................ 44

FGR • Miroslav Felgr ........................................................... 52

GRS • Doc. Ing. Stanislav Gregora, PhD. .................................... 60

HYKATI • Hynek Pavliš, Kamil Hrušecký, Tibor Hrušecký ................. 66

JAHA • Antonín Plevák ......................................................... 70

JAKENTA • Zdeněk Kyselý ...................................................... 80

JAWA • Ing. Zdeněk Tichý ..................................................... 70

JUVENTA • Bedřich Fendrich .................................................. 92

KLEVA • Josef Křížek ......................................................... 100

MALI • Martin Kamenický, Libor Kamenický, Libor Kamenický ml. ... 106

MBS • Bohumil Staša ......................................................... 112

MOK • Otto Krmíček .......................................................... 118

MS • Miroslav Stružka ........................................................ 126

MTX • Jiří Stloukal ............................................................ 132

PAUER • Ing. Václav Pauer, CSc. ........................................... 138

PERTI • Pavel Petráček ...................................................... 144

RAVO • Vlastimil Rain ........................................................ 150

TATRAN • Kolektiv Zdeno Nagyho ........................................... 162

VAB • Bohuslav Vaňous ...................................................... 170

ZUPA • Pavel Zubatý .......................................................... 176

Dokumenty času ................................................................................. 182

Závěr .............................................................................................. 189

Rejstřík ........................................................................................... 190

Fotografie, fotoarchivy, knihy ................................................................ 191

Barevná příloha ................................................................................. 193

Autor této publikace upřímně děkuje všem jmenovaným za mimořádnou ochotu

při poskytování potřebných informací i jiných detailů nutných k dokončení této práce.

Pavlu Blatovi, Karlu Bouškovi, Jiřímu Cirnfusovi, Miroslavu a Luboši Felgrovým,

Bedřichu Fendrichovi, Jiřímu Franekovi, Doc. Ing. Stanislavu Gregorovi, Ph.D.,

Karlu Handschuhovi, Zbyňku Havrdovi, Kamilu Hrušeckému, Liboru Kamenickému,

Martinu Kamenickému, Zdeňku Klimešovi, Otto Krmíčkovi, Zdeňku Kyselému,

Miroslavu Labusovi, Hansi Maierovi, Janu Martofovi, Zdeno Metzkerovi,

Mgr. Arnoštu Nezmeškalovi, Ing. Václavu Pauerovi, CSc., Hynku Pavlišovi, Pavlu Petráčkovi,

Antonínu Plevákovi, Ing. Tomáši Prostějovskému, Jindře Pučové,

Ing. Františku Pudilovi (in memoriam), Ing. Ivanu Pudilovi, Václavu Rathouskému,

Františku Sladkému, Bohumilu Stašovi, Jiřímu Stloukalovi, Ing. Zdeňku Tichému,

Janu Tomšejovi, Josefu a Luďku Vicherovým, Jaroslavu Vojáčkovi a Pavlu Zubatému.

Zvláštní poděkování patří nakladatelství Grada Publishing, a.s., Ing. Radomíru Matulíkovi,

Národnímu technickému muzeu v Praze, Technickému muzeu v Brně, Oldřichu Prokopovi,

majiteli soukromé sbírky Václavu Svobodovi a redakci časopisu Automobil.

PODĚKOVÁNÍ

7

Je to zajímavé, kolik nadšenců a potažmo i generací zlákal vynález motoru, pak jeho výkonu

a síly a posléze závodní rychlosti. Zdaleka to nebyl jen kredit renomovaných továren a zna

ček. Nosilo se to i v daleko skromnějších poměrech.

Historie československého a později českého silničního motocyklového závodění z pohledu

techniky a technického vývoje prošla za posledního půl století velice zajímavým vývojem.

Ten by neměl být zapomenut. Nebylo by to slušné vůči těm, kteří mu zasvětili svůj život,

a navíc mít povědomí o umu i zručnosti našich předků patří k dobrému vzdělání.

Od poloviny padesátých let začaly naše dvě nejznámější motocyklové továrny, Jawa a  ČZ,

postupně zaplňovat náš strojový park, když staré a nevyhovující motocykly, především ještě

s  předválečným rodokmenem, dostály konce své existence. Na domácí technice vyrostla

řada skvělých jezdců i světového formátu a pozice tohoto sportu se zdála být neotřesitelná.

Až do začátku sedmdesátých let. Tehdy továrny zanechaly výroby a  vývoje a  ze slavných

jezdců zůstal jeden či dva. Pravda, byly to někdy možná nerovné boje, kdy tovární technika

byla mnohdy nad sílu amatérských možností, ale byla řada těch, kteří se nikdy nevzdali. I to

bylo nespornou hodnotou té doby.

Pak nastal soumrak motocyklového závodění. Stále se zvyšující finanční nároky na stavbu

závodních motocyklů i jisté politické uvolnění v dovozu zahraniční techniky znamenaly po

tvrzení toho, že nic netrvá věčně. A tak se tato bezesporu zajímavá kapitola historie našeho

závodění svého konce dočkala v závěru osmdesátých let minulého století.

Dnes, s odstupem času, je ale jisté, že zmíněná situace otevřela zřejmě nejzajímavější a ur

čitě pro mnohé dnes zapomenutou kapitolu našeho závodění. Řada více či méně zdařilých

konstrukcí postavených v amatérských podmínkách díky nezměrné píli, talentu, sebeodří

kání i  umu se stala podnětem k  napsání této publikace. Představovanou škálu motocyklů

a značek je možné z technického pohledu řadit do dvou kategorií. V té první, která se dnes

v závodech veteránů označuje jako clubsport, najdeme stroje postavené ze sériových dílů

a  dílů upravených pro závody (např. Jaha, Kleva, Metalex, Pauer). Do druhé kategorie mů

žeme zařadit motocykly ostatních značek. Ty jsou výhradně konstruovány pro závody, ne

jsou u nich používány sériové díly a lze je tak zařadit mezi speciální závodní motocykly ve

smyslu technických pravidel příslušejícím motocyklům velkých cen mistrovství světa.

Na přelomu tisíciletí se stal strojový park už jednoznačnou záležitostí zahraničních značek.

Signalizovalo to, že se u nás zlepšují poměry i finanční možnosti k pořízení podobné tech

niky, i když je otázkou, za jakých to bylo osobních obětí. Otazníkem rovněž bylo, zda zlep

šení zázemí bude mít reciproční odezvu v podobě nových talentů. Dnes víme, že se to daří,

a jména našich se znovu zapisují do výsledků nejprestižnějších světových závodů.

Dlouho ale také zůstávala otázka, zda se v zemi tak bohaté na zkušenosti se stavbou zá

vodních motocyklů ještě podaří postavit další domácí stroj schopný konkurence. Rok

2002 dal na tuto otázku odpověď, a  tím tak bylo potvrzeno konstatování z  úvodu  – že

motocyklové závodění z pohledu techniky prošlo u nás za posledního půl století více než

zajímavým vývojem.

ÚVOD

AHRA

Václav Rathouský

9

Některé z tehdejších dílen v Hradci Králové stojí dodnes. Zcela

právem by na nich mohla být pamětní deska. Zde se narodil vůbec

nejúspěšnější československý malolitrážní silniční závodní motocykl.

Rodáka z  Přepych na Rychnovsku (*20. května 1931) zavedly motocyklové zájmy počát

kem padesátých let minulého století do Hradce Králové. V roce 1956 si vyzkoušel závodění

v  terénu, včetně zimní soutěže, které v  té době bylo velmi populární. O  dva roky později

si vyzkoušel i silnici, ale po nějaké době ho začalo více přitahovat konstruktérské řemeslo.

V  dílnách ČSAO tak byl postaven jeden z  prvních Rathouského motocyklů  – tříválcová tři

stapadesátka s uspořádáním válců do V, podobně jako u německého stroje DKW. Psal se rok

1959 a sám Rathouský s ním úspěšně startoval na řadě okruhů. Ale později stroj prodal, a ten

se bohužel dodnes nezachoval.

Z  nastoupené cesty už neustoupil a  všechny jeho pozdější konstrukce nesly pečeť vlastní

práce a vlastních nápadů.

Ve východočeské metropoli se brzy seznámil s o osm let mladším motocyklovým nadšen

cem Zbyňkem Havrdou. Václav Rathouský, jako tehdejší zaměstnanec ČSAO Hradec Krá

lové, se stal v roce 1968 díky pochopení ředitele Ing. Maixnera spolu se Zbyňkem Havrdou,

Oldřichem Vlasákem a Jiřím Žohou členem divize vyrábějící závodní motocykly AHRA (Auto

opravny HRAdec Králové).

Ještě před tím, o Vánocích 1967, si závodník Havrda zkouší první prototyp nového moto

cyklu pod označením ČSAO 50. Kolektiv nové Ahry byl mimořádně tvůrčí a v prvním polo

letí roku 1968 bylo postaveno 8 strojů Ahra 50, jako produkčních se vzduchem chlazeným

Rychlá řídítka

10

jednoválcem objemu 49,6 cm

3

(∅ 38,8 ×

42 mm) o výkonu 12 k (8,8 kW)/15 000 min

-1

a další dva „tovární“ pro Rathouského a Ha

vrdu. Motor měl válce z  lehkých kovů, aku

mulátorové zapalování, východoněmecký

karburátor BVF 22  mm. Stroj měl primární

převod ozubenými koly, lamelovou suchou

spojku a  šestistupňovou převodovku. Byl

zabudován do dvojitého uzavřeného rámu

z  chrommolybdenových trubek, vpředu

hydraulicky tlumená teleskopická vidlice,

vzadu kyvná vidlice s hydraulickými tlumiči.

Vpředu i  vzadu byly osazeny jednoběžné

bubnové brzdy ∅  140  mm. Ahra měla kla

sická 18" kola s  drátovým výpletem na

duralových ráfcích Borrani, pneu Dunlop

2,00–18 vpředu, 2,20–18 vzadu, palivovou

nádrž 10 l a při hmotnosti 60 kg dosahovala

rychlosti 150 km/h. Její první vítězství viděli

diváci 25. května 1969 v Hořicích. První start královéhradeckého motocyklu na mistrovství republiky 25. května 1969 na okruhu v Hořicích. S číslem 2 Zbyněk Havrda, číslo 6 František Kročka a číslo 1 Bohumil Kovář na Tatranech Detail vzduchem chlazeného jednoválce Ahra 50

AHRA • Václav Rathouský

11

V roce 1970 přišla zásadní inovace továrních modelů v  podobě změny chlazení motoru na kapalinové, změny doznal i  podvozek včetně dvojnáběžných účinnějších brzd. Ahra 50 zvítězila v  závodě mistrovství republiky 1970 v  Gottwaldově a  Ostravě, Havrda se těšil z  postu vicemistra republiky a  vedle něho a  Rathouského usedli za její řídítka také vyškovský Miloslav Sedlák a hořický Jiří Šafránek. Následně v roce 1971 získal Havrda titul mistra ČSSR. 18. července 1971 pátým místem v  GP Československa v Brně dokázala Ahra 50 v rukou Zbyňka Havrdy jako jediný československý motocykl proniknout mezi nejlepší stroje mistrovství světa v  nejslabší objemové třídě a  stala se nejúspěšnější malolitrážním závodním motocyklem v naší historii.

Konstruktér Václav Rathouský s vodou chlazenou

padesátkou v roce 1971 Padesátka Ahra v roce 1979

Rychlá řídítka

12

Oboustranný pohled na kapalinou chlazený motor jednoválce Ahra 50

Zbyněk Havrda (startovní číslo 25) na startu památné Velké ceny Československa v roce 1971, v níž skončil pátý

AHRA • Václav Rathouský

13

Nejúspěšnější období vyvrcholilo o rok později dalším Havrdovým titulem vicemistra repub

liky 1972.

To už ale byla téměř rok po administrativním rozhodnutí činnost závodního oddělení zastavena.

V té době byla na prknech konstruktéra Rathouského připravena Ahra 50 třetí generace s upra

veným podvozkem, pozměněnou kapotáží, jiným karburátorem BVF 24 a  vyšším výkonem na

hranici 15 k (11,0 kW). Posledním bodovaným ziskem bylo pro značku 4. místo Miroslava Švorce

14.  srpna 1983 na okruhu v  Kopčanech. Cel

kem bylo vyrobeno 12 exemplářů.

Po skončení objemové třídy padesátek se

Václav Rathouský rozhodl provést další ino

vaci osvědčeného a  úspěšného motocyklu.

V  upraveném rámu se objevil nový motor

o objemu 80 cm

3

(∅ 47 × 46 mm) a výkonu

18,4  kW (25 k). Stroj měl 17" kolo vpředu

a 18" vzadu a jednoduché kotoučové brzdy

vpředu i  vzadu s  ocelovými odvrtávanými

kotouči. Stroj měl premiéru v  sezóně 1984,

kdy s ním startoval královéhradecký závod

ník Vlastimil Grejcar. Poté s  ním startoval

i  Rathouského syn Karel a  sedm sezón se

držel v první republikové desítce. Nejlepším

jeho výsledkem bylo páté místo, kterého

dosáhl v  roce 1990. Celkem byly postaveny

dva exempláře.

Rathouský jako tvůrce vůbec nejúspěšněj

šího malolitrážního silničního závodního

stroje domácí provenience stál postupně

i u zrodu a stavby silnější jednoválcové sto

pětadvacítky. Václav Rathouský na Ahře 50 na trati hořického okruhu

Oboustranný pohled na jednoválcovou padesátku Ahra (1972) po sejmutí kapotáže

Rychlá řídítka

14

Rokem 1969 se začala psát poslední kapi

tola královéhradeckých stopětadvacítek

z konstruktérské dílny Václava Rathouského.

Poprvé s  označením Ahra. Nový stroj zů

stal věrný původní koncepci dvoudobého

vzduchem chlazeného jednoválce (∅  55 ×

52  mm, objem 124,5 cm

3

) s  rozvodem sání

šoupátkem, měl však nový podvozek, ačkoli

rám z ocelových trubek měl mnoho společ

ných prvků se slabší Ahrou 50. Zůstalo i pro

stroje Ahra typické pravostranné řazení.

Ahra 125 měla karburátor Jikov 34, klasické

bubnové brzdy ∅ 200/160 (vpředu/vzadu),

18" kola Borrani s drátovým výpletem a vý

kon nad 25  k (18,4  kW). Držela se v  repub

likovém mistrovství neuvěřitelných 15 let

a  své nejúspěšnější období si prožila v  roz

mezí let 1969–1979.

Havrdovo šesté místo v mistrovství republiky z roku 1967 zopakoval Rathouský o dva roky později. 27. září 1970 vyhrál Havrda v  Písku první závod se stopětadvacítkou, aby v  následujícím ročníku obsadil druhé místo v mistrovství Československa. Ale vůbec z  nejúspěšnější sezóny se královéhradecký kolektiv těšil v roce 1974, kdy Havrda zvítězil v  Písku, Hořicích a  České Třebové a  podruhé skončil v  republikovém šampionátu na druhém místě. Havrda následně odešel, ale nadšenec Rathouský závodil a konstruoval dál. Na začátku sedmdesátých let byla dokončena šoupátková vodou chlazená Ahra 125 s  uspořádáním válců vedle sebe (∅ 43 × 42  mm). Motocykl byl ale poruchový a  nesplňoval naděje, které do něho byly vkládány. Dnes je uložen v  soukromé sbírce. Také jednoválcová verze byla postupem času inovována. Dostala kotoučové brzdy vlastní výroby, přední vidlici Ahra i  nový rám z ocelových trubek kruhového průřezu, v  němž vypružení zadní vidlice zajišťovala jediná pružící jednotka typu Cantilever.

Méně známá osmdesátka Ahra

Kapalinou chlazený jednoválec Ahra 125 v detailu


AHRA • Václav Rathouský

15

Poslední Ahra 125 s kotoučovými brzdami, paprskovými koly a odpružením Cantilever

Oboustranný pohled na stopětadvacítku Ahra, která se ještě dnes jako originál zúčastňuje veteránských podniků

+


Rychlá řídítka

16

V Hradci Králové byla zahájena i stavba nej

silnějšího motocyklu Ahra, dvoudobé dvou

válcové dvěstěpadesátky. Nebyla ovšem

konstruktérem Rathouským dokončena.

Vedle Havrdy a  Rathouského startoval

s  Ahrou 125 také Vlastimil Grejcar z  Hradce

Králové, to už ale bylo v  závěru historie

značky. Naposledy stroj startoval v roce 1984.

Celkem byly postaveny čtyři stroje.

V roce 2011 byl v hradecké dílně dokončen

po čtyřletém vývoji první český speciální

motor pro třídu supermono s označením

Ahra 800 TOHC. Nový kapalinou chlazený

čtyřdobý jednoválec Ahra (∅ 110 × 84 mm,

objem 796 cm

3

) s šestistupňovou převodov

kou měl nezvyklé uspořádání tří sacích ka

nálů a tří samostatných vstřikovacích jedno

tek vlastní výroby. Počáteční výkon motoru

vybaveného elektrotechnikou přeloučské

firmy Ignitech, s. r. o., se pohyboval na hra

nici 67,7 kW (92 k). Motor Ahra 800 TOHC byl

zabudován do rámu Mali. Detail nového čtyřdobého jednoválce Ahra 800 TOHC

Dvouválcová stopětadvacítka je dnes uložena v depozitáři soukromé sbírky


AHRA • Václav Rathouský

17

50 cm

3

25. 5. 1969 Hořice 1. (Zbyněk Havrda) MR (6) 22. 6. 1969 Karviná 6. (Zbyněk Havrda) MR 7. 6. 1970 Gottwaldov 1. (Zbyněk Havrda) MR (2) 23. 8. 1970 Ostrava 1. (Zbyněk Havrda) MR 23. 5. 1971 Nové Mesto n. Váhom 1. (Zbyněk Havrda) MR (1) 6. 6. 1971 Litomyšl 2. (Zbyněk Havrda) MR 9. 7. 1971 Sachsenring 9. (Zbyněk Havrda) MS (21) 18. 7. 1971 Brno 5. (Zbyněk Havrda) MS 5. 9. 1971 Písek 1. (Zbyněk Havrda) MR 3. 10. 1971 Velké Meziříčí 3. (Zbyněk Havrda) MR 28. 5. 1972 Hoříce 2. (Zbyněk Havrda) MR (2) 4. 6. 1972 Nové Mesto n. Váhom 1. (Zbyněk Havrda) MR 18. 6. 1972 Rijeka 11. (Zbyněk Havrda) MS (40) 11. 7. 1972 Sachsenring 10. (Zbyněk Havrda) MS 13. 8. 1972 Prievidza 1. (Zbyněk Havrda) MR 8. 10. 1972 Bratislava 2. (Zbyněk Havrda) MR 15. 10. 1972 Nový Bor 2. (Zbyněk Havrda) MR 13. 5. 1973 Dobruška 5. (Jan Barták) MR (8) 27. 5. 1973 Hoříce 4. (Václav Rathouský) MR (7) 17. 6. 1973 Ústí nad Labem 4. (Jiří Šafránek) MR (6) 1. 7. 1973 Nové Mesto n. Váhom 5. (Jan Barták) MR 28. 8. 1973 Těrlicko 3. (Jiří Šafránek) MR 1. 5. 1974 Hlučín 2. (Miloslav Sedlák) MR (5) 19. 5. 1974 Dobruška 8. (Václav Rathouský) MR (14) 9. 6. 1974 Ústí nad Labem 3. (Miloslav Sedlák) MR 21. 7. 1974 Nové Mesto n. Váhom 3. (Zbyněk Havrda) MR (7) 28. 7. 1974 Žďár n. Sázavou 5. (Zbyněk Havrda) MR 11. 5. 1975 Dobruška 2. (Jiří Šafránek) MR (2) 1. 6. 1975 Znojmo 3. (Jiří Šafránek) MR 15. 6. 1975 Ústí n. Labem 8. (Jiří Šafránek) MR 21. 9. 1975 Velké Meziříčí 4. (Jiří Šafránek) MR 30. 5. 1976 Hořice 5. (Jiří Šafránek) MR (13) 4. 7. 1976 Žďár n. Sázavou 8. (Vladimír Samšeňák) MR (16) 19. 9. 1976 Velké Meziříčí 10. (Miroslav Švorc) MR (12) 26. 9. 1976 Jindřichův Hradec 7. (Miroslav Švorc) MR 21. 8. 1977 Kopčany 6. (Miroslav Švorc) MR (14) 11. 9. 1977 Jindřichův Hradec 7. (Miroslav Švorc) MR 14. 5. 1978 Brno Bohunice 5. (Miroslav Švorc) MR (9) 30. 7. 1978 Jindřichův Hradec 9. (Miroslav Švorc) MR 8. 10. 1978 Hradec Králové 7. (Miroslav Švorc) MR 15. 7. 1979 Kopčany 3. (Miroslav Švorc) MR (8) 23. 9. 1979 Znojmo 4. (Miroslav Švorc) MR 14. 10. 1979 Žďár nad Sázavou 8. (Vlastimil Grejcar) MR (15) 6. 7. 1980 Nové Mesto n. Váhom 12. (Vlastimil Grejcar) MR (19) 27. 7. 1980 Kopčany 11. (Vlastimil Grejcar) MR 5. 10. 1980 Znojmo 11. (Vlastimil Grejcar) MR 3. 5. 1981 Letohrad 8. (Vlastimil Grejcar) MR (15) 8. 5. 1983 Městec Králové 6. (Miroslav Švorc) MR (6) 22. 5. 1983 Hořice 8. (Vlastimil Grejcar) MR (12) 26. 6. 1983 Letohrad 9. (Vlastimil Grejcar) MR 3. 7. 1983 Malacky 2. (Miroslav Švorc) MR 14. 8. 1983 Kopčany 4. (Miroslav Švorc) MR 80 cm

3

29. 4. 1984 Letohrad 9. (Karel Rathouský) MR (13) 27. 5. 1984 Hořice 8. (Karel Rathouský) MR 17. 6. 1984 Holíč 6. (Vlastimil Grejcar) MR (9) 1. 7. 1984 Malacky 7. (Vlastimil Grejcar) MR 15. 7. 1984 Kopčany 7. (Karel Rathouský) MR 19. 8. 1984 Velké Meziříčí 5. (Karel Rathouský) MR 26. 5. 1985 Letohrad 9. (Vlastimil Grejcar) MR (9) 16. 6. 1985 Uherské Hradiště 10. (Vlastimil Grejcar) MR 4. 8. 1985 Holíč 7. (Vlastimil Grejcar) MR 8. 9. 1985 Kopčany 8. (Vlastimil Grejcar) MR 6. 10. 1985 Jindřichův Hradec 5. (Vlastimil Grejcar) MR 3. 5. 1986 Letohrad 8. (Vlastimil Grejcar) MR (14)

22. 6. 1986 Most 6. (Karel Rathouský) MR (7)

6. 7. 1986 Kopčany 5. (Karel Rathouský) MR

20. 7. 1986 Jindřichův Hradec 4. (Karel Rathouský) MR

9. 8. 1986 Holíč 5. (Karel Rathouský) MR

7. 6. 1987 Kněžpole 4. (Karel Rathouský) MR (10)

28. 6. 1987 Kopčany 5. (Karel Rathouský) MR

25. 7. 1987 Brno 6. (Vlastimil Grejcar) MR (12)

9. 8. 1987 Holíč 7. (Vlastimil Grejcar) MR

29. 5. 1988 Hořice 6. (Karel Rathouský) MR (7)

5. 6. 1988 Kněžpole 7. (Karel Rathouský) MR

26. 6. 1988 Kopčany 4. (Karel Rathouský) MR

21. 8. 1988 Banská Bystrica 5. (Vlastimil Grejcar) MR (10)

25. 6. 1989 Kopčany 6. (Vlastimil Grejcar) MR (11)

16. 7. 1989 Brno 5. (Karel Rathouský) MR (6)

24. 9. 1989 Hranice na Moravě 6. (Karel Rathouský) MR

27. 5. 1990 Hořice 7. (Karel Rathouský) MR (5)

15. 7. 1990 Kopčany 5. (Karel Rathouský) MR

12. 8. 1990 Brno 3. (Karel Rathouský) MR

23. 9. 1990 Hranice na Moravě 5. (Karel Rathouský) MR

26. 5. 1991 Hořice 5. (Vlastimil Grejcar) MR (11)

18. 8. 1991 Brno 5. (Karel Rathouský) MR (8)

26. 4. 1992 Brno 8. (Vlastimil Grejcar) MR (10)

17. 5. 1992 Městec Králové 6. (Karel Rathouský) MR (7)

19. 7. 1992 Most 3. (Karel Rathouský) MR

26. 7. 1992 Kopčany 5. (Vlastimil Grejcar) MR

125 cm

3

22. 6. 1969 Karviná 6. (Václav Rathouský) MR (6)

10. 8. 1969 Velké Meziříčí 6. (Václav Rathouský) MR

21. 9. 1969 Písek 2. (Václav Rathouský) MR

5. 10. 1969 Ostrava 7. (Václav Rathouský) MR

7. 6. 1970 Gottwaldov 9. (Václav Rathouský) MR (17)

27. 9. 1970 Písek 1. (Zbyněk Havrda) MR (1)

6. 6. 1971 Litomyšl 1. (Václav Rathouský) MR (2)

5. 9. 1971 Písek 2. (Václav Rathouský) MR

3. 10. 1971 Velké Meziříčí 3. (Václav Rathouský) MR

1. 7. 1972 Jičín 2. (Václav Rathouský) MR (6)

19. 8. 1972 Těrlicko 5. (Václav Rathouský) MR

3. 6. 1973 Klatovy 2. (Zbyněk Havrda) MR (8)

24. 6. 1973 Jičín 7. (Václav Rathouský) MR (13)

9. 9. 1973 Písek 9. (Václav Rathouský) MR

21. 4. 1974 Písek 4. (Václav Rathouský) MR (12)

26. 5. 1974 Hořice 2. (Zbyněk Havrda) MR (2)

28. 7. 1974 Žďár nad Sázavou 3. (Zbyněk Havrda) MR

11. 8. 1974 Česká Třebová 2. (Zbyněk Havrda) MR

29. 9. 1974 Velké Meziříčí 3. (Zbyněk Havrda) MR

27. 7. 1975 Žďár nad Sázavou 6. (Václav Rathouský) MR (11)

21. 9. 1975 Velké Meziříčí 9. (Václav Rathouský) MR

4. 7. 1976 Žďár nad Sázavou 12. (Václav Rathouský) MR (20)

19. 9. 1976 Velké Meziříčí 12. (Václav Rathouský) MR

26. 9. 1976 Jindřichův Hradec 11. (Václav Rathouský) MR

17. 7. 1977 Nové Mesto n. Váhom 7. (Václav Rathouský) MR (14)

2. 7. 1978 Kopčany 11. (Václav Rathouský) MR (20)

7. 10. 1979 Hradec Králové 11. (Václav Rathouský) MR (15)

14. 10. 1979 Žďár nad Sázavou 13. (Václav Rathouský) MR

6. 7. 1980 Nové Mesto n. Váhom 11. (Vlastimil Grejcar) MR (23)

5. 10. 1980 Znojmo 15. (Vlastimil Grejcar) MR

13. 9. 1981 Znojmo 10. (Václav Rathouský) MR (15)

4. 10. 1981 Praha 9. (Václav Rathouský) MR

18. 7. 1982 Městec Králové 10. (Václav Rathouský) MR (14)

Přehled nejúspěšnějších výsledků


Pavel Blata

BLATA




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.