načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Rudá jako rubín -- Láska nezná čas - Kerstin Gierová

Rudá jako rubín -- Láska nezná čas
-15%
sleva

Kniha: Rudá jako rubín -- Láska nezná čas
Autor:

Oblíbený časocestovací příběh nově v paperbacku! Žít v rodině, která je samé tajemství, není pro šestnáctiletou Gwendolyn zrovna snadné. Jednoho dne se s ní zatočí svět a ona se ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  299 Kč 254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 77.7%hodnoceni - 77.7%hodnoceni - 77.7%hodnoceni - 77.7%hodnoceni - 77.7% 99%   celkové hodnocení
7 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » COOBOO
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2012-02-08
Počet stran: 336
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 334 stran
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Rubinrot
Spolupracovali: přeložila Tereza Pecková
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
ISBN: 9788074470899
EAN: 9788074470899
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Oblíbený časocestovací příběh nově v paperbacku! Žít v rodině, která je samé tajemství, není pro šestnáctiletou Gwendolyn zrovna snadné. Jednoho dne se s ní zatočí svět a ona se rázem ocitne ve známé ulici, jenže téměř sto let před svým narozením. Vzápětí pochopí, že tím největším rodinným tajemstvím je ona sama. Zbývá jí ale ještě pochopit, jaké nebezpečí člověku hrozí, když se zamiluje napříč časem. Kerstin Gierová nechává ožít ten nejkrásnější pocit na světě! Příběh vás potěší, budete se smát a budete s hrdiny soucítit. Láska Gideona a Gwendolyn překračuje všechny hranice času! (láska nezná čas)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Kerstin Gierová - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Rudá jako rubín -- Láska nezná čas" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1.

Poprvé jsem to pocítila v pondělí v poledne ve školníjídelně. Na chvilku jsem v břiše měla pocit, jako když seřítíte dolů z nejvyššího bodu horské dráhy. Trvalo to jen

dvě vteřiny, ale to stačilo, abych si na školní uniformuvyklopila talíř s bramborovou kaší a omáčkou. Příborzařinčel o podlahu, talíř jsem jen tak tak chytila.

„Ten blivajz stejně chutná, jako kdybys ho setřela zpodlahy,“ řekla moje kamarádka Leslie, zatímco jsem sepokoušela ten svinčík uklidit. Pochopitelně na mě všichni zírali. „Jestli chceš, můžeš si na košili rozetřít ještě i moji porci.“

„Ne, dík.“ Košile školní uniformy Saint Lennox sicenáhodou měla barvu bramborové kaše, přesto flekvyloženě bil do očí. Zapnula jsem si přes něj tmavě modré sako.

„Ale, ale, malá Gwenny, to si pořád musíš hrát se svým jídlem?“ zeptala se Cynthia Paleová. „Hlavně si nesedej vedle mě, šmudlo.“

„Jako bych si snad vedle tebe sedla dobrovolně, Cyn.“ Bohužel se mi podobné nehody se školním jídlem dějí častěji. Minulý týden mi vyskočil zelený pudink zkelímku a přistál o dva metry dál ve špagetách carbonaranějakého páťáka. Týden předtím jsem převrhla třešňovou

13

Rubin_zlom.qxd:Sestava 1 12/21/11 9:04 PM Stránka 13


šťávu a všichni u stolu vypadali, jako by měli spalničky.

A kolikrát jsem tu blbou kravatu, co patří ke školníuniformě, vymáchala v omáčce nebo mléce, to už nedovedu

ani spočítat.

Jen závrať jsem u toho ještě neměla.

Ale možná si to jen namlouvám. Poslední dobou se u nás doma zkrátka příliš mluví o závratích.

Ovšem ne o mých, ale o těch mé sestřenky Charlotte. Seděla, překrásná a bezvadná jako vždy, vedle Cynthie a nabírala lžící bramborovou kaši.

Celá rodina čekala, až bude mít Charlotte závrať.Některé dny se jí lady Arista – moje babička – vyptávalakaždých deset minut, jestli snad něco necítí. Pauzu mezitím využívala teta Glenda, Charlottina matka, a ptala se na totéž.

A pokaždé, když Charlotte odpověděla záporně,sevřela lady Arista rty a teta Glenda vzdychla. Někdy tobylo i naopak.

My ostatní – máma, sestra Caroline, bratr Nick aprateta Maddy – jsme jen obraceli oči v sloup. Pochopitelně bylo vzrušující mít v rodině někoho s časocestovacímgenem, ale po letech se to znatelně okouká. Někdy máme toho divadýlka, které se kolem Charlotte pořádá, zkrátka dost.

Sama Charlotte měla ve zvyku skrývat své pocity zatajuplný úsměv Mony Lisy. Na jejím místě bych takynevěděla, jestli mám mít z chybějících pocitů závrati radost, nebo vztek. No, abych byla upřímná, asi bych měla radost. Jsem spíš bojácný typ. Mám ráda svůj klid.

14

Rubin_zlom.qxd:Sestava 1 12/21/11 9:04 PM Stránka 14


„Dříve nebo později to přijde,“ říkala lady Arista každý den. „A pak musíme být připraveni.“

Nakonec to přišlo po obědě, v hodině profesoraWhitmana. Odešla jsem z jídelny hladová. K tomu všemu jsem ještě objevila černý vlas v dezertu – v angreštovémkomotu s vanilkovým pudinkem – a nebyla jsem si takdocela jistá, jestli je můj vlastní, nebo nějaké kuchtice. Tak jako tak mě přešla chuť.

Whitman nám vrátil písemky z dějepisu, které jsme psali minulý týden. „Očividně jste se dobře připravili. Obzvlášť Charlotte. Jednička s hvězdičkou.“

Charlotte si odhrnula z obličeje pramínek svýchlesklých zrzavých vlasů a vydechla „Ach“, jako by snad pro ni byl výsledek nějakým překvapením. Přitom má vždycky a všude ty nejlepší známky.

Ale Leslie a já jsme tentokrát mohly být také spokojené. Obě jsme dostaly jedna minus přesto, že naše „dobrápřírava“ spočívala ve sledování filmu o Alžbětě s CateBlanchettovou v hlavní roli a k tomu se cpaly chipsy azmrzlinou. Každopádně jsme při vyučování vždycky dávaly pozor, což se o jiných předmětech bohužel říct nedalo.

Hodiny pana profesora Whitmana byly jednoduše tak zajímavé, že nešlo jinak než poslouchat. Whitman sám byl taky dost zajímavý. Většina holek do něj byla tajněnebo netajně zamilovaná. Dokonce i zeměpisářkaCounterová. Vždycky naprosto zrudne, když kolem ní Whitman projde. Vypadá totiž zatraceně dobře, v tom se všichni shodnou. Tedy, všichni kromě Leslie. Ta si myslí, žeWhitman vypadá jako veverka z jednoho kresleného filmu.

15

Rubin_zlom.qxd:Sestava 1 12/21/11 9:04 PM Stránka 15


„Vždycky, když se podívám na ty jeho velké hnědé oči, mám chuť mu dát pár oříšků,“ říká. Zachází dokonce tak daleko, že dotěrným veverkám v parku neříká veverky, ale prostě „whitmanky“. Bohužel je to nějak nakažlivé, a když nějaká veverka přihopsá blíž, taky už teď říkám: „No podívej, tamhle je malá tlusťoučká whitmanka, no není roztomilá!“

Kvůli téhle veverkovské záležitosti jsme s Leslie bylyurčitě jediné holky ve třídě, které o Whitmanovi nebásnily. Několikrát jsem se o to pokoušela (už proto, že kluci v naší třídě jsou pořád ještě děsně dětinští), ale nic nezabírá, srovnání s veverkou se mi neodvolatelně vrylo do mozku. A nikdo nechová romantické city k veverce!

Cynthia vypustila do oběhu drb, že Whitman pracoval při studiu jako model. Jako důkaz vystřihla reklamní stranu z jednoho nablýskaného časopisu, na které sesprchovým gelem mydlí muž ne tak docela nepodobný Whitmanovi.

Kluci z naší třídy si nemyslí, že je Whitman tak moc super. Hlavně Gordon Gelderman ho nemůže ani vystát. Než přišel Whitman na naši školu, byly totiž všechny holky ze třídy zakoukané právě do Gordona. Musím se bohužel přiznat, že já taky, ale bylo mi dvanáct a Gordon byl tehdy ještě tak nějak roztomilý. Teď, když je mušestnáct, je jen pitomý. A už dva roky mutuje. Bohužel ho jeho střídavá fistulka a bručení neodrazují od toho, abyneustále říkal nějaké ptákoviny.

Strašlivě se rozčiloval, že dostal z testu za pět. „To jediskriminace, pane profesore. Zasloužím si přinejmenším

16

Rubin_zlom.qxd:Sestava 1 12/21/11 9:04 PM Stránka 16


dvě minus. Nemůžete mi dávat špatné známky jen proto,

že jsem kluk.“

Whitman sebral Gordonovi test a otočil stránku.„Alžběta I. byla tak děsně ošklivá, že nedostala žádnýho chlapa. Proto jí všichni říkali ošklivá panna,“ předčítal.

Třídou se nesl chichot.

„No a? Vždyť je to pravda,“ hájil se Gordon. „Hej,vykulené oči, škleb místo obličeje a ten naprosto pošahanej účes.“

Museli jsme důkladně prostudovat portréty Tudorovců v Národní portrétní galerii a ve skutečnosti se Alžběta I. na obrazech Cate Blanchettové moc nepodobala. Ale zaprvé se možná tehdy považovaly úzké rty a velký nos za totálně šik a zadruhé bylo to oblečení fakt super. Azatřetí Alžběta I. sice neměla manžela, ale zato spoustu aférek – mimo jiné se sirem... jak se to jmenoval? Ve filmu ho hrál Clive Owen.

„Sama si říkala Panenská královna,“ řekl WhitmanGordonovi. „Protože...“ zarazil se. „Je ti dobře, Charlotte? Bolí tě hlava?“

Všichni se podívali na Charlotte. Držela se za hlavu. „Jen se mi... motá hlava,“ odpověděla a podívala se na mě. „Všechno se točí.“

Zhluboka jsem se nadechla. Bylo to tady. Naše babička bude unešená. A teta Glenda teprve.

„Jůů, cool,“ zašeptala Leslie vedle mě. „Bude teďprůsvitná?“ Ačkoli do nás lady Arista odmala vtloukala, že za žádných okolností nesmíme s nikým mluvit o událostech v naší rodině, sama pro sebe jsem se rozhodla tenhle

17

Rubin_zlom.qxd:Sestava 1 12/21/11 9:04 PM Stránka 17


zákaz u Leslie ignorovat. Koneckonců byla moje nejlepší

kamarádka a nejlepší kamarádky před sebou nemají

žádná tajemství.

Charlotte vypadala poprvé, co ji znám (což je přesně vzato můj celý život), téměř bezmocně. Ale věděla jsem, co mám dělat. Teta Glenda mi to často důkladněvštěovala.

„Odvedu Charlotte domů,“ řekla jsem Whitmanovi a vstala jsem, „jestli můžu.“

Pan profesor stále klidně hleděl na Charlotte. „To je dobrý nápad, Gwendolyn,“ souhlasil. „Ať je ti lépe,Charlotte.“

„Děkuji,“ špitla Charlotte. Cestou ke dveřím se lehce zakymácela. „Jdeš, Gwenny?“

Pospíšila jsem si a popadla ji za ruku. Poprvé jsem si v Charlottině přítomnosti připadala trochu důležitá. Byl to dobrý pocit být pro změnu užitečná.

„Hned mi pak zavolej, chci všechno vědět,“ pošeptala mi ještě Leslie.

Za dveřmi se Charlottina bezmocnost znovu rozplynula. Chtěla si ještě vzít svoje věci ze skříňky.

Držela jsem ji pevně za rukáv. „Nech to být, Charlotte! Musíme co nejrychleji domů. Lady Arista říkala...“

„Už je to zase pryč,“ konstatovala Charlotte.

„No a? I tak se to může stát každou chvíli.“ Charlotte se nechala odtáhnout jiným směrem. „Kde jenom mám tu křídu?“ Za chůze jsem šátrala v kapsách saka. „Ach, tady je. A mobil. Mám zavolat domů? Máš strach? Hm, blbá otázka, promiň. Jsem jenom rozrušená.“

18

Rubin_zlom.qxd:Sestava 1 12/21/11 9:04 PM Stránka 18


„To je dobrý. Nemám strach.“

Po očku jsem se na ni podívala, abych zjistila, jestli říká pravdu. Nasadila svůj malý, přemýšlivý úsměv Mony Lisy a bylo nemožné zjistit, jaké pocity se za ním skrývají.

„Mám zavolat domů?“

„K čemu to bude?“ zeptala se.

„Myslela jsem jen...“

„Myšlení mi můžeš s klidem přenechat,“ uzemnila mě Charlotte.

Běžely jsme vedle sebe dolů po kamenném schodišti kolem výklenku, ve kterém vždycky sedával James.Jakmile nás uviděl, zvednul se, ale já se na něj jen usmála. Problém s Jamesem byl v tom, že ho kromě mě nikdoneviděl ani neslyšel.

James byl duch. Proto jsem se vyhýbala mluvení s ním, když u toho byli ostatní. Jen Leslie byla výjimka. Ani na vteřinu o Jamesově existenci nepochybovala. Leslie mi věří všechno a to je jeden z důvodů, proč je moje nejlepší kamarádka. Bylo jí jen líto, že ho nemůže vidět a slyšet.

Já jsem byla vlastně docela ráda, protože to první, co James řekl, když Leslie uviděl, bylo: „Panenko skákavá! To ubohé dítě má víc pih, než je na nebi hvězd! Jestli urychleně nezačne používat nějaké dobré bělidlo, nikdy si nenajde manžela!“

„Zeptej se ho, jestli třeba někde nezahrabal poklad,“ bylo zase to první, co řekla Leslie, když jsem jepředstavila.

James bohužel nikde žádný poklad nezahrabal. Docela ho urazilo, že si o něm Leslie něco takového myslela.

19

Rubin_zlom.qxd:Sestava 1 12/21/11 9:04 PM Stránka 19


Taky se vždycky urazil, když jsem dělala, že ho nevidím.

Vůbec se urážel dost rychle.

„Je průsvitnej?“ vyptávala se Leslie při prvním setkání. „Nebo černobílej?“

Ne, James vlastně vypadal docela normálně.Pochopitelně až na oblečení.

„A můžeš jím projít?“

„Nevím, nikdy jsem to nezkoušela.“

„Tak to zkus teď,“ navrhovala Leslie.

Ale James to nechtěl dovolit.

„Co to má znamenat – duch? James August Peregrin Pimplebottom, dědic čtrnáctého hraběte z Hardsdale, se nenechá urážet, ani od malé holky.“

Jako většina duchů, ani James nechtěl připustit, že už není člověkem. Při nejlepší vůli si nemohl vzpomenout, že by kdy zemřel. Znali jsme se už pět let, od méhoprvního dne na Saint Lennox High School, ale pro Jamese jako by to bylo jen pár dní, kdy naposled sehrál se svým přítelem partičku karet a probírali spolu, samozřejmě na úrovni, koně, znaménka krásy a paruky (nosil obojí, jak znaménko krásy, tak paruku, a vypadalo to o něco lépe, než to možná zní). To, že jsem od začátku naší známosti vyrostla o dvacet centimetrů, začala nosit rovnátka apodrsenku a pak zas o rovnátka přišla, úmyslně ignoroval. Stejně jako fakt, že se z paláce jeho otce dávno stalasoukromá škola s tekoucí vodou, elektrickým světlem aústředním topením. Jediné, co čas od času zaregistroval, byla délka sukně naší školní uniformy. Očividně nebyl pohled na ženská lýtka a kotníky za jeho časů příliš běžný.

20

Rubin_zlom.qxd:Sestava 1 12/21/11 9:04 PM Stránka 20




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist