načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Ruce v mouce - Iva Trhoňová

Ruce v mouce
-7%
sleva

Elektronická kniha: Ruce v mouce
Autor:

Připravit domácí pečivo není složitá věc. Nechte se autorkou provést světem pečení z kvásku i z droždí. V knize najdete všechny potřebné informace: Jak si připravit kvásek, jak se ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169 Kč 158
+
-
5,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: CPress
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 191
Rozměr: 23 cm
Úprava: tran : barevné ilustrace
Vydání: 1. vydání
Jazyk: česky
Umístění v žebříčku: 149. nejprodávanější produkt za poslední měsíc
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-264-1688-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Připravit domácí pečivo není složitá věc. Nechte se autorkou provést světem pečení z kvásku i z droždí. V knize najdete všechny potřebné informace: Jak si připravit kvásek, jak se o něj starat, jaké pomůcky a suroviny k pečení použít. Inspirujte se fotografiemi lahodného pečiva a vyzkoušejte recepty na kváskový chléb, kváskové pečivo, chleby s droždím, bagety, rohlíky, dalamánky, večky, žemle a bulky, tyčky, placky, pizzy, kynuté sladkosti, ale i recepty na typické zahraniční pečivo. A že nevíte, co si na pečivo namazat nebo k němu přikusovat? I na to autorka myslela...

(domácí pečivo s kváskem i droždím)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Iva Trhoňová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Ruce v mouce Vyšlo také v tištěné verzi Objednat můžete na www.cpress.cz www.albatrosmedia.cz Iva Trhoňová Ruce v mouce – e‑kniha Copyright © Albatros Media a. s., 2017 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv. Poděkování 6 Proč vlastně péct doma? 8 Pomocníci při pečení 10 Domácí pekárnu? 13 Používané suroviny 14 Tekutina 14 Mouka 15 Kvásek a droždí 16 Vločky, otruby, klíčky a semínka 17 Tuk 18 Sůl 18 Sladidla 19 Koření a přírodní dochucovadla 19 ŽITNÝ KVÁSEK JEHO VÝROBA A PEČENÍ S NÍM 20 Co vlastně je žitný kvásek (správně pekařsky – kvas) 22 Proč péct s kváskem 22 Výroba kvásku doma 22 Založení žitného kvásku bez odvažování surovin 24 Založení žitného kvásku s váhou (vážením surovin) 26 Založení žitného kvásku pomocí ovocné šťávy, tzv. ananasové řešení 26 Uchování kvásku pro případ jeho ztráty nebo jen delší pauzy v pečení 28 Příprava kváskového pečiva v několika málo bodech 29 Lednicové kynutí těsta 32 Když kvásek nepracuje podle představ 33 Jak udělat z kváskového receptu recept s droždím a naopak 33 Založení kvásku s kefírovou houbičkou 35 Několik drobných postřehů 35 Základní názvosloví pečiva 39 KVÁSKOVÝ CHLÉB 40 Základní kváskový chleba (s podrobným popisem pro začátečníky) 42 Denní chléb 46 Zrníčková šumava 47 Klasický chléb se škvarky (z remosky i trouby) 48 Chleba ze Ždánského lesa 50 Podmáslový chléb 50 Pšeničný chleba se semínkovou záparou 51 Konzumní kmínový chléb s jogurtem 52 Chleba fifty fifty 52 Kváskový chleba s dýňovým semínkem 53 Kváskový chleba s ovesnými vločkami 53 Selský bochník 55 Tečkovaný chleba 55 Vesnický chléb s podmáslím 56 Žitný kváskový chléb 56 Žitný chléb s bramborem 59 Bramborákový chleba (v domácí pekárně) 60 Chleba kynutý kefírovou houbičkou 60 KVÁSKOVÉ PEČIVO SLADKÉ I SLANÉ 62 Pšeničné kváskové bulky se sezamem 64 Šnečku, šnečku... (dalamánky) . . . vystrč růžky . . . 64 Velikonoční dalamánky se špaldou 66 Pšeničné bagety se lněným semínkem 66 Kváskové kořenové bagety 68 Ovesné kváskové dalamánky 69 Potrnčené podplameňáky 69 Kváskové placky se škvarkama 70 Obsah Poděkování 6 Proč vlastně péct doma? 8 Pomocníci při pečení 8 Domácí pekárnu? 8 Používané suroviny 10 Te k u t ina 13 Mouk a 14 Kvásek a droždí 14 Vločky, otruby, klíčky a semínka 15 Tu k 17 Sůl 18 Sladidla 18 Koření a přírodní dochucovadla 19 ŽITNÝ KVÁSEK (JEHO VÝROBA A PEČENÍ SNÍM) 20 Co vlastně je žitný kvásek (správně pekařsky – kvas) 22 Proč péct s kváskem 22 Výroba kvásku doma 22 Založení žitného kvásku bez odvažování surovin 24 Založení žitného kvásku s váhou (vážením surovin) 26 Založení žitného kvásku pomocí ovocné šťávy, tzv. ananasové řešení 26 Uchování kvásku pro případ jeho ztráty nebo jen delší pauzy v pečení 28 Příprava kváskového pečiva v několika málo bodech 29 Lednicové kynutí těsta 32 Když kvásek nepracuje podle představ 33 Jak udělat z kváskového receptu recept s droždím a naopak 33 Založení kvásku s kefírovou houbičkou 35 Několik drobných postřehů 35 Základní názvosloví pečiva 39 KVÁSKOVÝ CHLÉB 40 Základní kváskový chleba (s podrobným popisem pro začátečníky) 42 Denní chléb 46 Zrníčková šumava 47 Klasický chléb se škvarky (z remosky i trouby) 48 Chleba ze Ždánského lesa 50 Podmáslový chléb 50 Pšeničný chleba se semínkovou záparou 51 Konzumní kmínový chléb s jogurtem 52 Chleba fifty fifty 52 Kváskový chleba s dýňovým semínkem 53 Kváskový chleba s ovesnými vločkami 53 Selský bochník 55 Tečkovaný chleba 55 Vesnický chléb s podmáslím 56 Žitný kváskový chléb 56 Žitný chléb s bramborem 59 Bramborákový chleba (v domácí pekárně) 60 Chleba kynutý kefírovou houbičkou 60 KVÁSKOVÉ PEČIVO (SLADKÉ I SLANÉ) 62 Pšeničné kváskové bulky se sezamem 64 Šnečku, šnečku... (dalamánky) . . . vystrč růžky . . . 64 Velikonoční dalamánky se špaldou 66 Pšeničné bagety se lněným semínkem 66 Kváskové kořenové bagety 68 Ovesné kváskové dalamánky 69 Potrnčené podplameňáky 69 Kváskové placky se škvarkama 70 Kváskový mazanec 71 Slunečnicové kostky 72 PREFERMENTY OBECNĚ 73 Prefermenty 73 Omládek 74 Poliš 75 Biga 76 Staré těsto (old dough, pâte fermentée) 77 Tangzhong 79 Když doma dochází droždí 80 CHLEBY S DROŽDÍM 82 Dr. Voštěpuv chleba (s bigou) 85 Grahamový chléb 86 Chleba s pâte fermentée 89 Sýrový chléb (s prefermentem) 90 Pšeničný dýňový chléb 92 Lněný chleba s omládkem 93 Toustový chléb s omládkem 93 Bramborový chléb s prefermentem 94 Jogurtový kmíňák s omládkem 94 Chleba s prefermentem a lžící kvásku (pro domácí pekárnu) 96 Domácí chléb s otrubami (pro domácí pekárnu) 96 Podmáslový chléb s kváskem (pro domácí pekárnu) 97 Podzimní jogurtový chleba (pro domácí pekárnu) 97 BAGETY 98 Bagetky (na plnění) 100 Bagety s mletým lněným semínkem 100 Bagety se starým těstem 102 (old dough, pâte fermentée) 102 Brynzové bagety 103 Kořenové bagety 103 Fit bagetky 105 Louhované bagetky 107 Podzimní bagety 107 Pivní celozrnné bagety 108 Sezamové bagety s prefermentem 108 Špaldové bagety se sezamem 109 ROHLÍKY 110 Obyčejné české klasické rohlíky 112 Anglické rohlíky 112 Bramborové rohlíky 114 Celozrnné rohlíky 115 Černé rohlíky – kornspitz 115 Filipky 117 Chřupáčky 118 Grahamky 120 Lněné sádlové rohlíky 120 Pšeničné rohlíky s prefermentem 121 Pšeničné rohlíky s lněným semínkem 121 Rohle pro Ozzáka – pivní rohlíky 122 Sójové rohlíky 122 Špaldové rohlíky s kefírem 123 Šunkové rohlíky 124 DALAMÁNKY, VEČKY, ŽEMLE A BULKY 126 Nejobyčejnější bulky se sýrem 128 Jednoduché, nejen přílohové dalamánky 129 Večky tukové (i na chlebíčky) 129 Sezamové špičky 130 Tlačené žemle 131 Dalamánky jako pírko 132 Večky šestizrnky 132 Podmáslová sluníčka (bulky) 133 Vícezrnné dalamánky 133 Rudlovy raženky (s polišem) 134 Vločkové housky 135 Hodně celozrnné dalamánky s otrubami 135 Dalamánky s prefermentem 136 Pšenično-žitné raženky s pepřem 136 Mišošky 137 Podmáslové raženky 138 Sýrové pečivo se slunečnicí 139 TYČKY, PLACKY, PIZZY A JINÉ 140 Chlebové česnekové placky 142 Žížalky 142 Tyčky se škvarky 143 Chlebové zelné placky 143 Louhované preclíky 144 Celozrnné pikantní tyčky 145 Cibulové koláčky 146 Odpolední tyčky 146 PEPITY (pepřové pivní tyčky) 147 Pizza scondita (nahá pizza) 148 Štipkavé brynzové tyčky 149 Grissini s rozmarýnem 149 Louhované kaštánky 150 KYNUTÉ SLADKOSTI 152 Máslové hřebeny se skořicí 155 Smažené citronové lístky 155 Skořicoví šneci 156 Trnčené lopaťáky 157 Víkendové sladké večky 157 Máslové makovky 159 Jablkové kynuté kostky 160 Sladké rohlíky s drobenkou 160 Sloní uši 161 Makovky s tangzhongem 162 Citronové večky 163 Francouzské mléčné houstičky 163 Honzovy vdolky 164 Hruščák s tvarohem 165 Máslový věnec s brusinkami 165 Slávinky 166 Velikonoční mazanec 167 Frgálový dort 168 Švestkový koláč z Hujerovy zahrádky 168 Máslová vánočka 169 LETEM SVĚTEM... 170 Gözleme (Turecko, plněné placky) 172 Fritole di Carnevale (Itálie, Benátské koblihy) 172 Trdelníky (Slovensko) 173 Pagáče (Slovensko) 174 Langoše (Maďarsko) 175 Focaccia s medvědím česnekem (Itálie) 175 Ciabatta s prefermentem (Itálie) 176 Fougasse (Francie, Provensálsko) 178 Pita (Středomoří, Blízký východ – chlebové placky) 179 Pane siciliano (Sicilský chléb) 179 Piadine romagnole (Itálie – plněné placky) 181 Pull Apart Bread (USA – Trhací chléb) 182 Sfincione siciliano (Itálie) 182 CO NA CHLEBA, K PEČIVU... 184 Bramborová pomazánka do obložených baget 186 Camping salát 186 Játrová paštika 186 Segedínský salát 187 Domácí šunka 187 Opičí sádlo 189 Doma uzené kuře 190 Rejstřík některých pojmů 191 Pšenično-žitné raženky s pepřem 136 M iš o šk y 137 Podmáslové raženky 138 Sýrové pečivo se slunečnicí 139 TYČKY, PLACKY, PIZZY AJINÉ 140 Chlebové česnekové placky 142 Žíž alk y 142 Tyčky se škvarky 143 Chlebové zelné placky 143 Louhované preclíky 144 Celozrnné pikantní tyčky 145 Cibulové koláčky 146 Odpolední tyčky 146 PEPITY (pepřové pivní tyčky) 147 Pizza scondita (nahá pizza) 148 Štipkavé brynzové tyčky 149 Grissini s rozmarýnem 149 Louhované kaštánky 150 KYNUTÉ SLADKOSTI 152 Máslové hřebeny se skořicí 155 Smažené citronové lístky 155 Skořicoví šneci 156 Trnčené lopatáky 157 Víkendové sladké večky 157 Máslové makovky 159 Jablkové kynuté kostky 160 Sladké rohlíky s drobenkou 160 Sloní uši 161 Makovky s tangzhongem 162 Citronové večky 163 Francouzské mléčné houstičky 163 Honzovy vdolky 164 Hruščák s tvarohem 165 Máslový věnec s brusinkami 165 Slávinky 166 Velikonoční mazanec 167 Frgálový dort 168 Švestkový koláč z Hujerovy zahrádky 168 Máslová vánočka 169 LETEM SVĚTEM... 170 Gözleme (Turecko, plnené placky) 172 Fritole di Carnevale (Itálie, Benátské koblihy) 172 Trdelníky (Slovensko) 173 Pagáce (Slovensko) 174 Langoše (Maďarsko) 175 Focaccia s medvědím česnekem (Itálie) 175 Ciabatta s prefermentem (Itálie) 176 Fougasse (Francie, Provensálsko) 178 Pita (Středomoří, Blízký východ – chlebové placky) 179 Pane siciliano (Sicilský chléb) 179 Piadine romagnole (Itálie – plněné placky) 181 Pull Apart Bread (USA – Trhací chléb) 182 Sfincione siciliano (Itálie) 182 CO NA CHLEBA, K PEČIVU... 184 Bramborová pomazánka do obložených baget 186 Camping salát 186 Játrová paštika 186 Segedínský salát 187 Domácí šunka 187 Opičí sádlo 189 Doma uzené kuře 190 Rejstřík vybraných pojmů 191  Poděkování Celé povídání o práci s kynutým těstem bych chtěla začít poděkováním těm, bez kterých by moje pečení nebylo vůbec (nebo ne až tak) rozsáhlé a pestré. Chci poděkovat mému manželovi za jeho každodenní pomoc a podporu. V počátcích mého pečení to byla hlav - ně jeho radost a nadšení nad čerstvým pečivem, které mne nebojácně posunovaly kupředu, přes občasné nezdary k nadýchanému pečivu. Když už se pečení nepovedlo přesně podle představ, vždy alespoň část nepodarků odvážně ochutnal. Zbytek pak bez výčitek dostala domácí drůbež a já se, poučená předchozí chybou, mohla třeba hned vrhnout do nového pokusu. O to větší pak byl jeho obdiv pečiva povedeného, kterým se s pýchou dokázal pochlubit i mimo náš domov. Kvásek a droždí se v kuchyni staly našimi blízkými spolupracovníky a my se s nimi sžili. Až tak moc, že byl manžel schopný nabídnout kus kvásku i telefonní operátorce, která si u něj ověřovala sílu signálu a podřekla se, že bydlí ve stejné oblasti. Jak se mi horšilo zdraví, stávala se manželova pomoc častější a nezbytnější, protože ač moje tělo práci přestávalo zvládat, hlava stále vymýšlela (a vymýšlí) nové kombinace surovin a způsoby pečení. V současnosti mi manžel velmi pomá - há nejen s pečením, ale hlavně v běžném ži votě. A já jsem mu za to (a vždy budu) opravdu velice vděčná. Mám tě ráda, Miloši! Chci poděkovat svým milým – synovi Adamovi a jeho rodině. Synek dával přednost domácímu pečivu před kupovaným hned od počátku a tak razantně, že jsem měla obavy, aby na mě kvůli tomu jeho děvče (a pozdější žena), které si jednou najde, nezanevřelo. Naštěstí je snacha Katarína moc prima, domácí pečivo má také ráda a sama se snaží péct. A pochvaly benjamínka rodiny, vnuka Samuela, patří k těm nejmilejším. Nikdo jiný, než malé děcko, zakusující se do čerstvého pečiva, nevloží do ocenění tolik prosté upřímnosti, když svou českoslovenštinou radostně prohlásí: „Babičko, to mi chutí!“ To se pak peče téměř samo! Velice děkuji své milé a skromné kamarádce Zdeničce Daňkové za její neocenitelnou pomoc v rozvoji mých kváskových vědomostí. Kdykoliv jsem tápala nebo našla nejasnost, kvůli které jsem nemohla dál, pomohla a poradila, vlastní informací ze svých bohatých vědomostí nebo vše potřebné rychle a ochotně vyhledala v odborných knihách nebo článcích. Poděkování Poděkování  Poděkování Nechci a nesmím zapomenout poděkovat i všem věrným čtenářům mých stránek (nebo knih) a zároveň spolupekařům. Těší mě jejich úspěchy, kterých dosahují v kuchyni, i to nadšení, se kterým se mi pak často svěřují. Tady neznám mnoho hezčích věcí, než je radostný povzdech mně zcela cizího člověka nad tím, že jeho čerstvé pečivo téměř nestačilo pořádně vychladnout a už je pryč... Tak ať se Vám (nejen) pečení daří! Iva Trhoňová  Poděkování Jsem... zcela obyčejná ženská, pro kterou se z nutnosti péct doma pečivo stal koníček, který určitě vydrží do konce života. I po letech pečení a metrácích zpracované mouky stále přistupuji ke kynutému těstu s pokorou a vděčností, ještě pořád mě dokáže příjemně překvapit a nadchnout výsledkem. Těší mě, když se můžu o svoje úspěšné pokusy podělit s kamarády i mně zcela neznámými lidmi, kteří mají stejnou zálibu – kynuté pečení s droždím nebo žitným kváskem. Ti všichni vědí, že u mě, na stránkách Pekárnománie, najdou vyzkoušené a sepsané recepty na domácí pečivo – tu voňavou radost.  Proč vlastně péct doma? Proč se vlastně vůbec snažit a dělat si své pečivo doma? Na tuto otázku odpoví asi každý trochu jinak, podle toho, z jakého důvodu s pečením začínal. U nás doma to kdysi dávno začalo kvůli úspoře peněz. Chléb byl tehdy sice ještě pořád dobrý, ale jeho cena se stále strmě zvyšovala. Začala jsem péct jen z nouze, následně jsem zjistila, kolik se tím ušetří peněz a také to, jak moc mě tahle tvořivá a voňavá práce baví a naplňuje. Z pečení se postupem času stala veliká záliba, koníček, bez něhož si neumím další život představit. Zvláštní kapitolou je pak pečivo kváskové, které sice koupíte jen málokde, ale snadno si ho upečete ve vlastní troubě. Dlouhou fermentací těsta v něm vznikají látky, které dělají pečivo stravitelnějším a ochucují ho zcela jinak a plněji, než je tomu u droždím kynutých výrobků. Chleba je jimi přirozeně konzervován, dodávají mu tu pravou „chlebovou“ vůni a chuť, je týden i déle jedlý (stále vláčný) a při správném uložení nikdy neplesniví. Když se mě někdo zeptá na další výhody pečení pro rodinu, vypočtu mu hned na místě několik důvodů, proč se do toho pustit: y y domácí pečivo můžeme ochutit podle momentální chutě, stavu spíže a lednice; yy opravdu víme, co v něm jíme (tedy nic v nižší kvalitě nebo prošlého, Proč vlastně péct doma? Proč vlastně péct doma? Pomocníci při pečení Domácí pekárnu?  Proč vlastně péct doma? žádná éčka a další věci, kterým se snažíme vyhnout); y y máme ho tehdy, kdy je potřeba (čerstvé i v neděli večer, v domku té nejmenší vesničky, bez nutnosti vyjít z domu); yy namícháme si zdravější (celozrnnou, kváskovou) variantu oblíbeného pečiva; yy dává nám možnost ochutnat dokonce něco, co se koupit nedá (tvary, chutě, vše bez zlepšujících přípravků, a přeci chuťově bohaté díky delšímu prokvašení mouky); yy každému chutná něco jiného – doma vyzkoušíte několik postupů a pak zůstanete u těch, které se osvědčily; yy pečení je prima zábava a pocit, že pro rodinu dělám to nejlepší, co můžu; y y je to uklidňující práce, relax. Při hnětení nebo pozdějším tvarování moci zabořit ruce do těsta a pak pozorovat, jak ožívá a kyne, jak se v troubě mění tvary, barvy, vůně – to vše je často zábavnější než televize; yy doma upečený kváskový bochník navíc s přiloženým vlastnoručně psaným věnováním je originálním a vždy vítaným a milým dárkem (příchozí návštěvě, oslavenci k narozeninám nebo učitelce vašeho dítěte, místo kytičky – každému přijde vhod). Ať je vám blízký jen jeden důvod k pečení nebo všechny najednou, upéct si občas doma ve vlastní kuchyni tohle „voňavé štěstí“ se opravdu vyplatí. Udělá vám to dobře na duši i na jazyku a příjemně provoní celý váš domov.  Pomocníci při pečení Nejlepším a nejjistějším pomocníkem jsou samozřejmě vlastní ruce. Proč si ale práci s těstem neulehčit, když je dnes na trhu obrovský výběr jak základních pomůcek, tak různých šikovných vychytávek? Pokud budete péct pravidelně, určitě si časem některé z nich do kuchyně pořídíte. Všechny recepty, s výjimkou hrnko - vých, vyžadují přesné odvážení základních surovin. Nejlépe se pracuje s váhou digitální, je nejpřesnější. Doporučuji odvážit i vodu, potřebnou na zadělání těsta, protože odměrky bývají často nepřesně značené. Mouku je vhodné před vsypáním do těsta prosít sítem. Zbavíte ji možných nečistot, provzdušníte ji a obohatíte kyslíkem. Všechna těsta můžete zadělat a vymísit ručně – v pevné míse, vařečkou nebo spirálovým hnětačem. Při práci si těsto lehce osaháte, pohmatem hned zjistíte, zda je v něm správné množství tekutin a jestli už je hedvábné a pružné, jak má být. Téměř bezpracně, ale opravdu velice dobře uhnětou těsto kuchyňský robot nebo domácí pekárna. Ta těsto nejen uhněte, ale pohlídá i jeho kynutí a vy pak už hotové, nádherně nakynuté těsto jen vytvarujete a upečete. Pouze u těst kváskových, která bývají volnější (řidší) a trochu náchylnější na přehnětení nebo překynutí, je na zadělávání vhodnější kuchyňský robot nebo vařečka a vlastní ruce. Tak. Těsto je vymíseno a vykynuto, můžeme tvarovat. Volnější těsto se k desce stolu rádo mír - ně lepí i přesto, že je pracovní plocha lehce posypaná moukou. Na jeho podebrání a zároveň odškrábnutí od desky je výborná širší plastová nebo kovová stěrka (karta). Při úklidu po pečení s ní stůl lehce zbavíte všech zbytků vlhké mouky a těsta. Bulky nebo dalamánky se dají tvarovat ručně, ale moc pěkné a hlavně rychlé je jejich naražení plastovou raznicí. Během několika málo minut tak můžete na plech sázet kaiserky nebo raženky, všechny stejně a úhledně tvarované. Chleba vykyne volně na plechu, ale jistější oporu mu dodá ošatka. Oválná nebo kulatá, ze slámy, pedigu, proutí, ale i plastu nebo v poslední době oblíbená ošatka z lisované celulózy, často s vyraženým vzorem, který se při kynutí do těsta otiskne. Před vložením chleba je třeba ošatku přiměřeně vysypat moukou, aby se k ní kynoucí těsto nepřilepilo. Po vykulení bochníčku na plech ošatku vyklepáním zbavíme zbylé mouky a uložíme na suché místo. Pečete-li chleby po dvou najednou, kupte ošatky dvě. Na plechu se vedle sebe vždy lépe srovnají dva oválné bochníky než oválný a kulatý. Velikost budoucího Pomocníci při pečení Používané suroviny 11 Pomocníci při pečení Ošatky na kynutí 11 Pomocníci při pečení  Pomocníci při pečení Kovová stěrka a raznice bochníku a tím i velikost ošatky, kterou použijete při jeho kynutí, zjistíte sečtením gramáže všech surovin v receptu. Ke krásným, rovným a buclatým bagetám dopomůže bagetový plech. Vytvarované pečivo ukládáme kynout přímo na něj – podrží jim tvar a při pečení vyhřívá a peče i odspodu. Vytvarované bagety můžeme nechat kynout i na pomoučeném lněném plátně, které poskládáme do varhánků. Nakynuté pečivo je třeba před vložením do trouby svlažit. Většinou vodou, někdy rozšlehaným vejcem (dá pečivu zlatohnědou barvu), u sladkého pečiva mlékem s trochou cukru. Potíráme štětcem, ale na chleby a bagety se voda velmi dobře nanáší rozprašovačem. Některé pečivo před upečením nařezáváme – lépe se pak rozpíná a nepraská nekontrolovaně. Někdo používá ostrý nůž, jinému se osvědčil nůž zubatý nebo žiletka. K pečení jsou potřeba samozřejmě plechy. Před uložením kynutého pečiva je můžete trochu vymazat tukem, ale jistější a rychlejší je použití pečicího papíru nebo fólie na pečení. Že se pečicí fólie dá použít mnohokrát, ví určitě každý. Ale i přesně ustřižený pečicí papír není třeba po upečení vyhazovat – pokud není vyšší teplotou spálený – a můžete ho použít několikrát znovu. Chléb, ale i drobnější pečivo se pečou spíše při vyšší teplotě. Větší tvary mírněji a déle, drobné tvary naopak prudce a krátce, aby vyskočily a dlouhým pečením nebyly vysušené. Vložíme-li na mřížku v troubě žulovou dlaždici (grilovací kámen), kterou dostatečně předem nahřejeme, způsobí teplo od ní vloženému těstu teplotní šok a těsto se ochotněji a více požene nahoru, přímo vyskočí před očima. Pečivo tak více nakyne, střída je nadýchanější a s většími oky. Než si dlaždici zakoupíte, můžete chleby péct na předem  Pomocníci při pečení  Pomocníci při pečení vyhřátém pečicím plechu nebo litinovém tálku z plynového vařiče. Výborným pomocníkem při pečení kulatých bochníků chleba je těžký litinový hrnec. Pořádně nahřátý zároveň s troubou vytvoří po vsazení bochníku a opětovném zakrytí horkou poklicí malý uzavřený prostor, který těstu dodá potřebnou vysokou teplotu a udrží kolem něj vlhké prostředí. Chléb není třeba rosit, a pokud je z volnějšího těsta, hrnec mu pomůže udržet tvar. Moc dobrý chleba upečete v římském hrnci, celožitný chleba (cihličku) zase v plechové nebo kameninové chlebíčkové formě. Někdo používá k pečení chleba skleněnou simaxovou mísu. Výborná je při pečení od studeného startu, ale je možné ji v troubě prázdnou nahřát a vykynuté těsto do ní vyklopit a upéct. Pouze u studeného těsta, které kynulo v lednici, bych tento postup asi nedoporučila, mísa by totiž mohla prasknout. Ať pečete chleba na nebo v čemkoli výše jmenovaném, pokud je podložka (forma, hrnec) dobře rozpálená spolu s troubou, není třeba ničím vymazávat, chleba se nepřichytí. A naopak – při pečení od studeného startu je potřeba formu dobře vymazat tukem nebo do ní vložit těsto na pečicím papíře. Vřelé, čerstvě upečené pečivo je třeba nechat vychládnout. Kdyby leželo jen tak na stole nebo desce, odspodu se zapaří a zvlhne. Proto ho až do úplného zchladnutí ukládáme na kovovou mřížku (podložku pod hrnce aj.), nebo aspoň na stůl položíme v rozestupu několik vařeček a chléb uložíme na ně. Milovníci pečiva se semínky nebo kousky částečně pomletého zrní doma využijí elektrický tříštivý kávomlýnek. Celé lněné semínko naše tělo téměř nevyužije (projde trávicím traktem prakticky beze změn), proto je vhodnější ho do těsta přidat pomleté z kávomlýnku. Zrovna tak v něm jde nahrubo pomlít zrní do kornspitzů a jim podobného pečiva. Domácí pekárnu? Ano, pokud ji využijete na mísení a kynutí těst. Je třeba nezapomínat, že kvásková těsta potřebují trochu šetrnější zacházení, kratší hnětení a i časy kynutí jsou jiné než u těst s droždím. Pekárna ano, jestli vám občas nevadí hranatý chleba nebo buchta. Po období veliké obliby pekáren se setkávám i s opačnými názory – pekárnu nikdy, nesmí mi do domu, chleba z pekárny je nedobrý, nehezký. Ano, chléb (i kváskový) z pekárny není jako ten z trouby. Přesto je moc dobrý, lepší než koupený, a když mě z jakéhokoliv důvodu tlačí čas nebo jsem přespříliš unavená, vždy moc ráda sáhnu po pekárně, navážím do ní suroviny a nechám starost o chleba zcela (nebo u kváskového téměř zcela) na ní. Pekárna tak má u mě v kuchyni své místečko navždy jisté. Tekutina Základ kynutého těsta tvoří tekutina a mouka, zvláční ho přidaný tuk, oživí droždí nebo kvásek a dochutí sůl, cukr, semínka nebo koření. Tekutina Asi nejčastěji používanou tekutinou na zadělávání těst je obyčejná voda z kohoutku. K doladění chutí je možné část vody nahradit tekutinami jinými. Tmavší barvu střídy a maličko nasládlou chuť přidá odvar z Melty (např. u slunečnicového pečiva). Nakyslé tekutiny jako kefír, kyška, podmáslí nebo syrovátka posunou chleba nebo pečivo trochu jiným směrem – mají pak výjimečně příjemnou chuť, vláčnější střídu a delší trvanlivost. Syrovátku získáme buď při výrobě domácí lučiny nebo tvarohu z kefíru a jogurtu nebo ji můžeme za pár korun koupit sušenou v lékárně. Pivo dodá lehounce nahořklou příchuť, černé pivo střídu lehce přibarví. Na zadělání těsta je výborná i voda po vaření brambor, jen je třeba počítat s tím, že už je slaná. Používané suroviny Mouka Kvásek a droždí Do sladkých kynutých těst můžete pro dochucení použít džus, kávu, trochu pomerančové i citrónové šťávy (ty chuť doladí jen maličko, ale vitamín C, který obsahují, posiluje lepek), mléka nebo smetany. Místo mléka můžete dát vodu a mléko sušené. Naopak – na zadělání slaného pečiva, jako jsou rohlíky, housky, bulky aj., není mléko zcela vhodné. Pečivo s ním může chutnat jako slaná buchta a často nenadchne. Mouka Dalším krokem k dobrému pečivu je správný výběr mouky. Základem je určitě pšeničná – hladká i polohrubá. Do chlebového těsta je vhodná pšeničná chlebová mouka a stále populárnějšími se stávají mouky celozrnná a grahamová, které jsou poměrně hodně tmavé a obsahují také otruby. Výbornou chuť i výraznou vůni dodá pečivu mouka špaldová, hladká nebo celozrnná. Špalda je prastará odrůda pšenice a pečivo s ní trochu chutná po oříšcích. Žitnou mouku nejčastěji koupíte jako chlebovou nebo celozrnnou, ale občas můžete potkat i světlou, výražkovou, z níž se kdysi pekl „vejražkový“ chléb. Ostatní mouky (pohanková, rýžová, kukuřičná, ječná apod.) se do pečiva přidávají spíš v malém množství, pro změnu chuti pečiva. Vločky, otruby, klíčky a  Používané suroviny Kvásek a droždí Každé těsto potřebuje něco na kynutí. Buď kvásek (žitný, pšeničný) nebo droždí (čerstvé, sušené). Někdo nedá dopustit na droždí sušené, ale už několikrát se mi stalo, že mi s ním pečivo nevykynulo tak, jak mělo. Raději používám droždí čerstvé, které uchovávám v lednici v dobře uzavřené krabičce. Kdysi jsem si pár kousků čerstvého droždí ukládala do mrazáku, ale přeci jen jsou to jednobuněčné mikroorganismy, které může mráz snadno nenávratně poškodit a tím snížit nebo úplně zničit jejich kynoucí schopnosti. Proto už droždí vůbec nemrazím. Do těsta dáváme obvykle 2–3 % (vzhledem k mouce) droždí, při přípravě těsta mastnějšího nebo sladšího je třeba množství droždí zvýšit. Jestli přemýšlíte o tom, v jakém poměru čerstvé droždí nahradit sušeným (a naopak), platí, že 1 g instantního droždí = 2,5 g droždí čerstvého. A zároveň platí i to, že 5 ml velká odměrková lžička obsahuje asi 3 g sušeného droždí. Zatímco v průmyslově vyráběném droždí koupíte kvasinky šlechtěné, kvásek obsahuje mléčné bakterie a kvasinky divoké (jejich druhy se mohou mírně lišit podle druhů použité mouky v kvásku). Nejčastěji si pekaři doma pěstují kvásek žitný nebo pšeničný. Není třeba vést oba druhy souběžně, stačí mít rozběhnutý pravidelně krmený kvásek žitný. V případě potřeby pšeničného kvásku odeberete kousek žitného a několikanásobným nakrmením pouze pšeničnou moukou ho převedete na kvásek pšeničný. semínka  Používané suroviny Vločky, otruby, klíčky a semínka Část mouky v budoucím těstě je možné nahradit různými druhy vloček, které obsahují tělu tolik potřebnou vlákninu. Asi nejčastěji se v receptech setkáte s vločkami ovesnými, ale přidávají se třeba i pohankové, jáhlové, žitné, rýžové nebo sójové. Při vymílání zrna vznikají kromě mouky i otruby, obsahující částice slupek a klíčků. Jsou zdrojem stravitelné i nestravitelné vlákniny, ve střevech bobtnají (vážou vodu) a nutí naše střeva k pohybu. Zabraňují zácpě a mohou pomoci snižovat cholesterol. Otruby jsou lehounké, ve střídě upečeného pečiva viditelné jako světlehnědé tečky, na půl kila mouky jich můžete do těsta přidat 1–2 lžíce. Samotné pšeničné klíčky, které jsou do těst také vhodné (v množství max. 2 % – vůči hmotnosti použité mouky), obsahují vitamíny (nejvíc E a B), minerály a vlákniny. Příznivě působí na náš obranný systém, pomáhají upravit trávení a mají mírně oříškovou chuť. Stejně jako balíček klíčků můžete koupit celé zrno (pšenici, ječmen, žito) v malém balení. Použitelná jsou jako pevný přídavek do těsta – nasekaná třeba do zápary nebo celá, předem uvařená ve vodě. Nezbytná jsou pro pečení kornspitzů a podobného pečiva. Podobně jako zrno ozdobí pečivo semínka – sezamová, lněná (tmavý i zlatý len), slunečnicová, dýňová, konopná nebo mák, všechna jsou pro tělo zdrojem minerálů a kvalitních tuků. Můžeme je použít jak celá do těsta, tak i na posyp pečiva před jeho upečením, přidat je do zápary, předem nasekat (dýňová), nasucho opražit pro výraznější chuť (slunečnicová), nebo dokonce namlít (lněná). Tuk  Používané suroviny Kvalitu těsta hodně zlepšuje přídavek menšího množství strouhaných vařených brambor – zvyšují vláčnost těsta a prodlužují trvanlivost pečiva. Je ale třeba počítat s tím, že stáním (odpočinkem při kynutí) těsto s větším množstvím brambor řídne, a proto jich musíme použít jen tu potřebnou trošku nebo zadělat těsto hustší a pevnější. Tuk Přídavek tuku do těsta zlepšuje chuť pečiva, zvyšuje pružnost střídy a prodlužuje trvanlivost pečiva. Do chlebů není až na malé výjimky tuk potřeba, ale drobnému pečivu hodně přidá na chuti. Doporučuji použít dobrý olej, který se do těsta kdykoliv snadno vmísí. Ostatní tuky – máslo, sádlo nebo výjimečně margarín – se do těsta přidávají hodně povolené a změklé. Je třeba počítat i s tím, že pečivo bude po tuku vonět, a podle toho tuk vybrat – do klasických, obyčejných rohlíků nebudete dávat Heru, voněly by pak jako vánočka... Kromě sádla, jež těsto dělá vláčným, jemným až hedvábným, můžete sáhnout po škvarcích: celých, sekaných nebo mletých. Tučnost těsta zvyšuje i větší množství přidaných žloutků – ty těsto zjemní a zároveň zabarví příjemně dožluta. Sůl Chleba bez soli opravdu není dobrý. Pro někoho může být téměř nepoživatelný a nepomůže ani posolení jednotlivých krajíců těsně před jídlem. Přesolené pečivo také není chutné, přemíra soli škodí i kvasinkám a pečivo hůř kyne. Proto sůl dobře odvažujte (nebo alespoň odměřujte stále stejnou lžičkou a hlavně do kváskového pečiva jí dejte raději o špetku méně než více). Do slaného těsta jí přijde 1–2 % (vzhledem k mouce, tzn. že do chleba z 500 g mouky patří 5–10 g soli). Nemělo by se zapomenout, že špetka soli patří také do každého sladkého kynutého těsta. Přirozeně mu doladí chuť. Kromě jemné soli kuchyňské se používá sůl hrubozrnná – na posyp bulek, dalamánků, baget a rohlíků těsně před pečením. Myslete pak na to, že zbylé, takto posolené pečivo do druhého dne na povrchu nepříjemně zvlhne. Ještě zmíním dvě důležité „suroviny“ po - třebné pro domácí pečení. Jsou to radost a pohoda, bez kterých dost pravděpodobně neupečete dobré pečivo. Uštvaní nebo rozčílení, přemýšlející nad řešením jiných problémů můžete snadno špatně odvážit nebo vynechat některé suroviny do těsta, přetáhnout čas pečení a pečivo spálit apod. Pečivo připravované v klidu, s láskou je poznat na první pohled. A nemusí být ani jeden kousek jako druhý, věřte mi. Sůl Sladidla  Používané suroviny Sladidla Asi nejpoužívanějším sladidlem v těs - tě je cukr. Snažím se s ním ve sladkých moučnících trochu šetřit, i nastrouhané jablko přinese do těsta určitou sladkost. U medem slazeného těsta je třeba počítat, že jím těsto trochu zřídne, a proto při zadělávání ubereme malou část tekutiny. Sladové výtažky, pod názvem sladěnka nebo sladovit, prodávají téměř v každé Zdravé výživě. Po otevření je třeba uchovávat je v chladu. Na půl kila mouky v těstě je třeba rovná kávová lžička sladového výtažku. Pokud ho vždy budete nabírat čistou suchou lžičkou a ukládat pouze v lednici, zachová si své vlastnosti i po záruce, než ho spotřebujete celý. Použití melasy, která je sladká až mírně nahořklá, urychluje kynutí těsta a tmavěji barví střídu. Na 500 g mouky jí do těsta dáme 0,5–1 lžičku. Sladové výtažky mají v kvasném procesu veliký význam: Jsou bohaté na enzymy a snadno zkvasitelné cukry, které jsou první potravou kvasinek a urychlují tak jejich množení. Přidáváme je přímo do omládku nebo poliše (viz kap. Prefermenty obecně, str. 73) – po přidání sladového výtažku až do těsta bychom využili pouze cukry v něm obsažené, ale už ne enzymy. Kromě podpory kvasinek mají sladové výtažky velký vliv také na zbarvení pečiva při pečení. Koření a přírodní dochucovadla Kmín – toho využiju v těstě na chleba nejvíce, a to jak drceného, tak i celého. Chleba s kmínem je klasika, která provoní celý byt. Používám ho občas i na posyp bulek a dalamánků v kombinaci s hrubou solí. Chlebové koření: Směs, která obsahuje většinou koriandr drcený, kmín drcený, fenykl mletý a můžete ji koupit třeba ve Zdravé výživě nebo v internetových obchodech s kořením. Součástí těchto směsí bývá někdy černucha setá (černý kmín): příjemně voňavá, lehce pálivá, malá černá zrníčka. Prodává se také samostatně – jako posyp na hotovém pečivu působí velmi zdobně. Do chlebů a drobnějšího pečiva můžete s citem přidat jakékoliv oblíbené bylinky (čerstvé, sušené) nebo kořenící směsi – u nás třeba vede provensálské koření, americké brambory bylinkové, bylinkové máslo aj. Do sladkého pečiva využijete vanilku, vanilkový cukr, mletou skořici, kardamom, perníkové koření, můžeme použít i směs koření nazvanou Punč nebo Voňavé pečení s vanilkou. Kyselá citronová šťáva trochu fádní sladkou chuť kynutých moučníků nejen vyladí, ale taky ovoní a hodně přispěje k tomu, že je moučník déle vláčný. Pro úžasnou vůni je vhodné do sladkých těst občas přidat strouhanou citronovou nebo pomerančovou kůru. Tu můžete použít čerstvou, koupenou mletou sušenou nebo si nastrouhat čerstvou kůru do zásoby a v dobře uzavřené krabičce ji uložit do mrazáku – máte ji pak vždy ihned po ruce. Koření a přírodní dochucovadla 20 Žitný kvásek (jeho výroba a pečení s ním) Žitný kvásek (jeho výroba a pečení s ním) Vlevo čerstvě nakrmené kvásky, vpravo vykvašené ŽITNÝ KVÁSEK (JEHO VÝROBA A PEČENÍ SNÍM) 21 Žitný kvásek (jeho výroba a pečení s ním) Pšeničný kvásek (nahoře) má jinou lepkovou strukturu než žitný (dole)  Žitný kvásek (jeho výroba a pečení s ním) Co vlastně je žitný kvásek (správně pekařsky – kvas) Je to směs mouky a vody plná kvasinek, bakterií a enzymů potřebných k fermentaci těsta, jeho dobrému vykynutí a také lahod - né výsledné chuti pečiva. Každá mouka obsahuje velké množství mikroorganismů ve spícím stavu. Přidáním vody a ve vhodných teplotních podmínkách dochází k jejich probuzení a pomnožení. Opakovaným přidáváním mouky a vody do počáteční směsi a postupným okyselením prostředí počet mikroorganismů vzroste tak, že kvásek (kvas) přímo ožije a tento kousek těsta je pak schopný vykynout celý bochník těsta. Kvasinky a bakterie Kvasinky potřebují k životu a rozmnožová - ní cukr, který si v těstě pomocí enzymů tvoří ze škrobů. Škroby jsou tak nejprve rozkládány (rozštěpeny) na cukry složité a ty dále štěpeny na cukry jednoduché. Z nich pak další fermentací vzniká alkohol a CO 2  (oxid uhličitý) – při kynutí bublinky CO 2  těsto kypří (zvětšuje se jeho objem), alkoholové páry ho aromatizují. Kvasinky potřebují ke svému životu volná (řidší) těsta a teplotu kolem 25–29 °C. Bakterie vytváří kyselinu mléčnou a octovou, okyselují prostředí a chrání tak kvasinky před škodlivými mikroorganismy. Kyselina mléčná je v hotovém chlebu nositelem chuti (lehounce kyselkavá až nakyslá), kyselina octová má vliv především na vůni chleba. Bakte - rií je v kvásku mnohem méně než kvasinek. Mají rády teplotu vyšší než kvasinky, kolem 30–35 °C a těsta tužší. Proč péct s kváskem Kváskem se dá zkypřit nejen zmiňovaný chleba, ale i kterékoliv drobnější peči - vo, slané nebo sladké. Vynikající a žádané jsou kváskové pizzy, lívance, vánočky i bábovky, možností použití je opravdu mnoho. Včetně syté polévkové klasiky z Podkrkonoší – kysela. Kváskové pečivo je stravitelnější, chuťově mnohem výraznější i rozmanitější – to pozná každý, kdo ho třeba jen jednou ochutná nebo vyzkouší upéct. A nesmíme zapomenout ani na lehký závan určitého dobrodružství, který pečení s kváskem také přináší... Práce s ním není přitom nijak těžká nebo složitá, jak často připadá těm, kteří s kváskem teprve začínají. Častým opakováním se dostane do krve, budete vědět, co od kvásku v kterou chvíli očekávat, a také si snadno poradíte v případech, kdy se tak neděje. Výroba kvásku doma Od dob, kdy jsem poprvé zakládala vlastní žitný kvásek a hledala o něm vše dostupné na internetu, už uplynulo několik let. Co vlastně je žitný kvásek (správně pekařsky – kvas) Proč péct s kváskem Výroba kvásku doma  Žitný kvásek (jeho výroba a pečení s ním) Kromě toho, že jsem tápala, mě nepříjemně překvapilo i množství často protichůdných rad. Dnes vím, že bych spoustu věcí dělala jinak, a vím také, proč bych to tak dělala. Především není třeba používat tak velká kvanta mouky a vody, jak se často radí: „Přichystejte si 3litrovou sklenici od okurek nebo veliký džbán a kilo žitné mouky...“ Neustálým přikrmováním vznikajícího kvásku jeho množství strmě narůstá a co potom s tak velkými pře bytky? Samozřejmě, můžete je pro ochucení přidávat třeba do těsta na chleba, dalamánky, ale pořád je to další starost navíc. Kromě toho, v takovém kvásku se kromě množících se mikroorganismů hromadí i odpadní látky a zbytky (ani kvasinky nežijí věčně, pokud nemají pravidelný přísun potravy). Kvásek můžete vlastně založit buď od oka, pocitovým odměřováním vody a mouky, nebo si na něj oboje odvažovat. Práce s váhou je sice prací navíc, ale zas pak můžete (zpočátku) předvídat a (později) očekávat, jak se váš kvásek bude chovat nebo jak by se chovat měl. Voda, kterou zakládáte kvas nebo kterou pak už do hotového přidáváte při jeho občerstvování, by neměla být přespříliš chlorovaná. Takovou stačí převařit nebo natočit z kohoutku a nechat přes noc stát nezakrytou na lince. Možná bych poradila kvásek rovnou založit z ovocné šťávy. Tomuto postupu se říká ananasové řešení, ale na založení lze použít jakoukoliv 100% ovocnou šťá - vu bez konzervantů (ananasovou, pomerančovou, mandarinkovou aj.). I mně se tak povedl hned napoprvé. Tvrzení, že se kvásek nesnese s kovem, není pravdivé. Míchám a nabírám ho klasickou polévkovou nerezovou lžící. Zrovna tak se amatérští pekaři někdy dohadují nad tím, jestli vůbec a jak často čistit nádobu, v níž kvásek uchovávají. Není nezbytně nutné čistit ji po každém krmení kvásku, ale neškodí mu to. Považuji za vhodnější mít kvásek ve stále čistém hrnku (misce) než v nádobě olepené zaschlými zbytky, na kterých se ve vlhku a teple ráda chytne i plíseň. Vyzkoušela jsem všechny níže popsané způsoby založení kvásku, všechny jsou spolehlivé. Důležité je nebát se do výroby kvásku pustit. Nemůže se stát nic horšího, než že vyhodíte několik dekagramů žitné mouky. V opačném případě, když vám doma ve sklenici ta trocha mouky a vody správně ožije, můžete vyzkoušet prima dobrodružství a upéct si vlastní kváskový chleba jen ze čtyř surovin – vody, mouky, kvásku a soli. Pro začátečníky je vhodné k jejich nově vypěstovanému kvásku dodat ještě něco: yy není třeba si ho v lednici uchovávat plné sklenice, stačí 50–100 g opravdu silného, tzv. mateřského kvásku. V případě potřeby (před pečením, darováním kvásku jinému pekaři atp.) si ho v krátké době přídavkem žitné mouky a vody snadno namnožíte potřebné množství; y y zároveň musíte počítat s tím, že dlouhodobé uložení v lednici bez přísunu nové mouky kvásek oslabuje. Proto je třeba ho občas nakrmit (a po vykvašení opět uložit do lednice), i když pečení nemáte v plánu. U nás doma je kvásek (jeho část) nakrmený, vykvašený a uložený zpět do chladu 1–2krát týdně. Mám tak jistotu, že je v lednici připravený na pečení stále v plné síle. Založení žitného kvásku bez odvažování surovin Suroviny: y y celozrnná žitná mouka yy žitná chlebová mouka yy voda yy zavařovací sklenice (7 dl) Postup: 1. den ve sklenici dobře rozmícháme asi 3 lžíce vlažné vody a tolik celozrnné mouky, aby vzniklo těstíčko kašovité konzistence (asi jako na lívance). Raději maličko hustší, kvašením zřídne. Založení kvásku: Kvásek ve sklenici Založení žitného kvásku bez odvažování surovin Sklenici přikryjeme čistou utěrkou (aby ke kvásku mohl volně vzduch) a necháme stát v teple na lince do druhého dne. 2. den by na kvásku měly být vidět malinké bublinky, náznak toho, že se něco děje. (Pokud se neděje nic, necháme být do 3. dne a teprve pak přikrmíme.) Kvásek tedy nakrmíme – dobře přimícháme další 3 lžíce vlažné vody a mouky tolik, aby ve sklenici bylo opět těstíčko o konzistenci kaše. Necháme stát v teple. 3. den už kvásek určitě mírně nakysle voní. Přikrmíme jako 2. den a necháme v teple. 4. den kvásek výrazně kysele voní i chutná. Je třeba ho znovu přikrmit. Když nakrmený stoupá nahoru, dá se s ním už péct – ochutí těsto a pomůže ho i malinko nakynout. Ale na to, aby se chléb dal péct jen z něj a bez droždí, je kvásek stále slabý. Opravdu silný kvásek máme asi až po 14 dnech pravidelného denního omlazování. Kvásek dva dny starý Kvásek tři dny starý (už bublinkuje)  Žitný kvásek (jeho výroba a pečení s ním) Založení žitného kvásku s váhou (vážením surovin) Suroviny: yy voda yy celozrnná žitná mouka yy žitná mouka chlebová Pokud poměry tekutiny a mouky dodržíte – bude výsledkem malé, lehce zpraco - vatelné množství dobře pracujícího kvásku. Postup: Je dobré míchat kvásek v menší sklenici, stačí menší kompotová, asi 300 ml. 1. den smícháme 20 g vody a 10 g celozrnné žitné mouky. 2. den promícháme a přidáme opět 20 g vody a 10 g celozrnné žitné mouky. 3. den vmícháme znovu 20 g vody a 10 g celozrnné žitné mouky. 4. den už můžeme přejít z celozrnné mouky na mouku chlebovou. Z veškerého kvásku, co zatím máme, si odebereme pouhých 40 g, ke kterým přidáme 20 g vody a 20 g žitné chlebové mouky. Dobře promícháme, zakryjeme proti osychání a necháme vykvasit. Zbytek původního kvásku vyhodíme. 5. den opět nakrmíme stejně jako den před tím (40 g kvásku, 20 g vody a 20 g mouky) a stejně krmíme až do doby, než začne kvásek pravidelně růst – pokud kvásek nevyroste aspoň dvojnásobně, pokračujeme v krmení pořád stejně (tj. každý další den odebereme 40 g kvásku, který nakrmíme 20 g vody a 20 g mouky). Pokud se nám ale kvásek začne pravi - delně, rychle a ochotně zvětšovat (zdvojnásobovat) svůj objem, je nutné přejít na krmení 2× denně, aby se rozmnožila a ustálila potřebná mikroflóra a kvásek se stal silným tak, že sám, bez použití droždí, nakypří třeba těsto na chleba. Po dobu 10–14 dnů 2× denně z kvásku odebereme 10 g, ty nakrmíme 40 g vody a 40 g žitné chlebové mouky, zbytky kvásku (po odebrání) můžeme postupně ukládat všechny dohromady do lednice a přidávat pak kvásek do jakéhokoliv kynutého těsta – na chleba, rohlíky aj. Výrazně zlepší jejich chuť. Takto nakrmený kvásek (10-40-40) by měl do 8–12 hodin po nakrmení minimálně zdvojnásobit svůj objem. Po 14 dnech by měl být kvásek dost silný na to, aby vykynul náš první celokváskový chleba. Založení žitného kvásku pomocí ovocné šťávy, tzv. ananasové řešení Vyrobit životaschopný kvásek touto metodou je téměř hračka – stačí na to žitná mouka a necelých 100 ml přírodní ovocné šťávy – (neslazený) mošt, 100% džus (bez přidaného cukru a konzervantů) nebo jen vymačkat ananas, pomeranč nebo mandarinku. Suroviny: yy pomerančová šťáva yy celozrnná žitná mouka yy žitná mouka chlebová Založení žitného kvásku s váhou (vážením surovin) Založení žitného kvásku pomocí ovocné šťávy, tzv. ananasové řešení  Žitný kvásek (jeho výroba a pečení s ním) Postup: První tři dny použijeme šťávu a celozrnnou žitnou mouku. Šťávu proto, že přirozeně okyselí prostředí a zabrání tak množení nežádoucích mikroorganismů, které někdy svým působením vývin kvásku po počátečním slibném rozjezdu pozdrží a zpomalí. Je vhodné míchat kvásek v menší sklenici, stačí asi 200 ml, a kvásek si založit (a pak i krmit) malým množstvím mouky. Každé zakládání nového kvásku potřebuje teplo. V zimě je třeba najít takové místo v bytě, kde je teplo celý den, někdy stačí sklenici postavit dozadu na lednici. Teplo, které lednice vydává, kvasinkám i bakte riím v kvásku velmi svědčí. 1. den smícháme 20 g šťávy a 10 g celozrnné žitné mouky. 2. den promícháme a přidáme opět 20 g šťávy a 10 g celozrnné žitné mouky. 3. den již kvásek bublinkuje. Vmícháme do něj znovu 20 g šťávy a 10 g celozrnné žitné mouky a pár hodin nato už kvásek hodně zvětšuje svůj objem. 4. den můžeme přejít z celozrnné mouky na mouku chlebovou a místo šťávy použít vodu. Ze všeho množství kvásku, co zatím máme, odebereme pouhých 40 g, ke kterým přidáme 20 g obyčejné pitné vody a 20 g žitné chlebové mouky. Dobře promícháme, zakryjeme proti osychání a necháme vykvasit. Zbytek původního kvásku vyhodíme. 5. den opět nakrmíme stejně jako den před tím (40 g kvásku, 20 g vody a 20 g mouky) a stejně krmíme až do doby, než začne kvásek pravidelně růst. Svého maxima dosahuje během několika hodin, je plný bublinek a příjemně chlebově voní. Do dalšího krmení kvásek ještě více uzraje a potřebu nakrmit dává najevo zarovnaným nebo až propadlým i jakoby potrhaným povrchem a popraskanými bublinami. Pokud nám kvásek reaguje takto (pravidelně, rychle a ochotně zvětšuje svůj objem), je nutné přejít na krmení 2× denně, aby se rozmnožila a u stálila mikro óra a kvásek se stal silným tak, že sám, bez použití droždí, nakypří třeba těsto na chleba. Po dobu 10–14 dnů 2× denně z kvásku odebereme 10 g, ty nakrmíme 40 g vody a 40 g žitné chlebové mouky, zbytky kvásku (po odebrání) můžeme postupně ukládat všechny dohromady do lednice a přidávat pak kvásek do jakéhokoliv kynutého těsta – na chleba, rohlíky aj. Výrazně zlepší jejich chuť. Takto nakrmený kvásek (10-40-40) by měl do 8–12 hodin po nakrmení minimálně zdvojnásobit svůj objem. Po 14 dnech Dalším a vlastně nejjednodušším způsobem získání kvásku je dostat ho darem od někoho, kdo peče už delší dobu, kvásku má doma dost a rád se podělí.  Žitný kvásek (jeho výroba a pečení s ním) Sušený kvásek by měl být kvásek dost silný na to, aby vykynul náš první celokváskový chleba. Ať zvolíte kterýkoliv postup, většinou nestačí směs mouky a vody jen oživit (1.– 4. den). Je třeba kvásek pravidelným krmením po dobu dvou týdnů dvakrát denně krmit, aby se v něm namnožilo co nejvíc živých mikroorganismů. Některé návody doporučují péct už ze čtyřdenního kvásku. Chleba z příliš mladého kvásku se nemusí povést a mívá také velice fádní (nevyzrálou) chuť. Proto se většinou doporučuje dvoutýdenní posilování čerstvého kvásku. Uchování kvásku pro případ jeho ztráty nebo jen delší pauzy v pečení Každý, kdo si vede žitný kvásek, ví, jak snadné je o něj přijít. A i když založení nového není nijak pracné, po dobu, než novic zesílí, kváskový chleba péct nemůžete. Právě pro Uchování kvásku pro případ jeho ztráty nebo jen delší pauzy v pečení


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist