načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Rozvoj grafomotoriky - Jiřina Bednářová; Vlasta Šmardová

Rozvoj grafomotoriky
-15%
sleva

Kniha: Rozvoj grafomotoriky
Autor: ;

V publikaci Rozvoj grafomotoriky naleznete informace: - 1) o významu a vývoji dětské kresby, - 2) o metodice rozvoje grafomotorických schopností (posloupnosti vývoje grafomotorických prvků, ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  149 Kč 127
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
4,2
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6% 80%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2006-07-19
Počet stran: 80
Rozměr: 210 x 297 mm
Úprava: 80 stran : ilustrace
Vydání: Dotisk 1. vyd
Spolupracovali: ilustrace Richard Šmarda
Vazba: brožovaná, šitá 2 skobkami (sešitová)
Téma: grafomotorika, výuka psaní, nácvik grafomotoriky
ISBN: 9788025109779
EAN: 9788025109779
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V publikaci Rozvoj grafomotoriky naleznete informace: - 1) o významu a vývoji dětské kresby, - 2) o metodice rozvoje grafomotorických schopností (posloupnosti vývoje grafomotorických prvků, navození pracovních návyků při kreslení a psaní, potřebných podmínkách a pomůckách…). Kniha Rozvoj grafomotoriky osloví podle mého názoru řadu čtenářů, zajímajících se o vývoj dítěte, jeho výchovu a vzdělávání. Její odborná úroveň a současně srozumitelné, čtivé zpracování jistě zaujme nejen pedagogy v mateřských a základních školách, pracovníky pedagogicko-psychologického poradenství, ale i blízké (rodiče, prarodiče…) dětí, které rády kreslí nebo se s kreslením potýkají. My, kteří známe předchozí publikace Jiřiny Bednářové, zaměřené na grafomotoriku – Mezi námi pastelkami, Co si tužky povídaly a Na návštěvě u malíře – můžeme očekávat, že opět získáme mnoho nových užitečných informací o tom, jak rozvíjet kreslířské dovednosti, jak připravit dítě na psaní. Tato kniha má však ještě jednu autorku: Vlastu Šmardovou, zkušenou dětskou psycholožku s dlouholetou poradenskou praxí, která poskytla pomoc mnoha rodičům dětí předškolního i školního věku. Pomohla řešit hodně dětských trápení. Právě spojení sil psychologa, pedagoga a malíře – ilustrátora Richarda Šmardy – vedlo k vytvoření této publikace, v níž se dozvíme nejen jak rozvíjet dětskou kresbu, ale také jak se dětská kresba vyvíjí a jaké jsou zákonitosti tohoto vývoje, jaký význam má pro rozvoj osobnosti dítěte. Mnohdy si neuvědomujeme, co vše o dítěti jeho kresba vypovídá, jak nám může schopnost rozumět kresbě pomoci pochopit dítě, a tedy mu i pomoci. Vyzbrojeni základními odbornými informacemi budeme dále dobře pracovat na rozvíjení hrubé a jemné motoriky, které jsou předpokladem grafomotorických dovedností dítěte. Autorky nám nabízejí spoustu činností a cvičení, ukázek pomůcek, které si můžeme ve škole i doma vyrobit. Významná jsou doporučení týkající se pracovních návyků, sezení při kreslení a psaní, výběru kreslicích a psacích potřeb. Mnoho nepříjemností při psaní je zapříčiněno špatným úchopem psacího náčiní, je tedy nutno mu předcházet už v počátcích kreslení. Často mívají děti při psaní potíže s tím, že příliš „tlačí“ na tužku; proto se dovíme, jak ruku uvolnit, jaká grafomotorická cvičení pomohou dítěti kreslit a psát lehce, s jistotou, s chutí. Dostaneme odpovědi na otázky, které zajímají mnoho pedagogů i rodičů, např. jak má psát levák a má-li se dítě učit psát v předškolním věku. A nakonec nalezneme možnosti pomoci při obtížích, praktická, srozumitelná, odborně podložená doporučení včetně další literatury pro zájemce. Přeji vám, vážení čtenáři, příjemné studium i mnoho užitku pro vás i děti, jimž prospějete tím, že jste rozšířili své znalosti o grafomotorice. PhDr. Alena Šafrová, speciální pedagožka Speciálního pedagogického centra při Soukromém speciálním gymnáziu Integra, Brno-Líšeň, externí pedagožka Pedagogické fakulty MU v Brně (jak rozvíjet kreslení a psaní)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Jiřina Bednářová; Vlasta Šmardová - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Rozvoj grafomotoriky" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

39

Z latinského lateralis = ležící na straně, boční. Obecně jde o vztah pravé a levé strany organizmu,

o odlišnost pravého a levého z párových orgánů. Symetričnost lidského těla je pouze zdánlivá.

Asymetrie se projevuje buď jako tvarová nebo funkční.

Tvarová asymetrie: výrazná asymetrie je patrná kupř. v uspořádání ústrojí krevního oběhu azažívacího ústrojí (levostranné uložení srdce, žaludku, sleziny, sestupujícího tračníku, pravostranné uložení jater se žlučovým měchýřem, vystupujícího tračníku se slepým střevem). Rovněž vnější asymetrie je poměrně známá (kupř. jedna noha bývá větší než druhá, ruce bývají nestejně utvářeny, nesymetrie obličeje je také obvyklým jevem).

Funkční asymetrie: týká se kožní citlivosti, smyslových orgánů (oči, uši), pohybových orgánů (horní a dolní končetiny), schopnosti orientace prostorové i časové apod. Odlišnost pravého alevého z párových orgánů spočívá v určitém druhu funkční nesouměrnosti. Projevuje se rozdílnouaktivitou, výkonností nebo specializací jednoho z členů páru tělesných orgánů ve srovnání s druhým. Přednostní užívání jednoho z obou orgánů znamená, že člověk tímto orgánem vykoná určité úkony snáze, rychleji, lépe a raději. Přednostně užívaný orgán se stává tzv. vedoucím, druhýzůstává tzv. pomocným. Lateralita je odrazem dominance tj. funkční asymetrie mozku, funkčnípřevahy jedné z obou hemisfér pro různé činnosti. Druhy laterality: • genotypická – lateralita odpovídá vrozené dominanci • fenotypická – vlivem prostředí může být genotyp změněn, kupř. přecvičený levák • z nutnosti – po úplném vyřazení orgánu původně vedoucího nebo značném omezení v jeho

funkci přebírá vedoucí úlohu orgán původně pomocný, kupř. po amputaci, úrazu... • patologická – po vyřazení původně vedoucí mozkové hemisféry přebírá vedoucí úlohu a vevýkonné orgány ji odráží hemisféra pomocná, kupř. poškození levé dominantní hemisféry má za

následek oslabení motoriky na pravé straně těla a z praváka se z donucení stává levák Ty py l ater a l it y : A. podle stupně: • vyhraněná, výrazná pravorukost • méně vyhraněná pravorukost • lateralita nevyhraněná, neurčitá (ambidextrie) • méně vyhraněná levorukost • vyhraněná, výrazná levorukost B. podle vztahu mezi lateralitou ruky a oka: • lateralita souhlasná (dominance pravé ruky a pravého oka) • lateralita neurčitá (různé varianty vyhraněné a nevyhraněné dominance ruky či oka) • lateralita zkřížená (zkřížená dominance pravé ruky a levého oka, levé ruky a pravého oka) Vývoj laterality F. Synek uvádí, že podle J. Kocha probíhá pohybový vývoj zhruba následovně: ve třetím ažšestém měsíci sahá dítě po předmětu jednou rukou (zřejmě vrozeně kvalitnější), druhá ruka zůstává v klidu nebo vykonává nějaký bezděčný pohyb. Poté se dítě naučí dělat oběma rukama zrcadlověsymetrické pohyby současně. Ve třetím čtvrtletí se naučí střídat ruce v rytmickém sledu (levá uchopí, Lateralita


40

pravá pouští a naopak, střídavé pleskání aj.). Na začátku čtvrtého čtvrtletí života dovede dítě dělat

současně a záměrně různé pohyby oběma rukama (hlavní pohyb jednou rukou a druhou rukou

pohyb méně náročný, pomocný). Teprve potom může dítě vykonávat složitější manuální činnosti

(také díky tomu, že v druhém půlroce života se pohyby rukou dostávají pod kontrolu očí).

Postup lateralizace je tedy pozvolný, v prvních měsících a letech života se ve vývoji dítětestřída

jí období více symetrického či asymetrického užívání rukou. To trvá obvykle do čtyř let. V tomto

období již většina dětí začíná užívat jednu ruku přednostně jako obratnější a aktivnější.

Příliš časné projevy preference jedné z končetin v ranějším věku (kojeneckém či batolecím)mo

hou signalizovat neurologické poškození. V pěti až sedmi letech se lateralita horních končetin

začíná zřetelně projevovat a vyhraňovat, plně se ustaluje v deseti až jedenácti letech.

Diagnostika laterality

V současné době již není výjimkou, že rodiče sami žádají o posouzení laterality dítěte vporaden

ském zařízení. Její zhodnocení by mělo být samozřejmou součástí vyšetření školní zralosti,specific

kých poruch učení, poruch řeči, při neprospěchu ve škole, při výkyvech ve výkonnosti a v chování,

při poruchách chování, u dětí se symptomatologií lehké mozkové dysfunkce apod. Velice důležité

je znát lateralitu dítěte před zahájením záměrného cvičení zaměřeného na rozvoj grafomotoriky.

Pro zjištění laterality potřebujeme mít k dispozici souhrn informací. Tyto informace získáme

z anamnézy, z pozorování dítěte při spontánních i při záměrně motivovaných činnostech, z kresby

a ze zkoušek laterality.

V anamnéze se ptáme na výskyt leváctví u ostatních členů rodiny (rodiče rodičů, rodiče,souro

zenci rodičů, děti jejich sourozenců, sourozenci dítěte). Zajímá nás, jak probíhal pohybový a řečový

vývoj dítěte, zda bylo potřebné rehabilitační cvičení. Jaká je aktuální úroveň motorických dovedností

(celková obratnost, obratnost rukou, jak dítě kreslí) a řeči (obsahová stránka, artikulace - výslovnost).

Sledujeme používání resp. preferenci pravé či levé ruky při různých činnostech: stolování, oblékání,

osobní hygieně, úkonech při pomáhání v domácnosti, sportovních aktivitách, kreslení, modelování,

stříhání, při manipulaci s hračkami, s nástroji atd.

V rámci anamnézy nás také zajímá postoj rodičů ke spontánní preferenci levé ruky, event. ke

střídání rukou. Zda dítě ovlivňují ve prospěch jedné ruky, případně jak na to dítě reaguje. Totéž

u prarodičů, pokud se na výchově dítěte ve větší míře podílejí. Můžeme se setkat s povzbuzováním

k užívání pravé ruky v pravorukém prostředí, ale i podporováním levé ruky v případě obav, aby

dítě nebylo přecvičeno. Tak tomu může být u méně vyhraněné pravorukosti, kdy dítě pouze přině

kterých činnostech bere předměty do levé ruky. Okolí si uchopení povšimne a dítě začne být více

vedeno k vykonávání činností levou rukou, aby nemělo případné potíže z přecvičeného leváctví.

Pozorování při spontánních i při záměrně motivovaných činnostech je pro určení laterality

velice důležité. Jedná se o sledování dítěte při volném hraní. Všímáme si, která ruka je aktivnější,

obratnější nebo zda dítě ruce vysloveně střídá.

V rámci hraní navozujeme cíleně některé činnosti (např. stříhání, manipulace se stopkami,zvo

nění zvonečkem, vytrhávání z papíru, házení kruhem na trn, házení koulí na kuželky, navlékání

na trn, zasouvání kostek do otvorů, hraní pexesa, domina, člověče nezlob se, skládání puzzle,

skládání mozaiky z korálků či hříbečků, šroubování šroubovákem, řezání pilou, zatloukáníkladív

kem, šroubování matičky, rozsvěcování a zhasínání světla, otevírání a zavírání dveří, hra s pískem

– která ruka nabírá lopatkou písek do kbelíčku, formiček, kterou rukou dítě zvedá kbelíček spís

kem apod.). Pro inspiraci je možné sledovat i další činnosti uvedené v kapitole Rozvoj hrubé a jemné

motoriky. Při tak velkém množství činností si rodiče samozřejmě nemohou pamatovat užívání pravé

či levé ruky, proto je velmi užitečné dělat si záznamy, zavést si „deníček“.

Sledujeme i spontánní kresbu dítěte. Požádáme dítě, aby nám něco nakreslilo podle vlastního

výběru. Pokud se nemůže rozhodnout, nabízíme kupř. panáčka, sluníčko, auto, kytičku, domeček.

Sledujeme, kterou rukou dítě začíná kreslit. Potom následuje kreslení podle předlohy (u menších

dětí jednoduché prvky, jako je kolečko, svislá a vodorovná čára, kruh, křížek, u dětí nad pět let lze

použít Jiráskův orientační test školní zralosti, případně nějaký pracovní list s předkreslenými tvary

či nakreslit jednoduché předlohy podle vlastní fantazie).

Když dítě skončí, požádáme ho, aby to stejné postupně nakreslilo druhou rukou. Obecně při

kreslení pravou i levou rukou sledujeme úchop tužky, tlak na tužku, vedení čáry a plynulost tahu

(přesnost, návaznost, jistotu, pravidelnost, rychlost, obratnost). Je důležité evidovat si, kterou rukou

dítě kreslení spontánně zahájilo, zda náčiní při kreslení přendává do druhé ruky (to se nejčastěji


41

stává, když dítě kreslí nedominantní rukou). Po skončení práce se dítěte zeptáme, kterou rukou se

mu kreslilo lépe, který ze dvou námětově stejných obrázků se mu líbí více, případně kterou rukou

by chtělo psát ve škole.

K tomuto souhrnu informací může být v poradenském zařízení přidána zkouška laterality.

Běžně užívanou je Zkouška laterality od Z. Matějčka a Z. Žlaba, která zahrnuje deset, resp. dvanáct

činností na zachycení laterality horních končetin, dvě zkoušky na posouzení laterality očí. Pro

doplnění ještě uvádí čtyři zkoušky pro dolní končetiny a jednu pro uši.

Tyto zkoušky napodobují dítětem běžně vykonávané činnosti. Z úkolů pro horní končetiny je

to např. sbírání korálků a jejich vkládání do lahvičky, odemykání zámku, navlékání nitě do jehly.

Při zkouškách i při pozorování dítěte v rámci běžných činností jsou úkony, kdy dítě musí použít

obě ruce zároveň (např. navlékání nitě do jehly). Za dominantní považujeme vždy tu ruku, která

pohyb vede, která ho vykonává. Druhá ruka pouze přidržuje, je tedy pomocná. Ze zkoušek pro

určení laterality oka jsou to zkoušky typu dívání se do kukátka. V každodenní praxi v mateřské škole,

doma, můžeme dítě nechat se podívat do lahvičky, klíčové dírky, krasohledu.

Pro psaní a čtení je důležitá především lateralita oka a ruky. Avšak pro úplnost můžeme zjistit

i upřednostnění pravé či levé nohy. Jedná se o úkoly, jako je skákání na jedné noze, posunování

kostky po čáře, vystupování na schodek, na stoličku, kopání do míče apod.

Lateralitu uší zjistíme posloucháním hodinek, přikládáním zvukových předmětů k uchu.Stan

dardizované zkoušky určené k vyšetření laterality je třeba provádět přesně podle instrukcí. Dítěti

bychom předem neměli sdělovat důvod vyšetření, že budeme zjišťovat, zda je pravák nebo levák.

U některých dětí by mohl být záměrně ovlivněn výkon (zvláště u těch dětí, kterým okolí říká, že je

dobré být pravákem, jíst, kreslit pravou rukou apod.). V průběhu sledování jsou jednotlivé výkony

pečlivě zaznamenávány. V závěrech bychom měli být uvážliví.

I když se posuzování laterality může jevit jako záležitost jednoduchá a snadná, je třeba k nípři

stupovat s respektem, s důkladností. Rozhodnutí o pravorukosti či levorukosti bychom měliuči

nit po komplexním zhodnocení. V některých případech je nutné vývoj laterality sledovat v delším

časovém horizontu a závěr učinit až po několikerém vyšetření realizovaném s časovými odstupy.

Případně je také vhodné předat dítě do péče odborníka (např. speciálního pedagoga), kterýpomá

há dítěti s navozením správných návyků při kreslení, event. psaní.

Péče může být zaměřena na správné sezení, úchop náčiní, postavení a uvolňování ruky,posloup

nost grafomotorických cvičení podle vývojové úrovně dítěte, případně na metodiku psaní pravou

a levou rukou. Při takové déledobější spolupráci a sledování se lépe posuzuje proces lateralizace,

vývoje grafomotorických dovedností. Rozhodnutí o tom, která ruka je pro dítě výhodnější, jepo

tom kvalifikovanější.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist