načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Rozhledny a ztracené hrady -- Česká republika, Západ - Vladimír Pohorecký

Rozhledny a ztracené hrady -- Česká republika, Západ

Elektronická kniha: Rozhledny a ztracené hrady -- Česká republika, Západ
Autor:

Publikace Rozhledny a ztracené hrady je souborným a rozšířeným vydáním předchozí úspěšné knižní edice Tipy na výlet po českých rozhlednách a dalších místech s krásným ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Radioservis, a.s.
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 238
Rozměr: 21 cm
Úprava: barev. ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-875-3023-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

První část přehledu většiny českých rozhleden a hradních zřícenin, vybraných skalních hrádků a vyhlídek. Publikace je členěna podle krajů a okresů. U každého objektu je udána jeho poloha s popisem vhodné dostupnosti, následuje stručná historie a charakteristika objektu s popisem výhledů do kraje. U některých hradů a kopců s rozhlednami jsou ve zkratce zaznamenány pověsti, které se k nim vztahují. Na závěr je připojena velmi stručná charaktristika některých dalších zajímavých turistických cílů, které se nacházejí v okolí.

Popis nakladatele

Publikace Rozhledny a ztracené hrady je souborným a rozšířeným vydáním předchozí úspěšné knižní edice Tipy na výlet po českých rozhlednách a dalších místech s krásným rozhledem, která u nás každoročně přibývají. První díl - Západ láká čtenáře řadou užitečných informací k cestování po populárních i "ztracených" výhledových místech v Karlovarském, Plzeňském, Jihočeském, Ústeckém, Libereckém a Středočeském kraji. Přehledné řazení objektů podle krajů a okresů, barevné fotografie, praktický formát, cenné rady o dostupnosti turistických cílů, jejich historii a v neposlední řadě i popis výhledů do kraje vám pomůže naplánovat výlety. V druhém dílu - Východ, jehož vydání bude záhy následovat, navštívíme zbývající kraje České republiky. Publikace je inspirována vysíláním Zelené vlny ČRo Radiožurnálu.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Vladimír Pohorecký - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Foto a text © Vladimír Pohorecký

ISBN 978-80-87530-23-8




Poděkování

Chci poděkovat svému otci,

automobilovému závodníkovi a velkému motoristovi,

který mi v minulosti umožnil poznat mnoho zajímavých míst,

a také děkuji své rodině,

která mě po těchto místech

a dalších zajímavých turistických cílech provází.


OBSAH

Úvodem ............................................................................................................ 7

Rozhledny a hrady ............................................................................................ 9

Seznam rozhleden a hradů podle krajů a okresů .......................................... 223

Seznam rozhleden a hradů podle abecedy.................................................... 232

Seznam použité literatury ............................................................................ 238


Úvodem

Dvoudílná publikace Rozhledny a ztracené hrady vychází z předchozí úspěšné knižní edice Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech, kterou vydávalonakladatelství Radioservis od roku 2000 postupně v šesti dílech. Byla v nich popsánapřevážná většina našich rozhleden a hradních zřícenin a také několik skalních hrádků a vyhlídek. K nim pak byly připojeny i některé rozhledny a několik dalšíchturisticky přitažlivých cílů v okolních státech, které se nacházejí v blízkosti naší hranice a jsou poměrně snadno dostupné.

Výstavba nových rozhleden u nás pořád pokračuje. Jejich vysoká popularita se i nadále udržuje a jsou stále vyhledávaným turistickým cílem. Zdá se, že tento trend bude pokračovat i v budoucnu. Proto vznikla tato nová publikace, která je zčásti aktualizovaným souhrnem předchozí edice. Navíc však obsahuje přes 40 nových rozhleden, které nemohly být v dílech předchozí edice uvedeny. Pro velké množství sledovaných objektů bylo nezbytné území České republiky rozdělit na dvě části – Česká republika západ a Česká republika východ, a proto vydat i dvě samostatné části publikace.

Vedle známějších rozhleden a romantických hradních zřícenin zde najdeme i velké množství málo známých rozhleden a hradů. Z některých uvedených hradních zřícenin sice zbyly jen malé pozůstatky, avšak většinou se nacházejí v krásnépřírodě, na hezkých a odlehlých romantických místech, a proto stojí zato se k nimvypravit.

Pro lepší přehlednost je v publikaci uvedeno členění jednotlivých objektů podle krajů a okresů. Čtenáři se dozví, kde se příslušný objekt nachází, jak se k němunejlépe dostanou autem a kde je nejbližší železniční zastávka. Následuje stručnáhistorie a charakteristika objektu a popis výhledů do kraje. Pro snadnější orientaci jsou uvedena jen základní výhledová schémata, použitelná za poměrně dobrédohlednosti, popřípadě i s dalekohledem. U některých hradů a kopců s rozhlednami jsou ve zkratce zaznamenány pověsti, které se k nim vztahují. Na závěr je připojena velmi stručná charakteristika některých dalších zajímavých turistických cílů, které se nacházejí v okolí. Pokud se skutečnost v době vaší návštěvy nebude plně shodovat s údaji v knížce, je to způsobeno především tím, že v průběhu doby, která uplynula od uzávěrky, mohlo dojít k dílčím změnám.

Autor

7


ROZHLEDNA

HRAD

VÝHLEDOVÉ MÍSTO

VYSVĚTLIVKY KE ZNAČKÁM


KARLOVARSKÝ KRAJ

9

OKRES CHEB

Rozhledna na Háji u Aše

a Bismarckova rozhledna na Zelené hoře u Chebu

Nejvyšším bodem Ašské vrchoviny je vrch Háj

s nadmořskou výškou 758 metrů, dříve německy zvaný

Hainberg. Vrch se nachází asi kilometr severně odnejzápadnějšího města České republiky Aše. Na jeho

vrcholu byla v roce 1904 postavena 34 metrů vysoká

kamenná rozhledna, která je naší nejzápadnějipoloženou rozhlednou. Autem se k ní dostaneme z Aše po

úzké silničce a vede tam také modrá značka. Nejbližší

železniční stanice přímo ve městě je vzdálená něco

přes dva kilometry. Restaurace pod rozhlednou nabízí

i ubytování.

Z věže, na kterou vede celkem 122 schodů, jsouzajímavé pohledy do všech stran. Směrem na sever se

díváme přímo do nedalekého Německa,severovýchodně můžeme spatřit vrcholky Krušných hor jako Špičák

nad Kraslicemi a další kopce až po dvě nejvyšší hory Krušných hor – Klínovec

s televizním vysílačem a rozhlednou a německý Fichtelberg s rozhlednou.Jihovýchodně leží nedaleký německý vrch Kapellenberg s rozhlednou a vrcholkySlavkovského lesa v čele s nejvyšším Lesným. Na jihuspatříme Zelenou horu nad Chebem s televizním vysílačem

a rozhlednou a v pozadí pak kopec Dyleň s věží vČeském lese, jihozápadně až západně uvidíme německé

Smrčiny s nejvyšší horou Schneeberg s vojenskou věží.

V oblasti Háje jsou příznivé podmínky pro zimní

sporty včetně lyžařských vleků a dobrých běžeckých

tratí.

Nepříliš daleko odtud, asi čtyři kilometry západně od

Chebu, se vypíná 637 metrů vysoký částečně zalesněný

vrch Zelená hora s televizním vysílačem a další kamennou rozhlednou. O této rozhledně však málokdo ví,

před revolucí se totiž nacházela v zakázaném hraničním

pásmu, a proto se k ní nesmělo. V současné době se dá

poměrně blízko k rozhledně vyjet autem. Z Chebu tam

vede úzká dosti rozbitá asfaltová silnička značenázelenou značkou. Auto je pak možno nechat na přírodním parkovišti u bývalé kaple svaté Anny. Odtud půjdeme po cestě dál pěšky necelýkilometr. V lese pak odbočíme vlevo na lesní cestu a asi po 150 metrech vystoupáme k rozhledně. Převýšení od auta činí asi 60 metrů. Kamenná rozhledna, zvanáBismarckova, která je vzdálená zhruba 300 metrů od televizního vysílače, tady byla postavena v roce 1909 a měří 18 metrů. V roce 2005 byla zrekonstruována a povykácení některých stromů umožňuje docela hezký výhled. Když na její vyhlídkový

Rozhledna na Háji u Aše

Rozhledna na Zelené hoře


KARLOVARSKÝ KRAJ

10

ochoz vstoupíme po 71 schodech, uvidíme na východě nejvyšší vrcholSlavkovského lesa Lesný, naproti na jihovýchodě se v Českém lese vypíná Dyleň s věží, naseverozápadě pak spatříme některé vrcholky německých Smrčin s rozhlednami. Naseveru uvidíme náš předchozí cíl, vrch Háj s rozhlednou, vpravo před ním německý kopec

Kapellenberg s rozhlednou a v dálce hřebeny Krušných hor. Pěkný pohled se nabízí

také na nedaleké město Cheb.

Rozhledna na Hamelice

Stejně jako Karlovy Vary i Mariánské Lázně mají svou rozhlednu. Nad jejichseverní částí se nachází 723 metrů vysoké zalesněné návrší zvané někdy Hamelika

s kamennou rozhlednou a penzionem Panorama. K rozhledně se dostaneme, když

pojedeme okolo kasina vzhůru serpentinami po úzké asfaltové silničce až k penzionu

Panorama, kde zaparkujeme auto. Odtud pokračujeme k rozhledně pěšky asi 400metrů po červené značce. Nejbližší železniční stanice v Mariánských Lázních jevzdálená přibližně dva kilometry.

Je zajímavé, že věž stojí pár metrů pod vrcholem kopce. Byla tady postavena

v romantickém stylu roku 1876. Přestože není příliš vysoká – dosahuje výšky asi

20 metrů, je z ní docela pěkný výhled. Když na ni po rovné stovce schodůvystouíme, spatříme přímo pod sebou Mariánské Lázně. Jih a západ lemují vrcholkyČeského lesa s nedalekým kopcem Dyleň s kamennou věží. Na severozápadě je vidět

nad Chebem Zelená hora s televizním vysílačem arozhlednou a za ní v dálce vystupují vrcholky německých

Smrčin v čele s Kornbergem s rozhlednou. Trochu více

na sever spatříme dva nejvyšší kopce ve Slavkovském

lese – Lesný a Lysinu. Docela blízko můžeme pakseverním směrem v lese vidět zatím nepřístupnou vyhlídkovou

věž hotelu Kamzík. V současné době je však tento objekt

zchátralý, a proto se ani nedoporučuje na věž vystoupit.

Když se vrátíme zpět do Mariánských Lázní, které jsou

po Karlových Varech naším druhým největším lázeňským městem, můžeme se projít po kolonádě, ochutnat

minerální vodu a současně si také prohlédnout některé

architektonicky pozoruhodné stavby. V okolí Mariánských Lázní se nachází několik dalších turistickyzajímavých míst, například přírodní rezervace a rašeliniště, kde

ze země vyvěrá oxid uhličitý a sirovodík v podobě mofet.

Hrad Kynžvart

Pod dvěma nejvyššími kopci Slavkovského lesa Lesným a Lysinou leží maléměstečko Lázně Kynžvart. Nad ním se v hlubokých lesích vypíná v nadmořské výšce

821 metrů jeden z nejvýše položených hradů v Čechách, Kynžvart. Dostaneme se

k němu, pojedeme-li z městečka Lázně Kynžvart vzhůru po silnici směrem k osadě

Lazy. Za posledním domkem uvidíme vlevo u lesa odstavnou plochu, kde můžeme

Rozhledna na Hamelice

před rekonstrukcí


nechat auto. Odtud půjdeme ještě malý kousek po silnici vzhůru a potom odbočíme

vpravo na pěšinku značenou žlutou značkou. Ta nás prudkým stoupáním lesem

zhruba po kilometru zavede až ke zřícenině hradu Kynžvart. Při tomto výstupupřekonáme výškový rozdíl asi 130 metrů. Nejbližší železniční stanice Lázně Kynžvart

je odtud vzdálená necelé čtyři kilometry.

Hrad Kynžvart založili patrně Přemyslovci již v první polovině 13. století. Jako sídlo lapků však byl králem Janem Lucemburským dobyt a pobořen. Po roce 1398 nechal Hyncík Pluh z Rabštejna na základě svolení krále Václava IV. hrad znovu obnovit. Kynžvart byl pak pro svou významnou strategickou a obrannou polohu udržován v dobrém stavu. Téměř celé 15. století jej vlastnili páni z Plavna. Po poškození v roce 1506 byl roku 1561 znovu opraven. Roku 1621 byl zkonfiskován Zedwitzům za účast na stavovském povstání. Od roku 1630 jej pak vlastnilporýnský rod Metternichů. V roce 1648 za třicetileté války byl v bojích mezi císařskými vojsky a Švédy dobyt a vypálen. Od té doby již nedošlo k jeho obnově adefinitivně podlehl zkáze. V současné době tady uvidíme zbytek zdi obranné bašty a malé zbytky zdí opevnění.

Vypráví se, že prý se tu občas v noci objevuje přízrak podivného černého muže. V okolních hlubokých lesích Slavkovského lesa prý kdysi žil také lesní duch zvaný obr Kober, jehož doprovázela divoká honba a jenž byl jakousi obdobou Krakonoše.

Po výstupu na hrad si pak ještě můžeme prohlédnout lázeňské městečko, kdevyvěrá několik pramenů minerální vody. Lázně byly založeny v roce 1822 a kolonáda zde byla zřízena v roce 1885. Největší turistickou atrakcí je však zdejší klasicistní zámek, který založil významný politik a kancléř Metternich. Vznikl přestavbou původního barokního zámku v letech 1820–1833. Prohlídková trasa s průvodcem vede dvaceti pěti místnostmi. Mimo jiné tady uvidíme i unikátní sbírku kancléře Metternicha – mince, medaile, historické, technické a orientální kuriozity a egyptské mumie. Pěkný je i zámecký park, kde roste 103 druhů listnatých stromů a 47 druhů jehličnanů. V blízkém okolí se také nachází národní přírodní rezervace Kladské rašeliny, kde v rašeliništi zvaném Tajga byla v roce 1977 zřízena jeden a půl kilometru dlouhá naučná stezka, která vede rašeliništi kolem Kladského rybníka.

KARLOVARSKÝ KRAJ

11

Hrad Kynžvart


KARLOVARSKÝ KRAJ

12

Rozhledna na návrší Nad dvorem u Lubů

zvaná U strejců

V západním cípu Čech, mezi Chebem a Kraslicemi, leží městečko Luby, nad jehož severozápadní částí se tyčí rozhledna. Dostaneme se k ní, když pojedeme ze středu městečka po červené značce směrem kseverozáadu. Po zhruba dvou kilometrech jízdy pak podleukazatele s nápisem Rozhledna odbočíme vlevo doHorních Lubů, které tvoří pouze pár domků. Po necelém kilometru vyjedeme až k rozhledně, stojící na návrší nad golfovým hřištěm. Auto můžeme nechat napřilehlém parkovišti přímo pod rozhlednou, u malérestaurace golfového klubu. Nejbližší železniční stanice vLubech je odtud vzdálená něco přes dva kilometry.

Rozhledna byla na nezalesněném návrší zvaném Nad dvorem postavena v roce 2005. Nestojí však nanejvyšším bodě návrší ve výšce 632 metrů, ale o 21 metrů níže. Dřevěná věž měří 22 metrů a má několikvyhlídkových plošin. Na horní plošinu, z níž je docela hezký výhled, vystoupíme po 99 schodech.

Na severu uvidíme kopec Vysoký kámen s bizarním vrcholovým skaliskem, na jihovýchodě vrch Ptačinec, za ním v pozadí vpravo nejvyšší vrcholekSlavkovského lesa Lesný a těsně vlevo druhý nejvyšší vrcholek Lysinu. Na jihu se naproti Slavkovskému lesu vypíná nejvyšší kopecseverozápadní části Českého lesa Dyleň s bývalou vojenskou věží. O dost blíže vpravozahlédneme nižší vrch Zelenou horu s rozhlednou a televizním vysílačem.

Za ním v pozadí vpravo při dobré dohlednosti spatříme na německém území kopec Platte s rozhlednou. Vpravo od něj na jihozápadě vystupují některé německé kopce v pohoří Smrčiny. Nepříliš daleko odtud směrem na jihozápad se těsně za naší hranicí vypíná také kopec Kapellenberg s rozhlednou. Hezký pohled je i namalebné městečko Luby.

Když na zpáteční cestě sjedeme z kopce, uvidíme vpravo u cesty kamenný sloup, který je patrně pozůstatkem vstupní brány do bývalého zámeckého parku. Když se vydáme po cestě, která u něj začíná, dojdeme zhruba po 100 metrech k palouku, na němž spatříme trosky bývalého zámku, pocházejícího z roku 1715. Ruiny působí dosti ponuře, mimo jiné i proto, že jsou zarostlé zdraví nebezpečnými rostlinami – bolševníky, které jako by strážily vstup do zámku.

Hrad Neuberk

Neuberk je náš nejzápadněji položený hrad. Nachází se v Ašském výběžku

v nadmořské výšce 548 metrů na zalesněném ostrohu nad obcí Podhradí, ležící asi

tři kilometry na sever od Aše nedaleko německých hranic. Do této oblasti byl před

rokem 1989 omezen přístup, a proto byl Neuberk turistické veřejnosti téměřneznáRozhledna na návrší

Nad dvorem


KARLOVARSKÝ KRAJ

13

mý. Ani v současné době pro svoji polohu vnejzáadnějším cípu Čech, obklopeném ze všech stran

hranicí, o něm mnoho lidí neví. Dostaneme se

k němu jednoduše, když ve směru jízdy z Ašeodbočíme v obci Podhradí vlevo na úzkou asfaltku. Po

pouhých zhruba 100 metrech zaparkujeme auto na

prostranství před kostelem Dobrého pastýře, který

je nejstarším evangelickým kostelem v bývalém

Rakousku-Uhersku. Postaven byl v letech 1480 až

1490. Současná podoba stavby pochází převážně

z let 1678–1712. Odtud je to bývalým zámeckým

parkem k válcové hradní věži pěšky zhruba 300

metrů. Nejbližší železniční zastávka Podhradí je

vzdálena přibližně tři kilometry.

Hrad Neuberk, jinak zvaný také Najperk, byl

založen před rokem 1288 Albrechtem z Neubergu.

Karel IV. jej jako sídlo loupežníků nechal rozbořit,

ale páni z Neubergu ho zas obnovili. Koncem

14. století přešel do rukou Zedwitzů a stal se střediskem Ašska. Postupně ale zpustl

a začal znovu chátrat. Jeho zkázu pak v roce 1647 definitivně dovršil požár. Ve

druhé polovině 17. století byl v předhradí postaven barokní zámek, který rodZedwitzů v roce 1752 přestavěl. Horní část zámku roku 1902 vyhořela a spodní část

byla v letech 1965–1966 zbourána.

Dnes zbytkům hradu dominuje 22 metrů vysoká válcová věž, která je nejstarší

stavbou Ašska. Kromě ní zde ještě nalezneme pozůstatky obvodové hradby a malé

zbytky dalších budov. V blízkosti věže se na vrcholu třicetimetrové skály nachází

malá plošinka, z níž je pěkný pohled na obec Podhradí. Je nutno si počínat velmi

obezřetně, protože skála je strmá a hrozí zde nebezpečí pádu.

Nepříliš daleko je do Františkových Lázní, kde vyvěrá řada léčivých pramenů.

V okolí lázeňského města se nachází i naše nejmladší sopka Komorní hůrka aunikátní rašeliniště Soos. Blízko také leží historické město Cheb.

Rozhledna na Panském vrchu

Nevýrazný zalesněný Panský vrch se zvedá nad obcí

Drmoul zhruba pět kilometrů na jihozápad odMariánských Lázní. Na turistických mapách vydaných Klubem

českých turistů je uvedena nadmořská výška Panského

vrchu 648,8 metru. To je však výška trigonometrického

bodu, kde zřejmě dříve stávala dřevěná triangulační věž.

Současná železná telekomunikační věž (rozhledna) však

byla postavena asi půl kilometru na jih odtrigonometrického bodu, na jižním výběžku Panského vrchu, vnadmořské výšce 657 metrů. Tato nadmořská výška však

není na turistických mapách uvedena.

K rozhledně se dostaneme velmi jednoduše, dokonce

až pod ni dojedeme snadno autem. Z obce DrmoulpojeHrad Neuberk

Rozhledna na Panském vrchu


KARLOVARSKÝ KRAJ

14

deme po silnici směrem na obec Tři Sekery a v lese na vrcholu stoupání uvidíme

rozhlednu ve vzdálenosti asi 50 metrů vpravo od silnice. Auto je možno zaparkovat

u silnice na malém prostranství před závorou, která uzavírá kratičkou cestu krozhledně. Nejbližší železniční stanice v Mariánských Lázních je odtud vzdálenápřibližně šest kilometrů.

Železná telekomunikační věž (rozhledna) tady byla postavena v roce 2008. Její

celková výška je 55 metrů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 40 metrů.

Vystoupíme na ni po úctyhodných 209 schodech. Za tuto námahu budemeodměněni pěkným kruhovým výhledem.

Na severozápadě uvidíme kopec Dyleň s bývalou vojenskou věží, nyní vysílačem.

Na severu vystupují dva nejvyšší vrcholky Slavkovského lesa, vlevo Lesný a vpravo

Lysina, a pod nimi spatříme městečko Lázně Kynžvart. Na severovýchodě uvidíme

blízké Mariánské Lázně a nad nimi Podhorní vrch. Na jihovýchodě pak v pozadí

vyniká Vlčí hora. Za velmi dobré dohlednosti můžeme vpravo od Vlčí hory vzadu

spatřit i Šumavu s kopci Můstkem, Jezerní horou, Ostrým a nejvyšším Javorem.Kousek před nimi vpravo na jihu vystupuje nejvyšší kopec v Českém lese, mohutnýČerchov s rozhlednou. Před Čerchovem se vpravo tyčí strmý vrch s hradem Přimdou.

Vzadu vpravo za Přimdou pak těsně za naší hranicí na německém území vystupuje

kopec Ebene s rozhlednou Böhmerwaldaussichtsturm. Hezký pohled je také nablízkou obec Drmoul.

Z Panského vrchu se můžeme podívat do nedalekých Mariánských Lázní aprohlédnout si lázeňské město.

OKRES KARLOVY VARY

Hrad Andělská Hora

Přibližně sedm kilometrů jihovýchodně od Karlových Varů se nad silnicívedoucí ku Praze tyčí v nadmořské výšce 717 metrů zřícenina gotického hradu Andělská

Hora, která stojí na znělcovém vrchu nad obcí stejného názvu. Auto je možno

zaparkovat přímo v obci Andělská Hora u kostela. Odtud je to k hradu po zelené

značce do strmého kopce pouze asi půl kilometru. Nejbližší železniční stanice se

nalézá v Karlových Varech.

Hrad původně zvaný Engelsburg byl založen koncem 14. století pány z Oseka. Za

husitských válek byl majetkem známého válečníka Jakoubka z Vřesovic. V druhé

polovině 15. století jej nechal částečně přestavět Zbyněk Zajíc z Hazmburka. V roce

1635 byl hrad vydrancován Švédy, potom však došlo k jeho obnově. Po požáru v roce

1718 byl již definitivně opuštěn a postupně se začal měnit ve zříceninu. Do dnešní

doby se z něj zachovaly zbytky velkého paláce a torzo obytné budovy horního hradu.

Částečně zachovány zůstaly také dvě brány.

Z hradní vyhlídky je krásný rozhled do kraje. Na jihu vidíme zvlněnou Tepelskou

vrchovinu, na jihozápadě nejvyšší vrcholky Slavkovského lesa – kopce Lesný aLysina. Na severu a severozápadě se vypínají nejvyšší vrcholky Krušných hor Plešivec,

Božídarský Špičák, Klínovec a další. Na východě pak vidíme Doupovské hory s částí

vojenského újezdu.


KARLOVARSKÝ KRAJ

15

Na hradě prý byla v době předbělohorské alchymistická laboratoř, ve kterépracoval známý alchymista Jakob Tentzel. Andělská Hora se proslavila i relativněnedávno, neboť zde byla natočena část filmu Balada pro banditu.

U nedaleké obce Olšová Vrata si pak můžeme prohlédnout i jedno z našichnejznámějších golfových hřišť, které zde bylo vybudováno již ve třicátých letech

20. století. A popojedeme-li ještě o kousek dále, přivítá nás naše nejznámějšílázeňské město Karlovy Vary.

Rozhledna na Blatenském vrchu

Pojedeme-li z městečka Boží Dar v Krušných horách

krásnou lesnatou krajinou kolem Božídarských rašelinišť

směrem na západ, narazíme asi po 10 kilometrech na

odbočku vpravo, vedoucí na Blatenský vrch, kterýdosahuje nadmořské výšky 1043 metrů. Úzká, necelý kilometr

dlouhá asfaltová silnička nás zavede až k rozhledně, kde

můžeme zaparkovat. Nejbližší železniční stanice v Horní

Blatné je od rozhledny vzdálena přibližně dva kilometry.

Věž o výšce 21 metrů je zčásti kamenná a zčástidřevěná. Postavena byla v roce 1913. Za výstup po 85 schodech

budeme odměněni výhledem na téměř všechnydominanty Krušných hor. Východně spatříme jejich nejvyšší horu

Klínovec s rozhlednou a televizním vysílačem,Božídarský Špičák a německý Fichtelberg s rozhlednou. Jižním

směrem můžeme vidět Plešivec a Tisovský vrch srozhlednami, západně vrchy nad Kraslicemi v čele se Špičákem

a severně německé městečko Johanngeorgenstadt, nad

ním pak vrch Auersberg s rozhlednou a radarem.

Asi 300 metrů od rozhledny leží chráněná přírodní památka Vlčí jámy. Místní

ložiska cínové rudy byla v minulosti vytěžena téměř až k povrchu země azborceHrad Andělská Hora

Rozhledna na Blatenském

vrchu


KARLOVARSKÝ KRAJ

16

ním poměrně slabého stropu tak vznikly dvě propadliny hluboké 15 a 25 metrů.

Ještě v nedávné době se zde vyskytoval zajímavý přírodní úkaz: na dně obouproadlin se držel po celý rok led a sníh.

Rozhledna na Bučině

Přibližně 10 kilometrů na východ od Karlových Varů se na pravém břehu řeky Ohře rozkládá malá lázeňská obec Kyselka. Přímo nad ní se tyčí zalesněný vrch Bučina, dosahující 582 metrů nadmořské výšky. Těsně pod vrcholem kopce shlíží dolů do údolí malá kamenná rozhledna, o které mnoho lidí ani neví. Na začátku Kyselky, ve směru jízdy z obce Dubina, k ní prudce lesem stoupá červeně značená pěšinka, která později přechází v širokou lesní cestu. Auto můžeme zaparkovat u silnice na rozšířené ploše o kousek dále. Celková vzdálenost od auta k rozhledně je zhruba dva kilometry a převýšení činí asi 230 metrů. Nejbližší železniční zastávka Vojkovice nad Ohří je vzdálená přibližně devět kilometrů.

Malou kamennou válcovou rozhlednu, která měří zhruba 12 metrů, tady pravděpodobně nechal postavit okolo roku 1880 karlovarský podnikatel JindřichMattoni, který koupil obec Kyselka i s jejím nejbližším okolím. Ten pak celou obeczvelebil a proslavil. Mimo jiné zde nechal postavit nové lázeňské objekty a parky,vyvedl prameny minerální vody do stáčíren a zavedl sem i železniční vlečku, po které se minerální voda expedovala. Dnes je závod Mattoni největším výrobcemminerálních vod u nás.

Když na věž vystoupíme po 62 schodech, budeme mít pěkný výhled, ale pouze ve výseči od jihozápadu k severu. V ostatních směrech brání rozhledu přerostlé stromy. Na jihozápadě uvidíme hrad Andělská Hora a na západě dole v údolí Karlovy Vary. Za nimi se pak od západu až k severu táhnou hřebeny Krušných hor. Z nich naseverozápadě uvidíme pověstmi opředený vrch Vlčinec, vpravo od něj kopec Plešivec s rozhlednou a ještě více vpravo čedičovou kupu Božídarský Špičák (nejvyšší kopec čedičového původu v České republice). Na severu se pak tyčí nejvyšší horaKrušných hor Klínovec s televizním vysílačem a rozhlednou. Krásný pohled je také přímo dolů na řeku Ohři a obec Kyselka.

Rozhledna Diana a Vyhlídka Karla IV.

Přímo nad Karlovými Vary, na zalesněném návrší zhruba kilometr od sebe, se tyčí dvě rozhledny: Diana stojí v nadmořské výšce 556 metrů na Výšině přátelství,Vyhlídka Karla IV. byla postavena o něco níže na Jižním vrchu v 514 metrech. Nejlépe se k nim dostaneme, zaparkujeme-li auto na parkovišti Galerie nedaleko hotelu Pupp. Odtud se vydáme asi půl kilometru po cestě kolem hotelu Pupp, až narazíme namodRozhledna na Bučině

Foto archiv obce Kyselka (© Hana Kousalová)


KARLOVARSKÝ KRAJ

17

rou značku. Po ní pokračujeme dalšího

půl kilometru do kopce, až dojdeme kDianě. Překonáme přitom převýšení zhruba

160 metrů. Nechceme-li však jít pěšky,

můžeme se k rozhledně nechat vyvézt

lanovkou. Nejbližší železniční stanice

v Karlových Varech je vzdálená asi tři

kilometry.

Kamenná rozhledna Diana bylapostavena v roce 1913 a měří 35 metrů. Komu

se nechce šlapat 150 schodů, může se

nahoru nechat vyvézt výtahem. Z věže je

pěkný výhled dolů na lázeňské město.

Na severozápadě a severu pak spatříme

hřebeny Krušných hor, mj. Tisovský vrch s rozhlednou, Plešivec s rozhlednou,Božídarský Špičák a nejvyšší Klínovec s rozhlednou a televizním vysílačem. Naseverovýchodě a východě jsou vidět Doupovské hory a před nimi Goethova rozhledna, která

shlíží na Karlovy Vary. Na jihovýchodě a jihu se vypíná Slavkovský les a přímonaproti v lese spatříme Doubskou horu s nepřístupnou rozhlednou zvanou také Aberg.

U rozhledny Diana je restaurace, kde můžeme v klidu posedět také venku.

Naší druhou rozhlednou je ale nyní nedaleká Vyhlídka Karla IV. K té sedostaneme, když sejdeme asi 200 metrů po modré zpět, pak se vydáme vpravo po žluté

a ujdeme přibližně dalších 800 metrů.

Vyhlídka Karla IV. je architektonicky velmi zajímavá cihlová stavba vnovogotickém stylu z roku 1877. Na věž vystoupíme po 79 schodech. Přestože výhled ječástečně omezen vzrostlými stromy, naskytne se nám opět pěkný pohled na Karlovy

Vary. V pozadí spatříme hřebeny Krušných hor, jimž vévodí nejvyšší hora Klínovec.

Jižním směrem je jen omezený výhled do lesnatého údolí a na výběžkySlavkovského lesa. Zpět na parkoviště pak půjdeme stejnou cestou po žluté a u altánkusejdeme vpravo dolů k hotelu Pupp.

Hezký pohled na Karlovy Vary se naskýtá z několika dalších vyhlídek, jako je

Jelení skok nebo vyhlídka U Tří křížů.

Goethova rozhledna

Karlovy Vary obklopuje řada pěkných vyhlídek.Nejvýše položená z nich je Goethova rozhledna, vypínající

se na zalesněném návrší v nadmořské výšce 641 metrů

přímo nad městem. Až k ní můžeme vyjet autem,odbočíme-li z hlavní silnice z Prahy kousek před Karlovými

Vary vpravo směrem na obec Hůrky. Z obce je to asi

jeden kilometr vzhůru po úzké asfaltové cestě značené

žlutou značkou až na parkoviště u rozhledny srestaurací. Nejbližší železniční stanice v Karlových Varech je

vzdálená asi čtyři kilometry.

Cihlová věž dosahuje výšky 43 metrů a bylapostavena v roce 1889 v romantickém stylu podle projektuarRozhledna Diana Vyhlídka Karla IV.

Goethova rozhledna


KARLOVARSKÝ KRAJ

18

chitektů Fellnera a Helmera. Její původní název byl Stephaniewarte. Vystoupíme-li

po 165 schodech až na vyhlídkový ochoz, otevře se nám především pěkný pohled na

Karlovy Vary. Za nimi jsou na severu vidět nejvyšší vrcholky Krušných hor, jako je

Tisovský vrch s rozhlednou, Plešivec s rozhlednou, Božídarský Špičák, německý

Fichtelberg s rozhlednou a Klínovec s televizním vysílačem a rozhlednou.Jihovýchodně leží výběžky Doupovských hor a před nimi zřícenina hradu Andělská Hora,

jižně Tepelská vrchovina a jihozápadně Slavkovský les.

V současné době probíhá částečná oprava rozhledny a má být zrekonstruována

i vedlejší restaurace, kde se uvažuje o umístění expozice architektury. Zatím se však

neví, kdy dojde ke zpřístupnění obou objektů.

Blízkost našich největších lázní přímo vybízí k jejich návštěvě. Můžeme zdeobdivovat například městskou památkovou zónu, projít se některou z četných lázeňských kolonád a ochutnat minerální prameny.

Vyhlídková věž na hradě Hartenštejn

Nevelkou zříceninu gotického hradu Hartenštejn najdeme asi 15 kilometrů na

jihovýchod od Karlových Varů. Tyčí se na zčásti zalesněném 734 metrů vysokém

Zámeckém vrchu, zhruba jeden a půl kilometru na jih od městečka Bochov. Někde

v blízkosti Panského rybníka v jihozápadní části městečka můžeme na volnémprostranství zaparkovat auto. Odtud je to po červené značce na Hartenštejn spřevýšením zhruba 80 metrů asi kilometr. Nejbližší železniční zastávky Smilov neboŽlutice jsou od něj vzdáleny přibližně 13 kilometrů.

Hrad založil roku 1473 Jindřich z Plavna. Sloužil především jako vojenskýopěrný bod. Od roku 1521 byl jeho majitelem Jindřich Mašťovský z Kolovrat. Potom jej

postupně vlastnilo několik majitelů. Po roce 1554 však již přestal být obýván.Opuštěný a zpustlý hrad pak ještě po roce 1573 částečně obnovil Adam Štensdorf ze

Štensdorfu. V roce 1609 byl Hartenštejn připojen k nedaleké Andělské Hoře. Od té

doby definitivně zpustl a postupně se z něj stala zřícenina. V první polovině 20.století byla severní bašta hradu částečně dostavěna a zastřešena. Později všakzchátrala a dřevěná část věže úplně zanikla.

V letech 2006 až 2011 ale byla opět zrekonstruována a nyní slouží jakovyhlídková hradní věž. Měří 15 metrů a vyhlídkovou plošinu má ve výšce 10 metrů. Když

vystoupáme po 39 schodech, budeme se moci z okének v horní dřevěné části věže

rozhlédnout všemi směry.

Na severozápadě uvidíme nepříliš vzdálenou rozhlednu Dianu nad Karlovými

Vary. V pozadí vystupují hřebeny Krušných hor s kopcem Plešivec s rozhlednou,

vpravo s Božídarským Špičákem a ještě více vpravo na severu s nejvyššímKlínovcem s rozhlednou a televizním vysílačem. Ze severu směrem k severovýchodu se

před námi docela nenápadně zvedají Doupovské hory. Z nich si můžeme povšimnout

nedalekého kopce Javorná s telekomunikační věží a vpravo dvou vrchů vystupujících

těsně vedle sebe, z nichž levý je nejvyšší vrcholek Doupovských hor – Hradiště.

Hezký pohled je také na městečko Bochov, které leží tímto směrem pod námi. Na

jihovýchodě se před námi vlní Tepelská vrchovina s trochu výraznějším vrchemVladař. Vpravo od něj se tyčí vysílač Krašov. V pozadí za dobré dohlednost pakmůžeme spatřit kopec Brno s televizním vysílačem a za ním hřebeny Brd. Na jihuuvidíme významný kopec Tepelské vrchoviny – Třebouňský vrch s telekomunikační věží.


KARLOVARSKÝ KRAJ

19

Podle pověsti prý kdysi místní pasáček pásl u Hartenštejna ovce. Tehdy se muzjevila Bílá paní – zakletá princezna z hradu. Řekla mu, že vždy po sto letech ji může někdo vysvobodit, když přečká tři noci na hradě. Potom se princezna stane i jeho ženou. Pasáček se o to tedy pokusil. Dvakrát se mu zakletá princezna po půl noci zjevila v nějaké hrůzné podobě a on vždy odolal a přízrak zahnal. Po třetí všakstrachy utekl a princezna tak zůstala nadále zakletá. Od té doby každých sto let čeká na své vysvobození. Zatím však zřejmě marně.

Horní hrad (Hauenštejn)

Horní hrad zvaný též Hauenštejn, později částečně přestavěný na zámek,najdeme nedaleko hlavní silnice vedoucí z Klášterce nad Ohří do města Ostrov uKarlových Varů. Tyčí se na nevysokém skalnatém ostrohu nad Hornohradským potokem v nadmořské výšce 465 metrů v těsné blízkosti osady Horní hrad, kde je možné zaparkovat auto. Nejbližší železniční stanice ve Stráži nad Ohří je odtud vzdálená asi čtyři kilometry.

Tento gotický strážní hrad bylzaložen ve druhé polovině 13. století Přemyslem Otakarem II. k ochraně obchodní cesty procházející údolím řeky Ohře. Později byl také majetVyhlídková věž na hradě Hartenštejn

Horní hrad (Hauenštejn)


KARLOVARSKÝ KRAJ

20

kem Jana Lucemburského. V jeho vlastnictví se postupně vystřídala řadašlechtických rodů, například Satanéřové a Šlikové, kteří zde provedli některé stavebníúpravy. Roku 1839 jej získali Buquoyové. Ti hrad postupně rozšířili a přestavěli po vzoru

anglické neogotiky na zámek. Po roce 1945 byl celý objekt zkonfiskován a předán do

vlastnictví státu. Potom byl nějakou dobu účelově využit a od poloviny šedesátých

let, kdy byl definitivně opuštěn, začal rychle chátrat. Teprve po roce 1989, kdy se

dostal ve značně zdevastovaném stavu opět do soukromých rukou, započala jeho

rekonstrukce, která probíhá i v současné době.

Dnes tady uvidíme především nově zrekonstruovanou 16 metrů vysokouválcovou věž původního hradu se zbytky zdiva a novogoticky přestavěný palác, jehož

některé části jsou v troskách. Na nejvyšším bodě návrší stojí zámecká kaple,pocházející z roku 1851.

Na gotickou válcovou věž, která v poslední době slouží jako rozhledna, vede

76 schodů. Je z ní hezký pohled do zalesněného údolí řeky Ohře, nad nímž sevypínají Doupovské hory v čele s Jakubovským vrchem. Za ním vpravo v pozadívystuuje druhý nejvyšší kopec Doupovských hor, Pustý zámek. Na opačné straněspatříme příkré svahy Krušných hor.

Kolem Horního hradu se rozkládá zámecký park, který má být postupněupravován. Během roku v objektech zámku probíhají různé kulturní akce, jejichž četnost

se má do budoucna zvyšovat.

Ze sklepení Hauenštejna prý vychází řada dosud neprozkoumaných chodeb,

z nichž jedna vede až na nedaleký hrad Himlštejn.

Vypráví se, že na schodištích Horního hradu bývají v noci slyšet tajemné kroky.

Když však zavoláme na toho, kdo zde chodí, uslyšíme prý pouze ozvěnu svého

vlastního hlasu.

Rozhledna na Klínovci

Nejvyšší horou Krušných hor je Klínovec, ležící v jejich centrální části, jehož

nadmořska výška činí 1244 metrů. V roce 1884 byla na jeho vrcholu postavena 24metrů vysoká osmiboká kamenná rozhledna a později i horský hostinec, který se během

času několikrát přestavoval. V současné době probíhá výstavba repliky původnírozhledny, která byla pro velmi zchátralý stav rozebrána. V říjnu roku 2013 sepředpokládá její zpřístupnění.

Až do nedávné doby držela věž na Klínovci primát nejvýše položené rozhledny

v České republice. Tento primát však již překonaly některé další rozhledny. Vsoučasné době stojí nejvýše položená rozhledna na 1362 metrů vysokém šumavském

kopci Boubín (nepočítáme-li vyhlídkovou plošinu televizního vysílače na Pradědu).

Přístup na Klínovec je velmi snadný. Odbočíme-li před hraničním přechodem

Boží Dar vpravo a po necelých dvou kilometrech opět vpravo, dostaneme se pohorské silničce až na parkoviště pod rozhlednou. Mimochodem hraniční přechod

v Božím Daru je svou nadmořskou výškou téměř 1100 metrů nejvýše položeným

hraničním přechodem pro motorová vozidla v České republice. Nejbližší železniční

stanice se nachází v Ostrově nad Ohří vzdáleném od rozhledny asi 12 kilometrů.

Vystoupíme-li na novou rozhlednu, jistě se nám naskytne krásný výhled daleko do

kraje (stejný jako z té původní). Směrem k severovýchodu jsou vidět hřebenyKrušných hor až po Děčínský Sněžník, východně České středohoří, jihovýchodně


KARLOVARSKÝ KRAJ

21

vské hory, jižně Tepelská vrchovina, jihozápadněSlavkovský les, západně opět hřebeny Krušných hor,severně četné kopce na německém území, z nichž výrazně

vystupuje druhá nejvyšší hora Krušných hor –německý Fichtelberg s rozhlednou. Za velmi dobréviditelnosti však můžeme dohlédnout až na Lužické hory,

Ještěd, Šumavu, Český les a Smrčiny v Německu.

V současné době stojí na Klínovci ještě další turistické

objekty a 80 metrů vysoká věž pro televizní a rozhlasové

vysílání. V roce 1965 zde byla postavena také sedačková

lanovka z Jáchymova, která překonává 428 metrůvýškového rozdílu. Pro zimní sporty tady byly vybudovány

četné vleky a sjezdové tratě. Klínovec je zkrátka významným sportovním i turistickým centrem Krušných

hor. Pro své poměrně dobré ubytovací možnosti aznačnou blízkost hraničního přechodu je i vhodnýmvýchozím bodem pro cestování do Německa.

Nedaleko odtud se rozkládají Božídarská rašeliniště, jimiž prochází asi třikilometry dlouhá naučná stezka. S rozlohou 930 hektarů to jsou největší rašeliniště

v Krušných horách. Kousek za hraničním přechodem do Německa se pak vypíná už

zmíněná druhá nejvyšší hora Krušných hor, 1215 metrů vysoký Fichtelberg srozhlednou, horskou chatou, meteorologickou stanicí a lanovkou.

Rozhledna na Plešivci

Nad obcí Abertamy, mezi Nejdkem a Božím Darem v Krušných horách, se

v nadmořské výšce 1028 metrů tyčí kopec Plešivec s rozhlednou. Přístup k ní je

velmi snadný. Z městečka Abertamy je možno po úzké horské silničce dojet autem

Původní rozhledna na Klínovci

Rozhledna na Plešivci


KARLOVARSKÝ KRAJ

22

až na parkoviště na vrcholu Plešivce přímo vedle horské chaty s rozhlednou.Nejbližší železniční stanice v Perninku je odtud vzdálená zhruba šest kilometrů.

Na Plešivci původně stála 16 metrů vysoká rozhledna z roku 1895. O třináct let

později k ní přibyl i horský hotel. Rozhledna však postupně zchátrala. V roce 2001

byla přestavěna na 19 metrů vysokou zděnou rozhlednu s anténami. Horský hotel

pak byl několikrát zrekonstruován, naposledy v nedávné době.

Z vyhlídkového ochozu věže ve výšce 16 metrů je pěkný výhled, podobný jako

z blízkého Tisovského vrchu. Severně uvidíme nedaleký Blatenský vrch srozhlednou a německý Auersberg s rozhlednou a radarem. Na severovýchodě se vypínají dvě

nejvyšší hory Krušných hor – Klínovec s televizním vysílačem a rozhlednou a vlevo

od něj německý Fichtelberg s rozhlednou, před nimi pak vidíme Božídarský Špičák.

Jihovýchodně se táhnou Doupovské hory, jižně dole v údolí leží Karlovy Vary,jihozápadně se rozkládá Slavkovský les a vzadu v dálce v Českém lese vrch Dyleň s věží.

Za velmi dobré viditelnosti můžeme na západě spatřit i Smrčiny v Německu.

V přilehlé restauraci je možno se v klidu občerstvit.

Rozhledna na Tisovském vrchu

V blízkosti Nejdku pod Krušnými horami leží

obec Tisová. Nad touto obcí se vypíná 977 metrů

vysoký Tisovský vrch, dříve zvaný také Peindl.

Na jeho předvrcholu nižším o 10 metrů byla vroce 1897 postavena kamenná rozhledna. Nejlépe

se k ní dostaneme, když auto necháme v Tisové

na parkovišti u hotelu Kukačka, v jehož blízkosti

je také železniční zastávka. Odtud pak půjdeme

vzhůru přes železniční přejezd po úzké asfaltové

silničce, později značené modrou značkou, až na

křižovatku se žlutou značkou. Zde odbočíme po

žluté značce vpravo a ta nás pak zavede až na

vrchol kopce přímo k rozhledně. Celá trasa od

hotelu je dlouhá něco přes dva kilometry spřevýšením asi 200 metrů.

Rozhledna měří 25 metrů. Když na ni po

126 schodech vystoupíme, můžeme východním

směrem spatřit dvě nejvyšší hory Krušných hor –

Klínovec s televizním vysílačem a rozhlednou na

naší straně a Fichtelberg s rozhlednou na straně

německé. Jihovýchodně jsou vidět Doupovské

hory, jižně pak v údolí Karlovy Vary a Nejdek.

Jihozápadně leží sokolovská oblast, nad ní se tyčí vrcholky Slavkovského lesa

a v dálce v Českém lese Dyleň s věží. Za velmi dobré viditelnosti můžeme nazápadě spatřit i Smrčiny v Německu a konečně severně je vidět Blatenský vrch srozhlednou.

Pokud máme dostatek času, můžeme si zajet na nedaleký královský hrad Loket ze

13. století. Tady je k vidění expozice věnovaná historii hradu, dále výstavaporcelánu a několik dalších hradních objektů včetně věže, odkud je pěkný výhled do okolí.

Rozhledna na Tisovském vrchu


KARLOVARSKÝ KRAJ

23

OKRES SOKOLOV

Rozhledna na Krásenském vrchu

Nedaleko hornického městečka Horní Slavkov

v západních Čechách leží obec Krásno. Nad ní sevypíná částečně zalesněný plochý hřbet Krásenský vrch,

který dosahuje 777 metrů nadmořské výšky. Na něm

byla v roce 1934 postavena zajímavá 25 metrů vysoká

kamenná rozhledna podobající se hradní věži.Zvláštností je, že na ni vede spirálové schodiště (120 schodů) po

vnějším obvodu. Dříve zde stával i hostinec s tanečním

parketem, kde se pořádaly zábavy.

K věži se dostaneme poměrně snadno z obce Krásno,

kde je možno nechat auto. Odtud k ní vede asi kilometr

dlouhá cesta s malým převýšením. Od nejbližšíželezniční zastávky v Horním Slavkově je to k rozhledně asi pět

kilometrů.

Z věže se nám otevře docela pěkný výhled. Na severu

spatříme některé kopce v Krušných horách, jako jeBlatenský vrch s rozhlednou, Plešivec s rozhlednou, Božídarský Špičák a nejvyšší Klínovec

s televizním vysílačem a rozhlednou. Dole v údolí pak vidíme hornické městečko

Horní Slavkov. Směrem na severovýchod se vypínají Doupovské hory s nejvyšším

kopcem Hradiště, východně až jižně je vidět Tepelská vrchovina a jihozápadněnejvyšší vrchy ve Slavkovském lese Lesný a Lysina.

Kousek odtud se nachází zámek v Bečově nad Teplou, kde je možno siprohlédnout relikviář svatého Maura (národní kulturní památka) a zámecké interiéry.

Rozhledna na kopci Krudum (Chrudim)

Pověstmi opředený, hlubokými lesy porostlý kopec

Krudum se vypíná ve Slavkovském lese meziSokolovem a Horním Slavkovem. Jeho původní správnýstarobylý název Krudum byl později nahrazen počeštělým

názvem Chrudim. V současné době se však opětzačíná užívat dřívější správný název. Na mapách jeoznačen jeho vrchol nadmořskou výškou 838 metrů,protože se zde nachází trigonometrický bod.

Na jeho druhém 849 metrů vysokém vrcholu, jehož

nadmořská výška není na mapách vyznačena, byla na

místě původní rozhledny postavena nová rozhledna. Je

možno se k ní dostat z různých stran. Nejblíže je to

z obce Hrušková, která leží jihovýchodně od Sokolova.

Téměř stejně daleko je to i z přírodního parkovištěnedaRozhledna na Krásenském

vrchu

Rozhledna na kopci Krudum


leko chat v zaniklé osadě Třídomí. Tady jsou ale hezčí přírodní scenérie a z tétostrany je to také autem o hodně blíž k další zajímavé rozhledně na Krásenském vrchu

u nedaleké obce Krásno.

Z městečka Horní Slavkov vede do Třídomí kolem restaurace U pulečka dostirozbitá asfaltová cesta. Z přírodního parkoviště v Třídomí, kde zaparkujeme auto, se můžeme vydat na Krudum pěšky. Půjdeme po cestě (cyklotrase) vedoucí kolem hájovny Třídomí lesem k pozůstatkům kostela svatého Mikuláše vzdáleným asi dva kilometry. Z široké cesty (cyklotrasy) asi 100 metrů za informační tabulí s údaji o kostele svatého Mikuláše odbočuje na Krudum vlevo neznačená lesní cesta. My však můžeme jít po původní široké cestě (cyklotrase) ještě asi o 100 metrů dále a potom odbočit vpravo na cestu, která nás zavede přímo ke zbytkům kostelasvatého Mikuláše.

Románský kostel svatého Mikuláše byl zřejmě založen již v roce 1253 a zanikl patrně na přelomu 15. a 16. století, v době kdy v jeho okolí ustala těžba nerostů. Teprve v letech 2002–2004 archeologický výzkum definitivně lokalizoval kostel na tomto místě. Bylo odkryto jeho zdivo, které se nachází na ploše úctyhodnýchrozměrů (25 x 13 metrů). Také zde byly nalezeny drobné kovové předměty, keramika, sklo a dokonce i kosterní pozůstatky. Od zaniklého kostela je dobře vidět irozhledna na kopci Krudum.

Můžeme si prohlédnout také pomníček, který se nachází u široké cesty(cyklotrasy) o malý kousek dále. Byl zde postaven 28. května 1947 (v den narozeninprezidenta Beneše) na paměť hraničářů padlých v roce 1938. Když se pak od pomníčku vrátíme asi 150 metrů zpět k výše uvedené neznačené lesní cestě, můžeme se po ní vydat k rozhledně. Po kousku chůze zatočíme vlevo a po dalších asi 250 metrech odbočíme vpravo a budeme prudce stoupat vzhůru. Potom zatočíme opět vlevo a rozhlednu po pár stech metrech uvidíme přímo vpravo nad sebou. Na vhodném místě můžeme z cesty odbočit a vydat se k ní volně lesem. Celkové převýšení od auta činí asi 240 metrů. Nejbližší železniční stanice v Horním Slavkově je odtud vzdálená přibližně šest kilometrů.

Ještě v poměrně nedávné době bylo možno na vrcholu kopce Krudum spatřitzbytky původní kamenné Kempfovy rozhledny, která zde byla postavena v roce 1932. Po válce však 10 metrů vysoká věž začala rychle chátrat a postupně se zcelarozpadla. Současná telekomunikační věž, sloužící jako rozhledna, zde byla postavena v roce 2008. Není sice již tak romantická jako původní rozhledna, je ale o mnoho vyšší a poskytuje vynikající výhled daleko do kraje. Štíhlá železná věž měří 59 metrů a vyhlídkovou plošinu, na niž vede 152 schodů, má ve výšce 32,5 metru.

Z vyhlídkové plošiny na jihozápadě spatříme dva nejvyšší vrcholkySlavkovského lesa – vlevo Lysinu a vpravo o metr vyšší Lesný. Za nimi kousek vpravo za dobré dohlednosti uvidíme v Německu kopec Platte s rozhlednou a vpravo na západě pohoří Smrčiny s nejvyšším Schneebergem s vojenskou věží. Od severozápadusměrem k severovýchodu před námi vystupuje hradba Krušných hor, kde naseverovýchodě dominuje nejvyšší Klínovec s rozhlednou a televizním vysílačem. PodKrušnými horami uvidíme hnědouhelnou Sokolovskou pánev s elektrárnou Tisová. Vpravo od Krušných hor se na severovýchodě vypínají Doupovské hory svýraznějším vrcholkem zvaným Pustý zámek. Na východě vyniká nepříliš vzdálený kopec Hůrka. V pozadí se pak na východě a jihovýchodě vlní Tepelská vrchovina, z níž na jihovýchodě vystupuje její nejvyšší vrcholek Třebouňský vrch. Za mimořádně dobré dohlednosti můžeme na jihu spatřit i Šumavu s nejvyšším Javorem – ten už je ovšem na německém území.

KARLOVARSKÝ KRAJ

24




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist