načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Rostlinné insekticidy -- Hubíme hmyz bez chemie – Roman Pavela

Fungujeme! Vážení zákazníci, e-shop je plně v provozu. Od 18. 5. 2020 jsou navíc všechny naše prodejny a výdejny otevřeny. Bližší informace naleznete zde
Rostlinné insekticidy -- Hubíme hmyz bez chemie

Elektronická kniha: Rostlinné insekticidy
Autor: Roman Pavela
Podnázev: Hubíme hmyz bez chemie

První kniha u nás, která se uceleně zabývá ochranou rostlin před chorobami a škůdci pomocí přípravků, jež byly vyrobeny z látek rostlinného původu. Čtenáři v knize najdou jak ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  83
+
-
2,8
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2005
Počet stran: 75
Rozměr: 21 cm
Úprava: 16 stran obrazové přílohy: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Ochrana rostlin. Fytopatologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2006
ISBN: 80-247-1019-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

První kniha u nás, která se uceleně zabývá ochranou rostlin před chorobami a škůdci pomocí přípravků, jež byly vyrobeny z látek rostlinného původu. Čtenáři v knize najdou jak informace o významu a používání botanických pesticidů v zahraničí, tak především více než 40 receptů na postřiky, které si mohou jednoduše a levně vyrobit doma a jejichž účinnost je ověřena mnohaletými testy. Pro jejich výrobu přitom stačí rostliny běžně rostoucí kolem nás, jako např. pelyněk, česnek, šanta, bazalka, aksamitník, kopřiva, rozmarýna aj. Autorem publikace je náš přední odborník, spolupracující s řadou zahraničních firem, a napsal ji pro všechny pěstitele rostlin, jak profesionální, tak amatérské, kteří se chtějí vyhnout chemickým prostředkům. (hubíme hmyz bez chemie)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
K elektronické knize "Rostlinné insekticidy -- Hubíme hmyz bez chemie" doporučujeme také:
 (e-book)
Ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům Ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Kniha vznikla v rámci projektu MŠMT číslo 1 P05ME764.

Roman Pavela

Rostlinné insekticidy

Hubíme hmyz bez chemie

Vydala Grada Publishing, a.s.,

U Průhonu 22, Praha 7,

obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz,

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou 2414. publikaci

Odpovědná redaktorka Danuše Martinová

Sazba Artedit s.r.o., Praha

Fotografie na obálce Roman Pavela

Fotografie v barevné příloze Roman Pavela

Ilustrace Roman Pavela

Počet stran 80 a 16 stran barevné přílohy

První vydání, Praha 2006

Vytiskl Rodomax-Print, s. r. o.

Rezecká 1164, Nové Město n. Metují

© Grada Publishing, a.s., 2006

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2006

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 80-247-1019-6


5Obsah

Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1. První generace insekticidů rostlinného původu . . . . . . . . . . . . . . 9 1.1 Tabák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.2 Rotenon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1.3 Pyretrum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1.4 Insekticidní mýdla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

1.5 Rostlinné oleje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2. Rostlinné insekticidy druhé generace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.1 Azadirachtin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.2 Pongamie, karanjin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

2.3 Esenciální oleje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 3. Nadějné extrakty prozatím jen pro domácí použití . . . . . . . . . . 26

3.1 Acorus calamus – puškvorec obecný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

3.2 Ageratum sp. – nestařec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

3.3 Ajuga sp. – zběhovec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

3.4 Allium sativum – česnek kuchyňský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

3.5 Artemisia sp. – pelyněk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

3.6 Capsicum annum – paprika roční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

3.7 Coriandrum sativum – koriandr setý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

3.8 Lantana camera – lantána . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

3.9 Lavandula officinalis – levandule lékařská . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

3.10 Leuzea carthamoides – parcha saflorová . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

3.11 Lycopersicon esculentum – rajče jedlé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

3.12 Nepeta sp. – šanta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

3.13 Ocimum basilicum – bazalka pravá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 ROSTLINNÉ INSEKTICIDY – HUBÍME HMYZ BEZ CHEMIE

3.14 Origanum sp. a Thymus sp. – dobromysl, majoránka,

mateřídouška, tymián . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

3.15 Plectranthus sp. – pochvatec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

3.16 Rosmarinus officinalis – rozmarýna lékařská . . . . . . . . . . . . . . 51

3.17 Ruta graveolens – routa vonná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

3.18 Salvia sp. – šalvěj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

3.19 Tagetes sp. – aksamitník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

3.20 Tanacetum vulgare – vratič obecný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

3.21 Urtica dioica – kopřiva dvoudomá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 4. Desatero rad společných pro použití podomácku

vyrobených extraktů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

5. O výhodách a nevýhodách rostlinných insekticidů . . . . . . . . . . 62

5.1 Výhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

5.2 Nevýhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 6. Sortiment komerčně vyráběných rostlinných insekticidů . . . . . 64

6.1 Neem přípravky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

6.2 Pyretrinové přípravky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

6.3 Ostatní přípravky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 7. Možnosti použití přípravků v České republice . . . . . . . . . . . . . . 69 Slovníček odborných výrazů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Rejstřík latinských názvů rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Rejstřík českých názvů rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

Úvod

Lidé se už od pradávna potýkají při pěstování kulturních rostlin s četný

mi chorobami a škůdci, kteří dovedou, pokud nejsou redukováni, zcela

zničit anebo alespoň snížit úrodu. Na rozdíl od kulturních (šlechtěných)

rostlin si plané (nešlechtěné) rostliny zachovaly svoji schopnost vytvářet

látky obranného charakteru. Tvorba těchto látek, která je podmíněna

geneticky, byla v důsledku jednostranného šlechtění na kvalitu a množství

produkce u kulturních rostlin potlačena. Až v posledních několika de

setiletích se šlechtitelé pokouší ztracenou rezistenci rostlinám zase navrátit.

Vznikají tak nové odrůdy rostlin s takzvanou částečnou nebo úplnou rezis

tencí vůči některým chorobám, popřípadě i škůdcům.

Avšak u škůdců je s rostlinnou rezistencí velký problém, neboť především

polyfágní druhy škůdců dokážou velmi snadno mnohé látky detoxikovat.

Problém se škůdci tak zůstává stále aktuální a boj proti nim je možný jen

díky insekticidům (nebo pomocí genetické manipulace rostlin, kdy se do

rostlinných buněk vloží nový gen, který dokáže syntetizovat toxické látky

proti hmyzu).

Chemické koncerny každoročně chrlí obrovská množství chemikálií, mezi

nimiž je i vysoké procento syntetických insekticidů. Například v roce 1998

bylo v zemích EU prodáno syntetických insekticidů za 9 miliard EUR.

Biopesticidů, mezi něž se řadí i rostlinné insekticidy, bylo prodáno ze stej

né období jen za 294 milionů EUR. Statistiky však uvádí, že se každoročně

množství prodaných biopesticidů zvyšuje o asi 10 %. A celosvětový trend

je stále se zvyšující poptávka po biopesticidech.

Nicméně jak je patrné z uvedených čísel, stále nejvíce se prodávají synte

ticky vyráběné insekticidy. Tyto insekticidy obsahují jednu, případně dvě

účinné látky, které jsou toxické pro hmyz. V polovině 20. století, kdy byla

chemizace zemědělské výroby na svém vrcholu, bylo používáno velké

množství takzvaných širokospektrálních insekticidů (např. známé DDT),

tj. takových, které dokázaly zničit všechny živé hmyzí druhy (včetně

užitečných). Došlo tak k velmi výraznému narušení rovnováhy v agro

ekosystémech. Navíc rezidua těchto insekticidů se dostávala do potravních

řetězců a způsobovala mnohé zdravotní problémy.

Ke konci minulého století si lidé konečně řekli dost a chemické koncerny

díky novému vědeckému poznání o škodlivosti a také na nátlak veřejného

mínění začaly vyvíjet nové, tzv. selektivní insekticidy, které jsou mnohem

šetrnější k životnímu prostředí a neničí necílové (užitečné) organismy.

7Úvod

Přesto i zde se vyskytují problémy, a to především proto, že vzhledem

k šetrnosti používaných účinných látek si hmyzí škůdci velmi rychle dove

dou vytvořit tzv. rezistenci vůči jedné nebo celé skupině účinných látek.

A tak se běžně stává, že zemědělci a ostatní pěstitelé provedou postřik

insekticidem, a posléze zjistí, že jeho účinnost je velmi slabá. Jsou tudíž

nuceni stříkat častěji, zvyšovat dávky anebo dělat různé směsi či často stří

dat různé insekticidy. Navíc se objevují podezření, že se mnohé z těchto

syntetických látek dostávají do potravních řetězců a způsobují nebo ale

spoň přispívají k tzv. chorobám 21. století (přecitlivělost, alergie, rakovina,

syndrom únavy atd.).

Z těchto důvodů opět sílí tlak na omezování či úplnou redukci chemizace

v zemědělství, což vzhledem ke konkurenčním tlakům v tržním hospo

dářství a vysokému tlaku chorob a škůdců není plošně možné. Proto vědci

a posléze i různé firmy hledají nové, alternativní možnosti ochrany rostlin.

Jednou z těchto možností je i využití přirozených biologicky aktivních

látek získaných z rostlin pomocí extrakcí – tzv. botanických insekticidů

neboli rostlinných insekticidů.

Výroba botanických insekticidů nemusí být jen doménou firem. Mnohé

výrobní procesy (extrakce) jsou natolik jednoduché, že je mohou zvlád

nout i drobní pěstitelé. Mnohé výrobní postupy jsou ověřeny a po staletí

byly používány různými národy. Pouze se na ně v důsledku dnešní

přetechnizované a uspěchané doby zapomnělo. Je proto dobré tyto

tradiční i nové způsoby výroby a použití rostlinných extraktů v ochraně

proti škůdcům připomenout.

V této knize tak můžete najít nejen velmi stručný přehled o komerčně

vyráběných botanických insekticidech a jejich možnostech využití, ale

i řadu návodů, jak si sami vyrobit rostlinné extrakty a jak je vhodně použít

v ochraně rostlin.

8 ROSTLINNÉ INSEKTICIDY – HUBÍME HMYZ BEZ CHEMIE

1. První generace insekticidů rostlinného původu

Rostlinné insekticidy, respektive jednoduché extrakty z rostlin, byly před

chůdci první generace syntetických insekticidů. Začaly se používat zhruba

od konce 16. století a jejich produkce vyvrcholila v 19. století. Na sklonku

19. století započala éra chemizace, která rostlinné insekticidy z evropských

trhů zcela vytlačila. Na více jak půl století byly insekticidy rostlinného půvo

du úplně zapomenuty. Nicméně od konce 20. století zájem o botanické

insekticidy narůstá, a tak započala nová éra jejich návratu na světové trhy.

První generace rostlinných insekticidů vznikla z rostlin, které byly

používány především na americkém kontinentu nebo v Asii původními

obyvateli k ochraně produktů a úrody před škůdci. V Evropě byly tyto

praktiky zdokonaleny a původně jednoduché, podomácku vyrobené

extrakty z rostlin dostaly posléze komerční podobu.

Mezi první botanické insekticidy patří extrakty z rostlin tabáku, ryanie

a chryzantém, a rostlinné oleje. V této kapitole si povíme něco málo o jed

notlivých rostlinách a jejich možném využití v ochraně rostlin před škůdci.

1.1 Tabák

Pro extrakce se používají listy rostlin druhu Nicotiana tabacum L. – tabák

virginský (obr. 1), Nicotiana rustica L.– tabák selský, Nicotiana sylvestris

Speg. Comes. – tabák lesní (čeleď: Solanaceae).

Všechny uvedené druhy pocházejí ze Střední a Jižní Ameriky, odkud byly

přeneseny (introdukovány) jako kulturní či okrasné rostliny téměř do

celého světa. Jsou to jednoleté až víceleté rostliny, 50–300 cm vysoké,

s vejčitými listy u některých druhů až 50 cm dlouhými. Květy jsou

uspořádány ve vrcholových latách nebo lichohroznech, samotné květy

jsou trubkovité nebo široce zvonkovité, barvy od bílé, přes růžovou až

k červeno-fialové.

Do Evropy poprvé dovezl tabák pravděpodobně v roce 1560 John Nicot.

Semena tehdy přivezl a vysel ve Francii. Listy a extrakty používal pro

lékařské účely. Tabák jako kuřivo přivezl a začal prosazovat Sir Walter

Raleigh v roce 1585 v Anglii. Obliba v kouření tabáku tak posléze změnila

život lidem na celém světě.

9První generace insekticidů rostlinného původu Insekticidní účinky látek obsažených v rostlinách tabáku byly objeveny velmi brzy a tyto vlastnosti začaly být využívány v ochraně rostlin před škůdci. První doložená zmínka o využití vodného výluhu proti savým škůdcům je z let 1560 a 1690. Tehdy se nevědělo, která látka způsobuje smrt hmyzu po postřiku. V roce 1828 byla tato látka izolována a pojmenována po prvním dovozci do Evropy – nikotin. Nikotin patří do skupiny alkaloidů, které jsou vysoce toxické nejen pro hmyz, ale i pro člověka (LD

50

je při orální aplikaci 50–60 mg/kg). Tento

alkaloid je v okolním prostředí neobyčejně stabilní, a vykazuje proto relativně dlouhodobý reziduální účinek po postřiku. Na hmyz účinkuje velmi rychle a při velmi nízkých dávkách jako takzvaný srdeční (nervový) jed. Později byla z extraktu izolována celá řada dalších alkaloidů, které vykazují podobné insekticidní účinky (např. Nornicotin, Nicotyrin, Metanicotin). V roce 1904 se podařilo nikotin syntetizovat a později se stal základem pro vývoj mnohých syntetických insekticidů – neonikotinů, které se používají dodnes.

Extrakt z listů tabáku lze jednoduše připravit i doma. Potřebujeme

k tomu tabákovou drť, kterou smícháme s teplou vodou v poměru 1 : 30.

Necháme macerovat minimálně 24 hodin (občas promícháme), směs

poté přecedíme přes plátno nebo filtrační papír a můžeme naředit zhru

ba 10krát. Potom aplikujeme na škůdce běžným postřikem. Je však nutné si uvědomit, že v poslední době dochází k šlechtění rostlin tabáku na menší obsah nikotinu, nebo je obsah nikotinu upravován při výrobě cigaret. Je proto lepší použít například kvalitní doutníky. Pokud použijete levnou cigaretovou drť, je nutné odzkoušet účinnost extraktu v závislosti na poměru ředění. Pozor, jelikož se jedná v tomto případě o jedovatý extrakt, je nutno dbát na čistotu. Používejte raději ochranné pomůcky (gumové rukavice) a dbejte na to, aby byl extrakt mimo dosah dětí a jiných domácích mazlíčků. 10 ROSTLINNÉ INSEKTICIDY – HUBÍME HMYZ BEZ CHEMIE

Nikotin


Použití je všestranné, nicméně účinnost je závislá na kvalitě použitého

tabáku a zároveň na kvalitě postřiku. Bezproblémové je uplatnění proti

mšicím, molicím, sviluškám a třásněnkám. Proti housenkám funguje,

jestliže jsou v nižším vývojovém stupni, pokud jsou housenky už velké, je

nutné dát méně ředěný roztok. Stejně tak dobře funguje i na larvy man

delinky bramborové.

1.2 Rotenon

Do skupiny rotenonů lze zařadit extrakty z celé řady rostlin, které obsahu

jí podobnou účinnou látku – rotenon a jeho deriváty. Patří sem tak přede

vším Derris eliptica (Wall.) Benth. – kožnatec vejčitý (obr. 2), Derris fordii

Lour. – kožnatec Fordův, Derris robusta Benth. – kožnatec velký (čeleď:

Fabaceae) a mnoho dalších z dosud známých 67 druhů kožnatců. Kromě

kožnatců byly látky velmi podobné rotenonu izolovány z mnohých jiných

tropických rostlin (např. ze Střední Ameriky pocházející Tephrosia toxicaria,

nebo latinskoamerického Lonchocarpus sp.). Jelikož je tato oblast příliš

široká, budeme se zabývat pouze skupinou nejzajímavější – tj. kožnatci.

Skupina kožnatců pochází z oblasti východní Asie, Indie až Malajsie, ale

i Afriky. Jsou to různě vysoké keře nebo stromy. Listy mají zpravidla

zpeřené, lístky vejčité až oválné, celokrajné, silné, kožovité, obvykle lysé.

Květy jsou většinou ve shlucích po třech kvítkách sestavených do hroznů

15–25 cm dlouhých. Barva květů je obvykle růžová až červená. Plody jsou

kožovité lusky, protáhlého až elipsovitého tvaru, 3–7 cm v průměru.

Uvnitř plodu jsou 1–3 semena ploše ledvinovitého tvaru.

Domorodci v Malajsii, ale i v Latinské Americe používají listy nebo roze

mleté kořeny k omračování ryb. Části rostlin rozdrtí, poté luhují a vlijí do

vodních toků. Ryby po chvíli vyplavou na povrch, kde se snadno seberou.

Zprávy o takovém způsobu lovu sladkovodních ryb pocházejí dokonce už

z roku 1665.

11První generace insekticidů rostlinného původu

Rotenon


Kdy začaly být extrakty z těchto rostlin používány jako insekticid, přesně

nevíme. První doloženou zmínku o použití extraktů z kořenů z rostlin

druhů Derris sp. jako dobrého insekticidu najdeme z roku 1848. Další

zprávu o používání extraktů z kořenů tuba na škůdce v Číně a v Singapu

ru přinesl v roce 1877 botanik a cestovatel Hooker.

Účinná látka rotenon a jeho deriváty patří do skupiny flavonoidů. Postup

ně byla z rostlin (především z kořenů) izolována celá řada látek (chro

manochromanon, isorotenon, villosin, sumatrol, duguelin, toxicarol atd.),

které vykazují podobné insekticidní účinky. Tyto látky zabraňují dýchání

hmyzu a tím způsobují jeho celkovou paralýzu. Řadí se tedy do skupiny

nervových jedů.

Ačkoliv jsou extrakty pro teplokrevné živočichy, tedy i člověka relativně

neškodné (LD

50

se uvádí okolo 1000 mg/kg), od používání rotenonu se

upustilo především pro jeho nebezpečí při používání v blízkosti vodních

toků a ploch. Přesto je ve světě a zejména v celé Americe nabízena celá

řada komerčně vyráběných botanických insekticidů na bázi extraktů z rost

lin Derris sp. V Evropě jsou tyto přípravky používány ve Španělsku

a Francii.

Pokud budete přípravek na této bázi používat, dejte pozor na stude

nokrevné živočichy, pro které je stejně nebezpečný jako pro hmyz. Vzhle

dem k nedostupnosti rostlinného materiálu ve střední Evropě neuvádíme

žádný recept na výrobu extraktů.

1.3 Pyretrum

Další skupinou rostlin mající velmi účinné insekticidní látky jsou chryzan

témy, resp. řimbaby. Pro výrobu insekticidů se používají především dva

druhy: Chrysanthemum cinerariifolium (Trevir.) Vis. (syn. Pyrethrum cinerarii

folium Trevir., Tanacetum cinerariifolium (Trevir.) Schultz. Bip.) – řimbaba

stračkolistá (obr. 4) a Chrysanthemum coccineum Willd. (syn. C. roseum

Adams, Pyrethrum roseum (Adams) M. B., Pyrethrum carneum M.B.) – řim

baba šarlatová (čeleď: Asteraceae) (obr. 3).

Řimbaba stračkolistá je vytrvalá rostlina, trstnatá, stříbřitě ochmýřená,

15–50 cm vysoká, listy má peřenodílné, s podlouhle až úzce kopinatými

úkrojky. Květy mají 3–5 cm v průměru, barvy bílé až růžové. Pochází ze

Středozemí, u nás je místy zplanělá, v zahrádkách se pěstuje jako okrasná

rostlina.

12 ROSTLINNÉ INSEKTICIDY – HUBÍME HMYZ BEZ CHEMIE


Řimbaba šarlatová pochází z horských luk Kavkazu. Má podlouhlé,

dvakrát zpeřené, jemné listy se zašpičatělými úkrojky. Listy rostou v hus

tých přízemních trsech. Štíhlé a slabě olistěné stonky nesou jednotlivé

úbory tvarem i velikostí připomínající kopretinu. Původní barva paprsků

byla v růžových odstínech, nicméně dnes můžeme najít plno zahradních

odrůd s květy rudými, červenými, jednoduchými i plnokvětými.

Je velké množství dalších druhů chryzantém, listopadek, kopretin, řimbab

či vratičů, které obsahují také spoustu biologicky účinných látek, mnohé

z nich se používají jako léčivé rostliny a o některých z nich se ještě

zmíníme v dalších kapitolách, nicméně nejvíce prozkoumané a v praxi

využitelné pro výrobu insekticidů jsou dva výše zmíněné druhy.

Pro výrobky z obou zmíněných řimbab se vžil název pyretrum (obr. 6). Je

to název, který se dostal jak do jmen samotných rostlin, tak i do jmen

účinných látek z nich získaných. O insekticidním účinku řimbab se ví už

dlouho. Po staletí se v Dalmácii pěstovala C. cinerariifolium a vyráběl se

z nich takzvaný dalmátský prach, později japonský prach. Ve východní

Evropě a na Kavkazu se nezávisle vyráběl z rostlin C. coccineum takzvaný

kavkazský neboli arménský prášek proti hmyzu. Nešlo o nic jiného než čer

stvě usušenou, rozemletou a jemně přesetou drť z výše uvedených rostlin.

V Evropě se působení těchto prášků osvědčilo za napoleonských válek, kdy

byly používány vojáky pro likvidaci vší a blech. Především kavkazský prach

byl od roku 1828 velmi rozšířený v Evropě na likvidaci nežádoucích paraz

itů, tehdy zcela běžných. Z Evropy se v roce 1876 dostal kavkazský prach

13První generace insekticidů rostlinného původu

Pyrethrin II

Jasmolin I

Cinerin I

Cinerin II

Pyrethrin I


do USA a do Japonska. Dalmátský prášek proti hmyzu se začal vyrábět

v Jugoslávii a později v Japonsku a od roku 1840 se stal vážnou konkurencí

kavkazskému prachu. Záhy se objevil i první extrakt jako insekticid a od

roku 1851 se začal komerčně prodávat jako výtažek z pyretra.

Extrakty z řimbab (či chryzantém) obsahují celou řadu účinných látek,

z nichž nejvýznamnější je skupina pyretrinů. Nejdůležitější z nich, co se

insekticidních účinků týká, je Pyrethrin I, Pyrethrin II, Cinerin I, Cine

rin II, Jasmolin I a Jasmolin II. Tato skupina látek je navzájem velmi

podobná a jejich obsah se v suché droze pohybuje v rozmezí 0,5–1,3 %.

Pyretriny účinkují na hmyz okamžitě jako kontaktní a požerový jed. Půso

bí podobně jako nikotin na nervovou soustavu, kdy přeruší její funkci,

a hmyz tak okamžitě paralyzují.

Přírodní pyretriny jsou vysoce účinné a patří mezi nejrychleji účinkující

hmyzí jedy. Mají však jednu nevýhodu, velmi rychle se vlivem UV záření

a jiných faktorů v prostředí rozkládají na neškodné látky. Proto je nutné

vždy používat čerstvé extrakty nebo prach. Rychlý rozklad a tím ztráta

účinnosti byl hlavní důvod, proč se od použití těchto extraktů a prášků

upustilo. Nicméně vědcům se již na počátku minulého století podařilo

pyretriny syntetizovat a tento výzkum dal vzniknout celé škále dnes

komerčně vyráběných syntetických pyretroidů.

V současné době se na nevýhodu rychlého rozkladu v prostředí díváme spí

še jako na výhodu. Můžeme totiž takové extrakty použít i v době, kdy pro

bíhá například sklizeň, a nemusíme mít strach o nebezpečná rezidua,

pokud dodržíme alespoň dvoudenní ochranou lhůtu. C. cinerariifolium se

dnes pěstuje v hornatých regionech Keni (obr. 5, 7), v Tanzanii a Ekvádo

ru a opět se začíná pěstovat i v Evropě. Pro pěstování je velmi vhodná

nadmořská výška 1600–3000 metrů, neboť s nadmořskou výškou obsah

pyretrinů stoupá. Ideální podmínky pro komerční pěstování jsou kromě

nadmořské výšky i podmínky půdní (částečně vyprahlé hlinito-písčité

půdy), chladné zimy, okolo 1200 mm srážek a 2–3 měsíce sucha. Nicméně

v Německu probíhá nové šlechtění rostlin pro pěstování i v evropských

podmínkách a první odrůdy se již dostávají na trh.

Některé firmy ve světě se začaly výrobou extraktů a prachů znovu zabývat.

V současnosti existuje několik komerčních produktů, o nichž bude řeč

v kapitole 6. U nás bohužel prozatím není žádný z nich registrovaný. Nic

méně pokud získáte sazenice a budete si je pěstovat, lze si snadno účinné

extrakty z nich vyrobit i doma. Je však nutné, abyste věnovali pěstování

pozornost, neboť obsah účinných látek je přímo závislý na odrůdě, pod

mínkách pěstování, sběru, sušení a uchovávání.

14 ROSTLINNÉ INSEKTICIDY – HUBÍME HMYZ BEZ CHEMIE


15

Rostliny se množí buď semeny, nebo dělením, případně řízkováním.

Pokud seženete semena, vysévejte je již v únoru do skleníku, kde klíčí při

teplotě 20–22 °C. Výsadba rostlin na záhon se provádí ve sponu 30 až

50×40 cm. Není nutné během vegetace přihnojovat, nicméně přihnojení

fosforem zvyšuje produkci květů.

Pro výrobu extraktů je nutné provést sběr, když rostliny obsahují maxi

mální množství účinných látek. Sběr by měl být proveden během suchého

a teplého období, kdy jsou rostliny ve vrcholu kvetení. Ideální období je

mezi 5–9. dnem od počátku plného květu. Květy ze středu trsu obsahují

obvykle více účinných látek než květy na okraji trsu. Z 10 kg čerstvých

rostlin můžeme získat 2–3 kg suché hmoty. Rostliny sušíme na vzdušném

suchém místě, nejlépe na půdě. Pro samotné extrakty se používají květy

s částmi stonků. Suché květy můžeme použít proti škůdcům buď v podobě

prachu (který snadno připravíme v mixéru), anebo jako extrakty.

Pokud budete používat prach, vždy jej uchovávejte v mrazničce, neboť

v teple a na světle rychle ztrácí účinnost. V mrazničce si podrží svou účin

nost i několik měsíců (tj. do další sezony).

Pro výrobu extraktů jsou ideální čerstvé mleté květy i se stopkami, ať už

čerstvě utržené, nebo usušené. Je mnoho osvědčených receptur pro výrobu

extraktů. Nicméně základní recepty jsou tyto:

První generace insekticidů rostlinného původu

Způsob sušení rostlin: A – celé rostliny zavěšené ve svazcích B – části rostlin ve slabých vrstvách na policích; dno police je vyrobeno z králičího

pletiva, aby rostliny dobře proschly

+


VODNÝ VÝLUH: 20 g suchých a rozdrcených květů zalijeme 5–6 litry teplé

vody, necháme luhovat 3 hodiny, poté přecedíme přes pláténko nebo

filtrační papír a provedeme postřik.

ALKOHOLOVÝ EXTRAKT: 500 g suché mleté drogy necháme luhovat po

dobu 48 hodin v 5 litrech alkoholu (50–80%). Poté přecedíme a zředíme

vodou na 10–15% roztok a postřikujeme. Pokud by byl extrakt málo účinný (například z důvodu jeho stáří nebo nízkého obsahu v něm účinných látek), čili nebyla zjištěna dostatečná mortalita škůdců do 48 hodin po postřiku, můžete provést kontrolní test účinnosti. Pro tento test je nutné odchytnout mouchy (alespoň 10) do menší sklenice. Do sklenice s mouchami vsypte trochu prachu nebo je postříkejte extraktem. Pokud mouchy zemřou do 1 minuty, je extrakt v pořádku, pokud je špatný, mouchy budou žít déle než 20 minut. Pro zvýšení samotné účinnosti je možné přidat do extraktů další pomocné látky, které prodlouží dobu životnosti a zvýší reziduální účinnost přípravku. V malospotřebitelských podmínkách je možné přidat do jednoho litru postřiku jednu čajovou lžičku řepkového, sezamového či jiného oleje. Poté je nutné připravený postřik řádně protřepat, aby vznikla jemná emulze. Pro lepší přilnavost postřiku na listy je dobré přidat do stejného objemu jednu necelou polévkovou lžíci tekutého mýdla. Reziduální účinnost lze také prodloužit pomocí některých z rostlinných antioxydantů, jako je například kyselina taninová nebo lecitin. Jak a kdy používat extrakty z pyretra? Extrakty je dobré používat ihned po zjištění škůdce na rostlinách, proto pravidelně rostliny prohlížejte. Postřiky zásadně provádíme buď velmi časně ráno, nebo v podvečer. V žádném případě je neprovádíme v poledním či odpoledním slunečním žáru, kdy může dojít nejen ke snížení účinnosti přípravků, ale i k popálení rostlin. Volíme dobrý postřikovač, který je schopen vytvořit velmi jemnou mlhu. Jen tak můžeme rostliny ošetřit důkladně. Důležité je, aby byly rostliny ošetřeny i na spodních stranách listů, kam se uchyluje většina škůdců. Postřik je obvykle nutno opakovat podle okolní teploty po 3–10 dnech (čím je teplota vyšší, tím kratší interval). Extrakty z chryzantém totiž neúčinkují na vajíčka škůdců, a proto je nutné zasáhnout i nově narozené larvičky. Pokud se stane, že jste nuceni stříkat v období častých dešťů, nebojte se postřik opakovat častěji. Extrakty z pyretra lze použít proti všem běžným škůdcům, jako jsou svilušky, třásněnky, molice, housenky motýlů. Obecně postřik neúčinkuje na nakladená hmyzí vajíčka, nicméně existují komerčně vyráběné formulace s rostlinnými oleji, které mohou vykazovat relativně vysoký ovicidní účinek. 16 ROSTLINNÉ INSEKTICIDY – HUBÍME HMYZ BEZ CHEMIE

1.4 Insekticidní mýdla

Insekticidní mýdla do řady botanických insekticidů sice přímo nepatří , ale

jelikož jsou to přípravky pro člověka i jiné živočichy neškodné, můžeme je

do rodiny ekologicky nezávadných přípravků na ochranu rostlin právem

zařadit.

Jako všechna další mýdla i insekticidní mýdla jsou vyrobena ze solí mast

ných kyselin. Mastné kyseliny jsou hlavní součástí všech rostlinných

i živočišných olejů a tuků. Jako účinnou složku insekticidních mýdel lze

považovat především draselné soli kyseliny olejové. Mechanismus účinků na

hmyz sice není ještě dostatečně objasněn, nicméně obecně se předpokládá,

že tyto soli působí na respirační systém hmyzu, který naruší nebo poškodí.

Hmyzí buňky tak nejsou schopny normálně dýchat a hmyz se zadusí.

Insekticidní mýdlo si můžete koupit nebo si jej můžete vyrobit sami.

Nejlépe je zakoupit si běžné draselné mýdlo v obchodě, ideální je olivové

draselné mýdlo. Mýdlo rozpustíte ve vodě tak, aby vznikl 1–2% roztok

(pozor! silný roztok – více jak 4% – může být pro některé rostliny částečně

fytotoxický, nicméně rostliny se z poškození velmi dobře zotavují). Postřiky

zásadně provádíme buď velmi časně ráno, nebo v podvečer. V žádném pří

padě je neprovádíme v poledním či odpoledním slunečním žáru, kdy může

dojít k popálení listů nebo květů rostlin. Důležité je, aby byly rostliny

ošetřeny i na spodních stranách listů, kam se většina škůdců uchyluje.

Insekticidní mýdla velmi dobře účinkují na drobný hmyz, jako jsou mšice,

svilušky, molice a třásněnky. Na larvy brouků nebo housenky motýlů je

účinnost dobrá jen tehdy, pokud se nacházejí v 1.–3. vývojovém stupni

(instaru). U některých mýdlových přípravků jsou prokázány i ovicidní,

fungicidní a baktericidní účinky.

Mýdlové postřiky lze bezpečně použít i v období například sklizně

zeleniny, neboť rezidua se velmi snadno smyjí, a pokud nějaká zůstanou,

nejsou pro člověka nijak škodlivá.

1.5 Rostlinné oleje

Další skupinou látek rostlinného původu, které lze velmi úspěšně uplatnit

v ochraně rostlin, jsou rostlinné oleje.

Rostlinné a posléze i minerální oleje začaly být používány velmi brzy.

První komerční upravené rostlinné oleje se objevily v USA (arašídový) a ve

Francii (olivový) okolo roku 1920.

17První generace insekticidů rostlinného původu

Později to byly různé nestálé suspenze z minerálních olejů (kerosen, bílé

oleje atd.), rostlinných olejů (arašídový, olivový, později slunečnicový

a řepkový olej), ale i živočišných olejů (např. velrybí a delfíní). Jelikož ole

je nejsou rozpustné ve vodě, bylo nutné najít vhodná emulgační činidla.

Postupem času se podařilo nalézt taková, která dovedou olej ve vodě velmi

dobře emulgovat.

Rostlinné oleje jsou složeny především z různě nasycených mastných

kyselin. Nicméně velmi často jsou v olejích další biologicky aktivní látky,

které mohou zvyšovat účinnost olejů nebo dokonce předčit účinnost samot

ných mastných kyselin (například olej ze semen rostlin Azadirachta indica).

V současnosti se vyrábí několik desítek různých přípravků, které využívají

insekticidních vlastností mastných kyselin. Hlavní vlastností mastných

kyselin ovlivňující mortalitu hmyzu je především schopnost rovnoměrně

vytvořit na hmyzím těle tenký film, který zabrání výměně plynů, a hmyz

se tak udusí. Tuto vlastnost lze velmi dobře zúročit například na jaře, kdy

se oleji postřikují stromy, aby se stejným mechanismem zadusila vajíčka

přezimujících škůdců. Některé mastné kyseliny mohou způsobit mortalitu

hmyzu tím, že naruší jejich buněčné blány a tím poruší hmyzí kutikulu.

Nemůže tak docházet k normálnímu metabolismu a hmyz umírá na

celkové metabolické selhání.

Dnes je různých přípravků už několik desítek. na bázi rostlinných olejů,

které využívají biologických účinků mastných kyselin. Velmi módní se staly

různé lesky na listy s minerálními nebo rostlinnými oleji. Přesto je nutné

podotknout, že zatímco minerální oleje využívají pouze účinnosti mast

ných kyselin, rostlinné oleje obsahují i několik desítek dalších biologicky

aktivních látek, které synergicky zvyšují samotnou účinnost postřiku.

Některé oleje mohou být i fytotoxické. To může být způsobeno například

nevhodným emulgačním činitelem, ale také vysokou dávkou, která zabrání

rostlinám v normální asimilaci a v dýchání. Pokud budete používat rost

linné nebo minerální oleje, je vždy lepší odzkoušet jejich účinnost na

několika rostlinách, anebo na jejich částech, a teprve poté můžeme bez

starostně ošetřit všechny rostliny. Nicméně k fytotoxicitě dochází jen zříd

ka kdy.

Velmi nadějné v ochraně rostlin se jeví různé směsi olejů s dalšími rostlin

nými extrakty. Využívá se tím možnosti významného společného účinku

některých látek. Lze tak velmi dobře skloubit spektrum účinků insekticid

ních, fungicidních a baktericidních. Jeden přípravek proto může vykázat

celkovou pesticidní účinnost.

18 ROSTLINNÉ INSEKTICIDY – HUBÍME HMYZ BEZ CHEMIE



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist