Kniha: Rok ve Svatojánu - Eva Francová

Ze lí

zelé stlučené rány svým flastrováním hojie

Nu ano, zelí je zelenina z čeledi brukvovitých, ale má tolik

pozitivních účinků na naše zdraví, že se dá bez zaváhání

zařadit mezi léčivé byliny. Neméně dobrým důvodem pro

zařazení zelí mezi byliny je to, že je seženete vždy a všude

a  může tak být po ruce, kdykoliv je třeba. Obsahuje řadu

vitaminů, minerálů, enzymů, organických kyselin amno

hé další prospěšné látky. Rozhodně neprohloupíme, když

budeme jíst zelí co nejčastěji, přednostně syrové jako salát

či kvašené.

Léčba zelím nepředstavuje pro organismus žádnou

zátěž, abychom pocítili negativní účinky, museli bychom

sníst kilo zelí denně a to se asi málokomu podaří.

Už staří Římané znali zelí jako chutnou zeleninu, kterou

používali i proti různým neduhům. Zelí zmiňuje jako léčivku

také Jan Černý ve své Knieze lékarské, kteráž slove Herbář

aneb zelinář: „Zelé stlučené rány svým fl astrováním hojie,

hlízy tvrdé měkčie. Taťkové naši ne vždy své děti kaší, ale

zelíčkem krmili, aby spěšnějí chodily.“ Matthioli chválí zelí

také: „Po jídle kdož by ho požíval, obtižení opilské rozhání

a vínu škoditi nedopouští.“ Starý recept na chrapot auna

vené hlasivky radí rozkousat zelný list a spolknout pouze

šťávu z něho, a to několikrát denně.

Už staří Římané znali zelí jako chutnou zeleninu, kterou

používali i proti různým neduhům. Zelí zmiňuje jako léčivku

také Jan Černý ve své

aneb zelinář: „Zelé stlučené rány svým fl astrováním hojie,

hlízy tvrdé měkčie. Taťkové naši ne vždy své děti kaší, ale

zelíčkem krmili, aby spěšnějí chodily.“ Matthioli chválí zelí

také: „Po jídle kdož by ho požíval, obtižení opilské rozhání

309

 ,    

• choroby žlučníku a žlučových cest

• jaterní choroby

• vředy žaludku a dvanácterníku (125 ml šťávy

čtyřikrát denně po dobu čtyř a šesti týdnů) • zánětlivé onemocnění žaludku a dvanácterníku • zánětlivé nemoci střev • posílení činnosti sleziny • avitaminóza • antisklerotikum • kožní choroby • detoxikace ledvin a jater • chudokrevnost, křeče a zácpa (ve formě

kvašeného zelí) • špatná kondice pokožky a slabý zrak • posílení imunitního systému • střevní parazité • obezita • stres • vysoká hladina cholesterolu • cukrovka (kvašené zelí)

    

(naklepaných a použitých jako zábal)

• popáleniny (ve formě zábalu z rozemletých listů

smíchaných s vaječným bílkem) • vředy • křečové žíly • zánět prsu

Vhodné p žití zelí

310

• zhnisané rány

• akné

• ekzémy

• furunkly a karbunkly

• revmatismus a dna (včetně vnitřní léčby)

• revmatoidní artritida (ve formě čerstvých

listů osmahnutých na oleji nebo rozžehlených

mezi dvěma kusy plátna, včetně užívání

čerstvé zelné šťávy) • modřiny a pohmožděniny • zhnisané rány • akné • ekzémy • furunkly a karbunkly • revmatismus a dna (včetně vnitřní léčby) • revmatoidní artritida (ve formě čerstvých

listů osmahnutých na oleji nebo rozžehlených

mezi dvěma kusy plátna, včetně užívání

čerstvé zelné šťávy) • modřiny a pohmožděniny

listů osmahnutých na oleji nebo rozžehlených

311

To ujeďál každej horák, kde co roste, a v každý chalpě bylo dycky nasušený

v plátěnejch pytlíkách, co visej na bille nad kamnoucem, vonný mařinky,

arniky, vopichu, šlakovýho kolečka, chlapice, sválniku a dalšíhoušelijaký

ho bejlí, třeba hořce, zeměžluč, kejchavice, mátový koření, potoční koření,

záuraťový, tisíczlatý, svatýho Jána oděvy, čertův čmár i Áromova brada.

Nejni na líky, co dala Bóží příroda. Drobet lípovýho kjetu a valdmajstru

eště žánnýho nesložilo hrobařoj na lopatu. A práuje vobráceně, horský bejlí

umí porychtovať takovej truňk, že se po něm hned kale dejchá, a dyž je

prpou canej šrotouník, tak na to je hlauně tisíczlatý koření. A na kašel je ka lej

pampeliškovej med. To sou jarní pampelišky cukrem posypaný, do země na

slunci na půl flašky zakopaný, než doroste měsíc a vycouvá, ty pak maj tu

pravou echtovní sílu. Po horským bejlí se udělá každýmu kale. A sušený je

dobrý i v traňku, třeba takovej puškvorec nebo zázvor šmakuje vícv puškvor

cový nebo zázvorový, jak strouhaný. Horský bejlí je něhdy kalejší než deset

dochtorů v Jablonečku...

Jiří Marhold, Krkonošská kuchařka

312

313

Počátek nového roku se v různých kulturách počítal a počítá

různě, tento svátek nemá tedy souvislost s přírodními cykly,

přesto se o něm ale chci zmínit.

Slavit příchod nového roku hlukem je opravdutra

diční věc. Lidé tloukli do kovadlin, hlasitě zpívali a hra na

hudební nástroje byla co nejhlasitější proto, aby zahnala

démony a zabránila jim škodit v nadcházejícím roce. Zvyk

dělat kravál a binec s pomocí pochybných rachejtlí asijské

provenience je ale nový a dnes už na něj většina lidí pohlíží

s despektem jako na opilství na veřejnosti. Můžeme oslavit

příchod nového roku i kultivovaným způsobem, aniž by

chom současně ubližovali domácím i volně žijícím zvířatům,

ptákům a rybám, otravovali vzduch jedovatými látkami,

chemikáliemi a těžkými kovy, jejichž obrovské množství

během jediné noci vypustíme do vzduchu.

Řešením by mohly být silvestrovské oslavy s profesionálně

připraveným ohňostrojem pořádané městy a obcemi. Randál

by trval pět nebo deset minut, bylo by to bezpečné, mnohem

hezčí a k přírodě milosrdnější. Soukromé rachejtle by nebyly

povolené, stejně jak je tomu v  některých městech už teď.

Nebo co místo toho podpořit skvělé české zvonaře a na oslavu

příchodu nového roku si pořádně zazvonit?

Oslavy n ého roku

314

315