Rok ve Svatojánu - Eva Francová

Ze lí
zelé stlučené rány svým flastrováním hojie





Nu ano, zelí je zelenina z čeledi brukvovitých, ale má tolik
pozitivních účinků na naše zdraví, že se dá bez zaváhání
zařadit mezi léčivé byliny. Neméně dobrým důvodem pro
zařazení zelí mezi byliny je to, že je seženete vždy a všude
a  může tak být po ruce, kdykoliv je třeba. Obsahuje řadu
vitaminů, minerálů, enzymů, organických kyselin a
mnohé další prospěšné látky. Rozhodně neprohloupíme, když
budeme jíst zelí co nejčastěji, přednostně syrové jako salát
či kvašené.
Léčba zelím nepředstavuje pro organismus žádnou
zátěž, abychom pocítili negativní účinky, museli bychom
sníst kilo zelí denně a to se asi málokomu podaří.
Už staří Římané znali zelí jako chutnou zeleninu, kterou
používali i proti různým neduhům. Zelí zmiňuje jako léčivku
také Jan Černý ve své Knieze lékarské, kteráž slove Herbář
aneb zelinář: „Zelé stlučené rány svým fl astrováním hojie,
hlízy tvrdé měkčie. Taťkové naši ne vždy své děti kaší, ale
zelíčkem krmili, aby spěšnějí chodily.“ Matthioli chválí zelí
také: „Po jídle kdož by ho požíval, obtižení opilské rozhání
a vínu škoditi nedopouští.“ Starý recept na chrapot a
unavené hlasivky radí rozkousat zelný list a spolknout pouze
šťávu z něho, a to několikrát denně.
Už staří Římané znali zelí jako chutnou zeleninu, kterou
používali i proti různým neduhům. Zelí zmiňuje jako léčivku
také Jan Černý ve své
aneb zelinář: „Zelé stlučené rány svým fl astrováním hojie,
hlízy tvrdé měkčie. Taťkové naši ne vždy své děti kaší, ale
zelíčkem krmili, aby spěšnějí chodily.“ Matthioli chválí zelí
také: „Po jídle kdož by ho požíval, obtižení opilské rozhání
309





 ,   


• choroby žlučníku a žlučových cest
• jaterní choroby
• vředy žaludku a dvanácterníku (125 ml šťávy
čtyřikrát denně po dobu čtyř a šesti týdnů)
• zánětlivé onemocnění žaludku a dvanácterníku
• zánětlivé nemoci střev
• posílení činnosti sleziny
• avitaminóza
• antisklerotikum
• kožní choroby
• detoxikace ledvin a jater
• chudokrevnost, křeče a zácpa (ve formě
kvašeného zelí)
• špatná kondice pokožky a slabý zrak
• posílení imunitního systému
• střevní parazité
• obezita
• stres
• vysoká hladina cholesterolu
• cukrovka (kvašené zelí)
    
(naklepaných a použitých jako zábal)
• popáleniny (ve formě zábalu z rozemletých listů
smíchaných s vaječným bílkem)
• vředy
• křečové žíly
• zánět prsu
Vhodné p� žití zelí
310





• zhnisané rány
• akné
• ekzémy
• furunkly a karbunkly
• revmatismus a dna (včetně vnitřní léčby)
• revmatoidní artritida (ve formě čerstvých
listů osmahnutých na oleji nebo rozžehlených
mezi dvěma kusy plátna, včetně užívání
čerstvé zelné šťávy)
• modřiny a pohmožděniny
• zhnisané rány
• akné
• ekzémy
• furunkly a karbunkly
• revmatismus a dna (včetně vnitřní léčby)
• revmatoidní artritida (ve formě čerstvých
listů osmahnutých na oleji nebo rozžehlených
mezi dvěma kusy plátna, včetně užívání
čerstvé zelné šťávy)
• modřiny a pohmožděniny
listů osmahnutých na oleji nebo rozžehlených
311





To ujeďál každej horák, kde co roste, a v každý chalpě bylo dycky nasušený
v plátěnejch pytlíkách, co visej na bille nad kamnoucem, vonný mařinky,
arniky, vopichu, šlakovýho kolečka, chlapice, sválniku a dalšího ušelijaký -
ho bejlí, třeba hořce, zeměžluč, kejchavice, mátový koření, potoční koření,
záuraťový, tisíczlatý, svatýho Jána oděvy, čertův čmár i Áromova brada.
Nejni na líky, co dala Bóží příroda. Drobet lípovýho kjetu a valdmajstru
eště žánnýho nesložilo hrobařoj na lopatu. A práuje vobráceně, horský bejlí
umí porychtovať takovej truňk, že se po něm hned kale dejchá, a dyž je
prpou canej šrotouník, tak na to je hlauně tisíczlatý koření. A na kašel je ka lej
pampeliškovej med. To sou jarní pampelišky cukrem posypaný, do země na
slunci na půl flašky zakopaný, než doroste měsíc a vycouvá, ty pak maj tu
pravou echtovní sílu. Po horským bejlí se udělá každýmu kale. A sušený je
dobrý i v traňku, třeba takovej puškvorec nebo zázvor šmakuje víc
v puškvorcový nebo zázvorový, jak strouhaný. Horský bejlí je něhdy kalejší než deset
dochtorů v Jablonečku...
Jiří Marhold, Krkonošská kuchařka
312





313





Počátek nového roku se v různých kulturách počítal a počítá
různě, tento svátek nemá tedy souvislost s přírodními cykly,
přesto se o něm ale chci zmínit.
Slavit příchod nového roku hlukem je opravdu
tradiční věc. Lidé tloukli do kovadlin, hlasitě zpívali a hra na
hudební nástroje byla co nejhlasitější proto, aby zahnala
démony a zabránila jim škodit v nadcházejícím roce. Zvyk
dělat kravál a binec s pomocí pochybných rachejtlí asijské
provenience je ale nový a dnes už na něj většina lidí pohlíží
s despektem jako na opilství na veřejnosti. Můžeme oslavit
příchod nového roku i kultivovaným způsobem, aniž
bychom současně ubližovali domácím i volně žijícím zvířatům,
ptákům a rybám, otravovali vzduch jedovatými látkami,
chemikáliemi a těžkými kovy, jejichž obrovské množství
během jediné noci vypustíme do vzduchu.
Řešením by mohly být silvestrovské oslavy s profesionálně
připraveným ohňostrojem pořádané městy a obcemi. Randál
by trval pět nebo deset minut, bylo by to bezpečné, mnohem
hezčí a k přírodě milosrdnější. Soukromé rachejtle by nebyly
povolené, stejně jak je tomu v  některých městech už teď.
Nebo co místo toho podpořit skvělé české zvonaře a na oslavu
příchodu nového roku si pořádně zazvonit?
Oslavy n� ého roku
314





315