načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Robin Kyber a strana nepřátel školy - Petr Tobiáš

Robin Kyber a strana nepřátel školy

Elektronická kniha: Robin Kyber a strana nepřátel školy
Autor:

Robin je jedenáctiletý kluk, který žije se svou starší sestrou na vzdáleném tichomořském ostrově Willmade. Idylku však přeruší pozvánka do Willmadeské školy, která se nachází na ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  150
+
-
5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Tribun EU
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 471
Rozměr: 21 cm
Vydání: V Tribunu EU vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-739-9504-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Robin je jedenáctiletý kluk, který žije se svou starší sestrou na vzdáleném tichomořském ostrově Willmade. Idylku však přeruší pozvánka do Willmadeské školy, která se nachází na druhé straně ostrova, což Robin nedokáže snést, když tam na celý rok odjíždí. S kamarády tak založí Stranu Nepřátel Školy, čímž začíná zběsilá jízda s cílem, co nejvíce naštvat mrzutého ředitele Simplea.
A to je teprve začátek...

Zařazeno v kategoriích
Petr Tobiáš - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky




PetrTobiáš

RobinKyberaStranaNepřátelŠkoly

















































PetrTobiáš

RobinKyber

aStranaNepřátelŠkoly























TribunEU

2012




PetrTobiáš

RobinKyberaStranaNepřátelŠkoly



























































©PetrTobiáš






Obsah

SOUDNÍ PROCES ............................................................................. 5

PŘÍŠERNÝ DEN.............................................................................. 13

NÁKUPY ......................................................................................... 26

CESTA A KAMARÁD .................................................................... 42

ROZKOUKÁVÁNÍ .......................................................................... 68

STATUS: NESNÁŠÍM ŠKOLU! ..................................................... 90

KONKURZ..................................................................................... 111

STRANA NEP ŘÁTEL ŠKOLY .................................................... 137

THROWBOLT ............................................................................... 154

ZÁPAS A ZJIŠT ĚNÍ ...................................................................... 173

UPRCHLÍK .................................................................................... 194

NO ČNÍ AKCE................................................................................ 213

NEKLIDNÉ VÁNOCE .................................................................. 226

NOVORO ČNÍ P ŘEDSEVZETÍ ..................................................... 242

VŠICHNI SE ZLOBÍ ..................................................................... 265

ŠÍLENÝ DEN SCHVÁLNOSTÍ .................................................... 288

CHYTROL VS. SVASIL ............................................................... 305

HILARYINA ŠÍLENÁ NAROZENINOVÁ OSLAVA ................. 325

OPICE ............................................................................................ 346

NENÍ D ŮLEŽITÉ Z ŮČ ASTNIT SE, ALE VYHRÁT .................. 371

NEZVANÝ HOST ......................................................................... 383

PLOCHÁ HORA ............................................................................ 403

TRIUMF SNŠ ................................................................................. 413

AŽ DO HLUBIN ............................................................................ 433

JE TO ZA NÁMI ............................................................................ 448


5

SOUDNÍPROCES

Byltojedenztěchdlouhýchsoudníchprocesů.Kdyžseprostě

dva lidé neshodnou, tak musí jít krozvodu. Nakonec

podlouhémakrkolomnědlouhémsoudnímprocesusetidva

manželé sobě omluví, žena se vypláče muži narameni

aspolečněodejdouzesoudnísíně,jakobyseanižádnýproces

nekonal. Vté chvíli jsou všichni ostatní zaměstnanci soudu

absolutněnaštvaníaříkajísi,žetyhlerozvodyjsoujenstrašná

ztráta času, protože usmířit se by dokázali ti dva rozvádění

inachodběnebovnějakénepotřebnékanceláři.

TakovérozvodovépřípadydostávalvětšinousoudceBeck, kterýztohobylsamozřejměnamrtvici.

„Tohlejejenommrhánímýmčasem,“stěžovalsivždy,když takový proces skončil. „Tyhle procesy by dokázal soudcovat imůjpes.Musímkonečnědostatněcopořádného!“

Ovšemtentoprocesbylněcoúplnějiného.Užseblížilatřetí hodinaažnajednouserozváděnímanželétakstrašněpohádali, že musel soudce Beck případ odročit anechat pár vyvést ochrankou. Druhýden,kdyžvšichninastoupilidosoudnísíně,přišlazprá:

va, že se manželé znepochopitelných důvodů usmířili, takže

bylproceszaseúplněkničemu,protožeřekli,žeužvprocesu

nechtějípokračovat.

„Aleteďužtohomámvážnědost!“rozčilovalsesoudceBeck,

kdyžpřišeldosvékanceláře.

„JenseuklidniMicku,“domlouvalmujehokolegaJack.

„Jaksemámasiuklidnit?Tojepořád‚Játěnesnáším‘,ale pak řeknou, že se usmířili. Já...dávám výpověď!“ rozhodl se soudceBeck.

„Přecebystonevzdal!“

„Aleanovzdal!Atakyžetovzdám!“

„ProsímtěMicku!“okřiklhoJack.„Mámtuprotebedalší případ,právějsemhodostal.“

„Ne,“řeklrozhodněBeck.

6

„Jenžetentokrátjetovážnětutovka!Poslechnisito:“

Začalpředčítatzpapírku:

„PřípadKyberovi.ManželéGeorgeaLauraKyberovipodali žádostorozvodkvůličastýmhádkám.Nahlasitostjejichhádek sistěžovaliijejichsousedé,kteřítvrdí,žeslyšíhádkukaždý den. Důvody hádek se nám ani odmanželů ani odsousedů nepodařilo získat. Manželé mají sedmiletého syna Robina aosmnáctiletou dceru Catherine, kteří se ktomuto případu nevyjádřili.“

KdyžJackdočetl,zeptalse:„Takco,berešto,Micku?“

„Tohle vypadá docela vážně, ale nějak nevím,“ přemýšlel Beck.

„Prosímtěvemto!“

„Notakjo!“

 DruhýdensoudceBeckvstoupildosoudnísíně.Bylatoobdél: níková místnost slavičkami propřihlížející astoly skřesly proobžalobuiobhajobu.Nalevéstraněbylakřeslaprosoudce anaprotivchodu

stálavysokákatedraprosoudce,pojejížlevéstraněstálpo: čítač,kterýzachytávalazapisovalvše,cosevsoudnísíniřeklo, apopravéstálavysouvacíplošinaskřeslemprosvědky.Soud: ceBecksišelrovnousednoutnasvémístoapočkal,nežna: stoupíporota,manželéKyberovisesvýmiprávníkyavšichni ostatnípřihlížející,kterýmibylivětšinoupřáteléKyberových.

„Klidvsoudnísíni,“řeklsoudceBeck,jehožhlasbyldíky mikrofonu,kterýmělzabudovanývlímcijehohábitu,zesílen. „Všichnijsoujižpřítomni,můžemezačít.“

Právnícizačalipostupněvolatsvědky,kteřívětšinouříkali, žemanželéKyberovijsouspoluabsolutněšťastní,alenakonec muselipřiznat,žeobčaspohádali.

„Mnohokrát slýchám zdomu Kyberových křik,“ přiznala sousedka,paníMcInteirovázatvářilaseposmutněle.„Alejinak

jsoutomocmilílidé,“dodalaještěhonem,kdyžviděla,žese

tázajícíobhájcepaníKyberovézatvářilvítězoslavně.

„Svědekmůžeodejít,“rozhodlsoudceBeck.

Tvářilsevelmišťastně,protoževěděl,žerozvedenímanželů Kyberovýchnestojínicvcestě.

7

‚Konečně‘ pomyslel si. ‚Konečně je moje práce kněčemu dobrá,konečnětoneníjenztrátačasu.‘

SoudceBecksetopilvesvýchmyšlenkách,kdyžhonajed: nou napadlo, kdo se postará osedmiletého Robina Kybera? Matkanebootec?

Soudciprávěpřišlonaobrazovkupřednímrozhodnutípo: roty.ManželéKyberovibylidefinitivněrozvedeni.

„Členovéporotyserozhodli,“začalsoudceBeck.„Manžel: stvíGeorgeaLauryKyberovýchjeprávoplatněrozvedeno.Ny: nípřejdemekposlednífázitohotoprocesu,kteroujepřidělení sedmiletéhoRobinaKyberadopéčejednohozrodičů.Prosím obhájceobouprávěrozvedených,abypředneslisvéargumen: ty.“

Jakoprvnízačalvesvém„vyprávění“obhájcematkyLaury Kyberové.Mluvilpředevšímotom,žematkajevživotěsvého potomka to nejdůležitější aže matka má velmi kvalitní za: městnání(módnínávrhářka),sekterýmsebeisynadokonale zajistit finančně ico se týče oblečení ato vevšech životních situacích.DálesivzalslovoprávnízástupceotceGeorgeKybe: ra,kterývysvětloval,žeotecbymělbýtprosynavelmidůleži: týmživotnímvzoremamorálnípodporou,kteroumumatka rozhodněnedokážeposkytnoutaniničímnahradit.Dálesivzal doústzaměstnáníotce,jenžjetakéfinančněvelicedobré.Ge: orge Kyber je totiž poměrně známý programátor adezigner počítačových her aprogramů aje také známým scénáristou. Pracovalnaněkterýchvelmislavnýchfilmechaseriálech.

„Syn by měl být se svým otcem, to víme všichni vtéto soudnísíni!“dokončilsvouřečobhájceotceGeorgeKybera.

„To jistě,“ přisvědčil soudce Beck. „Ale ať nám to řekne sám!JakoodpovědnýsoudcepředvolávámRobinaKybera!“

Zezadní řady přihlížejících vstal chlapec sneobyčejně zvláštním výrazem. Tvářil se, jakoby všichni kolem něj byli

vražedníroboti aon musel dávatpozor, jestli některý znich

nezaútočí.Mělrozčechranétmavěčernévlasysofinou,která

mupadaladoočí.

Všichnikolemnějsenaněhoihnedotočili,jakobyzkouma:

li, jestli vážně vyjde zřady apůjde se posadit dokřesla

prosvědky.


8

Robin Kyber opravdu vyšel zřady avykročil kekřeslu prosvědky.

„Jstesijist,ctihodnosti,“zeptalsejedenzprávníků.

„Mámzato,žeonjejediný,kdoktétočástiprocesumáco říct,“vysvětlilsoudceBeck.

Robin Kyber došel sebejistým krokem až kekřeslu prosvědky aposadil se. Plošina podním začala stoupat avyjela až doúrovně hlavy právníka, který právě přistoupil apoložilprvníotázku.

„Vyjstetakéurčitětakéčastoslýchávalhádkysvýchrodičů, žeano?“

„Ano,“přisvědčilRobin.

„Dobře,“řeklprávník.„Ajakdlouhotakovéhádkytrvaly?“

„Většinoutakdesetminut,aleněkdyidvacetaněkterédo: konceažhodinuatobylasíla,“prohlásilRobin.

„Apřejetesi,abysevaširodičerozvedli?“zeptalsevážně právník.

„Tamněkdeuvnitřrozhodněne,alepovšechtěchhádkách, cospoluvedlisnadijo,“řeklazatvářilsesmutněišťastnězá: roveň.

Všichnipřihlížejícísivyměnilizděšenépohledy.Právníkse zatvářiltakvážně,jakobychtělprohlásitnějakévelkétajem: ství.

„Robine, povězte mi,“ začal. „Se kterým zesvých rodičů bystechtělbydlet?“

Robinchvílipřemýšlel,nežznovupromluvil.

„Chtělbych...chtělbychbydlet...sesvousestrou!“prohlásil trochuroztřeseně.

Všichnipřihlížejícísivyměnilitakzděšenépohledy,jakoby zrovnapřiznal,ženeníčlověk,alešílenýmutant, kterýchce zničitsvět.

„Jstesijistý?“zeptalseprávník.

Robinpřikývl.

„Aproč?“

„Protožeserodičepořádhádají,“začalvysvětlovat.„Akdyž nejsou spolu, tak se pořád jen pomlouvají, oba vidí natom druhém jen to nejhorší anikdy nepromarní chvíli, kdy si nasebemůžouzanadávat.Akdyžjejánebosestrapoprosí,aby

9

tohonechali,začnounanáskřičet.Bojímse,žeseanijeden

znichnikdynezmění.Ajátonechcipořádposlouchat!“

Poslednívětudoslovavykřikl.Zatvářilseposmutněle,ale pochvílisezasepousmálapokračoval.

„Anavíc,“začal.„Ségramitohodovolímnohemvícnežro: diče,budumítvícpříležitostípostaratsesámosebe.Nebudu seunícítitjakovězeňnebootrok.“

Poslednívětusesnažilříctjenjakododatek,alemocsemu tonepovedlo.

Natváříchpřihlížejícíchbylovidět,žetoasiplněnepocho: pili.

„Jáchcibydletsesestrou!Amyslímtoúplněvážně!“zakři: čel.

SoudceBeckseotočilnajednuporotkynisvelmikamen: nýmvýrazemazeptalse:

„Jetomožné?“

Kamenněvyhlížejícíporotkyněvytáhlajedenzpapírů,kte: rénasoběmělapoloženéapohlédladoněj.

„Catherine Kyberová, které je osmnáct let vlastní dům vTyčkovéulici,kterýjíodkázaldědečekapracujejakofoto: modelkaaredaktorkajednohozpředníchčasopisů,jehožjmé: nokvůlizákazureklamyneuvedu.“

Porotkyněskamennýmvýrazemdáleprojíždělaočimapa: pír,ažsedostalakjednépoznámce,kteroupřečetlanahlas:

„SestraRobinaKyberatakéještězdědilapětmilionůrone: růzrodinnéhodědictvíKyberů.A...“

Porotkyně se odmlčela apřiklonila se kporotci, co seděl vedle ní. Porotce jí něco zašeptal doucha aona se znovu vspřímilaařekla:

„Aporotaserozhodla,ženávrhsvědkajevtomtopřípadě nejlepšímřešením.“

„Dobře,“přikývlsoudceBeck.„SouhlasíKatherineKybero:

vásrozsudkem?“

„Samozřejmě,“souhlasilamladáženasdlouhýmirovnými hnědo−blonďatýmivlasyazářivězelenýmaočima.

„NejvyššíazároveňjedinýsoudaostrověWillmaderozho: dl,žeRobinKyberbudesvěřendopéčesvésestryKatherine Kyberové. Proti tomuto rozsudku se může kdokoliv zrodiny

10

odvolat. Rodiče mohou své potomky navštěvovat, pokud to

nezakáže soudní psychiatr, kterého musí vněkolika příštích

dnechnavštívit.Případjeuzavřen!“dokončilsvouřečsoudce

Beck abouchl dřevěným kladívkem dokovové podložky

předsebou,čímžpřípaddefinitivněukončil.

Všichni přihlížející se začali zvedat apostupně vycházet

zedveří,venzesoudnísíně.Porotkyněskamennýmvýrazemsi

nechala vytisknout zápis zezapisujícího počítače azmizela

spolusostatnímiporotcidveřmiproporotu.

PlošinasRobinemsjelaopětdolůaonvstal.Přešelkesvé sestřeazeptalsejí:

„Doufám,žetitonevadí?“

„Jistě,žene!“prohlásilaKatieaobjalabratra.

„Jsemráda,ženemusíšbydletaniujednohoznich,“řekla aukázalanarodiče.

„Cojstenámtoudělali?“zeptalaseroztřesenápaníKybe: rováapohlédlanasvépotomky.

„Máte,cojstesizasloužili!“vyštěklananěKatie.„Třebase aspoň potéhle zkušenosti změníte apřestanete žít jen vuráženítohodruhého.Alevyurčitěbudetestejněmusetbyd: letkaždýnajinéstraněostrova.“

Zlostněpohlíželanarodiče,zatímcoprávnícisetiševytrati: li,následovánisoudcemBeckem,kterýseradovalzúspěšného případu.

„Ječasserozloučit,“prohlásilRobin.„Sbohemtati“objalse sotcem–„Sbohemmami,“řeklaobjalseismatkou.

„Sbohem synku, měj se dobře,“ plakala paní Kyberová. „Alespoň,ženemusíšbýtuotce.“

„Sbohemsynu,mášpředsebouvelkoubudoucnostamatka tijiužnemůžezkazit,taktohovyužij...a...myslinanás,“řekl panKyber.

„Mějtesedobřeasnažtese,“popřálajimKatieatakéjete: dyobjala.

„Budunavásmyslet.Naoba!“zakřičelRobin,kdyžsKatii

vycházelizesoudnísíněvstřícbudoucnosti.












PŘÍPADZEŠÍLENÍ

KYBEROVÝCH



ManželéGeorgeaLauraKyberovi,

kteří se předněkolika dny rozvedli, propadli kompletní psychóze. Dosud zcelanormálnílidé,kteřísepouzehá%

dali, se včerejšího rána vytratili zesvýchdomů,bezjakéhokolivvysvět%

lení.Poslednísvědkovétvrdí,žejeza%

hlédli běžet nasever doslova počtyřech. Že by šlo opsychickou přeměnu vezvíře? Vědci si tento pří% padnedokážívysvětlit.Nenašlisežád%

né důkazy, které by příčinu jejich psychické přeměny vysvětlovali. Spe%

kuluje se oútoku chemického zločince

či vrozené vadě, která čekala

naprobuzení. Jejich dcera Catherine Kyberováprohlásila,žebudefinanco%

vatjejichnalezení nebovystavěnído%

muvoblastijejichtrvaléhonaleziště.

Spekuluje se též ojejich majetku.

Právoplatnýmdědicemjevýšezmíně%

nádceraasynRobinKyber.Soudvšak pravděpodobně rozhodne oponechání

majetkuvevlastnictvíGeorgeaLaury Kyberových.

L.T.






DALŠÍVÝVOJ

PŘÍPADUGENIUS



13.8seudálútoknarodinuKybe%

rových. Šlo opokus ovraždu. Infor%

movali jsme vás ovraždě Toma

aJennifer Kyberových. Oba tyto

trestné činy spáchal člověk, který si

říkáRiddleGenius.Podledostupných

informací je spáchal kvůli sporám

odědictví rodinného majetku. Před%

pokládal,žekdyžzabijesvéhobratra

seženou,dostanejehodílon.Kdyžse

tak nestalo, napadl isvého druhého

bratraajehorodinu.Jehoplánbyse

vydařilnebýtodvážnéhozásahuma%

lého Robina Kybera, který mu ku%

chyňským nožem poškodil obě oči

atímhozneškodnilaždopříjezdupo%

licie.Zatentočinnebudesamozřejmě

trestněstíhán.

RiddleGeniussepochycenípři%

znalkevšemsvýmčinůmadoslova

zešílel. Předsoudním procesem za%

vraždil několik dozorců apolicistů.

Poté byl umístěn napsychologické

oddělení pronejnebezpečnější zlo%

čince.

Hned povyřknutí rozsudku za%

čal řvát „Zabiju tě, Robine Kybere!

Zabijutě!“Tohleřvalněkoliknásle%

dujícíchdnů

Bylodsouzennadoživotí.

H.U.




PŘÍŠERNÝDEN

ByljasnýslunečnýdenavTyčkovéulicinaostrověWillmade

vládlapoklidnáatmosféra.Abystepochopili,Willmadejemalý

ostrovnajihuTichéhooceánu.Tyčkováulicejedlouhásilnice,

podélkteréjsourozestavenydomynejrůznějšíchbarevatvarů.

Jednímztakovýchjeidůmčíslo74,kterýmáčernoubarvu,

velkáoknaačerstvěopravenoustřechu.

VtomtodoměbydlíKyberovi.

Odsoudníhoprocesuuběhlyčtyřirokyačerstvějedenácti: letýRobinKyber,sedívobývákuakoukásevtelevizinasvůj nejoblíbenějšísport–Throwbolt.

Skórebyloprávě17:15,kdyžnanějzavolalasestra:

„Hej,Robine!Právějsemobjednalapizzu,takažsemdora: zí,bylbystaklaskavapřinesljisem?“volalaKatiezkuchyně.

„Nojasně,“řeklRobin.„Stejnětovypadá,ževbližšídobě žádnoulahevnesrazí.Tináhradnícisnadvůbecneumíhrát!“

Vtom jeden náhradník jménem Rossmund proběhl mezi dvěmavyrážečiasraziljednulahev.

„Ano!“vykřiklRobinavyskočilzkřesla.„Malámýlka.Tak snadanitydvěposlednínebudouproblém.“

Právěvtuchvílidorazilapřenašečemvěcíčerstvěupečená pizza. Došel kpřenašeči, vyndal jí zněj anasál vůni pečiva aroztavenéhosýra.Došelsnídokuchyněapoložiljínastůl. Potomseusadiltak,abyviděldobřenatelevizi,kdeseprávě dohryvrátilnarychlouzdravenýprvnístřelecahnedsezmoc: nilmíčku.

VtuchvílivešladokuchyněKatieaposadilasenažidli.Při: táhlasikuspizzyadalasedojídla.

„Kdesbyla?“zajímalseRobin.

„Nahoře,“odpověděla.„Dopisujujedenčlánek.“

„Stejněbudesíla,ažsevšichnidozví,ževšechnytyčlánky píšešty,“řeklazakouslsedojednohokouskupizzy.

„Noco,aspoňpochopí,žeumímvícnežsejennakrucovat předfoťákem,“pokrčilaramenyKatie.

Včasopise, prokterý pracuje, jsou nejoblíbenější články právětyjejí.Jenžesepodněnepodepisujeanikdobysinevsa:

14

dilaninitku,žejepíšeprávěona.Aletenhleten nesmyslnej

výmysljejíhošéfaužbrzyskončíavšechnovyjdenapovrch.

Nahodináchprávěnaskočilo18:00aRobinovizazvonilje: hoMessenger,kteréhomělzrovnanastole.Vytáhlhoapřečetl sidopis:



Milý pane Kybere,

s radostí vám oznamujeme, že vy, Robin Kyber, bydlišt ěm

v Ty čkové ulici číslo 74 na ostrov ě Willmade, jste byl p řijat

na Willmadeskou školu. O čekáváme váš nástup 1. zá ří

do podzemního vlaku na nástupišti ve Školní ulici přesn ě

ve 14:00. Seznam všech pot řebných pom ůcek a učebnic vámzašleme p řesn ě v 19:00.

Moc se na váš t ěšíme a přejeme hezký zbytek ve čera.

Serpentina Wetrubberová Christopher Simple

Zástupkyn ě ředitele Ředitel školy





 „Škola!“vykřiklzděšeněRobinanemohlpohnoutanisvalem.

„Výborně,“usmálaseKatie.„Užjsemmyslela,žetonepří: de.“

„Ale tohle vnaší dohodě nebylo!“ ohradil se Robin anajednousemohlhýbatperfektně.„Jdujimnapsat,ženikam nejedu.“

„To nemyslíš vážně?“ podivila se. „Musíš jet doškoly! Anavícpotřebuješsinajítkamarády,kdyžsetadysnikýmne: chcešbavit.“

„Tadyjsouvšichniúplněšílený,jaksetumámsněkýmka: marádit?!“řvalRobinabouchalpěstídostolu.“

„Uklidnise,“klidnilahoKatie.„Doškolytakjakotakmusíš. Já stim nic neudělám. Hele, když píchneš myš špendlíkem dobřicha,kamuskočí?Nahorunebodostrany?“

„Tonevím,“přiznal.

15

„No jasně, že nahoru,“ řekla. „Nebo třeba, když vypnou proudatyuvíznešvevýtahu,coudělášjakoprvní?Začnešbu: šitdodveřínebodopodlahy?“

„No...“zaváhal.„Dodveří?“

„Ne,začnešzvonitnazvonek!“zasmálaseKatie.„Vidíš,že potřebuješdoškoly.Tohlevšechnosetamnaučíš.“

Robinpraštilspizzounastůlaodešeldoobýváku,zabořil sedokřeslaatvářilserozzlobeně.

„Alenotak,Robine,“řekla,přišladoobývákuaposadilase naopěradlokřesla.

„Zítrapůjdemenakupovat,“začala.„Koupímespoustuza:

jímavejchvěcí,nářadínaopravuelektronickýchpřístrojů,ně:

kolikškolníchplášťů,notebook...“

„Cože?“přerušilji.„Jábudumítsvůjvlastnínotebook?“

„Nojasně,“usmálasevítězoslavnýmzpůsobem.„Jávěděla, že tě škola začne bavit, když budeš mít notebook. Tak co?“ Apohlédlamupřímodoočí.

„Nodobře,“souhlasilRobin.„Alevyberusitennejdražší notebook,jakejvtomkrámubude!“

Vtomokamžikusestřeliltřetístřelecposlednílahevatým ZápadníWillmadevyhrálnadtýmemSeverovýchodníWillma: de20:15.

RobinpřepltelevizinaKatiinoblíbenýseriál,oznámiljí,že užnemáhladaodešelnahorudosvéhopokoje.

Jehopokojjevelkýstmívajícímiseoknynadálkovéovlá: dání,podkterýmijepsacístůl,naněmžleželoněkolikzvědů, cožjsoumalíelektroničtíbroučcisčipemorientace.Mohlijste

jerozházetpomístnostiaonisisaminašlimísto,kdejenikdo

nevidělaodkudmohlisnímatceloumístnost,akdyžjeněkdo

objevil,samisezničili.Teďsamozřejměještěnebyliaktivovaní,

takže nebouchli. Nalevo stála skříň. Naprvní pohled docela

obyčejná,aleukrývalavsoběsystém,jenždokázalpřenéstčlo:

věka zjedné skříně dodruhé, ale Robinhovyzkoušel jenom

jednouatopouzedosříněvKatiiněpokoji,kdyžnebyladoma,

protožetentozpůsobcestováníjepřísnětajnýavědělooněm

jen pár lidí zceléhoWillmadeu. Pochopte, kdybyste jen tak

někomuvylezlizeskříně,takbytovypadalodostblbě.Vedle

sříněstálavelkáplasmovátelevizesezabudovanoukamerou,


16

abymohlRobinovládatpostavuvehřevlastnímpohybemane

jenom mačkáním tlačítek. Také mohl lést dovšech filmů

apořadů,kterévtelevizidávali.Jetotižohromnálegrace,když

můžetepředsedovivládypřidůležitýmprojevudělatnahlavě

rohy nebo mu boxovat dohlavy. Ale hlavně byla

navideotelefonáty. Předtelevizí stála sedačkase silovýmpo:

lem, nakteré jstesi mohli sednout aono by to vypadalo,že

sedíte vevzduchu.Horší bylo, když jste zapoměli, že tam ta

sedačka je, rozběhli se apřepadli přesní nadruhou stranu.

Naproti stál multifunkční počítač stiskárnou, skenerem, ob:

rovskýmirepráky,všemožnýmihernímizařízenímiaanténou,

kterázaznamenalavšechnovysílánívokruhudvoukilometrů.

Vedle ležela postel spřinou apolštářem znejměkčí látky

avýplně nasvětě. Tamkdyž jste usnuli,tak druhý den ráno

zvás musel někdo tu peřinu sundat, abyste vůbec dokázali

vstát.

RobinsisedlkestoluavyndalzešuplíkuPřijímačSignálu Zvědů,kterýpředKatiípopisovaljakoPSZaříkal,žejetomini televize.Zapnulhoapodívalse,cosedějevobýváku(párzvě: důrozházelipodomě).Katieprávěmluvilapřesvideotelefon vtelevizisesvýmtajnýmpřítelem.Vědělatotiž,žeRobinby žádnéhojejíhopřítelevdoměnestrpělanavícmuslíbila,žesi tamanižádnýhonepřivede.

Robinbynanějseslalněkolikelektrickýchpaprsků,abyho vyhnalven,alehlavněabynezkoušeljehokamerovejsystém vtelevizi.Zažralbysedonějtolik,žebyzapomnělnanějakou Katieneboláskuaužbynikdyzjehopokojenevyšel.Aleto Katiiradšinikdyneřekl,protožebytourčitěchtělavyzkoušet.

Bylohroznězábavnýjetakhlepozorovat,jaksivyznávají lásku.Kluknechtělponechatnicnáhodě,protožeKatiebyla tentypdívky,kterásimohlavybírat.TakjíBradvykládal,že beznížítažesimusírychledátpárplechovekpiva,abyvůbec mohlusnout.

Toalenemělříkat,protoževtuchvílinanějKatievyjela:

„Taktymášradšipivonežmě?!“

„Aletojsemvůbecneřekl!“bránilseavystrašenědalruce předsebe.

17

„Nechápu,jakjsemsněkýmjakotymohlavůbecbýt!“řva: la.„Jekonec!“Rázněukončilarozhovoramrštilaovladačem nasedačku.

Robinsevpokojidusilsmíchy.

Pravda,Katiinyvztahynikdymocdlouhonetrvaly,protože strašněcitlivěreagovalanavšechno,cosejíjentrochudotklo.

„Taktomámedalšího!“řeklsipobaveněRobin,vytáhlsi zešuplíkupapíradokolonky‚opuštěnípřítelové‘sinapsaldal: ší jméno. Bylo to už devatenácté jméno zacelou dobu, co sKatiíbydlí. Doufal,že než odjede dotý školy, přibude tam ještědvacátý.

OdložilPSZachtělnapsatdopissvémujedinémukamará: doviBennymu,kterýhozásobovalzvědyanejrůznějšímyžer: tovnýmipředměty.Ty,comuposílal,bystevžádnémobchodě nesehnali,protosichceBennysevšemivěcmi,covynalezlten obchodotevřít.KdyžsiRobintakvzpomněl,takBennyvlastně ukončilškoluužpotřetímročníku,poněvadžbylmimořádně chytrý.Třebasemutotakypovede.

HledalMessenger,alevzpomnělsi,žehonechalvkuchyni. PřitálsitedyznovuPSZapřepnulnazvědavkuchyni,kdeprá:

věsedělaKatieadojídalapizzuvčetnějehokousku.Messenger

ležel nakraji stolu atak vypnul PSZ, vstal avykročil

dokuchyně.

KdyžseKatiirozpadnevztah,takvždyckyhroznějí.Jeto

jejíjedinýzpůsob,jakzahnatsmutek.Tedyažnaalkohol.

Vkuchynizrovnavyhazovalakrabiciodpizzy,kdyžRobin

vešel.

„ZajdusiještědoMegaBurgeru,“oznámilamu.„Chcešjít semnou?“

„Ne,“řeklavzalsiMessenger.

„Nechámtiněcoposlat,“řeklaašlasepřevléknout.

Robin vyšel dosvého pokoje, sedl si nasedačku, zmáčkl naMessengerutlačítko‚Novýdopis‘anadiktoval:



18

AhojBenny,

potřeboval bych do1. září třicet zvědů svelkým rozsa%

hem vysílání. Jedu totiž doškoly achci mít všechno

poddohledem. Napiš, kdy se sejdeme adomluvíme se

naceně.

   DíkRobinKyber



Zmáčkl tlačítko podpis avjeho dopise se naškrábal jeho

podpis. Potom zmáčkl tlačítko odeslat apoložil Messenger

nastůl.PřitáhlsiPSZapodívalsekedveřím,kdezrovnavy:

cházelaKatieazavíraladveře.Vtuchvílipřišlazprávaahned

zaní druhá. Robin si tedy přitáhl Messenger aotevřel první

zprávu.



AhojRobine,

zvědisamozřejměnejsouproblém,aleškolajo!Pošluti

pár návodů, jak školu přežít aužít si trochu legrace.

Doufám,ženeníKatiedoma,kdyžtaktonějakzamaskuj.

Openízesepostarámsám.Jeobvyklácenadesetronerů

zakus.



Ahoj

BennyWentura









„Novýborně,“řeklRobin.„Openízesetedystaratnemu:

sim.“

Naostrově Willmade platila měna zvaná Roner amenší

Var.Zajedenronerplatilostovarůamezivarybylytaképůl:

varyačtvrtvary.ExistovalatakéměnazvanáMegaronerata

znamenástotisícronerů.Alemocsejíneplatilo.Takykdypla:

títenarázstotisíc,žejo?

Robin otevřel další zprávu, vekteré byl seznam věcí po:

třebnýchdoškoly.Tensizatímnečetlanechalsihonazítřek.

Najednou si uvědomil, že má ještě hlad asešel dolů

apodívalse,jestliužmuKatieposlalazásilkuzMegaBurgeru.

19

Kdyžtamvstoupil,vpřenašečivěcíleželyhranolky,jeden hamburgersextraporcíslaninyaplechovkapremiera(cožje oblíbený nápoj). Došel kpřenašeči apřendal zásilku nastůl. Zjistil,žemustímposlaliiúčtenku.

Zasmálseapřečetlsijicelounahlas:

„Jedenhamburgersextraporcíslaniny,hranolky,plechov: kapremiera–tojemoje–adál–dvamegaburgery,trojehra: nolky, troje megakousky kuřete prokládané slaninou, pět koblihačtyřiplechovkypremiera...tojesloníporce!Tapříde apoblejerohožku.Stopro!“

Odložil objednávku, sedl si nasedačku azakousl se dohamburgeru.

„Tojelahoda,“zamlaskal.

Sotvapolkl,doraziladopřenašečedalšízásilka–třicetzvě: důajednamaláobrazovkasněkolikatlačítky.

„Tojerychlost,“užasl,odložilhamburger,došelkpřenašeči anandalsizvědydokapsy,potomzvedlobrazovku,sedlsizpět nasedačkuazmáčkljednoztlačítek.

Naobrazovceobjevila3Dprojekce.NaprvnípohledRobin poznal, že jde onějakou velkou lumpárnu. Odehrávala se vnějaké školní třídě vymalované modře smnoha modrými lavicemi.Bylvníjedinýžák,vekterémsobtížemipoznalsvého kamarádaBennyho.Prýpředčasněukončilškoludíkynadání proelektronické přístroje, ale podle toho, co Robin viděl, to zřejměnebylatakdocelapravda.Bennyprávěstavělnajednu skříňrobotasnůžkamivruce.Dálenastroppřipevnilkroužek, kterýmprostrčiltenkélanko,jenžbyloupevněnénahřebíku

vezdi(robothozřejměmělpřestřihnout).Bennyprostrčillan:

kodalšímkroužkemvestropěanakonecnanějpřipevnilkus

dřevashákem,směřujícímkzemi.

Obrazovka nechvíli zhasla apak se zase rozsvítila ato už bylatřídaplnáaprávěvcházelamladáučitelkavmodrýchša: tech.DošlapřesněpodhákaBennyzapnulrobotadálkovým ovládáním.Robotpřestřihllanko,hákspadlastrhnulučitelce šaty.Učitelkavykřikla,zdrhlapryčaobrazovkazhasla.

„Taktohleradšizkoušetnebudu,“zasmálseRobinaužuž chtělzmáčknoutdalšítlačítko,kdyždopřenašečedoraziladalší obrazovka.

20

„Toliksrandičekjenajednohočlověkasnadmoc,“udivilse.

Došelkpřenašečiavyndalznějobrazovku.Potomsezase posadilazkouklpárdalšíchsrandiček,přičemžpojídalham:

burgerahranolky.Odstrháváníšatů,ažponastříkánífalešné

krvenazeďapředstírání,žejsouvšichnimrtví.

Chtělsizrovnapustitdalšísrandičku,kdyžzapípalydveře adodomu vešla Katie. Došla doobýváku azhroutila se dosedačkyvedleRobina.

„Cosestalo?“zeptalsejí.

„Jsempřecpanáaasibudublejt,“řekla.

Robinsetrochuodsunul.Katiemrštilakabelkoudorohu apohlédla nadvě obrazovky nastole. Otom, že mu poslala účtenku,zřejměvěděla,protožesijínevšímala.

„Cotoje?“zeptalase.

„Tojedoškoly,“řekl.„Cokdyžtamvůbecnemajítelevizi. Objednaljsemsijechvílipotom,cojsiodešla.“

„Apročdvě?“zajímalase.

„Nikdynevíš,kolikjichbudešpotřebovat,“poučilji.„Půjdu teďnahoru.Dávajízrovnapořadprodůchodce,avíš,jakmě

baví tam poskakovat adělat kraviny, když oni mluví

oradostechastrastechstářítimsvympřidušenymhlasem.“

„No jasně,“ zasmála se Katie. „Půjdu ještě dorestaurace keKrálovi.Vlastnějsemsipřišlajenomprokreditkuaužjemi dobře.“

„Takfajn,“souhlasilRobin,vzalsiposledníhranolku,po: padlobrazovkyavyběhlnahorudosvéhopokoje.

Kdyžvešeldovnitř,položilobrazovkyazvědy,kterésivyta: halzkapesnastůl.

Jednohozvědazvedlapodívalsenaněj.Mělnasoběčer:

venýproužek,cožzřejměznamenalo,žemávysokýrozsahvy:

sílání,poněvadžhoostatní,coužměl,neměli.Řeklsi,žeKatie

už je asi pryč apustil si nasvé neviditelné sedačce zbývající

srandičky.Žádnýpořadprodůchodcenedávali,jenpotřeboval

výmluvu,abymohljítksobědopokoje.Nebojte,jestliněkdo

nasvětěabsolutněneznátelevizníprogram,jetoprávěKatie.

Potomsizapnulteleviziapřepínalmezirůznýmiprogramy. Odfilmových až poshoppingy. Nakonec skončil uprogramu, kde dávali jenom filmové upoutávky,trailery ateasery. Divil

21

se, jak takový program vůbec může vydělávat. Potrailerech

napětfilmůtoRobinapřestalobavitapřeplnajedenfilmový

kanál,kdedokoukaljedendoceladobrejfilm.

Kdyžskončil,podívalseRobinnasvojeobřídigitálníhodi: ny.Byloprávě22:35.Protáhlseazazívalsi.

VtuchvílimunastolezazvoniljehoMessenger.

„Kdomiteďmůžepsát?“podivilse.

Zvedlse,došelkestoluapřečetlsidopis:



MilýpaneKybere,

žádáme vás, abyste si přišel prosvou sestru knám

dorestaurace.Jeúplněopiláanutínašečíšníky,abydě%

lalistriptýz.Nemůžeanichoditamynevíme,cosní.



Děkujeme

RestauraceUKrále

 „Tosnadne!“vykřiklRobinavyletělzežidle.„Tosnadne,to snadne,tosnadne!

Začalpřecházetpopokojiadrželsepřitomzahlavu.Pře: cházelzestranynastranuapořádsiříkal:

„Tosnadnenímožný!Užzase!“

Zastavilseaznovusepodívalnadopis.

„NÉÉ!!!“vykřikl.

Asitambudemusetvážnějít.Vypnultedyteleviziasešel dolůdokuchyně.Vyšeldveřmivendoletnínoci.VydalseTyč: kovouulicídopravakolemjehonejrůznějšíchbláznivýchsou: sedů.Míjeldomynejrůrnějšíchbarevatvarů.Kdyžmíjeldům Dawsonových,napadloho,ženákupysKatie,kteroubolíhla:

va,nemůžoudopadnoutdobřeaonsezaniužpodruhézadva

dnybudemusetstydět,alesnažilsebýtoptimistický.Pořádji

můžepřestavovatjakouprchlicizpsychiatrickéléčebny,jakuž

otomdlouhosní.Paksialepomyslel,žejibudouznátzfotek

vtomjejímčasopiseanevídemuto.Udomučíslo50,kterýbyl

uždlouhoudobuneobydlený,zahnuldopravaaúzkouuličkou

prošel doMaskové ulice. Tu přešel kolmo adál šel Autovou

ulicí. Šel pořád rovně anevšímal si lidí nabalkónech, kteří

nanějvolali:


22

„Hej, chlapče, kdepak máš maminku?“ volal naněj obtloustlýchlápek.

„Snad ses nám neztratil?“ přidala se vychrtlá ženština zvedlejšíhodomu.

„Nemáteniclepšíhonaprácinežbuzerovatnormálnílidi?“ okřikljeRobin.

Věděl,žeto,cojimřekljimjensotvadojdeatakšelspoko: jenědál.Doufal,žeažpůjouzpátky,užtamtylidinebudo,pro: tožekdyžseopiláKatienaštvejetodocelasíla.

ZachvílidorazilnarohAutovéaKrémovéulice,kdestála velkáRestauraceUKrále.

Došel kedveřím aty se předním otevřely. Vešel dovnitř auvidělvítače.

„Ahoj,Gregu,“pozdravilmladéhoušatéhovítače.

„Ahoj,Robine,cobysispřál?“zeptalsehoGreg.

DotýhlerestauracechodilRobinčasto,protoužněkoliklidí znalblíže.

„Jensijduprosvojisestru,“řekl.„Normálka.Eh...jetuješ: tě?“

Jehootázkasevšakzodpovědělasama.Katiesedělaustolu uprostředrestauraceazuřivěkolemsebemávalarukama.

„Taksesvlíkejte!“řvalanačíšníky,kteřístálivřaděpřední avypadalivyděšeně.

Onasamavypadala,žezachvíliomdlí.Znovusezesklenice sčernýmnapěněnýmnápojem,cožbylurčitětvrdýpremier– ohodněalkoholovějšínežnormální.

Jó!Támhlesedí,“oznámilGreg.„Šéfužzníšílí.Nechceš vypsatpermanentku?“

Robinbylprosestruužpotřetí,jenzaléto.

„Ne,díky,“odmítl.„Koliktohoměla?“

„Dvakrát Nearlands aasi šest premierů – tvrdejch!“ řekl Gregasnažilsemluvitjakočíšníknějakénóblrestaurace.

OnaRestauraceUKrálenebylazastakchudá,aleonbyljen vítač.

„Takzatím,“rozloučilseRobinavydalsezaKatií.

Došelažkníakývlnašéfa,postaršíhomužesezbytkybí: lýchvlasůkolemvelképleše.

Poklepalsestřenarameno.

23

„Hej,Katie!Hej!“

Otočilasearozzářilase.

„Nazdarbratříčku!Jdešsekouknoutnastriptýzek?“

Podíval se načíšníky, kteří vypadali ještě vyděšeněji než předchvílí.

„Co to tady vyvádíš?!“ vykřikl nani hystericky. „Žádnej striptýztadynebude!Jaksisezasemohlatakhlevožrat?!“

Katiehonevnímala.Pozvedlaskleniciachtělaseznovuna: pít.

„Ne!“křiklnaniRobinavytrhljisklenicizruky.„Ne!Jde: medomů!“

Zrovna moc to nepochopila. Otočila se zase načíšníky aotevíralapusu,abynanězaseněcozařvala,alejejíbratrza: řval:

„Hned!“

Katieupadladonějakéhotransu.Jinakumělabýtopravdu dostostrá.Robinsijiotočilksobě,chytljivpodpažíasnažilse

jízvednoutnanohy.Pochvilcesemutopovedlo,alehned,jak

sistoupla,taksemuzhroutilanarameno.Jemusepodlomila

kolena,alevčassemupodařiloKatiipodepřítrukouazasese

vzpřímit.

Podívalsekolemsebe.Všichnihostinanějkoukali,anise nepohli.

Svelkounámahoudovleklsestrukedveřím.

„Nechešsnípomoct?“zeptalsehoGreg.

„Tojedobrý,díky,“odmítljehonabídkuudýchaně.

„Takzatím,ahoj!“zavolalzaním.

RobinvytáhlKatiivenzedveřídotemnéletnínoci.Táhlji

Autovouulicí.Bylavbezvědomí,alenaštěstíbylaštíhláajen

ohlavuvyššínežRobin,takženatommocnezáleželo.Vychrtlá

ženština aobtloustlý chlápek už nasvých balkónech nestáli,

takžesisbezvědoměvysícíKatiíužívalipoklidnoucestu.Robin

sipořádprosebemumlal:

„Jájijednouzabiju!NechámsiodBennyhoposlatpistoli azastřelimjí.“

PomalualesvůjvztekpřekonávalašlapaldálAutovouulicí, kterábylaliduprázdná.KdyžsepomalublížilkMaskovéulici, takseKatieprobrala,otočilahlavuaRobinsenanitakyotočil.

24

„Ahój!“vyhrklananěj.„Neznámeseodněkud?“

Znovu upadla dobezvědomí, ale pochvilce si všiml, že normálněusmula.

Šel dál, prošel úzkou uličkou mezi domy číslo 50 a48 azamířildoleva,směremkdomučíslo74,vekterémbydlelon itabezmocněsekymácejícíosoba,visejícínajehorameni.

Kdyždošelažkdomu,přiložilprstkečtečceotisků.Taza: pípalaadveřeseotevřely.RobinjakžtakžprondalKatiidveřmi apoložiljinazem.Zavřelzasebouaprotáhlsiruce.Příšerně hobolelozakrkemaužnemohlskorochodit.Ikdyžjehosestra příšernědbalanasvoulinii,bylahroznětěžká.Došelkledničce avyndal zní energetický nápoj vplechovce. Otevřel jí apořádněsenapil.

Určitě jste zaregistrovali nápoj jménem Nearlands. To je

velmisilnýnápojsvelkýmobsahemalkoholu.Podávásevelmi

horkývespeciálníchnádobkáchzteplonevodivéhokovu,takže

se omámíte jenom zpáry, která zněj stoupá. Pije se velmi

rychle,beznějakéhopřevalovánívpuse,jinakbystesespálili.

Kvůlitomutosystémupitívámnikdosurčitostíneřekne,jak

přesně Nearlands chutná. Avěřte, že podvou dávkách byste

leželinazemiúplněvbezvědomí.

AlesKatiísebálisoupeřitvpitíitinejvětšíalkoholovívy:

drženci,protozvládlaišesttvrdýchpremierů.

Robin dopil energetický nápoj apohlédl nahodiny. Bylo tamprávě23:25,takžepraktickytáhlsestrudomůasipůlho: diny,protožedoRestauraceUKráletodýljakdesetminutur: čitěnetrvalo.

„Takjdeme,“řekljí.

Popadljizaruceatáhljipopodlaze,protožeužsemune: chtělo vláčet ji narameni. Dotáhl ji až kedveřím dozadní chodbyaotevřelje.

Oddveřínapravobylydalšídveře,kterévedlydokoupelny, anapravobylpřístěnekpodschody,čilinadnímbylyschody.

Až nakonci chodby byly dveře vedoucí navelkou zahradu

sbazénem.

RobinznovuuchopilKatiiadotáhljiažpodschody.

„Uf!“oddychlsiazačaljivytahovatposchodechnahoru.

25

Kdyžjivytáhlažnahoru,položiljinazemaotřelsičelo, ikdyžnaněmnemělžádnýpot.

Chodba vprvním patře má pět dveří. První vlevo vedou dopokojeprohostyahnednaprotijsoudveředoKatiinypoko:

je.DalšídveřevlevovedoudoRobinovapokojeanaprotinim

jsoudveředopokoje,kdemajínerůznějšíhracíiherníautoma:

ty.Nakoncichodbyjeokno,zekteréhomátejedinečnoumož:

nostvidětdochodbyvedlejšíhobaráku.

RobindošelotevřítKatiinpokojapakjidotáhldovnitř.

JejípokojjeoněcomenšínežRobinův.Naprotidveřímleží postelsrůžovýmipeřinamiapolštářemanadníjeokno.Nale: vostálavelkávestavěnáskříňsespoustamioblečení,protože Katie vjednom nevydrží ani dvě hodiny. Jen když je daleko odskřínětaksepřekonáavydržíidýl.Nalevostojípsacístůl ananěmležínotebook.Naprotitelevizistojívelkáplasmová televizespřijímačemprogramůzceléhosvěta.

Robindotáhlsestru ažkposteli,vytáhlji nani, potomji

vzalzanohyapřetočiljitak,abyleželanapostelirovně.Sun:

daljíbotyapotomsistouplvedlení,vzaljizarukuadaljíjejí

palecdopusy.

„Tohlejsemuždlouhochtělvidět,“zasmálseazasejíten palecvyndal.

Vyšel zpokoje ven azavřel zasebou dveře. Došel až

kesvémupokojiavešeldoněj.Pohlédlnadigitálníhodiny,kde

bylo právě 23:35. Atak se Robin svlékl aoblékl si triko

naspaní.Všimlsi,žemávMessengeruňákejnovejdopisatak

sihopřendalnanočnístolek.Vlezlsidoposteleapřikrylse.

ZvedlMessengerapřečetlsidopis:



MilýaVážený,paneKybere,

Děkujemevám!



RestauraceUKrále

 RobinodložilMessengernanočnístolek,zhaslapochvilce usnul.

26

NÁKUPY



Druhý den se Robin probudil asi vdeset hodin dopoledne.

Kdyžsepodívalnahodiny,zjistil,žejeopravdudalšíden,aže

semuvčerejšekopravdujennezdál.

Ještěchvílijentakleželadívalsenastrop.Asipodeseti minutáchzmáčkltlačítkonanočnímstolku,abypřivolalKatii. Kdyžhozmáčkl,rozeznělsezvonek,kterýseabsolutněnedal přeslechnout.Byltakstrašněhlasitý,žemuselbýtslyšetiven naulici,ikdyžmuKatietvrdila,žene.Jakmilezvonekdozvo: nil,vešladojehopokoje,oblečenápouzevtrikunaspaní,což bylovelicezvláštní,protožejestlivněmispala,takbyseurčitě hnedpřevlíkla.Vypadalatrochujakozombie.StáhlazRobina peřinu ahned beze slova odešla. Zatvářil se trochu zmateně aposadilse.

Hned potom, co vyhlédl zokna naranní Tyčkovou ulici, vstal adošel doskříně prooblečení. Vzal si nasebe džíny ačerné tričko svyobrazením zlatého Throwboltového míčku předzkříženými lahvemi. Sešel dolů nasnídani. Jeho sestra ustolu,stáleještěvtrikunaspaníadrželasezahlavurukama opřenýma lokty nastole. Přední leželo několik vysypaných práškůaskleničkasvodou.

„Jakje?“zeptalsejíRobinavytáhlzešpajzukrabicičoko: ládovýchlupínkůdoktoraChutnáka.

„Příšerně,“zabědovala.

„Jaksesdostaladotohohle?“ukázalnajejítriko.

„Vzbudilajsemseasivpětráno,“vysvětlovala.„Atakjsem sepřevlíkladotohohleaspaladál,alepakjsemseprobudila někdyvosmaodtýdobytadysedimažeruprášky.Jemimoc

blběnežabychsepřevvlíkala.“

„Aletydnešnínákupyplatí?Žejo?“ujišťovalseanasypalsi lupínkydomisky,kterousitakévyndalapoložilnastůl.

„Alejasně!Jenomvyjedemetroškudýl,“řekla.

Robin zjistil, že nemá mléko atak si došel kledničce avyndalsiho.Zasesisedlazalilsilupínky.

27

Katiesezeptala:

„Hele,Robine?“začala.„Nevyvádělajsemmoc?“

„Alene!“vyhrkl.„Tedakdyžpominuto,jaksnutilačíšníky, abysepředtebousvlíklinebo,žesenatebevšichnivyděšeně koukali.Pakjsemtěakorátmuseldotáhnoutdomů.“Apustil sedosnídaně.

Katiesestrčilaprášekdopusyazapilahovelkýmdouškem vody. Potom odešla zkuchyně aRobin dosebe rychle začal házetčokoládovélupínky.

Aninedojedlapraštillžícídomiskytak,ženěkolikkapek mlékavylétloven.Otykapkysevšaknestaral,zvedlsearychle přeběhl kedveřím dozadní chodby. Opatrně otevřel aprošel kedveřím dokoupelny. Napadlo ho, že tam Katie asi bude atakknimpřitiskluchoazaposlouchalse.Ozývalyseodtam: tuddávivézvuky.Zvracela.Robinsezačaltišesmát.

Poněkolika vteřinách dávivé zvuky přestaly aozvalo se spláchnutí. Odskočil ode dveří arychle vyběhl poschodech nahoru. Zezdola se ozvaly zvuky otevíraných dveří. Rychle zapadldosvéhopokoje.

Svalil se nasedačku akoukal dostropu. Začal se věnovat tématu škola. Jestlipak potká někoho, kdo je zeškoly sejně nervózní jako on? Nebo že by potkal někoho, kdo se bude doškoly dokonce těšit avykládat mu, jak je škola senzační? Nedokázal si představit, co by natom, že vám někdo cpe dohlavyspoustuleckdyzbytečnýchvědomostí,jakudělattohle ajakudělattámhleto,jakpřežítvespolečnostisenzačního,ale přestohonapadlo:Nemělbysetakytěšit?

Moctohooškolenevěděl.Katiemukdysivysvětlovala,že Willmadeskáškolamátřikoleje.Jmenujíse1.kolej,2.kolej a3.kolej.Ataky,žese3.kolejpředpárletyrozdělilanadvě části.OdjakživasetěmtotřemkolejímříkaloChytrol,Svasil aTalent, ale předminulý předseda vlády tyto názvy zavrhl, aprotojsouteďneoficiální.Anisoučasnýpředsedavlády,který dbánaWillmadeskétradicestímzatímnicneudělal.

KatiechodiladoChytrolustejnějakovšichnizjejichrodi: ny.ToTalentsekdysirozdělilnadvěčásti,alejaksejmenova: ly,Robinneví.

28

Ještěmuřekla,žeseveškoleučípředmětnazývanýLogické myšlení avyučuje ho postarší učitelka Augustýna Bezduchá. Jenžetahleučitelkaužzřejměnebudejenpostarší,alestará, protožeKatiebylanaposledyveškolepředpětilety.

NavícKatienikdyneřeklaožádnéženě,žejestará.Takže učitelce(neboliprofesorce)Bezduchémůžebýttřebastopade: sátletapořáduníbudejenpostarší.

JmenovalamuještědalšípředmětyjakoKonstrukceelek: tronickýchpředmětů,PřežitíneboSportovníchvilka,kteráji

bavilanejvíce.

Robintakyvěděl,žeŠkolníulice,kdejenástupiště,nakteré semusí1.zářídostavit,jeplnáobchodůsvěcmipotřebnými doškoly,včetněprodejnynotebooků.

Jediné,cosemunatakovéškolelíbíje,žesinajdekamará: dy,sekterýmisibudemoctkaždýdennormálněpovídatane jenpřesMessenger,jakosBennym.

Možná,žesinajdeiholku?

Robin takhle přemýšlel ovšech možnostech, které bude veškolemítavůbecnevnímalčas.

ZpředstavhoprobudilaažKatie,kterámupřišlaoznámit, že odjíždějí ve13:00. Dotohoto času zbývalo ještě něco přesdvěhodiny,ataksedívalnatelkuahrálnaautomatech vjejichherně.

 Je právě 13:00 aRobin Kyber schází poschodech dolů dokuchyně, aby společně sKatií odjel nanákupy doŠkolní ulice.

„Takmůžem?“zeptalase.

Vypadala už docela normálně, oblečená vdžínách aorandžovémtričku.

„No jasně!“řekl azkontroloval, jestli má usebe kreditní kartu.

Katievzalazvěšákuklíčeodautaavyšlivendoprosluněné Tyčkovéulice.Nastoupilidočervenéhoporsheavyjeli.

OpustiliTyčkovouuliciavydaliseZápalkovouulicí,potom Pružinovou, Konzervovou atak dále atak dále, až konečně dojelikeškolníulici.

29

Dotétoulicesenesmělosauty,taksetamdalodostatjedi: ně eskalátorem zobchodního domu, vekterém bylo jen pár nejrůznějšíchrestaurací.

„Eskalátor začíná támhle nakonci,“ oznámila Katie aukázalanakonecchodbyvpatřeobchdníhodomu.

„Acooběd?“ohradilseRobin,kdyžvykročila.

„Co?Mno...jo!“zakoktala.„Zrovinkatámhle!Třeba.“

UkázalanarestauracisnázvemUdvounotebooků.

„Paráda!“souhlasilavykročilkrestauraciaKatie,stáleješ: tězmateně,vykročilazaním.

Usadilisetamkestoluaobjednalisijídlo.

Robinanapadlo,kdetaWillmadeskáškolavlastnějeajak tojenommůžebejtdaleko,kdyžsetammusíjetvlakem.

„TyKatie,kdetaškolavlastněje?“

„NaWilsonověpoloostrově,“odpověděla.„Tojenaseveru Willmadeuadásetamdostatjediněvlakem.“

„Hmm,“houklapustilsedojídla.

Takže naWilsonově poloostrově. Oněm už Robin někdy něcozaslechl,alenicotom,žebytamněkdobydlel.Tudížje tamzřejmějentaškola.Snadjetenpoloostrovhodněmalý, aškolataky,abynemuselkaždejdentůrovatkilometry.

DalsidopusyposlednísoustoaKatieseozvala:

„Víšco,přečtimitenseznampomůcek,bráško.“

RobinvytáhlMessengeravyhledaldopis.

„Mysleljsem,žehopřečtuažtam,alekdyžchceš,“pokrčil rameny.

Začalčíst:



ProstudiumnaWillmadeskéškolebudetepotřebovat:

1xnotebook

1xsadunaopravuelektronickýchpřístrojů

5xškolníplášťsvnitřníkapsou

2xškolníplášťvenkovní(skapsounebobezkapsy)

1x sportovní vybavení typu 1 (pánské nebo dám%

ské,podlevašehovkusu)



Budetepotřebovattytoučebnice:

Logickémyšleníprozačátečníky


30

Návody naopravu elektronických přístrojů – sa%

da1

Jak komunikovat: Naučte se komunikovat

selektronickýmipřístroji

Willmadeskékronikydějin–1.díl

Pryčsviry–praktickáverze3D

Příručkaspolečenskéhochování–školníverze

Souborcvičeníprorychlépsaní



Všechnyvýšeuvedenépředmětydoporučujemezakou%

pit veŠkolní ulici, kde se též očekává váš nástup

dopodzemníhovlaku,1.září,ve14:00.



Studeni si také mohou přinést Messenger nebo jiný

elektronickýpřístroj,podleuvážení.Přístroje,kteréby

ohrožovalyživot,jsoupřísněZAKÁZÁNY!







SerpentinaWetrubberová

zástupkyněředitele



„Fajn!“usmálaseKatie.

Robinsevšaktvářilsklesle.

„Coje?“otázalaseho.

„Neřekla jsi mi, že notebook je povinej,“ řekl smutně

ahleděldoseznamu.

„Chtělajsem,abysmělradostaabyssvolil,žedoškolypo:

jedeš,“řekla.„Nechtělajsemtilhát.“

„Možná,žesmitochtělaříct,alejátiskočildořeči,kdyžsi

řeklaslovo‚notebook‘.

HlasitěsezasmálaKatiesekněmupřidala.

Kdyžzaplatili,vydalisekeskalátoru.

„Jdemenato?“

„JO!

Obasoučasněvstoupilinaeskalátoranechaliseunášetdál

adál.Obchodnídůmskončilanadsourozenciseobjevilaob:

loha.

Jelistáledálpoeskalátoru,kterýsesnižovalstálenížaníž

ažjelinaúrovnichodníku,kterýbylvidětnedaleko.


31

Eskalátorvedlmezidvadomysmodroufasádou.Vjelime: ziněaeskalátornajednouzatočil.

Vturánuseocitlivprostornéulicisespoustamiobchodů, ponížchodililidéobtěžkaníspoustamitašek.

Nevypadaloto,žebysetuprodávalyjenškolnívěci.Přesto sibylRobinjist,žejsounasprávnémmístě.BylatoŠkolníuli: ce.

Teďužvěděl,žednešníhovýletunebudelitovat.

Vydaliseulicíaprohlíželisiobchody.Bylyturůzné:

Vynikajícíškolnípláště–jenza19RW

Knihyaknížečky–speciálnínabídkaučebnicado1.září

PotřebyproThrowbolt

Robin vyvalil oči naobchod spotřebami proThrowbolt. Několiklidísiprávěprohlíželonovýmíček–Zářivouhvězdu.

MíčkynebylijenpotřebaproThrowbolt,bylatotakésběra: telskázáležitost.Aletyspeciálnímíčkybylihodnědrahý.

Robin měl pouze Zlatou kometu, Bronzovou kometu aRychlíka 1000, ale těch míčků existuje mnohem víc. Avyrábějísepořáddál!

„Tak jdeš?!“ zavolala naněj Katie avešla doobchodu spotřebamiproThrowbolt.

Divilse,žechcejítzrovnatam,alevykročilzaní.

Uvnitřbylaspoustaregálů.Najednomseblýskalymíčky, vedruhémviselychrániče,vetřetímrukavice,večtvrtémboty atakdále.

Sledoval dál sestru, protože všechno vybavení už měl aobleknaSportovníchvilkutunikdeneviděl.

Katie zamířila rovnou kpultu, zakterým stál rozcuchaný chlapík,zjevněnaprostýblázendoThrowboltu.

Přispěchalzasestrouačekal,cosebudedít.

„Přáníčkobude?“zeptalseprodavačtrochusměšnýmhla: sem.

„Chtělabychtenmíček–Zářivouhvězdu,“oznámilamu.

Robinnanivytřeštiloči.Nemohltomuuvěřit.Vždyťtenhle míčekjehroznědrahýaKatiemunavícmíčkynikdynekupuje.

Prodavačsesehnulpodpultavytáhlkrabicisezářivýmob: rázkemmíčku,jakletínalahve.

32

Úplněvdolnímrohubylasamolepka:

OficiálnímíčekZářiváhvězda

Avpravémrohu:

CertifikovánosvazemThrowboltovýchotců

„Budeto2999ronerů,slečinko,“oznámilprodavač.

Katiemupodalasvoukreditku.

„Tomyslíšvážně?“nevěřilRobin.

„No jasně,“ řekla. „Ber to jako dárek knarozeninám aúplatekzatoabysšeldoškoly.“

„Neřekljsem,žetamnechci,“ohradilse.

„Teď možná ne, ale zapár týdnů budeš odtamtud chtít pryč.Taktoberjakodůvodpročtamzůstat.“

Ukázalanakrabicismíčkem.

Robinpochopil,žeškolamusíbýtnaprostopříšerná,když iKatiekvůlitomukupujeThrowboltovýmíček.Chvílihona: padlo,jestlinemázakřičet,aťtenmíčeknekupuje,alepřešlo hoto.

„Tady to je,“ oznámil prodavač, podal jí kreditku adal krabicismíčkemdoigelitky.

Robinsijívzalavydalisesměremkedveřím.

„Přijďtezas!“zavolalnaněprodavač.

Ani jeden znich se však neotočil azamířili rovnou ven

nalidnatouulici.

Vobchoděhnedvedlekoupilisadunářadínaopravuelek: tronickýchpřístrojůvestříbrnémkufříku.

Obsahoval pájku, mini svářečku, ale hlavně přístroj zformovatelnéhokovu,kterýsedalpřeměnitnacokoliv,covás

jennapadne.Dalisestímdělatopravduparádníkousky.Pří:

strojvsoběmáunikátníčip,ovládanýsiloumysli,kterýdonutí

molekulykovuserozmnožit,zničitanebosepohybovat.Tovše

se děje velmi rychle atak můžete udělat zmalého šroubku

vněkolikasekundáchvelkýtank(bohuželnefunkčnívevšech

ohledech)azasezpět.Typmyslisemůžedočipuzakódovat,

abytutovšeměnivkunemohlovládatnikdojiný,alemusíse

ovládatpouzemyslíaneverbálnímipříkazy.Všeměnivkaměla

nahraditšroubováky,klíčeavšepodobné.

Tent



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist