načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Řízení jakosti a ochrana spotřebitele -- 2., aktualizované vydání - Jaromír Veber; kolektiv

Řízení jakosti a ochrana spotřebitele -- 2., aktualizované vydání

Elektronická kniha: Řízení jakosti a ochrana spotřebitele
Autor: Jaromír Veber; kolektiv
Podnázev: 2., aktualizované vydání

Příručka přibližuje aktuální poznatky z oblasti jakosti, zabezpečování jakosti a ochrany spotřebitele. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  246
+
-
8,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2006
Počet stran: 201
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 2., aktualiz. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2007
ISBN: 978-80-247-1782-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka přibližuje aktuální poznatky z oblasti jakosti, zabezpečování jakosti a ochrany spotřebitele.

Popis nakladatele

Druhé, aktualizované vydání praktické publikace nabízí nejnovější poznatky z oblasti jakosti, řízení jakosti a ochrany spotřebitele. Kniha obsahuje přehled nejdůležitější legislativy jakosti a přístupů zabezpečování jakosti ve smyslu norem ISO 9000 a ve smyslu TQM. Přibližuje nástroje a metody řízení jakosti od nástrojů a metod univerzálního použití přes metody používané při plánování jakosti a metody pro monitorování a zlepšování procesů až po metody hodnocení jakosti. Na závěr naznačuje směry, kterými se bude management jakosti ubírat v nejbližším období. Velmi cenné a kvalifikované informace ocení manažeři a specialisté malých, středních i velkých podniků, které chtějí zlepšit kvalitu svých výrobků a služeb, popřípadě zavést některý ze standardních přístupů zabezpečování jakosti. Kniha je dále určena studentům vysokých škol a středních a vyšších odborných škol i pro použití ve výuce na středních odborných učilištích.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jaromír Veber; kolektiv - další tituly autora:
Příklady z managementu a jejich řešení -- Pro střední školy a pro veřejnost Příklady z managementu a jejich řešení
Řízení jakosti a ochrana spotřebitele -- 2., aktualizované vydání Řízení jakosti a ochrana spotřebitele
Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce. -- Legislativa, metody, systémy, praxe Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce.
Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce
 (e-book)
Management inovací Management inovací
Digitalizace ekonomiky a společnosti Digitalizace ekonomiky a společnosti
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Nakladatelství Grada Publishing děkuje

Národnímu informačnímu středisku pro podporu jakosti

a České společnosti pro jakost za podporu při vydání této knihy.

www.npj.cz, www.csq.cz

prof. Ing. Jaromír Veber, CSc. a kolektiv

Řízení jakosti a ochrana spotřebitele

2., aktualizované vydání

Autorský kolektiv:

Ing. Marie Hůlová, CSc. – spoluautorka subkap. 4.1

Ing. Helena Kořánová – kap. 2

Ing. Alena Plášková, CSc. – kap. 1, 4

prof. Ing. Jaromír Veber, CSc. – kap. 3, 5

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 2738. publikaci

Odpovědný redaktor Petr Somogyi

Sazba Antonín Plicka

Počet stran 204

První vydání, Praha 2007

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2007

Cover Photo © profi media.cz

ISBN 978-80-247-1782-1


Obsah

O autorech ................................................................................................... 11

Předmluva ...................................................................................................... 7

1. Úvod do jakosti ........................................................................................ 13

1.1 Několik poznámek k historii jakosti ............................................... 14

1.2 Pojetí jakosti (kvality) ..................................................................... 19

1.2.1 Kvalita výrobku ..................................................................... 22

1.2.2 Kvalita služby ........................................................................ 25

1.2.3 Kvalita procesu ...................................................................... 26

1.2.4 Kvalita fi rmy ......................................................................... 28

1.2.5 Vybrané pojmy související s kvalitou ......................................... 30

1.3 Důvody zájmu o jakost ................................................................... 32

Shrnutí .................................................................................................. 35

Otázky .................................................................................................. 35

2. Zákonné a jiné požadavky ........................................................................ 37

2.1 Ochrana spotřebitele ...................................................................... 38

2.1.1 Ochrana spotřebitele v ČR ...................................................... 41

2.1.2 Právní úprava ochrany spotřebitele .......................................... 41

2.2 Zvýšená ochrana před nebezpečnými výrobky ................................ 44

2.2.1 Právní úprava zvýšené ochrany před nebezpečnými výrobky ....... 48

2.2.2 Dozorové orgány .................................................................... 55

2.3 Technická normalizace a metrologie ................................................ 55

2.3.1 Technická normalizace ........................................................... 56

2.3.2 Metrologie ............................................................................. 57

2.4 Některé další zákonné a dobrovolné aktivity ................................... 59

2.4.1 Akreditace ............................................................................. 59

2.4.2 Označování a oceňování jakosti .............................................. 60

Shrnutí .................................................................................................. 65

Otázky .................................................................................................. 66

3. Řízení jakosti ............................................................................................ 67

3.1 Přístupy zabezpečování jakosti ve smyslu ISO 9000 ........................ 72

3.1.1 Struktura norem ISO 9000 .................................................... 73

3.1.2 Řízení jakosti ve smyslu požadavků normy ISO 9001 ............... 74

3.1.3 Bezpečnost výrobků .............................................................. 107


3.1.4 Ekonomika a jakost .............................................................. 108

3.1.5 Shrnutí přístupů zabezpečování jakosti podle ISO 9000 ......... 109

3.2 Zabezpečování jakosti ve smyslu TQM ......................................... 110

3.2.1 Leadership ........................................................................... 113

3.2.2 Orientace na zákazníka ........................................................ 115

3.2.3 Zaměření na trvalé zlepšování .............................................. 121

3.2.4 Důraz na priority a prevenci ................................................. 127

3.2.5 Procesní přístup .................................................................... 130

3.2.6 Bezvadnost samozřejmostí ..................................................... 137

Shrnutí ................................................................................................ 140

Otázky ................................................................................................ 141

4. Nástroje a metody řízení jakosti .............................................................. 143

4.1 Nástroje a metody univerzálního použití ....................................... 144

4.2 Metody používané při plánování jakosti ........................................ 160

4.3 Metody používané pro monitorování a zlepšování procesů ............ 164

4.4 Metody hodnocení jakosti ............................................................ 170

Shrnutí ................................................................................................ 173

Otázky ................................................................................................ 173

5. Perspektivy vývoje přístupů řízení jakosti ............................................... 175

5.1 Další vývoj systémů řízení jakosti .................................................. 176

5.1.1 Přístupy založené na požadavcích norem ISO ........................ 177

5.1.2 Total Quality Management, TQM ........................................ 181

5.1.3 Některé další přístupy ........................................................... 183

5.2 Management environmentu, bezpečnosti a ochrany zdraví při

práci ............................................................................................. 186

5.2.1 Environmentální management .............................................. 186

5.2.2 Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ............... 189

5.2.3 Integrace systémů řízení jakosti, environmentu a bezpečnosti

práce ................................................................................... 191

Shrnutí ................................................................................................ 193

Otázky ................................................................................................ 194

Literatura a jiné prameny ........................................................................... 195

Rejstřík ....................................................................................................... 197


7O AUTORECH

1

O autorech

Ing. Marie Hůlová, CSc. (1950)

Odborná asistentka na katedře managementu VŠE v Pra

ze. Zaměřuje se na oblast managementu k va lit y, environ

mentu a BOZP a na statistické metody v managementu

kvality. Dlouholetá členka České společnosti pro jakost.

Ing. Helena Kořánová (1947)

Odborná asistentka na katedře managementu Fakulty

podnikohospodářské v Praze. Dlouhodobě se zabývá pro

blematikou kvality a ochranou spotřebitele. Je členkou

lektorského sboru České společnosti pro jakost.

Ing. Alena Plášková, CSc. (1949)

Odborná asistentka na katedře managementu Vysoké

školy ekonomické v Praze. Autorka publikací a učeb

ních textů z managementu kvality, držitelka evropského

a německého certifi kátu Manažer kvality, národního cer

tifi kátu Manažer CAF. Členka České společnosti pro

jakost a od roku 2001 její předsedkyně.


8 ŘÍZENÍ JAKOSTI A OCHRANA SPOTŘEBITELE

prof. Ing. Jaromír Veber, CSc. (1953)

Profesor na katedře managementu VŠE v Praze, od roku

2006 děkan Fakulty podnikohospodářské. Autor řady

publikací z managementu a managementu kvality. Zaklá

dající člen České společnosti pro jakost. Poradce při asi

sedmdesáti aplikacích podnikových systémů jakosti, poz

ději environmentu a bezpečnosti práce.


9PŘEDMLUVA

Předmluva Je nesporné, že uplynulá dekáda znamenala významný posun v pohledu na jakost jak ze strany zákazníků, tak i výrobců, distributorů, poskytovatelů služeb apod. Podstatnou měrou se na tomto obratu podílela skutečnost, že ve velmi krátké době došlo k výraznému posunu ve vztahu nabídky a poptávky, ve smyslu převisu nabídky nad poptávkou, a k nutnému – i když pro mnoho podnikatelských subjektů bolestivému – přerodu trhu výrobce v trh zákazníka. Za tohoto stavu mají koncepce podnikání založené na přístupu „musíme prodat, co se vyrobí“ minimální šanci na přežití, byť by byly podporovány sebelepšími marketingovými aktivitami podpory prodeje. Jednoznačně jsou preferovány přístupy „můžeme vyrábět jen to, co je možné prodat“. Uplynulá dekáda rovněž jednoznačně potvrdila poučku, jak rychle se zákazník přizpůsobí nové kvalitě a jak není ochoten k jakýmkoliv ústupkům či tolerování chyb na straně dodavatele.

Je bezesporu příjemným zjištěním, že řada podnikatelských subjektů se v oblasti péče o jakost s těmito novými tendenci velice rychle vyrovnala. Na českém trhu působí již více než deset tisíc fi rem, jejichž systém zabezpečování jakosti odpovídá mezinárodnímu standardu ISO řady 9000. Řada producentů vlastní výrobkové certifi káty či jiná osvědčení kvality pro své výrobky, které je opravňují k distribuci i v zahraničí, včetně náročných trhů EU či USA.

Ve vztahu ke kvalitě by ovšem bylo málo spoléhat pouze na certifi kaci systému jakosti ve smyslu norem ISO 9000 (ta mohla pro naše fi rmy znamenat konkurenční přednost někdy na počátku devadesátých let), v současnosti je považována za samozřejmost a naopak absence certifi kátu ISO 9000 může signalizovat zaostalost dodavatele v oblasti jakosti a znamenat konkurenční nevýhodu. Stejně tak nelze jakost vztahovat k výrobkové certifi kaci – zvláště pak, je-li pro určitý region obligatorně vyžadována. Významné místo v hodnocení jakosti přísluší referencím – tedy možnosti prezentovat, kdo jsou naši význační zákazníci, jaké náročné trhy jsou našimi výrobky saturovány, jaký image má na trhu značka výrobku nebo výrobce. V tomto případě jde o náročnější přístup k péči o jakost, založený na dlouhodobé pozornosti věnované nejen samotné jakosti výrobků či služeb, ale i tomu, co je označováno za doprovodné služby, tedy způsob prodeje, úroveň servisní činnosti, nabídka dalších služeb zpříjemňujících užívání výrobku atd.

Z pohledu podnikatelských subjektů by bylo zřejmě chybou pohlížet na kvalitu jako na izolovaný atribut, je nutné ji vnímat v kontextu dalších momentů manažerské či podnikatelské činnosti. Již v průběhu sedmdesátých let se jakost výrobků,


10 ŘÍZENÍ JAKOSTI A OCHRANA SPOTŘEBITELE

zvláště zásluhou japonských fi rem, stala významným konkurenčním faktorem, často rovnocenným, ne-li důležitějším, než je cena. I tato konkurenční koncepce je postupně překonávána a jako třetí faktor vystupuje čas, tedy být pohotový vůči požadavkům zákazníků, pružně reagovat na jakékoliv změny na trhu, zkracovat čas reakce na poptávky, zkracovat přípravu nových výrobků, průběžné doby výroby atd. V současnosti ovšem nelze úspěch podnikání spojovat s preferencí některého z výše uvedených atributů, prosperitu je třeba budovat na zohledňování všech tří soudobých konkurenčních faktorů: ceny (C), jakosti (Q), času (T), tzn. strategické tržní koncepci C-Q-T.

Moderní společnost se ovšem nemůže spokojit s kvalitou dosahovanou pouze v podnikatelské sféře, společenské struktury tvoří i četné neziskové organizace (zdravotnické, školské, kulturní, sociální, sportovní), veřejná správa (obecní, městské, krajské úřady), státní orgány (ministerstva, úřady), paletu dotváří další organizace – občanská sdružení, zájmové organizace, nadace. Všechny tyto subjekty nevyvíjejí zpravidla činnost pouze samy pro sebe, ale mají řadu externích partnerů, které jsou vůči nim ve specifi ckém postavení zákazníků – pacienti nemocnice, studenti školy, občané daného obecního úřadu atd. Je zřejmé, že i tyto organizace a instituce se musí chovat po všech stránkách racionálně. Musí při své činnosti postupovat hospodárně, respektovat dohodnuté termíny, harmonogramy a zejména poskytovat své služby kvalitně – s vysokým stupněm profesionality.

Státní orgány ve vyspělých zemích si jsou vědomy přínosu, který kvalitní výrobky a služby znamenají nejen z hlediska exportu, ale i celkové kvality života ve společnosti. Proto zavedly různé formy státní podpory jakosti. I Česká republika se může řadit k těmto zemím, neboť z vládní pozice byla přijata a je podporována Národní politika podpory jakosti.

1

Základními cíli Národní politiky podpory jakosti jsou: • vytvořit prostředí, v němž je jakost přirozenou součástí života, • realizovat principy podpory jakosti v souladu s evropskou politikou, • šířit povědomí o jakosti včetně jejích přínosů v celé společnosti, • podporovat vzdělávání mířící k jakosti. 1

Impulz k těmto aktivitám byl dán usnesením vlády ČR č. 458/2000 Sb., kterým

byla přijata Národ ní politika podpory jakosti.


11PŘEDMLUVA

Zkušenosti předních fi rem ukazují, že jakost výrobků nebo služeb je výsledkem komplexu opatření, která nelze realizovat mávnutím proutku. Jedním z významných momentů je změna povědomí o jakosti jednak u manažerů, jednak u všech pracovníků organizace, která se následně musí promítnout do změny jejich postojů ke kvalitě práce, k pozici přiznávané zákazníkům, k tomu, jak si jsou vědomi všech důsledků souvisejících s vadnými výrobky apod. Všechny tyto body musí mít odraz v chování a jednání všech pracovníků, a to nejen v podnikatelské sféře, ale i neziskových organizacích, státní a veřejné správě.

Teorie změny přichází s jednoduchou poučkou, že předpokladem každé změny je: vědět, chtít a moci. Prvním předpokladem je vědět, tedy znát, jakou podobu má mít cílový stav, jaké metody a techniky lze uplatnit. Pokud člověk neví nic o něčem novém, těžko to může chtít. V tomto směru i v oblasti péče o jakost přísluší nezbytná úloha vzdělávacím programům, různým tréninkovým aktivitám, kurzům apod. Jejich společným jmenovatelem je zlepšit vědomosti v oblasti jakosti a přístupu k zabezpečování jakosti.

Uvedený text dále přináší základní poznatky, které můžeme považovat za nezbytné penzum, jež by měl každý odborně kvalifi kovaný pracovník vědět o jakosti a o přístupech zabezpečování jakosti a které může s větší či menší měrou ve své činnosti využívat. Snahou autorů bylo v koncentrované formě prezentovat všechny podstatné informace týkající se jakosti a jejího zabezpečování. Tento záměr jistě ocení i manažeři (zejména malých a středních podniků), kteří chtějí zlepšit kvalitu svých výrobků a služeb (nebo o tom uvažují), popřípadě chtějí zavést některý ze standardních přístupů zabezpečování jakosti. Publikace je určena rovněž pro výuku jak na středních odborných školách, vyšších odborných školách, popřípadě posluchačům na vysokých školách. Její zvládnutí má studentům umožnit snazší vstup do praxe a orientaci na kvalitu, ochranu spotřebitele, odpovědnost za škodu způsobenou výrobkem apod.

Toto druhé, aktualizované vydání svědčí o tom, že výše uvedené předpoklady o uplatnění publikace se naplnily, nicméně bylo nutné reagovat na vývoj legislativy týkající se jakosti. Zásadní změnu zaznamenala i kapitola pojednávající o perspektivách ve vývoji managementu kvality.

za autorský kolektiv:

Jaromír Veber

Praha a Poděbrady, červenec 2006



1

Úvod do jakosti

 Jakost (kvalita) je pojem, který je různě interpretován. V historickém

ohlédnutí však není pojmem neznámým. Významnou úlohu při řízení

organizací však začala hrát až ve druhé polovině dvacátého století.

O její prosazení se zasloužila celá řada odborníků. Kvalita se za předpo

kladu, že je správně pochopen její obsah a že je zdůrazněn její přínos

pro přítomnost i budoucí existenci organizace, stala klíčovým faktorem

úspěšnosti.


14 ŘÍZENÍ JAKOSTI A OCHRANA SPOTŘEBITELE

Jakost či kvalita

2

je pojem vztahující se k výrobkům či službám, ale i k prováděným

činnostem a procesům – pojem, který má svou historii. Existují odborníci, jež se zasloužili o zvýšený zájem managementu o tuto problematiku, zavedli řadu přístupů a metod pro její zabezpečování. Jakost je v současnosti považována za důležitou vlastnost, v níž lze spatřovat konkurenční výhodu výrobku nebo služby. Tematika jakosti (či, chceme-li používat termín „kvality“) se v posledním období stává nedílnou součástí vzdělávacích aktivit, ale i výzkumu nových metod a přístupů k aplikacím v různých oblastech, kde bychom donedávna jakost ani neočekávali – jako je například činnost policie nebo státní správy. 1.1 Několik poznámek k historii jakosti Kvalita není v historii lidstva neznámé slovo. Od doby, kdy si lidé začali zhotovovat nástroje pro lov, oděvy pro ochranu těla, obydlí, pomůcky pro zpracování přírodních produktů pro zajištění výživy a podobně, museli si zároveň klást otázky typu: Podařilo se nám to? Poslouží nám to tak, jak jsme předpokládali? Ušetří nám to síly? Bude nám to chutnat? Nebude nám zima? Budeme se líbit? Ve všech těchto situacích hodnotili dosažené výsledky s předem vytvořenými představami o nich.

Chammurapiho zákoník ze staré Mezopotámie například stanoví, že stavitel, který postaví dům s nevyhovující konstrukcí, v důsledku čehož se dům zřítí a zabije svého majitele, má být potrestán smrtí. V díle římského architekta Vitruvia „De architectura“ je uvedeno, že pokud chceme, aby cihly rovnoměrně vyschly, klademe je venku pouze na jaře a na podzim. Na těch cihlách, které jsou vystaveny prudkému slunci v létě, se rychle vytvoří na povrchu kůrka. Cihla se zdá být suchá, avšak uvnitř je ještě vlhká.

Ve středověku hlídala jakost výrobků různá nařízení řemeslnických cechů. Například zlatnické dílny v Německu nesměly vyrábět pro trh zlato s ryzosti nižší než 16 karátů. Předpisy to dovolovaly pouze v případě individuálního přání zákazníka. V žádném případě však nesměla být ryzost snížena pod 14 karátů. Tím si zlatníci chránili svoji pověst i pověst svého města. Lze najít země, v nichž se za vady produktů a šizení zákazníků usekávaly ruce nebo se dokonce popravovalo.

Kromě pravidel, která prosazovaly jednotlivé řemeslnické cechy a později i manufaktury, začíná do oblasti jakosti zasahovat i stát. Hlavním důvodem byla zpočátku podpora rozvoje výroby a obchodu, později zesílily důvody ochranářské. Například v roce 1887 britská dolní sněmovna rozhodla, že veškeré zboží importované do 2

V češtině se lze setkat s pojmy „jakost“ a „kvalita“. Ty se často (a také v této publikaci)

používají jako synonyma.

>>


15ÚVOD DO JAKOSTI

1

Anglie musí mít označení původu. Následoval způsob značení „made in ...“, který je znám dodnes.

Pro řemeslnou výrobu bylo typické, že zhotovitel byl v bezprostředním kontaktu s výrobkem od počátku až do konce. V libovolném okamžiku jej mohl srovnávat se svou představou i s představami svého zákazníka. Věděl, zda se dílo daří či nikoliv, a podle okolností mohl do procesu zhotovení operativně zasahovat. Mnoho změn přinesl nástup průmyslové výroby. Jednou z nich byla i hlubší dělba práce. Dělník již nebyl v přímém kontaktu se zákazníkem. Prováděl na výrobku určité operace a poté jej předával dalšímu spolupracovníkovi. Ztratil se pocit vlastnictví vyráběného produktu a hrdosti na něj. Princip celistvosti (komplexního přístupu) byl narušen a odpovědnost za jakost byla rozštěpena. Proto bylo nutné zavést průběžnou kontrolu, která měla podat svědectví o tom, že je dosahováno požadovaných charakteristik výrobku.

Druhá světová válka výrazně zesílila požadavky na jakost ve výrobě. Obrovské množství válečného materiálu mohlo být vyráběno pouze za podstatného zlepšení jakosti výroby a jejího plánování. Jakost ve výrobě byla cíleně vyžadována a její význam byl stvrzen. Průběh výroby byl pečlivě sledován, prováděla se pravidelná měření, která byla následně statisticky vyhodnocována. Požadavky na hodnoty technických vlastností byly stanoveny v normách (státních, oborových či podnikových) a představovaly základní kritérium pro ověřování jakosti. Za kvalitní produkt byl považován výrobek či služba se stoprocentní úrovní výrobního provedení.

Posléze se ukázalo, že špičkové jakosti nemůže dosáhnout podnik, který přenechal problémy spojené s ní výlučně na oddělení výroby. Nejprve docházelo k oddělení výroby a technické kontroly, která měla být tím útvarem, jenž měl bdít nad kvalitou produkce.

Jak se masové výrobě dařilo uspokojovat odloženou poptávku po výrobcích a službách, vzniklou strádáním za 2. světové války, rostly požadavky na výrobky a jejich kvalitu. Bylo stále více zřejmé, že pouhý výrobek bez vady, tedy výrobek plnící předepsané technologické parametry, ještě nemusí být na trhu úspěšný. Zákazníci zohledňovali i další požadavky, jako pěkný vzhled, spolehlivost, dobrou ovladatelnost a později v éře ropné krize i úspornost.

Tyto změny v nárocích na produkty se nutně musely odrazit u výrobců. Postupně se začali přesvědčovat, že kvalitní výrobek či služba je záležitostí všech podnikových útvarů, že o jakosti se rozhoduje již v etapě výzkumu, vývoje, konstrukce či projekce. Ovšem stranou pozornosti nemohly být ani další útvary, zvláště pak perfektní funkce servisu a služeb. Bylo tedy logické, že žádný útvar podniku nemohl převzít izolovaně všeobecnou odpovědnost za jakost. Odtud vyplynul zcela logický požadavek na odpovědnost vrcholového vedení za jakost a její komplexní řízení.

Japonci byli jedni z prvních, kdo pochopil přínos kvality jako důležité konkurenční výhody pro podniky i pro celou společnost a aplikovali všechny užitečné

+


16 ŘÍZENÍ JAKOSTI A OCHRANA SPOTŘEBITELE

poznatky týkající se jakosti do každodenní praxe, a to nejen v podnikatelské sféře, ale později i v neziskových organizacích a institucích. Díky doporučením E. Deminga a J. Jurana předvedli celému světu vítězné tažení k ekonomické prosperitě, založené mimo jiné na vysoké kvalitě výrobků a služeb.

Japonská výzva vedla k tomu, že si ostatní průmyslové společnosti začaly v sedm desá tých letech dvacátého století uvědomovat hrozící nebezpečí pro konkurenceschopnost svých produktů. Následovala snaha o prokazování schopnosti dodávat kvalitní výrobky a služby. Požadavky na řízení jakosti (jinými slovy „management kvality“) byly poprvé stanoveny v normách AQAP (Allied Quality Assurance Publications) pro NATO. Následně se připojila i NASA a posléze se tato pravidla osvědčila i v civilních oblastech. V roce 1980 byla ustavena technická komise ISO/TC 176 a výsledkem jejích aktivit byl návrh a v roce 1987 přijetí řady norem ISO 9000 pro systémy řízení jakosti. Jejich ustanoveními se mohla řídit jakákoliv organizace v jakémkoliv státě světa. Od té doby byly normy ISO dvakrát revidovány – v roce 1994 a v roce 2000. V roce 2005 byla revidována jedna z norem této řady – ISO 9000.

Cesta k řízení jakosti vedla od její kontroly přes regulaci výroby, zabránění možnému vzniku vad (například aplikací statistické regulace procesů) k úplnému řízení všech činností, které mají vliv na kvalitu. To znamená: od zjišťování požadavků zákazníků přes návrh, vývoj, nákup, výrobu, skladování, prodej, dopravu, instalaci a technickou pomoc a likvidaci až po zpětnou vazbu, vypovídající o spokojenosti zákazníků.

V současné době existuje obrovské množství organizací, které splňují ustanovení nejrůznějších požadavků na řízení kvality (AQAP, normy ISO řady 9000, QSF pro letectví a kosmonautiku, GMP pro výrobce potravin a léků stanovených Světovou zdravotnickou organizací WHO, norma ISO/TS 16949, VDA či QS-9000 pro automobilový průmysl a další). Hledají se další cesty dosahování podnikatelské úspěšnosti. Organizace k tomu využívají fi lozofi i TQM (Total Quality Management), zviditelňují Obr. 1.1 Vývoj řízení jakosti


17ÚVOD DO JAKOSTI

1

se v očích spotřebitelů nejrůznějšími značkami jakosti (například CZECH MADE, Ekologicky šetrný výrobek, BIO – produkt ekologického zemědělství), usilují o získání cen za jakost prostřednictvím plnění kritérií různých modelů úspěšnosti (například modelu Excellence EFQM, modelu ceny Malcolma Baldrige a jiné) a v neposlední řadě využívají účinné metody a techniky pro další zlepšování jakosti.

S vývojem řízení jakosti je spojena celá řada významných osobností, označovaných někdy termínem guru (otec, autorita). Patří mezi ně bezesporu lidé jako W. Edwards Deming, Joseph M. Juran, Armand V. Feigenbaum, Kaoru Ishikawa, Philip B. Crosby a další. Každý z nich svými teoretickými poznatky i jejich praktickou aplikací přispěl k dalšímu rozvoji řízení jakosti. W. Edwards Deming Tento Američan začal krátce po druhé světové válce s důsledným zaváděním statistických metod při zabezpečování kvality produkce. Později připojil myšlenku trvalého zlepšování jakosti a výkonů podniků a formuloval čtrnáct bodů řízení jakosti. Je mu přisuzováno autorství metody zlepšování PDCA jako systematického přístupu k řešení problémů a zlepšování. Formuloval sedm smrtelných nemocí řízení jakosti. Za jeho přínos po něm byla na jeho počest pojmenována japonská cena za jakost právě Demingova cena. V roce 1960 mu japonský císař udělil nejvyšší japonské státní vyznamenání. USA se k jeho odkazu vrátily počátkem 80. let pod vlivem konkurence japonského zboží na amerických trzích, Deming byl najímán jako konzultant do předních fi rem, renesanci zaznamenaly i jeho publikace shrnující poznatky o řízení kvality. Joseph M. Juran Řízení kvality chápal jako nedílnou a významnou součást celkového managementu. Stejně jako E. Deming přijal pozvání do Japonska a za svůj přínos byl též odměněn nejvyšším japonským vyznamenáním. Své poznatky a doporučení týkající se jakosti prezentoval zejména v publikaci „Příručka řízení jakosti“ (Quality Control Handbook), která doznala četných reedic a byla přeložena do různých jazyků.

Juran vytvořil koncept zvaný celopodnikové řízení jakosti (Company-Wide Quality Management, CWQM), který hlásal, že jakost je záležitostí všech podnikových činností. Za připomenutí stojí též Juranova „trilogie kvality“, která představuje jistý koncept zlepšování jakosti, založený na naplánování záměru zlepšení jakosti, dosažení této vyšší úrovně a její stabilizaci. Juran byl jedním z prvních, kdo si začal všímat nákladů spojených s jakostí. V této souvislosti se stal známým jeho výrok: „V tomto dole je zlatá žíla“. Klíčovou úlohu v pozitivním obratu z hlediska jakosti jednoznačně přisuzoval vrcholovému managementu fi rem.


18 ŘÍZENÍ JAKOSTI A OCHRANA SPOTŘEBITELE

Armand V. Feigenbaum

Pracoval u General Electric Company. Znám je svou koncepcí komplexního řízení

kvality TQC (Total Quality Control), vyžadující zapojení všech funkcí v podniku

do procesů zajišťování jakosti produktů. Za garanci jakosti považoval úplné splnění

požadavků zákazníka. A protože se požadavky zákazníků mění, je nutno i kvalitu

chápat jako cíl nikoliv statický, nýbrž dynamický (kvalita je určována a měněna

zákazníky). Poukázal na nezbytnost spolupráce různých útvarů podniku při vývoji

produktů a označil ji pojmem simultánní engineering. Veden přesvědčením, že jakost

neznamená to nejlepší, čeho lze dosáhnout, nýbrž to, co je nejlepší za přijatelnou

cenu, položil základy ekonomických úvah o jakosti.

Kaoru Ishikawa

Jak jméno napovídá, Ishikawa je představitelem japonské školy řízení kvality. Po

druhé světové válce se na tokijské univerzitě věnoval otázkám řízení kvality. Proslul

jako zakladatel kroužků jakosti – nástrojů pro zapojení řadových pracovníků do

problematiky jakosti. Odborné veřejnosti zabývající se otázkami jakosti je znám

jako propagátor jednoduchých nástrojů řízení jakosti. Obohatil je svým diagramem

příčin a následků (Ishikawův diagram).

Philip B. Crosby

Ve službách společnosti ITT (ředitel pro kvalitu) a později ve své vlastní společnosti

obohatil přístupy k řízení jakosti zejména o koncepci Zero defects (práce bez vad),

v níž zdůrazňuje, že podnik a zejména jeho vedení musí udělat vše pro to, aby se vady

vůbec neobjevily. Každá vada má příčinu a je na lidech, aby ji odhalili a napravili.

Výčet osob, které by si zasloužili označení guru kvality, by mohl být četnější: napří

klad Japonec Shingeo Shingo, který se ve svých pracích zaměřil na možnosti iden

tifi kace a předcházení vadám včetně zavedení techniky POKA-YOKE, spočívající

v nalezení možností identifi kace a eliminace chyb dříve, než způsobí vady. Za zmínku

stojí také Genichi Taguchi, který svými doporučení přispěl k optimalizaci dimenzí

výrobků, nebo Claus Möller, představitel „zlidštění“ systému řízení jakosti (vypra

coval teorii tzv. osobní jakosti). Neměli bychom zapomenout ani na českou guru

kvality – Anežku Žaludovou, která se významně zasloužila o prosazování principů

řízení kvality v naší republice.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist