

sleva
Kniha:
Legie římského impéria
Autor:
Jiří Kovařík
Podtitul: Římské války IV

Nakladatelství: | » Akcent |
Médium / forma: | Tištěná kniha |
Rok vydání: | 2016 |
Počet stran: | 384 |
Rozměr: | 240 x 165 x 26 mm |
Úprava: | ilustrace, mapy, portréty, plány, faksimile |
Vydání: | První vydání |
Vazba: | Knihy - vázané |
Téma: | římské legie |
Datum vydání: | 6. 4. 2016 |
ISBN: | 978-80-7497-133-4 |
EAN: | 9788074971334 |
Legie římského impéria jsou čtvrtým svazkem pětidílného projektu o vojenské historii antického Říma, tentokrát věnovaného událostem od Caesarovy smrti do poslední čtvrtiny 1. století našeho letopočtu. Jde zde o válku Octaviána a Marca Antonia s Brutem a Cassiem, Caesarovými vrahy, která skončila bitvou u Pharsalu, o války druhého triumvirátu a jeho rozpad, po němž následoval boj, který skončil námořní bitvou u Actia. Budeme svědky římské porážky v Teutoburském lese i odplaty a vítězných bitev, svedených s Germány Tiberiem či Germanicem. Půjdeme po stopách podmanění Británie a povstání královny Boudiccy proti Římanům, s generálem Corbulonem potáhneme do Arménie a projdeme krvavým zápasem tří císařů, kteří se vystřídali v jednom jediném roce. Poslední část tohoto svazku vyplňuje nesmírně krvavá a urputná židovská válka, která skončila Titovým dobytím Jeruzaléma a zničením posvátného chrámu. (války druhého triumvirátu a boj Octaviána s Marcem Antoniem, války v Germánii, Británii, Pannonii, Illyrii a Arménii, rok čtyř císařů a židovská válka)
Ozbrojené síly – Starověký Řím – 1. století př. Kr.-1. století
Vojenské dějiny – Starověký Řím – 1. století př. Kr.-1. století
první židovská válka (66-70)
Naučná literatura > Vojenství > Vojenské dějiny > Starověký Řím
Naučná literatura > Vojenství > Války > Starověký Řím
Naučná literatura > Vojenství > Ozbrojené síly > Starověký Řím
Naučná literatura > Historie – dějiny
Katalog vybraných autorů > K > Kovařík – Jiří Kovařík
Katalog nakladatelství > A > Akcent
JIŘÍ KOVAŘÍK
15. 7. 1950
Historik a autor literatury faktu. Píše hlavně o dějinách Francie, z nichž se soustřeďuje především na období vlády Napoleona Bonaparta.