načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Římské orgie - Prosper Castanier; Castanier Proper

Římské orgie
-12%
sleva

Kniha: Římské orgie
Autor: ;

Řím za vlády císaře Claudia. V centru pozornosti je Messalina, až příliš společenská žena panovníka. Bezstarostnost a zvrácená touha, jež vedou Messalinu do čtvrti prostitutek a k ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  69 Kč 61
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
2
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2014-02-01
Počet stran: 232
Rozměr: 130 x 190 mm
Úprava: 225 stran
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
ISBN: 9788073885830
EAN: 9788073885830
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Eroticko-historický román, jehož hlavní postavou je Messalina, nymfomanka a manželka římského císaře Claudia.

Popis nakladatele

Řím za vlády císaře Claudia. V centru pozornosti je Messalina, až příliš společenská žena panovníka. Bezstarostnost a zvrácená touha, jež vedou Messalinu do čtvrti prostitutek a k návštěvě čarodějky, aby získala muže, kterého chce, jsou v rozporu se zájmy císaře, jenž se věnuje své říši a v senátu projednává důležité otázky. Na audienci navíc čekají zástupci nového náboženství původem z Judeje, aby je před císařem obhájili… (smyslný román ze starého Říma)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

– 8

Prosper Castanier

– 9

Římské orgie

R

oku osmistého od založení Říma, v noci zešest

náctého na sedmnáctý den dubnových kalend

(roku 47. dle křesťanského letopočtu v noci z 15.

na 16. březen) pořádali císař Claudius a jeho žena

Mesalina slavnost v zahradách Lucia a Calia, aby

oslavili návrat jara.

Ty zahrady začínaly u stop pevnosti vybudované

králem Ancem Marciem na vrcholu hory Janiculu

a táhly se vějířovitě po východním úbočí této hory,

mezi valy Servia Tulia; sestupovaly mírným svahem

až ke břehu Tiberu, jehož tok je v polokruhuoddě

loval od Říma.

Velmi pevné zdi, přestože už šest set let staré,vy

budované z obrovitých balvanů a pak hluboká voda

řeky tvořily těmto zahradám ochranný pás. A tato

výhoda polohy způsobila, že v nich Claudius, který

se stále bál o svůj život, nezvykle rád pobýval.

Před přijímáním pozvaných hostů byly prohle

dány i nejmenší skupiny stromů a kohortypretoriá

nů obsadily všechny východy.

Po pravém břehu Tiberu, mezi náhrobkembás

níka Caecilia ze severu a Portuenskou branou z jihu,

stály dvě řady pěších vojáků. Byli oblečení dokože

ných tunik, sahajících až do půli stehen, a do ko

žených vest, sahajících od ramenou k pasu. Krátký

plášť z hrubé temně rudé látky jim pokrýval levé

rameno, kde byl připnutý bronzovou sponou, apo

skytoval pravému rameni volnost pohybu. Kulaté

přilby z leštěného kovu se jim blýskaly na hlavách.

Každý z nich držel v pravici široký iberský meč

a v levici pochodeň, jejíž plamen a kouř se kroutily

ve větru.

Na mostech Subliciu, Palatinu, Cestiu a Janiculu

zadržovali vojíni na koních a s kopími v rukoune

smírný dav, který hlučel a tísnil se na levém břehu

řeky a na Tiberském ostrově.

Římský lid se se zpěvem díval na osvětlení za

hrad, na velké bronzové lampy, jež nesly dlouhé

řady otroků a na svítilny z průsvitného a různěpo

malovaného rohu, zavěšené na stromech. Nesčetná

světla tvořila směrem k Tiberu velký oblouk, který

osvětloval žlutavé vody řeky, na to stoupaly vefor

mě planoucího trojúhelníku po svazích Janiculu až

k patě starobylé pevnosti králů. Ta se obrovská ačer

ná vztyčovala k temně modrým nebesům.

Ve středu této zahrady rozkládal své průzračné

vody velký bazén oválného tvaru, který zásoboval

Alsietinský vodovod. Pod ním drželo čtyřicet sloupů

z růžového mramoru klenbu ozdobenou malbami

a ohraničovalo mozaiku z bílého a černéhomramo

ru, která představovala Neptuna a Amfitritu sedící

na mořském koni.

Pod ochranou tohoto rozsáhlého sloupoví sezval

císař Claudius své přátele a hlavní osoby Říma ke

stovce okrouhlých stolů z citronového dřeva sjedi

nou silnou nohou ze stříbra, které se leskly třpytem


– 8

Prosper Castanier

– 9

Římské orgie

R

oku osmistého od založení Říma, v noci zešest

náctého na sedmnáctý den dubnových kalend

(roku 47. dle křesťanského letopočtu v noci z 15.

na 16. březen) pořádali císař Claudius a jeho žena

Mesalina slavnost v zahradách Lucia a Calia, aby

oslavili návrat jara.

Ty zahrady začínaly u stop pevnosti vybudované

králem Ancem Marciem na vrcholu hory Janiculu

a táhly se vějířovitě po východním úbočí této hory,

mezi valy Servia Tulia; sestupovaly mírným svahem

až ke břehu Tiberu, jehož tok je v polokruhuoddě

loval od Říma.

Velmi pevné zdi, přestože už šest set let staré,vy

budované z obrovitých balvanů a pak hluboká voda

řeky tvořily těmto zahradám ochranný pás. A tato

výhoda polohy způsobila, že v nich Claudius, který

se stále bál o svůj život, nezvykle rád pobýval.

Před přijímáním pozvaných hostů byly prohle

dány i nejmenší skupiny stromů a kohortypretoriá

nů obsadily všechny východy.

Po pravém břehu Tiberu, mezi náhrobkembás

níka Caecilia ze severu a Portuenskou branou z jihu,

stály dvě řady pěších vojáků. Byli oblečení dokože

ných tunik, sahajících až do půli stehen, a do ko

žených vest, sahajících od ramenou k pasu. Krátký

plášť z hrubé temně rudé látky jim pokrýval levé

rameno, kde byl připnutý bronzovou sponou, apo

skytoval pravému rameni volnost pohybu. Kulaté

přilby z leštěného kovu se jim blýskaly na hlavách.

Každý z nich držel v pravici široký iberský meč

a v levici pochodeň, jejíž plamen a kouř se kroutily

ve větru.

Na mostech Subliciu, Palatinu, Cestiu a Janiculu

zadržovali vojíni na koních a s kopími v rukoune

smírný dav, který hlučel a tísnil se na levém břehu

řeky a na Tiberském ostrově.

Římský lid se se zpěvem díval na osvětlení za

hrad, na velké bronzové lampy, jež nesly dlouhé

řady otroků a na svítilny z průsvitného a různěpo

malovaného rohu, zavěšené na stromech. Nesčetná

světla tvořila směrem k Tiberu velký oblouk, který

osvětloval žlutavé vody řeky, na to stoupaly vefor

mě planoucího trojúhelníku po svazích Janiculu až

k patě starobylé pevnosti králů. Ta se obrovská ačer

ná vztyčovala k temně modrým nebesům.

Ve středu této zahrady rozkládal své průzračné

vody velký bazén oválného tvaru, který zásoboval

Alsietinský vodovod. Pod ním drželo čtyřicet sloupů

z růžového mramoru klenbu ozdobenou malbami

a ohraničovalo mozaiku z bílého a černéhomramo

ru, která představovala Neptuna a Amfitritu sedící

na mořském koni.

Pod ochranou tohoto rozsáhlého sloupoví sezval

císař Claudius své přátele a hlavní osoby Říma ke

stovce okrouhlých stolů z citronového dřeva sjedi

nou silnou nohou ze stříbra, které se leskly třpytem


– 10

Prosper Castanier

– 11

Římské orgie

křišťálu a nádobí z cizelovaného zlata. Měkká lůžka

na nohou z ebenového dřeva obklopovala každý stůl

ze tří stran – čtvrtá strana zůstala volná kvůli slu

hům.

V pololeže, levým loktem se opírali o hedvábné

polštáře, používali hosté své pravé ruce k tomu, aby

si brali pokrmy nebo číše. Jejich hlavy zdobily věnce

z šeříku.

Téměř u každého hosta stál otrok a napjatě dával

pozor na každé jeho přání. Mladá dívka, ježused

la u hostových nohou, zvolna pohybovala vějířem

a občas stříkala do vzduchu rychle se vypařující

esence.

Mezi lůžky nesly vysoké bronzové sloupy svítilny

ze stejného kovu; jednou ve tvaru velké lilie na třech

nohou supího drápu, jindy tvaru uschlého stromu,

z jehož každé větve visely svítilny na stříbrnýchře

tězech.

Uprostřed sloupoví, na estrádě s babylonským

kobercem jiskřivých barev, pod purpurovými nebesy

se zlatými třapci se zvedal stůl, u něhož byliClaudi

us, Mesalina a jejich důvěrníci, pohodlně rozloženi

mezi girlandami fialek a růží.

Noha toho stolu byla z cizelovaného zlata atvoři

la malý korintský sloup, podél kterého se vinulyvin

né listy vytvořené ze smaragdů a hrozny z rubínů.

Na velmi bílém ubruse, zdobeném zelenýmvyší

váním a střapečky z červeného hedvábí, bylo nastří

brném tácu (bohaté práce a pokrývajícím celý stůl)

umístěno právě třetí jídlo hostiny.

Umělec na tom tácu zobrazil tiburské údolí, Anio

tam tekla kaskádami atického vonného medu přes

pocukrované kdoule mezi horstvem z pyramid ovoce,

velkých třešní, jablek, hrušek a naložených meruněk;

jezera zavařenin omývala skály zlatitého pečiva.

Samotný císař a jeho žena zaujali lůžko ve středu,

odkud mohli vidět přímo před sebou za sloupovím

osvětlené zahrady, vlny Tiberu a pak tmavou masu

vrchů Capitolu a Palatinu.

Claudiovi bylo tehdy padesát sedm let. Jehoku

latá hlava spočívala na dlouhém a silném krku. Jeho

šedé vlasy, přímé čelo, jeho u kořene lehce zahnutý

nos a bramborovitým koncem – to vše dodávalo jeho

vzezření určitý ráz důstojnosti. Ale oči bez lesku,tě

kající nedůvěřivě a neustále napravo i nalevo, dolní

ret silný a poněkud svislý, jakož i sražená brada, to

opět prozrazovalo slabost jeho povahy a nízkost jeho

duše. A dokonce: měl příliš velké uši.

Císař trpěl nervovou chorobou, jeho hlava i ruce

se skoro neustále křečovitě třásly.

Byl oděný do purpurové tuniky, na nohou měl

červené boty se zlatými sponami zdobenými sma

ragdy. Přes levé rameno mu v bohatých záhybech

visela tóga z jemné vlny v barvě týrského purpuru.

Jeho žena, jež ležela vedle něho a sahala mu hlavou

právě k prsům, měla dost jemnou hlavu spočívající


– 10

Prosper Castanier

– 11

Římské orgie

křišťálu a nádobí z cizelovaného zlata. Měkká lůžka

na nohou z ebenového dřeva obklopovala každý stůl

ze tří stran – čtvrtá strana zůstala volná kvůli slu

hům.

V pololeže, levým loktem se opírali o hedvábné

polštáře, používali hosté své pravé ruce k tomu, aby

si brali pokrmy nebo číše. Jejich hlavy zdobily věnce

z šeříku.

Téměř u každého hosta stál otrok a napjatě dával

pozor na každé jeho přání. Mladá dívka, ježused

la u hostových nohou, zvolna pohybovala vějířem

a občas stříkala do vzduchu rychle se vypařující

esence.

Mezi lůžky nesly vysoké bronzové sloupy svítilny

ze stejného kovu; jednou ve tvaru velké lilie na třech

nohou supího drápu, jindy tvaru uschlého stromu,

z jehož každé větve visely svítilny na stříbrnýchře

tězech.

Uprostřed sloupoví, na estrádě s babylonským

kobercem jiskřivých barev, pod purpurovými nebesy

se zlatými třapci se zvedal stůl, u něhož byliClaudi

us, Mesalina a jejich důvěrníci, pohodlně rozloženi

mezi girlandami fialek a růží.

Noha toho stolu byla z cizelovaného zlata atvoři

la malý korintský sloup, podél kterého se vinulyvin

né listy vytvořené ze smaragdů a hrozny z rubínů.

Na velmi bílém ubruse, zdobeném zelenýmvyší

váním a střapečky z červeného hedvábí, bylo nastří

brném tácu (bohaté práce a pokrývajícím celý stůl)

umístěno právě třetí jídlo hostiny.

Umělec na tom tácu zobrazil tiburské údolí, Anio

tam tekla kaskádami atického vonného medu přes

pocukrované kdoule mezi horstvem z pyramid ovoce,

velkých třešní, jablek, hrušek a naložených meruněk;

jezera zavařenin omývala skály zlatitého pečiva.

Samotný císař a jeho žena zaujali lůžko ve středu,

odkud mohli vidět přímo před sebou za sloupovím

osvětlené zahrady, vlny Tiberu a pak tmavou masu

vrchů Capitolu a Palatinu.

Claudiovi bylo tehdy padesát sedm let. Jehoku

latá hlava spočívala na dlouhém a silném krku. Jeho

šedé vlasy, přímé čelo, jeho u kořene lehce zahnutý

nos a bramborovitým koncem – to vše dodávalo jeho

vzezření určitý ráz důstojnosti. Ale oči bez lesku,tě

kající nedůvěřivě a neustále napravo i nalevo, dolní

ret silný a poněkud svislý, jakož i sražená brada, to

opět prozrazovalo slabost jeho povahy a nízkost jeho

duše. A dokonce: měl příliš velké uši.

Císař trpěl nervovou chorobou, jeho hlava i ruce

se skoro neustále křečovitě třásly.

Byl oděný do purpurové tuniky, na nohou měl

červené boty se zlatými sponami zdobenými sma

ragdy. Přes levé rameno mu v bohatých záhybech

visela tóga z jemné vlny v barvě týrského purpuru.

Jeho žena, jež ležela vedle něho a sahala mu hlavou

právě k prsům, měla dost jemnou hlavu spočívající


– 12

Prosper Castanier

– 13

Římské orgie

na štíhlém krku, malé čelo, rovný nos, silné rty,zao

krouhlenou bradu a plné tváře. Její ústa nebyla velká,

ale rty měla kypré, jako by vystupovaly, aby nabídly

svoji jemnou nakarmínovanou kůži polibkům lásky.

Její velké oči, jejichž černé zřítelnice se leskly jakodé

manty, jevily ohnivou vášeň, kterou hořelo její tělo.

Její černé vlasy, mezi nimiž se leskly velké perly,

se kolem její hlavy vlnily ze všech stran, pokrývaly jí

čelo až téměř k obočí a spadaly v bohatých loknách

až na ramena. Zlaté jehlice udržovaly umělou stavbu

tohoto účesu.

Mesalina ještě nosila smaragdy zavěšené kolem

svého dlouhého bílého krku a na jejím jemnémzá

pěstí visely náramky ze sardonyxu. Měla toho dne

vesměs jen drahokamy, které měl Claudius obzvlášť

rád a které sám vždy míval ve svých prstenech.

Císař rád spočíval zrakem na průsvitné zeleni

smaragdů i na průhledné a narůžovělé bělostiindic

kých sardonyxů.

Jeho žena chtěla od něho dosáhnout důležitémi

losti, proto také se mu chtěla líbit.

Měla na sobě dlouhou tuniku z purpurového

hedvábí, posetou zlatem vyšívanými květy, kterou

stahoval zlatý pás u krku. Brilianty se jí leskly na

rukou a v uších.

Sandály z pozlacené kůže nabízely pohled na její

kypré růžové nožky a na prsty bohatě opatřenéprs

teny z topasů, ametystů a safírů.

U nohou císařského lůžka seděly na malýchsto

ličkách děti Claudia a Mesaliny, Octavie aBritani

cus, a jedly. Chlapec měl na sobě oděv lemovaný

purpurovým pruhem a zlatou kouli na krku.

Kolem čestného stolu na dvou pobočních lůž

kách byli dva nejdůvěrnější císařovi přátelé anejvyš

ší úředníci Říma.

Vlevo byl Lucius Vitelius, jehož syn Aulus se po

dvaadvaceti letech stal císařem; v době, kdy začíná

naše líčení, byl Lucius potřetí konzulem a toho roku

s Claudiem. Nejdříve se ukázal jako skvělývojevůd

ce a zručný správce provincie. Ale jakmile se vrátil

do hlavního města, učinily z něho strach z Caliguly

a důvěrnost s Claudiem hotového otroka.

Vedle něho ležel Gaius Silius, patricius se skvělou

budoucností a navzdory svému mládí již ustanovený

konzul. Měl krásnou tvář i krásné tělo. A takéMesa

lina k němu chovala nejněžnější city.

Často na něho vrhala ohnivé pohledy a Silius

dobře pozoroval, že je Mesalina do něho zamilo

vaná. Ale měl sám rozkošnou ženu, Juniu Silanu.

Ostatně se také obával nebezpečných následkůdob

rodružství s touto ženou, o níž věděl, že je stejně

žárlivá a krutá, jako vášnivá.

Vždyť si mohl jen vzpomenout na osud Polybia.

Tento Claudiův propuštěnec studoval s císařem,kte

rý mu prokazoval nejživější přízeň, když muumož

nil přístup i k místu konzula! Polybius mělcizoložbr />



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist