načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Revoluce jednoho stébla slámy – Masanobu Fukuoka

Revoluce jednoho stébla slámy

Elektronická kniha: Revoluce jednoho stébla slámy
Autor: Masanobu Fukuoka

Autor v knize ukazuje na své vlastní zkušenosti s pěstováním rýže v Japonsku a svůj vztah k půdě a v tomto kontextu také filozoficky uvažuje o správných a ekologických způsobech hospodaření a praktickém přístupu k přírodě, půdě i obilí. V ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  212
+
-
7,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 83%hodnoceni - 83%hodnoceni - 83%hodnoceni - 83%hodnoceni - 83% 96%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Alferia
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 222
Rozměr: 17 cm
Vydání: První vydání
Název originálu: One-straw revolution
Spolupracovali: překlad Věra Dudmanová
Skupina třídění: Rostlinná výroba
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-2513-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor v knize ukazuje na své vlastní zkušenosti s pěstováním rýže v Japonsku a svůj vztah k půdě a v tomto kontextu také filozoficky uvažuje o správných a ekologických způsobech hospodaření a praktickém přístupu k přírodě, půdě i obilí. V této souvislosti představuje čtyři zásady přírodního hospodaření. Dále se věnuje problematice plevele a přístupu k němu, například pěstování se slámou. Následují kapitoly o pěstování stromů v sadech či zeleniny pěstované jako plané rostliny. Dále v knize uvažuje o chemickém zemědělství a znečištění krajiny chemikáliemi. Nechybí úvahy ani o ekologických potravinách, kultuře jídla, skladbě jídelníčku i zdravém stravování.

Popis nakladatele

Čtenář se seznamuje s přirozeným způsobem uvažování a pohledem na svět, který umožňuje člověku žít naplněný život v souladu s přírodou. Poutavost, jasnost a bystrost Fukuokových myšlenek vedla k tomu, že se kniha Revoluce jednoho stébla stala celosvětovým bestsellerem, byla přeložena do 20 jazyků a ovlivnila množství nejrůznějších lidí: farmářů, zahradníků, ekologických aktivistů, biozemědělců, příznivců slow food, lidí studujících východní nauky a dalších, kteří cítí, že právě naše vzdalování se přírodě má za následek vznik neřešitelných problémů. Z přečtení této knihy může čerpat inspiraci a nadhled i člověk, který (zatím) farmařit vůbec nehodlá. Nenechte se zpočátku odradit rýží a obilím. Dala by se nazvat i Zen a umění hospodařit nebo Zelená knížečka, manifest Masanobuy Fukuoky o hospodaření, jídle a hranicích lidského poznání představuje radikální výzvu globálním systémům, na které ohledně našeho jídla spoléháme. Současně jde o duchovní paměti člověka, jehož inovativní systém obdělávání země odráží hlubokou víru v celistvost a rovnováhu přírodního světa. Jak Wendell Berry píše ve své předmluvě, kniha „je pro nás cenná, protože je současně praktická a filosofická. Je to inspirující zásadní kniha o zemědělství, protože není jenom o zemědělství“. Jako kvalifikovaný vědec Fukuoka odmítl jak moderní agropodniky, tak staleté zemědělské tradice. V průběhu dalších desetiletí zdokonalil svou techniku „nicnedělání“: zdravý selský rozum, udržitelné praktiky, které de facto odstraňují využití pesticidů, hnojiv, orby a, což je možná nejdůležitější, zbytečné úsilí. Ať jste partyzánský zahradník nebo vlastník užitkové zahrady, který se věnuje pomalému jídlu, nebo jen chcete zdravěji žít, něco zde najdete – možná vás to dokonce posune k tomu, abyste revoluci začali sami.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Masanobu Fukuoka - další tituly autora:
Revoluce jednoho stébla slámy Revoluce jednoho stébla slámy
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Masanobu Fukuoka

Revoluce

jednoho

stébla

slámy




KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Fukuoka, Masanobu, 1913-2008 Revoluce jednoho stébla slámy / Masanobu Fukuoka ; překlad Věra Dudmanová. -- První vydání. -- Praha : Alferia, 2019. -- 222 stran Název anglického překladu: One-straw revolution „Vydal Nakladatelský dům Grada pod značkou Alferia“--Tiráž -- Přeloženo z anglického překladu s přihlédnutím k japonskému originálu ISBN 978-80-247-2513-0 (brožováno) * 631.147 * 631.147:502.131.1 * 633 * 633.1 * (520) * (049) – ekologické zemědělství – ekologické zemědělství -- Japonsko – permakultura – pěstování polních rostlin – obilniny – pojednání 633 - Rostlinná výroba [24] Text © Masanobu Fukuoka, 1978 Preface © Frances Moore Lappé, 2009 Translation © Věra Dudmanová, 2019 Czech edition © Grada Publishing a.s., 2019

ISBN 978-80-271-1092-6 (ePub)

ISBN 978-80-271-1091-9 (pdf)

ISBN 978-80-247-2513-0 (print)

REVOLUCE JEDNOHO STÉBLA SLÁMY

Úvod do přírodního hospodaření

Masanobu Fukuoka

Upravil a sestavil

Larry Korn

Předmluva

Wendell Berry

Úvod

Frances Moore Lappéová

MASANOBU FUKUOKA 7

REVOLUCE JEDNOHO STÉBLA SLÁMY

MASANOBU FUKUOK A (1913–2018) se narodil a vyrůs

tal na japonském ostrově Šikoku. Byl nejstarším synem

pěstitele rýže, který byl zároveň místním starostou. Fu

kuoka vystudoval patologii rostlin a tři roky pracoval na

celnici v Jokohamě jako inspektor zemědělských produk

tů. V roce 1938 se však vrátil domů do své vesnice s roz

hodnutím, že své myšlenky o přírodním hospodaření

uvede do praxe. Během druhé světové války pracoval pro

japonskou vládu jako badatel v oblasti produkce potravin,

díky čemuž se dokázal vyhnout vojenské službě až do po

sledních několika měsíců války. Po válce se vrátil do svého

rodiště, aby se z celého srdce věnoval hospodaření. V roce

1975 v zoufalství z účinků japonské poválečné moderniza

ce napsal Fukuoka Revoluci jednoho stébla slámy. V pozděj

ších letech se angažoval po celém světě v několika projek

tech na snížení dezertifikace. Byl aktivním zemědělcem až

do doby, kdy mu bylo hodně přes osmdesát, ale ještě pár

let před smrtí ve věku pětadevadesáti let nadále předná

šel. Fukuoka je rovněž autorem knihy The Natural Way of

Farming (Přírodní způsoby hospodaření) a The Road Back to Revoluce jednoho stébla slámy Nature (Cesta zpátky k přírodě). V roce 1988 obdržel Cenu Ramona Magsaysaye za službu veřejnosti. FR ANCES MOORE LAPPÉOVÁ je autorka či spoluautorka šestnácti knih, mezi které patří Diet for Small Planet [Jídelníček pro malou planetu] a Getting a Grip: Clarity, Creativity, and a Courage in a World Gone Mad [Pochopení: Jasnost, tvořivost a odvaha ve světě, který se zbláznil]. Spoluzakládala tři organizace, mezi něž patří Institut pro potravinovou a rozvojovou politiku, a nedávno Small Planet Institut (Institut Malá planeta), které vede se svou dcerou Annou Lappéovou. V roce 1987 obdržela Cenu za správný život.

1

Obdržela sedmnáct čestných doktorátů a byla hostující profesorkou na Massachusettském technologickém institutu. 1 Right Livelihood Award – cena, která je od roku 1980 každý rok udělována

ve Stockholmu, aby ocenila a podpořila odvážné lidi a organizace, kteří

nabízejí vizionářská a příkladná řešení kořenů příčin globálních problé

mů, též zvaná „Alternativní Nobelova cena“.

OBSAH

Úvod 13

Předmluva 18

Slovo redaktora 23

Poznámky k překladu do anglického jazyka 36

Poznámky k překladu do českého jazyka 37

I.

Podívejte se na to obilí 39

Vůbec nic 42

Návrat na venkov 49

K hospodaření nicneděláním 54

Jeden z důvodů, proč se přírodní zemědělství

nerozšířilo 58

Lidstvo nezná přírodu 61

II.

Čtyři zásady přírodního hospodaření 66

Zemědělství mezi plevelem 74

Pěstování se slámou 79

Pěstování rýže na suchém poli 85

Stromy v sadu 90

Půda v sadu 94

Zelenina pěstovaná jako plané rostliny 98

Podmínky pro skončení s chemikáliemi 104

Hranice vědecké metody 109

MASANOBU FUKUOKA 13

III.

Jeden rolník promlouvá 112

Skromné řešení náročného problému 116

Plod těžkých časů 120

Obchod s přirozenými potravinami 125

Průmyslové zemědělství selže 129

Výzkum ve prospěch koho? 133

Co je potravou člověka? 136

Milosrdná smrt pro ječmen 142

Prostě služte přírodě a všechno bude dobré 147

Různé školy přírodního zemědělství 152

I V.

Zmatek v jídle 158

Přírodní potravinová mandala 162

Kultura jídla 170

Žít jen chlebem 176

Shrnutí o stravování 179

Jídlo a hospodaření 185

V.

Hloupost vypadá chytře 187

Kdo je blázen? 192

Narodil jsem se, abych chodil do mateřské školky 196

Plující oblaka a iluze vědy 201

Teorie relativity 207

Vesnice bez války a míru 210

Revoluce jednoho stébla slámy 215

Mým čtenářům 221

MASANOBU FUKUOKA 13

ÚVOD

Bylo to v roce 1970 a míra, do jaké náš živočišný druh

(údajně nejinteligentnější) selhal jako správce planety, na

mě teprve začala doléhat. Ve věku šestadvaceti let při mém

prvním velkém aha zážitku mě plně zasáhlo uvědomění,

že my lidé jsme aktivně vytvořili tolik obávaný nedostatek

jídla. Zkrmovali jsme (a stále zkrmujeme) více než třetinu

světového obilí dobytkem, což nám vrací jen zlomek těchto

živin. Zmocnila se mě zvědavost – proč by jakýkoliv druh

narušoval zdroj své vlastní výživy, podstatu svého samot

ného přežití? Následující rok jsem vydala Diet for a Small

Planet [Jídelníček pro malou planetu]. Mohlo by jídlo, ptala

jsem se v té knize i v následujících textech, být návratem

lidstva ke zdravému rozumu?

Jen o několik let později si Západ získala kniha Ma

sanobu Fukuoky, kterou máte v rukou. Hovořila přímo

k mnohým z těch, kteří v šedesátých letech dosáhli dospě

losti a kteří se už nemohli dočkat, až se posunou dál od

protestů k praktickým řešením. Já byla jednou z nich. Je

pravda, že jsme ještě neslyšeli o globální klimatické změně

a možnost vytěžení ropy se zdála byt neskutečně daleko.

Mnoho lidí si však už začalo uvědomovat nebezpečí che

14 Revoluce jednoho stébla slámy MASANOBU FUKUOKA 15

mického zemědělství. Chtěli jsme věřit, že pro nás existuje

jiný způsob obživy.

Revoluci jednoho stébla slámy jsme přijali jako povzbu

zující svědectví o odvaze jednoho člověka odmítnout běž

nou moudrost, že laboratorní výzkumy a věda orientovaná

úzce na zisk je spásou zemědělství. Fukuoka byl přesvědčen

o t om, že místo toho jsou nejlepší metody pro pěstovaní

potravin ty, které jsou spojeny s přírodou, což na praktické

úrovni znamená minimální narušování půdy (žádné orání

nebo odplevelování) a žádné využívání chemických látek

(ať již jsou to hnojiva, nebo pesticidy). Tehdy kniha posí

lila pučící hnutí těch, kteří se chtěli vrátit zpátky k půdě,

ale dnes je její poselství mnohem naléhavější: Hnutí za to,

aby se zemědělství spojovalo s přírodou, sice kvete a dalo

zrod různým systémům, kterým se povšechně říká „orga

nické“ (česky též v „bio“ kvalitě či pocházející z „ekologické

ho zemědělství“, pozn. př.), ničivá stopa však stále převládá

a globálně se šíří. Nabývá na síle kvůli argumentu propa

govanému korporacemi, že bez masivního využívání látek

petrochemického průmyslu a narušování půdy budeme ur

čitě hladovět. V důsledku toho se od mého mládí používání

pesticidů na hektar zčtyřnásobilo a po celém světě nadále

nahrazuje tradiční praktiky extenzivní hospodaření závislé

na korporátních monopolech a fosilních palivech.

Dnes jsou nebezpečí petrochemického zemědělství široce

známa a asi dvě třetiny Američanů říká, že už vyzkoušelo

jídlo z ekologického zemědělství. Přesto přetrvává mýtus,

že ekologicky získaný produkt je nevyhnutelně dražší než

+ Revoluce jednoho stébla slámy MASANOBU FUKUOKA 15 jídlo vyprodukované pomocí chemických látek, a musí být proto luxusem, nedostupným pro masy. Mnoho lidí, kteří se aktivně angažují v hnutí za udržitelnost, se dokonce vrátilo k myšlence „nedostatku“ nebo obejití se bez věcí, aby zachránili životní prostředí. Oproti tomu nás Fukuoka povzbuzuje, abychom důvěřovali štědrosti přírody. V Revoluci jednoho stébla slámy popisuje, jak jeho výnosy konkurovaly těm ze sousedních hospodářství, která používají dominantní technologie dneška. A v posledních letech byly jeho zkušenosti obecně potvrzeny. Odhaduje se, že praktiky povrchového či nulového orání se momentálně využívají na obhospodařování přes sto milionů hektarů půdy po celém světě a studie Michiganské univerzity z roku 2007 odhadovala, že celkové množství dostupných potravin by se mohlo zvýšit asi o polovinu, pokud by se celý svět posunul k ekologicky zdravému hospodaření.

Předpoklad, že budeme konfrontováni s nedostatkem, je neměnná skutečnost v lidské existenci, podle mého názoru vede k paradoxu, který dnes vidíme: životu bránící přepracování a strádání většiny vedle život dusícího přepracování a přesycení menšiny. Fukuokova zpráva je v hlubším smyslu radikální než jen prostě povzbuzující hospodáře, aby zanechali orání nebo stříkání. Tepe do jádra našeho porozumění sobě samým a našemu místu na této Zemi. Ujišťuje nás, že jakmile začneme zažívat přírodní zákony, můžeme nechat náš strach z nedostatku odejít.

Fukuoka sice má svůj seznam toho, co nedělat, ale Revoluce jednoho stébla slámy je vposledku o tom, jak mít více, ne méně. Příroda může dělat práci, kterou jsme si zbytečRevoluce jednoho stébla slámy MASANOBU FUKUOKA 17 ně vzali na sebe, takže to, co Fukuoka razí jako „přírodní hospodaření“, je na práci méně intenzivní zemědělství. Úspěšné hospodaření spočívá v realizaci delšího volného času, v němž je možné prožívat onen z nejbohatších vztahů, žít „jemně a snadno“. Můžeme si užít toho, že se „zase posadíme“, a dokonce budeme „leniví“, píše Fukuoka. To osvětluje vyprávěním o návštěvě starých chrámů, v nichž japonští rolníci ze starých časů zanechali básničky haiku, které složili v zimě během tří měsíců volného času. Dnes se rolníkovy tři měsíce volného času scvrkly na dny, poznamenává Fukuoka. Není čas na psaní poezie.

Fukuoka nám říká, že skutečně úspěšné zemědělství nevyžaduje ani tolik náročné práce jako spíše bdělost, pozornost a vytrvalost. Dnešní agroprůmyslové společnosti lákají hospodáře na své výrobky sliby, že když je budou používat na svých polích podle pevně stanovených pravidel, aniž by moc přemýšleli o svých jedinečných okolnostech, mohou si být jisti spolehlivými zisky. Toto lze nazvat hospodařením „nevěděním ničeho“ – velmi odlišného od Fukuokova hospodaření „nekonáním ničeho“, které naléhá na zemědělce, aby zpochybnili konvenční praktiky, jež mohou být zbytečné, nebo dokonce škodlivé. Hájí zvědavost, otevřenost a ochotu neuspět, abychom se naučili důvěřovat. Jeho hospodaření není jednoduché, ale komplexněji seřízené hospodaření.

Fukuoka také poukazuje na to, že naše fixace na ovládání přírody nás zavedla k předpokladu vizuálního pořádku (rovných odplevelených řad stejně vypadajících polí), což má být ušlechtilejší hospodaření. Jestli se něco jeví být Revoluce jednoho stébla slámy MASANOBU FUKUOKA 17 nahodilým, máme za to, že je to špatné. Nehodí se to k naší naučené estetice. Když ale zažijeme přírodu jakožto komplexní vzorce vztahů, jichž jsme sami součástí – vzorců, které nemají co do činění s lidským vizuálně uspořádaným světem –, můžeme podle Fukuoky začít vidět pod povrch zdání. Mohli bychom podobně jako Fukuoka najít krásu v tom, co jsme před tím se znepokojením vnímali jako náhodné a neuklizené?

V rozhovoru z roku 1982 pro Mother Earth News Fukuoka řekl, že „skutečný návrat k přírodnímu hospodaření vyžaduje, aby daná osoba věděla, co je odfalšovaná příroda, aby on či ona mohli instinktivně chápat, co je potřeba dělat a co nesmí být konáno, aby fungovali v harmonii s jejími procesy“.

Přeji si tedy, aby opětovné vydání a objevení této malé nadějné a téměř hravé knížky nám ve dvacátém prvním století pomohlo zahodit strach z nedostatku, strach, který poháněl úsilí ve snaze ovládat přírodu pomocí předepsaných odpovědí. Přeji si, aby Fukuokovy vhledy, které jsou nyní ještě přesvědčivější, přetrvaly jako součást ekologie osvobození, a to nejenom půdy, ale i strachem sevřených duší.

Frances Moore Lappéová




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.