načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Raw food jako zážitek -- Užívej si pestrost živé stravy každý den! - Eva Peršinová

Elektronická kniha: Raw food jako zážitek -- Užívej si pestrost živé stravy každý den!
Autor:

V této knize najdete nejen informace o základech živé stravy, ale i přehled surovin pro přípravu raw stravy, jejich vhodné kombinace, tipy a návody, jaké vybavení zvolit do své zdravé ...


Titul je skladem - ke stažení ihned
Vaše cena s DPH:  215
Médium: e-kniha
+
-
ks
Doporučená cena:  254 Kč
15%
naše sleva
7,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Počet stran: 183
Rozměr: 24 cm
Úprava: tran : barevné ilustrace
Vydání: První vydání
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5799-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V této knize najdete nejen informace o základech živé stravy, ale i přehled surovin pro přípravu raw stravy, jejich vhodné kombinace, tipy a návody, jaké vybavení zvolit do své zdravé kuchyně. (užívej si pestrost živé stravy každý den!)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Eva Peršinová - další tituly autora:
Raw food jako zážitek -- Užívej si pestrost živé stravy každý den! Raw food jako zážitek
Peršinová, Eva
Cena: 254 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Raw food
jako zážitek
Eva Peršinová
Užívej si pestrost živé stravy každý den!
Plus
10 0
raw receptů
na celý
rok
Raw food
jako zážitek
Užívej si pestrost živé stravy každý den!
ISBN 978-80-247-5799-5
Grada Publishing, a. s.,
U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400
e-mail: obchod@grada.cz
www.grada.cz
Chcete se dozvědět, jak nám prospívá živá strava, která se stala fenoménem poslední
doby v oblasti zdravé výživy po celém světě? Začínáte s živou stravou, znáte její skvělé
zdravotní přínosy a rádi byste zvýšili její celkové množství ve svých jídelníčcích? Pak je
tato kniha určená právě vám!
Překvapte sebe, svou rodinu, své známé i přátele rozmanitostí a vynikající chutí
syrových snídaní, obědů, večeří, desertů i svátečních jídel. Užívejte si pestrost raw food
každý den. V této knize najdete nejen informace o základech živé stravy, ale i přehled
surovin pro přípravu raw stravy, jejich vhodné kombinace, tipy a návody, jaké vybavení
zvolit do své zdravé kuchyně. A to nejlepší na závěr – čekají na vás báječné a dostupné
recepty jídel lahodících vašim očím a hlavně tělu!
Cukroví
a čokoláda
Sváteční
pohoštění
Dezerty
a dorty
Nanuky
a zmrzliny
Sýry raw
and vegan
Hlavní chody
a polévky
Saláty, dipy,
omáčky
Raw spirálky
a chleby
Raw food
jako zážitek
Eva Peršinová





Poděkování a věnování
Celou tuto knihu věnuji a zároveň z celého srdce děkuji
svému životnímu partnerovi. V těch nejtěžších chvílích života
mne pevně držel nad vodou a já jsem mu za to nesmírně
vděčná. Hluboce smekám před trpělivostí a obrovskou
podporou i pochopením mého milovaného muže.





Eva Peršinová
Raw food
jako zážitek
Užívej si pestrost živé stravy každý den!





4 Úvod
Úvod
Čím dál tím více lidí po celém světě touží po změně ve svých životech, a to po změně
především ve svém zdravotním stavu. Čím dál tím více lidí touží po pochopení základ‑
ních souvislostí z hlediska zachování dlouhodobého zdraví, mladistvého těla, energie
a vitality i ve velmi vysokém věku. Čím dál tím více lidí konečně otevírá oči a navrací
se k  tomu nejzákladnějšímu a  zároveň prvopočátečnímu, jako je přirozená rostlinná
strava, každodenní pohyb na čerstvém vzduchu a pobyt na denním slunci.
Raw food, neboli živá syrová rostlinná strava, může být pro mnohé z nás tou cestou,
která povede ke znovuuvědomění si toho, co je tou nejpřirozenější potravou pro lidský
organismus, co svět světem stojí. Raw food není žádný nový moderní styl ve stravo‑
vání. Je to výživa všech našich buněk, které jen na tomto základě, což znamená pes‑
tré, bohaté a velmi nutričně vyvážené většinové stravování syrovou rostlinnou stravou,
může člověku znovu navrátit kdysi ztracené zdraví, pravidelnou regeneraci celého těla
a hlavně spoustu přirozené energie a vitality i ve velmi vysokém věku.
Je velmi těžké změnit zaběhnuté vzorce našeho chování ve smyslu stravování,
na které jsme byli od malička zvyklí. Mnohdy to trvá dlouho s řadou omylů, pádů i chyb.
Ovšem jen to, že už jste se sami rozhodli své tělo ozdravit a zařadit do svých každoden‑
ních jídelníčků většinové množství syrové rostlinné stravy, je tím prvním a velmi úspěš‑
ným krokem, který vás dovede k vysněnému cíli. Jsem moc ráda, že jste se rozhodli
investovat do této knihy. Může vám totiž pomoci vše co nejsnadněji zvládnout, a raw
food se tak pro vás může stát opravdovým skutečným každodenním zážitkem.
Dnešní svět je doslova plný chemie. Dýcháme znečištěný vzduch, pijeme vodu,
která musí procházet mnohačetným čištěním a  několika stupni filtrace, ale ani tak
není stoprocentně čistá a  nezávadná. Jíme jídla, jež obsahují celé řády chemiká‑
lií, konzervantů, stabilizátorů, ztužovačů, a to jen proto, aby byla každému dostupná
a dlouho vydržela na pultech prodejních potravinových řetězců. Ve svém domě použí‑
váme celou řadu drogistického zboží jako osvěžovače vzduchu i čisticí a desinfekční
prostředky. Na svá těla každodenně nanášíme nespočet kosmetických přípravků, jako
jsou šampóny, voňavá mýdla, laky a gely do vlasů, zubní pasty s fluorem, sprchové
gely, parfémy, opalovací krémy... a  to všechno aniž bychom si uvědomili, jaké ná‑
sledky mohou všechny tyto prvky na  naše zdraví mít a  v  co všechno tyto činnosti
mohou za mnohaletá užívání vyústit. Důsledky našeho chování si nikdo z nás téměř
neuvědomuje. Bereme to vše jako součást našeho moderního života. Ani se tomu
nemůžeme divit. Nikdo nám to totiž nikdy neřekl! Ze všech stran na nás chrlí média
jednu reklamu za druhou, jak jsou všechny vyjmenované přípravky in a cool! Jak je vše
perfektní a úžasné! Získáme tak pocit, že nám nehrozí žádné nebezpečí, a vše výše
uvedené aplikujeme bez zábran na svou kůži, do svého těla, do svých domovů a jiných
zařízení, která denně navštěvujeme.
Všechno však najednou změnit nedokážeme, chce to čas a pevnou vůli. Postupnými
kroky můžeme klasické prací prostředky plné chemikálií a dráždidel vyměnit za mno‑
hem šetrnější, jež si doma vyrobíme jen z vody, obyčejného mýdla i jedlé sody. Stejně
tak si můžeme vyrobit svůj domácí šampón, gel do vlasů, čisticí i  jiné kosmetické





5 Úvod
prostředky. Vodu ke každodennímu pití můžeme alespoň filtrovat a zbavit se tak škod‑
livého chlóru.
Co však můžeme udělat ze všeho nejdříve a co přinese našemu tělu přirozené zdraví,
štíhlou postavu a spoustu energie a vitality ve velmi vysokém věku, je pravidelná očista
a detoxikace v jednom s pomocí většinového množství syrové rostlinné stravy v každém
dni našich životů. To je ta odpověď na  otázku, kterou si klade generace za  generací
po mnohá předešlá století. Co dělat pro to, abyste byli zdraví, abyste byli vitální, mohli
dělat to, co vás baví a naplňuje, abyste byli soběstační i ve vysokém věku a abyste se
těšili z každého nového dne a vstávali při východu slunce odpočatí a plní radosti. Je to
konzumace živé rostlinné stravy plné přírodních čistých bioenergií, která je společně
s každodenním pobytem na čerstvém vzduchu a slunci tím nejdůležitějším prvkem naší
výživy, a to jak na fyzické, tak duchovní úrovni.
Záměrem celé této knihy je má osobní zkušenost s vyléčením mnohačetných zdra‑
votních komplikací, které byly lékaři označené nálepkou „neléčitelné... nutno užívat
po zbytek života léky“. Byly to nemoci jako alergie na pyl, prach, kvetoucí trávy, zvířecí
srst. Bylo to bronchiální astma s užíváním řady kortikoidů a opět s nálepkou „neléči‑
telná celoživotní záležitost“. Byla to celá řada dalších zdravotních problémů, malých
či velkých.
Od roku 2012 se jak v osobním, tak profesním životě věnuji samostudiu tematické
odborné literatury a  také tvorbě raw food receptů, které předávám formou raw food
zážitkových večerů i celodenních živých i on ‑line kurzů, ale také prostřednictvím svých
webových stránek www.vitarianstyle.com, na kterých jsem publikovala svou první elektro‑
nickou kuchařku se 168 raw food recepty a  290 stranami plnými pestrých receptů,
jež mimo jiné naleznete i v této knize. Po vystudování vysoké školy a po téměř dvaceti
letech jsem si vzpomněla na  to, co mne naplňovalo a  u  čeho jsem vydržela hodiny
jako malá. Byla to hra, tvorba a  aranžování pokrmů, tehdy sice vařených, ale dnes
v  převážné většině ze syrových rostlinných potravin. Tak vznikl i  nápad na  sepsání
této knihy s názvem Raw food jako zážitek, a to především proto, abych ukázala všem
lidem, jež s tímto přirozeným způsobem stravování začínají či se o něj už déle zajímají,
že postupný přechod k většinovému množství syrové rostlinné léčivé stravy s pomalým
vyřazováním potravin, jako je maso, živočišné mléko a  výrobky z  něj, bílý rafinovaný
cukr, sůl i bílá mouka, může být doslova a do písmene každodenním gastronomickým
zážitkem v jejich vlastní kuchyni, který si mohou vychutnat s celou svou rodinou. Jídla
publikovaná v této knize sice nechutnají jako ta, na která jsme od malička zvyklí, ne‑
chutnají jako řízky od naší babičky, svíčková s knedlíky od naší maminky nebo grilovaný
steak od našeho kamaráda. Jsou to živá jídla, která vás na první pohled zaujmou svým
vzhledem, svou přirozenou vůní, svým nevšedním raw food stylingem a především svou
výbornou, vždy čerstvou a svěží chutí.
Každému na začátku svých pravidelných živých seminářů říkám: „Nic mi ne věřte,
všechno si vyzkoušejte a  zažijte na  vlastní kůži. Pokud vám vaše současná strava,
složená z masa, mléka, cukru, soli i mouky, přináší dokonalé zdraví, pružné a vitální
tělo... pokračujte v ní. Ale pokud máte vlekoucí se zdravotní problémy, se kterými si
už nevíte rady, pravidelně se začněte detoxikovat, čistit, regenerovat, a to pomocí vět‑
šinového množství syrové rostlinné stravy, bylinných tinktur, čisté vody a každodenního





6 Základy Čivé stravy
pohybu na čerstvém vzduchu a slunci, nejlépe uprostřed přírody. To je ten nejlevnější
a zároveň nejověřenější přirozený postup, jak si zachovat zdraví, vitalitu a spoustu ener‑
gie i ve velmi vysokém věku. Geny jsou jedna věc, ty samozřejmě můžeme zdědit, ale
společně s nimi dědíme i stravovací návyky svých rodičů i prarodičů. Je jenom na vás,
jestli budete následovat způsob stravování svých rodičů i celého okolí, a tím tak zmáčk‑
nete pomyslné červené tlačítko, které spustí degenerativní a zničující procesy vašich
těl, nebo se tomu všemu postavíte čelem a  i  navzdory zděděným genům zmáčknete
pomyslné zelené tlačítko pro příjem výživy vašich buněk z  přirozené syrové rostlinné
stravy plné vitamínu, minerálů, chlorofylu a hlavně životodárných enzymů.
„Co si vyberete, je jen na vašem rozhodnutí.“
Eva Peršinová
www.vitarianstyle.com





7 Základy Čivé stravy
Část 1
Základy živé stravy
Přirozenější je nevařit
Proč člověk jako jediný tvor na planetě vaří jídlo?
Člověk je jediným tvorem na planetě Zemi, který si své jídlo vaří či jinak tepelně upra‑
vuje. Troufám si tvrdit, že ještě žádný z  přírodovědců, který trávil nějaký ten čas ve
volné přírodě pozorováním zvířat, nikdy na vlastní oči neviděl, že by si nějaký z těchto
tvorů vařil, pekl či smažil, nebo že by se dokonce stravoval formou rychlého občerstvení!
Rozdíl ve věku u dospělých býložravých jedinců, jako jsou třeba sloni nebo žirafy,
či dokonce buvoli i divocí koně, je na první pohled téměř k nerozeznání! Tajemství této
„záhady“ tkví v tom, že se tato zvířata stravují jen čistou rostlinnou potravou, pohybují
se z místa na místo, nehádají se, nestresují se, neválčí a své jídlo si NEVAŘÍ! Celý den
jsou na čerstvém vzduchu, slunci a pijí čistou vodu, chovají se spontánně, když touží
vyjádřit své emoce, nekritizují jeden druhého, nic v sobě nepotlačují a všechny zvířecí
šarvátky řeší hned!
Dál mě napadá otázka, zda jste někdy viděli ve volné přírodě býložravé zvíře trpící
typicky lidskou nemocí, jako je např. rakovina, cukrovka, alergie, astma, kornatění tepen,
zácpa, srdeční arytmie...? Jediná zvířata, která tímto onemocněním trpí, jsou zvířata
domácí, a to především psi a kočky, jež lidé krmí průmyslově zpracovaným a ke všemu
VAŘENÝM lidským jídlem! Většina současným trhem nabízených psích granulí obsahuje
více než 70 % mouky, navíc jsou sušené při vysokých teplotách! Už jste někdy v lese
viděli vlka, který by jedl mouku nebo si pochutnával na vyuzené kosti? Viděli jste někdy
divokou kočku, že by si k obědu otevírala pěkně omaštěnou konzervu s tuňákem? Já tedy
nikdy! Vlci jsou masožravci a pes „domácí“ je také masožravec, krmte je tedy masem
a kostmi, ale syrovými. Nemějte strach, že vám pes konzumací syrových kostí zdivočí.
Naopak se navrátí ke své přirozenosti a poděkuje vám za to svou úžasnou energií, zářící
srstí a perfektním trávením! Vařená kost, oproti kosti syrové, je velmi zátěžová na psí trá‑
vicí soustavu. Vápník v kosti vařením ztvrdne, stane se anorganickým, pro psí tělo téměř
nevyužitelným, a jen vašeho psího miláčka pěkně potrápí při trávení. Oproti tomu syrová
kost je díky žaludečním kyselinám v  žaludku našich pejsků lehce stravitelná, rovněž
i syrové maso. Bojíte se parazitů? Máte strach, že se jimi váš pejsek nakazí? Žaludeční
pH psů je kyselé, čili na  úrovni jedna a  nižší, takže si s  případnými parazity snadno
poradí. Další potřebné minerály i vitamíny si vlk, stejně jako masožravý pes, doplní díky





8 Základy Čivé stravy
travinám a  divokým bylinkám, které velmi rád během dne pojídá. Pokud nemáte chuť
krmit svého pejska syrovým masem, existují i tzv. ŽIVÉ granule, jež obsahuji jen sušené
maso a bylinky zpracovávané právě sušením do maximální teploty 45 °C. Mohu jen potvr‑
dit z vlastní zkušenosti, že co jsme začali krmit naši fenku beaucerona syrovým masem,
kostmi a těmito granulemi, její zažívání se ohromně upravilo, její srst je lesklá, přestala
trpět na výtoky a je plná energie, prostě celá září!!! Naši fenku už rovněž neodčervujeme
klasickými léky, které mají neblahý vliv na  její zdraví, ale pomocí bylinek, jež máme
všichni ve své kuchyni. Jde o petrželovou nať, pelyněk, hřebíček a tinkturu z amerického
ořešáku. Postupy naleznete na internetu či v knize Dr. Huldy Clark, průkopnice v léčbě
všech nemocí jen díky odstranění parazitární zátěže, a to jak u zvířat, tak u lidí.
Nyní vás možná napadá, že vzhledově starou šedivou, vrásčitou žirafu jste ještě ne‑
viděli, ale starého lva už ano! Ano, ano, máte pravdu a souhlasím s vámi. Však jediný
rozdíl mezi býložravci a masožravci je právě pozorovatelná známka stáří. Tento jev se
odehrává na základě toho, že masožravé zvíře pojídá syrové maso. A toto maso obsa‑
huje kyselinu močovou, jež způsobuje viditelné známky stárnutí. Ovšem pro masožravá
zvířata to není až takový problém, i díky tomu, že konzumují maso syrové, jejich těla
dokáží kyselinu močovou lépe odbourávat než tělo lidské. Spousty lidí kolem třicátého
i čtyřicátého věku jejich života si stěžují, jak se jim najednou hůře vstává ráno z po‑
stele s tím, že je bolí každý sval. Není ovšem rozdíl v tom, zda má člověk sedavou či
na pohyb velmi náročnou práci. Tuto ranní ztuhlost ve většině případů způsobuje právě
konzumace přemíry hlavně červeného masa, jež obsahuje kyselinu močovou. Lidské
tělo ji není schopno samo odbourávat a ona se pak usazuje v cévách, ty ucpává, a její
nadbytek tak způsobuje onu ranní svalovou ztuhlost. Maso stojí za  téměř nejvyšším
množstvím kyseliny močové v  lidském těle. Ovšem je důležité uvést i  fakt, že zvý‑
šené množství kyseliny močové mají ve svém těle také lidé s oslabenou funkcí ledvin.
I v těchto případech se osobně přikláním k zařazení většinového množství syrové rost‑
linné stravy pro celkové ozdravení a zregenerování organismu.
Dalším ukazatelem toho, že člověk je tvor plodožravý, jsou podložená fakta, že lid‑
ské sliny obsahují stejné trávicí enzymy jako většina býložravých zvířat na naší planetě.
Enzymy obsažené ve slinách masožravých zvířat se vůbec neztotožňují se slinnými
enzymy lidí.
Dále mají masožravá zvířata tesáky používané k drcení kostí a k trhání masa včetně
šlach. Řada lidských zubů je až nápadně podobná například zubům kozím, koním či
ovčím pro řádné rozmělňování potravy a promíchávání v ústech se slinami.
Další příklad hovoří za vše: Když vezmete dvouleté dítě, dáte mu do kolébky jablíčko
a  bílého králíčka, přirozeně se zakousne do jablka a  s  králíčkem si bude hrát. Když
ovšem stejnou věc provedete s malým lvíčetem, tzn. do kolébky mu dáte jablíčko a ma‑
lého králíčka, můžete třikrát hádat, co sežere a s čím si bude hrát...!?
UPOZORNĚNÍ: To dítě před vložením lva do kolébky vyndejte.
Masožravá zvířata mají velmi krátké střevo, to proto, aby pozřené maso bylo z jejich
těla velmi rychle vyloučeno a nedocházelo tak k zahnívání, naproti tomu lidské i střevo
býložravých a plodožravých zvířat je poměrově k jejich tělům mnohem delší, a to proto,
aby se živiny z rostlinné potravy trávily pomaleji a docházelo tak k pozvolnému vstřebá‑
vání všech vitamínů a minerálů skrze střevní stěny do těla.





9 Základy Čivé stravy
Dalšími znaky jsou například svalnatý jazyk a malá ústní dutina u býložravců. Ma‑
sožravá zvířata mají naopak omezený pohyb čelisti, zato s možností velkého otevření
tlamy pro ukousnutí pořádného kusu své kořisti.
Těchto a jiných odlišností mezi masožravci a býložravci i plodožravci je celá řada.
Proč o  tom píši, je však především to, co jsem si sama uvědomila. Z  mého pohledu
člověk není všežravec, jak nás nekompromisně učili ve školách, ale každá lidská bytost
je od přírody plodožravá.
Prapůvodní strava prvních lidí
Prapůvodní lidé, o  kterých jsou doložitelné archeologické objevy, se nazývali aus‑
tralopitékové a žili ve východní Africe. Tito obyvatelé trávili svůj život v tropických
deštných pralesech, kterými půda ve východní části Afriky doslova překypovala. Sku‑
tečností bylo, že díky deštivému, vlhkému a  zároveň teplému celoročnímu klimatu
měli naši předkové dostatečné množství potravy v podobě přes stovky druhů různých
typů ovoce, rostlin, šťavnatých sladkých plodů, zelených vysoce výživných listů, di‑
vokých bylin a  travin, ohromné spousty sladkých květů a  také v  přemíře nutričně
velmi významných semen a ořechů. Nezapomínejme ani na oblíbenou kůru z vybra‑
ných druhů stromů. Proto jsou tedy původní lidé nazýváni jako plodožravci a sběrači.
Ovšem čas plynul a lidí stále přibývalo. Byli nuceni opustit svá dosavadní teritoria,
neboť nárůst populace vyžadoval stále větší množství potravy, a tak tito lidé začali do
svých jídelníčků zařazovat nejprve menší a později větší zvířata. Při stále větším ná‑
růstu našich předků museli tito obyvatelé deštných pralesů začít hledat jiná útočiště
a tím osídlovali méně pohostinné části této země. Sběr potravy a příležitostné lovení
malé zvěře kmenům už co do počtu lidí nestačilo, tudíž začali lovit zvířata velká a se
stále měnícím se počasím se postupně naučili rozdělávat oheň a tuto potravu tepelně
upravovat.
Není tomu tak dávno, možná pár desítek let zpátky, kdy i u nás u většiny lidí v jejich
jídelníčku převažovala rostlinná strava. Ovšem během dvou světových válek byl nedo‑
statek potravy a maso bylo tím jediným dlouhodobě zasycujícím zdrojem jídla. Tímto
se lidem až do dnešního dne vštípila myšlenka, že maso je ta nejhodnotnější a nejvý‑
živnější strava pro lidský organismus. S nástupem a rozvojem potravinářského průmyslu
tato „idea“ zůstala v lidech zakořeněna a i nadále se přenáší z generace na generaci.
Dle mého názoru a hlavně osobní životní zkušenosti maso k životu člověk nepotře‑
buje, ba naopak mu velice škodí a ohrožuje jeho zdraví!!! Způsobuje předčasné stár‑
nutí, zapříčiňuje vznik řady vážných chorob a ubírá lidem zbytečně i několik desítek
let jejich života. Je to všechno tak zbytečné! Při každém trávení vámi snědeného masa
musí přijít na pomoc určité typy slinivkových enzymů, které maso pomohou natrávit.
Ovšem tyto druhy enzymů jsou určeny k tomu, aby vyhledávaly a likvidovaly rakovinové
buňky v  ochranném proteinovém obalu, který nedokáže rozpoznat imunitní systém.
Místo toho však pomáhají trávit živočišnou bílkovinu. A  kdo myslíte, že za  ně dělá
jejich původní práci hledačů rakovinových buněk a  odbourávačů jejich ochranného
proteinového obalu, aby mohly být rozpoznány imunitním systémem a zlikvidovány? Já
se obávám, že zřejmě nikdo. Více v dokumentu: Léčba rakoviny zevnitř (zdroj: https://
www.youtube.com/watch?v=mqtyznhz9ls).





10 Základy Čivé stravy
Pokud chcete konzumovat živočišnou bílkovinu, tak jen maximálně do 10 % svého
denního příjmu veškerého jídla. To je doporučená a bezpečná hranice konzumace ži‑
vočišných bílkovin dle Dr. T. Colina Campbella, autora knihy Čínská studie. Dr. Colin
Campbell je americký biochemik, který se specializuje na vliv výživy z hlediska dlou‑
hodobého zdraví. Je profesorem nutriční biochemie na univerzitě. Stal se známým pro
obhajobu stravování s nízkým obsahem tuku, celých přirozených potravin na rostlinné
veganské bázi. Je autorem více než 300 vědeckých prací a tří knih.
Zvyky a návyky z dětství, přirozené instinkty dětí
Uvažujete nyní o způsobu stravování se živou rostlinnou stravou, o jejím stále větším
zařazování do svých jídelníčků? Lámete si hlav nad tím, zda dokážete plnohodnotně žít
a z této stravy přijímat všechny potřebné minerály, vitamíny, stopové prvky, enzymy,
bílkoviny, tuky, sacharidy a další důležité prvky? Přemýšlíte v poslední době a pohrá‑
váte si s myšlenkou, že když má živá strava tolik nepochybně významných zdravotních
přínosů, rádi byste něco z toho vyzkoušeli na vlastní kůži?
Nebo se možná již nějakou dobu takto stravujete, hltáte o tomto způsobu stravování
všelijaké informace a cítíte se čím dál tím víc zdravější, energičtější a vitálnější?
Přes to všechno, že vás živá strava doslova uchvátila, pořád o ní pochybujete?
Někdy třeba něco vyzkoušíte, pak se vrátíte zase k vařenému jídlu, potom se k vám
dostanou další pozitivní ohlasy na živou stravu, tak se do toho zase pustíte, pak ji zase
na nějakou dobu, např. u příležitosti zahradní party, vypustíte, následně vás to mrzí,
máte výčitky, že jste neodolali atd.?
Prostě se v  tom plácáte jako ryba na  suchu, asi stejně jako já před několika lety
a  stovky dalších lidí, kteří by rádi změnili své od malička zažité vzorce chování ve
stravování, jež jsou nám všem dokonale vštípené našimi rodiči, okolím i prostředím, ve
kterém jsme vyrůstali.
Pokud jste na předchozích pár vět souhlasně vnitřně přikyvovali, čtěte prosím dál.
Pokud je vám pojem živá strava doslova proti srsti a nechcete s ní mít vůbec nic spo‑
lečného, nemá smysl, abyste v této knize pokračovali.
Živá strava je skvělým začátkem, jak vzít zodpovědnost za své zdraví a v podstatě
i budoucí život do svých rukou. Z mé osobní zkušenosti s tímto způsobem stravování
došlo k  naprosto nečekaným pozitivním zkušenostem na  poli zdraví. Ovšem nemohu
si dovolit tvrdit, že jedině živá strava je stoprocentně to pravé ořechové, co zaručí kaž‑
dému člověku v  jakékoli fázi i  situaci života opět a  znova dokonalé zdraví. Celá tato
tematika je totiž u každého jedince velmi individuální a spojená s dalšími aspekty.
Za prvé, co platí pro jednoho, nemusí platit pro druhého. Za druhé, co se povedlo
jednomu, se i při splnění všech kroků nemusí podařit druhému. A za třetí, jako je pravá
a levá strana, jako vždy je a bude bílá a černá, také i živá strava má a vždy bude mít
dvě odvrácené strany mince. Na  celé řadě webových stránek se neustále prezentují
stále stejné informace o živé stravě, a to dokola a dokola. Především to, že živá strava
za nás vyřeší všechno. Vyřeší všechny zdravotní problémy jakoby mávnutím kouzelného
proutku. Stačí jen změnit svůj způsob stravování. Vždyť je to tak jednoduché! Dlouhou
dobu jsem žila ve stejné představě. Po několika měsících na živé stravě jsem nechápala
chování lidí kolem sebe, jak mohou jíst ta vařená, pečená, smažená nezdravá jídla.





11 Základy Čivé stravy
Proč to dělají, i když vědí, že jim to škodí, i když jim říkám, že to není až tak v pořádku?
V  té době jsem si však neuvědomovala jednu velkou skutečnost, která mi došla až
po několika letech stravování se raw food.
Ta skutečnost je taková, že my lidé jsme od malička učeni něčemu, čemu se jako
malé děti instinktivně bráníme, ale když je nám to omíláno neustále dokola a dokola
a dokola, především, jak už jsem říkala, našimi rodiči, které to naučili jejich rodiče,
dále našimi lékaři, přáteli, naším okolím, sousedy a hlavně veškerými sdělovacími pro‑
středky, nakonec tomu uvěříme tak, že nás už nikdo jiný o opaku nedokáže přesvědčit.
Jako malé děti si totiž instinktivně vybíráme k jídlu, pokud je nám to umožněno,
především pestré různobarevné ovoce, které přitahuje náš nejpoužívanější lidský smysl
zrak. Stejně tak jsou zaměřené všechny hračky pro malé děti. Musejí být pestré, ba‑
revné, zářící, a to proto, jelikož naši dětskou pozornost instinktivně přitahuje vše pestré
a barevné, a to z důvodu přežití. Když přestaneme pít mateřské mléko, koukáme kolem
sebe, co by nás instinktivně svou barevností přitáhlo, co bychom mohly ohmatat i oči‑
chat a co bychom mohli nejlépe ještě strčit do pusy a ochutnat. Podle mého názoru
je tohle ten důvod, proč si všechny malé děti strkají barevné hračky do svých pusinek.
Chtějí je ochutnat, jako by instinktivně ve volné přírodě ochutnaly bohaté pestré ba‑
revné ovoce!
Každé malé dítě, které postavíme před stůl s veškerým různým jídlem, ať už peče‑
ným, vařeným, smaženým, ale i syrovým, v téměř každém případě zamíří instinktivně
k místu na stole, které je vyhrazeno pro škálu pestrého, šťavnatého, sladkého barevného
ovoce a různorodé zeleniny. Tento přirozený instinkt je však postupem času potlačován
slovy rodičů: „Sněz alespoň to masíčko, tu zeleninu klidně nechej.“ Ale ani tito rodiče
nejsou na vině, neboť jak už jsem říkala, je to zase naučili jejich rodiče a je zase jejich
rodiče včetně zmiňovaného okolí.
Stejné to je i na příkladu pití malého množství alkoholu v těhotenství. Mnohokrát
jsem za své dětství i dospělost slýchávala, že skelničku bílého vína či malou desítku
piva si klidně jako těhotná můžu občas dopřávat. Sama jsem tomu také věřila. A tak
jako já tomu věří i všechny nastávající maminky, které jsou v očekávání. Sem tam si tu
skleničku či dvě bílého dají, vždyť to přece dělají i ostatní a říkají to i v televizi...
... Opak je opět pravdou! Je nepopiratelné, že alkohol je v jakémkoli množství bu‑
něčný jed, a z čeho se skládá lidské tělo? Z několika miliard buněk. Z čeho se skládá
vyvíjející se plod uvnitř matčina těla, který právě v každý okamžik svého vývoje potřebuje
tu nejdokonalejší výživu? Rovněž z buněk. Teď už je tedy jasné, že i když si žena v těho‑
tenství dopřeje sem tam skleničku bílého, v čemž ji okolí utvrdí, že je v naprostém po‑
řádku, opravdu to plodu uvnitř jejího těla nijak neprospěje. Stejně jako v jejím krevním
řečišti, tak v krevním řečišti malého plodu koluje alkohol. Vsadím se, že žádná z těchto
žen by nikdy svému čerstvě narozenému miminku nedala vypít žádné množství alkoholu!
Proč o tom mluvím?
Protože to jsou naprosto totožné zvyky a návyky, ve kterých nás utvrzuje okolí, v němž
vyrůstáme a žijeme, jako návyky a zvyky v celkovém způsobu stravování.
Nemá cenu tedy přemýšlet o tom, kdo za to může, že se takto chováme. A už vůbec
nemá cenu za to sám sebe vinit, ale naopak se zamyslet a zeptat se sám sebe, proč





12 Základy Čivé stravy
jím tak, jak jím? Proč mám takové a takové zdravotní problémy? Je opravdu pravdou,
že strava, kterou každodenně jím od dětství (maso, mléko, sýry, knedlíky, obilí, cukr,
čokoláda, sladkosti a hlavně v dnešní době chemicky a průmyslově zpracovaná téměř
jakákoli potravina na trhu) s těmito zdravotními problémy, jako je např. alergie, astma,
ucpané cévy, ztuhlost a nepohyblivost kloubů, zkrácené šlachy, zkažené zuby, neustále
migrény, záněty v těle, trávicí potíže, nespavost, náladovost, podrážděnost atd., s tím
vším opravdu NESOUVISÍ?
Na to si prosím odpovězte každý sám, já budu mluvit opět ze své osobní zkušenosti.
Velká většina mých zdravotních problémů se stravou souvisela. Za tu dobu na syrové
stravě jsem jich zvládla vyřešit už většinu, ovšem nic se neděje jako mávnutím kouzel‑
ného proutku a také všechno má svůj čas, a někdy je to opravdu běh na dlouhou trať,
třeba i se spoustou omylů a přešlapů.
Co tím vším chci říct?
I živá strava může být vysoce rizikový styl stravování, především když člověk nemá do‑
statečné množství informací hlavně o nutričních otázkách syrové rostlinné stravy, také
když člověk nejí velmi pestře a vyváženě a také když člověk ve větší míře kupuje sice
živou stravu, ale už nějakým způsobem zpracovanou... různé živé čokolády, zabalené
v obalech ležících na pultech i několik týdnů, nebo různé jiné již předem zpracované
tzv. živé potraviny prodávané v prodejnách zdravé výživy. Mnohem a mnohem lepší je
si i třeba zmiňovanou čokoládu udělat sám doma a rovnou si na ní pochutnat. Zabere
to opravdu málo času, méně než jít do obchodu a koupit si ji.
Většina lidí nemá samozřejmě na přípravu tohoto jídla moc času, ale věřte mi, vzít
si ke svačině z košíku jablko a sníst ho zabere daleko méně času než jít do obchodu
a koupit si müsli tyčinku v kabátku s nápisem raw tyčinka. Tyčinka na stromě nevy‑
rostla, ale jablko ano, a to považuji za daleko přirozenější způsob stravování. I celková
příprava jak syrové rostlinné stravy, tak třeba i odlehčené zdravější šetrně tepelně zpra‑
cované vegetariánské či veganské stravy je z hlediska časové náročnosti nesrovnatelná
s přípravou klasické české přemaštěné, přesolené, překořeněné kuchyně!
Těch otázek o živé stravě je celá řada, můj osobní názor je takový, že pokud by ji
člověk chtěl ze svého vlastního rozhodnutí zařadit do svého jídelníčku, vše by mělo
být velice postupné, pomalé a prováděné krok za krokem s řadou ověřených informací,
zkušeností a s pestrou paletou z větší části syrového jídla, které bude výživné, pestré
a hlavně zábavné. Tu menšinovou část by pak mělo tvořit šetrně vařené vegetariánské/
veganské jídlo. Nejsem zastánce jen stoprocentně syrové rostlinné stravy, i když mně
samotné dělá ze všeho nejlépe. Dnes už totiž po spoustě zkušeností a několikaletého
odborného samostudia o živé stravě vím, že ne každý člověk a jeho tělo je na stopro‑
centní živou stravu naladěné. Osobně zastávám názor, že množství živé stravy by mělo
být v jídelníčcích většinové, tedy především by mělo překročit 50% hranici celkového
denního příjmu stravy a  více. K  jakému konkrétnímu množství se však každý člověk
přikloní, už závisí čistě na každém zvlášť a na jeho osobních pocitech.
Jen v jednom z případů se opravdu přikláním ke stoprocentnímu množství té nejjed‑
nodušší a nejčistší živé stravy v podobě čerstvých zeleninových a ovocných šťáv, a to
v případě opravdu vážného životního onemocnění, kdy je však důležité, aby byl dotyčný





13 Základy Čivé stravy
vždy po celou dobu pod dohledem zkušeného odborníka na takového případy a mohl
se na něj kdykoli obrátit. Jsme přesvědčená, že zažité dogma, že bez konzumace masa
jiného živočicha člověk nepřežije, je dávno překonané. Dokonce už i několik odvážných
českých doktorů se nebojí mluvit o tom, že vegetariánství je pro jakékoli vývojové sta‑
dium člověka velmi vhodným způsobem stravování – např. MUDr. Luňáček.
Alarmující závislost na vařených potravinách
Nejnávykovější a zároveň nejrozšířenější vařené potraviny na celém světě, jež při kon‑
zumaci vyvolávají opojné pocity, jsou MASO, MLÉKO A  VÝROBKY Z  NĚJ, MOUKA
A PEČIVO, BÍLÝ CUKR A SŮL!!!
Možná si teď říkáte: „To přece není možné, co se mi to tady snaží ta ženská namlu‑
vit, vždyť tyto potraviny se jedly od nepaměti a nikdy se o nich nikdo nezmiňoval, že
by byly návykové!“
Pozorně tedy čtěte, možná, že i vy změníte názor.
Bílý cukr
Najdeme jej ve všem: v sušenkách, zmrzlinách, nápojích, čokoládě, zákuscích... a hlavně
v pečivu. Při konzumaci vyvolává příjemné pocity, tzn. chuťové snímače v ústech pře‑
dávají signál do mozku, který pak vylučuje endogenní opiáty, látky podobné morfiu, jež
vyvolávají příjemné pocity a  dobrou náladu. Bílý cukr je pouhá nepřírodní molekula,
zdroj prázdných kalorií, bez jakékoli výživové hodnoty! Lidské tělo však potřebuje cukr
pro dostatek energie, správné fungování mozku. Ovšem vždy bychom měli sáhnout
po cukru přírodním. Jednoduché a zdraví prospěšné cukry najdeme především v ovoci
nebo v syrovém medu. Na cukru jsme doslova závislí i z hlediska stresu. Určitě se vám
tisíckrát za život stalo, že jste byli v nějaké stresové situaci a na uklidnění jste si dali
něco sladkého. Nebo se vám přihodilo něco zlého, špatný den v práci či ve škole a opět
jste si dali něco sladkého na uklidnění. Nebo úplně naopak se vám něco povedlo, měli
jste z toho radost, např. maturita, státnice, úspěšně vykonaný úkol v práci, a opět jste
si šli sednout do cukrárny a tam si dali něco sladkého.
Proč se tak chováme? Odpověď je jednoduchá. Jako malé děti jsme byli takto nau‑
čeni svými rodiči. Když jsme byli naštvaní z hádky s kamarádem nebo nervózní před ná‑
vštěvou lékaře, dostali jsme pokaždé od svých rodičů něco sladkého na uklidnění. Když
se nám něco nepovedlo, třebaže jsme si na tom dali velmi záležet, většinu z vás rodiče
objali, pronesli, že příště se to určitě podaří, a na uklidnění vám dali něco sladkého.
Když se vám naopak něco povedlo, vyhraný zápas ve škole, perfektní vysvědčení apod.,
šli jste to s rodiči oslavit – jak jinak než do cukrárny. Už chápete, že lze krásně vypěs‑
tovat dokonalá závislost na cukru?
A proč má většina z nás po vydatném obědě chuť na sladké? Určitě tušíte. Vzpomí‑
náte si, když jste byly malí a rodiče vám na oběd přichystali maso a nějakou přílohu?
Vy jste však chtěli babiččinu čokoládu. Co vám však řekli rodiče? Většině z nás řekli,
ať sníme nejdříve to maso, přílohu můžeme nechat, a pak dostaneme tu slíbenou čo‑
koládu. Už vidíte, kam to všechno směřuje? K závislosti na cukru. Ovšem rodiče z toho
neviňme, oni za to nemohou. Jednali vždy tak, jak sami nejlépe uměli. My máme nyní





14 Základy Čivé stravy
šanci vzít zdraví a  zodpovědnost za  něj do svých rukou a  závislosti na  bílém rafino‑
vaném cukru ve všech možných formách se zbavit!!! Jak? Například větší konzumací
čerstvého celistvého ovoce nebo nahrazením klasických zákusků, dezertů i čokolád raw
dezerty, raw čokoládou a jakýmkoli jiným raw mlsáním, které najdete v sekci receptů
v této knize. Tyto raw pokrmy jsou velmi výživné, stačí vám malý kousek a jste doslova
plni. Takže nehrozí, že se jimi přejíte, naopak, budete tak akorát uspokojeni a na kla‑
sické sladkosti si ani nevzpomenete.
Bílá mouka a pečivo z ní
Proč nám tak chutná pečivo a většina z nás bez něj nedokážeme vydržet ani dva dny?
Syrová pšenice, z níž se chléb a jiné moučné výrobky pečou, obsahuje návykové látky –
OPIOIDNÍ PEPTIDY. Tyto látky v  našem mozku vyvolávají uklidňující a  opojné pocity
po jídle. Opioidní peptidy výrazně ovlivňují hormonální funkce, a to konkrétně změny
ve vylučování šišinkových hormonů. Navíc pečivo obsahuje velké množství cukru, který
vyvolává dobrou náladu a dodává spoustu prázdné energie.
Mléko
Mléko každého savce obsahuje mimo opioidních peptidů bílkovinu KASEIN. To je
látka, která udržuje každé savé mládě, ať už lidské či zvířecí, v neustálé blízkosti své
matky. Samozřejmě má kasein v kravském mléce jinou povahu než kasein v lidském
mateřském mléce, a proto se telátka zdržují u svých kravských maminek a lidská mi‑
minka a  batolata zase u  svých vlastních maminek. Savá zvířata pijí mateřské mléko
své matky jen do určitého období svého růstu a pak už se mléka nikdy netknou. Každé
savé mládě pije mléko svého druhu. Telátko pije kravské mléko, žirafa pije žirafí mléko,
jehně pije ovčí mléko... Proč je člověk je jediný tvor na světě, který pije mléko včetně
výrobků z něj i v dospělosti, navíc od jiného druhu savce, než je on sám? Na tuto otázku
si odpovězte sami. Já zastávám názor, že jako lidé jsme se stali na kaseinu obsaženém
v mléce zvířat a mléčných výrobků z něj doslova závislí, a proto nám tak chutnají a my
si bez rohlíku se sýrem ani neumíme představit svůj život! KASEIN způsobuje závislost,
na mléce, jogurtech, sýrech, pudincích atd. Kravské mléko jej obsahuje v několikaná‑
sobně větším množství než mléko lidské, to proto, aby se z čerstvě narozeného telátka
stalo během několika týdnů několik desítek kilogramů vážící zvíře. Jelikož právě bílko‑
vina v kravském mléce má naprosto odlišnou povahu než bílkovina v mléce mateřském,
bílkovina z kravského mléka stimuluje růstové hormony. Většina kojenců na umělé vý‑
živě rychle přibírá a má navíc těžkosti s trávením. Konzumace takového mléka vyvolává
u dětí zdravotní problémy, jako jsou alergie, zahlenění organismu, exematické projevy,
nárůst parazitární zátěže atd. Navíc po asi třetím roce života dítěte se přestává v jeho
těle tvořit enzym, který stojí za štěpením mléčné bílkoviny. Při pokračování v konzumaci
živočišného mléka pak dochází k zažívacím problémům, jež si člověk v produktivním
věku ani nemusí uvědomit, ale časem pak můžou nastat určité zdravotní komplikace.
Sýr a sůl
Závislost na sýru způsobuje jak samotné mléko, tak také sůl v něm obsažená. Je těžké
se této závislosti zbavit, ale když si uvědomíme, že klasická bílá kuchyňská rafinovaná





15 Základy Čivé stravy
sůl, zbavená všech minerálních látek, je obyčejným jedem pro naše ledviny, které se
opravdu nadřou, než ji z těla odstraní, bude to pro nás trošičku jednodušší. Jeden oby‑
čejný bílý rohlík obsahuje až jednu celou lžičku soli. Už chápete, proč nám tak chutná?
Maso
Výzkum profesora Matsumota z japonské Kanzawa univerzity uvádí, že maso jakéhokoli
druhu rovněž obsahuje návykové opioidní peptidy. Mimo to je alarmující obsah toxic‑
kých látek v grilovaném mase, jež doslova ohrožují život!
2‑amino 9H ‑pyrido 2,3‑b indol ozn. „AC“ a 2‑amino‑3‑metyl‑9H ‑pyrido 2,3‑b indol
ozn. „MeAC“
Tyto dva toxické produkty jsou běžnou součástí cigaretového kouře, dle profesora
Matsumota má grilované maso daleko vyšší koncentraci těchto extrémně návykových
látek než cigarety!
1 g grilovaného masa = 650,8 ng látky AC a 63,5 ng látky MeAC... což je ekvivalent
zhruba 8 cigaret!
Když si dáte na oběd či na večeři 100 g grilovaného masa, což je běžná každodenní
porce většiny z nás, dostanete do sebe množství návykových toxinů rovnajících se množství
toxických látek v 800 cigaretách!!!
Samozřejmě je dobré si i v tomto případě uvědomit, že cigaretový kouř se do orga‑
nismu dostává především dýchacím ústrojím a grilované maso trávicím ústrojím. Oba
tyto systémy mají jiné čisticí a detoxikační mechanismy, a tak je na zváženou, jestli si
s tak velkou zátěží, ať už v podobě 800 vykouřených cigaret či se snědeným 100 g gri‑
lovaným steakem, oba systémy hravě poradí či nikoli. Osobně si myslím, že tak či onak
obojí našim tělům výrazně škodí a  nutí je používat obranné mechanismy a  spoustu
energie na čištění i trávení, kterou by mohly použít např. na regeneraci a posilování
imunitního systému.
Už rozumíte tomu, proč je maso, zvláště to grilované, tak návykové? Včetně všeho
pečeného, smaženého, restovaného...!!!
Navíc takový 100 g steak způsobí při trávení ve vašem těle vznik asi 4 g kyseliny
močové. Přemíra kyseliny močové v lidském organismu se ukládá v cévách svalů a tam
krystalizuje. Proto mnohé lidi, jež konzumují přemíru červeného masa, tak bolí při
ranním vstávání celé tělo a je těžké, se pro ně lehce rozpohybovat. Přemíra kyseliny
močové způsobuje DNU. Lidská těla nejsou schopna jednoduše kyselinu močovou jen
tak jednoduše odstranit. Aby se jim to povedlo, potřebují na to spousty vody. Na odstra‑
nění 1 g kyseliny močové potřebují 6 l vody! Když si tedy dáte 100 g steak, měli byste
vypít 24 l vody, aby byla vyloučena veškerá kyselina močová. To ovšem nikdo na světě
nedokáže a ani to není možné. Co je ovšem možné? Omezit nejlépe úplně přestat kon‑
zumovat maso! Kyselinu močovou zvyšuje i přemíra alkoholu, jež do zdravého životního
stylu v žádném případě nezapadá.
Pečivo, cukr, maso, mléko a sůl jsou těmi nejnávykovější, leč nejrozšířenějšími „nej‑
přirozenějšími“ potravinami na  světě!!! PROČ? Jsou levné, jsou „chutné“, jsou ná‑
vykové, mezi lidmi jsou tolik oblíbené a  žádané, že když je člověk denně jí, nemá
chuť na  skutečně zdraví prospěšné ovoce a  zeleninu. JSME NA NICH DOSLOVA OD
MALIČKA ZÁVISLÍ! PROČ? Protože nás to tak naučili rodiče i  okolí, ve kterém jsme





16 Základy Čivé stravy
vyrůstali. Víte, kolik peněz ročně stojí veškerá zdravotní péče v ČR? Hodně! Lidé ovšem
nevěří tomu, že astma, osteoporóza, ucpané tepny, rakovina, srdeční arytmie, bolesti
kloubů, alergie, záněty střeva, mrtvice, migrény, špatné trávení pramení z  toho, co
každý den jí, ale myslí si, že je to přirozená součást života. OMYL!!! Jedině vy sami teď
máte jedinečnou možnost to změnit. Vyčistit, ozdravit, omladit a zregenerovat svá těla
pomocí zařazení většinového množství syrové rostlinné stravy do svých každodenních
jídelníčků. Stát se tak znovu plnými energie, svěžesti a zůstat vitálními a soběstačnými
i ve velmi vysokém věku!
Co je vlastně dnešní pšenice?
Pšenice se dnes vyskytuje snad ve všem, co běžný člověk konzumuje od rána do večera.
Ať už se jedná o  pečivo, sušenky, oplatky, hotová jídla, zahuštěné omáčky, polévky,
knedlíky, těstoviny, obalové směsi na potraviny, cereálie, krekry, tyčinky...
Lámete si hlavu nad tím, zda je každodenní množství této suroviny pro lidské tělo
přínosné? Nedokážete bez této „pochutiny“ vydržet ani dva dny? Cítíte nervozitu,
když jste celý den nesnědli kus pečiva, a naopak po jeho snědení zažíváte pocit uspo‑
kojení? Pokud jste třeba i jednou na tyto otázky odpověděli ano, čtěte dále. Možná tak
jako já, když jsem měla problém pšenici odolávat, pochopíte, co ta dnešní pšenice
vlastně je.
Hybridizační metody pšenice
Mezi hybridizační metody patří introgrese a „zpětné křížení“, kdy se produkt rostlin‑
ného křížení spojuje s rodiči nebo jinými odrůdami pšenice, dokonce i s jinými travi‑
nami. Valná část uměle nakřížené pšenice pěstované v dnešním světě pochází z odrůd
vyvinutých v Mezinárodním středisku pro vylepšení kukuřice a pšenice (International
Maize and Wheat Improvement Center – dále jen IMWIC), které sídlí na úpatí pohoří
Sierra Madre Orientall východně od metropole Mexiko.  IMWIC  bylo založeno v  roce
1943 jako výzkumný zemědělský program za účelem zajištění zemědělské soběstač‑
nosti Mexika. Do roku 1980 tyto snahy zplodily tisíce nových odrůd pšenice a ty nej‑
výnosnější se mezitím ujaly na celé planetě, v zemích třetího světa i v moderních prů‑
myslových státech včetně USA.
IMWIC řešila problémy typu takového, že když se na pšeničný klas aplikují kvanta
dusičnanových hnojiv, klas na špici rostliny velmi zbytní, stane se těžkým a ohýbá sto‑
nek. Čili se mnoho rostlin zlomí a uhyne. A tak genetik Norman Borlaug, zaměstna‑
nec  IMWIC, vyvinul mimořádně výnosnou  trpasličí pšenici  se silnějším stonkem. Co
z toho vyplývá? Rostlina na krátkém stonku dříve dozraje, což znamená kratší období
pěstování a  použití méně hnojiv. Díky výše uvedenému a  dle profesora PhDr.  Allana
Fritze, jenž učí na Kansaské státní univerzitě, dnes zakrslá pšenice představuje více
než 99 procent celosvětové produkce pšenice.
Špatné šlechtění
Při takto horečnatém křížení, jak bylo uvedeno výše, se vědci zajímali jen o zvýšené
výnosy bez ohledu na dramatické změny v genetické struktuře pšenice i jiných plodin





17 Základy Čivé stravy
a  bez přihlédnutí k  bezpečnostním testům  na zvířatech i  lidech, zjišťujícím, jestli
jsou  vůbec nové genetické odrůdy  zdravotně nezávadné. Jednoduše si mysleli, že
když z hybridizace a šlechtění vzešly rostliny, které v zásadě zůstaly „pšenicí“, budou
tyto nové odrůdy naprosto neškodné.  Rovněž předpokládali, že odchylky v  obsahu
a struktuře lepku, ale i změny jiných enzymů a proteinů, vlastnosti, které určují ná‑
chylnost i odolnost vůči různým rostlinným chorobám, se nějak přizpůsobí lidskému
organismu.
Takové předpoklady však mohou být nepodložené či dokonce mylné! Při tomto kří‑
žení se ukázalo, že 95 procent proteinů je ve výsledku stejných, ale zbylých 5 procent
je zcela jedinečných, nově vzniklých, a neobsahoval je žádný z prvků, které se mezi se‑
bou křížily. Především pšeničné lepkové proteiny prodělají během hybridizace značné
strukturální změny. V jednom z takových experimentů se objevilo 14 nových lepkových
proteinů. Navíc dnešní odrůdy pšenice, v porovnání s těmi, které jsou staré stovky let,
obsahují větší množství genů lepkových proteinů, které jsou úzce spjaty s celiakií.
Je k  zamyšlení tato čísla znásobit desetitisíci hybridizací, jimiž pšenice prošla,
a získáte tak potenciál pro dramatické proměny v geneticky determinovaných vlastnos‑
tech, jako je struktura lepku.
Je pravdou, že farmářům se naskytla možnost zvýšit výnos na akr až desetkrát, při krat‑
ším pěstebním období a daleko jednodušší sklizni. Proč by tedy tuto pšenici měli odmítat?
Genetické inženýrství
Základem genetického inženýrství je předpoklad, že konkrétní gen můžeme vložit na to
správné místo v  genetické struktuře, aniž by byly narušeny genetické informace pro
tvorbu jiných charakteristik. V prvních desetiletích takovýchto zásahů nebyly prováděny
žádné bezpečností testy na zvířatech, protože panoval názor, že tyto postupy se neliší
od „neškodného“ křížení.
Nátlak veřejnosti však zapříčinil jednání kontrolních orgánů  FDA  (americký Úřad
pro kontrolu potravin a léčiv), aby vyžadoval testy, které předcházejí uvedení geneticky
upraveného produktu na trh. Pokusná zvířata, kterým byly podávány sójové boby, gene‑
ticky vyšlechtěné tak, aby zemědělec mohl jakkoli stříkat herbicidem Roundup a nepo‑
škodil úrodu, měla v porovnání se zvířaty, která dostávala běžné sójové boby, po jejich
konzumaci změny v játrech, ve slinivce, střevním traktu a varlatech.
Hlasité projevy veřejnosti pak zajistily, aby mezinárodní zemědělská komunita se‑
stavila směrnice pro kontrolu globálního obchodu s  potravinami. Vznikl tedy  Codex
Alimentarius z roku 2003, což bylo výsledkem společného snažení dvou orgánů OSN
a FAO (Organizace pro potraviny a zemědělství) a WHO (Světové zdravotnické organi‑
zace). Na svých stránkách definuje bezpečnostní pravidla, jaké testy a co přesně se má
měřit u nově geneticky modifikovaných rostlin.
V EU je dovoz geneticky upravených plodin zakázán!
Ano, to je v současné době pravda, ale podívejme se na výše zmíněné ještě z jiného
pohledu. Povyk, který se na veřejnosti spustil kvůli zavádění geneticky modifikovaných
potravin, se měl objevit už o několik let dříve, kdy zemědělci a genetici prováděli deseti‑
tisíce experimentů s hybridizací, s čím souvisí také změny pšeničných proteinů, které
zrakem, chutí ani čichem neodhalíme.





18 Základy Čivé stravy
Tento hybridizační program stále pokračuje a zásobuje lidstvo „syntetickou“ pše‑
nicí, kterou najdeme téměř ve všech běžně lidmi konzumujících potravinách: jakýkoli
chléb – bílý, celozrnný, pšeničný, sedmizrnný, žitný, černý, italský, francouzský, bagety,
pity, kaiserky, dalamánky, koblihy, rohlíky, preclíky, tyčinky, krekry, dietní chleby, ale
také těstoviny, nudle, špagety, kuskus včetně všech sladkých sušenek, tyčinek, křupek,
cereálií... Ve všech těchto produktech najdete pšenici upravenou hybridizací.
Změny ve struktuře pšenice, které potenciálně mohou mít na  lidský organismus
neblahý vliv, jsou výsledkem hybridizačních pokusů, jež předcházely genetické modifi‑
kaci. Za posledních padesát let se do potravinové sítě dostaly tisíce odrůd pšenice, aniž
by se někdo obtěžoval provést jediný bezpečnostní test!
Moderní pšenice se změněnými stovkami jejích původních genetických vlastností
se dostala do světové potravinové sítě, aniž by se kdokoli zajímal, zda je vhodná a bez‑
pečná pro lidskou spotřebu.
Hybridizační experimenty totiž nevyžadují dokumentaci o  zkouškách na  zvířatech
či lidech. Není tedy možné určit, kdy a za jakých podmínek mohou hybridy umocňovat
škodlivý účinek na lidský organismus.
Ještě si myslíte, že se nás jako členy EU problém geneticky modifikovaných či hyb‑
ridizací upravených potravin netýká?
Pšenice = uměle vyšlechtěná tráva
Genetické odchylky, které vznikly tisícovkami lidí, jež prováděly hybridizaci, zapříčinily
obrovské změny v původním složení, vzhledu i vlastnostech původní pšenice, vytvořené
přírodou. Tím vyvstává otázka, zda výše uváděné je či není skutečným důvodem, proč
ze svých jídelníčků vyřadit veškerou pšenici – uměle vyšlechtěnou trávu – kterou nám
potravinářský průmysl každý den servíruje přímo na talíř!
Jak se vypořádat se závislostí na pečivu?
Mouka a  pečivo z  ní vyrobené – alarmující skutečnost přirovnávající se k  závislosti
na  návykových látkách. Proč nám tak chutná chléb či jiné pečivo a  člověk bez jeho
konzumace nedokáže vydržet ani 2 dny?
a) Victoria Boutenko – kniha 12 kroků k syrové stravě
Syrová pšenice, z níž se chléb peče, obsahuje návykové látky – OPIOIDNÍ PEPTIDY,
které byly izolovány z pšeničného glutenu, přesněji řečeno je to glutenový exorfin C.
Tyto glutenové exorfiny pšenice se spojují s opiátovými receptory centrálního nervového
systému a spouštějí jejich funkci.
Opioidní peptidy výrazně ovlivňují hormonální funkce, a to konkrétně změny ve vylu‑
čování šišinkových hormonů. Pečivo také obsahuje velké množství cukru, který vyvolává
dobrou náladu a dodává spoustu prázdné energie.
Díky výše uvedenému nám konzumace pečiva přináší velké pocity uspokojení. Pep‑
tidy navíc zpomalují zažívání, způsobují pocit plnosti. Lépe řečeno, pokud by měl
běžně se stravující člověk sníst zeleninový salát či polévku bez kousku pečiva, většinou
by trpěl pocitem nedojedenosti, tzn. pocitem nezaplněného žaludku. Když se ke všemu





19 Základy Čivé stravy
přidá stres a velká rychlost snědené porce, je na trávicí problém přímo zaděláno. Člověk
se pak „docpe“ chlebem a až pak je uspokojen pocitem, že je konečně syt.
b) MUDr. William Davis, jenž je autorem zajímavé knihy
s názvem Život bez pšenice
Na svých pacientech vypozoroval doslova radikální změnu zdravotního stavu a celkové
vitality po vysazení pečiva z jejich jídelníčků. Ve své knize uvádí, že si také sám na sobě
otestoval, jak je to se vzrůstající hladinou krevního cukru před a  po snědení pečiva.
Přitom uvádí, že po snědení pečiva cereálního mu hladina krevního cukru vystoupala
na ještě vyšší úroveň než po snědení obyčejného bílého pečiva při zachování stejného
množství. Výši hladiny krevního cukru po  snědení cereálního pečiva přirovnával ke
stejnému stavu zvýšeného krevního cukru, ke kterému dojde po  snědení čokoládové
tyčinky. K tomuto testování jej přiměl pacient, jenž byl velkým sportovcem, jedl velmi
zdravě a  neustále si stěžoval, že se mu nedaří zhubnout i  přes to, že jí jen cereální
pečivo, které by podle všeho mělo být lepší než to obyčejné bílé!
Další zajímavou věcí,  o  které se zmiňuje, je působení výrobců a  distributorů pro‑
dukujících potravinové doplňky na hubnutí. Místo toho, aby výživoví poradci svým kli‑
entům striktně pečivo z  jídelníčků vyřadili, čímž by docílili toho, že na  něm člověk
přestane být závislý, a k tomu všemu ještě zhubne, beze studu doporučují ten a onen
hubnoucí přípravek, který může i skutečně mít nějaký hubnoucí účinek, ovšem nevě‑
domý a důvěřivý klient tento minimální hubnoucí efekt dožene každodenní porcí cere‑
álního pečiva, které mu přece doporučil jeho výživový poradce.
Více podrobností se dočtete v knize  Život bez pšenice.
To byla fakta. A co já a život bez pšenice?
Když jsem v listopadu 2012 přešla na živou stravu, skočila jsem do toho „po hlavě“!
Měla jsem pro toto rozhodnutí velké zdravotní důvody včetně řady informací, např. o pa‑
razitární zátěži, o způsobu trávení pšenice v lidském těle, o jejích návykových účincích.
Ne vždy však může být vzdát se pečiva tak jednoduché. Jsme jenom lidé, kteří nejsou
dokonalí, a sem tam se můžeme, aniž bychom chtěli, vrátit k problému, který jsme si
mysleli, že již máme zvládnutý. Stalo se to i mně. Po asi roce a půl bez pečiva jsem
po něm zase sáhla. Samozřejmě s výčitkami a přesvědčením, že už se to nikdy nesmí
opakovat. Ovšem opakovalo se to zas. Kam to u mne dospělo? K dalším stresujícím situ‑
acím a podrážděnosti. Tak jsem si řekla dost. Takto to dál nejde. Uvědomila jsem si, že
jím jen syrovou rostlinnou stravu a jediné, co si občas dám, je krajíc chleba, navíc domá‑
cího kváskového. Upřímně jsem si řekla, že se tím nebudu trápit a něco si vyčítat. Když
jsem si toto uvědomila, nervozita opadla a po pár opakování mne zase chuť na chléb
přešla. Šlo jen o to si uvědomit, že ani v raw food neexistuje „to nesmíš“, „tohle nedě‑
lej“... Člověk může jíst, co chce, ale v prvé řadě k tomu, co si jako svou potravu vybere,
se musí svobodně rozhodnout sám. A pokud se někdy i třeba na moment vrátí ke svým
původním stravovacím návykům, nemá se z  toho obviňovat, měl by nad tím mávnout
rukou a jít zase dál, tam kam cítí, že má jeho nový životní styl ve stravování směřovat.
Člověk, který se vědomě zajímá o změnu svých stravovacích návyků, zařazuje stále
větší a  větší množství pestré a  nutričně vyvážené syrové rostlinné stravy do svého


       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.