načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Radek Štěpánek: český lev - Markéta Jindrová; Tomáš Miklica

Radek Štěpánek: český lev

Elektronická kniha: Radek Štěpánek: český lev
Autor: ;

Sportovní příběh české tenisové hvězdy s obrovským srdcem. Životopis českého tenisty Radka Štěpánka, vítěze US Open a Australian Open, který v listopadu 2017 oznámil ukončení ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 137
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh : barevné ilustrace, portréty
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-759-7050-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Sportovní příběh české tenisové hvězdy s obrovským srdcem. Životopis českého tenisty Radka Štěpánka, vítěze US Open a Australian Open, který v listopadu 2017 oznámil ukončení aktivní kariéry a spolu s legendárním Andrem Agassim začal trénovat hvězdného Novaka Djokoviće. Vyhrál 23 titulů, dvě grandslamové trofeje a bronzovou olympijskou medaili. Nejlepšího kariérního umístění na světovém žebříčku pak dosáhl v roce 2006, kdy obsadil osmou příčku. Přečtěte si neopakovatelný sportovní příběh Radka Štěpánka, tenisty s obrovským srdcem.

Předmětná hesla
Štěpánek, Radek, 1978-
* 20.-21. století
Tenisté -- Česko -- 20.-21. století
Tenis -- Česko -- 20.-21. století
Zařazeno v kategoriích
Markéta Jindrová; Tomáš Miklica - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Radek štěpánek:

český lev

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.xyz.cz

www.albatrosmedia.cz

Markéta Jindrová, Tomáš Miklica

Radek štěpánek: český lev – e‑kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2018

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Markéta Jindrová, Tomáš Miklica

RADEK ŠTĚPÁNEK: ČESKÝ LEV



MARKÉTA JINDROVÁ, TOMÁŠ MIKLICA

ČESKÝ LEV

RADEK

ŠTĚPÁNEK



Tenis je jen hra.

– Ivan Lendl –



9

PROLOG

ČESKÝ LEV ČEKÁ. Kousek od Miličína, na hranicích

Středočeského kraje s  Jihočeským podle pověsti

ulehl, když se oddělil od družiny knížete Václava.

Ten s ostatními rytíři odešel do nitra pár desítek

kilometrů vzdálené hory Blaník a  společně tam

spí, dokud je nebude český lid potřebovat. Dokud

mu nebude nejhůře. Teprve tehdy je lev z  vrchu

Kalvárie silným řevem probudí a zburcuje k boji.

Lev ale zatím vyčkává. Dlouhá staletí. Možná už

přestal věřit, že někdy přijde jeho čas.

Lev z dresu Radka Štěpánka, ušitý vlastněne

daleko od Miličína v písecké firmě Alea, takyně

kolikrát čekal. Slavný tenista leckdy vinou zranění

a  zdravotních lapálií nehrál i  celé měsíce. I kdybr />

MARKÉTA JINDROVÁ, TOMÁŠ MIKLICA

10

byste byli sebemladší sportovci, nemůžete čekat,

že se probudíte z narkózy a u postele budepřipravena tenisová raketa, jen máchnout... A Radkovi už bylo devětatřicet. „Až se jednou probudím

a ucítím, že je konec, přijde to,“ říkával.

Všichni přece toužíme vyhrávat, všichnichceme být dobří, chválení těmi, na kterých námzáleží a které máme rádi. Ani Radek nežije proto, aby ho někdo káral, aby byl ve světle neúspěchubolavý z toho, že se mu nedaří. Copak je konec výhra? Až dosud pořád viděl něco před sebou, nějaký ten žlutý míček, za kterým běhal do poslední minuty. Než ho ten malý kulatý spolupracovník udolal, nebo naopak dokud Radek neudolal míček.

Radost z  úspěchu přitom neposiluje jen jeho, ale i jeho okolí. Někdo sportovce vidí jako stroje, roboty, co hrají pro peníze. Když vyhrají, říká se o nich: „Ten si zase vydělal!“ Ale kdo by chtěl být poslední? V tenise nebo ve frontě na oběd?Opravdu někoho takového znáte?

Radek Štěpánek vyhrává rád. Něco ho za výhrou žene, i když ví, že výhra často bolí, nenízadarmo, a přitom přináší jen krátký pocit radosti. Momentální záchvěv štěstí. Vzrušení z toho, že je na chvíli epicentrem toho blaha a  veselí kolem. Pomíjivý pocit, ze kterého se vyspí, aby druhý den

RADEK ŠTĚPÁNEK: ČESKÝ LEV

11

začal znovu. Stačí to jako životní náplň? Není ta

dlouhá cesta za výhrou vlastně slepá?

Radek přemýšlí, co mu v  životě uteklo kvůli žlutému míčku, za kterým se s  radostí honí už více než pětatřicet let. Nakonec přece jen nastal čas přestat být nevyzpytatelným hráčem, který užene i jestřábí oko, a opustit manéž, v jakou pro sebe, šaška Štěpce, proměnil kurty po celém světě. Je jiný, ale to neznamená, že bude hrát špičkový tenis navěky, zatímco kolegové odcházejí do důchodu.

Uměl by tenhle neklidný hráč zůstat bez své milované hry? Radek myslí i na sílu tenisu. Dávno zjistil, že sahá mimo kurty. Jako tenista můžedobrým slovem pomoci, dobrým tenisem nasměrovat. Potěšit hrou, ale současně svým příběhem někomu dodat sílu a pomoci najít cestu ve spleti života. Třeba někomu, kdo neměl doma takový přístav klidu a lásky jako on. Ukázat, že vzdávat se nemá nikdy smysl. Předat svou těžko zvladatelnouenergii někomu, kdo třeba nikoho nemá. Někomu, kdo má strach něco začít, a nemusí jít zrovna o tenis. Někomu, kdo prostě potřebuje povzbudit.

Radek Štěpánek jde Přerovem. Kolem jsoukulisy, které zná a má je rád. Kulisy, ve kterých se stal tenisovou nadějí, ale kde také později trpíval, když

MARKÉTA JINDROVÁ, TOMÁŠ MIKLICA

byl kvůli zranění načas odstavený od milované

hry. Teď ale nekouká jenom na Přerov. VidíKarvi

nou, Prahu, Paříž, Monako, Rio de Janeiro...Te

nis není jenom hra s míčkem. Je to hra myšlenek

a šachový turnaj mozku. Vše je v hlavě.

Pohodlně se usaďte, český lev vzpomíná.

13

KAPITOLA 1

Pohyb v genech

VŠECHNO ZAČÍNÁ VÝCHOVOU. Táta Vlastimil malé

mu Radkovi vždycky říkal: „Když rodina funguje,

funguje tenista. Ještě jsem neviděl úspěšného te

nistu, u kterého by to tak nebylo.“ Příkladyz kur

tu mu dávají za pravdu. Skvělé zázemí má Tomáš

Berdych, Petra Kvitová, Lucie Šafářová... Tenis je

nesmírně náročný sport, nejen finančně a  nejen

pro toho, kdo ho aktivně provozuje, ale provšech

ny, co se pohybují kolem tenisty od jeho prvního

dětského turnaje. Právě oni musí být sportovci

oporou, i  když by mohli být tisíce kilometrů da

leko. Bez podpory rodiny nikdo, a už vůbec nevr

cholový sportovec, nemůže být doopravdy šťastný

a úspěšný. Pořádně se nerozlétne, neroztáhnekříMARKÉTA JINDROVÁ, TOMÁŠ MIKLICA

14

dla. Ale když za ním rodina stojí, když fandía otevírá dveře – to může stokrát padnout a stokrát se

zvedne, aby pokračoval za svým snem.

Manželé Štěpánkovi jsou spolu přes čtyřicet let, a  i  to bude důvod, proč se z  Radka stal špičkový tenista. Rodiče byli na všech důležitých turnajích. Viděli, jak Radek hraje, on zase viděl, jak mufandí. Vzájemně se „četli“. Táta sledoval, jak Radek dýchá, jak se hýbe, jaké má grimasy. Umí z  toho poznat, jak zápas dopadne. Radek to ví a cítí, takže se Vlastimil naučil být jako socha a moc senehýbat. Maminka Hanka zase omezila chytání se za hlavu, protože Radek ji po očku sledoval a nepůsobilo to na něj moc dobře. Čím méně bylo jasné, co si o jeho hře myslí, tím lépe. Přesto si díky zvláštnímu propojení, které mezi nimi odjakživa panuje, může být jistý, že o  něm nepochybují. I když dělá chyby.

Dodnes maminka jako první pozná, že ses Radkem něco děje, že na tom není tak, jak by si přál. Ona jako první pozná, když není šťastný, když je smutný nebo zamilovaný, ať už je zrovna kdekoli na světě. Stejně tak tatínek onemocní, když seRadkovi nedaří – je to pro něj fyzický boj. Naštěstí už má různé trumfy, jak synovi k  vítězství pomoci. Legendárním se stal červený svetr, který Vlastimil

RADEK ŠTĚPÁNEK: ČESKÝ LEV

15

Štěpánek poprvé oblékl při vítězné baráži českého týmu proti Švýcarsku roku 2007. A ano, měl ho

také na finále Davisova poháru v  Praze o  pět let

později.

Podpora je ale jen jeden dílek skládačky – rodiče Radka Štěpánka k tenisu vedli už odmala. Hlavně tatínek. Vlastimil je z  pěti sourozenců a  pochází ze Šlapanic, kde také poznal Radkovu maminku, „stoprocentní ženskou“. Oba byli z  dost chudých poměrů, jeho tatínek byl fotbalista. Přesto Radek nikdy od strýců a tet neslyšel, že by něco nešlo,nějaké stýskání, jaké člověk slyší v dnešní době. Sám s bráchou nevyrůstal v žádném přepychu.Základní oděv byly tepláky a kecky, a hlavně jim to bylo úplně jedno.

Radkův tatínek v mládí nemohl dobřesportovat, měl totiž oční vadu a  čtrnáct dioptrií. Tenis byl vlastně pro něj jediná aktivita, kterápřicházela v úvahu. Nehrozilo, že mu brýle jen tak někdo rozbije. „Radku, tenis byla pro mě jediná možnost, i  tu oční vadu máš po mně,“ slýchal později od otce Radek. Tak hrál tenis. Přišel k  němu trochu jako slepý k houslím, ale přistoupil k němu s o to větším temperamentem.

Druhým stavebním kamenem sportovní rodiny Štěpánků, a  tedy druhou půlkou vysvětlení,

MARKÉTA JINDROVÁ, TOMÁŠ MIKLICA

16

proč má Radek pohyb v genech, je maminkaHanka. Ta chodila v  mládí do Sokola, hrála volejbal,

cvičila gymnastiku, jezdila na lyžích a  později

přidala i běžky. V zimě bruslila, kdekoli zamrznul

plácek. Byla ze čtyř sourozenců a babičkas dědečkem dbali na to, aby se děti pohybovalya nenudily. Tenis nehrála, dostala se k němu až ve čtyřiceti

letech a  trénoval ji samozřejmě manžel. Neměla

sen stát se profesionální sportovkyní. Ráda četla,

zajímala se o literaturu, a tak pracovala celý život

v knihovně.

Svým způsobem tak máma Hanka představuje klidnou protiváhu tátovi Vlastovi. Ten pracoval v  sodovkárně. Vstával v  pět a  zůstalo mu to celý život. Radek rád vzpomíná, jak bylo táty od rána všude plno. Jak běhával pro mléko, čerstvé rohlíky a noviny. Každodenní ranní rituál, bez kterého by to nebyl on. Maminka je ta hodná, co trpělivě řídí chod rodiny. „Kdo jiný by se mnou vydržel než naše maminka,“ říkává Vlastimil. A Radek siv takových chvílích občas pomyslí, že to má podobné a holku, jako je máma, ještě nepotkal. Co by byli Štěpánkovi bez paní Štěpánkové...

Zatímco starší brácha Martin je po mámě, on je po tátovi. Odmalička byl. Neposeděl, lezl, kam nesměl, padal, kam neměl. Martinovi nezbývalo

RADEK ŠTĚPÁNEK: ČESKÝ LEV

než na sobě nechat štípat dříví a sourozencechrá

nit jako někoho, kdo další pád nepřežije. Zpětně

Radek oceňuje bratrovu vyrovnanost. Určitě byly

momenty, kdy měl Martin všechny důvody nate

nisový talent žárlit a vyčítat mu, kolik tohorodi

na musí obětovat hře s míčkem, ale nic takového

nedělal. S  láskou mladšího brášku podporoval

a  dobrý vztah mají i  teď, kdy je Radek na rozdíl

od Martina často tisíce kilometrů od Přerova –

světovému tenistovi rozhodně dodává na klidu, že

alespoň jeden syn žije blízko rodičů.

Jako kluk chodil Radek za mámou doknihov

ny, ale knihy ho naprosto nezajímaly. Byl tamvel

mi nerad, dělal nepořádek, zlobil, rušil, všechno

proto, aby tam nemusel chodit. A  taky proto, že

vlastně nedokázal zůstat chvíli v klidu. Velmi brzy

bylo jasné, že vědecký typ nebo knihomol není.

Spíš neustále někam běhal. Za něčím, s  něčím...

A  jednoho dne, když už se to s  ním v  knihovně

nedalo vydržet a máma Hanka ochraptěla samým

napomínáním, rodiče rozhodli: Musí dělat sport.

18

KAPITOLA 2

Tenisová rodina

RODNÝM MĚSTEM RADKA ŠTĚPÁNKA je Karviná. Je to

místo, kam se vracívá, kde se učil první tenisové

krůčky a kde začal cestu do tenisového nebe. Místo,

kde poprvé řval na celé kolo. Později slýchával, že

se prý na svět docela hnal. Inu, sportovní úspěchy,

grandslamové tituly a medaile přece nečekají...

Tenkrát nebylo zvykem, aby tatínkové chodili

k  porodu, takže Vlastimil Štěpánek čekal doma

u  telefonu, až se rozdrnčí, aby se dozvěděl, že má

dalšího kluka. Ne Leničku, jak si ve skrytu duše

přála maminka, ale bráchu k Martinovi, tehdyšes

tiletému prvňákovi. Musela se smířit s tím, žemís

to šatiček přibydou na šňůře v sušárně další trenky.

Psal se rok sedmdesát osm a byl konec listopadu.

RADEK ŠTĚPÁNEK: ČESKÝ LEV

19

Karviná byla tou dobou skutečným městemhavířů. Hodně se v ní stavělo. Nová sídliště doplnil kulturní dům či kino. Centrum tvořil mimo jiné široký bulvár s řadou obchodů, včetně velkéhoobchodního domu Prior, kde se dalo koupit i zboží, které jinde nebylo. Karviná byla městem, kde se dobře žilo, alespoň tak to Radek Štěpánek vždycky vnímal z vyprávění rodičů.

Karviná sama žila. Tepala těžkou prací mužů s  černými linkami pod očima, kteří byli dětem dáváni za vzor ve škole, když ještě ve třídách visel portrét prezidenta Husáka. Radek si nikdy neuměl představit, že by sfáral do hlubin země, a když jako malý kluk horníky potkával, nemohl než k nim vzhlížet. K mužům, kteří se svýmčerným půvabem nesmazatelně vryli do pamětiměsta. Však v něm také kdysi s rodinami obývali celé kolonie domů.

V  Karviné se mohli obyvatelé těšit i  z koupaliště s  dlouhatánskou skluzavkou. Bylo tam náměstí prodchnuté  místním koloritem. A  Radek Štěpánek, který ve slezském městě do jedenácti let vyrůstal, v Karviné prožil zásadní moment svého života. Poprvé tam držel v ruce tenisovou raketu.

Štěpánkovi bydleli nedaleko Lázní Darkov,kousek od podniku Kovona Karviná, a  tedy nedaleko

MARKÉTA JINDROVÁ, TOMÁŠ MIKLICA

20

kurtů, které k němu patřily. Právě na nich hrál malý

Radek poprvé tenis. Byly mu teprve tři roky, když

od táty dostal do rukou těžkou dřevěnou raketu.

Vážila skoro jako on sám – měl co dělat, aby honeřevážila. Byl tak malý, že se tátovi doslova motal

pod nohama, na sobě nic než tenisky. Tenisovýmíček každopádně od té doby nespustil z očí.

Postupně Radek vyrůstal jako člověk i  jako hráč v  soubojích s  talentovanými vrstevníky. Ti starší patřili k  nejlepším v  kraji. Ještě dnes vzpomíná na Danka Fialu, Milana Budu, Gabču Navrátilovou... Na kovoňáckých kurtech hrála v  krajském turnaji i  malá Martina Hingisová! Radek Štěpánek měl pořád s  kým hrát a  koho otravovat, aby si s  ním zahrál potom. Ti všichni na kurtech žili. Většina rodičů malýchtenistů tam trávila víkendy brigádami, aby měli své budoucí tenisové hvězdy na očích. Byla to jedna velká tenisová rodina.

I rodinný přístup ovšem může býtprofesionální. Spartak Kovona Karviná byl hlavně zásluhou předsedy oddílu pana inženýra Zdeňka Ščotky na vysoké úrovni, co se týče tréninkových podmínek. Radek a  ostatní talenti vybavení dřevěnou raketou měli možnost trénovat, kdy chtěli, a  zejména závodní hráči měli i  částečně hrazené materiální

RADEK ŠTĚPÁNEK: ČESKÝ LEV

21

vybavení, dostávali příspěvky na raketu nebo na

účast v turnajích.

Výraznou roli pak mělo tenisové střediskomládeže vedené výbornými trenéry v  čele s  Leonem Fialou. Do střediska se ovšem mohli dostat jen ti nejlepší hráči, umístění v celostátních žebříčcích. Kluků tenistů bylo sto dvacet, dívek šedesát pět. Z  takového množství už se dá vybírat. Ale byl to velký nápor na rodiče, mnozí nevydrželi. To nás vrací ke slovům tatínka Vlastimila o  tom, že bez rodiny tenista fungovat nemůže. Někde jedenrodič chyběl a  druhý to sám prostě zvládnout nemohl – sebetalentovanější tenista potom musel skončit.

Víra rodiče, že to má smysl, a vnitřní síla, z níž může malý tenista čerpat, to je základ. Radek ho u táty našel. „Neblbni, není kam spěchat,“ říkával mu. Nekřičel na něj, ale povzbuzoval ho. „Radku, je to jen hra, tak nebreč,“ kladl mu na srdce, když se zrovna nedařilo. Samozřejmě zaznívaly i  rady a  postřehy. Malý tenista se třeba musel naučit „kraťasy“, protože tenis přece „není jen bum, bum, ale musíš stále na soupeře něco vymýšlet, hráthlavou“. Radek Štěpánek si tehdy ještě neuvědomoval, že si osvojuje taktiku, kterou bude jednou bavit diváky. Že dělá něco, za co by měl jednou dostávat

MARKÉTA JINDROVÁ, TOMÁŠ MIKLICA

22

nemalé peníze. Prostě si hrál. Táta byl prakticky

jeho trenér, ale tak to Radek nevnímal – pro něho

to byl prostě parťák, se kterým den co den, týden

co týden mohl dělat, co ho baví.

Radek věděl, že táta o  něm nepochybuje. Vědomí, že ho už jako malého někdo učí hrát velký tenis, mu pomáhalo a  dodávalo zdravou sebedůvěru. Přesto na něj nikdo netlačil, aby podávalvýkony, a  snad i  proto chtěl hrát víc a  víc. Už jako malý usmrkánek se s raketou a nahý snažil tatínka na tenisových kurtech napodobit. Kdekomumohlo připadat směšné, jak visí tátovi na nohavici. Jak hodiny hru střídavě pozoruje a  střídavě se do ní plete, nedočkavý momentu, kdy si bude mocizahrát opravdový tenis s dospělými.

Vlastimil Štěpánek si mohl být jistý, že syn nikam neuteče, že bude přikovaný k tomu obdélníčku,který se měl stát hřištěm jeho života. Viděl talent a na potkání o  něm vyprávěl. I  maminka byla ráda, že se podařilo zkrotit temperament, který syn zdědil po otci. Než se maminka vrátila domů z knihovny, vyřádil se Radek na kurtech, které pro nějznamenají svět, a večer pak propocený a vláčný usínal nad večeří. Kolikrát nevydržel ani Večerníček!

Když už chodil do školy, měl Radek to štěstí, že nemusel do družiny. S  tatínkem měl domluvený

RADEK ŠTĚPÁNEK: ČESKÝ LEV

23

rituál a  slovo tehdy, v  dobách bez mobilu, prostě

muselo platit. Ráno se u snídaně na všem dohodli

a pak už to šlo přesně podle plánu. Obědval rychle,

někdy i předbíhal, ale málokomu to vadilo – celá

škola věděla, že musí stihnout autobus tak, aby se

u  něj potkal s  tatínkem. Když Radkovi končilo

vyučování, Vlastimil končil směnu v sodovkárně,

prošel píchačkami a mířil na autobus. Řidič je oba

dobře znal a věděl, že kdyby jeden nepřišel, musí

minutu počkat. To se ale stávalo málokdy –větši

nou prostě oba sportovci přicházeli načas. A pak,

zatímco maminka hlídala toho z  bratrů, který

knihovnu neodmítal, neutahatelná půlka rodiny

Štěpánkových běžela na kurt za panelákem.

Nic jiného nedělali. Škola Radka jen zdržovala.

Úkoly dopisoval o přestávkách, zatímco se ostatní

spolužáci prali, pošťuchovali nebo prostě běhali

po chodbě. V hodinách se nechával vyvolatk ta

buli dobrovolně, protože věděl, že tím vždycky

získá alespoň dvě hodiny, kdy si ho paní učitelka

nevšimne. Nad knihou nikdy dlouho nevydržel,

protože vlivem zděděné oční vady neustálezaost

řoval. Radek se postupně naučil zorganizovat si

vše tak, aby mu škola zabírala co nejméně času.

Aby měl rychle splněno a  od školy pokoj. Svým

způsobem trénoval taktické schopnosti, které



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist