načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Rádce nájemníka bytu -- 8. zcela přepracované vydání – Milan Taraba; Lenka Veselá

Rádce nájemníka bytu -- 8. zcela přepracované vydání

Elektronická kniha: Rádce nájemníka bytu
Autor: Milan Taraba; Lenka Veselá
Podnázev: 8. zcela přepracované vydání

Kniha je praktickou příručkou a nabízí komplexní přehled aktuální právní úpravy v oblasti nájemního bydlení. Obsahuje komplexní a ucelený přehled informací pro nájemce, pronajímatele, vlastníky nemovitostí, obce, bytová družstva a jejich ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  246
+
-
8,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 255
Rozměr: 21 cm
Vydání: 8., zcela přepracované vydání
Skupina třídění: Soukromé právo
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5030-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha je praktickou příručkou a nabízí komplexní přehled aktuální právní úpravy v oblasti nájemního bydlení. Obsahuje komplexní a ucelený přehled informací pro nájemce, pronajímatele, vlastníky nemovitostí, obce, bytová družstva a jejich členy a další se zájmem o bytovou problematiku. Obsahuje nejčastěji pokládané dotazy nájemců a vlastníků nemovitostí s vypracovanými odpověďmi, plná znění či vybraná ustanovení platných právních předpisů s komentářem, významná rozhodnutí soudů v dané oblasti s jejich právními důsledky, vzory smluv a podání. Přehledně vysvětluje roli státu v nájemních vztazích, zejména příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení a možnosti a způsoby jeho čerpání.

Popis nakladatele

Kniha v současné době jako jediná na trhu obsahuje komplexní a ucelený přehled informací z nového občanského zákoníku pro nájemce, pronajímatele, vlastníky nemovitostí, obce, bytová družstva a jejich členy a další se zájmem o bytovou problematiku. Je praktickou příručkou, nabízí ucelený přehled právní úpravy v oblasti nájemního bydlení s ohledem na zásadní změny, které vyplývají z Nového občanského zákoníku. Obsahuje nečastěji pokládané dotazy nájemců a vlastníků nemovitostí s vypracovanými odpověďmi, plná znění či vybraná ustanovení platných právních předpisů a vzory smluv a podání. Vysvětluje roli státu v nájemních vztazích, zejména příspěvek na bydlení a způsoby jeho čerpání. V knize čtenáři najdou i novou legislativní úpravu služeb spojených s užíváním bytu.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Milan Taraba; Lenka Veselá - další tituly autora:
 (e-book)
Rádce nájemníka bytu -- 7. zcela přepracované vydání Rádce nájemníka bytu
 (e-book)
Rádce pro členy bytových družstev a vlastníky bytů -- 3. přepracované vydání Rádce pro členy bytových družstev a vlastníky bytů
Rádce nájemníka bytu -- 8. zcela přepracované vydání Rádce nájemníka bytu
Rytíř a intelektuál -- Hieronym Beck z Leopoldsdorfu a jeho knihovna Rytíř a intelektuál
Jak bydlet a podnikat v nájmu Jak bydlet a podnikat v nájmu
 (e-book)
Jak bydlet a podnikat v nájmu Jak bydlet a podnikat v nájmu
 
K elektronické knize "Rádce nájemníka bytu -- 8. zcela přepracované vydání" doporučujeme také:
 (e-book)
Jak správně pronajmout, prodat, koupit dům či byt Jak správně pronajmout, prodat, koupit dům či byt
 (e-book)
Nájem bytu a domu po rekodifikaci soukromého práva Nájem bytu a domu po rekodifikaci soukromého práva
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Rádce

nájemníka bytu

8. zcela přepracované vydání

Milan Taraba, Lenka Veselá

. zzcceellaa ppppppřřeepppppprraaccoova

- sjednávání nájemného podle nového občanského zákoníku

- problematika vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu

- aktuální změny v nájemních vztazích

- vzory smluv a podání

- práva a povinnosti nájemce a pronajímatele

- odpovědi na nejčastější otázky a problémy z praxe

- výběr základních právních předpisů

Rádce nájemníka bytu

Milan Taraba Lenka Veselá

INSOLVENCE DRAŽBY EXEKUCE ROZHODČÍ ŘÍZENÍ LIKVIDACE INZERCE

ROZHOVOR:

MGR. MICHAL FRANĚK

NOVELA INSOLVENČNÍHO ZÁKONA

TÉMA:

DŮCHODCI V EXEKUCI»str. 12

P

očet exekucí

za první pololetí

roku 2015 poklesl

»str. 16

P

ojišťovna si nemůže

s cestovní kanceláří

sjednat podmínky

v neprospěch klienta

»str. 25

N

eúčinnost právních

jednání dlužníka

v rakouském

insolvenčním právu

»str. 32

Vláda rozhodla,

že politici budou muset

přiznávat majetek už při

nástupu do funkce

číslo 8 | 27. srpna 2015 | ročník XVIII | celostátní vydání | měsíčník

99 Kč

| www.kn.cz

BULLETIN

INZERCE

| www.

w

kn.cz

INSOLVENCE DRAŽ

INSOLVENCE DRAŽBY EXEKUCE ROZHODČÍ ŘÍZENÍ LIKVIDACE INZERCE

ROZHOVOR:

MGR. MICHAL FRANĚK

NOVELA INSOLVENČNÍHO ZÁKONA

TÉMA:

DŮCHODCI V EXEKUCI

»str. 12

Počet exekucí

za první pololetí

roku 2015 poklesl

»str. 16

Pojišťovna si nemůže

s cestovní kanceláří

sjednat podmínky

v neprospěch klienta

»str. 25

N

eúčinnost právních

jednání dlužníka

v rakouském

insolvenčním právu

»str. 32

Vláda rozhodla,

že politici budou muset

přiznávat majetek už při

nástupu do funkce

číslo 8 | 27. srpna 2015 | ročník XVIII | celostátní vydání | měsíčník

99 Kč

| www.kn.cz

BULLETIN

R

:

R

:

M

G

R

M

I

C

H

ovní k

ancelá

ří

INSOLVENCE

DRAŽBY EXEKUCE

ROZH

ODČÍ

ŘÍZEN

Í LIKVIDACE INZERCE

RR

OO

ZZ

HH

OO

V

O

R

:

R

:

M

G

R

.

M

I

C

H

A

H

A

L

F

R

A

N

Ě

K

NN

OO

VV

E

L

A

I

N

S

N

S

O

L

V

E

N

Č

N

Í

H

Í

H

O

Z

Á

K

O

N

A

TTT

ÉÉ

MM

AA

:

D

Ů

C

H

C

H

O

D

C

I

V

E

X

E

K

E

K

U

C

I

»str. 12

Počet

exekucíza první pololetí

roku 2015 poklesl

»str. 16

Pojišťovna si nem

ůže

s cest

ovní kancelá

ří

sjednat podm

ínky

v neprospěch klienta

»str. 25

N

eúčinnost

práv

jednán

í dlužn

v rakouské

insolve

číslo

8 | 27

. srpn

a 2015

| roč

ník XV

III |

celost

st

átní vá

ydání

| měsíměsí

čníkčník

99 Kč 9Kč

| www.| w

kn.cz

BULLE

TIN

IN

|w

w

LVENCE

DRAŽ

BY

N

A

právních

lužníka

uskémsolvenčním právu

»str. 32

Vláda

rozhodla,že pol

itici

budou

muset

přiznávat majetek

už při

nástupu do f

unkce

EXEKUCE

ROZHOVORY

INSOLVENCE

FINANCE

LIKVIDACE

JUDIKATURA

AKCE PŘEDPLATNÉ

828,- Kč na rok

nebo na e-mailu

p.mikulenka@kn.cz

Více informací na

www.kn.cz

elektronické předplatné 240 Kč na rok



Rádce

najemníka bytu

8. zcela přepracované vydání

Milan Taraba

Lenka Veselá


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Edice Právo pro každého Ing. Milan Taraba, Mgr. Lenka Veselá Rádce nájemníka bytu 8. zcela přepracované vydání Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 6032. publikaci Realizace obálky Michal Němec Sazba Jan Šístek Odborná redaktorka: Ing. Michaela Průšová Počet stran 256 První vydání, Praha 2015 Vytiskla tiskárna Printo, spol. s r.o., Ostrava-Poruba _____________________________________________ © GRADA Publishing, a.s., 2015 ISBN 978-80-247-5957-9 (ePub) ISBN 978-80-247-5956-2 (pdf) ISBN 978-80-247-5030-9 (print) GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400, www.grada.cz

Obsah

Úvod 7

1. Bydlení v otázkách a odpovědích 8

1.1 Nájem bytu a domu, nájemní smlouva a její obsah 8

1.2 Nájemné, sjednávání nájemného 16

1.3 Služby spojené s užíváním bytu 24

1.4 Jistota 31

1.5 Práva a povinnosti nájemce a pronajímatele 34

1.6 Stav a kvalita bytu 45

1.7 Závady a poškození v domě a bytě, kontrola bytu,

stavební úpravy 53

1.8 Společný nájem bytu, bydlení manželů, členové nájemcovy

domácnosti 60

1.9 Podnájem bytu 66

1.10 Následky smrti nájemcem, přechod nájmu bytu 69

1.11 Zánik nájmu bytu 73

1.12 Vyklizení bytu po skončení nájmu 79

1.13 Nájem služebního bytu a bytu zvláštního určení 82

2. Příspěvek na bydlení 84

3. Vzory smluv a podání 89

3.1 Smlouva o nájmu bytu 89

3.2 Oznámení nájemce o zvýšení počtu osob žijících v bytě 94

3.3 Uplatnění práva na slevu z nájemného 95

3.4 Uplatnění práva na náhradu odůvodněných nákladů

vynaložených na odstranění závady, která brání řádnému

užívání bytu 96

3.5 Námitky nájemce ke způsobu a obsahu vyúčtování služeb

spojených s užíváním bytu 97

3.6 Dohoda o zániku nájmu bytu 98

3.7 Výpověď nájemce z nájmu bytu na dobu neurčitou 99

3.8 Výpověď nájemce z nájmu bytu na dobu určitou 100

3.9 Výpověď pronajímatele z nájmu bytu s tříměsíční výpovědní

dobou 101

3.10 Výzva pronajímatele před podáním výpovědi nájemci pro

zvlášť závažné porušení povinností 102

3.11 Výpověď pronajímatele z nájmu bytu bez výpovědní doby

pro zvlášť závažné porušení povinností nájemce 103

3.12 Námitky nájemce proti výpovědi pronajímatele 104

3.13 Žaloba na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu

z důvodu její neoprávněnosti 105 Žaloba pronajímatele o vyklizení bytu po uplynutí sjednané

doby nájmu 107

3.15 Návrh povinného na odklad výkonu rozhodnutí

o vyklizení bytu 108

3.16 Žaloba na určení nájemného, které je v místě a čase obvyklé 109

3.17 Žaloba na zrušení společného nájemního práva k bytu po

rozvodu manželství 111

4. Výběr základních právních předpisů 113

4.1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

(vybraná ustanovení) 113

4.2 Nařízení vlády č. 453/2013 Sb., o stanovení podrobností

a postupu pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého

v daném místě 173

4.3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků

z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky,

určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu

právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky

Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických

osob (vybraná ustanovení) 179

4.4 Nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský

zákoník 180

4.5 Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky

související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty ze dne 19. února 2013 183

4.6 Vyhláška č. 428/2001 Sb., Ministerstva zemědělství,

kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (vybraná ustanovení) 188

4.7 Vyhláška č. 372/2001 Sb., Ministerstva pro místní rozvoj, kterou

se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele 191

4.8 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech

(vybraná ustanovení) 201

4.9 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

(vybraná ustanovení) 245

5. Přehled dalších právních předpisů vztahujících

se k problematice bydlení 252

6. Použitá literatura 255


7ÚVOD

Úvod

Vážení čtenáři,

dostáváte do rukou již osmé, aktualizované vydání Rádce nájemníka bytu. Snažili jsme

se tak jako v předchozích vydáních tohoto titulu o předání informací z oblasti nájemního

bydlení jednoduchou formou otázek a odpovědí tak, jak je známe z praxe z našich pora

den Sdružení nájemníků ČR. Rádce nájemníka bytu je praktickou publikací, která může

být v mnohých směrech velice užitečným návodem k orientaci v různých problémech,

které souvisí s nájemním bydlením. Vždyť bydlení patří mezi základní životní potřeby

každého člověka, má velký vliv na životní úroveň a celkovou kvalitu života. Právo na

přijatelné bydlení je zakotveno v mnoha mezinárodních dokumentech, bytová politika

zaujímá významné místo i v programových prohlášeních vlád.

Kromě jiných nástrojů bytové politiky sehrává významnou roli legislativa. Cílem této

publikace je seznámit širokou laickou i odbornou veřejnost s novinkami v této oblasti,

zejména s novým občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.) a též odpovědět na

nejčastější dotazy, se kterými se setkáváme ve své činnosti a v právní praxi. Součástí

této publikace jsou opět vzory podání a souhrn základních právních předpisů.

Jsme rádi, že můžeme poděkovat nakladateli a ocenit jeho výrazný podíl na lepší infor

movanosti občanské veřejnosti. Současně děkujeme i kolegům ze Sdružení nájemníků

ČR za spolupráci při přípravě této knihy.

autoři


8 RÁDCE NÁJEMNÍKA BYTU

1. Bydlení v otázkách a odpovědích

1.1 Nájem bytu a domu, nájemní smlouva a její

obsah

Nájem bytu či domu je jedním z nejrozšířenějších právních důvodů bydlení, kdy zpravidla

vlastník nemovitosti – „pronajímatel“ – přenechává jiné osobě – „nájemci“ – nemovitost

do dočasného užívání, a to buď na dobu určitou, či bez určení doby užívání. Podstatným

a charakteristickým znakem nájemní smlouvy je úplatnost, to znamená, že nájemce je za

užívání nemovitosti povinen pronajímateli hradit tzv. „nájemné“. Pokud by pronajímatel

přenechal byt jiné osobě do užívání, aniž by platbu za toto užívání požadoval, nejednalo by

se o nájemní smlouvu, ale o „smlouvu o výpůjčce“(§ 2193 a násl. občanského zákoníku).

Od nájemní smlouvy je třeba také odlišovat tzv. „podnájemní smlouvu“. Podnájem je

vztah, kdy nájemce bytu či domu dále tento byt či dům nebo jeho část poskytne do

užívání další osobě – „podnájemci“. Podnájem na rozdíl od nájmu není chráněn záko

nem. V podnájemní smlouvě lze sjednat jak výpovědní důvody, tak výpovědní lhůtu

nebo důvody odstoupení od smlouvy odlišně, než je tomu u nájemní smlouvy. Obecně

pak platí, že pokud není přímo v podnájemní smlouvě stanoveno jinak, lze podnájem

vypovědět i bez uvedení důvodů. Podnájem vždy zaniká nejpozději se zánikem nájmu

nebo uplynutím doby, na kterou byl sjednán.

Institut nájmu bytu a domu je upraven v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku,

a to konkrétně v pododdílu druhém v ustanoveních § 2235–2301. Jedná se o úpravu

speciální, která má vždy přednost před obecnou úpravou nájemní smlouvy zakotvenou

v ustanoveních § 2201–2234 občanského zákoníku. V případech, kde speciální právní

úprava věc neupravuje, je třeba použít obecné úpravy. Jde například o oprávnění pro

najímatele požadovat přístup do bytu užívaného nájemcem za účelem kontroly, změna

vlastnictví bytu a v tomto směru postavení pronajímatele a nájemce, povinnost nájemce

umožnit prohlídku bytu po podané výpovědi nebo tři měsíce před skončením nájmu apod.

Zvláštní právní úprava nájmu bytu a domu se nepoužije také v případě, kdy účelem nájmu

není zajištění bytových potřeb nájemce, ale je jím něco jiného, například nájemcova

rekreace či se jedná o „jiný zjevně krátkodobý účel“ (např. užívání bytu studentem po

dobu trvání semestru na vysoké škole). Totéž se týká i situace, kdy na straně nájemce

bude právnická osoba; právnická osoba nemůže bydlet a nemůže tedy mít ani bytovou

potřebu. Ve všech těchto případech se použije obecná právní úprava, tj. zejména usta

novení § 2201–2234 občanského zákoníku.

Nájemní vztah, kdy účelem nájmu je zajištění bytových potřeb nájemce či členů nájemcovi

domácnosti, je novým občanským zákoníkem nadále chráněn, resp. je chráněn nájemce,

a to důrazněji, než tomu bylo v předchozím právním předpise (zákon č. 40/1964 Sb.).

Tato ochrana vyplývá z několika ustanovení. Hned v úvodním ustanovení pododdílu


9By Dle Ní V OTáZK áCH A ODPOVěDí CH

druhém § 2235 je stanoveno, že zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat

nájemci byt či dům k zajištění bytových potřeb nájemce případně i členů jeho domác

nosti, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva

podle ustanovení pododdílu druhého. Pokud je tedy např. nájemci ust. § 2258 zaručeno

právo chovat v bytě zvíře či dle ust. § 2272 právo přijímat ve své domácnosti kohokoliv,

nelze mu toto právo nad rámec zákona v nájemní smlouvě zkrátit, podmiňovat, omezit

či zakázat. K takovému ustanovení nájemní smlouvy by se nepřihlíželo a bylo by tedy

nevymahatelné.

Důležitým ustanovením v tomto směru je i ustanovení § 2239, tzv. „zakázaná ujednání“,

podle nějž se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajíma

teli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem

k okolnostem zjevně nepřiměřená. Pokud tedy nájemce bude pronajímateli dlužit ná

jemné, pronajímatel může jako příslušenství k dluhu požadovat pouze zákonné úroky

z prodlení, jejichž výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., pokud nájemce bude

dlužit na platbách za služby spojené s užívání bytu, může pronajímatel požadovat tzv.

poplatek z prodlení, jehož výše je dána zákonem č. 67/2013 Sb. (zákon o službách).

Žádné další sankce za pozdní platby či za jiné nesplnění povinností nájemce bytu či domu,

kdy účelem nájmu je zajištění bytových potřeb nájemce, platně sjednat nelze. Stejně tak

nájemní smlouva k bytu nemůže obsahovat klauzuli ukládající nájemci povinnost, která

je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená. V praxi se může jednat např. o každo

denní kontroly užívání bytu. Judikatura soudů, která nám tyto „nepřiměřené povinnosti

vzhledem k okolnostem“ má blíže definovat, se však teprve vytváří.

Předmětem nájmu je byt či dům. Občanský zákoník nově definuje byt v ustanovení § 2236

jako místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou

určeny a užívány k účelu bydlení. Určení místnosti nebo souboru místností pro bydlení

zpravidla vyplývá ze správního rozhodnutí (kolaudační rozhodnutí, kolaudační souhlas),

nicméně i některé nebytové prostory či jiné prostory mohou splňovat předpoklady pro

bydlení nájemce. Nový občanský zákoník na rozdíl od předchozí právní úpravy klade

důraz právě na faktický stav pronajatého prostoru a na účel, ke kterému je pronajat.

Pronajímatel a nájemce se tak mohou dohodnout, že k obývání bude pronajat jiný než

obytný prostor (tj. byt či dům) a z nájemní smlouvy budou zavázáni stejně, jako by jím

obytný prostor byl. Ustanovení § 2236 odst. 2 pak dále přímo stanoví, že skutečnost, že

pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být nájemci na újmu.

Občanský zákoník se však bohužel na tomto místě dostává do střetu s veřejnoprávními

předpisy. Tak například ustanovením § 126 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.)

je uloženo stavbu užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí,

v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje-li stavba kolau

daci, pak k účelu vymezenému v povolení stavby. Pronajímateli, který v rozporu s tímto

ustanovením pronajme např. nebytový prostor pro účely bydlení nájemce, hrozí sankce

ve formě pokuty ze strany stavebního úřadu. Problém bude mít i nájemce takového

prostoru, pokud bude žádat příslušný úřad práce o příspěvek na bydlení, kdy mu jeho

žádost bude z výše uvedeného důvodu zamítnuta.


10 RÁDCE NÁJEMNÍKA BYTU

Nájemní smlouva, kdy předmětem nájmu je byt či dům a nájem je sjednán za účelem

zajištění bytových potřeb nájemce, nadále vyžaduje písemnou formu, vyplývá to z usta -

novení § 2237 občanského zákoníku. Žádné další podstatné náležitosti smlouvy však

zákon již nestanoví. Důležité tedy je, aby z nájemní smlouvy vyplývalo, kdo a s kým

ji uzavírá, ohledně jakého prostoru a za jakou výši nájemného. Podle uvedeného usta

novení však pronajímatel nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro

nedostatek formy.

Může nastat situace, že strany neuzavřely platnou smlouvu nebo že neuzavřely smlouvu

vůbec, ale nájemce byt dlouhodobě užívá v dobré víře, že nájem je po právu a strany

se chovají, jakoby nájem platně vznikl a trval. Zákon tedy ochraňuje nájemce před tím,

aby pronajímatel namítal neplatnost smlouvy pouze proto, že nebyla uzavřena v písemné

formě. Podle následujícího ustanovení § 2238 se nájemní smlouva považuje bez dalšího

za řádně uzavřenou tehdy, pokud nájemce byt po dobu tří let v dobré víře užívá s vědo

mím, že nájem je po právu.

lze však jedině doporučit, aby nájemní smlouvu strany uzavíraly písemně, a to s nále

žitostmi, které byly uvedeny v ustanovení § 686 předchozího právního předpisu (zákon

č. 40/1964 Sb.). Nájemní smlouva by tedy měla obsahovat označení pronajatého prostoru,

jeho příslušenství, rozsah jeho užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění

spojená s užíváním prostoru nebo jejich výši. Označení prostoru a jeho příslušenství by

mělo být natolik určité, aby ho nebylo možné zaměnit s jiným prostorem. Rozsahem

užívání se rozumí, zda je prostor přenechán určité osobě do výlučného užívání jako

výlučnému nájemci nebo do společného užívání s jinými osobami jako společným

nájemcům, případně do užívání omezeného právem jiných osob odlišných od nájemce.

Obsahem nájemní smlouvy by mělo být i ujednání o způsobu výpočtu nájemného a úhrad

za plnění spojená s užíváním prostoru nebo určená výše těchto plateb.

Součástí nájemní smlouvy nemusí být ujednání o době, na kterou se smlouva uzavírá,

platí, že není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena

na dobu neurčitou (§ 2204 odst. 1). Ujednají-li si strany nájem na dobu určitou delší

než padesát let, má se za to, že byl nájem ujednán na dobu neurčitou s tím, že v prvních

padesáti letech lze nájem vypovědět jen z ujednaných výpovědních důvodů a v ujednané

výpovědní době a v rozsahu zvláštních ustanoveních zákona o nájmu bytu a nájmu domu

(§ 2235–2301)

Občanský zákoník obsahuje rovněž úpravu vztahující se k bytům, které jsou označovány

jako byty družstevní. Družstevní byt je definován v ustanovení § 729 zákona č. 90/2012 Sb.,

o obchodních korporacích. Družstevním bytem nebo družstevním nebytovým prostorem

se rozumí byt nebo nebytový prostor, který je v budově ve vlastnictví nebo ve spoluvlast

nictví bytového družstva, nebo který je ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového

družstva, a bytové družstvo jej poskytlo do nájmu členovi bytového družstva, který se

sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským vkladem. Družstev

ním bytem se rozumí i byt, na jehož pořízení v nemovitosti ve vlastnictví jiné osoby se

člen bytového družstva, který je nájemcem tohoto bytu, nebo jeho právní předchůdce,

podílel svým členským vkladem v družstevní bytové výstavbě podle dřívějších právních


11By Dle Ní V OTáZK áCH A ODPOVěDí CH

předpisů, a k němuž má bytové družstvo právo odpovídající věcnému břemenu zajišťující jeho členovi právo byt užívat za podmínek stanovených pro užívání družstevního bytu. Nájemní smlouvu o nájmu družstevního bytu lze uzavřít za podmínek stanovených zákonem o obchodních korporacích, popřípadě upravených ve stanovách bytového družstva. Totéž platí o právech a povinnostech nájemce a pronajímatele. Jedná-li se o byt, který je ve vlastnictví právnické osoby, obývaný z důvodu členství členem nebo společníkem této právnické osoby, upravují práva a povinnosti stran především stanovy nebo společenská smlouva. V případě nájemců, kteří nejsou členy bytového družstva či jiné právnické osoby, se tedy o nájem družstevního bytu tak, jak je se všemi svými specifiky vnímám občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích, nejedná. Stanovy bytového družstva dopadají pouze na jeho členy, nikoliv na nájemce, kteří členy bytového družstva nejsou. Nový občanský zákoník znovu upravuje a opětovně do právního řádu zavádí „nájem služebního bytu“. Jde se o nájem bytu (či domu), který je ujednán v souvislosti výkonem zaměstnání, funkce nebo jiné práce a kdy nájemcova práva mohou být omezena (§ 2297 a násl.). Dále je občanským zákoníkem upraven institut „nájmu bytu zvláštního určení“. Definice bytu zvláštního určení zní tak, že se jedná o byt určený pro ubytování osob se zdravotním postižením nebo byt v domě se zařízením určeným pro tyto osoby nebo byt v domě s pečovatelskou službou. Smlouvu o nájmu bytu zvláštního určení může pronajímatel uzavřít jen na základě písemného doporučení toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, nebo jeho právního nástupce. Nový občanský zákoník dopadá i na nájemní smlouvy, které byly uzavřeny před jeho účinností. Není tedy třeba původní nájemní smlouvy měnit či vytvářet nové. Vznik nájmu, stejně tak i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (tj. 1. 1. 2014) se však posoudí podle původní právní úpravy (§ 3074 obč. z.)

Zvláštní ustanovení o nájmu bytu a domu

• Je nějaký rozdíl mezi nájmem věci a nájmem bytu? Nestačila by obecná úprava

nájmu i pro byty? V našem právním řádu jsou zvláštní ustanovení o nájmu bytu a domu uvedena v občanském zákoníku v pododdílu druhém v ustanoveních § 2235–2301. Podobně jako v jiných vyspělých zemích v návaznosti na sociální práva je nájem bytu chráněn zákonem a nelze ho tedy ze strany pronajímatele vypovědět bez udání důvodů. U nájmu věcí je tato výpověď možná. Některá obecná ustanovení občanského zákoníku o nájemní smlouvě platí i pro nájem bytů, vzhledem k důležitosti a specifičnosti problematiky bydlení je však nutné a potřebné nájem bytu chránit specifickými ustanoveními občanského zákoníku obdobně jako je tomu třeba v pracovním právu ve vztahu zaměstnanec – zaměstnavatel.

Platnost tzv. dekretů a nájemních smluv

• Bylo třeba po přijetí nového občanského zákoníku nějak měnit nájemní

smlouvy? Máme k našemu nájemnímu bytu pouze dekret z roku 1975 a z téže RÁDCE NÁJEMNÍKA BYTU

doby Dohodu o užívání bytu sepsanou mezi námi a bytovým podnikem, bude

nám platit i nadále, nebo musíme uzavřít novou nájemní smlouvu, jak nám

tvrdí pronajímatel? Tzv. dekret k bytu a uzavřená dohoda o užívání bytu vám zůstávají v platnosti i do budoucna. Po přijetí nového občanského zákoníku nebylo a není nutné měnit nájemní smlouvu či uzavírat novou. Nový občanský zákoník dopadá i na nájemní smlouvy, které byly uzavřeny před jeho účinností. Veškeré změny nájemních vztahů, které nevyplývají přímo ze zákona, lze upravit uzavřením dodatku k nájemní smlouvě/dekretu.

Nájemní smlouva na dobu určitou a nároky z ní vyplývající

• Na jakou dobu může být nájemní smlouva sjednána? Mám nájemní smlouvu

sjednanou na dobu 2 let, ale není v ní žádné ujednání, co bude po uplynutí této

doby následovat. Mám nárok na prodloužení nájemní smlouvy nebo se prodlouží

nájemní smlouva přímo ze zákona? Mám nárok na náhradní byt? Nájemní smlouva může být sjednána na dobu určitou, bez určení doby – tj. na dobu neurčitou nebo na dobu výkonu určité práce. Nájemní smlouva na dobu určitou skončí nejdéle uplynutím doby, na kterou je sjednána. Může však skončit i uzavřením písemné dohody o zániku nájmu nebo písemnou výpovědí nájemce či pronajímatele, kdy pronajímatel může vypovědět nájemní smlouvu pouze z důvodů uvedených v občanském zákoníku v ustanoveních § 2288 a § 2291. Pokud by nájemní smlouva měla skončit uplynutím doby, na kterou byla sjednána, a nemáte-li v ní sjednány podmínky jejího prodloužení, pak se použije ustanovení § 2285, které zní následovně: „Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.“ Pokud pronajímatel nebude mít o prodloužení nájemní smlouvy zájem a vyzve-li vás k vyklizení bytu, nárok na náhradní byt nemáte. Povinnost pronajímatele zajišťovat v některých případech nájemci náhradní byt, skončila s účinností nového občanského zákoníku.

Nájem družstevního bytu

• Jak vznikne nájem bytu, který je v majetku bytového družstva? Nájem bytu mezi bytovým družstvem jako vlastníkem domu s byty a členem tohoto bytového družstva vznikne na základě nájemní smlouvy uzavřené za podmínek upravených ve stanovách bytového družstva. Bytové družstvo jako vlastník bytového domu nebo bytů však může uzavírat podobně jako jiný vlastník nájemní smlouvy i s nečleny družstva. Nájemní smlouva by měla být uzavřena v písemné formě a měla by obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši, ať již se nájemní smlouva uzavírá s nájemcem – členem bytového družstva či nájemcem – nečlenem bytového družstva.By Dle Ní V OTáZK áCH A ODPOVěDí CH

Uzavření nové nájemní smlouvy

• Ráda bych si přes realitní kancelář pronajala byt, na co si mám dát při uzavírání

nájemní smlouvy pozor? Rozhodně bych vám doporučila nechat si předem zkontrolovat vše, co budete podepisovat, ať už se jedná o zprostředkovatelskou smlouvu mezi vámi a realitní kanceláří a nájemní smlouvu k bytu. Solidní realitní kancelář vám bude ochotna návrhy smluv předem ke kontrole poskytnout. Zkontrolovat smlouvy vám může advokát, zabývající se bytovou problematikou nebo se můžete obrátit na některou z poraden Sdružení nájemníků ČR (www.son.cz). Při jednání o nájemní smlouvě je především důležité dát si pozor na to, zda vám osoba nabízejí jeho pronájem má skutečně oprávnění jej pronajmout, dále je třeba zkontrolovat obsah nájemní smlouvy, např. zda v ní nejsou ustanovení, která jsou v rozporu s občanským zákoníkem nebo která by byla pro vás nevýhodná. • V naší obci v současné době probíhá tzv. privatizace bytů. Obec jako vlastník

našeho domu nás v těchto dnech vyzvala, abychom se vyjádřili k nabídce na

koupi panelového domu, ve kterém bydlíme. Máme založit bytové družstvo,

podmínkou je zájem alespoň poloviny dosavadních nájemníků. Nabídka není

nijak konkrétní a navíc se máme vyjádřit do dvou měsíců. Jaké nám vzniknou

problémy při odmítnutí nabídky? Lidé, kteří nemají dostatek prostředků na

úhradu svého podílu, se bojí, že pokud dům nekoupíme a obec ho prodá někomu

jinému, případný nový vlastník stanoví libovolné nájemné nebo bude chtít, aby

se stávající nájemci z bytu vystěhovali. Za jakou kupní cenu je obec povinna

byty prodávat? Podle jakého zákona? K prodeji domu a jednotlivých bytových jednotek tedy nejdříve obecně. Právní úprava je dána zákonem č. 89/1964 Sb., občanským zákoníkem. Bytové družstvo je pak upraveno zákonem č. 90/2012 Sb., zákonem o obchodních korporacích. Obce ještě nad rámec zákona obvykle přijímají určité „zásady“ či „pravidla“ pro realizaci prodeje bytových jednotek a domů. Předně je zcela na rozhodnutí vlastníka nemovitosti, zda vůbec nemovitost prodá a pokud ano, za jakou kupní cenu. Všichni prodávající a kupující jsou si v tomto ohledu rovni, obce nemají ze zákona povinnost se chovat jinak než soukromí vlastníci nemovitostí. Pokud obec nabídne nemovitost přednostně nájemcům za cenu nižší, než je cena „obvyklá“ či „tržní“ v dané obci, pak je to pouze rozhodnutí a „dobrá vůle“ takové obce. V žádném případě nájemci nárok na nižší kupní cenu nemají. Pokud se nemovitost prodává jako celek (tj. celý dům jednomu kupujícímu), pak nájemci jednotlivých bytů nemají ze zákona předkupní právo. Je zcela na rozhodnutí vlastníka domu, zda vůbec nemovitost prodá, pokud ano – komu a za jakou kupní cenu. V případě prvního prodeje jednotlivých bytových jednotek má obec povinnost (stejně jako jakýkoliv jiný vlastník nemovitosti) postupovat podle ust. § 1187 občanského zákoníku a přednostně nabídnout převod jednotky nájemci, který jednotku užívá. Výše kupní ceny je opět zcela na uvážení vlastníka/prodávajícího, výši kupní ceny vlastník RÁDCE NÁJEMNÍKA BYTU žádným způsobem nemusí zdůvodňovat. Nepřijme-li nájemce tuto nabídku do šesti měsíců ode dne, kdy mu byla doručena, jeho předkupní právo k bytové jednotce zaniká a může být převedena jiné sobě. V obou uvedených případech nájemce bytovou jednotku kupovat nemusí. Pokud celá nemovitost či jednotlivá bytová jednotka bude v budoucnu převedena jiné osobě, pro nájemce se nic nemění. Nový vlastník automaticky ze zákona vstupuje do postavení pronajímatele a je povinen respektovat stávají nájemní smlouvy/dekrety. V žádném případě nájemce nemusí uzavírat s novým vlastníkem novou nájemní smlouvu, nájemci nadále platí původní nájemní smlouva/dekret se všemi sjednanými podmínkami (tj. zejména výše nájemného). V žádném případě není nájemce povinen se z bytu vystěhovat. Změna vlastníka není důvodem k výpovědi z nájmu bytu, stejně tak odmítnutí podpisu nové nájemní smlouvy s novým vlastníkem. Pro nájemce se v podstatě změnou vlastnictví bytu změní pouze číslo účtu či adresa, na kterou bude hradit nájemné. Nájemce se nemusí z bytu stěhovat do žádného jiného bytu, pakliže sám nebude chtít. V poslední době si obce, které nájemci neodkoupí, navíc ponechávají ve svém vlastnictví jako byty „sociální“ či byty pro potřeby občanů obce a ani je jiným osobám než nájemcům nenabízejí.

Změna vlastnictví bytu není důvodem k uzavření nové nájemní smlouvy

• Byt, který s manželem užíváme již 18 let na základě nájemní smlouvy na dobu

neurčitou, nyní koupil nový vlastník. Chce, abychom s ním uzavřeli novou

nájemní smlouvu za vyšší nájemné a pouze na dobu určitou na 1 rok. Jsme

povinni takovou smlouvu uzavřít, když s ní nesouhlasíme? Nový vlastník vstupuje koupí nemovitosti do postavení pronajímatele, tj. do práv a povinností původního vlastníka (§ 2221). Pro nájemce se tedy nic nemění, není třeba vystavovat a uzavírat novou nájemní smlouvu či dodatek k ní, nadále vám platí původní nájemní smlouva na dobu neurčitou, kterou jste uzavřeli s původním vlastníkem. Pronajímatel nemá právo z důvodu změny vlastnictví nájem bytu vypovědět (§ 2224)

Přihlášení se k trvalému pobytu nezakládá žádné právo k bytu

• Žiji již několik let v domě na venkově, který vlastní můj přítel napůl se svým

synem z prvního manželství. V domě jsem hlášena k trvalému pobytu. V nedávné

době jsem si za hotovost, kterou jsem dostala od svých rodičů, pořídila druž

stevní byt a stala se členkou bytového družstva, tento byt však dále pronajímám

a nebydlím v něm. Musím být v bytě přihlášena i trvale, nebo můžu mít trvalé

bydliště stále v domě svého přítele? Pokud se s přítelem něco stane, mám na

základě trvalého bydliště právo v domě zůstat? Údaj o trvalém pobytu je pouze údajem evidenčním a nezakládá žádné právo k bytu ani k domu. Pokud by váš přítel zemřel, stala by se vlastníkem domu osoba, která by jej nabyla v rámci provedeného dědického řízení. S tímto dědicem byste se pak musela na ByDleNí V OTáZKáCH A ODPOVěDíCH případném dalším užívání domu dohodnout. Zákonný nárok v domě zůstat byste však neměla. V d ružstevním bytě být hlášena k trvalému pobytu nemusíte. Byt máte právo užívat na základě vašeho členství v bytovém družstvu a uzavřené nájemní smlouvy.

Pokud byt, který užíváte na základě nájemní smlouvy, nekoupíte zůstáváte

nadále nájemci bytu

• Byty v na šem domě se budou prodávat. Protože jsme starší a bezdětní man

želé, r ozhodli jsme se, že byt kupovat nebudeme. Nemáme na něj a zadlužit se

nechceme. Přidělí nám nový vlastník náhradní byt? Náhradní byt vám nový vlastník přidělit nemusí, neboť změna vlastnictví bytu není důvodem k ukončení nájmu, navíc s účinností nového občanského zákoníku (tj. dnem 1. 1. 2014) povinnost pronajímatele zajišťovat náhradní byt, skončila. Pokud si byt nekoupíte, zůstanete nadále nájemci bytu, bez ohledu na to, zda váš dům nebo byt koupí někdo jiný. Na vašem postavení nájemců se nic nezmění, nadále vám zůstává v platnosti stávající nájemní smlouva. Novou nájemní smlouvu uzavírat nemusíte.

Nájemce není povinen zpřístupnit byt zájemcům o jeho koupi

• Jsme nájemci bytu u soukromého pronajímatele, který se rozhodl tento byt pro

dat přes r ealitní kancelář. Zaměstnankyně kanceláře nám volala, abychom náš

byt zpřístupnili k prohlídce případným zájemcům o koupi. Pronajímatel nám

tvrdí, ž e má na tento postup ze zákona právo a že jsme povinni byt zpřístupnit.

Samozřejmě, že by se nám nelíbilo, aby si byt, ve kterém máme osobní věci,

nábytek, elektroniku apod. prohlíželi cizí lidé, také se bojíme, aby si byt pouze

někdo z domnělých zájemců pouze netipoval a pak ho nevykradl. Musíme byt

k prohlídce zpřístupnit? Jaký zákon tuto věc upravuje? Nájemce bytu je podle obecných ustanovení o nájmu § 2233 občanského zákoníku povinen umožnit zájemci o jeho pronajmutí (nikoliv o jeho koupi) prohlídku bytu v p řítomnosti pronajímatele nebo jeho zástupce, avšak pouze tři měsíce před skončením nájmu, není-li v nájemní smlouvě sjednáno něco jiného. V případě, který popisujete, tedy nejste povinni byt zpřístupnit.

Nájemní smlouva s více majiteli domu

• Můžete mi poradit, s kým musí být správně uzavřena nájemní smlouva bytu

v případě, že jsou celkem čtyři majitelé domu, každý s podílem 1/4? Byla mi

předložena smlouva jen s jedním z nich. Dále by mě zajímalo, jak ve smlouvě

přesně vymezit byt, o který v rámci domu jde, když nejspíše není uděláno pro

hlášení vlastníka a byty nejsou očíslovány?

Nájemní smlouva musí být obecně uzavřena s nadpoloviční většinou všech spoluvlastníků v domě. Podle mého názoru a s ohledem na ustanovení § 1129 NOZ bych navíc řekla, že se v některých případech (s ohledem na konkrétní podmínky nájemní smlouvy) může jednat o rozhodnutí „o významné záležitosti“ ve smyslu uvedeného ustanovení zákona, kdy je zapotřebí souhlasu dvoutřetinové většiny spoluvlastníků. Nájemní smlouvu můžete

+


16 RÁDCE NÁJEMNÍKA BYTU

uzavřít i s jedním menšinovým spoluvlastníkem, pokud doloží plnou moc, ze které bude

vyplývat, že je oprávněn uzavřít nájemní smlouvu i jménem ostatních spoluvlastníků

v domě. Pokud by však měla být nájemní smlouva uzavřena na dobu delší než 10 let,

bylo by třeba souhlasu všech spoluvlastníků s ohledem na ustanovení § 1132 NOZ.

Předmět nájmu (byt) musí být vymezen nebo definován v nájemní smlouvě tak, aby

bylo zřejmé, o jaký konkrétní byt v domě se jedná (např. byt o velikosti 2+1 o výměře

podlahové plochy 55m

2

nacházející se ve 2. nadzemním podlaží – první byt vlevo od

schodů – v domě č. p. 1234 v ulici erbenova č. or. 11, v Praze 1 apod.).

1.2 Nájemné, sjednávání nájemného

Nájemní vztah je vztahem úplatným, jedním z pojmových znaků nájmu je tedy nájemné.

Hradit nájemné za užívání bytu je jednou ze základních povinností nájemce. Způsob

určení výše nájemného se lišil v závislosti na právní úpravě v době, kdy nájem vznikal.

Po zrušení vyhlášky č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná

s užíváním bytu ke dni 31. 12. 2001, neexistoval až do účinnosti zákona č. 107/2006 Sb.

(31. 3. 2006) v České republice právní předpis, který by způsob zvyšování nájemného

upravoval a který by pronajímateli umožňoval jednostranně zvyšovat nájemné, které

dosud bylo vyhláškou regulováno. Pokud chtěl pronajímatel v období po zrušení vy

hlášky až do přijetí zákona č. 107/2006 Sb. regulované nájemné zvýšit, mohl se na tomto

zvýšení pouze dohodnout s nájemcem. Nájemce samozřejmě s takovým návrhem na

úpravu nájemného nemusel souhlasit, v důsledku čehož byla zrušena postupná deregu

lace nájemného a regulované nájemné až do účinnosti zákona č. 107/2006 Sb. zůstalo

na úrovni cen z roku 2002. Tento stav byl příčinou mnohou soudních sporů nejenom

v České republice, ale také na půdě evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Teprve dne 31. 3. 2006 nabyl účinnosti zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšo

vání nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění

pozdějších předpisů, který umožnil pronajímateli jednostranně (bez souhlasu nájemce)

regulované nájemné zvýšit. Zákon dopadal v zásadě na všechny nájmy bytů s výjimkami,

které byly stanoveny v § 1 odst. 2 tohoto zákona, a umožňoval pronajímateli zvýšit nájemné

jedenkrát ročně, poprvé s účinností od 1. 1. 2007. Jednostranné zvyšování nájemného

mělo své limity, které byly dány jednotlivými sděleními Ministerstva pro místní rozvoj

ČR publikovanými každoročně ve Sbírce zákonů ČR.

Účinnost zákona č. 107/2006 Sb. a proces tzv. „deregulace“ nájemného ve většině obcí

skončil ke dni 31. 12. 2010, s výjimkou bytů s regulovaným nájemným v hlavním městě

Praze, v obcích Středočeského kraje s počtem obyvatel k 1. lednu 2009 vyšším než 9 999

a městech České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, liberec, Hradec Králové, Pardubice,

Jihlava, Brno, Olomouc a Zlín, kde účinnost zákona a deregulace nájemného končila

ke dni 31. 12. 2012.

I z tohoto důvodu byla přijata novela občanského zákoníku zákonem č. 132/2011 Sb.,

kterou se změnilo ustanovení § 696 týkající se sjednávání nájemného a ve které byl


17By Dle Ní V OTáZK áCH A ODPOVěDí CH

upraven postup pro pronajímatele a nájemce při jednání o úpravě a změně nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu. Účinnost ustanovení § 696 odst. 2 až odst. 4 nabylo účinnosti dne 25. 5. 2011 v obcích, kde skončila deregulace nájemného k 31. 12. 2010. V obcích, kde skončila deregulace nájemného k 31. 12. 2012, nabyla tato část ustanovení občanského zákoníku účinnosti ke dni 1. 1. 2013. Podle ustanovení § 696 odst. 1 zůstalo nadále v platnosti, že se nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo jeho změna v průběhu trvání nájemního vztahu sjednávala dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem. Teprve pokud k této dohodě nedošlo, platil postup podle ustanovení § 696 odst. 2 až odst. 4 občanského zákoníku v následujícím znění: • Odst. 2 „Nedošlo-li ke sjednání nájemného dohodou, může pronajímatel písemně

navrhnout nájemci zvýšení nájemného. Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení

nájemného, zvyšuje se nájemné počínaje třetím kalendářním měsícem od doručení

návrhu. Nesdělí-li nájemce pronajímateli písemně do dvou měsíců od doručení

návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve

lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud. Soud na návrh pronajímatele

rozhodne o určení nájemného, které je v místě a čase obvyklé. Výši nájemného soud

určí ke dni podání návrhu soudu.“

Odst. 3 „Soud může rozhodnout podle odstavce 2 také v případě nájmu, kde bylo

nájemné sjednáno dohodou, a jde o nájem na dobu neurčitou, jestliže došlo k pod

statné změně okolností, z nichž při sjednávání nájemného pronajímatel nebo nájemce

vycházel.“

Odst. 4 „Navrhuje-li nájemce snížení nájemného, použijí se ustanovení odstavců

2 a 3 obdobně.“ Původní předpis tedy jednoznačně upřednostňoval dohodu o nájemném, teprve pokud k dohodě nedošlo, mohl na návrh pronajímatele či nájemce výši nájemného určit příslušný soud. Problematika sjednávání nájemného podle nového občanského zákoníku je obdobná. I nový občanský zákoník upřednostňuje dohodu o nájemném před soudním rozhodnutím. Nájemné je obvykle vyjadřováno pevnou částkou za konkrétní platební období, ustanovení § 2246 obsahuje vyvratitelnou domněnku, že nájemné se sjednává za jeden měsíc. Toto ustanovení však nevylučuje možnost si sjednat nájemné za jiné období, čtvrtletně, pololetně apod. Konkrétní výše nájemného bude upravena v nájemní smlouvě, může však nastat situace, že výše nájemného sjednána nebude. Pro tento případ je ve shora uvedeném ustanovení zakotveno pravidlo, podle kterého vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. Při jednání o nájemném by nájemce a pronajímatel měli přihlížet zejména ke stavu, dispozici, velikosti a vybavení bytu (zejména z hlediska podoby sociálního zařízení, způsobu vytápění, způsobu ohřevu vody, úložných prostor v bytě apod.), dále k typu (cihla, panel), stáří a technickému stavu domu. Důležitými ukazateli jsou také vybavení domu (výtah,



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.